Jak se podepsali na tragédii české obce příslušníci britského letectva? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech (2013). Režie B. Hollanderová
00:00:22 Stali se záminkou pro vyhlazení Lidic.
00:00:25 Josef Horák a Josef Stříbrný.
00:00:27 Lidičtí obyvatelé, dva stateční letci,
00:00:29 kteří 5 let bojovali v řadách Britského královského letectva
00:00:33 proti nacistickému nepříteli.
00:00:36 Co to bylo za muže? Jaká byla jejich vojenská kariéra?
00:00:40 Jak se dostali do zahraničí?
00:00:42 Co prožívali, když se dozvěděli o tragédii Lidic?
00:00:46 A hlavně proč po válce nemohli a hlavně nesměli v nových Lidicích žít?
00:01:08 Teď přibližně stojíme na místě domu, kde se narodila maminka,
00:01:17 babička rodičů. Tady žili.
00:01:24 Antonín Nešpor je synovcem Josefa Horáka.
00:01:28 Jeho matka Anna Nešporová, za svobodna Horáková,
00:01:31 bývala živoucí kronikou Lidic.
00:01:33 V r. 1997mě provázela tehdejší expozicí lidického památníku.
00:01:40 Tady je Josef Stříbrný jako fotbalista
00:01:44 a Josef Horák, můj bratr, taky jako fotbalista.
00:01:49 To je lidická jedenáctka.
00:01:56 Josef Horák a Josef Stříbrný, říkalo se jim Pepi a Jouza,
00:02:00 byli nejen krajany z Lidic ale také dobrými kamarády.
00:02:04 Po středoškolských studiích,
00:02:06 Horák absolvoval obchodní akademii a Stříbrný reálku,
00:02:09 odešli oba do Hranic na Moravě studovat Vojenskou akademii.
00:02:16 Koncem první republiky patřili k nejmladší generaci
00:02:22 profesionálního důstojnického sboru Československé armády.
00:02:27 Krátce před Mnichovem byli vyřazeni s hodností mladých poručíků.
00:02:32 Zatímco Stříbrný směřoval k pozemním zbraním,
00:02:36 Josef Horák směřoval k letectvu.
00:02:44 Po příchodu nacistů byli Josef Horák a Josef Stříbrný z armády propuštěni.
00:02:49 Pracovali potom jako úředníci v Praze a hledali možnosti,
00:02:52 jak se dostat za hranice.
00:02:54 To se jim nakonec podařilo. Těsně po Štědrém dnu 1939.
00:03:00 Kdysi se mi podařilo objevit část deníkových záznamů Josefa Stříbrného,
00:03:05 z nichž se dá dobře rekonstruovat průběh jejich cesty.
00:03:09 Horák a Stříbrný odcházeli z porobené vlasti společně s dalším letcem,
00:03:14 Václavem Študentem. Ten pocházel z nedalekých Hostivic.
00:03:18 O necelé 3 roky později na podzim r. 1942 Václav Študent zahyne.
00:03:25 Podle deníku Josefa Stříbrného,
00:03:27 který v 60. letech převyprávěl Jindřich Lion,
00:03:30 se první zastávkou uprchlíků stalo dnešní Mírové náměstí.
00:03:34 Před kostelem sv. Ludmily se potkali oba Josefové z Lidic
00:03:38 a také jejich spolužák z Vojenské akademie Václav Študent.
00:03:42 Tady už na ně čekal muž, který představil jako Matěj,
00:03:45 organizátor jejich útěku.
00:03:50 Letci potom dojdou na Wilsonovo nádraží.
00:03:53 Vlakem odcestují do Uherského Brodu. Směřují dále na Javorníky.
00:03:58 Josef Stříbrný ve svém deníku psal:
00:04:02 "Před hranicemi se Slovenskem napětí vrcholilo.
00:04:05 Pak někdo z nás řekl: "Komenský to měl lehčí. Vzal hlínu a jel."
00:04:10 Usmáli jsme se. Byl to osvobozující smích.
00:04:15 A pak jsme překročili slovenské hranice.
00:04:18 Putují dále.
00:04:20 Neuvěřitelně strastiplnou cestou, která bude trvat takřka 2 měsíce.
00:04:26 Nové Město nad Váhom, Košice, vlakem do Budapešti, potom Jugoslávie.
00:04:32 Odtud dál přes Střední Východ do Francie.
00:04:36 Tam už byli prezentování v Československé zahraniční armádě,
00:04:41 a zatímco poručík Josef Stříbrný jako příslušník pozemních zbraní
00:04:45 směřoval k pozemní armádě, Josef Horák jako poručík letectva
00:04:52 byl zařazen k letecké skupině do Agdu, později na letiště v Bordeaux.
00:05:01 25. června 1940 Francie kapituluje.
00:05:05 Těsně předtím se Josef Horák doslova v hodině dvanácté
00:05:09 přesune letecky do Velké Británie. Stříbrný se do Anglie dostane lodí.
00:05:15 Stane se příslušníkem Československé samostatné brigády.
00:05:19 Josef Horák je naopak přidělen k 311. čs. bombardovací peruti.
00:05:24 Vycvičený navigátor se bez reptání stane palubním střelcem,
00:05:29 kterých tehdy byl nedostatek.
00:05:39 Přežil celkem 34 nočních bombardovacích útoků
00:05:43 na Německo a okupovaná území.
00:05:46 Tím, že to přežil a dožil se konce tzv. operační kúry,
00:05:52 byl za odměnu vybrán do pilotního výcviku.
00:06:02 Josef Horák pak létá jako pilot na bombardérech.
00:06:06 Účastní se ponorkových patrol nad Biskajským zálivem.
00:06:09 Mezitím se jeho lidický kamarád Josef Stříbrný přihlásí do parakurzu.
00:06:14 Je však zraněn.
00:06:16 Znamená to, že např. na rozdíl od Jana Kubiše či Josefa Gabčíka,
00:06:21 kteří zanedlouho fyzicky zlikvidují Reinharda Heydricha,
00:06:25 do Protektorátu poslán nebude.
00:06:29 Josef Stříbrný byl velmi inteligentní mladý muž,
00:06:33 a byl proto vybrán pro odbornost leteckého navigátora.
00:06:39 Výcvik dokončil s vynikajícími výsledky.
00:06:42 Bohužel ještě před svým bojovým nasazením absolvoval
00:06:46 jeden z posledních cvičných letů s velice těžkou leteckou havárií.
00:06:51 Byl velice těžce zraněn, nejvíce byly postiženy plíce.
00:06:56 On se uzdravil a odlétal následně v rámci Velitelství pobřežního letectva
00:07:04 na Wellingtonech a Liberatorech přes 600 operačních hodin nad Atlantikem.
00:07:14 Letci bojují. Také ale žijí.
00:07:17 Muži, kteří jsou neustále tváří tvář smrti,
00:07:20 se umějí radovat z každého šťastného okamžiku.
00:07:23 Štěstí Josefa Horáka se jmenuje Win, neboli Winifred.
00:07:28 V r. 1941 jí je 18 let.
00:07:32 O více než 70 let později
00:07:36 skoro až neskutečně vitální, stále šarmantní a krásná paní Win,
00:07:40 která se synem Josefem navštívila Lidice, vypráví o tom,
00:07:44 jak jednoho dne Pepi Horák požádal její matku,
00:07:47 jestli by její dceru nemohl vzít na procházku.
00:07:54 Požádal také maminku a sestru, jestli si se mnou může zatancovat.
00:07:58 My totiž měli hodně přátel a chodili jsme často tancovat.
00:08:02 Později mě požádal, zda bychom se mohli potkávat bez maminky.
00:08:06 A že si pro mě přijde.
00:08:08 A potom přišel k nám a od té doby jsme se vídali každý den.
00:08:18 Později byl Josef Horák odvelen do dalšího pilotního kurzu.
00:08:22 Za svou dívkou pak jezdil na kole, když to šlo.
00:08:26 Musel tak překonávat několik desítek kilometrů.
00:08:29 Jednoho dne se rozhodl a řekl: "My se vezmeme."
00:08:35 Moje maminka řekla: "Ne." Ale on řekl: "Ano. Vezmeme se."
00:08:43 Svatba se uskutečnila 6. 12. 1941.
00:08:50 Záhy se dramaticky naplňuje osud Lidic.
00:08:53 Jak už se dnes ví, záminkou pro vyhlazení obce se stala skutečnost,
00:08:58 že právě Josef Horák a Josef Stříbrný jsou příslušníky
00:09:02 naší zahraniční armády.
00:09:05 Oba se tu hroznou zprávu dozvěděli z vysílání BBC. Byl to šok.
00:09:10 Jak osud Lidic se svým manželem prožívala Winifred Horáková?
00:09:20 On o tom nikdy nemluvil. Byl vždycky velice aktivní.
00:09:25 Měl spoustu práce. Prostě nikdy o tom nemluvil.
00:09:30 Ale vím, že doufal, že až se jednou vrátí, najde tam někoho živého.
00:09:43 Teta říkala, že byl Pepi najednou jiný. Byl stoický.
00:09:52 Bylo vidět, že o něčem přemýšlí a že ho něco trápí,
00:09:56 ale nedával to na sobě znát. Šel do sebe.
00:10:01 Skončila válka. Lidické ženy, které měly to štěstí
00:10:04 a koncentrační tábor přežily, se vracely domů.
00:10:09 Ze 196 zavlečených žen nepřežilo 49 a další 3 zahynuly na pochodu smrti.
00:10:19 Zoufalé ženy se teprve teď dozvídaly tu krutou pravdu,
00:10:23 že jejich muži byli zastřeleni a děti odvlečeny neznámo kam.
00:10:28 Ze 105 dětí se jich posléze mělo vrátit pouze 17.
00:10:33 Vrátili se i oba lidičtí letci Josef Horák a Josef Stříbrný,
00:10:39 aby si s definitivní platností uvědomili,
00:10:42 že všichni členové jejich rodin byli ještě před lidickou tragédií
00:10:47 odvlečeni a zakrátko postříleni.
00:10:50 Přežila pouze sestra Josefa Horáka.
00:10:52 Anna, tehdy ještě Kolíčková, později Nešporová.
00:10:56 Přežila jen proto, že byla tehdy v 9. měsíci těhotenství.
00:11:02 Nacisté ji sice nechali porodit, ale později jí malou dcerku odebrali.
00:11:07 Už nikdy ji nespatřila.
00:11:10 To však nebyl zdaleka jediný otřes,
00:11:12 který lidičtí letci po návratu prodělali.
00:11:16 Jedna z lidických žen Anna Šichová mi o tom před lety vyprávěla.
00:11:21 Dvě ženské mu vyčítaly, že to bylo kvůli nim.
00:11:25 S naší mámou mluvil půl druhé hodiny.
00:11:28 "Teta Seidlová, to není pravda, my jsme to nezavinili."
00:11:34 "Pepíku, já ti věřím jako sama sobě. Některé ty ženské jsou fanatické.
00:11:39 To víte, měly tam děti a nevrátily se."
00:11:43 Když tehdy přišli na národní výbor,
00:11:46 tak Pepíka s Pepíkem Stříbrným strašlivě pronásledovali.
00:11:57 S Josefem Horákem přijela také manželka Win,
00:12:01 rovněž její 2 synové Václav a Josef,
00:12:04 kteří se narodili ještě ve Velké Británii.
00:12:08 Josef Horák prý ještě v Anglii doufal,
00:12:10 že skutečnost nebude tak hrozivá.
00:12:18 Ale nestalo se tak.
00:12:20 Když se později vrátil, cítil, že ho lidé nebrali a nepřijali,
00:12:26 protože pro ně byl jakoby vrahem.
00:12:34 Křivdu, které se lidičtí letci dočkali,
00:12:37 vnímala také pozdější manželka Josefa Stříbrného.
00:12:42 On miloval svou maminku. A ten pocit, že ho viní z toho,
00:12:50 že to zavinil, to byl stín, který si s sebou nesl.
00:12:58 Navenek však Josef Stříbrný působil jako bezstarostný člověk,
00:13:02 jak ho jeho budoucí žena poznala.
00:13:05 Poprvé se potkali ve Vojenské nemocnici v Praze Střešovicích.
00:13:11 Já jsem se šla představit do vojenské nemocnice.
00:13:15 Měla jsem tam nastoupit na sál jako anesteziologická sestra.
00:13:20 On sestupoval ze schodů, když šel z nemocnice,
00:13:23 a já jsem šla do nemocnice. Tam jsme se potkali.
00:13:27 On se na mě usmál, řekl: "Dobrý den, slečno."
00:13:30 Já jsem mu odpověděla a šla jsem dál.
00:13:33 Když jsem šla z nemocnice, seděl před nemocnicí a čekal na mě.
00:13:41 Byl velmi zábavný společník, byla s ním legrace. Byl klukovský.
00:13:48 O svých pocitech nerad mluvil.
00:13:54 Když mě na podzim vzal do Lidic a šli jsme cestou z Buštěhradu
00:14:00 a otevřela se tam ta pláň, to byl takový...
00:14:06 Mně ho pak začalo být strašně líto.
00:14:13 To ale zdaleka nebylo všechno.
00:14:16 Svůj pomyslný kalich hořkosti si každý z lidických letců
00:14:20 nyní už v hodnosti majorů měli vypít až do dna.
00:14:26 Josef Horák absolvoval Vysokou školu válečnou
00:14:30 a byl přidělen na 1. oddělení Hlavního štábu v Praze.
00:14:35 Tamtéž směřoval i major Josef Stříbrný.
00:14:39 Hned po Únoru 1948 byli z Hlavního štábu v Praze odstraněni
00:14:45 na méně důležitá místa.
00:14:48 Major Stříbrný byl v březnu 1948 odeslán
00:14:52 k Letecké vojenské akademii do Hradce Králové
00:14:56 a Josef Horák k Leteckému učilišti do Olomouce.
00:15:04 Josef Horák pochopil, že ve své zemi zůstat nemůže.
00:15:07 Nejprve ale poslal do Anglie manželku a oba syny.
00:15:11 Na ruzyňském letišti čekalo na paní Win nemilé překvapení.
00:15:17 Při osobní prohlídce zjistili, že teta by neměla mít zlaté věci
00:15:22 dle jejich názoru, tak jí je sebrali.
00:15:26 Pepi jí dal k narozeninám zlatý náramek,
00:15:29 tak jí jej sebrali, i náušnice.
00:15:32 Vzali vše zlaté, co měla na sobě.
00:15:35 Ta paní jí řekla, že kapitalisti zlato nepotřebují, že je to zbytečné.
00:15:44 Krátce po jejich odletu se chystal k odchodu také Josef Horák.
00:15:51 Byl to problém.
00:15:53 Byl to aktivní důstojník Federálního štábu nabitý vědomostmi.
00:16:01 Podle jurisdikce to byl špión. Byl na zpravodajském oddělení.
00:16:09 Útěk za hranice nabízel Josef Horák i své sestře Aničce.
00:16:13 Říkala: "Mám tady známost, mám tady babičku.
00:16:17 Jsem tady zvyklá, z Čech nepůjdu."
00:16:19 Pepík říkal: "Aničko, ale oni tě tady ukamenují, tady nevydržíš."
00:16:24 Tak jí říkal: "Aničko, vstup do strany.
00:16:29 Jak Gottwald vyhlásil tu akci nábor do strany, vstup tam."
00:16:36 Ona říká: "To říkáš mně? Ty?"
00:16:43 Jako jestli to vůbec myslí vážně.
00:16:47 "To myslím vážně, protože jinak tady nevydržíš,
00:16:50 když se mnou nemůžeš odejít."
00:16:57 Josef Horák tedy odchází 12. dubna 1948 do exilu už podruhé.
00:17:03 Jde stejnou cestou přes Jugoslávii jako na přelomu let 1939 ― 1940.
00:17:12 Ocitl se potom ve sběrném táboře,
00:17:15 kde paradoxně skončil mezi nacistickými válečnými zločinci.
00:17:20 Pak se konečně dostal do Velké Britáie.
00:17:23 Jeho sestra Anna však v té době musela čelit výhružkám.
00:17:27 Z nejvyšších míst jí totiž důrazně doporučovali,
00:17:30 aby se svého bratra veřejně zřekla. Před lety mi o tom vyprávěla.
00:17:36 Já jsem řekla, ať se mnou dělají, co chtějí. Že je mi to jedno.
00:17:41 Ale na bratra ať mi nesahají, že toho bych se v životě nikdy nezřekla.
00:17:49 Nikdy v životě, protože to byl čestný člověk, který bojoval za to,
00:17:56 abychom mohli žít svobodně v naší milované vlasti.
00:18:05 Ve Velké Británii začal Josef Horák znovu od nuly.
00:18:14 Takže přijel. Pokusil se znovu vrátit k letectvu, což se mu podařilo.
00:18:21 Přijali ho. Ale už se nedostal na pozici, kterou měl předtím.
00:18:25 Byl totiž majorem.
00:18:29 Po válce se k letectvu hlásila spousta bývalých pilotů,
00:18:33 Angličanů, kteří chtěli létat.
00:18:36 A tak mu sice nabídli místo,
00:18:38 ale musel přijmout nižší funkci neboli hodnost.
00:18:42 Pouhé 2 nebo 3 stupně odspodu.
00:18:48 Josef Stříbrný stále ještě působil v Hradci Králové.
00:18:54 Najednou jsem ztratila kontakt. Prostě nebyl.
00:18:59 On byl trochu do větru.
00:19:04 Pak mi zavolal z domečku na Hradčanech, protože byl zavřený.
00:19:12 To byl šok.
00:19:15 Josef Stříbrný byl potom obviněn z protistátních výroků,
00:19:19 z rozvracení republiky a z napadení veřejného činitele.
00:19:24 On se nějak utkal na Václavském náměstí s esenbáky.
00:19:32 Zatímco Josef Stříbrný čekal na soud,
00:19:35 naplnil se osud jeho lidického kamaráda Josefa Horáka.
00:19:41 18. ledna 1949 ho čekal rutinní cvičný let.
00:19:49 Byl to velmi mrazivý den.
00:19:54 Letěl na jiné letiště a pak se vraceli.
00:19:59 Jak mi vyprávěl druhý pilot, který s ním letěl ve skupině,
00:20:03 před letištěm byl nějaký kopec.
00:20:06 Na něm byly stromy a on se asi vyhýbal přeháňce nebo bouřce.
00:20:11 A narazil do stromu. Pak se zřítil.
00:20:18 Jak mi potom řekl velitel pluku, po pádu byl v bezvědomí.
00:20:24 Nedaleko byl dělník, který to viděl.
00:20:27 Šel k farmě, vzal dveře, vytáhl ho z letadla
00:20:32 a táhl ho na těch dveřích na farmu. Řekli mi, že měl přeraženou páteř.
00:20:47 Josef Horák ještě nějakou dobu žil, aniž by nabyl vědomí.
00:20:51 Když se o jeho smrti dozvěděla Anna Nešporová,
00:20:54 chtěla odletět na bratrův pohřeb.
00:20:56 Od tehdejšího ministra vnitra Václava Noska měla svolení,
00:21:00 že odcestovat může.
00:21:02 Nechala udělat věnec a pak si připravila dózu,
00:21:06 do které dala prsť ze starých Lidic.
00:21:08 Přímo z míst, kde r. 1942 stál jejich dům.
00:21:13 Roh domu mohl být někde tady.
00:21:15 Rozebrali věnec, zjistili, že tam nic není.
00:21:18 Pak vysypali hlínu na stůl, koukali, jestli tam něco není.
00:21:27 Byli dva. Ten mladší pořád říkal: "Necháme to a vezmeme si ji dolů."
00:21:32 Jako do Ruzyně.
00:21:34 Prostě to udělali tak, že maminka ani věnec neodletěl,
00:21:40 a mohla být ráda, že si ji nevzali do Ruzyně.
00:21:49 A jaké byly další osudy Josefa Stříbrného?
00:21:56 Koncem února 1949 se vrátil z kriminálu.
00:22:02 V dubnu 1949 jsme se brali.
00:22:05 Pak jsme byli oba bez práce, protože jakmile jsme se vzali,
00:22:09 vyhodili mě z vojenské nemocnice na konto toho sňatku,
00:22:15 že jsem byla manželka Stříbrného.
00:22:22 Manželé Stříbrní, kterým se postupně narodily 2 děti,
00:22:25 syn a dcera, se museli přestěhovat do Písku.
00:22:29 Někdejší špičkový navigátor a důstojník Generálního štábu
00:22:33 skončí jako natěrač v továrně.
00:22:35 Je zoufalý, pije. Rozpadne se mu manželství.
00:22:39 Když jsem si ho brala, tak jsem si říkala, že ...
00:22:49 Že mu to všechno vynahradím. Neměla jsem tu sílu.
00:22:58 Byla jsem taky mladá a bylo toho na mě moc.
00:23:07 Josef Stříbrný pak onemocní rakovinou plic.
00:23:09 Zemře v Písku r. 1976. Bude mu pouhých 61 let.
00:23:20 Uplynou další desítky roků.
00:23:23 Prsť lidické země na hrob Josefa Horáka Anna Nešporová přece jen dá,
00:23:28 ale až po listopadu 1989.
00:23:33 Tehdy se po dlouhých letech opět setká se svou švagrovou Win.
00:23:38 Od té doby jsou obě rodiny, česká i anglická, opět pospolu.
00:23:43 Je skoro až symbolické,
00:23:46 že vnučka Anny Nešporové Pavlína se provdá právě do Velké Británie.
00:23:51 Od ní jsem se mj. dozvěděl,
00:23:54 že britská část rodiny lidických rodáků stále pokračuje.
00:23:59 Josef Horák a Winifred měli 2 syny, Pepího a Venouška.
00:24:05 Venoušek bohužel v dospělém věku zemřel na rakovinu.
00:24:12 Pepí, Josef Horák či jak mu říkají v Anglii Mike, žije dnes ve Swindonu,
00:24:21 bydlí nedaleko od Winifred.
00:24:26 Má sám 2 děti. Mladší Lucy je zatím svobodná.
00:24:32 Starší syn Paul bydlí na Novém Zélandu,
00:24:36 takže jméno Horák nese Lucy i Paul.
00:24:42 A Paul už má svou rodinu, vzal si paní na Novém Zélandu,
00:24:47 kde pracuje a mají 2 děti. Mají malou Emilku a malou Claire.
00:24:57 A je moc hezké, že mají také příjmení Horák.
00:25:03 Do Velké Británie se Pavlína vydala v 90. letech pracovat a studovat.
00:25:09 Měla však krátce předtím stejně jako její starší sestra
00:25:14 jednu hlavní motivaci. Řekla si tehdy:
00:25:18 Je škoda, že jsme přišli o ten čas, který nás rozdělil.
00:25:23 Pojedu do Anglie, naučím se anglicky
00:25:26 a budu prostředníkem mezi našimi 2 rodinami, abychom si rozuměli.
00:25:38 Jsem hrdá na to, že jsem z Horákovic větve a nesu jejich krev.
00:25:43 Protože podle toho, co mi říkala babička, které jsem vždycky věřila,
00:25:52 Horákovi byli pracovití, poctiví, dobří lidi a vlastenci.
00:25:59 Myslím, že nemám zač se stydět.
00:26:09 Vyhladit rod Horáků se tedy německým nacistům nepodařilo.
00:26:15 Nepovedlo se to ani v případě rodu Josefa Stříbrného.
00:26:22 Vlastně jsem mu vděčná za děti, vnoučata a pravnoučata.
00:26:33 Vnoučata jsou krásná a pravnoučata ještě krásnější.
00:26:39 Ty jejich blond hlavičky a modré oči.
00:26:43 Zvlášť ta Noemi, mám támhle její fotku. To je jeho pohled.
00:26:54 Pátrání po osudu lidických letců končí. Otázky však zůstávají.
00:26:58 Stateční muži, kteří 5 roků nasazují životy za svou zemi,
00:27:03 aby se pak doma dočkali spíš jen výčitek
00:27:07 a dokonce i otevřené nenávisti.
00:27:10 Co asi cítili? Smutek, zoufalství, beznaděj? Kdo ví.
00:27:15 A člověk se i po letech ptá, i když ví, že odpovědi se nedočká.
00:27:21 Čím si tohle všechno Josef Horák a Josef Stříbrný vlastně zasloužili?
00:27:39 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2013
Jak se podepsali na tragédii české obce příslušníci britského letectva?