Tradiční výrobu, lidová řemesla a zajímavé technické památky těchto dvou regionů představí Iveta Toušlová a Josef Maršál v premiérové řadě cyklu
00:00:20 Nejprve vám na Břeclavsku prozradíme,
00:00:21 čím si nafukovací čluny z jihu Moravy
00:00:23 získaly srdce několika generací vodáků.
00:00:27 Vydáme se taky po stopách Sokola z legendární Osady havranů
00:00:30 a v Brumovicích se pokusíme zjistit,
00:00:32 proč jsou tradiční kroje mladíků zdobnější,
00:00:35 než slavnostní oděvy jejich otců.
00:00:38 Pak na Karlovarsku poodhalíme tajemství
00:00:40 zrodu proslulých kamenných růží.
00:00:42 Povíme vám taky, jak přišel jeden z tamních pramenů
00:00:44 k přezdívce Žrout kůže,
00:00:46 a proč se číšemi značky Moser neťuká.
00:00:49 Ano, přátelé, po roce opět společně
00:00:51 zapátráme po zlatých českých ručičkách.
00:00:54 A že jich u nás máme požehnaně!
00:00:56 Takže pozor, startujeme!
00:01:03 Řeka Dyje se jako modrá nit vine Břeclavskem
00:01:06 a poutá k sobě vlásečnice menších i větších přítoků.
00:01:09 Soustava lednických rybníků dotváří magický obraz nespoutané krajiny,
00:01:13 jež přímo vybízí k jejímu prozkoumání.
00:01:17 Nesmazatelnou stopu tu po sobě
00:01:18 v podobě architektonických skvostů a krajinářských úprav
00:01:22 zanechali Lichtenštejnové, kteří kraji po staletí vládli.
00:01:27 K Břeclavsku stejně neodmyslitelně jako voda patří i nafukovací čluny.
00:01:31 V hlavním městě regionu se vyrábějí už půl století.
00:01:34 Po celou tuto dobu slouží generacím českých vodáků
00:01:37 a úspěšně dobývají svět.
00:01:40 Pane Kalužíku, kdy se začala psát historie Gumotexu?
00:01:43 V lednu 1950, takže dneska je Gumotexu více, jak 64 let.
00:01:48 Čluny přišly v 60. letech,
00:01:49 čili mají již více jak padesátiletou historii.
00:01:52 Jak široké je portfolio těch člunů, které vyrábíte,
00:01:54 a pro jakou příležitost?
00:01:56 Vyrábíme asi 20 modelů.
00:01:58 Čluny na rekreaci, pak čluny pro turistiku,
00:02:01 pak jsou to seakajakové čluny,
00:02:04 to znamená, čluny, které využíváte opravdu na dlouhé náročné pádlování
00:02:09 na dlouhých velkých jezerech nebo mořích.
00:02:13 Tipla bych si, že na začátku všeho
00:02:15 stojí tahle zvláštní, asi naimpregonovaná tkanina.
00:02:18 Ano. Je základem většiny zdejších výrobků.
00:02:21 Musí být pevná a pochopitelně odolná vůči vodě.
00:02:26 Základní vstupní suroviny jsou surový textil
00:02:29 a přírodní a syntetický kaučuk.
00:02:31 Tento textil se musí pro to nánosování kaučukem připravit,
00:02:35 takzvané zatírání, kdy se aplikuje nátěrem adhezní vrstva,
00:02:41 která umožní kaučuku přilnout k textilu.
00:02:45 Tady ta naimpregnovaná tkanina vstupuje do mašiny
00:02:47 a dělá se ta vrchní vrstva ochranná pro ten člunový materiál.
00:02:54 Vyznáš se v tom, co k čemu patří? Člun to zatím moc nepřipomíná.
00:02:59 Když se podíváš hodně pozorně, odhalíš obrysy sedátka.
00:03:02 Všechno se hezky poskládá a putuje do kotle.
00:03:05 -Do kotle? Copak se tenhle materiál vaří? -To úplně ne, spíš spéká.
00:03:11 V tomto vulkanizačním kotli dochází
00:03:12 ke spojení těch dvou kaučukových vrstev
00:03:15 při tlaku 2 atmosfér a teplotě 150 stupňů Celsia,
00:03:19 a vzniká tak nejpevnější spoj, jaký může být.
00:03:23 Tady ti asi žádnou složitou práci nesvěřili, viď? Pro jistotu.
00:03:27 To máš pravdu, ale i tak mě musela zachránit jehla.
00:03:31 Jehla při výrobě nafukovacího člunu? To si děláš legraci, ne?
00:03:35 Skutečně přišla ke slovu, a to jsem jen lepil úchytku k sedátku!
00:03:40 -To můžete takto...
-Tady přes ty...
00:03:43 -To držíte blbě!
-Jak, blbě?
00:03:44 To musíte takhle. No, a tlačit tady na ty kraje, aby...
00:03:47 Tady je nějaká ta...
00:03:49 -To se kdyžtak píchne jehlou.
-Jo proto tady máte ty jehly!
00:03:53 Zase jenom mírně, aby ten vzduch se z toho dostal
00:03:55 a vytlačil vlastně. A je to.
00:03:58 -Není to zmetek, jo?
-Pěkně jste to udělal.-Viďte!
00:04:01 Člun je hotov a v podstatě mu chybí asi jediný,
00:04:03 a to vzduch, aby mohl na vodu.
00:04:05 Ano, nafouknout.
00:04:06 Před kontrolním náfukem, který trvá 24 hodin
00:04:09 a nesmí uniknout víc,
00:04:11 než 10 procent vzduchu během této doby.
00:04:13 No vida, a je hotovo!
00:04:15 Kolik člunů, tedy bez tvé pomoci, tady zvládnou vyrobit za den?
00:04:19 V sezóně kolem sedmi desítek. Vyvážejí je do 36 zemí světa.
00:04:24 80 procent se plaví v Evropě,
00:04:26 ale narazit bys na ně mohla třeba v Americe, Africe
00:04:29 a dokonce i mezi polárníky.
00:04:35 Tak, náš člun úspěšně přestál 24 hodinovej test těsnosti,
00:04:42 tak se podíváme, co dokáže na vodě.
00:04:48 Pane Gálo, co to je za loď
00:04:48 a na jakou vodu bychom si s ní mohli troufnout?
00:04:51 Tak toto je kánoe Pálava
00:04:53 a je to loď, určená na turistické řeky.
00:04:57 -Takže žádná divočina?
-Žádná divočina.
00:04:59 Sjížděl jsem s ní Vltavu, Ohři, se synem,
00:05:02 a jsou to opravdu krásné řeky
00:05:04 a z této kánoe je to nádherný pohled.
00:05:07 To jste si pro testování člunu
00:05:08 vybrali moc pěkné místo, romantické!
00:05:11 Viď? Je to tady opravdu podmanivé.
00:05:13 Dyje protéká i parkem lednického zámku,
00:05:16 kde ji Lichtenštejnové usměrnili do umělých koryt.
00:05:19 Hezky to vymysleli!
00:05:20 Chyběla jim tu voda, tak si ji prostě přivedli.
00:05:24 Ne, ne, bylo to právě naopak, měli jí mnohdy víc, než dost!
00:05:27 Řeka Dyje se pravidelně rozlévala, takže ty krásné zámecké parky,
00:05:31 které dnes obdivují turisté z celého světa,
00:05:34 vlastně bylo území bažin.
00:05:36 A Lichtenštejnové vybudovali síť
00:05:38 desítek kilometrů odvodňovacích kanálů,
00:05:40 kterými dokázali tu povodňovou vodu dostat
00:05:43 z toho záplavového, neboli bažinného lesa.
00:05:47 Kopali to tady zajatci a trestanci, bylo jich 700 a kopali to 6 let,
00:05:50 od roku 1805 do roku 1811.
00:05:54 Před těmito zásahy tu bývalo opravdu vlhko.
00:05:56 Dvorní architekt Lichtenštejnů J.Hardtmuth proto nechal minaret,
00:06:00 jednu z nejslavnějších staveb v parku,
00:06:02 postavit na pěti stech dubových a olšových pilotech,
00:06:05 aby zpevnil podloží.
00:06:07 Takže zabodl stavbu pevně do krajiny,
00:06:09 jako tužku, za jejíhož vynálezce je, mimochodem, považován.
00:06:13 Přesně tak.
00:06:14 Ale park neproslavila jen tahle neobvyklá stavba, pokud vím.
00:06:19 V celém parku je víc než 700 druhů dřevin.
00:06:21 Ty sem Lichtenštejni navozili z celého světa,
00:06:23 většinu z nich ze Severní Ameriky, Střední Ameriky a východní Asie.
00:06:26 Ten zámecký park byl ve své době
00:06:28 největší botanickou zahradou na světě.
00:06:30 Lichtejštejnové byli rodem velmi pokrokovým.
00:06:33 Na svých sídlech na jihu Moravy zaváděli veškeré technické novinky.
00:06:37 Ano, kupříkladu zámek v Lednici
00:06:39 byl jedním z prvních elektrifikovaných na Moravě.
00:06:42 Ale zpátky na vodu!
00:06:43 Slepé rameno Dyje dnes slouží především k rekreaci.
00:06:47 Už jsem slyšela o zdejších romantických plavbách na lodičkách.
00:06:51 Ty tě provezou parkem až ke zmíněnému minaretu,
00:06:53 nebo vzdálenější zřícenině Janův hrad,
00:06:56 kde panstvo hodovalo při lovech.
00:06:58 Máme převozní lodě, řekněme, prvorepublikové,
00:07:01 a máme i nejstarší loď, na které my teď plujeme.
00:07:05 Na počest rodu, který to zde všechno vybudoval,
00:07:07 jsme ji se svolením vládnoucího knížete nazvali Hans Adam.
00:07:12 Pochází z 19. století.
00:07:14 My jsme ji zrenovovali do podoby parníčku z přelomu století.
00:07:17 Když sem přijedu, sednu do lodičky, co uvidím?
00:07:20 Plujete jak zámeckým parkem v Lednici, tím anglickým parkem,
00:07:23 plujete původní krajinou, lužním lesem,
00:07:26 místy pralesem, který se tu rozkládal ještě v dobách,
00:07:29 kdy Lichtenštejnové toto území nevlastnili,
00:07:33 a kdy opravdu tady žili na březích naši předkové, Slované.
00:07:37 A plujete i po řece, na které se v 70. letech natáčela
00:07:40 ta známá filmová trilogie Osada havranů, Na veliké řece.
00:07:46 Havranpírko, Sokol. Jo, filmy mého dětství!
00:07:49 To už je ale opravdu hodně dávná historie.
00:07:52 Nemáš pro nás něco mladšího?
00:07:53 Mám, i když i teď se vydáme proti proudu času.
00:07:57 S lidovými kroji se můžeme potkat asi nejčastěji na jižní Moravě.
00:08:01 Jejich nošení mělo vždy svá pravidla.
00:08:03 Ta většinou střežila obecně uznávaná osoba v dědině a okolí-
00:08:07 vyhlášená krojová švadlena, či třeba vyšívačka,
00:08:10 k níž ostatní chodili pro radu, nebo jen zavázat složitý šátek.
00:08:15 Ženy, které chrání tyto historické poklady, ale vyrábějí i nové.
00:08:19 Stále žijí, jak jsme se přesvědčili na vlastní oči
00:08:22 v Brumovicích nedaleko Břeclavi.
00:08:25 Já tady před sebou na stole vidím,
00:08:26 vypadá to dokonce, že to budou hodně staré věci,
00:08:27 co je to za poklady?
00:08:29 Staré věci, co mně nanosili lidi tady z Brumovic a z okolí.
00:08:33 Já takovéto staré věci shromažďuju, sbírám,
00:08:36 a pak to používáme dál pro výrobu.
00:08:40 Takže sběratelská vášeň nakonec přivedla paní Blanářovou
00:08:43 i k šití téhle parády.
00:08:45 Asi taky, ale ze všeho nejvíc sousedky.
00:08:47 Když vyrážela na nákupy látek, s nimiž dřív obchodovala,
00:08:51 tu a tam ji některá požádala třeba o kus krajky
00:08:53 a někdy i o menší opravu.
00:08:56 -A kdy vyrobila první kroj?
-Před 11 lety, a to pro svou dceru.
00:09:00 Vyrábíte kroje tady, řekněme, pro lidi z jižní Moravy nejčastěji?
00:09:04 Prodáváme materiál a šijeme hlavně tady pro celou Moravu,
00:09:07 ale jezdí k nám zákazníci
00:09:09 ze Slovenska, z Rakouska, z Holandska.
00:09:13 Šili jsme kroje i do Kanady, do USA.
00:09:15 Co je asi na tom kroji nejkomplikovanější?
00:09:18 Řekla bych, že docela pracné jsou ty kordulky.
00:09:20 To jsou dívčí kordulky pro svobodná děvčata.
00:09:24 Myslím, že mají některé sto roků.
00:09:27 A to je, předpokládám, všecko ručně vyšívané?
00:09:29 Je to všechno ručně vyšívané, všechno je to ruční práce.
00:09:32 A tohle teda není čistě ruční práce?
00:09:34 Je to zčásti strojová.
00:09:36 Vyšívá se to na podkladovou tkaninu,
00:09:37 a pak se to ručně všechno vystřihuje.
00:09:40 Tady máme vyšívací automat. Je to velice užitečná věc,
00:09:43 protože vyšívat ručně tolik stejných květů,
00:09:46 to si dovedete určitě představit, co to obnáší.
00:09:50 Já tady vnímám skoro posvátnej klid. Asi potřebujete nerušit moc?
00:09:56 Co to děláte?
00:09:59 Vystřihuju kolečka na kapesníku,
00:10:00 který bude celý obstříhaný a vystříhaný.
00:10:02 Je to vlastně ruční práce.
00:10:04 Já bych to hrozně rád vyzkoušel
00:10:06 ale je mi hrozně moc líto tý práce, kterou jste tomu už dala.
00:10:08 Tak si můžete zkusit kolečka, ty jdou celkem dobře.
00:10:12 -Počkejte, tohle, jo?
-Hm.
00:10:14 A je jedno, z který strany?
00:10:16 Je to jedno, z které se vám to dobře bude dělat.
00:10:18 Takže prostě někde to nastříhnout úplně u kraje toho...
00:10:21 Ano, vlastně to kolečko vás jakoby vede.
00:10:24 Ona je pevnější, ta látka.
00:10:26 A teďko nevím, jestli jsem to prostříhnul...Jo, prostříhnul.
00:10:28 Mně se strašně třesou ruce při těchhle pracích.
00:10:30 Uvidíte za chvílu, jak by vám to šlo.
00:10:32 To tedy musela být piplačka!
00:10:34 -A jak dlouho se taková krajka vystřihuje? -Hodiny.
00:10:37 No, asi bych se u toho zapotila, stejně jako ty.
00:10:40 A kolik času zabere ušití a ozdobení celého kroje?
00:10:44 Podle náročnosti, třeba 2 týdny, když to opravdu umíš.
00:10:48 Tak se radši podíváme, co se v Brumovicích nosí.
00:10:51 To je kroj mužáka z Hanáckýho Slovácka.
00:10:54 Výšivka barevná, vyšívané rukávy i límec,
00:10:57 černá soukenná vesta, černý kalhoty.
00:10:59 Co to znamená mužák?
00:11:01 Mužák je ženatý muž, nebo už starší muž.
00:11:03 Mladej kluk, kterej potřebuje upoutat dívku,
00:11:06 tak ten kroj byl zdobnej, že jo, vyšívanej bohatě, vyšívaný kalhoty.
00:11:10 A mužák, ten už se musí držet ženy a statku,
00:11:13 takže má jenom prostej, nevyšívanej.
00:11:16 Nejvíce se chtějí líbit svobodné dívky.
00:11:18 Jejich kroje jsou proto nejzdobnější.
00:11:20 Loni při natáčení jsem jedné dcérence pomáhal s oblékáním
00:11:23 a pochopil, proč se říká: "Parádo, trp!"
00:11:27 Při našem dalším putování ovšem nikdo trpět nebude.
00:11:30 Vyrážíme totiž na Karlovarsko za léčivými prameny.
00:11:38 Výroba porcelánu a skla patří k tradičním odvětvím,
00:11:41 která po staletí živila obyvatele Karlovarska.
00:11:44 Světovou proslulost ovšem regionu přinesly i prameny.
00:11:47 K léčbě zažívání, látkové výměny,
00:11:50 nebo třeba poruch pohybového aparátu, slouží přes 600 let,
00:11:54 a využít je tu dovedou i jinak.
00:11:57 Oblíbeným suvenýrem z Karlových Varů je kamenná růže.
00:12:00 Kdy tu poprvé vyrostla, se neví,
00:12:02 jisté ale je, že nikde jinde na celém světě vám nevykvete.
00:12:06 Proč? Protože nebudete mít správnou vodu,
00:12:08 kterou tato krasavice k životu nezbytně potřebuje.
00:12:13 Už když první vodu vřídla rozváděla do lázeňských koupelen,
00:12:16 potýkali se s tím, že veškeré žlaby, kterými to rozváděli,
00:12:18 se jim zanášely,
00:12:19 a oni je, chudáci, motykami pročišťovali.
00:12:23 Ale pak přišli na to,
00:12:24 že pokud se nějaký předmět sprchuje vřídelní vodou,
00:12:25 že se takzvaně pokamení,
00:12:27 a někdy od 17. století se tyto suvenýry začaly prodávat.
00:12:31 Takže stačí zalévat záhon minerálkou.
00:12:33 Můžeš to zkusit, ale myslím si, že budeš mít po kytičkách.
00:12:36 Voda z vřídla totiž dosahuje 72 stupňů.
00:12:40 -A z čeho ten základ teda je?
-Z papíru.
00:12:42 Jak ho upravit, na to přišel brusič Josef Vorel,
00:12:44 který se do Varů přistěhoval po válce.
00:12:47 Postupy používané do té doby
00:12:49 si sebou totiž odnesli odsunutí Němci.
00:12:53 Takže váš tatínek postupoval, řekněme, cestou pokus-omyl?
00:12:56 Přesně tak. Trvalo to dlouho,
00:12:58 ale nakonec si vypracoval svoje postupy.
00:13:01 Nechal si je patentovat.
00:13:03 Jak dlouho trvá, než třeba vznikne taková kamenná růže?
00:13:07 Týden až 10 dní, podle toho, jak ji chceme hodně nakameněnou.
00:13:11 Ale jsou předměty, který prostě tam necháváme i dýl.
00:13:13 Tohleto trvalo asi 7 měsíců. Tady byla žárovka, v tomhletom.
00:13:20 A tatínek to potom takhle rozřezal, to sklo se z toho vytlouklo
00:13:24 a zanechalo to tam takovejhle lesklej povrch.
00:13:28 To je nádherný!
00:13:29 Je potřeba nějaká zvláštní úprava, aby ten vřídlovec držel?
00:13:32 Určitě! I růže se předem impregnují a zdrsňují posypem.
00:13:36 Rodinné tajemství nám ale paní Israelová prozradit nechtěla.
00:13:40 Tady jsou dvě pokameňovací komory.
00:13:42 Vidíte, je tam horko, je tam hodně páry.
00:13:45 Tady je ale vedro! Kolikpak je tady stupňů teď, v tuto chvíli?
00:13:49 Tady může být tak, já nevím, ke čtyřiceti?
00:13:51 -A jak dlouho tady vydržíte?
-Půl hodinky.
00:13:54 Tyhle růže, ty už vypadají, že jsou skoro hotové, ne?
00:13:56 -No, ještě ne.
-Je trochu zrzavá, že jo?
00:13:59 Je trochu zrzavá a je tam toho kamene málo.
00:14:01 A potom se ty růže vezmou, vidíte ty středy, jak to visí,
00:14:04 tak nejsou pokameněný, dá se to do těch lísek,
00:14:07 aby na to tekla voda svrchu.
00:14:09 Takže tahleta růže už je skoro hotová?
00:14:10 Akorát potřebuje teďka trošku ještě ten střed.
00:14:13 -Ona je těžší. -Je to těžší, je tam toho kamene víc.
00:14:15 A co ta zvláštní barva?
00:14:17 Vřídlovec je vlastně uhličitan vápenatý
00:14:19 a hnědou barvu mu dodávají oxidy železa.
00:14:22 Čím déle se kytičky koupají v minerálce, tím jsou tmavší.
00:14:25 Ony minerály na nich zkrátka vytvoří krustu.
00:14:29 Ale koukám, že tady v podzemí stihne voda pokamenit kde co!
00:14:32 Pramenů je ve Varech 80, pouze ve Vřídle je ovšem
00:14:35 ta správná kombinace minerálů, plynů a teploty.
00:14:38 Druhé podobné místo je prý už jen v americkém Yellowstonu.
00:14:43 Neustále jdeme po proudu řeky Teplé a jdeme k zajímavému úkazu.
00:14:47 Je to vlastně divoký vývěr, který sebe sama takto nakamenil.
00:14:52 A musíme čas od času i odsekávat,
00:14:53 aby nám celou exkurzní trasu nezabral.
00:14:55 To ale skutečně připomíná Koněpruské jeskyně.
00:14:57 Připomíná to tedy postavu mnicha, proto mu říkáváme Kapucín.
00:15:02 A rády se s ním fotí i hlavy států.
00:15:04 Tak, Kapucíne, tak to tady pěkně opatruj,
00:15:06 hlavně hlídej, aby se v Karlových Varech neucpávaly trubky,
00:15:08 protože toho města by byla škoda.
00:15:11 Ta ucpaná trubka snad není takové neštěstí?
00:15:13 Není, zato ucpaný vývěr je časovanou bombou.
00:15:18 Když bylo takzvané mělké jímání,
00:15:19 tak opravdu se tak dlouho ztenčoval ten průtok, až se zastavil zcela
00:15:23 a napětí, které bylo pod tím pramenem,
00:15:25 způsobilo roztržení takzvané výlevní desky a padaly celé domy.
00:15:30 A teď to máte dobře zabezpečené, že nám nic takového nehrozí,
00:15:32 že tady do vzduchu nevyletíme?
00:15:34 Moderní technika nám pomáhá,
00:15:36 takže známe každých 6 sekund tlaky na těch klíčových vrtech,
00:15:39 průtoky, teploty.
00:15:41 A pokud by nějaké hromadění tlaků nastávalo,
00:15:43 máme mechanismy, jak ten tlak uvolnit.
00:15:46 To je geologický model nejvýznamnějšího pramene Vřídlo,
00:15:49 který je jímán čtyřmi jímacími vrty, až 90 metrů hlubokými,
00:15:53 který navazuje na pukliny z hloubky 2-2,5 kilometru.
00:15:58 Jeden z těch vrtů je přímo propojen do výstřiku vřídla,
00:16:00 takže to, co vidíte na výstřiku vřídla,
00:16:02 to je vlastně boj kysličníku uhličitého a vlastní vřídelní vody,
00:16:05 kdo bude dříve na povrchu.
00:16:07 Když je tedy vše pod kontrolou,
00:16:08 můžeme si v klidu vychutnat vřídelní kávu
00:16:10 s kapkou třináctého pramene.
00:16:12 Ale jo, je dobrá.
00:16:14 Ale teď nevím, jestli to dělá ta voda z vřídla,
00:16:16 nebo ta Becherovka?
00:16:19 A Iveto, poručila sis i vyhlášenou vřídelní polévku?
00:16:22 Raději ne, i když je prý dobrá na trávení.
00:16:25 Jenže kdo ví, jak by zapůsobila na mě.
00:16:27 A propos, věděl jsi, že horkou vodu z vřídla kdysi místní využívali
00:16:30 -i k jiným, než léčebným účelům?
-Nevěděl.
00:16:33 No, v minulosti tady třeba spařovali slepice nebo prasata
00:16:36 a hospodyňky sem chodívaly prát.
00:16:40 Dalším fenoménem Karlových Varů
00:16:41 jsou bezesporu jejich půvabné kolonády.
00:16:44 Léčivé prameny chrání už skoro 200 let.
00:16:47 A možná vás překvapí,
00:16:48 že důvod vzniku těchto objektů nebyl estetický,
00:16:51 nýbrž veskrze praktický.
00:16:53 Na počátku jejich příběhu stáli
00:16:55 jejich zdejší osvícený lékař David Becher,
00:16:57 jeho trošku pohodlní pacienti a kysličník uhličitý.
00:17:03 Pan David Becher nutil své pacienty chodit k pramenům,
00:17:05 protože on zjistil, že pouze u pramene
00:17:07 je nejsilnější obsah kysličníku uhličitého v té vodě,
00:17:10 a ten má mimořádný význam.
00:17:13 Hostům se asi nelíbilo táhnout se za vodou v dešti.
00:17:15 Kolik těch kolonád tu vlastně mají?
00:17:17 Pět. K nim přibyly i promenádní cesty a parky,
00:17:20 zkrátka všechno, co dělá z Karlových Varů
00:17:23 perlu západních Čech.
00:17:25 Ta první kolonáda byla postavena nad vřídlem a to bylo v roce 1774.
00:17:30 To byla dřevěná kolonáda, dřevěné sloupy.
00:17:33 Pak byla nahrazovaná postupně různými dalšími stavbami.
00:17:37 Já vím. Od roku 1975 to byla Gagarinova kolonáda
00:17:41 a dnes Vřídelní.
00:17:42 Ale předtím ještě pramen chránila litinová stavba z roku 1879,
00:17:47 a tu po 60 letech nahradila provizorní dřevěná.
00:17:52 Dočasná prý měla být i Tržní kolonáda.
00:17:54 Ano, ale nakonec přežila a město zdobí už 130 let.
00:17:57 V prameni pod ní si kurýroval nohu už otec vlasti.
00:18:01 Řekněte mi, proč se tady tomu Prameni Karla IV.
00:18:04 kdysi říkalo Hautfresser,
00:18:06 což znamená přeloženo do češtiny "žrout kůže"?
00:18:11 Ty koupele trvaly hrozně dlouho, 10-12 hodin denně,
00:18:13 nemocní je trávili v takových kádích dřevěných.
00:18:17 No a teprve po takovém týdenním pobytu v té lázni,
00:18:21 kdy lidem už popraskala pokožka, byl doktor spokojen, neboť říkal:
00:18:25 "Milostivá paní, milostivý pane, teprve nyní budete brzy zdráv,
00:18:29 protože se vám vyplavují z těla choroboplodné zárodky té nemoci."
00:18:35 To zní děsivě! Lidi prý vodu tehdy vůbec nepili.
00:18:38 Báli se, že jim v břiše naroste kámen.
00:18:40 Doba pitných kúr a bloumání kolonádami přišla později.
00:18:43 To mi připomíná, že ti chci ještě ukázat tu nejznámější-
00:18:47 Zítkovu mlýnskou.
00:18:48 Kryje 6 pramenů, zdobí ji 124 sloupů a 12 alegorií měsíců.
00:18:54 Začala se stavět roku 1871
00:18:57 a ta výstavba trvala bohužel deset roků.
00:18:59 Je pravda, že Karlovarští zpočátku tuhle nádhernou kolonádu nepřijali?
00:19:05 Naprosto ji odmítali. Přirovnávali ji ke kuželkové dráze,
00:19:10 záhonům mrkve, záhonům chřestu a podobně.
00:19:13 Považovali ji za zhanobení jejich starobylého krásného městečka.
00:19:18 Teprve když kolonádu pochválil zahraniční tisk,
00:19:20 vzali ji Karlovarští na milost.
00:19:22 -Pro nás docela příznačné.
-Inu, hůř si zvykáme na novoty.
00:19:26 Zato ručičky, ty máme zlaté, tedy alespoň někteří z nás.
00:19:34 Tipněte si, rukama kolika lidí projde tahle nádherná číše,
00:19:37 než opustí brány firmy Moser?
00:19:40 Minimálně třiceti a její výroba trvá zhruba týden.
00:19:43 Tady totiž pořád ctí tradiční postupy otce zakladatele
00:19:46 Ludwiga Mosera.
00:19:48 Takže kdybych teď měla kouzelný prsten a přenesla se do jeho časů,
00:19:51 byla bych svědkem
00:19:52 naprosto stejného koncertu zdejších mistrů, jako dnes,
00:19:56 a bezpochyby by mi taky řekli, že sklem králů se neťuká.
00:20:01 Tak pozor na to, přátelé!
00:20:03 A pročpak? Aby se náročně broušené sklo nerozbilo?
00:20:06 Taky, ale hlavně, Ludwig Moser
00:20:08 byl dvorním dodavatelem hned několika panovníků
00:20:11 a ti si, jak známo, nepřipíjejí, jako půllitrem.
00:20:15 Historie samotná firmy Moser se datuje už od roku 1857,
00:20:19 kdy si Ludwig Moser založil vlastní ryteckou dílnu
00:20:22 v centru Karlových Varů,
00:20:23 ale teprve roku 1893 se mu podařilo otevřít vlastní sklářskou huť,
00:20:26 a to je to místo, kde se právě dnes nacházíme.
00:20:29 Od té doby se tu nepřetržitě vyrábí bezolovnatý křišťál.
00:20:33 Základ sklářského kmene je ale stejný, tedy křemičitý písek,
00:20:37 střepy, soda a potaž za snížení teploty tání,
00:20:40 a taky uhličitan vápenatý.
00:20:42 A všechno se taví při 1400-1500 stupních Celsia.
00:20:46 Do té vaší skloviny se také přidávají oxidy kovů,
00:20:49 které potom vytvářejí ty nádherné moserovské barvy.
00:20:52 Údajně se snažíte barvy vašeho skla připodobnit přírodě,
00:20:55 tedy polodrahokamům, je to tak?
00:20:58 Je to tak. My tavíme 6 základních barev,
00:20:59 ale ta barevná škála je velmi široká.
00:21:02 Máme i speciální barvy,
00:21:03 které se taví s přidáním 24 karátového zlata,
00:21:06 což je například barva zlatého rubínu.
00:21:08 Ale děláme také techniku přejímání,
00:21:09 což jsou dvě techniky vrstvení skla.
00:21:11 Teď si připravuju jadýrko na baňku, a to jadýrko je z rózy.
00:21:17 Róza, to znamená, že to bude červený potom?
00:21:19 Ano, to je červená barva.
00:21:21 A tu potom přetáhnu světle hnědou, tou aurorou.
00:21:25 Proč necháváte tu sklovinu stékat?
00:21:26 Aby tam byla ta 3 - 4 mm vrstva tý aurory.
00:21:32 Můžeš, Mílo!
00:21:34 Aby ten rytec to pěkně proryl.
00:21:35 Teď to splácnu, aby to mělo přibližnej tvar tý formy.
00:21:40 A jdete do formy.
00:21:41 Zavírej! Zavírej!
00:21:42 Jak dlouho ta váza chladne?
00:21:43 Tak 2-3 minuty tady a pak se dá do tý chladící pece.
00:21:48 Teď si ho můžeš zkusit zvednout ještě. Takhle.
00:21:50 Já jsem přeučenej levák. Ježíšmarja, to nezvednu ani!
00:21:55 Zdeňku! Kladivo vám spadlo, nebo co to je.
00:21:58 Otoč s ní trošku. Vidíš? Vidíš? Ještě je živá.
00:22:01 A málem bylo po váze!
00:22:03 No, jako chlap by sis s 15 kily žhavé skloviny asi poradil líp,
00:22:07 to je fakt, ale znáš mě, jen tak lehce se nevzdávám.
00:22:11 Já ti naberu určitý množství skla
00:22:13 a ty si vyfoukneš sama půllitr, ano?
00:22:15 -Já sama půllitr?
-Ano, s mojí pomocí.
00:22:17 To zvládnem, já ti věřím.
00:22:20 Točit, ty netočíš vůbec, to točím já!
00:22:21 A teď tě nechám samotnou, jo, a toč si! Toč si!
00:22:24 -To nejde tak rychle.
-Jde, ještě rychlejš!
00:22:28 A teďko přestaň foukat a točit. Přestaň foukat a dupni!
00:22:33 -Dupni?
-Ano, a on ti otevře, vidíš?
00:22:35 To je naše heslo.
00:22:38 No, vidíš, a máš půllitr, jak malovanej.
00:22:41 Klobouk před vámi dolů.
00:22:42 Je to sice krásná práce, ale taky nesmírně náročná
00:22:44 a fakt není pro každýho.
00:22:46 -Díky. -Ahoj.
-Ahoj.
00:22:49 Z tebe by teda pan Moser asi radost neměl.
00:22:52 No, než by se ze mě stal mistr sklář,
00:22:54 tak bych prý potřebovala nejmíň 15 let
00:22:57 a hodně dlouho se učí i brusiči.
00:22:59 Ti nejlepší dokáží na sklo přenést i Dürerovy obrazy,
00:23:02 nebo třeba Monu Lisu.
00:23:05 To jsou dekory, které trvají třeba měsíce, někdy i mnohem déle.
00:23:08 Pojďte mi popsat celý pracovní postup.
00:23:10 Vy dostanete předlohu, pak si ji nějak rozkreslíte,
00:23:13 a jak se z toho papíru nakonec dostane tady na tu nádhernou mísu?
00:23:17 Ten motiv se překreslí na takovýhle průhledný papírek,
00:23:19 potom se ty jednotlivé kontury vypíchají špendlíkem,
00:23:22 přiloží se, obtáhne se to bílou křídou.
00:23:25 Ten dekor se tam obtiskne, dá se říct.
00:23:26 Poté se vezme fix nebo tuž, ten dekor se obkreslí
00:23:30 a potom už můžu začít s prací.
00:23:33 Mnohé vzory z dílny rodiny Moserů jdou na dračku dodnes,
00:23:36 třeba takový soubor Splendid.
00:23:37 Poprvé byl vyrobený v roce 1911 a má ho i královna Alžběta II.
00:23:43 Soubor zdobí vůbec nejnáročnější techniky brusu,
00:23:47 kterým je diamantový brus, takzvaný káro.
00:23:50 A dalším takovým pásem jsou prismata,
00:23:52 to jsou ty vertikální klínové řezy.
00:23:54 Ten výrobek korunuje oroplastika,
00:23:57 která byla taky speciálně připravená pro tento soubor.
00:24:00 A tato oroplastika se provádí v dekorech ve zlatě nebo v platině.
00:24:05 Tak teď už chápu, proč si zdejší krásu nemůže dopřát každý.
00:24:09 No, taková váza s motivem Mony Lisy přijde, pozor,
00:24:12 na víc, než milion korun!
00:24:15 A přitom z limitované série 10 kusů zbyl jediný.
00:24:18 Ostatní skončily u soukromých, většinou asijských sběratelů.
00:24:22 A za nimi nás teď taky zavedeš?
00:24:23 To ne, my už jsme svůj čas vyčerpali.
00:24:26 Doufám ale, že vám s námi bylo hezky, přátelé.
00:24:29 Tak šťastnou cestu!
00:24:30 A při svých toulkách po vlastech českých nespěchejte,
00:24:33 ať jimi jenom neproletíte,
00:24:35 ale náležitě a plnými doušky si je vychutnáte.
00:24:38 Na viděnou za týden!
00:24:41 Skryté titulky: Barbora Valentová Česká televize 2014
Iveta Toušlová zavede diváky do města pramenů a lázní. Projde se lázeňskými kolonádami a zapátrá v jejich historii. Pak si zkusí vyrobit kamennou růži, která patří k oblíbeným suvenýrům turistů celého světa a kterou si odjinud neodvezete. Pak se vydá za další místní chloubou, do sklárny Moser. Tam ji bude zajímat, kteří panovníci a další významné osobnosti se těšili z umu mistrů starého řemesla. Dozvíte se také, proč se skleničkami králů neťuká. Pepa Maršál zamíří pro změnu na jih Moravy, na Břeclavsko. To je spojeno s rodem Lichtenštejnů. Jejich dílem jsou nejen vzácné architektonické památky, ale také kupříkladu rameno Dyje v lednickém parku. Dozvíme se, kdo, kdy a proč ho vyhloubil a k čemu slouží dnes. Na Dyji vyzkoušíme také další břeclavskou chloubu, nafukovací čluny, které se tu vyrábějí už přes půl století. Nakonec se vypraví do Brumovic, kde se nejen stále nosí, ale také šijí lidové kroje.
