Probíhal na našem území likvidační nacistický plán T4? Reportér Stanislav Motl pátrá v novém cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech (2012). Režie P. Dražan
00:00:23 Na úvod dnešního pokračování cyklu STOPY, FAKTA, TAJEMSTVÍ
00:00:28 vám přečtu citát.
00:00:32 "Nejedná se o likvidaci bezcenného lidského života,
00:00:36 ale o vykupitelský akt pro velmi těžce trpící
00:00:41 a jejich příbuzné."
00:00:44 Tato slova zazněla 23.4.1941 na utajeném zasedání v Berlíně.
00:00:52 Autorem slov byl Victor Brack, syn slovutného lékaře z Götingenu,
00:00:57 plukovník SS a jeden z duchovních otců programu T 4,
00:01:03 tj. cílené a řízené eutanazie.
00:01:09 O tom bude náš dnešní díl, o tom, co je dodnes temnou skvrnou
00:01:15 na bílém plášti německé psychiatrie.
00:01:19 Jak jinak charakterizovat dobu, kdy přední němečtí lékaři
00:01:24 a psychiatři rozhodovali o tom, kdo z duševně nemocných lidí
00:01:28 má právo na život, a kdo bude zabit.
00:01:35 Smrt z milosti, jak strůjci programu T 4 říkali,
00:01:39 řízené eutanazii, byla součástí genocidní politiky
00:01:44 nacistické Třetí říše.
00:01:47 Je tu stále hodně záhad, což jsem si uvědomil
00:01:50 před více než 10 lety, kdy jsem v jednom archivu
00:01:54 prvně narazil na jméno Margarety Beaty Schmitzové.
00:02:01 Abych pak při dalším pátrání pochopil,
00:02:04 že program smrti z milosti se naplňoval i na území dnešní ČR.
00:02:20 Byla jasně měsíční noc ze 16. na 17.4.1943.
00:02:24 Na Dobřany, město ležící nedaleko Plzně,
00:02:27 nalétly bombardéry Britského královského letectva.
00:02:30 Bylo jich více než 300.
00:02:33 Záhy začaly padat z nebe zápalné a tříštivé bomby.
00:02:36 Desítky lidí přijdou o život.
00:02:39 Ze 746 domů zůstane ušetřeno sotva 200.
00:02:44 Těžce zasažena bude i zdejší psychiatrická léčebna.
00:02:47 Proč vlastně k tomuto náletu a následnému bombardování,
00:02:51 jehož cílem měla být původně plzeňská Škodovka, došlo?
00:02:56 Problém byl v tom, že palubní radiolokátor byl poprvé
00:03:00 nasazen teprve před několika měsíci a vyžadoval velmi zkušenou obsluhu.
00:03:05 Značkaři se tentokrát zmýlili, zaměnili Škodovku
00:03:13 za 40hektarový komplex psychiatrické léčebny v Dobřanech.
00:03:20 Dojem na stínicích radarů umocňovalo to, že se tam objevily komíny,
00:03:26 vodárenská věž a to je dovedlo k dojmu,
00:03:31 že jde o Plzeň, která byla relativně nedaleko.
00:03:37 Proto došlo k té tragédii.
00:03:41 Film, který bezprostředně po náletu natočili němečtí filmaři,
00:03:44 ukazuje dílo zkázy.
00:03:47 Kameramani natáčeli také ve zmíněné psychiatrické léčebně.
00:03:52 Ve chvíli, kdy snímali pacienty, kteří přežili, neměli asi ani tušení
00:03:56 o tom, že tito lidé byli tak jako tak odsouzeni k smrti.
00:04:00 Rozsudek nad nimi vynesli už několik let předtím
00:04:04 němečtí lékaři ― psychiatři.
00:04:10 Vydejme se nyní pátrat po stopách jedné hromadné
00:04:13 a dlouho utajované vraždy.
00:04:21 Dobrý den, chtěl jsem se vás zeptat: tady byl kdysi hřbitov, že?
00:04:27 Nevím.
00:04:30 Hledám tu nějaký hrob.
00:04:35 V léčebně mi říkali, že tu byl hřbitov za války,
00:04:38 hledám tu nějaké místo, kde byla pochována nějaká paní.
00:04:43 Bývalý a dávno již zrušený hřbitov v Dobřanech.
00:04:46 Dneska tu myslivci chovají bažanty.
00:04:48 Koho by napadlo, že tu pár metrů pod zemí leží mrtví.
00:04:53 Bývali to lidé ― duševně nemocní, ale přesto lidé.
00:04:58 Je mezi nimi možná i jistá Margarete Beata Schmitzová.
00:05:02 Ještě o ní uslyšíme.
00:05:04 Jak a proč zemřela? A jak a proč zemřeli ti ostatní?
00:05:11 Má další cesta vede do psychiatrické léčebny.
00:05:14 Patří dnes mezi nejmodernější zařízení tohoto typu u nás.
00:05:20 Psychiatrická léčebna v Dobřanech byla založena koncem 19. století
00:05:26 a měla vždy velmi dobrý zvuk.
00:05:29 Změna nastala v letech 2. svět. války.
00:05:35 A právě v této době se v nacistickém Německu začal naplňovat program
00:05:40 označovaný jako T 4.
00:05:43 Program, nebo chcete-li plán či akce.
00:05:47 O co tu vlastně šlo, ptám se historika
00:05:49 z Památníku Terezín Tomáše Fedoroviče.
00:05:57 Akce T 4 probíhala v nacistickém Německu v letech 1939-41.
00:06:04 Bylo to centrálně řízené usmrcování pacientů, tj. duševně chorých.
00:06:13 Klíčovým dokumentem k zahájení T 4 bylo zmoznění z 1.9.1939,
00:06:21 které podepsal Adolf Hitler.
00:06:24 Říšský vedoucí Bouhler a doktor medicíny Brandt
00:06:28 se pověřují odpovědností rozšířit pravomoc určených lékařů tak,
00:06:35 aby nevyléčitelně nemocným byla podle lidského uvážení,
00:06:40 po nejkritičtějším posouzení povahy jejich choroby povolena
00:06:45 smrt z milosti.
00:06:48 Svého času jsem na toto téma u rozhlasového mikrofonu besedoval
00:06:52 s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR dr. Michalem Šimůnkem.
00:06:59 Michal Šimůnek mi o začátcích programu nacistické eutanazie řekl:
00:07:05 Cílem v nacistickém pojetí bylo zbavit se vybraných skupin osob,
00:07:11 hlavně s psychickým, ale i fyzickým postižením nebo s kombinovanými
00:07:19 defekty v tom smyslu, že se přikročilo k jejich likvidaci.
00:07:26 Vytvořily se na jedné straně předpoklady i vzory,
00:07:31 jak vyhladit určitou skupinu obyvatel způsobem,
00:07:35 který později vešel do historie především prostřednictvím
00:07:38 holocaustu, tj. genocidy židovského obyvatelstva ―
00:07:42 plynové komory, transporty atd.
00:07:48 Ústavů, kde se pacienti určení k likvidaci soustřeďovali,
00:07:52 bylo několik.
00:07:53 Jmenujme ty nejznámější ― Grafeneck, Brandenburg, Hartheim u Linze,
00:07:58 Sonnenstein u Pirny, nedaleko Drážďan
00:08:02 Ovšem byly i další ústavy.
00:08:04 Ústavy eutanazie, které se nacházely na území někdejšího Československa
00:08:10 a dnešní ČR.
00:08:14 Ze sudetské župy byli pacienti sváženi do těchto
00:08:18 likvidačních ústavů.
00:08:22 Jedná se o Šternberk, Opavu a Dobřany u Plzně.
00:08:30 Co je ale důležité ― šlo výhradně o německé, ne o české pacienty.
00:08:37 Opět jsme ale u léčebny v Dobřanech.
00:08:39 A tím pádem také u jména, které tu už zaznělo ―
00:08:43 Margarete Beata Schmitzová.
00:08:48 Jak jsem se o ní dozvěděl? Už o tom byla řeč.
00:08:51 Stalo se tak před více než 10 lety, kdy jsem pročítal zápisy
00:08:56 někdejší vládní komise pro stíhání nacistických válečných zločinců.
00:09:03 V roce 1965 oslovuje tato vládní komise tehdejšího náměstka ministra
00:09:08 vnitra, plukovníka Jaroslava Klímu, aby dal pokyn k vyšetřování.
00:09:14 Objektem tohoto vyšetřování měla být právě Margarete Beate Schmitzová.
00:09:21 Na tehdejší československé orgány se obrátila dcera paní Schmitzové.
00:09:26 Margarete Beate Schmitzová měla zemřít
00:09:32 v psychiatrické léčebně v Dobřanech.
00:09:34 Dcera paní Schmitzové přišla s podezřením na zločin eutanazie.
00:09:41 Otázka zní ― je opravdu možné, že v Dobřanech k eutanazii docházelo?
00:09:47 V té souvislosti člověka napadne - jak a podle čeho se posuzovalo,
00:09:52 jestli má duševně nemocný právo na život, či nikoliv?
00:09:57 Jak následně zjišťuji, základem byly dotazníky.
00:10:01 Historika Michala Šimůnka jsem se v nedávné rozhlasové besedě zeptal,
00:10:07 co se u pacientů sledovalo a co se do dotazníků psalo.
00:10:13 Zdravotní stav, délka pobytu v těch zařízeních,
00:10:18 tehdy se sledovala schopnost pracovat
00:10:21 nebo vykonávat nějakou činnost, protože pracovní terapie se brala
00:10:26 jako předpoklad pacienta pro další začlenění
00:10:32 nebo propuštění.
00:10:39 V knize "Muži za Hitlerem" se píše o tom,
00:10:42 jak se s dotazníky pracovalo.
00:10:46 Dotazníky se okopírují a zasílají z ústředí 3 posudkářům
00:10:50 a pak vrchnímu posudkáři.
00:10:53 První 3 psychiatři, kteří mají učinit rozhodnutí,
00:10:57 je označí červenou značkou, jestliže se má dotyčný usmrtit,
00:11:03 a modrou značkou, jestliže smí zůstat naživu.
00:11:07 Vrchní posudkář má poslední slovo a v nejistých případech musí
00:11:12 učinit konečné rozhodnutí.
00:11:17 Je docela možné, že nějaký posudkář rozhodoval prostřednictvím
00:11:21 dotazníku o vzpomínané Margaretě Beatě Schmitzové.
00:11:26 Z dostupných dokumentů se dozvídám, že byla původem Švédka.
00:11:30 Původně se jmenovala Egerstrőmová a narodila se 1.4.1902
00:11:36 ve Stockholmu.
00:11:41 24.6.1928 se provdala za obchodníka z německého Essenu
00:11:48 Herberta Fritze Karla Schmitze.
00:11:51 O 2 roky později se manželům narodila dcera Ingrid.
00:11:54 V dalších letech docházelo v partnerství manželů Schmitzových
00:11:57 k čím dál častějším krizím,
00:12:00 což vyvrcholilo v roce 1933 rozvodem.
00:12:04 O tom, co se odehrávalo dále, svědčí úryvek ze stati
00:12:08 "Smrt z milosti":
00:12:13 V r. 1938 se Margarete Beate Schmitzová pokusila o sebevraždu,
00:12:18 bylo to při její cestě po Itálii.
00:12:21 Na klinice v Terstu lékaři konstatovali hlubokou depresi.
00:12:27 Poté byla převezena
00:12:28 do soukromého nervového ústavu v Drážďanech.
00:12:33 Paní Schmitzová strávila v ústavu necelý rok,
00:12:37 pak byla propuštěna.
00:12:38 Krátce poté končí opět v nervovém sanatoriu.
00:12:48 V této době začalo nacistické Německo naplňovat program T 4,
00:12:54 tedy program eutanazie.
00:12:57 Jakým způsobem ale k eutanazii docházelo?
00:13:02 Na začátku byl plyn ― oficiální část eutanazie
00:13:08 probíhala pomocí plynu, zavraždilo se pomocí plynu.
00:13:11 Pak z vnitropolitických důvodů bylo rozhodnuto,
00:13:18 že se eutanazie decentralizuje.
00:13:23 Eutanazie pak probíhala za pomocí odnímání stravy, předávkování atd.
00:13:34 Proti eutanázii se tehdy postavilo jen minimum německých lékařů.
00:13:39 Odpor projevovali zejména příbuzní obětí.
00:13:42 Svůj hlas ale především pozvedl Clemens August von Galen,
00:13:46 biskup münsterský.
00:13:48 3.8.1941 při svém kázání mimo jiné řekl:
00:13:56 "Jestliže jednou připustíme, že lidé mají právo zabíjet
00:14:00 své neproduktivní bližní, i když se zpočátku jedná pouze
00:14:05 o chudé, bezbranné, duševně nemocné lidi,
00:14:08 potom se tím v podstatě otevírá cesta pro vraždu
00:14:11 všech neproduktivních lidí, tedy nevyléčitelně nemocných,
00:14:15 práce neschopných a válečných invalidů,
00:14:18 pro vraždu nás všech, jakmile se dostaneme do vysokého,
00:14:22 a tím i neproduktivního věku.
00:14:25 Potom lze na základě nějakého tajného výnosu nařídit,
00:14:29 aby se postup vyzkoušený na duševně nemocných,
00:14:32 rozšířil také na ostatní neproduktivní lidi.
00:14:38 To znamená, aby platil pro nevyléčitelně nemocné,
00:14:40 churavějící staré lidi, starobní invalidy
00:14:43 a těžce zraněné vojáky.
00:14:45 Potom si již nikdo z nás nebude jist svým životem."
00:14:51 3 týdny po této odvážné řeči, 24. srpna 1941, byl program T 4
00:14:58 oficiálně ukončen.
00:15:00 Někteří historikové uvádějí, že na toto rozhodnutí měl vliv
00:15:04 i samotný Adolf Hitler.
00:15:07 Ať už tomu bylo jakkoliv, faktem je, že oficiální zastavení akce T 4
00:15:12 vcelku nic neznamenalo.
00:15:14 Naopak ― uvažovalo se o tom, že bude po skončení
00:15:19 tzv. vítězné války pokračovat.
00:15:23 Kromě toho stále běžela eutanazie dětí a mladistvých.
00:15:33 V mezidobí, kdy skončilo hromadné vyvražďování
00:15:38 psychiatrických pacientů, tak personál vycvičený v ústavech,
00:15:44 kde docházelo k fyzické likvidaci, byl dán k dispozici
00:15:47 pro akci Reinhard.
00:15:49 Byl tam organický přechod v masovém vraždění,
00:15:54 zatímco v srpnu 1941 byla ukončena centralizovaná eutanazie z Berlína,
00:16:00 ale to nevylučovalo, že nebude probíhat na lokální úrovni
00:16:06 v jednotlivých ústavech.
00:16:08 To probíhalo formou předávkování pacientů léky
00:16:14 nebo v kombinaci s chladem, zimou.
00:16:22 Pojďme ale zpět k nešťastné Margaretě Beatě Schmitzové.
00:16:26 Jaké byly její další osudy?
00:16:28 Tehdy v roce 1965,
00:16:30 kdy Vládní komise pro stíhání nacistických válečných zločinů
00:16:35 iniciovala vyšetřování její smrti, se objasnění tohoto případu ujaly,
00:16:40 podle tehdejší hierarchie, Správa vyšetřování StB v Praze
00:16:45 a Krajská správa SNB v Plzni.
00:16:48 Navštěvuji nestora českých psychiatrů,
00:16:50 doktora Zdeňka Bašného,
00:16:53 lékaře, který po válce v Dobřanech pracoval.
00:16:57 92letý doktor Bašný mi vyprávěl mimo jiné o setkání
00:17:00 s někdejším ředitelem dobřanského ústavu,
00:17:04 doktorem Jindřichem Schuhlmannem, který do ústavu nastoupil
00:17:08 v roce 1938.
00:17:12 Na kameru však doktor Bašný mluvit odmítl.
00:17:15 Souhlasil ovšem se zvukovou nahrávkou.
00:17:20 Nesetkal jsem se s tím, že by tam eutanazie měla být.
00:17:25 Navštívil léčebnu ředitel z kritické doby, prohlásil,
00:17:33 že tuto formu eutanazie, která se měla vztahovat jen
00:17:37 na Němce, ne na české pacienty, on odmítl,
00:17:42 proto byl zbaven místa ředitele a byl poslán na frontu.
00:17:50 Z příslušných dokumentů se můžeme dozvědět, že dr. Schuhlmann,
00:17:54 který později žil v tehdejší NDR, na frontu opravdu narukoval.
00:18:01 Bylo to ale již 30.11.1939, tedy v době,
00:18:06 kdy akce T 4 teprve začínala.
00:18:10 A měla ještě oficiálně trvat další 2 roky.
00:18:14 Novým ředitelem se na dalších 5 let pak stal
00:18:17 doktor Karl Hever.
00:18:19 To, že by v Dobřanech program eutanazie neexistoval,
00:18:22 odmítl v rozhlasové besedě historik doktor Michal Šimůnek.
00:18:29 Dobřany patřily k největším ústavům
00:18:33 a měly strategickou polohu.
00:18:35 Plnily dvojí funkci: jednak odcházely transporty
00:18:40 přímo z Dobřan, asi do Hatheimu.
00:18:45 Pro Dobřany byl příslušný Hatheim jakoby geograficky.
00:18:49 Pak je tam 2. problém s Dobřany, kdy jsme zachytili řadu transportů
00:18:58 až ze Saska a Bavorska do Dobřan.
00:19:02 Dobřany fungovaly jako likvidační ústav v 2. fázi,
00:19:10 to ještě není zřejmé.
00:19:16 Pro doplnění ― v Dobřanech za války rovněž docházelo ke sterilizaci,
00:19:21 včetně dětské eutanazie.
00:19:33 Stále sleduji stopu Margarety Beaty Schmitzové.
00:19:36 Kdy do tohoto ústavu vlastně přijela?
00:19:40 Čteme z vyšetřovacího spisu: "Provedeným šetřením bylo zjištěno,
00:19:45 že Margarete Beate Schmitz byla do tohoto ústavu dopravena
00:19:49 24.4.1941 z Drážďan a vedena pod číslem 15388.
00:20:00 Jiné písemné doklady, jako chorobopis
00:20:04 a administrativní spis, nebyly nalezeny.
00:20:07 Podle prohlášení zaměstnanců ústavu došlo v r. 1943 k náletu na Dobřany
00:20:14 a velká část archivu shořela."
00:20:21 Už o tom byla řeč - v noci z 16. na 17. dubna 1943
00:20:27 britská letadla bombardovala Dobřany.
00:20:30 Těžce zasažena byla zejména psychiatrická léčebna.
00:20:34 Zemřelo tu více než 300 pacientů.
00:20:38 Mnozí z těch, co přežili, se rozprchli do okolí,
00:20:41 kde plni hrůzy bloudili i několik dnů.
00:20:45 Jak se přesvědčuji, Margarete Beate Schmitzová
00:20:48 o této apokalypse už nevěděla.
00:20:56 Čtu z vyšetřovacího spisu: "Roku 1941 byla paní Schmitzová
00:21:01 náhle přeložena do blízkosti Plzně.
00:21:04 Její rozvedený manžel, jenž s ní měl stále určitý kontakt,
00:21:09 dozvěděl se v srpnu 1941 od ústavu, že paní Schmitzová onemocněla
00:21:15 zápalem plic.
00:21:16 Bylo mu naznačeno, že návštěva není žádoucí.
00:21:21 O 2 dny později obdržel pan Schmitz zprávu,
00:21:24 že jeho rozvedená manželka podlehla 17.8.1941 zápalu plic.
00:21:33 Pohřeb se konal ve vší tichosti, od převozu mrtvoly je nutno upustit,
00:21:38 poněvadž by to nebylo možné."
00:21:46 Má další cesta vede na Městský úřad v Dobřanech.
00:21:50 Paní matrikářka mi pak hledá úmrtní knihy.
00:21:54 Měla by tu být zaznamenána i jména zemřelých pacientů z ústavu.
00:21:59 Hledám jakoukoliv zmínku o Margaretě Beatě Schmitzové.
00:22:04 Co mě však už na první pohled zaráží
- mimořádně vysoký počet
00:22:08 zemřelých pacientů.
00:22:12 V r. 1940 to bylo 807 osob, v r. 1941 1971 osob,
00:22:18 v r. 1942 přes tisíc osob.
00:22:20 Čteme z vyšetřovacího spisu: "Bylo zjištěno,
00:22:24 že od 35.1939 do 2.5.1945 zemřelo v ústavu i mimo ústav 5734 pacientů,
00:22:37 mužů nebo žen.
00:22:40 Největší úmrtnost se projevila v r. 1941,
00:22:44 kdy podle knihy úmrtí bylo zjištěno, že docházelo
00:22:47 k tzv. transportům nemocných.
00:22:50 Transporty byly zaznamenávány do knihy úmrtí předem
00:22:54 a nemocní se nikdy nevrátili."
00:23:02 Pátrám dále - tentokrát ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
00:23:08 -Jaký je to font?
-Vzor vládního prezidenta.
00:23:13 -To je veškeré zdravotnictví?
-Zde je veškerá zdravotnická část,
00:23:17 je to označeno písmeny "Med", jako medicína.
00:23:22 Německy i česky je to stejné, mělo by to být v jednom
00:23:26 z těchto 2 kartonů.
00:23:28 Vezmeme si oba.
00:23:34 To je ten dokument.
00:23:37 To je vládní a zdravotní rada dr. Schift.
00:23:45 Píše o tom, že zpráva o náladě obyvatel, že lidé upozorňují na to,
00:23:51 že v léčebně v Dobřanech se personál chová brutálně k pacientům,
00:23:58 že je to neutěšená situace, která tam je,
00:24:03 lidé se bojí dávat pacienty na tu kliniku.
00:24:09 Jedno je zřejmé - nešlo o ojedinělá, ale o masová úmrtí.
00:24:13 I laikovi je jasné, že to nemohla být náhoda.
00:24:18 V každém případě je zjevné, že tehdejší lékařský
00:24:22 a ošetřovatelský personál měl, když to řekneme kulantně,
00:24:26 pramalý zájem na tom, aby se pacientům vedlo dobře.
00:24:30 Naopak!
00:24:31 Mimochodem ― i tohle byla jedna z forem eutanazie.
00:24:37 Vraťme se ale zpět na dobřanskou matriku.
00:24:40 Najdeme tu nějakou zmínku o paní Schmitzové?
00:24:45 Ověřím vám, zda je to pod číslem 451.
00:24:52 Je tady zapsaná.
00:24:54 Jak se přesně jmenovala?
00:24:58 Margareta Berta...
00:25:01 -Beate.
-Beate Schmitz.
00:25:05 Podle toho, co je napsáno, nebyl příčinou úmrtí paní Schmitzové
00:25:10 zápal plic, ale schizofrenie, rozštěp mysli a tuberkulóza plic.
00:25:17 Tuberkulóza plic byla často uváděna jako důvod smrti u pacientů
00:25:23 likvidovaných v rámci akce T 4 ― eutanazie.
00:25:28 Jenomže - zemřela Margarete Schmitzová opravdu na tuto diagnózu?
00:25:33 Byla to přirozená smrt, nebo tzv. smrt z milosti?
00:25:38 A kdo rozhodl o jejím převezení do Dobřan?
00:25:42 To už zřejmě nezjistíme.
00:25:44 Ostatně - nezjistili to ani vyšetřovatelé tenkrát v r. 1965.
00:25:50 Důvody? O eutanázii se u nás vcelku nic nevědělo.
00:25:55 A co víc ― lékaři a ošetřovatelé byli buď hned po válce odsunuti
00:26:00 do Německa, nebo už byli po smrti.
00:26:09 V těchto místech bývaly stovky hrobů někdejších pacientů
00:26:13 psychiatrické léčebny v Dobřanech, možná včetně hrobu
00:26:17 Margarety Schmitzové.
00:26:19 Dnes ale tato místa navštěvují jen bažanti,
00:26:23 ale koho to dnes zajímá?
00:26:27 Příběh Margarety Beaty Schmitzové vyvolává dodnes otazníky:
00:26:33 kde se bere v člověku zvrácená touha rozhodovat o osudu někoho jiného,
00:26:39 rozhodovat o životě a smrti.
00:26:42 Jak to, že lékař, který přísahal na Hippokrata,
00:26:45 nyní opojený mocí, jediným škrtem pera dává někomu šanci žít,
00:26:50 a jinému tuto šanci vezme.
00:26:54 Jak to, že tito lékaři-posudkáři ve většině případů
00:26:58 ve většině případů vykonávali svou praxi i po válce.
00:27:02 Až do svých posledních dnů byli svým okolím vnímáni
00:27:05 jako úctyhodní a bohabojní lidé.
00:27:09 Kde zůstala spravedlnost?
00:27:17 Skryté titulky: Milena Nečadová Česká televize, 2012
V době nacismu vstoupila v Říši v platnost akce označená jako T4. Šlo o to, že se začali systematicky usmrcovat duševně nemocní lidé. Jak organizátoři akce T4 proklamovali, nejedná se o likvidaci bezcenného lidského života, ale o vykupitelský akt pro těžce a velmi těžce trpící a jejich příbuzné… Ústavů, kde se pacienti určení k likvidaci soustřeďovali, bylo několik. Několik z nich bylo na území dnešní České republiky… Usmrcovalo se několika způsoby. Odhaduje se, že akce Smrt z milosti si vyžádala v letech 1939-1945 okolo 300 000 lidí.
Stanislav Motl se vydal po konkrétním osudu jisté ženy, která zůstala až do těchto dnů pro své blízké nezvěstnou. Pátrání dovedlo reportéra do jedné konkrétní léčebny, kde dotyčná, coby domněle duševně chorá, zahynula. Reportér objevuje lékařskou dokumentaci k celému případu, nachází rovněž místo, kde dotyčná byla pochována. V samém závěru svého pátrání zjišťuje naprosto šokující informaci o osudech dalších, několika set podobných pacientů… Jde o naprosto neznámou kapitolu z dějin druhé světové války a protektorátu.