Kdo byli tajemní muži z krkonošské boudy? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech (2012). Režie P. Všelichová
00:00:21 Na této fotografii, kterou mám před sebou,
00:00:24 je jistý Antonín Pohořalý.
00:00:27 Svůj život dožil v Jilemnici, kde pracoval jako pomocný dělník.
00:00:32 Místní na něho vzpomínají jako na pohodového muže,
00:00:36 který prý nikdy nezkazil žádnou legraci.
00:00:40 Kdo mohl tušit, že tento veselý chlapík,
00:00:43 který v řeči občas zadrhával, je nositelem jednoho
00:00:47 z největších tajemství 2. sv. války.
00:00:58 A o tom bude náš dnešní příběh.
00:01:01 O skupině německých polárníků a meteorologů,
00:01:04 kteří dokázali v naprostém utajení žít dlouhé měsíce
00:01:10 v nehostinných podmínkách Arktidy, např. v Grónsku,
00:01:13 na Špicberkách a jinde.
00:01:16 Tito muži se vyznačovali mimořádnou disciplínou,
00:01:20 také velkou fyzickou a psychickou odolností.
00:01:23 Byl mezi nimi jeden Čech, nám již známý Antonín Pohořalý.
00:01:29 Kdo to vlastně byl, a jak se zrovna on ocitl
00:01:32 mezi německými polárníky?
00:01:38 Duben 2012. Podle kalendáře je sice už dávno jaro,
00:01:43 tady na hřebenech Krkonoš však zuří vichřice.
00:01:46 Vítr dosáhl síly 90km/h a všude kolem je hustá mlha.
00:01:54 Toto je Vrbatova bouda a tímto směrem ve výšce 1380 m n. m.
00:02:00 stály kdysi Jestřábí boudy.
00:02:03 Uprostřed 2. sv. války se tady objevilo několik eskymáckých psů,
00:02:10 dokonce i několik sobů.
00:02:13 A hlavně se tu objevilo několik tajemných mužů.
00:02:16 Ti muži udělali zahradu ve sněhu, bivakovali ve sněhu,
00:02:22 učili se řídit psí spřežení a dělali i ve vánicích dlouhé,
00:02:27 vysilující pochody.
00:02:30 Co to vlastně bylo za muže?
00:02:35 Už delší dobu je poměrně klidné počasí,
00:02:38 což se na Zlatém návrší stává zřídka.
00:02:41 Kolikrát tam asi od začátku této zimy zuřila sněhová vánice.
00:02:45 Tak často na to myslíme.
00:02:48 A pak, když se na Zlatém návrší člověk vydá na cestu,
00:02:51 musí z prudkého kopce stále dolů a zpátky se vleče nahoru
00:02:55 obvykle s těžkým tlumokem.
00:02:57 Zato tady podnikáme krásné túry.
00:03:00 Celých 18 km v plochém terénu, jen s malým převýšením.
00:03:07 Autorem těchto slov je někdejší cestář, později polárník,
00:03:12 Antonín Pohořalý.
00:03:14 Svůj deník psal v Arktidě, na Špicberkách.
00:03:17 Zdejší pobyt líčí docela idylicky, přestože tu prožíval
00:03:20 spoustu dramatických chvil.
00:03:23 A proč ta vzpomínka na Zlaté návrší?
00:03:26 Tato místa totiž byla jeho domovem, stejně jako Jestřábí boudy.
00:03:34 Víme, co se odehrálo na podzim 1938, potupná Mnichovská dohoda
00:03:40 a pak 15. března 1939 zabrala nacistická vojska
00:03:44 zbytek Čech a Moravy.
00:03:47 Zatímco v zemi se odehrávaly první represe,
00:03:50 na Zlatém návrší vznikla vědecká stanice.
00:03:54 Rovněž se tu objevilo několik bílých sokolů,
00:03:57 odchycených členy německé arktické výpravy na Islandu
00:04:01 a posléze dovezeni do Německa.
00:04:04 Tady však vzácní sokoli začali hynout.
00:04:06 Ornitologové hledali možnosti, jak sokoly zachránit.
00:04:13 Svého času jsem si o tom všem povídal se Stanislavem Bártlem,
00:04:17 stál jsem tváří v tvář legendě.
00:04:20 Stanislav Bártl jako první český novinář a třetí Čech vůbec,
00:04:24 působil nejen v Antarktidě, ale také v Arktidě.
00:04:29 Tehdy jsem ale nemohl tušit, že je to naše poslední setkání.
00:04:33 Pár dní po natáčení našeho rozhovoru Stanislav Bártl náhle,
00:04:37 v 83 letech, zemřel.
00:04:40 Tenkrát mi o záchraně bílých sokolů řekl:
00:04:43 Přišli na to, že geoklimatické byliny vyvolaly Krkonoše.
00:04:48 A teď se dozvěděli, že tam jsou volné baráky,
00:04:51 tak šup tam.
00:04:52 Sbalili se během několika hodin a jeli tam.
00:04:55 Jeden sokolík ještě uhynul, ale druhý se vzpamatoval,
00:05:00 tak jich měl 5, nebo 6.
00:05:02 Začali tam s výcvikem, pěstovali tam polární mechy.
00:05:08 To byla jejich náplň.
00:05:10 Když začínal rok 1939, tak zveřejnili plán,
00:05:14 že to má být polární výzkumná stanice,
00:05:17 která by se měla stát novým střediskem
00:05:21 německé polární vědy.
00:05:28 Stanislav Bártl mi dal směr dalšího pátrání,
00:05:32 tak mé další kroky vedou do Zámrsku, do Státního oblastního archivu.
00:05:41 Už to vidím, Polární stanice Zlaté návrší.
00:05:46 To je ono.
00:05:48 Tak ono je toho docela dost.
00:05:51 Je to fond, který přesahuje svým významem i dokumentární hodnotou
00:05:56 nejen hranice našeho regionu, ale i hranice ČR.
00:06:02 Zakladateli stanice na Zlatém návrší byli zejména 2 muži.
00:06:07 Kurt Herdemerten a Hans Knoespel, geolog a ornitolog,
00:06:11 především ale zkušení polárníci.
00:06:15 Nás bude zajímat druhý z nich. Co o něm víme?
00:06:21 Hans Robert Knoespel se během svých gymnazijních studií
00:06:25 věnoval sokolnictví.
00:06:27 Tehdy už to bylo zaštítěno nacistickými orgány.
00:06:34 Díky tomu začal působit při přípravě jejich vlastní expedice
00:06:42 směrované na sever.
00:06:45 Seznámil se se zásluhami staršího Kurta Herdemertena
00:06:51 a zaangažoval ho.
00:06:53 Díky němu v roce 1938 mohli několik měsíců působit v Grónsku.
00:07:05 Byl to právě Hans Robert Knoespel, který se stal duší
00:07:09 stanice Zlaté návrší v Krkonoších.
00:07:14 Přivezli materiál ze své vlastní expedice v Grónsku
00:07:18 a založili tady pokusnou Polární stanici Zlaté návrší
00:07:24 a vytýčili pro ni tyto úkoly, je jich 5:
00:07:28 Vybudovat meteorologickou stanici s běžnými úkoly,
00:07:32 jež byly také součástí stanic v Evropě.
00:07:38 Dále dokončit a zpracovat výsledky výzkumné cesty do Grónska
00:07:41 z roku 1938, provést aklimatizaci polárních sokolů tak,
00:07:47 aby mohla být v budoucích letech prováděna běžně.
00:07:50 Chtěli tady založit i ukázkové sokolnické zařízení,
00:07:54 které by se stalo samostatným oddělením říšského loveckého dvora.
00:08:01 Dále příprava další polární expedice a nakonec vytvořit na Zlatém návrší
00:08:06 středisko ochrany přírody, které by spravovalo
00:08:09 a chránilo okolní přírodní rezervace.
00:08:18 Tzn., že tady máte fotku Knoespela jako sokolníka?
00:08:23 To je dobré, to jsou ti sokolové.
00:08:27 To je úžasné.
00:08:33 VÝSTŘEL
00:08:36 Začala 2. sv. válka.
00:08:38 Herdemerten a Knoespel, kteří chod stanice
00:08:41 na Zlatém návrší financovali hlavně ze svých peněz,
00:08:44 se ocitali pod čím dál větším tlakem.
00:08:47 Posléze měla být stanice zrušena.
00:08:50 Knoespel začal horečně hledat nějaké řešení a našel je.
00:08:54 Bylo nešťastné, ale jediné možné.
00:08:58 Doktor Knoespel se stal vojákem nacistické Třetí říše.
00:09:02 Cíl však měl jeden jediný, zachránit stanici na Zlatém návrší.
00:09:08 Z ní se potom stala utajená vojenská výcviková základna.
00:09:14 Jestřábí boudy by tam někde byly?
00:09:20 No jasně, jsou nádherné.
00:09:23 Takhle to vypadalo, potom Jestřábí boudy.
00:09:26 To je unikát.
00:09:32 V roce 1941 byl na Zlaté návrší totálně nasazen
00:09:37 Čech Karel Knapp.
00:09:38 Dělal tu nejrůznější pomocné práce.
00:09:41 Svého času s ním Stanislav Bártl natočil rozhovor.
00:09:46 Bylo tam 60―80 námořníků, kteří se cvičili v přezimování.
00:09:55 -Jak se dělal výcvik?
00:09:57 Bylo to nějak utajované, nebo jak působila stanice na okolí?
00:10:02 Byli v civilu, nebo v uniformách?
00:10:04 -Uniformy celkem nenosili, jen když někam jeli.
00:10:10 Jinak měli kalhoty, větrovky, spíše lyžařskou výstroj.
00:10:16 -Vědělo okolí, že je posílají do Arktidy na tajné stanice?
00:10:24 -Myslím, že to ani nikdo nevěděl.
00:10:31 Na scénu přichází jeden z instruktorů budoucích polárníků,
00:10:35 již zmíněný Antonín Pohořalý, český cestář z Vrchlabí.
00:10:40 Měl německou manželku a po záboru pohraničí
00:10:43 německými nacisty, přijal říšské občanství.
00:10:47 V zápětí se stal příslušníkem německého námořnictva.
00:10:52 Nevíte, jak se Antonín Pohořalý dostal na Zlaté návrší?
00:10:55 To ho Hitler odvedl do své armády.
00:10:59 V boudách byla celou válku německá posádka
00:11:03 a jednu zimu se tam němečtí vojáci přizpůsobovali
00:11:09 tvrdým zimním podmínkám.
00:11:14 Pak odjeli ponorkou na Špicberky a vyměnili posádku meteorologů.
00:11:20 Údajně tam Němci měli tajnou meteorologickou stanici,
00:11:24 to nebylo jejich území.
00:11:28 Antonín Pohořalý byl pravou rukou Hanse Knoespela.
00:11:32 Už v letech 1941―1942 ho doprovázel na Špicberky,
00:11:37 kde němečtí polárníci pracovali na stanici Knospe, neboli poupě.
00:11:42 Co bylo jejich úkolem?
00:11:44 Zřídit meteorologickou základnu a potom den co den vysílat
00:11:48 šifrované zprávy o počasí.
00:11:53 To tam měli tajně postavené a ponorkami měnili posádku,
00:11:58 aby mohli dávat hlášení německé Luftwaffe,
00:12:03 aby mohla bombardovat konvoje.
00:12:08 Pro německou brannou moc měly tyto zprávy cenu zlata.
00:12:12 Proč tohle všechno němečtí polárnici a meteorologové dělali?
00:12:16 Proč takhle riskovali své životy?
00:12:19 Na to se nyní ptám odborníka na slovo vzatého,
00:12:22 meteorologa, historika, inženýra Miroslava Flajšmana.
00:12:27 V okamžiku, kdy začala válka, tak si každý stát hlídal počasí,
00:12:31 utajoval ho a zároveň potřeboval zjišťovat údaje na větším prostoru,
00:12:36 tak si to musel zabezpečit sám.
00:12:38 Kdo chtěl vědět, jaké bude počasí v Evropě,
00:12:41 musel mít počasí z Islandu, Grónska, Špicberků a Severního ledového moře.
00:12:49 Zatímco spojenci měli klíčové základny na svých územích,
00:12:54 např. na Špicberkách, v Grónsku, v zemi Františka Josefa a jinde,
00:12:59 Němci tyto možnosti neměli, proto ty tajné výsadky.
00:13:03 Odehrávaly se především s pomocí ponorek.
00:13:07 Takže oni tam byli ilegálně?
00:13:09 Ano, proto byli ozbrojeni a v literatuře je spousta odkazů,
00:13:15 že proti nim byla vedena bojová činnost,
00:13:19 třeba přepadli komanda anglických Rangers.
00:13:27 Pohořalý byl 2x na Špicberkách.
00:13:29 Při druhé cestě zpátky dostala ponorka zásah, ale dostala se z toho,
00:13:36 doplula do přístavu.
00:13:39 A právě Antonín tím byl asi poznamenaný,
00:13:44 proto asi potom koktal.
00:13:46 Nebyl zcela normální.
00:13:48 Anabáze s ponorkou ho zřejmě poznamenala i psychicky.
00:13:55 Jak němečtí utajení polárníci vlastně pracovali?
00:13:59 A jak meteorologické zprávy posílali?
00:14:02 Podobně jako dneska prováděli měření, pozorování, 4x denně.
00:14:06 Tyto informace zakódovali pomocí šifrovacích strojů Enigma
00:14:10 a potom pomocí rádiového provozu Morse si vysílali do svých center.
00:14:16 Zprávy utajených polárníků byly určeny německému letectvu
00:14:21 a také německému námořnictvu.
00:14:24 Je potřeba si uvědomit, že od srpna 1941
00:14:27 už začaly jezdit první konvoje z USA přes Severní ledové moře,
00:14:33 severní ledovou cestou do Munmarsku,
00:14:37 zde začali Němci námořnictvem proti nim působit.
00:14:43 Jinými slovy, zásluhou těchto zpráv německé bitevní lodě,
00:14:47 získávali výhodné pozice při námořních bojích se spojenci.
00:14:51 Lze tedy říci, že němečtí polárníci byly vzhledem k ohrožení Evropy
00:14:56 nacistickým Německem nebezpečnými protivníky spojenců.
00:15:00 Tedy i Hans Knoespel a také Antonín Pohořalý.
00:15:04 I když oni sami to takhle nevnímali.
00:15:11 To je nádhera.
00:15:14 To je fakt nečitelné.
00:15:17 Tohle je deník Antonína Pohořelého, který začíná zápisem v 29.11.1943,
00:15:23 je psaný svéráznou krkonošskou němčinou,
00:15:28 ale je to unikání svědectví toho, co se odehrávalo
00:15:31 na zmíněné polární stanici.
00:15:36 Je to unikát.
00:15:43 Je druhá polovina roku 1943 a nová expedice má název Kreuzritter.
00:15:49 Polárníci jsou mezi nimi opět doktor Knoespel a Pohořelý,
00:15:54 přistáli na Špicberkách.
00:15:56 Budou tu žít jeden rok a navíc v době polární noci.
00:16:00 Co tu asi prožívali?
00:16:02 Tuto otázku a mnohé další si před časem položil
00:16:06 nejznámější český polárník, inženýr Miroslav Jakeš.
00:16:14 Muž, který jako první Čech došel na lyžích na Severní pól.
00:16:18 Světově jedinečný je jeho přechod přes celé Grónsko.
00:16:21 V roce 2011 se rozhodl uskutečnit sólový lyžařský pochod
00:16:26 na sever Špicberk.
00:16:29 Jeho cílem bylo najít místo, kde se zmíněná německá stanice
00:16:33 doktora Knoespela nacházela.
00:16:36 Svou dobrodružnou cestu absolvoval Miroslav Jakeš
00:16:39 ve dnech 23.4.-8.5.2011.
00:16:45 Mám tady pár fotek ze Špicberků, na Špicberkách jsem byl asi 40x,
00:16:51 v létě, zimě, rád tam chodím.
00:16:54 Můj plán bylo dojít na sever, kde je meteorologická stanice.
00:17:04 Je to daleko, v oblasti, kde turista nemá přístup.
00:17:13 Musel přecházet fjordy, pak šel přes hory, hlavně v místech,
00:17:17 kde jsou ledovce.
00:17:19 Šel oblastí, která je známá rovněž tím,
00:17:22 že se tu a ve velkém množství pohybují medvědi.
00:17:28 Uprostřed zátoky jsem viděl, že jde něco proti mně.
00:17:34 Když to bylo blíž, tak jsem poznal, že je to medvěd.
00:17:51 Napřed zapanáčkoval, zavětřil, pak šel blíž,
00:17:55 ale připravil jsem si všechny prostředky
00:17:58 včetně zaplašovacího revolveru, protože medvědi se nesmí střílet,
00:18:03 jsou chránění.
00:18:04 Napřed zaplašit, tak mám petardy, rakety a sprej na boj zblízka.
00:18:12 VÝSTŘEL
00:18:15 Tak jsem vystřelil a utekl.
00:18:19 Medvěd se zastavil, nešel ke mně, ale minul mě z bezpečné vzdálenosti.
00:18:29 Kde je? Nevidím ho.
00:18:34 Už taky blbě vidím.
00:18:38 A pak Miroslav Jakeš dorazil na místa určení.
00:18:43 Přišel jsem tam v zimě, takže to bylo pod sněhem.
00:18:47 Pátral jsem, jestli neuvidím trčet ze sněhu nějaké zbytky,
00:18:52 nic jsem neviděl.
00:18:54 Když jsem přecházel moře, přišel jsem na pobřeží,
00:18:57 tak tam bylo menší návrší.
00:19:00 Vystoupal jsem na návrší, že se porozhlédnu z kopce.
00:19:04 Když jsem tam docházel, tak jsem najednou objevil kříž.
00:19:20 Co v tyčení kříže, který Miroslav Jakeš objevil,
00:19:23 vlastně předcházelo?
00:19:25 Koncem června 1944, připlula pro polárníky ponorka.
00:19:30 Jejich téměř roční mise končila.
00:19:33 V té době se začal dramaticky naplňovat osud biologa,
00:19:37 ornitologa, polárníka a meteorologa, doktora Hanse Knoespela.
00:19:43 Zhruba 4 km od základny byla lovecká chata.
00:19:46 Tuhle chatu němečtí polárnicí hned poté, co tu přistáli,
00:19:50 podminovali, aby je případný výbuch upozornil na blížící se nebezpečí.
00:19:55 Před odjezdem ze základny chtěl Hans Knoespel s pomocí
00:19:58 jednoho ze svých druhů, chatu odminovat.
00:20:01 Aby nebyli ohroženi příští návštěvníci tohoto území.
00:20:05 Antonín Pohořalý si do svého deníku zapsal:
00:20:10 Včera 30.4. v 22:05 h odpoledne byl smrtelně zraněn
00:20:15 a přesně po 2 h dotlouklo jeho zlaté srdce.
00:20:19 Jak se to stalo?
00:20:21 Knoespel s Ohmem si vzali na starost odstřel chaty.
00:20:24 Po trojnásobné době, kdy už měla zápalnice vyhořet,
00:20:27 se oba přiblížili k chatě a kousek od vchodu uviděli,
00:20:31 že šňůra stále ještě hoří.
00:20:33 Oba se okamžitě obrátili, podařilo se jim ale dostat
00:20:37 jen pár metrů od chaty, když došlo k výbuchu.
00:20:40 Knoespel s Ohmem byli blízko sebe.
00:20:42 Ohma porazila tlaková vlna a Knoespela smrtelně zranila
00:20:46 vymrštěná stěna chaty.
00:20:47 Netrvalo to ani zlomek vteřiny, takže o tom už nic nevěděl.
00:20:53 Doktor Hans Robert Knoespel byl pochován u někdejší základny,
00:20:57 kde byl nejseverněji položený válečný hrob na světě.
00:21:02 Nad hrobem mu vtyčili kříž.
00:21:06 Byla tam cedulka, na té bylo vyryto, opsal jsem si to:
00:21:11 "zde leží Hans Robert Knoespel, narozen 7.8.1915,
00:21:18 padl za svoje velké Německo 30.6.1944".
00:21:28 Bylo to zvláštní na tom místě být, strávil jsem tam 2 noci.
00:21:35 Bylo to nejbezpečnější místo, co jsem v dané situaci mohl mít
00:21:41 a to byl ten hrob.
00:21:43 I z tohoto důvodu jsem tam přespal.
00:21:55 Protože se obával dalšího oteplení a tedy i dalšího tání sněhu a ledu,
00:22:00 vydal se Miroslav Jakeš po 2 dnech zase zpět.
00:22:05 Prudké slunce mu však poškodilo oči, nějakou dobu šel naslepo,
00:22:10 dokonce se zavázanými očima.
00:22:13 Za celou dobu nepotkal člověka.
00:22:16 Celkově urazil tam i zpět téměř 450 km.
00:22:21 Obdivuhodný, sportovní výkon.
00:22:38 Desítky let předtím opouštěl Antonín Pohořalý
00:22:41 tuto základnu v německé ponorce.
00:22:44 Šťastně se pak dostal domů na Zlaté návrší
00:22:47 a zůstal tu až do skončení války.
00:22:50 Nemínil nikam utíkat.
00:22:52 Naopak celý archiv stanice včetně jedinečné vědecké dokumentace,
00:22:56 předal zástupcům ČSR Armády.
00:23:00 I tak se však ocitl před mimořádným lidovým soudem
00:23:04 za službu v německé armádě.
00:23:07 Pohořalý hájil nejen sebe,
00:23:09 ale také už svého mrtvého kamaráda Hanse Knoespela.
00:23:13 Z výpovědi Antonína Pohořalého před mimořádným
00:23:18 lidovým soudem v Jičíně:
00:23:21 říšský Němec Knoespel nebyl nacista a vždycky mi říkával,
00:23:26 že u něho je na prvním místě člověk, potom že si cení schopnosti lidí
00:23:33 a jejich charakterů.
00:23:34 A teprve na posledním místě rozeznává národnost a politické přesvědčení.
00:23:39 V politickém směru jsme žádné práce nekonali,
00:23:43 nýbrž práce čistě vědecké z oboru meteorologie, geologie,
00:23:48 ornitologie a biologie.
00:23:54 Antonín Pohořalý byl odsouzen k 1 roku vězení.
00:23:58 Přestože soud konstatoval, že zachránil mimořádně cenný archiv,
00:24:03 který posléze skončil v pražském Národním muzeu.
00:24:08 Další roky žil Antonín Pohořalý v Jilemnici a také v blízkém okolí.
00:24:13 Tak tu na něho vzpomíná jeden z jeho nemnohých příbuzných
00:24:17 Josef Trojan.
00:24:20 Pohořalý je na fotografii druhý zprava.
00:24:24 Jsou to pánové, kteří dělali ve Studenci
00:24:27 v nádvorní partě.
00:24:30 Ve Studenci jsem mluvil s paní, která ho dobře znala.
00:24:35 Říkala: no jo, Toníček, to byl pohodový člověk,
00:24:39 to byl prima chlap, mouše by neublížil.
00:24:50 Jak Josef Trojan ještě řekl, o svých zážitcích z války
00:24:54 prý Antonín Pohořelý nikdy nehovořil.
00:24:57 Zemřel ve svých 44 letech, bylo to v roce 1958.
00:25:05 Na Polární stanici na Zlatém návrší se postupně zapomnělo.
00:25:10 Teprve v posledních letech je patrný stoupající zájem historiků,
00:25:15 hlavně ze zahraničí, o všechny utajené německé stanice.
00:25:20 Před několika lety začal dnes již zemřelý spisovatel
00:25:24 a polárník Stanislav Bártl,
00:25:26 psát knihu o stanici na Zlatém návrší.
00:25:29 Při našem posledním setkání mi řekl, že kniha je před dokončením.
00:25:34 Chci věřit tomu, že se najdou lidé, kteří se postarají,
00:25:38 aby tato kniha s jedinečným obsahem přece jen vyšla.
00:25:43 A budoucnost českého polárníka Miroslava Jakeše?
00:25:48 Chci se podívat i na stanici, kde byl Antonín Pohořalý rok předtím,
00:25:53 jmenovala se Knospe.
00:25:55 Němci měli v Arktidě mnoho stanic na zemi Františka Josefa.
00:26:00 Nejvíce jich bylo na Špicberkách.
00:26:03 V Grónsku byl dokonce jeden Čech.
00:26:06 Údajně na severu na nějakém ostrově Sabine,
00:26:10 když ho opouštěli, tak tam snad zakopal i deník.
00:26:14 To je inspirace pro další výpravu.
00:26:23 Jaké byly poválečné osudy Jestřábích bud?
00:26:27 Nějakou dobu sloužily rekreantům, potom dělníkům jako ubytovna,
00:26:32 několikrát vyhořely
00:26:34 a v roce 1986 byly definitivně strženy.
00:26:39 Až mi vyjde čas, tak se k někdejším Jestřábím boudám znovu vydám
00:26:44 a budu myslet na Antonína Pohořalého.
00:26:49 Bylo mu souzeno žít v době, kdy kolem zuřila válka.
00:26:53 Nosil stejnokroj nacistického Německa, ovšem to,
00:26:58 že se svými druhy dokázal v nehostinných arktických podmínkách
00:27:02 vůbec přežít vzbuzují po letech mimořádný respekt.
00:27:08 Skryté titulky: Věra Mikulenková Česká televize 2012
Kdo byli tajemní muži z krkonošské boudy?