Po vzoru antických sedmi divů světa připravili tvůrci podívanou milovníkům vesmíru. Z amerického cyklu
00:00:00 Na počátku byla temnota a po ní přišel třesk.
00:00:04 Velký třesk,
00:00:05 kterým započala existence času, rozpínajícího se prostoru a hmoty.
00:00:10 Stále nové objevy pomáhají objasnit záhadná,
00:00:13 palčivá i smrtící tajemství místa, kterému říkáme vesmír.
00:00:20 Ve Sluneční soustavě najdeme mnoho udivujících,
00:00:23 dramatických a mimořádných jevů.
00:00:25 Rozhodli jsme se po vzoru antických sedmi divů světa
00:00:29 pro vás vybrat sedmičku těch nejlepších.
00:00:32 Například úžasnou planetu,
00:00:35 v jejíchž slavných prstencích se tyčí hory,
00:00:38 soupeřící svou výškou s Alpami.
00:00:42 Třpytivý měsíc, z jehož povrchu tryskají do kosmického prostoru
00:00:46 obrovské gejzíry vody a ledu.
00:00:49 Největší vulkán...
00:00:52 pás planetek...
00:00:55 či orkán zuřící už stovky let.
00:00:59 Vydejme se spolu na nezapomenutelný výlet
00:01:03 do našeho nejbližšího kosmického sousedství!
00:01:11 Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:01:16 VESMÍR Sedm divů Sluneční soustavy
00:01:23 Pokud si myslíte, že věda už odhalila všechny nebezpečné,
00:01:28 podivné a výjimečné jevy pod sluncem, zamyslete se znovu!
00:01:35 Zkoumání vesmíru dosud nikdy nepřinášelo tolik nových poznatků
00:01:40 o tolika pozoruhodných a podivných jevech,
00:01:44 které se dějí doslova za našimi humny.
00:01:51 Sluneční soustava je skutečně fantastické místo.
00:01:55 Nedávno jsme našli i jiné planetární systémy,
00:01:58 ale zatím nic takového, jako je ona.
00:02:05 Na naší imaginární cestě za sedmi divy Sluneční soustavy...
00:02:20 nejprve zamíříme na oběžnou dráhu Saturnu.
00:02:30 Číslo 7 - Enceladus
00:02:39 Půlnoc 2. listopadu 2009.
00:02:43 Kosmická sonda NASA Cassini obíhá planetu Saturn.
00:02:48 Její kamery zachytí něco podivného na jednom z jeho vnitřních měsíců
00:02:53 jménem Enceladus.
00:02:59 Většina měsíců ve Sluneční soustavě
00:03:02 nevykazuje žádnou geologickou aktivitu.
00:03:05 I lesklý ledový povrch Encelada se zdá být zcela klidný.
00:03:10 Najednou však z puklin na jeho povrchu
00:03:13 v blízkosti jižního pólu
00:03:16 vytrysknou obrovské gejzíry vody a ledu.
00:03:19 Enceladus je hodně zajímavý měsíc Saturnu.
00:03:23 I když je poměrně malý, ukázalo se, že je vulkanicky aktivní.
00:03:27 Na rozdíl od sopečné činnosti tady na Zemi,
00:03:30 při níž zpod zemského povrchu vyvěrá horké magma,
00:03:33 což jsou roztavené horniny, na Enceladu je to tekutá voda,
00:03:37 která vytryskne a zmrzne, což se nazývá kryovulkanismus.
00:03:44 Sonda Cassini proletěla přímo skrze oblak,
00:03:47 který vytryskl stovky kilometrů do prostoru
00:03:51 rychlostí 2200 kilometrů za hodinu.
00:03:57 Enceladus nedávno upoutal naši pozornost,
00:04:00 když jsme zaznamenali gejzíry vody tryskající z Jižního pólu.
00:04:05 Dosud jsme totiž nic takového u žádného z ledových měsíců
00:04:09 ve vnější Sluneční soustavě nepozorovali.
00:04:15 Vědci napočítali nejméně třicet gejzírů
00:04:18 tryskajících z geologických útvarů nazvaných "tygří drápy",
00:04:23 které byly objeveny v oblasti jižního pólu měsíce.
00:04:27 Snímky pořízené v infračerveném spektru
00:04:31 odhalily na povrchu místa s vyššími teplotami.
00:04:35 Okraje puklin zahřívají vodní páry,
00:04:38 které přinášejí teplo z vnitřku na povrch
00:04:41 a způsobují vývěry vody.
00:04:45 Jedno z mála míst,
00:04:47 kde můžeme tento fascinující jev pozorovat na vlastní oči...
00:04:54 je na Zemi.
00:05:00 Na čerstvě upravované sjezdovce...
00:05:04 nebo při natáčení filmu.
00:05:07 Podívejte se toto sněžné dělo. Připomíná gejzír na Enceladu.
00:05:12 Funguje tak, že za pomoci kompresoru
00:05:15 rozstřikuje do podchlazeného vzduchu vodní mlhu.
00:05:19 Mlhu tvoří spousta vodních kapiček, které zmrznou,
00:05:22 když se setkají se studeným vzduchem.
00:05:25 Ochladit kapičky a zmrazit je napomáhá i rozpínání vodní páry.
00:05:29 Na Enceladu tryská z puklin v jižní polární oblasti
00:05:32 horká tekutá voda z "krbu" pod povrchem.
00:05:35 A když se tato voda octne v mrazivém okolním vesmíru,
00:05:39 zmrzne a vytvoří sněhové vločky a ledové částečky
00:05:43 velmi podobné těm, které vycházejí z tohoto sněžného děla.
00:05:47 Takže se tady mohu cítit, jako bych byl na Enceladu.
00:05:55 Vědci na Enceladu předpokládají dva vnitřní zdroje tepla,
00:05:59 které pohánějí tuto ledovou vulkanickou činnost.
00:06:03 Jedním zdrojem by mohly být radioaktivní prvky,
00:06:07 které se rozpadají a zahřívají nitro měsíce
00:06:10 a druhým je zcela jistě slapový ohřev.
00:06:16 Představme si, že Enceladus je tento nafouknutý balónek.
00:06:20 Můžeme jej také tlakem poněkud tvarovat.
00:06:23 Enceladus obíhá Saturn po mírně eliptické, výstředné dráze.
00:06:28 Takže někdy je blíž k Saturnu a někdy je dál.
00:06:32 Když je blíž k Saturnu,
00:06:34 gravitace planety vytváří na povrch měsíce větší tah,
00:06:37 než když je Enceladus ve větší vzdálenosti.
00:06:40 Takže se povrch měsíce zvedá a zase klesá,
00:06:43 což vede ke tření hornin podél zlomů
00:06:46 a k uvolňování tepelné energie.
00:06:48 Působení slapových sil, jak se jim říká,
00:06:51 zahřívá nitro Enceladu
00:06:53 a pomáhá udržet vodu v tekutém nebo částečně tekutém stavu.
00:06:58 Vědci se nyní snaží odhalit,
00:07:01 kolik vody se pod povrchem tohoto malého měsíce nachází.
00:07:05 Je možné, že se tam pod vrstvou ledu skrývá celý oceán.
00:07:10 Domníváme se, že je tam tekutý oceán,
00:07:13 protože tam musí být zdroj vody pro ty tryskající gejzíry.
00:07:17 Oceán nemusí pokrývat celý povrch měsíce.
00:07:20 Může být pouze pod těmi oblastmi, z nichž vycházejí gejzíry.
00:07:25 Ale pod povrchem Enceladu
00:07:27 prostě musí být významná zásobárna tekuté vody.
00:07:31 Pokud pod povrchem existuje tekutá voda,
00:07:34 mohly by v ní být i molekuly organických látek.
00:07:38 Ty jsou, spolu s relativně vyššími teplotami,
00:07:41 základním předpokladem pro vznik života.
00:07:45 Bylo by fantastické,
00:07:47 kdybychom našli pod ledovým povrchem Enceladu život.
00:07:50 Neočekáváme složité formy, jako jsme my, králíci nebo želvy,
00:07:54 ale i nalezení primitivního mikrobiálního života,
00:07:58 vzniklého nezávisle na životě na Zemi,
00:08:01 by bylo jedním z největších objevů všech dob.
00:08:07 Enceladus obíhá v sousedství dalšího divu Sluneční soustavy.
00:08:16 Číslo 6 - Saturnovy prstence
00:08:23 Prstence patří mezi nejúžasnější úkazy na noční obloze.
00:08:29 Jsou označeny písmeny abecedy v pořadí, jak byly objeveny.
00:08:35 Nové snímky z kosmické sondy Cassini
00:08:38 spolu se staršími snímky z Voyageru
00:08:41 nám poprvé umožňují uvidět do značných detailů,
00:08:44 jak vlastně vypadají Saturnovy prstence,
00:08:46 a co se v nich nalézá.
00:08:48 Astronomové nedávno odhalili,
00:08:51 že kolem plynného obra nekrouží jen sedm hlavních prstenců,
00:08:55 ale že jsou jich tisíce.
00:08:57 Jsou tvořeny 35 kvadriliony tun ledu a prachu,
00:09:02 a obsahují zhruba 26 milionkrát víc vody, než je na Zemi.
00:09:08 Jejich původ však vědcům unikal po staletí.
00:09:12 Jejich původ vlastně neznáme dodnes.
00:09:15 Možná se skládají z materiálu,
00:09:17 který v důsledku gravitačních vlivů Saturnu
00:09:20 neměl nikdy možnost zformovat se v měsíc.
00:09:23 Nebo jsou to naopak zbytky měsíce,
00:09:25 který se dostal příliš blízko k Saturnu
00:09:27 a byl rozlámán účinky slapového působení gravitace Saturnu.
00:09:32 Anebo jsou to dokonce zbytky komety,
00:09:35 která k planetě přiblížila
00:09:37 a byla slapově roztrhána jejím ohromným gravitačním polem.
00:09:43 Ještě pozoruhodnější je,
00:09:46 že astronomové v prstencích objevili už 62 měsíců.
00:09:52 Nové snímky z kosmických sond pozvedly poznání prstenců
00:09:57 na vyšší úroveň.
00:10:01 Unikátní snímek Saturnu,
00:10:04 pořízený při rovnodennosti 11. srpna 2009,
00:10:08 nám ukázal prstence ze strany a proti Slunci.
00:10:12 Odhaluje šokující poznatek,
00:10:14 že zářivé pásy, které se kdysi zdály zcela ploché,
00:10:18 ve skutečnosti obsahují vyvýšeniny
00:10:21 dosahující od několika metrů až k horám vyšším než Alpy.
00:10:26 Když se podíváte na Saturnovy prstence dalekohledem ze Země,
00:10:30 vypadají naprosto ploché. Ale nyní víme,
00:10:33 že se v některých místech částice nahromadily v jakési hory,
00:10:37 které mohou být i tisíce metrů vysoké.
00:10:41 Co mohlo zformovat tyto kilometry vysoké hory?
00:10:46 Sonda Cassini pořídila snímky měsíců kroužících v prstencích,
00:10:51 které svou gravitací způsobují, že se kroutí, vlní
00:10:56 a vytvářejí stále se měnící vzory.
00:10:59 V Saturnově prstenci A, nejvzdálenějším z velkých prstenců,
00:11:04 vytvořil měsíc Daphnis vertikální útvar,
00:11:08 který je téměř 4,5 kilometru vysoký.
00:11:13 Měsíce svým gravitačním působením táhnou částice prstence
00:11:17 jemně nad jeho rovinu, nebo pod ni,
00:11:20 protože jejich oběžná dráha neodpovídá přesně
00:11:24 oběžné dráze prstence.
00:11:29 Systém prstenců obklopujících Saturn je velkolepý.
00:11:34 Ale na sousední planetě se odehrává zcela jiný jev,
00:11:37 který je tak obrovský, až je téměř neuvěřitelný.
00:11:42 Je to číslo pět v hitparádě sedmi úžasných divů -
00:11:46 zuřící bouře, která má rozlohu bezmála trojnásobku velikosti Země.
00:11:59 Vydali jsme se za sedmi divy naší Sluneční soustavy.
00:12:06 Viděli jsme už číslo 7 - Enceladus -
00:12:09 a číslo 6 - Saturnovy prstence...
00:12:15 a míříme...
00:12:19 k číslu 5 - Velké rudé skvrně na Jupiteru
00:12:33 Tato matka všech bouří zaujímá zhruba trojnásobek velikosti Země.
00:12:40 Nevíme přesně, kdy se Rudá skvrna zformovala.
00:12:44 Byla tam už v době, kdy jsme Jupiter začali pozorovat,
00:12:48 v polovině 17. století.
00:12:50 Takže tam musela být dříve, než jsme jí začali věnovat pozornost.
00:12:55 Velká rudá skvrna je vlastně bouře, která zuří už po staletí.
00:13:00 Obrovský vír sahá téměř 10 km nad vrcholy planetárních mraků
00:13:05 a mnohokrát přesahuje jakýkoli hurikán na Zemi.
00:13:12 V Rudé skvrně byl naměřen vítr o rychlosti 650 km za hodinu.
00:13:17 Zařadil by se tedy mezi nejsilnější tornáda tady na Zemi.
00:13:21 Ale tornáda na Zemi trvají jen několik desítek minut
00:13:25 nebo maximálně několik hodin,
00:13:27 zatímco Velká rudá skvrna bouří na Jupiteru přinejmenším 400 let.
00:13:31 Takovou bouři byste asi nechtěli zažít.
00:13:35 Většina tropických bouří na jižní polokouli Země
00:13:39 se otáčí po směru hodinových ručiček,
00:13:42 což je důsledek sil způsobovaných rotací planety.
00:13:46 Ale na Jupiteru se Velká Rudá skvrna otáčí opačným směrem.
00:13:51 Velká rudá skvrna, která je na jižní polokouli Jupiteru,
00:13:55 rotuje proti směru hodinových ručiček.
00:13:57 Je to anticyklóna, která vzniká v oblasti vysokého tlaku.
00:14:02 Nahromaděné atmosférické plyny svou vahou klesají dolů
00:14:06 a proudění je přirozeně opačné k systémům nízkého tlaku,
00:14:09 které tady na Zemi obvykle vytvářejí velké bouře.
00:14:14 Stáří této bouře je pro astronomy záhadou.
00:14:18 Ale možná se blíží k rozluštění jejího vzniku.
00:14:24 Hubbleova kosmická observatoř pořídila snímky
00:14:28 tří menších bouří na Jupiteru - takzvaných bílých skvrn.
00:14:33 Během tří let se tři bílé skvrny sloučily
00:14:37 a vytvořily jednu bouři o velikosti Země.
00:14:41 Pak se stalo něco nečekaného.
00:14:44 V průběhu jen asi jednoho týdne bouře změnila barvu
00:14:48 z bílé na jasně červenou.
00:14:50 Nyní jí říkáme Červená skvrna junior.
00:14:53 Proč zčervenala, a jak k tomu přesně došlo,
00:14:56 je však stále záhada.
00:14:59 Astronomové si myslí,
00:15:01 že se Velká rudá skvrna mohla vytvořit podobným způsobem.
00:15:06 A jako Červená skvrna junior mohla být původně bílá.
00:15:13 Jak ale nabírala na rychlosti, začala vynášet vzhůru materiál
00:15:17 z hlubších vrstev atmosféry planety,
00:15:20 který mohl obsahovat sloučeniny síry.
00:15:25 Dost dobře nevíme, proč má Rudá skvrna
00:15:28 svou charakteristickou cihlově červenou barvu.
00:15:31 Ale možná, že tuto barvu způsobují chemické sloučeniny,
00:15:35 které reagují se slunečním světlem.
00:15:41 Astronomové Velkou rudou skvrnu pečlivě sledují
00:15:45 a v posledním desetiletí objevili překvapující změnu.
00:15:51 Velká rudá skvrna se už nějaký čas zmenšuje a zakulacuje.
00:15:56 Kdo ví, jestli vydrží dalších čtyři sta let,
00:16:00 anebo se ztratí docela.
00:16:03 Velká rudá skvrna je zdaleka největší bouře
00:16:07 ve Sluneční soustavě.
00:16:10 A nyní zamíříme od Jupiteru
00:16:13 300 milionů kilometrů směrem ke Slunci
00:16:16 a prohlédneme si jiný těžko uvěřitelný div.
00:16:24 Číslo 4 - pás planetek
00:16:34 Vědci už dlouho přemýšlejí, jak tento pás těles,
00:16:38 která jsou pozůstatky zrodu Sluneční soustavy, vůbec vznikl.
00:16:45 Astronomové si donedávna mysleli, že tam možná byla planeta,
00:16:50 která byla při nějaké katastrofě rozdrcena,
00:16:53 a nyní tam krouží její trosky. Dnes však už s jistotou víme,
00:16:57 že tam planeta nikdy vzniknout nemohla.
00:17:00 Gravitační vlivy Jupiteru a dalších planet znemožnily,
00:17:03 aby se tato tělesa sloučila v planetu.
00:17:08 Prolétáme pásmem širokým 150 milionů kilometrů.
00:17:12 Jsou zde tělesa od mikrometeoroidů o velikosti menší než milimetr
00:17:17 až po několikakilometrové planetky.
00:17:21 Pás obsahuje možná milion planetek s průměrem nad sto metrů.
00:17:25 Ale i kdyby se všechen tento materiál složil do jedné koule,
00:17:29 byla by menší než náš Měsíc.
00:17:32 Jejich studiem se můžeme dozvědět víc o historii Sluneční soustavy.
00:17:36 Rádi bychom věděli, jak se pohybovaly,
00:17:39 jak jsou ovlivněny obřími planetami
00:17:41 a jaký bude jejich konečný osud. Co se s nimi stane?
00:17:48 Filmy vykreslují pás planetek jako vesmírnou překážkovou dráhu,
00:17:52 kde se kosmické lodi vyhýbají ohromným balvanům,
00:17:56 které do sebe neustále narážejí,
00:17:59 než některý z nich zamíří zničit planetu Zemi.
00:18:05 Ale nemýlí se Hollyvood?
00:18:08 Je pás planetek mezi Marsem a Jupiterem skutečně tak přeplněný?
00:18:13 Stejnou otázku nám položil Joel T. z Kansas City ve státě Missouri.
00:18:20 Vypadá pás planetek opravdu tak, jak jej ukazují filmy?
00:18:25 Díky za tu otázku, Joeli. Vím, že je to trochu šokující,
00:18:29 ale pás planetek nebyl ve většině science-fiction filmů
00:18:33 zobrazován nijak přesně.
00:18:35 Kdybyste letěl kosmickou lodí tímto pásem,
00:18:37 neviděl byste spoustu velkých, krátery posetých planetek,
00:18:41 letících hned vedle vás.
00:18:43 Nejspíše by se vám jevily jako vzdálené světelné body.
00:18:47 To proto, že průměrné vzdálenosti mezi většinou planetek
00:18:50 jsou nesrovnatelně větší než jejich rozměry.
00:18:56 Průměrná vzdálenost mezi dvěma planetkami
00:18:59 je totiž milion pět set tisíc kilometrů.
00:19:04 V tomto moři nepravidelně tvarovaných kusů hornin
00:19:08 se nachází jedna téměř dokonale kulatá.
00:19:13 Ceres je největší planetka v pásu mezi Marsem a Jupiterem.
00:19:18 Ohromná mírně zploštělá koule o průměru 945 kilometrů
00:19:23 obsahuje čtvrtinu veškeré hmoty tohoto pásu.
00:19:28 Většina planetek má tvar brambory. Ale Ceres má dost velkou hmotnost,
00:19:35 aby její gravitace zformovala horniny do tvaru koule.
00:19:40 Díky svému kulovitému tvaru
00:19:43 byla Ceres spolu s dalšími čtyřmi tělesy -
00:19:46 Plutem, Eris, Makemake a Haumeou -
00:19:49 nedávno zařazena do nové kategorie trpasličích planet.
00:19:53 Nejnovější pohled na Ceres je takový, že není dost velká,
00:19:57 aby byla zařazena mezi planety,
00:19:59 ale že je dost velká, aby si vytvořila zhruba kulovitý tvar,
00:20:04 avšak ne dost velká, aby svou gravitací vyčistila své okolí.
00:20:10 Pás planetek neskrývá jen jedinečné stopy
00:20:14 z doby vzniku Sluneční soustavy,
00:20:16 ale také tělesa, která by jednou mohla ohrozit naši Zemi.
00:20:22 Z pásu už bylo vymrštěno mnoho těles.
00:20:25 Jeden z těchto vesmírných tuláků by mohl zopakovat historii,
00:20:29 a nepřežil by nikdo, kdo by o tom mohl vyprávět.
00:20:41 Měli bychom ještě zdůraznit, že jsme během naší virtuální cesty
00:20:45 navštívili takzvaný Hlavní pás planetek,
00:20:49 který krouží přibližně v polovině vzdálenosti
00:20:52 mezi Marsem a Jupiterem.
00:20:54 Existuje totiž ještě jeden podobný pás,
00:20:58 ten ale obíhá až za Neptunem.
00:21:03 Oba pásy mají jednu věc společnou.
00:21:06 Z obou z nich může být nějakou shodou okolností
00:21:11 vymrštěno velké těleso,
00:21:13 které může zamířit do středu Sluneční soustavy
00:21:16 a případně se i srazit se Zemí.
00:21:23 Objekty, které křižují oběžnou dráhu Země,
00:21:26 označujeme anglickou zkratkou NEO, neboli blízkozemní objekty.
00:21:32 Ty nejmenší z nich zasahují Zemi každý den v milionových počtech.
00:21:37 Objekty blízké Zemi, které křižují oběžnou dráhu Země kolem Slunce,
00:21:42 nás opravdu velmi zajímají,
00:21:44 protože by se mohly, a také už k tomu mnohokrát došlo,
00:21:47 se s naší planetou srazit.
00:21:50 A pokud by byly dostatečně velké, mohly by způsobit ohromnou zkázu.
00:21:55 14. dubna 2010 kamery zachytily ohnivou stopu velkého meteoru,
00:22:01 letícího nad středozápadem Spojených států.
00:22:05 Naštěstí se, než dopadl, rozlámal na malé kousky.
00:22:11 V minulosti však dopady mnohem větších planetek
00:22:14 vytvořily ohromné krátery.
00:22:17 A dokonce způsobily hromadná vymírání živočišných druhů,
00:22:21 jako ta, co dopadla do oceánu
00:22:24 nedaleko dnešního městečka Chicxulub.
00:22:30 V průběhu poslední miliardy let
00:22:32 byla Země mnohokrát zasažena planetkami různých velikostí.
00:22:36 Například před přibližně 65 miliony let
00:22:39 dopadlo do moře u pobřeží dnešního Mexika
00:22:43 těleso o průměru 10 kilometrů a způsobilo globální katastrofu,
00:22:47 při níž vyhynuli dinosauři a mnohé další druhy.
00:22:53 Astronomové dnes sledují všechny blízkozemní objekty,
00:22:57 které jsou dostatečně velké, aby zničily milionové město,
00:23:01 nebo hůř, způsobily globální katastrofu.
00:23:13 Známe většinu objektů, které jsou větší než kilometr a půl
00:23:17 a které mohou protnout dráhu Země.
00:23:19 Nyní hledáme objekty o velikosti stovek metrů,
00:23:22 které by sice nezničily celou Zemi,
00:23:25 ale rozhodně by způsobily obrovské problémy.
00:23:37 Opouštíme pás planetek a míříme k dalšímu z našich sedmi divů.
00:23:49 Číslo 3
00:23:51 Olympus Mons, největší sopka Sluneční soustavy
00:24:03 Už když se blížíme k planetě Mars,
00:24:06 padne nám do oka tato obrovská hora.
00:24:12 Základna má v průměru téměř 600 kilometrů.
00:24:16 To je jako by základna hory sahala od Los Angeles po San Francisco.
00:24:20 Je vysoká téměř 27 kilometrů od nulové nadmořské výšky,
00:24:24 ale svah je velmi pozvolný.
00:24:27 Asi byste si ani nevšimli, že stoupáte na horu.
00:24:30 Není to příkrý kužel, je to jen hladký, pozvolný svah,
00:24:34 ale pokračuje donekonečna.
00:24:36 Olympus Mons leží v severozápadní části Tarsis,
00:24:40 což je obrovská vulkanická oblast poblíž rovníku Marsu.
00:24:45 Kdybyste mohli vystoupit na její vrchol,
00:24:49 dostali byste se na samotný okraj atmosféry Marsu.
00:24:57 Olympus Mons je několikrát vyšší než nejvyšší hory na Zemi.
00:25:01 A její základna má průměr šesti set kilometrů.
00:25:05 Hora vznikla během posledních miliard let
00:25:08 erupci za erupcí,
00:25:10 které ji pomalu pokrývaly novými a novými vrstvami lávy.
00:25:15 Stovky milionů let žhavá láva stékala z jejího vrcholu
00:25:19 a pokryla miliony čtverečních kilometrů Rudé planety.
00:25:23 Olympus Mons je stonásobně větší
00:25:26 než největší pozemská sopka Mauna Loa
00:25:29 na největším ostrově Havajského souostroví.
00:25:36 Na Zemi by tak velká sopka vzniknout nemohla,
00:25:39 a to z několika důvodů.
00:25:41 Za prvé zde nikdy nedošlo k tak rozsáhlé vulkanické aktivitě.
00:25:45 A za druhé, gravitace Marsu je o mnoho menší.
00:25:48 Na Marsu vážíte o dost méně.
00:25:50 Takže jak hora rostla, netlačila tolik na své podloží.
00:25:54 Vytvořila se ohromná sopka, aniž by se zhroutila.
00:25:59 Třetím a snad nejdůležitějším důvodem je,
00:26:03 že Mars nemá deskovou tektoniku.
00:26:05 Nejsou zde tektonické desky, které se pomalu pohybují
00:26:09 po plastické vrstvě roztavených hornin pod nimi.
00:26:15 Olympus Mons vyrostl do tak ohromné velikosti
00:26:19 jenom proto, že na Marsu nejsou žádné tektonické pohyby.
00:26:24 Horká skvrna, z níž magma vyvěralo,
00:26:26 zůstala na jednom místě.
00:26:28 Proto se zde mohlo vrstvit stále větší množství lávy,
00:26:32 až se nakonec vytvořila opravdová velehora - supervulkán.
00:26:38 Zdá se, že planeta Mars není v současnosti geologicky aktivní.
00:26:43 Je však toto sopečné monstrum skutečně mrtvé
00:26:47 nebo je to spíše spící obr?
00:26:52 Sonda Mars Express Evropské kosmické agentury
00:26:56 pořídila v roce 2004 snímky lávových proudů
00:27:00 v dosud nejvyšším rozlišení.
00:27:03 Některé výlevy vznikly nejspíše před 115 miliony let.
00:27:07 Ale jiné jsou staré jen dva miliony let.
00:27:10 V měřítku geologického času je to velmi nedávno,
00:27:14 což naznačuje, že k sopečné aktivitě může stále ještě docházet.
00:27:18 Sčítáním kráterů na lávových proudech na povrchu Marsu
00:27:22 můžeme určit jejich stáří.
00:27:24 Ty, které na sobě mají jen velmi málo kráterů,
00:27:27 jsou nejmladší.
00:27:28 Zjistili jsme, že některé jsou staré
00:27:30 deset až dvacet milionů let.
00:27:33 Ale vulkanická aktivita pokračovala až do relativně nedávné minulosti,
00:27:38 a možná až dodnes.
00:27:41 Olympus Mons kdysi vyvrhoval ohromná množství lávy,
00:27:48 ale jeho pekelné horko je jen chládek
00:27:51 ve srovnání se současnými teplotami čísla dvě
00:27:55 z našich sedmi neuvěřitelných divů Sluneční soustavy.
00:28:03 Na povrchu této ohnivé koule je oceán plazmatu
00:28:07 o teplotě 10 000 stupňů s vlnami, větry a mohutnými erupcemi,
00:28:12 jejichž uvolněná energie odpovídá miliardám tun trinitrotoluenu.
00:28:25 Další div Sluneční soustavy
00:28:28 je největším přítelem i nepřítelem Země.
00:28:32 Zalévá naši planetu teplem a energii,
00:28:35 ale také nás bombarduje smrtelně nebezpečnými,
00:28:39 vysoce energetickými částicemi a vlnami.
00:28:47 Číslo 2 Žhnoucí povrch Slunce
00:29:01 Nejsvrchnější vrstva Slunce se podobá hrnci s vroucí vodou.
00:29:05 Ohřátá hmota se dere k povrchu a studenější se propadá zpět,
00:29:09 což způsobuje značné turbulence v této vrstvě
00:29:13 a promíchávání plazmatu.
00:29:15 Hlavním přenosem tepla je tady proudění čili konvekce.
00:29:19 Výstupy konvektivních proudů je možno pozorovat jako granuly.
00:29:23 Odhaduje se, že teplota se zde pohybuje
00:29:26 od dvou milionů do šesti tisíc Kelvinů.
00:29:32 Nikdy jsme si nemohli prohlédnout povrch Slunce zblízka, až dnes.
00:29:38 Nejnovější satelity nám zprostředkovaly tvář
00:29:42 naší mateřské hvězdy.
00:29:53 Při pohledu na tyto unikátní snímky má člověk pocit,
00:29:58 jako by se ocitl na dosah od viditelného povrchu Slunce
00:30:02 zvaného fotosféra. Je to vrstva,
00:30:05 kde dochází ke slunečním bouřím a k dalším jevům.
00:30:11 Povrch Slunce, pokud byste tam byli schopni přistát a přežít to,
00:30:15 je neuvěřitelně hlučné, žhavé a drsné místo.
00:30:19 Panují tam teploty o tisících stupňů
00:30:22 a nepřetržité magnetické bouře,
00:30:24 které vytvářejí ohlušující zvuky v podstatě podobné hromu.
00:30:29 Sonda NASA Solar Dynamic Observatory
00:30:32 zaznamenala protuberanci.
00:30:36 Je to velký jasný oblak chladného plazmatu,
00:30:39 který zdvihly magnetické síly nad sluneční povrch.
00:30:44 Protuberance se někdy mohou zcela odpoutat od Slunce,
00:30:48 a změnit se tak ve výron sluneční hmoty.
00:30:53 Naše Slunce má neuvěřitelně silné magnetické pole.
00:30:57 Občas se siločáry spojí se žhavými místy na povrchu Slunce
00:31:01 a jak se plasma uvnitř něj vaří,
00:31:03 tyto siločáry magnetického pole se mohou odpojit či reorganizovat,
00:31:08 přičemž se uvolní obrovské množství energie.
00:31:12 Do prostoru jsou vyvrženy ohromné oblaky plasmy,
00:31:15 které se stáčejí do nádherných oblouků
00:31:18 podél magnetických siločár kolem Slunce.
00:31:21 Eruptivní protuberance se mohou vyskytovat
00:31:24 ve spojení s jiným slunečním výtryskem,
00:31:27 a pokud budou mířit směrem k Zemi, mohou jí uštědřit dvojitý úder.
00:31:32 Sonda NASA SOHO nedávno pořídila snímky
00:31:36 efektního koronálního výtrysku hmoty neboli CME.
00:31:40 Mohutný výtrysk může obsahovat miliardy tun plazmatu,
00:31:44 které se v oblaku několikrát větším než Země
00:31:47 pohybují rychlostí milionů kilometrů za hodinu.
00:31:54 Koronální výtrysky hmoty jsou neuvěřitelně silné bouře.
00:31:58 Uvolněná energie může odpovídat až miliardě vodíkových pum.
00:32:02 Je to prostě obrovské množství energie.
00:32:05 A někdy tyto velké oblaky plazmatu zasáhnou Zemi
00:32:08 a způsobí vznik nádherných polárních září.
00:32:12 Mohou být však na Zemi způsobit i velké škody.
00:32:17 Pokud koronální výtrysk hmoty zamíří naším směrem,
00:32:21 spustí na zemi velkou geomagnetickou bouři.
00:32:25 Tento oblak ionizovaných částic může poškodit nebo dokonce zničit
00:32:29 satelity, stejně tak jako pozemní elektrická zařízení.
00:32:34 A co víc, jsou extrémně nebezpečné pro kosmonauty,
00:32:38 pokud se neskryjí do chráněné části kosmické lodi.
00:32:44 Sluneční erupce emitují i tvrdé ionizující záření.
00:32:48 V kosmickém prostoru můžete během takové bouře
00:32:51 obdržet značnou dávku radiace.
00:32:54 Naštěstí naše atmosféra většinu tvrdého záření zachytí
00:32:57 a poměrně účinně nás chrání.
00:33:00 Pokud jste ale v době, kdy sluneční erupce zasáhne Zemi,
00:33:03 v letadle vysoko v atmosféře,
00:33:05 můžete být zasaženi větší dávkou radiace.
00:33:09 Tyto nejnovější snímky jsou i vážnou připomínkou,
00:33:13 že povrch našeho Slunce uvolňuje síly,
00:33:16 se kterými je třeba počítat.
00:33:19 V krátké době nás mohou zastihnout silné sluneční bouře.
00:33:26 Sluneční aktivita vzrůstá a klesá v jedenáctiletém cyklu.
00:33:32 V roce 2013 mělo Slunce projít vrcholem tohoto cyklu,
00:33:36 takzvaným "slunečním maximem".
00:33:47 Velké sluneční bouře v minulosti už dokázaly vyřadit z provozu
00:33:51 elektrické rozvody či komunikační satelity.
00:33:55 A k další může dojít třeba už zítra. Ale také nemusí.
00:33:58 Možná k ní nedojde celé příští tisíciletí.
00:34:01 To zkrátka nevíme.
00:34:03 To je jedna ze vzrušujících stránek studia Slunce,
00:34:06 pokoušet se pochopit a možná dokonce předpovědět příchod bouří,
00:34:10 které na Slunci pozorujeme.
00:34:15 Ale ani ta největší sluneční bouře nemůže zničit
00:34:19 největší z našich sedmi divů Sluneční soustavy.
00:34:27 Je to její pátá největší planeta. Desetinu povrchu stále pokrývá led,
00:34:33 zatímco v horkém nitru víří dostatek magmatu,
00:34:37 aby udrželo vulkanickou aktivitu po miliardy let.
00:34:50 Cesta za sedmi divy Sluneční soustavy
00:34:54 vrcholí přistáním na čísle jedna...
00:34:58 na Zemi.
00:35:09 Země je bezpochyby tím největším divem ve Sluneční soustavě.
00:35:13 Naší existenci poskytuje dokonalé podmínky.
00:35:17 Má tekutou vodu, atmosféru, vyhovující teploty.
00:35:21 Je to prostě skvělé místo.
00:35:26 Země. Třetí planeta od Slunce září dech beroucí krásou.
00:35:32 Na rozdíl od všech jiných těles Sluneční soustavy
00:35:36 téměř dvě třetiny jejího povrchu pokrývá voda v tekutém stavu.
00:35:41 Různorodé typy krajiny na všech kontinentech
00:35:44 umožnily vývoj až neuvěřitelného množství životních forem.
00:35:49 Je jedinou nám známou planetou, která umožňuje život.
00:35:53 Země má řadu rysů,
00:35:55 díky kterým je ve Sluneční soustavě opravdu unikátní.
00:35:59 Za prvé není ani moc žhavá, ani příliš mrazivá.
00:36:03 Obíhá v té správné vzdálenosti od Slunce,
00:36:05 díky níž na ní převládají velmi mírné teploty,
00:36:08 které vyhovují životu.
00:36:11 Není to ani úplný vodní svět, ani naprosto suchá poušť.
00:36:14 Je to právě ta správná kombinace souše a oceánu,
00:36:17 která umožnila vznik pestré palety druhů.
00:36:21 Věda už odhalila, jak došlo ke vzniku naší planety,
00:36:25 a nyní se blíží i k pochopení původu života.
00:36:35 Před čtyřmi miliardami šesti sty miliony let
00:36:39 se ve vířícím disku prachu a plynů,
00:36:42 který zbyl po vzniku našeho právě zrozeného Slunce,
00:36:46 se zbylé částice začaly shlukovat.
00:36:49 Nakonec vznikla velká tělesa, složená z hornin a ledu.
00:36:53 Stejná, jaká dodnes krouží v pásech planetek a komet.
00:36:57 Po miliony let se tato tělesa srážela a spojovala,
00:37:01 až se zrodily planety. V průběhu tohoto procesu
00:37:04 získala Země některé zvláštní vlastnosti.
00:37:07 Jedním z unikátních rysů na Zemi je hojnost tekuté vody.
00:37:14 Voda na Zemi může být dvojího původu.
00:37:17 Vodní páry se mohly uvolnit z prvotních roztavených hornin
00:37:21 a později zkondenzovaly v déšť a vytvořily oceán.
00:37:25 Ale voda mohla být také na Zemi dopravena z vesmíru
00:37:29 planetkami a kometami
00:37:31 během velkého bombardování brzy po vzniku protoplanety.
00:37:36 Nejspíše se uplatnily oba zdroje. Část vody mohla pocházet z komet
00:37:41 a z vnějšího pásu planetek, který byl na vodu bohatý.
00:37:46 A další část vody se mohla uvolnit z hornin,
00:37:50 které vytvořily Zemi ještě před érou Velkého bombardování.
00:37:56 Voda je klíčovou složkou pro vznik života.
00:37:59 Dřívější teorie předpokládaly,
00:38:01 že život začal v "prvotní polévce" horkého oceánu,
00:38:05 do kterého se z atmosféry dostaly prvky,
00:38:08 potřebné ke vzniku aminokyselin.
00:38:10 Novější teorie však upozorňují, že původní formy života
00:38:14 mohly vzniknout hluboko na dně oceánu
00:38:17 kolem hydrotermálních pramenů.
00:38:20 Toto prostředí bylo bohaté na minerální látky a kovy,
00:38:24 které mohly fungovat jako katalyzátory mnoha reakcí,
00:38:27 například při syntéze aminokyselin.
00:38:30 A první živé buňky nevyužívaly ke své výživě fotosyntézu,
00:38:34 ale chemosyntézu.
00:38:36 Víme, že tekutá voda je nutná pro život,
00:38:39 a život nejspíše vznikl ve vodním prostředí.
00:38:42 Kde a jak k tomu došlo -
00:38:44 jestli to bylo v hlubinách oceánu u sopečných průduchů,
00:38:48 nebo v mělkých okrajových mořích - nevíme.
00:38:51 Ale toto je jediná planeta, o které víme,
00:38:54 že na ní existuje život.
00:38:58 Bez ohledu na to, jak život vznikl,
00:39:02 šťastná shoda událostí umožnila vývoj složitých forem života.
00:39:08 Asi před třemi miliardami let začaly bakterie, žijící v oceánu,
00:39:13 využívat vodu, oxid uhličitý a sluneční energii k výrobě cukrů,
00:39:18 kterými se živily.
00:39:20 Odpadem z tohoto procesu zvaného fotosyntéza,
00:39:24 byl kyslík, který se rozpouštěl do vody
00:39:27 a nakonec unikal do atmosféry.
00:39:32 Prvotní atmosféra kyslík téměř neobsahovala.
00:39:36 Když se však v ní objevilo dostatečné množství tohoto plynu,
00:39:40 došlo k ohromnému evolučnímu skoku.
00:39:42 Tento vedlejší produkt fotosyntézy
00:39:45 umožnil vývoj stále složitějších forem.
00:39:50 Po několika miliardách let evoluce vystoupily z vody na pevninu
00:39:55 první rostliny a později i živočichové.
00:40:05 Moderní lidé se objevili na scéně před pouhými dvěma sty tisíci let.
00:40:10 A s naší evolucí přišla technologická revoluce.
00:40:14 Od starověkých monumentů po uspěchaná velkoměsta
00:40:18 měnili lidé pomaloučku vzhled celé planety.
00:40:31 Lidé začali zemědělstvím a urbanizací
00:40:35 významně upravovat povrch planety. Jsme součástí Země,
00:40:39 všechny ty změny na jejím povrchu jsme vytvořili my.
00:40:43 Lidé jej svými městy a dopravními stavbami
00:40:46 pozměnili tak radikálně,
00:40:48 že je to už patrné i při pohledu z vesmíru.
00:40:51 A to je něco pozoruhodného,
00:40:53 a pokud víme, neděje se to nikde jinde.
00:40:56 Určitě ne v naší Sluneční soustavě.
00:41:02 Náš virtuální vesmírný výlet
00:41:04 nás zavedl k sedmi pozoruhodným a neobyčejným divům:
00:41:10 Gejzíry na Enceladu,
00:41:12 úžasné Saturnovy prstence,
00:41:16 Velká rudá skvrna na Jupiteru,
00:41:19 největší sopka Olympus Mons,
00:41:21 nebezpečný pás planetek a naše bouřlivé Slunce.
00:41:27 Ale toto nezapomenutelné dobrodružství by nebylo možné
00:41:31 bez planety Země, našeho světa.
00:41:35 Během posledního století
00:41:37 pokročili lidé v poznání vědy a techniky natolik,
00:41:41 že mohli začít stavět kosmické lodě.
00:41:44 Naše technologie nám brzy umožní prozkoumat další divy
00:41:48 a tak je na čase, abychom si uvědomili,
00:41:51 že jsme součástí mnohem širšího vesmírného světa.
00:42:10 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2014
Ve sluneční soustavě najdeme mnoho udivujících, dramatických a mimořádných jevů. Tvůrci cyklu se rozhodli vybrat z nich sedmičku těch nejlepších po vzoru antických sedmi divů světa. Například úžasnou planetu, v jejíchž slavných prstencích se tyčí hory soupeřící svou výškou s Alpami. Třpytivý měsíc, z jehož povrchu tryskají do kosmického prostoru obrovské gejzíry vody a ledu. Největší vulkán, pás planetek, sluneční protuberance či orkán zuřící už stovky let.