Tradiční výrobu, lidová řemesla a zajímavé technické památky těchto dvou regionů představí Iveta Toušlová a Josef Maršál. Režie J. Čermák
00:00:19 Tentokrát vám ukážu, jak se šijí pravé valašské krpce,
00:00:22 botky, u nichž se překvapivě nerozlišuje
00:00:24 forma pro pravou a levou nohu.
00:00:27 Pak vám v Otrokovicích prozradím,
00:00:28 který obor označil Tomáš Baťa za nejzdařilejší dítě lidstva
00:00:33 a naši výpravu Zlínskem zakončíme plavbou po kanále,
00:00:36 na němž prý ženy velmi často přepadává kapitánský syndrom.
00:00:41 Cílem mé výpravy bude pro změnu Mecca lyží - Žďársko.
00:00:44 V Novém Městě u Slonkových je vyrábějí už 116 let.
00:00:48 Jejich největším producentem je ale tamní Sporten,
00:00:51 odkud pocházejí i takzvané Valentovky.
00:00:53 Specialitou oblasti je také hutnické sklo,
00:00:56 které se fouká v Karlově.
00:00:58 No a na závěr si vyzkoušíme,
00:00:59 jak moc je náročné zkrotit vodou poháněné hamerské kladivo.
00:01:10 Startujeme na Zlínsku, což je kraj dvou tváří.
00:01:13 Tu první tvoří malebná příroda, folklór, slivovice
00:01:16 a lázeňství, jemuž dominují Luhačovice.
00:01:19 Jsou to největší moravské koupele,
00:01:21 kterým jedinečnou atmosféru dodávají především
00:01:24 stavby známého architekta Dušana Jurkoviče.
00:01:28 Druhou tvář pak představují botky
00:01:29 a Baťova stopa z červených cihel téměř všude, kam se podíváte.
00:01:35 Možná vás to překvapí,
00:01:37 ale tradici obuvnického řemesla ve Zlíně nezačal psát Tomáš Baťa.
00:01:40 Její kořeny totiž sahají hluboko do středověku
00:01:42 a první zmínky o cechu zdejších ševců pocházejí z roku 1580.
00:01:49 Na konci 19. století jich už tady působilo na sto šedesát.
00:01:52 Navíc onen slavný podnikatel nebyl ani prvním,
00:01:55 kdo se tu pokusil o tovární výrobu bot.
00:01:57 Předběhl ho Francouz Robert Florimont,
00:02:00 jenže se mu moc nevedlo, a tak město opustil.
00:02:03 A teprve poté vstoupil na scénu náš hrdina.
00:02:08 Tomáš Baťa se narodil v roce 1876 a pochází ze zlínské rodiny ševců.
00:02:13 Ti byli v sedmi pokoleních všichni obuvníci.
00:02:16 Jak to tady bylo s jeho firmou a následně i s jeho impériem?
00:02:20 Kdy se začal psát příběh?
00:02:22 Na podzim roku 1894 založili tři sourozenci Baťovi,
00:02:25 Tomáš, Antonín a Anna, malou živnost na náměstí ve Zlíně
00:02:29 a začali vyrábět obyčejné valašské papuče.
00:02:32 Neměli s nimi úspěch, do roka v podstatě stáli před bankrotem.
00:02:36 To tedy nebyl moc šťastný začátek budoucího impéria!
00:02:38 Nebyl, nicméně i díky tomu se Tomáš Baťa
00:02:41 vydal na zkušenou do Ameriky a po návratu uvedl na trh
00:02:44 takový hodně klasický artikl - séglovky.
00:02:47 Séglovky? Já myslel, že prorazil populárními baťovkami!
00:02:51 Ony mají víc názvů. Séglovky je ten starší,
00:02:54 protože se vyráběly z hrubého plátna, takzvaného séglu.
00:02:57 Baťovky se jim začalo říkat až v době,
00:02:59 kdy je prodával právě on, a to v podstatě za pusu.
00:03:03 Aha. A těmi botkami za hubičku obul téměř celou planetu.
00:03:07 Přesně tak. Krom toho kopíroval tradiční obuv zemí,
00:03:10 které chtěl svým zbožím dobýt.
00:03:12 Předtím si ovšem nechával posílat nejrůznější vzorky,
00:03:15 aby se trefil do poptávky tamních lidí.
00:03:19 Tady máme nádhernou kolekci z Indie.
00:03:21 Přiváželi ji baťovští zaměstnanci,
00:03:23 kteří budovali v roce 1933 filiálku v indickém Batanagaru.
00:03:28 A k tomuto se váže velmi krásná historka.
00:03:31 Když sem do Zlína přijíždějí nějací indičtí velvyslanci,
00:03:34 nebo různí zástupci z Indie, tak my jim vyprávíme,
00:03:38 že firma Baťa byla založena v roce 1894 a oni se dušují, že ne,
00:03:43 že: "Baťa? Baťa je náš! Baťa vznikl v roce 1933 v Batanagaru v Indii!"
00:03:48 To je krásná hříčka, Baťa a Batanagar!
00:03:51 Asi se hodně divili, když se dozvěděli,
00:03:53 že obuvnický král začínal u valašské klasiky.
00:03:57 To asi ano. A propos, když už jsi ji zmínil,
00:03:59 pojďme si taky něco ušít!
00:04:02 Zdalipak víte, co jsou to krpce?
00:04:03 Pokud tipujete, že opět nějaké botky, jste na dobré stopě.
00:04:07 Jedná se totiž o jednoduchou nízkou obuv z jednoho kusu kůže.
00:04:11 Ta je stažená, neboli postaru nakrpatěná,
00:04:14 a přirozeně se přizpůsobuje noze.
00:04:17 Vlastní tvar pak krpce získávají až na chodidle.
00:04:19 A pozor! Šablona pro pravou a levou nohu je naprosto stejná.
00:04:24 V Kelči nedaleko Zlína je vyrábějí otec a syn Hýžovi.
00:04:29 Pane Hýžo, jak jste se dostal k ševcovině?
00:04:30 Inspiroval vás Tomáš Baťa?
00:04:32 Tomáš Baťa mě neinspiroval, ale spíš bych řekl,
00:04:35 že mě inspirovali obuvníci, kteří žili tady v Kelči,
00:04:39 protože Kelč byla ševcovská, ale ještě více byla fajkářská obec.
00:04:43 Proč u vás tedy nakonec vyhrála ševcovina?
00:04:46 Protože to byla tvořivá práce, pěkná, řekl bych umělecká
00:04:49 a lidem pro radost.
00:04:52 Kolik času zabere, než spatří světlo světa tyhle botky?
00:04:56 Takové boty vyrábíme aspoň týden,
00:04:58 protože nejvíce práce na tom dá vyťukávat ornamenty
00:05:03 a to se člověk nesmí splést.
00:05:06 Ani jedny boty, viděl jsem jich více, těch starých,
00:05:09 neměly ornamenty stejné.
00:05:11 Byla to taková improvizace. Je to asi důkaz toho,
00:05:13 že těch obuvníků tehdy bylo v té dědině více,
00:05:18 že jich bylo třeba pět.
00:05:19 Třeba pro ilustraci, dnes je nás asi pět v celé republice.
00:05:25 Pane jo, to je krása!
00:05:26 Ale to jsou spíš holínky. Neříkalas náhodou něco o krpcích?
00:05:30 No říkala, ale jsem ženská, takže jsem tyhle nádherné botky
00:05:33 zákonitě nemohla nechat bez povšimnutí. Tak promiň!
00:05:38 Krpce jsou totiž mnohem jednodušší.
00:05:40 Taková lidová obuv, kterou si doma dokázal spíchnout skoro každý.
00:05:44 No už tě vidím, jak si někde u chaloupky šiješ sandály!
00:05:47 Tak bývala to spíš chlapská práce, ale divil by ses. Koukej!
00:05:52 Krpce se vyrábí tak, že se vezme kůže, vezmu si šablonu,
00:05:56 která je vlastně stejná pro levou i pravou nohu,
00:05:59 až potom kopyto to rozdělí,
00:06:02 no a tu si obkreslím na kůži, tu šablonu.
00:06:10 Potom to z té kůže vykrojím
00:06:13 a můžu začít napínat na kopyto a šít.
00:06:17 Máte pěkně ostrý nožík.
00:06:19 -Chcete si to zkusit?
-No dobře, já to zkusím.
00:06:23 Ale jestli se říznu, je to na vás.
00:06:25 -Mám to. -Vám se to podařilo. Vy jste šikovná.
00:06:27 -No, ne!
-Skoro jo.
00:06:29 Vykrojíme dva, vykrojíme švihel a můžeme jít napínat.
00:06:33 Vykrojíme dva, tomu bych ještě rozuměla,
00:06:34 že vykrojíte to samý ještě jednou, a co je švihel?
00:06:36 Švihel je řemínek, kterým se to šije.
00:06:40 A jak dlouhý ten švihel musí být?
00:06:42 No, zhruba 90 centimetrů na tu jednu botu.
00:06:47 Takže tu kůži jsem si rozmočil, aby byla měkká,
00:06:50 ona když je suchá, tak těžko by se to dělalo.
00:06:53 A vy už na to teď máte nějaký kopýtko?
00:06:55 Mám na to kopýtko.
00:06:57 Tatík mi vyprávěl, že dřív to lidé vyráběli tak,
00:06:59 že si to dali přímo na nohu
00:07:01 a nějakým způsobem provlíkli provázek a bylo hotovo.
00:07:03 Dříve se to tak dělalo, že se vzala ta kůže,
00:07:06 on vlastně ještě je jeden základní vzor, že je jenom obdélník.
00:07:09 Dělá se to buď takto, anebo z toho obdélníku,
00:07:12 a dříve se to dělalo tak,
00:07:14 že kůže se prostě jenom začala takto sešívat různě,
00:07:16 a pak se to tvarovalo až na noze. Teď se pustíme do šití.
00:07:24 A vy jste to dělal šídlem takhle, takže tady to zkusím.
00:07:28 Tak, jenom si tu dírku trošku porovnejte. Tak.
00:07:32 Jau! Teda vy musíte mít sílu! No, panečku...
00:07:35 Je to namáhavé na ty ruce.
00:07:37 Ještě tady, jak jsou všude ty hřebíky,
00:07:38 tak ani nevím, jak to mám chytit.
00:07:41 No, heleďte se. Taky jste chlapi, že jo!
00:07:44 Žádnou ševcovou tu nevidím. No já to fakt neprotáhnu.
00:07:48 Tak to nechám na odborníka.
00:07:51 Vzpomněla jsem si totiž na pořekadlo:
00:07:52 "Ševče, drž se svého kopyta."
00:07:55 No a v případě Baťových to ale zas tak úplně neplatilo,
00:07:57 vždyť za první republiky dělali kde co.
00:08:00 Přesně tak! Boty, pneumatiky, šicí stroje, a došlo i na letadla.
00:08:07 "Nejzdařilejší dítě, které kdy lidstvo porodilo."
00:08:09 Tak nadšeně mluvil Tomáš Baťa o letectví.
00:08:12 Tento obor ho fascinoval, jenže se mu stal taky osudným.
00:08:15 12. července roku 1932 odstartoval odtud, z otrokovického letiště,
00:08:21 ale kvůli špatnému počasí a hlavně husté mlze jeho stroj havaroval.
00:08:25 Nehodu nepřežil ani on, ani jeho pilot, Jindřich Brouček,
00:08:29 tedy dva muži, kteří stáli u kolébky zlínské aviatiky.
00:08:36 Po jeho smrti navázal jeho bratr, a ten právě založil
00:08:39 tady tu zlínskou leteckou akciovou společnost
00:08:42 a pokračoval v těch myšlenkách toho svého bratra.
00:08:47 Samozřejmě od lítání zase další krok je výroba.
00:08:50 Pro vaši představu tady vidíte vlastně první letoun,
00:08:52 který vznikl v těchto prostorách,
00:08:55 je to letoun Zlín 1, vyrobený panem Baťou v roce 1935.
00:09:00 Ale to je jenom nějaký kluzák, viďte?
00:09:03 To je bezmotorový kluzák. Tímto se začínalo.
00:09:07 Toto, vidíte, je první motorové letadlo,
00:09:09 které bylo vyrobené v roce 1935. Jmenovalo se Zlín 11.
00:09:14 Vize Jana Antonína Bati byla nesmírně pokroková.
00:09:17 Podle něj měla mít každá větší firma
00:09:19 vlastní letoun pro pracovní účely,
00:09:21 ba co víc, na jedné poradě dokonce prohlásil,
00:09:24 že si přeje, aby se ho co nejdřív dočkali i všichni pošťáci.
00:09:28 Tak to hodně předběhl svou dobu, a vlastně i tu naši.
00:09:31 A kolik letadel tady ročně spatří světlo světa?
00:09:34 Zhruba 24, ale to je maximum.
00:09:37 Část kapacity totiž zaberou i pravidelné prohlídky těch,
00:09:40 která jsou už v provozu.
00:09:42 Vracejí se sem na kontrolu
00:09:44 po určitém počtu hodin strávených ve vzduchu,
00:09:46 třeba jako tento stroj.
00:09:49 -Komu patří tohle letadlo?
-Tento letoun patří české armádě.
00:09:52 Je to vlastně letoun, na kterém se noví nebo začínající piloti školí,
00:09:56 aby se šetřily peníze na proudových letounech
00:10:00 a je to vlastně stroj, který byl vyroben v této fabrice v roce 1994.
00:10:04 A to stále ještě létá?
00:10:06 Stále létá, je udržován, protože armáda se o něj stará,
00:10:08 a pak po určité době přijde k nám a tady se o něj staráme zase my.
00:10:12 Jak dlouho trvá, než mu dáte zelenou,
00:10:14 že tady znovu může vzlétnout?
00:10:17 Tak každý ten typ prohlídky má předepsané určité body.
00:10:19 Je to podle toho, kolik ten letoun nalétal, jestli hodin, nebo let,
00:10:23 a podle toho vlastně je dána přesně prohlídka,
00:10:25 která se na tom letounu provádí.
00:10:27 Takže toto je třeba velká prohlídka,
00:10:29 která trvá od dvou do tří měsíců.
00:10:32 Pane jo! Tak jo, tak já vás nebudu rušit.
00:10:34 Nádhera! Ale přece jen mi tu něco chybí,
00:10:36 ona legendární stošestadvacítka.
00:10:39 Pokud ji chceš vidět, nebo její sestřičku dvěstědvacetšestku,
00:10:42 budeš muset vyrazit do kunovického muzea.
00:10:45 Tam mají obě vystavené, a kromě nich i pěknou řádku dalších letadel
00:10:48 vyrobených v tomto kraji, třeba i v místních závodech,
00:10:51 které dva roky po Baťovi otevřela Škodovka.
00:10:54 V té době byla totiž po létání obrovská poptávka.
00:10:58 Jen pro dokreslení, v roce 1935 fungovalo na území první republiky
00:11:02 40 civilních letišť.
00:11:05 A Baťa využíval letadla pro export obuvi?
00:11:07 Tak všechny botky samozřejmě nelétaly,
00:11:09 putovaly i vlaky, auty nebo loděmi.
00:11:12 Cože? Baťa měl taky lodě?
00:11:14 No, velké zaoceánské parníky to sice nebyly,
00:11:16 ale pár menších mu patřilo,
00:11:18 a vozily i něco jiného, než jen střevíce.
00:11:22 53 kilometrů dlouhá vodní cesta,
00:11:24 vedoucí z Otrokovic až do slovenské Skalice,
00:11:26 vznikla v letech 1934-38, opět z popudu Bati.
00:11:31 Ostatně, jak jinak v této oblasti. Tentokrát ale Jana Antonína.
00:11:35 Ten s její pomocí vyřešil zásobování svých závodů ve Zlíně
00:11:38 teplem a elektřinou.
00:11:41 Kdysi ryze průmyslová stavba dnes slouží především k rekreaci,
00:11:44 takže zvedáme kotvy a vyplouváme.
00:11:50 Baťův kanál vede vlastně údolím
00:11:52 mezi pohořím Chřibů a Bílých Karpat,
00:11:54 to znamená, pokud se chce do přírody,
00:11:56 tak jsou ideální ty Chřiby, Karpaty,
00:11:58 které samozřejmě mají svoje hrady, zámky.
00:12:03 Celý region je bohatý na cyklostezky,
00:12:06 je velice oblíbené si sebou vzít na loď kola
00:12:10 a kombinovat právě plavbu lodí a cykloturistiku.
00:12:14 Baťův kanál, to je prostě klasika!
00:12:17 Ale když to tak vidím, nedokážu si představit,
00:12:19 že se to celé kopalo ručně, a že to zvládli za pouhé 4 roky.
00:12:23 Ale coby ne? Jestliže tady v jednu chvíli pracovalo až 1500 lidí,
00:12:27 už to až tak nepředstavitelné není.
00:12:29 Navíc se vše odehrávalo v době po velké hospodářské krizi,
00:12:33 kdy procenta nezaměstnanosti lámala rekordy.
00:12:36 Takže Baťa vlastně zabil dvě mouchy jednou ranou!
00:12:39 Tři! Tou třetí bylo udržení vody v krajině
00:12:41 a taky napájení systému závlah.
00:12:44 Bohužel po 2. světové válce význam kanálu upadl,
00:12:48 a teprve v 90.letech minulého století
00:12:50 se objevily plány na jeho znovuzrození.
00:12:54 Tak jsme na řece, konečně,
00:12:55 a přichází moje chvíle, jdu se učit, to jste mi slíbili!
00:12:59 Ovládání lodi je velmi jednoduché, ovládá se tady kormidlem.
00:13:02 Ano, to bych nečekala.
00:13:05 -A ovládací pákou.
-Ovládací páka nám dělá co?
00:13:07 Páka nám zařadí rychlost dopředu a zároveň přidává plyn.
00:13:10 To znamená, zmáčknete aretaci, zařadíte dopředu
00:13:12 a dál si přidáte trošičku plynu a již kormidlem můžete ovládat loď.
00:13:17 Hej, hej! Ono to jde docela ztuha!
00:13:21 -Na druhou stranu.
-Na druhou stranu, ano.
00:13:24 Už jsme skoro v cíli, takže se nemohu nezeptat,
00:13:27 zdali jsem složila kapitánské zkoušky?
00:13:30 -U mě prospěla.
-Prospěla. Dobře, chvalitebně,
00:13:33 -na výbornou, s vyznamenáním?
-Prospěla chvalitebně.
00:13:39 Nedostala jste během té plavby tu nemoc,
00:13:41 kterou tady často dostávají, a zejména dámy,
00:13:44 takzvaný kapitánský syndrom?
00:13:46 Postihuje to zejména dospělé,
00:13:48 kteří ve svém běžném životě mají pocit, že toho řídí málo
00:13:53 a na Baťově kanále řídí loď
00:13:56 i vlastně celou posádku, kterou vezou sebou.
00:13:59 A můžu říct, že víc ten syndrom postihuje ženy, než muže.
00:14:04 Stává se nám dokonce, že některé kompletní posádky jsou ženy,
00:14:07 například třeba zdravotní sestry se domluví,
00:14:09 anebo jedou rodiny bez manželů s dětma,
00:14:13 taková Ydykseb obrácená, to znamená maminky bez tatínků.
00:14:19 Můj kolega Pepa je náruživý rybář,
00:14:21 takže já se nemůžu nezeptat speciálně pro tebe, Pepo,
00:14:24 dají se tady na Baťáku chytat ryby?
00:14:27 Ano, samozřejmě. Baťův kanál i řeka Morava,
00:14:29 to jsou rybářské revíry.
00:14:30 -A jaké ryby tady máte?
-Většinou kaprovité, kapr, lín,
00:14:35 ale jsou tu i štiky a i sumci. Na řece Moravě máme velké sumce.
00:14:42 Tak vidíš, Pepo, to je pěkné lákadlo.
00:14:44 Už víš, kam v létě pojedeš!
00:14:46 Díky za tip, Iveto,
00:14:47 a teď se budu revanšovat a vezmu tebe i diváky na Vysočinu.
00:14:57 Když se řekne Žďársko, tak se většině z nás vybaví dvě věci.
00:15:01 První je kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře,
00:15:04 vrcholné dílo architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela,
00:15:07 zapsané na seznamu UNESCO.
00:15:09 Tou druhou pak Zlatá lyže,
00:15:11 široko daleko největší událost roku,
00:15:13 kdy se v bílé stopě utkává světová běžkařská elita.
00:15:19 Lyže se k nám dostaly na sklonku 19. století
00:15:21 a tady na Vysočině rychle zdomácněly.
00:15:23 Není divu, kopce všude kolem a v zimě záplavy sněhu.
00:15:27 Brzy se našli šikovní řemeslníci, kteří se pustili do jejich výroby.
00:15:34 Výroba vypadala tak,
00:15:35 že šikovný řemeslník si musel prvně vybrat dřevo,
00:15:41 opracovat, dopracovat tu lyži do nějakých tvarů pod parou,
00:15:47 natvarovat, kdežto ta výroba dnes se s tím nedá srovnat,
00:15:50 to je úplně o něčem jiným.
00:15:55 Tato lyže je celodřevěná, respektive jádro je celodřevěné,
00:16:01 a ostatní materiály jsou v klížírně přilepené z vrchní a spodní strany,
00:16:06 to znamená skluznice, hrany,
00:16:08 u běžeckých lyží se můžou používat hrany, nebo nemusí,
00:16:13 a z vrchní strany je zase laminát a vrchní fólie,
00:16:17 která je designovaná.
00:16:20 Zajímá mě, jaké druhy dřeva používáte
00:16:22 a jaké by měly mít vlastnosti?
00:16:25 Běžecké lyže se vyrábí zejména z topolů, tady u nás ve Sportenu,
00:16:30 a můžou se použít jak lehčí materiály, jako je polonia,
00:16:35 anebo pevnější materiál, jako je buk.
00:16:39 A polonia, to je co za strom?
00:16:42 Polonia, to je dřevina, která je dovážena z Indočíny
00:16:46 a je to velmi lehká dřevina,
00:16:49 právě proto, aby ta lyže byla co nejlehčí.
00:16:53 No, pěkné puzzle. A z kolika vrstev se vlastně lyže skládají?
00:16:56 Základní ze šesti,
00:16:58 u těch na slalom nebo na obří slalom
00:17:00 se přidávají ještě titanové plechy,
00:17:02 takže se počet vrstev vyšplhá na 8-10.
00:17:05 A to celé se zalisuje při nějakých 80-90 stupních Celsia
00:17:09 v tomhle stroji.
00:17:11 A co špička? Kde a jak se tvaruje?
00:17:13 Děje se to podle formy při zmíněném lisování za tepla,
00:17:15 ať jde o dřevo, nebo laminát.
00:17:17 Mimochodem, první čistě laminátové běžky na světě vznikly právě tady,
00:17:21 a to už v roce 1962.
00:17:26 Pane řediteli, kdo na vašich lyžích dnes skáče, závodí?
00:17:30 David Bakeš jezdí světový pohár,
00:17:31 ale musím vzpomenout nejslavnějšího našeho reprezentanta,
00:17:35 který byl nebo je velkou osobností pořád, do této chvíle,
00:17:39 Aleš Valenta, který vyhrál zlatou medaili na olympijských hrách.
00:17:46 Tak toto jsou lyže, na kterých Aleš Valenta vyhrál olympijské zlato,
00:17:50 dokonce ta lyže už zdomácněla tak, nebo zlidověla,
00:17:54 že se jim říká Valentovky.
00:17:57 Tady se ale, pokud vím, s divokými prkénky závodilo už mnohem dřív,
00:18:00 ještě předtím, než byly místní dílny po roce 1948
00:18:03 spojeny do jedné velké fabriky.
00:18:06 Jasně, první klání se v Novém Městě konalo už roku 1910
00:18:10 a to za účasti pouhých šestnácti borců.
00:18:13 Dopadlo to tak, že z těch šestnácti závodníků asi šest vzdalo,
00:18:18 dva byli diskvalifikováni, protože jeden si nějak zkrátil trať
00:18:20 a vítězem se stal pan Karel Mrkvička.
00:18:23 Trať byla dlouhá přes sedm kilometrů
00:18:25 a absolvoval ji zhruba za necelou půlhodinu.
00:18:30 Závody se postupně rozšiřovaly,
00:18:32 myslím, že hned ve druhém ročníku už byla samostatná kategorie žen,
00:18:36 později se objevují i závody mládeže, samostatně,
00:18:40 a v roce 1934 byla na podporu sdruženého závodění
00:18:45 založena Zlatá lyže.
00:18:48 Tato Zlatá lyže byla putovní cena
00:18:50 a jediným jejím držitelem do dnešní doby je Bohumil Kosour,
00:18:53 který vlastně vyhrál ty závody pětkrát.
00:18:57 To musel být v té době obrovský úspěch,
00:18:58 když se člověk podívá, jak tehdejší ski vypadaly!
00:19:02 No, je pravda, že v porovnání s těmi dnešními
00:19:04 je to jako nebe a dudy.
00:19:06 A zkus si tipnout, kdo je tento muž?
00:19:08 Tak na popisce stojí Bohuslav Slonek.
00:19:10 A pokud vím, nějací Slonkovi výrobu lyží v Novém Městě odstartovali.
00:19:15 -Je to tedy někdo z rodiny?
-Přesně tak!
00:19:17 Onu tradici založil Adolf Slonek v roce 1896
00:19:21 a jeho synové, včetně Bohuslava, pak kráčeli v jeho šlépějích.
00:19:25 A pod jejich značkou tu lyže přicházejí na svět i dnes?
00:19:28 Ano, ovšem už úplně jinak, než za starých časů.
00:19:31 Hodně to děda dělal pořízem.
00:19:34 Lyže se tenkrát ohýbaly tak, že se vyřezala hrubá lyže,
00:19:42 takovou rozmítací pilou, tahali to dva,
00:19:44 jeden stál na ponku, druhej dole.
00:19:47 A babička, když vařila brambory,
00:19:50 a děda ty vyříznutý surový lyže do toho napíchal,
00:19:56 ty špice do těch brambor, aby je mohl napařit,
00:20:02 a tím se ty lyže daly ohnout.
00:20:06 Pak to přišponoval na kolo od vozu svěrkama
00:20:10 a tím se ty lyže ohnuly a dostaly ten tvar.
00:20:16 -Velmi svérázná technologie!
-Docela mě to pobavilo.
00:20:20 Vývoj šel ale dál,
00:20:21 a tak dnes u Slonkových najdeš lis, dřevěná jádra, laminát a fólie.
00:20:26 Po revoluci se k rodinné tradici vrátili jako jediní
00:20:29 a produkují hlavně dětské lyže a ski pro známé.
00:20:34 Výroba lyží je benjamínkem ve srovnání se sklářstvím.
00:20:36 Na Žďársku v současnosti pracují tři sklárny.
00:20:39 Jednou z nich je ta v Karlově,
00:20:40 kde se specializují na tradiční hutnické sklo.
00:20:45 Pod pojmem hutnické sklo si prostě představujeme
00:20:48 ručně tvarované barevné sklo,
00:20:53 to znamená, že ten sklář vyrobí ten výrobek,
00:20:55 vytvaruje výrobek s minimem pomůcek, s minimem forem.
00:21:00 A udělá ho u pece prostě kompletně,
00:21:03 takže když se to vyndá z chladící pece,
00:21:05 tak se zabrousí jenom dýnko a je to hotové.
00:21:10 A teď už můžete začít foukat.
00:21:13 Pomalu. Zezačátku pomalu...
00:21:17 Tady je víc skla, takže opravdu celý plíce do toho můžete dát.
00:21:23 To je ono! Ještě! Ještě!
00:21:32 -Můžete to klidně i zvednout.
-No jo, to neunesu!
00:21:35 Je to lehoučký. Tak...
00:21:43 Parádní!
00:21:47 Tak ti nevím, tvářilo se to velmi jednoduše,
00:21:49 a přitom jsi celý zpocený.
00:21:51 No, vždyť je to taky pěkná makačka, pro ruce, i pro hlavu.
00:21:54 Na tohle sklo totiž musí mít člověk propojeny paže přímo s mozkem,
00:21:58 protože výrobek modeluje ve své fantazii ještě dřív,
00:22:01 než vytáhne zahřátou hmotu z pece.
00:22:03 A u ní je nejspíš vedro jako na Sahaře, viď?
00:22:06 No to mi povídej! Naštěstí se dá v okolí Žďáru krásně osvěžit
00:22:10 ve Velkém Dářku, nebo v Pilské nádrži,
00:22:12 jak říkají místní, na Piláku.
00:22:15 A pak můžeš údolím Sázavy vyrazit k mamutovi.
00:22:18 -Prosím? Mamut na Vysočině?
-Přesně tak.
00:22:21 Je dílem sochaře Michala Olšiaka, stejně jako další potvůrky v okolí,
00:22:25 a když se zaposloucháš, dost možná, že uslyšíš rány kladivem.
00:22:30 Přírodní živel, bohatství v nitru země a lidský um,
00:22:32 to vše se tady, na Žďársku, v údolí Sázavy spojilo,
00:22:35 a tak od 13. století začaly vyrůstat hamry poháněné silou vody.
00:22:39 A jeden, Schlaghammer, tu klape i dnes.
00:22:42 Na území Hamru nad Sázavou byly čtyři, možná pět hamrů,
00:22:47 ale byly dál i po toku řeky Sázavy,
00:22:48 takže kousek za Hamry byl další hamr v Sázavě,
00:22:51 potom další dva v Přibyslavi, a tak dále.
00:22:54 To tady ovšem muselo být
00:22:55 i poměrně velké naleziště železné rudy?
00:22:58 Bývalo jich hned několik, největší na kopci Peperek.
00:23:01 Železo tu objevili náhodou při hledání stříbrné žíly.
00:23:05 V roce 1334 ale tuhle lokalitu zasypalo zemětřesení.
00:23:09 Takže tehdy skončily i zdejší hamry?
00:23:12 To ještě ne. Jejich soumrak přišel o století později,
00:23:14 kdy se muselo začít dovážet dřevěné uhlí z větší vzdálenosti,
00:23:18 a tak se už výroba polotovarů, kos a motyk, nevyplatila.
00:23:23 Tohle úžasný zařízení pracuje na principu,
00:23:28 že tyto hřídele jsou poháněny vodní silou, vodou,
00:23:32 venku jsou hnací vodní kola
00:23:35 a těma je vlastně přenášená ta hnací síla na tato kola
00:23:41 a ty rozpohybovávají buchar.
00:23:43 To je zadní hřídel,
00:23:44 tady ta přední hřídel pohání výheň a brusný kotouč.
00:23:52 Jak se pracuje s touhle mašinou?
00:23:54 Jde to ztuha, už proto,
00:23:57 že u toho musí bejt víc kovářů, minimálně dva,
00:24:00 proto se říká, že na hamru musí bejt více kovářů,
00:24:05 protože jeden kovář je žádnej kovář, dva kováři jsou půl kováře
00:24:08 a tři kováři jsou teprve celej kovář.
00:24:11 No jo, jenže já tam vidím toliko dva mistry černého řemesla.
00:24:15 Ti jsou sice dva, ale chlapi tři.
00:24:17 Neříkej, že z tebe udělali kovářského učně?
00:24:20 No, tak nějak.
00:24:21 -A prošel jsi?
-S hodně odřenýma ušima.
00:24:26 Mohli bysme začít s těma nýtama,
00:24:27 protože to je docela jednoduchá kovářská operace.
00:24:30 Je to pěchování, potom na tom nejtu se srazí hrany, aby trošku vypadal.
00:24:37 -Takže jste připraven?
-Tak můžem, no.
00:24:43 -Jak moc teda? Hodně, jo?
-Hodně. Snažte se.
00:24:50 Tak, řekl bych, že nevypadá nejhůř.
00:24:52 Je to opravdu nýt. Má to pět hran. Tenhle je ještě docela těžkej.
00:24:59 My neříkáme, že to je horký, ale že to je těžký.
00:25:02 V podstatě bych řekl, že jste tu kovařinu...
00:25:04 -Jako učedníka byste mě vyhnal?
-No to ne!
00:25:06 Řekl bych, že byste jich teda ještě pár udělat musel.
00:25:11 Takže až táta půjde potom s nejtem, tak to musíme přizvednout.
00:25:13 Jasně, jasně.
00:25:17 Proti sobě to tady zvednem,
00:25:19 ty to tam vsadíš, já ho napěchuju.
00:25:23 Tak jedeme!
00:25:25 Zvedneme!
00:25:34 Dobrý.
00:25:40 No, pojďte...
00:25:44 To je málo, co?
00:25:48 -Mně se strašně třesou ruce.
-Třesou se, no.
00:25:52 No, je tam! Á, kladivo!
00:25:59 No, dobrý.
00:26:01 -Může bejt.
-Může bejt, jo? -Jo.
00:26:09 Kromě toho, že to je moc krásnej dům,
00:26:11 tak na mě působí i trošičku tajuplně.
00:26:13 Nebojíte se tady?
00:26:14 Tak jsou tady situace,
00:26:16 kdy vzniká takový důvod, že by tady mohlo strašit.
00:26:19 Je to samozřejmě ovládané vodou,
00:26:20 takže ta voda, my jsme si ji sice podřídili,
00:26:24 ale bohužel občas nám předvede, že má větší sílu.
00:26:28 Je to většinou potom, když přijdou nějaké průtrže, velké deště,
00:26:32 takže potom se samo pustí kolo,
00:26:35 nateče nám voda do vantroků, když teče vrchem,
00:26:37 a potom se pouští kola sama od sebe.
00:26:40 Tyhle zvuky, který jsme teď slyšeli, to je ono, jo?
00:26:42 No, to je vlastně takový, že něco se děje, začne to vrzat
00:26:46 a pak se to spustí.
00:26:47 Občas se to stane i při výkladu,
00:26:49 takže návštěvníci si potom říkají, že tady straší.
00:26:51 -Tak já to svádím na vodníka.
-A ten vodník tady skutečně straší?
00:26:54 Máme tady vodníka, samozřejmě, máme tady vodníka Ignáce
00:26:58 a on nemá rád lidi, takže on přes den nevylejzá, ale straší.
00:27:03 Takže po večerech tady spolu vysedáváte u náhonu, jo?
00:27:04 Tak, a někdy i s hejkalem a hrajeme mariáš.
00:27:08 Tak ten sis mohl dát i s mistry kováři. Počet byste na to měli.
00:27:12 No, nápad je to dobrý,
00:27:13 jenže kdybychom zasedli k čertovým obrázkům,
00:27:16 ke kování bychom se hned tak nedostali.
00:27:18 Snad někdy jindy, protože jsme právě dorazili do cíle.
00:27:22 Takže šťastnou cestu, přátelé!
00:27:24 A při svých toulkách po vlastech českých nespěchejte,
00:27:27 ať jimi jenom neproletíte,
00:27:29 ale náležitě a plnými doušky si je vychutnáte.
00:27:32 Na viděnou příště!
00:27:35 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2012
Na Zlínsku se vydáme po stopách Tomáše Bati. Připomeneme si jeho začátky v obuvnickém průmyslu, ale také lásku k létání, která se mu nakonec stala osudnou. Zavítáme do Otrokovic, kde Tomášův nevlastní bratr Jan Antonín v roce 1935 rozjel výrobu letadel. A dopřejeme si romantickou plavbu po Baťově kanálu. Ten je dnes oblíbeným místem k odpočinku, ale jeho původním posláním bylo pomáhat průmyslovému provozu. Nezapomeneme ani na ševcovské řemeslo, budeme se učit šít a zdobit tradiční valašské krpce.
Vysočina je krajem kopcovitým, v zimě si tu často užívají sněhové nadílky. Takže snad ani není divu, že se tu brzy po objevení kouzelných prkýnek zvaných ski začalo na tomhle zázraku závodit a že se tu také zabydlela jeho výroba. Na Žďársku funguje dodnes a my zkusíme porovnat, jak vypadala v malých rodinných firmách na počátku 20. století a jak se lyže rodí ve velkém. Zavítáme také do Karlova, kde mistři skláři tvoří vázy, svícny, ale i ceny pro veletrhy a soutěže. A na časy, kdy se v blízkosti řeky Sázavy těžila železná ruda a zpracovávala se v místních hamrech, zavzpomínáme při návštěvě obce, která podle nich dostala své jméno.