00:00:27 CINKÁNÍ OVČÍCH ZVONCŮ
00:00:35 Na Zakarpatskou Ukrajinu jsem se chtěl vždycky podívat.
00:00:38 Hodně jsem o ní slyšel a četl a teď jsem tady, v Užanském národním parku.
00:00:44 Ačkoliv sousedí se 2 dalšími národními parky,
00:00:47 s Bieszczadským v Polsku a Poloninským na Slovensku,
00:00:50 musel jsem hezky postaru přes hraniční přechod Ubla
00:00:54 se všemi kontrolami, které k tomu patří. Ale teď jsem tady.
00:00:57 Můžu vám slíbit tisícileté duby,
00:00:59 místo dopadu největšího meteoritu v Evropě,
00:01:02 starou turistickou chatu z 30. let Klubu československých turistů
00:01:06 a samozřejmě podzimní krásu bukových lesů Východních Karpat.
00:01:12 Vítejte u sledování závěrečného dílu Divočiny bez hranic.
00:01:16 ZPĚV
00:01:20 Ej či to puť zaduta, ej či trava zelena,
00:01:29 ej že ja nenakosyv, ej konykovi sina.
00:01:34 Užanský národní park vznikl v r. 1999 na rozloze 39 159 ha.
00:01:41 Rozkládá se v pramenné oblasti řeky Už.
00:01:45 Je součástí trilaterální ukrajinsko- polsko-slovenské přírodní rezervace
00:01:49 zvané Východní Karpaty.
00:01:51 Vyznačuje se málo narušenými ekosystémy na velkém území,
00:01:55 zachovalými společenstvy bukových a jedlobukových lesů
00:01:58 a horskými loukami, poloninami.
00:02:01 Prvořadým cílem je ochrana a zachování jejich kulturního dědictví.
00:02:38 Turismus na území Užanského národního parku a český živel
00:02:42 k sobě mají od 30. let minulého století velmi blízko.
00:02:46 Klub československých turistů tady nechal vystavět desítky chat
00:02:50 a je příjemné, že po letech byly nitky tradice znovu navázány.
00:03:06 Mišo, jak jsi přišel k té chatě? Kdy to bylo?
00:03:13 Poprvé jsem navštívil chatu, ještě když byl Sovětský svaz.
00:03:18 Bylo to v r. 1970.
00:03:26 A vypadala takhle?
00:03:29 Vypadala skoro stejně jako teď. Byla zchátralá.
00:03:33 Mým koníčkem tu vždy byla pěší turistika.
00:03:37 A tak jsem se na chatě sem tam zastavil.
00:03:40 Pak jsem studoval školu a v r. 1984 jsem začal pracovat.
00:03:45 A tak uteklo 28 let.
00:03:49 Neříkám tomu práce, říkám tomu spíš život.
00:03:53 Ty tady žiješ?
00:03:56 Ano, tady žiji. Nepracuji tady.
00:03:59 Podívejte se tady, vždyť tu přespávám, starám se o zahrádku,
00:04:03 sklízím úrodu, maliny, hloh, rybíz.
00:04:06 Taky třeba sbírám borůvky, a abych si něco přivydělal,
00:04:10 prodávám je turistům.
00:04:12 -Máš vlastně otevřeno 24 hodin denně.
-Pořád.
00:04:17 A jak to vidíš do budoucna? Jak to tu bude vypadat?
00:04:22 Do budoucna? Kdybych tak byl věštcem.
00:04:28 Bylo by super, kdyby tu zavítal nějaký investor.
00:04:32 Ale ten by mi asi řekl: "Pane Mišo, abyste nám neumřel!
00:04:36 Umřete a budeme vám muset nosit kytky a věnce pod ten javor před domem.
00:04:41 A sem je daleko a dá to zabrat."
00:04:54 Chtěl bych se vrátit ještě do meziválečných let.
00:04:58 Jak se turismus přelil do sovětské éry?
00:05:02 Potom byla válka, a tak v r. 1950 museli začít od nuly.
00:05:08 Sovětský svaz dal rozkaz,
00:05:12 že se musí začít budovat republika a plnit sovětské plány.
00:05:14 Lidé tak neměli vůbec čas na turistiku, až do 70. let.
00:05:18 A jak to vypadá dnes? Co park dělá pro turisty a turismus?
00:05:26 Park je mladý, má jen 13 let. Nejprve jsme museli udělat turistické stezky.
00:05:34 Vybudovali jsme stezky podle publikace,
00:05:37 kterou jsme si koupili u vás.
00:05:39 Jmenovala se Turistika na Podkarpatské Rusi a vyšla v r. 1936.
00:05:43 Udělali jsme 17 turistických tras.
00:05:46 Svou práci jsme také zaměřili a pořád zaměřujeme
00:05:49 na vybudování velké karpatské turistické hřebenovky.
00:05:54 Dokonce jsme s kamarády založili
00:05:56 Spolek velké karpatské turistické hřebenovky a vypracovali koncepci,
00:06:00 jak hřebenovku rozvíjet.
00:06:02 Celý horský hřeben je dlouhý 600 km.
00:06:05 Začíná na polských hranicích a pokračuje až do Rumunska.
00:06:08 Tam je obrátka a jde se zpátky.
00:06:16 Teď pracujeme na vytvoření a založení turistického klubu.
00:06:22 U nás v ČR existuje velká nostalgie za Zakarpatskou Ukrajinou.
00:06:27 Je to turisticky velmi oblíbená oblast.
00:06:30 Je spolupráce mezi ČR a Užanským NP?
00:06:34 Nemůžu říct, že by spolupráce našeho parku s ČR probíhala systematicky.
00:06:40 Je to spíš nahodilé.
00:06:42 Často se však setkáváme s turistickými nadšenci z různých zemí,
00:06:46 kteří nám pomáhají budovat nové stezky včetně stezky
00:06:49 na horském hřebenu.
00:06:52 Některé naučné a informační okruhy na území našeho parku
00:06:55 vznikly za podpory českých institucí, jako je Člověk v tísni a Hnutí Duha,
00:07:00 z financí Ministerstva zahraničí ČR.
00:07:04 Ze stejné podpory byla též poskytnuta pomoc tradiční zakarpatské kultuře.
00:07:24 Ivo, co tě vedlo k tomu, že děláš turistické značení v Užanském NP?
00:07:29 Projekt se jmenuje Obnova turistického značení na Ukrajině
00:07:36 a začali jsme asi před 5 lety.
00:07:38 Nejen já ale spousta dalších dobrovolníků,
00:07:41 kteří mají rádi Karpaty a kteří zjistili,
00:07:43 že tady turistické značení chybí.
00:07:46 Že tady bylo za První republiky a za Sovětského svazu,
00:07:48 ale po r. 1990 zcela zaniklo a je to překážka
00:07:52 pro rozvoj šetrné aktivní turistiky v těchto krásných horách.
00:07:59 Značky, které dnes obnovuješ, vedou po starých cestách?
00:08:04 Ano, ale částečně jsme museli hledat nové cesty,
00:08:09 protože za 20 nebo 80 roků se krajina a její průchodnost změní.
00:08:15 Dnes už lidé jezdí jinudy, na houby chodí jinudy,
00:08:20 než se chodilo před 20 nebo 80 lety za První republiky.
00:08:25 Takže musíme trasy vést, kudy se aktivně chodí,
00:08:29 abychom je nemuseli každý rok prosekávat a udržovat,
00:08:33 a tak jsme museli volit nové varianty tras. Udělali jsme asi 130 km.
00:08:41 Jezdil jsi sem ještě před tím, než jsi začal značkovat,
00:08:45 nebo až s barvami a štětkou?
00:08:48 Já jsem to nedávno počítal a jezdím sem od r. 1993.
00:08:51 Takže příští rok oslavím 20 let, co procházím Karpaty.
00:08:57 Území Užanského národního parku je úžasné fantastickými listnatými lesy.
00:09:01 Teď jsme v nejkrásnějším období, kdy jsou to katedrály z listů a barev.
00:09:08 V takovém rozsahu to jinde v ukrajinských Karpatech nenajdete.
00:09:13 Každá část Karpat má svou vůni a neopakovatelnou krásu.
00:09:19 I to je zvláštní, když člověk může procházet Karpaty klidně 30 let
00:09:24 a stále objevuje nové a nové věci.
00:09:40 Zhruba v polovině 19. stol. přiletěl do Východních Karpat posel z vesmíru.
00:09:46 Pozorovali ho už v Prešově, kde si mysleli, že letí čarodějnice.
00:09:51 Pak v nebi vybuchl a dopadl sem všude.
00:09:55 Dodnes můžete nalézt jeho zbytky. Co se tady vlastně stalo?
00:10:00 Nacházíme se na místě dopadu meteoritu.
00:10:04 Došlo k tomu tady v Kňahyni 9. června 1866.
00:10:12 Poprvé jsem o tom slyšel, když mi bylo 10 let, od dědečka a babičky.
00:10:16 Ti to zase znali od svých příbuzných, kteří v té době žili.
00:10:31 Ještě v atmosféře došlo k výbuchu a kousky meteoritu se rozlétly po okolí
00:10:36 a dopadly i ve vesnicích Kňahyňa, Stužica a dalších.
00:10:45 Lidé se báli, mysleli si, že je to konec světa.
00:10:49 Za nějaký čas šel kolem tohoto místa chlap z naší vesnice, pan Kryanik.
00:10:58 Když šel pan Kryanik okolo, zahlédl zvláštní kámen.
00:11:03 Pak ho pomocí nástrojů vytáhl.
00:11:07 Kámen, jak říkal meteoritu, odvezl do naší vesnice.
00:11:11 Podle vyprávění místních obyvatel ho měl nějakou dobu u sebe.
00:11:20 Po několika obchodních jednáních od něj koupili Meteorit Židé.
00:11:25 Říká se, že ho prodal jen za několik volů, ale kdo ví, jak to bylo.
00:11:32 Dnes, jak všichni dobře víme,
00:11:35 se meteorit nachází v různých muzeích několika zemí.
00:11:40 Mně ta díra připadá malá.
00:11:44 Postupem času se půda zahojuje.
00:11:48 Kráter se stává menším, zakrývá se hlínou a padá do něj listí.
00:11:52 A jak se u nás říká, zem sama sebe léčí.
00:12:02 A jak to bylo hluboké?
00:12:05 Říká se, že hloubka kráteru byla 3―5 m. Teď je to jen malá prohlubeň.
00:12:15 Slyšel jsem, že v souvislosti s meteoritem navštívil tato místa
00:12:19 jeden světoznámý spisovatel. Co je na tom pravdy?
00:12:26 Pravda to je, protože na konci 19. stol. při utajené návštěvě Zakarpatí
00:12:32 toto území navštívil Jules Verne.
00:12:35 Jako znalec dopadu meteoritů v Evropě si nenechal ujít tuto příležitost,
00:12:41 aby místo navštívil.
00:12:44 Nejen že ho navštívil, ale údajně popsal tuto krajinu ve své knize
00:12:49 Tajemný hrad v Karpatech právě z tohoto území dopadu meteoritu.
00:12:53 A navíc tajemný hrad v Karpatech, o kterém píše,
00:12:58 není ani v Rumunsku ani v Bratislavě, ale je to hrad Něvický u Užhorodu.
00:13:04 Tak to je pecka.
00:13:09 Nedaleko místa dopadu největšího meteoritu v Evropě
00:13:13 leží v sevření romantických Stinských skal největší jeskyně Užanského NP
00:13:19 zbojnická jeskyně Kňahyňa. Jak je to se zbojníky a jeskyní?
00:13:27 Teď jsme u jednoho ze vstupů do kňahyňské jeskyně.
00:13:33 Tradovalo se, že se tu skrývala zbojnická skupina Opričnikiv.
00:13:39 Lidé z vojska Ivana Hrozného.
00:13:42 Podle legendy v této jeskyni ukrývali svůj poklad a nějaký majetek.
00:13:50 Říká se, že někde v podzemí je 12 sudů se zlatem.
00:13:54 Dodnes je nikdo nenašel.
00:13:58 Taky jsem se podíval dovnitř, ale nebyl jsem o nic úspěšnější.
00:14:01 Žádný sud se zlatem jsem nenašel a nemám.
00:14:11 Myslím si, že by pro naši expedici nebylo vůbec špatné najít
00:14:15 aspoň 1 z těch sudů.
00:14:18 Věřím, že bychom zlato využili k prospěchu našeho národního parku.
00:14:31 Dá se jeskyní projít na druhou stranu?
00:14:34 Podle pověstí má být jeskyně průchozí.
00:14:38 Taky jsem slyšel, že dříve tu byl průchod.
00:14:40 Chodba na druhou stranu hřebene.
00:14:42 Ale my jsme už možnost projít tam neměli. Konečně, je k tomu i důvod.
00:14:46 Teď tu prochází státní hranice.
00:15:00 Jsme na hoře, která se jmenuje Čeremcha.
00:15:03 Poměrně slušným krpálem jsme se po červené značce vyšplahli až sem.
00:15:06 Proč?
00:15:08 Protože je tu jeden z nejkrásnějších výhledů v rámci Užanského parku.
00:15:12 Zároveň je to významné bojiště z 1. světové války
00:15:16 a s tím související vojenský cintorín, který se tu nachází
00:15:21 a je nejvýše položený v Karpatech.
00:15:25 -Tedy v jaké výšce?
-Je to 1133 m.
00:15:29 Kopec není vysoký, ale cintorín na něm je ve slušné výšce.
00:15:35 Dostal svůj název Hora smrti.
00:15:39 V okolí je tu pochováno okolo 3000 vojáků
00:15:43 a na samotném vrcholu 654 vojáků.
00:15:49 V 60. letech za SSSR při budování obranného systému
00:15:55 byla část cintorínu zničená.
00:15:58 Pak upadl do zapomenutí, až se jej před 2 lety podařilo znovu najít.
00:16:04 Jaký je tvůj vztah ke hřbitovům z 1. světové války?
00:16:09 Úplně jednoduchý. Mám rád historii nejen slovenské části NP,
00:16:15 ale i té ukrajinské, protože je společná z jižní strany Karpat.
00:16:20 Svého času jsem studoval vojenskou problematiku
00:16:24 a ta je v českých a slovenských archivech,
00:16:28 kde jsem se dostal k dokumentům, které se vážou k těmto cintorínům
00:16:32 v Užanském národním parku.
00:16:40 Jsme v obci Stužica,
00:16:43 která se rozkládá na obou březích stejnojmenné říčky Stužica,
00:16:46 která dala jméno rezervaci Stužica, jenž stála u zrodu Užanského NP.
00:17:02 Jak je dub starý?
00:17:13 Podle vědců dub za 100 let po obvodu vyroste asi o 1 m.
00:17:17 Tento dub má 9,6 m, a tak má asi 1200 let.
00:17:28 Kde se tady duby vzaly?
00:17:33 Semena sem donesli kanci.
00:17:38 Někteří vědci ale tvrdí, že kdysi tu mohly být dubové lesy.
00:17:46 Jiní zase říkají, že tyto duby jsou tady proto,
00:17:49 že bylo zvykem zasadit dub, když se narodil syn.
00:17:53 Jsou tady 3 duby, a tak se tu narodili 3 synové.
00:17:58 První, druhý, třetí.
00:18:04 U dubů máte názvy. Všiml jsem si, že tady dole je dub Šampión.
00:18:11 A druhý se jmenuje Dědodub.
00:18:15 A proč?
00:18:17 Dub Dědeček místní chrání od r. 1984. Zachránili ho jako přírodní památku.
00:18:27 A tento dub Šampión dostal jméno od bývalého náměstka ministra.
00:18:33 Měli jsme tady soutěž o nejstarší strom Ukrajiny
00:18:38 a Užanský park se jí zúčastnil také.
00:18:42 Když přijela porota, byl v ní také pan náměstek ministra a ten řekl,
00:18:45 že v porovnání s dubem Dědečkem ten druhý vypadá jako šampión.
00:18:50 A tak dub dostal název, který už zůstal.
00:19:06 Tento dub je zajímavý také tím, že v časech SSSR se tu pálila samohonka.
00:19:13 Tady přímo uvnitř stromu.
00:19:17 Tenkrát to bylo zakázané a trestné, a tak přišli s nápadem,
00:19:20 že aparát na pálenku schovají ve stromě a budou ji vyrábět tajně.
00:19:27 Můžete se podívat, jak velkou dutinu má strom z druhé strany.
00:19:34 Aha, z druhé strany! Pojďme se podívat.
00:19:42 Jo tady! Tak to je jasné!
00:19:47 To je dobré!
00:20:01 Historie vzniku původních bukových lesů pralesa Stužica
00:20:05 sahá do počátku r. 1908.
00:20:09 Tehdy se toto území nacházelo na teritoriu Rakouska-Uherska.
00:20:13 V té době začali lidé přemýšlet o uchování unikátních bukových lesů,
00:20:18 které ještě nebyly dotčeny lidskou činností.
00:20:21 Tedy se v nich nehospodařilo.
00:20:27 Tenkrát se začaly objevovat ověřené údaje o tom,
00:20:31 kdo konkrétně na projektech pracoval,
00:20:33 a tak z r. 1930 víme o profesoru Zlatníkovi,
00:20:37 který byl zaměstnancem brněnského Institutu lesnictví.
00:20:44 Na tomto projektu pracoval také vědec a univerzitní profesor Stojko.
00:20:54 S jeho pomocí se podařilo v r. 1974 v časech SSSR přetvořit
00:21:00 zdejší lesy v přírodní rezervaci.
00:21:04 Vycházel z poznatků, které svého času poslal na Ukrajinu profesor Zlatník.
00:21:13 V 90. letech se konečně podařilo vyhlásit regionální park Stužicu
00:21:18 a v r. 1999 už tu byl Užanský národní park.
00:21:27 Čím je Stužice tak výjimečná?
00:21:31 Co je tady tak úžasného, že vznikla rezervace a pak národní park?
00:21:38 Zde totiž můžeme vidět,
00:21:40 jak veškeré přírodní procesy probíhají bez zásahů člověka,
00:21:43 jak si samotná příroda vše sama reguluje.
00:21:48 Díky ukrajinským vědcům se toto území v r. 2007 stalo součástí
00:21:53 světového dědictví UNESCO.
00:22:02 Co Stužice znamená pro lidi, kteří jsou dole ve vesnicích?
00:22:09 Jsou hrdí na to, že tady mají tak úžasnou věc,
00:22:12 jako je rezervace Stužica?
00:22:15 Lidé jsou pyšní, že tu mají takové lesy a rezervace,
00:22:20 do sousedních vesnic však bohužel není zaveden zemní plyn,
00:22:24 a tak místní musí topit dřevem.
00:22:26 Tento problém je třeba řešit tak,
00:22:29 aby lidé byli spokojeni a lesy zůstaly uchovány.
00:23:00 Pánové, jsme na Křemenci, na hoře, která je symbolická tím,
00:23:05 že se tady potkávají hranice 3 národních parků a zároveň 3 zemí.
00:23:10 Jak často se tady setkáváte, zástupci 3 národních parků?
00:23:17 Setkáváme se přes 20 let, tak dlouho spolupracujeme.
00:23:22 A bez ohledu na to, jestli je to na jednom, druhém nebo třetím místě,
00:23:27 vždy jsou to setkání přátel, příjemná a srdečná.
00:23:31 Plánovali jsme, že se sejdeme na Kremenci,
00:23:34 ale nikdy na to ještě nebyl čas. Je to sem dost daleko.
00:23:37 O to víc je příjemné, že se to dnes podařilo.
00:23:48 My si sem ještě nemůžeme přijít jen tak, jako Poláci nebo Slováci.
00:23:52 Musíme mít doprovod pohraniční stráže.
00:23:56 A tak doufám, že do budoucna se tento systém změní
00:23:59 a umožní nám častěji se vídat a řešit otázky
00:24:03 týkající se zajištění ochrany přírody a životního prostředí v této oblasti
00:24:07 jak na polské, slovenské, tak i ukrajinské straně.
00:24:16 Další otázka je nasnadě. Jak vypadá spolupráce vás 3 parků prakticky?
00:24:24 Když si uvědomíme, v jakém prostoru se tyto 3 národní parky nacházejí ―
00:24:28 jsme na hranici EU, takže tady je Schengenský prostor,
00:24:34 tato spolupráce je i díky tomu,
00:24:38 že dnes máme perfektní komunikační prostředky.
00:24:41 Ale zabezpečit praktickou ochranu přírody už je těžší.
00:24:49 Víte, když už se mě na to někdo zeptá, řeknu mu,
00:24:54 že my jako Ukrajina se už možná do EU nedostaneme.
00:24:58 Ale Užanský národní park v EU už dávno je.
00:25:03 Tento park v sobě zahrnuje přírodní krásy Karpat
00:25:06 spolu s Poloninami a s Bieszczady.
00:25:10 Náš Užanský park v Evropské unii už je a Ukrajina ať se připojí k nám.
00:25:15 LIDÉ ZPÍVAJÍ S HARMONIKOU
00:25:18 Ej dobra voda dobra, ej ale na Beskydi,
00:25:24 ej davno ja vže nabyv, ej s milou na besidi.
00:25:33 Ej davno ja vže nabyv, ej s milou na besidi.
00:25:42 Ej s milou na besidi, ej ani na čekaňu,
00:25:50 ej davno ja vže nabyv, ej u solodkym spaňu.
00:25:59 Ej davno ja vže nabyv, ej u solodkym spaňu.
00:26:05 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2012
S Tomášem Kočkem na Ukrajinu za Juliem Vernem a velkým meteoritem, k jeskyni se zbojnickými poklady a k tisíciletému dubu v dokumentárním cyklu České televize (2012). Připravili T. Kočko a P. Všelichová
S Tomášem Kočkem na Ukrajinu za Julesem Vernem a velkým meteoritem, k jeskyni se zbojnickými poklady a k tisíciletému dubu.
Foto: Tomáš Kočko
