Tradiční výrobu, lidová řemesla a zajímavé technické památky těchto dvou regionů představí Iveta Toušlová a Josef Maršál
00:00:19 Tentokrát vám na Policku prozradím,
00:00:21 co má stavebnice Merkur společného s kontaktními čočkami.
00:00:25 Počteme si taky ve vzácných hamfeštech
00:00:27 a pokusíme se ovládnout kolovrátek.
00:00:29 Pak se na Žďársku naučíme vyrábět kachle.
00:00:31 Odhalíme symboliku Chrámu na Zelené hoře
00:00:34 a taky vám povím, čemu Angličani říkají "pocket toy".
00:00:38 Takže pozor přátelé, startujeme!
00:00:43 Na Policku si přijdou na své milovníci historie i přírody.
00:00:46 Značené stezky vás dovedou do Kočičích skal a Ostaše,
00:00:50 což jsou půvabná skalní města,
00:00:51 anebo k pískovcovým hřibům na Slavném.
00:00:54 Vyhledávanou zastávkou je taky kaple Hvězda
00:00:56 s nádherným výhledem na sousední Broumovsko.
00:00:59 My naše putování zahájíme
00:01:00 přímo v centru regionu v Polici nad Metují.
00:01:04 Ovlivnila čtyři generace dětí,
00:01:06 přežila hospodářskou krizi ve třicátých letech,
00:01:08 znárodnění a taky invazi Lega.
00:01:10 Za minulého režimu byla dokonce nedostatkovým zbožím,
00:01:13 stejně jako třeba banány.
00:01:14 Stát totiž potřeboval valuty,
00:01:16 a tak téměř celou její produkci vyvážel na Západ.
00:01:19 O čem mluvím?
00:01:20 O stavebnici Merkur, českém dírkatém zázraku.
00:01:24 Duchovním otcem, vlastně zakladatelem firmy Merkur
00:01:27 je jistý pan Jaroslav Vancl,
00:01:28 který tuto firmu založil v roce 1920 údajně ze vzdoru.
00:01:32 Proč?
00:01:34 On totiž šel do Police nad Metují na vyučenou.
00:01:37 Otec ho poslal k panu Kačnerovi, ale on byl tak aktivní a horlivej,
00:01:40 že mu pak nakonec tam zorganizoval stávku a byl vyhozenej,
00:01:43 a on navzdory tomu řekl, "a tak já budu podnikat sám".
00:01:46 No a začal vymýšlet nějakou stavebnici pro děti.
00:01:49 Vzdor se holt někdy vyplácí.
00:01:50 Jak vlastně vypadaly ty první Vanclovy stavebnice?
00:01:54 Nejprve se jednotlivé kovové dílky spojovaly háčky.
00:01:57 Zhruba o pět let později
00:01:58 tento princip nahradily šroubky a matičky,
00:02:00 což umožňovalo mnoho dalších variant.
00:02:02 A světlo světa spatřil i název Merkur.
00:02:06 Což byl Bůh šikovnosti ve starém Řecku.
00:02:09 Bylo to tak různě spojeno se sluneční soustavou,
00:02:13 planetou Merkur.
00:02:14 Myslíte si, že by tenhleten stařičký Vanclův Merkur
00:02:17 byl kompatibilní s tím vaším novým?
00:02:20 Je plně kompatibilní, protože ten princip je stále stejný
00:02:23 a především se vychází z toho, že je také i moderně pojat.
00:02:28 Schválně Pepo, tipni si, kolik stavebnic vyráběli ve firmě ročně?
00:02:32 Tak to nemám ponětí, ale vím, že zájem o ně byl i ve světě.
00:02:36 Ano, putovaly do Evropy, Spojených států i Kanady.
00:02:39 A bylo jich každý rok na sedmdesát tisíc.
00:02:42 Pak ale přišlo znárodnění
00:02:43 a z vybudovaného věhlasu těžil stát.
00:02:46 -A jaký byl další osud zakladatele?
-No neveselý.
00:02:49 Po znárodnění se na něj svedly nějaké dluhy, které neměl,
00:02:52 protože už tolik nekupoval správce,
00:02:55 a tak se pak to dal za vinu panu Václavovi, že byl zadluženej
00:02:59 a potom musel odpracovávat
00:03:01 a pracoval ve firmě až do osmdesáti let svého věku.
00:03:05 -Stavebnice se ale prý proslavila i v oblasti vědy? -Ano.
00:03:08 Profesor Otto Wichterle na ní vyrobil
00:03:10 první kontaktní čočky na světě.
00:03:12 Vymyslel gel, který potřeboval tvarovat.
00:03:14 V roce 1961 na vánoce koupil Merkura svým synům
00:03:19 a společně sestrojili tohle podivné zařízení.
00:03:23 Napadlo ho, že by bylo dobré
00:03:23 vytvořit odstředivou silou takový tvar té čočky,
00:03:28 která byla vytvrzena z toho gelu, aby to odpovídalo tvaru oka.
00:03:32 Tu vytvořil tím, že ji poháněl zvukovým transformátorem.
00:03:34 Dynamo z jízdního kola,
00:03:36 těma trubičkama tady kapal ten gel a vytvarovala se ta první čočka.
00:03:41 Inspirace pro další generace. Jak se vlastně stavebnice vyrábí dnes?
00:03:45 Od roku 1920 se toho moc nezměnilo.
00:03:48 Z jednoho kusu plechu se nasekají pásky, některé se tvarují
00:03:51 a pak se do nich vyvrtají dírky.
00:03:54 Ty součástky, které jsou vyrobeny z toho plechu,
00:03:56 je potřeba nalakovat.
00:03:58 Tady se elektrostaticky nanese prášková barva
00:04:01 a pak to jde do pece, kde zhruba při sto osmdesáti pěti stupních,
00:04:05 zhruba po dvacet minut se zapeče ten prášek
00:04:09 a připeče se k té součástce a tím vznikne ta krásná barva.
00:04:14 Z dětství si pamatuju kvanta dílů, šroubků, matiček, koleček.
00:04:17 To všechno si v továrně sami vyrábějí?
00:04:20 Až na ty šroubky ano.
00:04:21 Dobré oči a šikovné ruce jsou tu proto nezbytné.
00:04:25 Máte spočítáno, kolik těch válečků denně vezmete do rukou?
00:04:29 Takových dva tisíce určitě.
00:04:31 Dva tisíce? To se vám o nich v noci zdá, ne?
00:04:33 Ne. To je o zvyk.
00:04:35 A mohu si to vyzkoušet?
00:04:37 -Trefit se do tý dírky hlavně.
-No.
00:04:40 Tady si to vemte. A jenom půlku, jo?
00:04:43 -Počkejte a takhle to vyklopím?
-No.
00:04:44 -Dobrý nebo špatný?
-Bezva.
00:04:47 Palec držím a jedu.
00:04:52 No vidíte to!
00:04:53 -A vyběhlo to samo.
-No.
00:04:54 -No vida!
-A můžete mě klidně zastoupit.
00:04:57 V Merkuru ale dělají i vláčky, ne?
00:04:58 Nebuď netrpělivý, právě jdeme do vývojové dílny, kde se montují.
00:05:03 Tohle je nádhernej kousek.
00:05:04 To je ale nějaká mašina-babička, co?
00:05:07 To je určitě klasická historická parní lokomotiva německá B01
00:05:11 a tohleto jsme vystavovali poprvé letos v Norimberku na veletrhu.
00:05:16 A byly to úžasné zážitky,
00:05:17 když jsme viděli, jak sběratelé si to prohlížejí.
00:05:20 A tady se to vždycky odzkušuje.
00:05:22 Tady se nejdřív vyzkouší pohonná jednotka, jestli jezdí.
00:05:25 A pak se potom zkouší i smontovaná mašinka.
00:05:29 A kolik mašinek tu zkompletují a odzkoušejí za den?
00:05:31 Tak dvě. Podle náročnosti.
00:05:33 Je to hodinářská práce s opravdu miniaturními součástkami.
00:05:37 Bylo by dobrý, kdybysme došroubovali zadní nápravičku.
00:05:42 -Tak vy my dáte rovnou i šroubek.
-No.
00:05:43 Pišišvora mrňavýho tam mám dostat, myslíte, jo?
00:05:46 To už je skoro hodinářská práce.
00:05:48 Je tam. Ne, tančí mi tam vesele! Ha pozor, pozor, pozor!
00:05:56 Skvělý.
00:05:57 Uf. Zkrotila jsem ho trpaslíka, je tam.
00:06:00 -Je, paráda.
-Pěkně jsem se u toho zpotila teda!
00:06:02 Ze stavebnice můžeš postavit prakticky cokoliv.
00:06:04 Třeba tohle ocelové město. Během čtyř let ho vytvořil Jiří Mládek.
00:06:08 Váží asi tunu.
00:06:10 Pan Mládek?
00:06:11 Vtipálku, samozřejmě to ocelové město. A co říkáš robotům?
00:06:16 Například tenhle je malý zázrak.
00:06:18 Umí přenášet předměty a taky díky němu můžeš pomocí mobilu
00:06:22 sledovat svou domácnost třeba z druhého konce světa.
00:06:25 My se ale přesuneme jen o kousek dál.
00:06:32 Proč se tohle místo jmenuje Suchý Důl, nikdo neví.
00:06:34 Obcí totiž protéká potok
00:06:36 a nežijí tu ani žádní suchaři, nýbrž velmi aktivní lidi.
00:06:39 Ostatně posuďte sami. Mají tu ochotnické divadlo,
00:06:42 historický spolek, hasičský sbor i sokolský oddíl
00:06:45 a taky jednu velmi unikátní památku: Šolcovnu.
00:06:50 Že nevíte, co to je? No tak si ji pojďme prohlédnout.
00:06:53 Proč se tomuhle stavení říká Šolcovna?
00:06:54 Je to jednoduché, protože vždy tady sídlil šolc.
00:06:58 To vzniklo z němčiny a je to v podstatě náš český rychtář.
00:07:02 A je pravda, že v tomhletom domě
00:07:03 bydlí po šestnáct generací stejná rodina?
00:07:06 Je to tak. A to je opravdový unikát.
00:07:08 Nejprve to byli Holinkové
00:07:10 a potom Dorotu Holinkovou si vzal Adam Ticháček
00:07:14 a od té doby v deseti generacích už Ticháčkové.
00:07:17 Šestnáct generací? A odkdy tu žijí?
00:07:19 Nejstarší zprávy o Šolcovně pocházejí ze 13. století.
00:07:23 Jméno Holinka se poprvé objevuje v 15.století.
00:07:26 Dlouhou historii dokládají i takzvané hamfešty.
00:07:30 Jsou to čtyři pergamenové listiny. Nejstarší je opatská z roku 1608,
00:07:34 na ni navazuje královská Matyáše II. z roku 1612.
00:07:39 My, Matyáš II. z Boží milosti uherský, český, dalmatský,
00:07:43 chorvatský král, arcikníže rakouský a markrabě moravský.
00:07:48 Tady je podpis krále Matyáše.
00:07:50 A tady je přímo jeho vlastnoruční podpis.
00:07:52 Tam se praví hlavně to, že ta rychta, šolcovna,
00:07:55 že je dědičná, že oni nemusí robotovat,
00:07:58 pouze odvádět peněžní dávky dvakrát do roka.
00:08:01 Kromě toho ale měli jistá práva.
00:08:03 Jednak ten šolc vykonával nižší soudní pravomoc.
00:08:07 Mohl provozovat krčmu, provozovat kovárnu
00:08:10 a později dokonce i vlastní mlýn.
00:08:12 -A víš, Pepo, čím jsou ještě unikátní?-Povídej.
00:08:15 No tím, že neskončili v žádném archivu,
00:08:17 ale že o ně pořád pečují Ticháčkovi. A nejen o ně.
00:08:20 V malém rodinném muzeu shromáždili spoustu věcí,
00:08:23 které na statku sloužily jejich předkům.
00:08:25 Vašku, odkdy tady tenhle statek stojí?
00:08:27 Tenhle statek tady stojí, co tady teďka vidíme, od roku 1828 zděnej,
00:08:32 ale před tímhle zděným byl ještě roubenej,
00:08:35 a to roubený tady vydrželo 363 let.
00:08:38 Přestavěl to můj prapraprapraděda Václav Ticháček.
00:08:43 A tohle je vozejček, na kterým se děda se sestrou vozili,
00:08:46 když byli malí.
00:08:48 -Ježíš a tam je nějaká knížka?
-Jo.
00:08:50 Básničky. Josef Kožíšek.
00:08:53 Ticháčkovy nepřipomíná jenom šolcovna,
00:08:54 ale taky les, kam se teď vypravíme.
00:08:56 -Na houby. Skvělý nápad!
-Kdepak.
00:08:58 Zajímá nás místo, kde se prý v roce 1892 zjevila Panna Maria.
00:09:04 Kristýně Rynglové poprvé na tomto místě zhruba
00:09:06 se zjevila Panna Maria.
00:09:08 Ona se jí během dalších tří let zjevila celkem třiadvacetkrát
00:09:11 na různých místech v okolí, ale to první bylo tady.
00:09:14 -Církev ale zjevení neuznala.
-A proč? Neuvěřila dívce?
00:09:17 No spíš ji děsily davy lidí,
00:09:19 kteří po té události devastovali les.
00:09:21 Oni se domnívali, že vše, co je tady,
00:09:23 má nějakým způsobem léčebné účinky a může jim pomoci.
00:09:27 Takže nabírali si hlínu, strhávali kůru ze stromů,
00:09:30 prostě brali si kameny.
00:09:32 Cokoliv, čemu mohli přikládat nějaké léčebné účinky.
00:09:35 V lese byla nakonec vybudována křížová cesta
00:09:37 a nedaleko studánky s údajně léčivou vodou kaplička.
00:09:41 A ta tu stojí dodnes?
00:09:42 Bohužel ne, v roce 2010 ji spolykal červený kohout.
00:09:45 Brzy tu ale díky sbírce vyrostla její replika.
00:09:49 Mimochodem, při tom požáru se tady odehrál zajímavý příběh.
00:09:53 Jeden z místních si chtěl na památku vyfotit požářiště
00:09:56 a nakonec zjistil, že kromě reálného obrazu
00:10:00 tam má ještě zvláštní siluetu, která připomíná sochu Panny Marie.
00:10:06 A můžeme třeba mluvit i o nějakém novodobém zjevení,
00:10:08 nebo si to vykládat zcela realisticky.
00:10:11 A teď jsme se ze Suchého Dolu
00:10:12 vrátili zpátky do Police nad Metují.
00:10:14 V téhle nádherné roubence z roku 1785 kdysi sídlila škola.
00:10:19 A teď tam kraluje Cech panen rukodělných.
00:10:22 Šéfuje jim Ines Šťovíčková,
00:10:24 která umí z vlny vyčarovat neuvěřitelné věci. Však uvidíte.
00:10:29 Ines, jak se to přihodilo,
00:10:30 že se ze spojové manipulantky na poště
00:10:32 stala odbornice na zpracování ovčí vlny?
00:10:36 Tak ty začátky už byly v dětství.
00:10:38 Měla jsem babičku a babičku mé kamarádky,
00:10:40 která nás učila už od šesti let ruční práce.
00:10:43 Paní Ines vypadá trošku jako z pohádky O zlaté přadleně.
00:10:45 Taky prý byla v dětství její nejoblíbenější.
00:10:48 Kolovrátek si ale pořídila až v roce 2005.
00:10:51 A o pár let později se zúčastnila
00:10:53 mezinárodní soutěže Ze zad na záda a hned zabodovala.
00:10:56 Ze zad na záda? Co si pod tím mám představit?
00:10:59 O všechnu práci od stříhání ovce až po upletení svetru.
00:11:02 Její šestičlenné družstvo je se svým rekordem
00:11:04 dokonce zapsané v Guinessově knize.
00:11:08 Udělali jsme to za osm hodin, čtyřicet dva minut,
00:11:09 dvacet devět sekund.
00:11:11 Střihač ostříhá ovečku, dá nám tu ovčí vlnu
00:11:14 a my z tý špinavý ovčí vlny začneme příst
00:11:17 a z tý vlny pak začíná jedna z těch šesti přadlen plíst svetr.
00:11:21 Pak vlastně celá soutěž končí, že se ten celý svetr sešije,
00:11:24 a to je vlastně výsledná práce.
00:11:27 -Ines umí s vlnou opravdu čarovat.
-Já jsem předení vždycky obdivoval.
00:11:31 Že by jí rostl konkurent? Ovšem rouno se musí nejprve vyprat.
00:11:36 To já to tak peru cirka v deseti vodách.
00:11:37 Ta voda musí mít stejnou teplotu.
00:11:39 Řádově ji mám kolem těch třiceti stupňů
00:11:42 a jemnýma pohybama to promačkávám ve vaně.
00:11:46 A po vyprání a usušení přijde na řadu pročesávání.
00:11:49 To znám. Vlna se protahuje na hřebech,
00:11:51 aby se zbavila nečistot a dala se hezky spřádat.
00:11:55 Tak nějak, jen dneska na to už existuje pomocník.
00:11:58 -Můžu si tu mašinku vyzkoušet?
-Určitě.
00:12:00 No, já sice jedu, ale ta vlna nejede.
00:12:02 Tak malinko pomoct tomu válečku.
00:12:04 Jak to z toho potom sundáváte, Ines?
00:12:05 Prostrčíme jehlu. Je tady taková kovová drážka
00:12:08 a postupně tu jehlu vkládáme mezi ty hřeby
00:12:12 a opatrně to rouno sundáváme, aby zůstalo celé.
00:12:16 Vezmeme si chomáček vykramplové vlny, stačí kousíček.
00:12:18 A tohleto je vřetánko,
00:12:20 na tom se dříve spřádala veškerá příze.
00:12:22 To se točí, je to něco podobnýho jako káča.
00:12:25 Takže princip je, že si ten chomáček vezmeme takhle mezi prsty.
00:12:29 Přidáme si takhle k tomu konečku.
00:12:31 Takže chytím...
00:12:32 Ne tolik, roztočíme a vytahujem.
00:12:34 Hele, hele, hele!
00:12:36 Princip jsme pochopili.
00:12:38 Princip jsme pochopili, ano. Asi na podesáté.
00:12:41 No teď jsem to zase uškubla. Ale něco tam je.
00:12:44 Namotáme to. To už musel bejt opravdu cvik,
00:12:46 aby byla ta nit krásná
00:12:47 a že byla jednoduchá, tak se rozmotala.
00:12:49 Proto se vymyslel kolovrátek.
00:12:51 Vyzkoušela jsi i ten?
00:12:53 Já jsem se s ním pral vloni, ale prohrál jsem na celé čáře.
00:12:56 -Jasně. A víš, co je na předení nejtěžší? -Všechno.
00:12:58 Zkoordinovat ruce a nohy.
00:13:00 A když to zvládneš, tak prý tahle práce úžasně uklidňuje.
00:13:04 -Šlapu.
-Vytahovat.
00:13:08 Tak mě trvalo trošku, než jsem se naučila na tom kolovratu šlapat.
00:13:11 Tak, tak a mírně vytahovat. Dobrý. No úplně skvělý.
00:13:14 Tyhle papuče nejsou ani upletené ani utkané. Jak je děláte?
00:13:18 To je filcování mokrou technikou a dělalo se to tak,
00:13:20 že se vlna, kterou jsme teda už měli pěkně nakramplovanou,
00:13:23 namočej se obě ruce do mýdlové vody a uhlazuje se to.
00:13:27 Několik hodin se to hladí a vyhlazuje se.
00:13:29 Dneska se filcování provádí spíš za sucha a za pomoci jehly.
00:13:33 Je to buď jedna jehla, nebo když už to člověk umí, tak je to čtyřjehla.
00:13:37 Když já do toho píchám, tak vlastně scuckávám ty nitě do sebe
00:13:41 a tím, čím víc tam do toho píchám, tak tím ta kulička pak je tvrdší.
00:13:46 Vidím, že vlna je materiál neomezených možností,
00:13:48 ale chce to holt šikovné prsty a nápady.
00:13:50 Oboje Ines má a k tomu Zlatý kolovrat.
00:13:53 Tím jsou oceňováni lidé,
00:13:55 kteří se v regionu zasloužili o záchranu tradičních řemesel.
00:13:59 V tom případě bych mohl dodat jednoho adepta.
00:14:05 Žďársko patří mezi regiony, ke kterým byla paní Příroda štědrá.
00:14:09 Nadělila jim stejnojmenné vrchy a rozlehlé lesy.
00:14:12 Krajinou se vinou i četné říčky a potůčky.
00:14:15 Turisty sem ovšem lákají taky stavby
00:14:17 Jana Blažeje Santiniho Aichela.
00:14:19 My návštěvu zahájíme v Novém Veselí
00:14:21 v sousedství našeho pana prezidenta.
00:14:24 Oheň, coby zdroj tepla, provází lidstvo od nepaměti.
00:14:26 Z otevřeného prostoru se přesunul do krbů
00:14:29 a později i do kachlových kamen.
00:14:31 Ty jsou sice v časech radiátorů jen Popelkou,
00:14:33 ale kamnářské řemeslo naštěstí nezaniklo.
00:14:36 V rodině Josefa Pejchala z Nového Veselí
00:14:38 žije už víc než sto let.
00:14:41 Můj praděda už vlastně dělal hrnce.
00:14:44 A v roce 1896 se vyučil v Bechyni kamnářem.
00:14:52 Od něj se vyučil kamnářem jeho syn František Bělík,
00:14:56 ten to vlastně tady provozoval od roku 1925.
00:14:59 Na konci padesátých let dílnu zabral stát.
00:15:02 Vystřídalo se tu technické muzeum i místní družstvo.
00:15:05 Po revoluci jej Josef Pejchal, původním povolání instalatér,
00:15:08 získal zpátky v restituci.
00:15:10 A jak se naučil vyrábět kachle?
00:15:13 Něco málo si pamatoval z dětství.
00:15:14 Zbytek znalostí nabyl osvědčenou metodou pokus - omyl.
00:15:18 V dílně zaměstnal i svou rodinu.
00:15:20 Takže mám už to připravené, musím ho uhladit,
00:15:24 vydělat takový nedostatky,
00:15:27 aby se ten vzduch z těch dír dostal.
00:15:29 Vezmu si strunku, my tomu říkáme,
00:15:31 a uříznu si plátek podle síly kachlu
00:15:34 a vezmu si jemnou hlínu, tomu se říká nástřepí.
00:15:38 Ták, takhle to musím prstama natřít.
00:15:40 A proč teda musí být ta plocha takhle maximálně hladká?
00:15:43 Až se to teď rozřeže a bude se to dávat přímo do formy,
00:15:47 aby ten vzorek byl stejnoměrně vytlačenej.
00:15:50 Kolik minut vám trvá takhle ta jedna kachle?
00:15:53 Tady ty jednodušší, tak pět, sedm minut.
00:15:55 Podle toho, co se dělá.
00:15:56 Rohy ty trvaj dýl, deset minut, dvanáct.
00:15:59 -Takže já bych to vyzkoušel.
-Ano, jistě.
00:16:01 Nějak takhle, že jo.
00:16:03 No, já myslím, že to bude dobrý. Tak a teď si musíte vzít plátýnko.
00:16:07 -Plátýnko, no obráceně...
-Tak.
00:16:10 -No, váleček...
-Tak.
00:16:13 Ták. To je ono.
00:16:15 Jak dlouho budeme čekat na výsledek?
00:16:16 Asi čtvrt hodiny.
00:16:17 Sádrová forma se dá použít maximálně čtyřikrát denně,
00:16:21 dokud není mokrá.
00:16:22 Aby výroba nestála, tak jich tady musí být připraveno víc.
00:16:26 Viděla jsem různé vzory. Na jaký sis troufl ty?
00:16:29 Na docela náročný.
00:16:30 Dochoval se ještě po pradědečkovi Josefa Pejchala.
00:16:33 Jsem úplně celej z toho rozechvělej.
00:16:35 -No krásná!
-Myslíte?
00:16:37 -No na poprvé určitě krásná.
-Opravdu?
00:16:39 Jedna mínus by to spravila.
00:16:41 Z čeho se vlastně kamnářská hmota připravuje?
00:16:43 Je to směs místní mazlavé hlíny, písku a kaolínu,
00:16:46 která se po promíchání několikrát mele, aby byla co nejjemnější.
00:16:51 Teď si vezmu jelenici, namočím trošku do vody
00:16:54 a teď to všechno takhle vyhladíme, rohy.
00:16:58 Na tom je strašně půvabný to, že prostě je vidět,
00:17:00 že to nevypadlo z ňáký mašiny,
00:17:02 ale že si s tím teda ta lidská ruka pohrála.
00:17:04 To je úžasný.
00:17:06 Je pravda, že každá kachle je originál.
00:17:07 Hm, a co s ní bude dál?
00:17:09 Než poputuje na první výpal, bude tři až čtyři týdny schnout.
00:17:12 Zdejší pec pamatuje ještě zakladatele dílny.
00:17:15 A spolkne přibližně osm set kachlů.
00:17:19 Na to první pálení nám stačí těch osm set stupňů,
00:17:22 aby se ta syrová hlína přeměnila na ten vypálenej střep.
00:17:26 A jak dlouho ten výpal samotnej trvá?
00:17:28 A jak dlouho trvá to stydnutí?
00:17:30 To vlastní vypalování je zhruba osm hodin
00:17:33 a ty dva, tři dny to trvá, než ta teplota klesne na těch osmdesát,
00:17:38 sto stupňů, aby se sem dalo vlézt.
00:17:41 Hele, když se tak dívám na výsledek,
00:17:42 přijde mi, že je o dost menší než forma.
00:17:45 Dobrý postřeh. Někdy až o dvacet procent.
00:17:47 Kachle se totiž při sušení a vypalování smršťují.
00:17:51 Před druhým výpalem se ještě polévají glazurou.
00:17:54 A jaká barva z toho teda nakonec vzejde?
00:17:56 To je tmavě zelená glazura.
00:17:58 Hm, čím to?
00:17:59 Glazura je tvořena kysličníkama železa
00:18:02 a ty vlastně mění tu barvu při tom vlastním výpalu.
00:18:06 Kachle se poleje určitým množstvím tý glazury, nasaje do toho střepu
00:18:10 a zbytek steče zpátky.
00:18:14 Takže teď už se na to nedá makat a může se to dát přímo do pece.
00:18:19 Postavení kamen pak zabere dalších několik dnů.
00:18:21 Kachle se spojují z vnitřní strany drátky a vyzdívají šamotem.
00:18:25 Dobré kachláky hřejí jako sluníčko. Teplo dokáží vyzařovat celé hodiny.
00:18:30 Ale musí se to umět. Kamnář je vlastně takový malý architekt.
00:18:33 To mi připomíná, že jeden skutečný architektonický skvost
00:18:36 ti chci ukázat.
00:18:38 Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře
00:18:41 je vrcholným a podle všeho i nejznámějším dílem
00:18:43 Jana Blažeje Santiniho Aichela.
00:18:45 Způsob, jakým si tady slavný architekt
00:18:47 pohrál se světlem, hmotou a prostorem,
00:18:49 vedl přesně před dvaceti lety
00:18:51 k zápisu celého areálu na seznam památek Unesco.
00:18:55 Poutní kostel je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy.
00:18:58 Do kostela potom architekt Santini
00:19:00 naprojektoval patero vstupních dveří
00:19:02 a je tady také umístěno patero oltářů.
00:19:04 Samá pětka. Proč se Santini inspiroval
00:19:07 zrovna tímhle číslem?
00:19:09 Podle pověsti nechtěl patron kostela Jan Nepomucký prozradit
00:19:12 tajemství královny Žofie,
00:19:14 za což ho Václav IV. nechal svrhnout do Vltavy.
00:19:17 Na hladině se prý objevila koruna s pěti hvězdami.
00:19:21 Symbolika čísla pět je také na hlavním oltáři
00:19:23 vidět v počtu andělů.
00:19:25 A tito andělé jsou také kompozičně rozmístěni do tvaru písmene V.
00:19:29 Odkazují tak tedy přímo na zadavatele výstavby
00:19:31 opata Václava Vejmluvu.
00:19:34 A celkový počet andělů na hlavním oltáři není vůbec náhodný.
00:19:37 Velký anděl nám představuje jedno desetiletí
00:19:40 a malý anděl, který je nad sochou Jana Nepomuckého,
00:19:43 nám představuje jeden rok.
00:19:44 Dostaneme číslo padesát tři
00:19:46 a ve věku padesáti tří let byl tedy údajně Jan Nepomucký umučen.
00:19:51 Jan pocházel z Nepomuku.
00:19:52 Proč tedy chrám vyrostl na Vysočině?
00:19:54 To souvisí s cisterciáky z kláštera pod Zelenou horou u Nepomuku.
00:19:58 Ve 13. století přišli i do Žďáru.
00:20:01 Horu nad městem přejmenovali taky na Zelenou
00:20:03 a později tam Nepomuckému rodákovi postavili chrám.
00:20:07 A zvládli to prý hodně rychle.
00:20:08 Ano, za tři roky, ale jen kostel.
00:20:11 Ambit ve tvaru deseticípé hvězdy vyrostl o třináct let později.
00:20:15 Se stavbou tohoto poutního místa na Zelené hoře
00:20:17 se začalo po zázračném objevu, který byl učiněn v dubnu roku 1719.
00:20:22 V hrobě při ohledání těla Jana Nepomuckého
00:20:24 se v Janově lebce objevil neporušený jazyk.
00:20:27 Symbol světce, symbol mlčenlivosti Jana Nepomuckého.
00:20:31 My ovšem dnes víme, že to nebyl jazyk, nýbrž mozek.
00:20:35 Nicméně nebýt legendy,
00:20:36 tak by tu unikátní chrám ve stylu barokní gotiky nestál.
00:20:39 Santini ale zanechal ve městě i další stopy.
00:20:42 Třeba prelaturu kláštera, hospodářský dvůr ve tvaru lyry,
00:20:46 nebo morový hřbitov na půdorysu lebky.
00:20:49 Slavný mistr si na Žďársku pohrával s architekturou na řadě míst.
00:20:53 A my si teď budeme hrát taky.
00:20:56 Policista, zedník, hasič. To jsou jen některé z podob,
00:20:59 které na sebe bere plastová postavička Igráček.
00:21:02 Jeho éra začala v roce 1976
00:21:05 a v tehdejším Československu o něj byl velký zájem.
00:21:09 V devadesátých letech hrozilo,
00:21:10 že ho převálcuje zahraniční konkurence, ale naštěstí odolal
00:21:14 a našim nejmenším dělá radost dodnes.
00:21:18 První Igráček byl zedník a následovali další.
00:21:21 Každý rok jeden, dva až tři Igráčky od druhu.
00:21:26 Největší boom pochopitelně měl v těch 70. a 80. letech.
00:21:30 S plastovou figurkou přišel německý designér Hans Beck.
00:21:33 Doma ale neuspěl, a tak nápad předal svému českému kamarádovi
00:21:36 z mnichovické Igry.
00:21:38 Kolik těch profesí se za několik těch desítek let objevilo
00:21:41 a o které byl největší zájem?
00:21:42 U starého Igráčka čítal počet kolem čtyřiceti pěti položek.
00:21:46 My v současné době máme více jak sto položek.
00:21:49 Tak Igráčka vidím. Ale co ta krabička, k čemu slouží?
00:21:52 Tohleto je Igráčkův kufřík prostředí.
00:21:55 Tohleto konkrétně je benzínová stanice.
00:21:57 Tady má Igráček svoje místo, svůj počítač, svoji kancelář,
00:22:02 svý výdejní místo.
00:22:04 Těch kufříků máme několik.
00:22:05 I pro holky máme prodejničku květin, máme tam nemocnici.
00:22:10 Igráček se ale nenarodil na Vysočině, ne?
00:22:12 Máš dobrou paměť. Pan Kotík s hračkami obchodoval.
00:22:15 Pak ale zatoužil sám něco vyrábět,
00:22:17 tak před dvaceti lety koupil první formu na plastové figurky.
00:22:21 Poté se pustil do oživení stavebnice
00:22:23 ze zkrachovalé firmy Dubena.
00:22:25 A když se v záplavě zahraničních hraček přestalo dařit Igře,
00:22:28 zachránil oblíbenou figurku.
00:22:31 Přesně tak.
00:22:32 Tak tohle jsou hvězdy mezi Igráčky, dopravní a pořádkový policista.
00:22:37 Koukám, že tady je máte pěkně pohromadě.
00:22:38 Kolik těch policistů se z těchletěch dílků dá sestavit?
00:22:43 Tady z tohodle, co tady vidíte, je dva tisíce mužů ve zbrani,
00:22:45 takovýchto policistů.
00:22:47 Takže na ulicích bude opravdu bezpečno.
00:22:49 Určitě.
00:22:51 No, poskládat takovou armádu dá asi hodně práce.
00:22:53 Díky vydatnému tréninku to zvládnou tak za čtrnáct až dvacet hodin.
00:22:58 Tak tady máme Igráčka ošetřovatele v ZOO.
00:23:00 A tady máme jednotlivé části, z kterých se skládá.
00:23:02 Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm kousků. Čím začneme?
00:23:06 Prvně bychom si mohli takhle dát duši s nohama.
00:23:10 -Takže to je ta duše, jo?
-Říkáme tomu duše.
00:23:12 A co tam má za smysl?
00:23:13 Ta nám vlastně uvnitř toho tělíčka drží ručičky a hlavičku.
00:23:18 Tak to bylo na zkoušku, jo.
00:23:19 A teďko už opravdovej závod, jo?
00:23:21 Dobře, tak prosím.
00:23:22 Tak začněte. Já jak slyším to cvakání, tak jsem nervózní,
00:23:26 protože vím, že už jsem zase samozřejmě strašně pozadu.
00:23:29 Hm, za chvilku by vám to šlo.
00:23:32 Tak to je on. Kolik jste jich udělala vy?
00:23:33 Jenom dva.
00:23:35 Tak to docela jde, ne? Já jako se nechci chlubit teda,
00:23:37 čekal jsem, že to bude horší.
00:23:39 Ne, jste šikovnej.
00:23:40 -Opravdu?
-Jste šikovnej.
00:23:42 Tak tady máme celou tu sadu.
00:23:44 Ošetřovatele ZOO, zebra, lopata na koblížky, kyblík.
00:23:46 Takhle to vypadá pohromadě.
00:23:48 Takže krabička, kterou jsme si vyrobili.
00:23:50 A je to hotový a můžeme to dát našim nejmladším,
00:23:53 určitě budou mít velkou radost.
00:23:55 Igráček je doma hlavně u nás a na Slovensku.
00:23:57 Tyhle trhy pojmou přes tři čtvrtiny produkce.
00:24:00 Se zbytkem si hrají třeba děti ve Francii, Japonsku,
00:24:02 Izraeli nebo Rusku.
00:24:04 To jsou zdejší figurky hodně slavné!
00:24:07 Jenže v anglosaských zemích,
00:24:08 kde by měli problém s českou výslovností,
00:24:10 se jim říká Pocket toy, tedy něco jako panáček do kapsy,
00:24:14 kterého si děti můžou vzít i na náš výlet.
00:24:17 Ale až na ten příští. Čas dnešního vypršel.
00:24:20 Tak šťastnou cestu, přátelé,
00:24:21 a při svých toulkách po vlastech českých nespěchejte,
00:24:25 ať jimi jenom neproletíte,
00:24:27 ale náležitě a plnými doušky si je vychutnejte.
00:24:30 Na viděnou za týden!
00:24:33 Skryté titulky: Barbora Valentová Česká televize 2014
V tomto díle Iveta Toušlová půjde prozkoumat, jak přišla na svět proslulá stavebnice Merkur a jak se dnes vyrábí. Pak navštíví unikátní památku, které se říká Šolcovna. Iveta si také v Polici nad Metují zkusí, jak se zpracovává ovčí vlna na ruční kramlovačce.
Na Žďársku Pepa Maršál vyzkouší výrobu kachlí, z nichž se pak stavějí krásná kamna a zjistí, jak se Pejchalovi k tomuhle řemeslu dostali. Pak nás zavede na Zelenou horu do poutního kostela sv. Jana Nepomuckého. Prozradí nám, proč tahle stavba dostala právě jeho jméno a jak si při jeho budování slavný stavitel Jan Blažej Santini pohrál se symboly. A na závěr si pohraje pro změnu Pepa. Vydá se totiž po stopách známého Igráčka.
