Přední astrofyzikové nám prozradili, jak si představují, že by mohla zaniknout planeta Země. Na výběr je celá řada možností, ale nemějte strach. Americký dokumentární cyklus
00:00:00 Na počátku byla temnota a po ní přišel třesk.
00:00:04 Velký třesk, kterým započala existence času,
00:00:07 rozpínajícího se prostoru a hmoty.
00:00:10 Stále nové objevy pomáhají objasnit záhadná,
00:00:13 palčivá i smrtící tajemství místa, kterému říkáme vesmír.
00:00:19 Zánik planety Země.
00:00:22 Tato myšlenka inspirovala nesčetná proroctví, předpovědi
00:00:26 a vědecko-fantastické příběhy.
00:00:29 Je možné si představit řadu různých scénářů.
00:00:32 -Okamžitě se vypaříte.
-Extrémní špagetifikace.
00:00:34 Devastace antihmotou.
00:00:37 Přední astrofyzikové nám prozradili,
00:00:40 jak si představují, že by mohla zaniknout planeta Země.
00:00:45 I budovy by tály.
00:00:47 Veškerá hmota se přemění.
00:00:50 Všechno, co gravitace drží pohromadě, se rozpadne.
00:00:54 Je to hra, ale i způsob, jak odhalit extrémní hranice vědy,
00:00:59 vesmíru i naší planety.
00:01:01 Představíme vám deset vizí zániku Země.
00:01:06 Doma to nezkoušejte!
00:01:12 Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:01:16 VESMÍR Deset způsobů, jak zničit Zemi
00:01:25 Přežít.
00:01:29 Každý den hraje naše planeta nebezpečnou hru o život
00:01:32 proti celému vesmíru.
00:01:37 Už po čtyři a půl miliardy let je však stav nerozhodný
00:01:41 a zápas pokračuje.
00:01:46 Kolem nás je velmi mnoho objektů a jevů, které nás mohou zničit.
00:01:53 Některé nebezpečné jevy,
00:01:55 jako třeba extrémně intenzivní záblesky záření gama,
00:01:59 se nám zatím vyhýbají.
00:02:02 A jiné hrozby dosud nepronikly
00:02:05 skrze náš neviditelný ochranný štít.
00:02:08 Magnetické pole Země zadržuje nebezpečné nabité částice.
00:02:13 A ozónová vrstva filtruje ultrafialové záření.
00:02:18 A když vesmír nemůže přijít na způsob, jak Zemi zničit...
00:02:25 přicházejí s vlastními nápady vědci.
00:02:28 Doktor Bruce Betts je odborníkem na rizika,
00:02:32 která naší planetě hrozí od planetek a kosmických úlomků.
00:02:36 Mám navrhnout způsob zániku naší planety?
00:02:39 Asi bych se držel svého oboru
00:02:42 a nechal na Zemi dopadnout nějaký slušně velký objekt.
00:02:48 Takže můžeme začít naše odpočítávání.
00:02:52 Číslo 10: Úder z vesmíru.
00:02:56 Tělesa se srážejí.
00:02:58 Zánik Země, to může být jako závod "monster-trucků".
00:03:03 Doktor Betts ale velmi dobře ví, že rozbít Zemi nebude jednoduché.
00:03:09 Mohutné impakty způsobují značné škody.
00:03:14 Mohou být příčinou hromadného vymírání -
00:03:18 jako třeba před 65 miliony let,
00:03:20 kdy s dinosaury zmizelo sedmdesát procent všech druhů.
00:03:25 Ale nezničí celou Zemi.
00:03:27 A v čem je problém?
00:03:30 Planetka, která pomohla vymazat z povrchu Země dinosaury,
00:03:34 zkrátka neměla dostatečnou hmotnost, aby Zemi úplně zničila.
00:03:39 Byla jen o málo větší než Everest. Ten vypadá impozantně -
00:03:44 dokud neustoupíte nějakých 300 kilometrů.
00:03:49 Pokud byste měli glóbus s reliéfem povrchu ve správném měřítku,
00:03:53 nebyli byste schopni konečky prstů nahmatat Himálaj.
00:03:57 Z našeho pohledu vypadá majestátně,
00:04:00 ale vzhledem k velikosti Země je to "mravenčí pohoří".
00:04:03 Potřebujeme těleso asi polovičního průměru Země.
00:04:07 Objekt s desetkrát menší hmotností,
00:04:10 který se k nám blíží rychlostí tak 45 kilometrů za sekundu.
00:04:15 Co třeba Mars?
00:04:17 Když pošleme Mars do středu Sluneční soustavy,
00:04:20 můžeme vyvolat osudný střet.
00:04:23 Jak se tělesa k sobě přibližují, začnou se víc a víc přitahovat.
00:04:27 Až dojde ke smrtícímu střetu.
00:04:30 Jak Mars zaplňuje oblohu,
00:04:32 pustoší mohutné vlny tsunami pobřežní města a ostrovní oblasti.
00:04:37 A o chvíli později to bude ještě horší.
00:04:41 V místě dopadajícího Marsu se okamžitě vypaříte.
00:04:50 Stranu odvrácenou od impaktu zasáhnou zemětřesení,
00:04:54 která rozlámou kontinenty.
00:04:58 Tepelná vlna sežehne vše. Natavené horniny Země i Marsu
00:05:03 budou takovým nárazem vyvrženy do vesmíru,
00:05:07 ale část z nich dopadne zpět a přinese apokalyptický déšť zkázy.
00:05:14 Hodinu po střetu by na Zemi přestal existovat jakýkoli život.
00:05:22 Země je však tak velká -
00:05:25 tvoří ji 6 kvadrilionů kilogramů hornin a kovů -
00:05:29 že i po přímém střetu s Marsem by byla jen poškozena.
00:05:34 Nikoli zničena!
00:05:37 Úplné zničení Země vyžaduje srážku s něčím ještě větším.
00:05:43 Například s naší sesterskou planetou - Venuší.
00:05:47 Je to těleso téměř stejného průměru
00:05:51 a s hmotností pouze o dvacet procent nižší.
00:05:54 Po střetu s Venuší by z nás zbyla jen kaše.
00:05:59 Obě planety by se roztříštily
00:06:01 a mohutné úlomky by se rozletěly do vesmíru.
00:06:05 Ale část těchto zbytků by se opět spojila dohromady
00:06:08 a vytvořila novou planetu.
00:06:11 Větší než byla původní Země, ale mrtvou, jako je Měsíc.
00:06:18 Takže to by byl způsob, jak zničit Zemi.
00:06:22 Ale je to vůbec možné?
00:06:25 Naše planeta se s tělesem velikosti Marsu už jednou střetla.
00:06:30 Před čtyřmi a půl miliardami let, když mladá Země začínala chladnout,
00:06:36 se srazila s menší protoplanetou.
00:06:39 Jako když balón dopadne do písku.
00:06:42 Rozhodí do prostoru velké množství částic.
00:06:46 Objekt odtrhl ze Země značnou část nově utvořené kůry.
00:06:51 A krátce na to vznikl z této hmoty Měsíc.
00:06:56 Srážky planet jsou v principu možné.
00:06:59 Ale i v okamžiku, kdy jsou si planety nejblíže,
00:07:03 je Venuše od Země vzdálena 45 milionů kilometrů.
00:07:06 A Mars je ještě dál, minimálně 80 milionů kilometrů.
00:07:11 Jak by se tedy dostaly až k nám?
00:07:13 Planety jsou na dlouhodobě stabilních drahách.
00:07:17 Ale co když planetu něco vymrští
00:07:19 úplně mimo její dosavadní trajektorii?
00:07:23 Nejbližší planeta ke Slunci, Merkur,
00:07:26 má poměrně výstřednou dráhu.
00:07:29 Její pohyb je narušován gravitačním působením ostatních planet.
00:07:35 A naopak změny oběžné dráhy Merkuru
00:07:38 mohou zpětně ovlivňovat oběh ostatních planet.
00:07:42 Mars by se díky tomu jednoho dne mohl dostat
00:07:45 na kolizní kurs se Zemí.
00:07:48 Pravděpodobnost střetu Země s Marsem
00:07:51 v následujících čtyřech miliardách let
00:07:54 je asi jedno procento.
00:07:56 Je to příliš málo pravděpodobné, než abychom si s tím dělali hlavu.
00:08:01 Ale není to nemožné.
00:08:03 Představte si, že na tomto stadionu je jediná moucha,
00:08:06 která letí od jedné branky ke druhé.
00:08:09 Jakou mám šanci, že ji chytím, když stojím na tomto místě?
00:08:13 Nemůžete říct, že nula.
00:08:15 Není důvod, proč by se to nemohlo stát.
00:08:18 Ale pravděpodobnost je velmi nízká.
00:08:21 Srážka planet je jednou z možností jak zničit Zemi.
00:08:25 Ale to je jen začátek.
00:08:28 Kdybychom hledali pomalejší proces,
00:08:31 asi by nás napadla změna oběžné dráhy Země.
00:08:35 Naše planeta by se například mohla začít vzdalovat od Slunce.
00:08:41 Jak zničit Zemi. Možnost číslo 9: Velký mráz.
00:08:49 Země se v lednu nachází na své oběžné dráze
00:08:52 téměř o pět milionů kilometrů blíže ke Slunci než v červnu.
00:08:57 Jižní polokoule je však v lednu nejvíce přikloněna ke Slunci,
00:09:01 a to je pravou příčinou tamního teplého ročního období.
00:09:05 Pokud bychom tedy Zemi odsunuli
00:09:08 o pět milionů kilometrů dál od Slunce,
00:09:11 následky by nebyly ihned fatální.
00:09:14 Dalo by se s tím žít.
00:09:16 Prostě bychom se museli více oblékat.
00:09:19 Ale kdyby se Země vzdalovala stále dál, to už by bylo horší.
00:09:24 Ve dvojnásobné vzdálenosti od Slunce
00:09:26 by na Zemi dopadala jen čtvrtina energie.
00:09:30 A to by nepřežily rostliny.
00:09:32 Pokud by se Země vzdalovala od Slunce,
00:09:35 rychle by se zhroutil celý potravní řetězec.
00:09:42 Pokud bychom se ocitli, řekněme, na oběžné dráze Neptunu,
00:09:46 začala by mrznout i zemská atmosféra.
00:09:50 Za příjemného dne klesne teplota 210 stupňů Celsia pod nulu.
00:09:56 Na ledovém povrchu nemůže přežít nic.
00:09:59 Ze světového oceánu by se stalo promrzlé pohřebiště.
00:10:04 Ale čtyři kilometry pod zamrzlou hladinou
00:10:07 by voda byla stále tekutá. Díky podmořským vulkánům.
00:10:12 Hydroxidy síry z těchto hydrotermálních průduchů
00:10:15 i dnes živí různé druhy velkých červů
00:10:19 a jiných chemosystetizujících živočichů.
00:10:24 Teplo ze zemského jádra by mohlo pomoci přežít i lidstvu -
00:10:28 ve městech pod povrchem.
00:10:32 Člověk je velmi přizpůsobivý druh.
00:10:35 A pokud by se Země na své dráze vzdalovala od Slunce,
00:10:38 je pravděpodobné, že bychom nalezli způsob,
00:10:41 jak se ukrýt pod povrchem.
00:10:44 Mohli bychom využívat geotermální energii
00:10:49 k rozmrazení různých potřebných látek včetně vody,
00:10:53 ze které bychom mohli získávat kyslík.
00:11:00 Podzemní farmy by byly schopné uživit několik milionů lidí.
00:11:05 Nebyl by to hezký osud, ale život na planetě by přežil
00:11:09 a s ním alespoň část lidstva.
00:11:13 To ale neplatí v případě následujícího způsobu,
00:11:17 jak zničit Zemi. Číslo osm je: Spalující žár.
00:11:25 Představte si, že se Země ke Slunci naopak přibližuje
00:11:29 o pět milionů kilometrů za rok.
00:11:32 Globální oteplování není ani začátek toho,
00:11:35 co by se za takových okolností dělo.
00:11:38 Polární ledovce by roztály během několika let.
00:11:41 Hladina oceánů by rychle stoupla o 300 metrů.
00:11:44 Ale co je horší, voda by se začala přeměňovat v páru.
00:11:49 Na úrovni oběžné dráhy Venuše, tedy o třetinu blíže ke Slunci,
00:11:53 se kapalná voda začne přeměňovat v páru.
00:11:57 Lesy shoří a atmosféra bude plná oxidu uhličitého.
00:12:01 Skleníkový efekt bude extrémní.
00:12:03 Na povrchu budou panovat vyšší teploty,
00:12:06 než kdyby planeta žádnou atmosféru neměla.
00:12:09 Od Aljašky až po Austrálii panují teploty kolem 480 stupňů Celsia.
00:12:15 Veškerý složitý život už vyhynul.
00:12:18 A planeta čelí posledním okamžikům na cestě ke žhnoucímu Slunci.
00:12:29 Astronomové a fyzikové vymysleli deset způsobů, jak zničit Zemi.
00:12:35 Poté co ji rozbili a pomalu zmrazili,
00:12:39 pohybuje se nyní naše krásná planeta po smrtící spirále
00:12:43 směrem ke Slunci.
00:12:45 V osmém způsobu jak zničit Zemi, bude upečena spalujícím žárem.
00:12:53 Mrtvá, pustá a skleníkovými plyny zadušená planeta Země
00:12:58 se nyní nachází jen několik milionů kilometrů od hvězdy,
00:13:01 která jí kdysi dala život.
00:13:06 Ze Země by zbyl jen ohořelý a spečený škvarek,
00:13:09 který se neustále přibližuje ke Slunci.
00:13:13 A pokud se přiblíží ještě více, vypaří se úplně.
00:13:18 Sluneční vítr strhává odpařující se horniny pryč.
00:13:23 Pravděpodobně přijde krátké období, kdy Země bude vypadat jako kometa.
00:13:29 Nakonec zbude už jen zemské jádro.
00:13:32 Koule železa, niklu a dalších kovů o průměru 7000 kilometrů
00:13:37 s teplotou stejnou, jaká panuje na povrchu Slunce.
00:13:41 Je však dvoumilionkrát menší.
00:13:43 A všechno zakončí kolize se Sluncem.
00:13:50 To si při tom ani neškytne.
00:13:54 Aby došlo k takto fatálnímu narušení oběžné dráhy Země,
00:13:59 musela by celou Sluneční soustavu svým gravitačním působením
00:14:03 ovlivnit nějaká blízko prolétající hvězda.
00:14:08 Šance, že se nějaká hvězda přiblíží natolik,
00:14:12 aby se něco takového mohlo stát, je velmi malá.
00:14:15 Ale v příštích několika miliardách let to není vyloučené.
00:14:20 Narušení oběžné dráhy Země by jí přineslo pomalou smrt.
00:14:30 Velmi divoký konec by však znamenala naše možnost číslo sedm:
00:14:35 Zastavení rotace.
00:14:39 Kdybychom zastavili planetu Zemi a ne objekty na ní?
00:14:43 Pak by pokračovaly v pohybu.
00:14:45 A bylo by to, jako když ve velké rychlosti narazíte do zdi.
00:14:51 Povrch Země se pohybuje rychlostí asi 1600 kilometrů za hodinu.
00:14:56 Pokud by se rotace Země náhle zastavila
00:14:59 a neplatilo by to pro atmosféru,
00:15:01 vznikl by orkán o rychlosti až 1600 kilometrů v hodině.
00:15:07 V jednom okamžiku by se rotační energie Země
00:15:11 přeměnila třením v neuvěřitelné množství tepla.
00:15:16 Horniny by se roztavily. I budovy by tály.
00:15:21 Ze Země by se stal mrtvý svět obíhající kolem Slunce.
00:15:26 Rytmus života by byl diktován oběhem kolem Slunce,
00:15:30 který trvá jeden rok.
00:15:32 Den by trval půl roku, a druhé pololetí by zase byla noc.
00:15:39 Jedna strana Země by absorbovala sluneční teplo půl roku,
00:15:44 zatímco druhá by je ztrácela. Existovala by dvě roční období:
00:15:49 špatné
00:15:50 a ještě horší.
00:15:52 Rozdíly mezi teplou a chladnou stranou Země
00:15:55 by vedly k mohutnému tryskovému a konvektivnímu proudění
00:15:59 z jedné polokoule na druhou.
00:16:02 Mezi póly by se na rozhraní světla a stínu
00:16:05 vyskytovaly mohutné hurikány.
00:16:08 A jak by se Země pohybovala kolem Slunce,
00:16:11 po jejím povrchu by se posouvaly dva pásy extrémního počasí
00:16:15 o délce přes 19 000 kilometrů.
00:16:18 Vždy po půl roce by na každém místě na povrchu
00:16:21 nastávala sezóna hurikánů.
00:16:24 Byl by to opravdu smrtící chaos.
00:16:28 Jenže něco takového by mohlo nastat jen velice obtížně.
00:16:33 Možná, pokud by se nějaké těleso srazilo se Zemí
00:16:37 právě takovou silou,
00:16:38 která by se vyrovnala energii uložené v rotaci Země.
00:16:42 Energie uvolněná při takové kolizi by byla ohromná,
00:16:45 takže zastavení rotace planety
00:16:47 by nás v tom okamžiku tížilo asi nejméně.
00:16:51 Zastavení rotace
00:16:52 by jistě mělo pro Zemi velmi nepříjemné následky.
00:16:56 Naše planeta by však zůstala na svém místě ve Sluneční soustavě.
00:17:00 Ve vesmíru ale existují i mocnější síly,
00:17:03 schopné vymazat ze světa jakoukoli fyzikální stopu
00:17:07 po naší planetě.
00:17:09 Například superhusté pozůstatky hmotných hvězd,
00:17:13 známé jako černé díry.
00:17:15 Nejnebezpečnější je samotný okraj černé díry,
00:17:19 takzvaný horizont události: místo, odkud není návratu.
00:17:24 Pokud jej nějaký objekt překročí,
00:17:27 neexistuje způsob, jak by se mohl vrátit zpět.
00:17:31 Černá díra nasává ze svého okolí hmotu přítomnou v časoprostoru.
00:17:38 Běžná hvězdná černá díra má hmotnost pěti až deseti Sluncí.
00:17:43 Pokud by se naše planeta ocitla poblíž takového objektu,
00:17:47 byla by zničena.
00:17:49 Ale mohlo by to být ještě zajímavější.
00:17:53 A co kdyby se Země ocitla mezi dvěma černými dírami?
00:17:57 S dvěma je totiž dvakrát větší legrace.
00:18:01 Takže tady máme šestý způsob, jak zničit Zemi:
00:18:05 Rozervání dvojicí černých děr.
00:18:10 Jedna z černých děr
00:18:11 přitahuje přivrácenou stranu Země více než její střed,
00:18:15 a její střed přitahuje více, než odvrácenou stranu planety.
00:18:19 Druhá černá díra na opačné straně dělá pochopitelně totéž.
00:18:24 Černé díry odtrhnou zemskou kůru s kontinentálními deskami
00:18:28 a rozruší i polotekutou litosféru pod nimi.
00:18:32 To vyvolá gigantické vulkanické erupce.
00:18:35 Černé díry však zabrání vyvrženému plynu a prachu
00:18:39 v návratu na Zemi.
00:18:42 V oceánu se zvednou obrovské vlny, které se ale nikdy nevrátí zpět.
00:18:49 A jak jednotlivé části planety mizí ve smrtícím chřtánu černé díry,
00:18:54 mění se ve smrtící energii.
00:18:58 Pád hmoty do černé díry vyvolá vznik rentgenového záření,
00:19:02 které ozáří celou planetu a všechno ihned zahubí.
00:19:08 Země byla mezitím natažena až na mez pevnosti.
00:19:14 Natahovaly by Zemi do protilehlých stran.
00:19:17 Bylo by to, jako když ve středověku
00:19:20 někoho přivázali za končetiny ke koním a roztrhli ho.
00:19:25 Budou kusy rozervané planety navždy obíhat kolem černé díry,
00:19:30 anebo ji černé díry roztrhnou napůl?
00:19:37 Na seznamu deseti způsobů, jak zničit Zemi, je číslo šest.
00:19:42 Naše planeta je trhána dvojicí černých děr
00:19:45 a je na tom opravdu špatně.
00:19:48 Země v této gravitační přetahované hraje úlohu lana,
00:19:51 které nemůže vydržet.
00:20:01 Je to příklad extrémní špagetifizace.
00:20:05 Byla by natahována oběma směry - k jedné a druhé černé díře zároveň.
00:20:12 A pravděpodobně by byla roztržena.
00:20:15 A i kusy, které by zbyly, by byly roztrhány.
00:20:18 A tak dále, a tak dále.
00:20:21 A když horizont události konečně pohltí poslední špagetu,
00:20:25 zůstanou černé díry jedinými mlčícími svědky
00:20:29 této grandiózní události.
00:20:38 Je příjemné vědět,
00:20:40 že šance na roztrhání Země dvojicí černých děr
00:20:43 je prakticky nulová.
00:20:47 Ale fyzik a autor vědeckofantastických knih
00:20:50 Travis Tylor,
00:20:52 který mimo jiné napsal řadu publikací o nebezpečích,
00:20:56 které Zemi hrozí z vesmíru, má i jiný nápad.
00:20:59 A opět přijdou ke slovu černé díry.
00:21:02 A co zachycení černé díry v zemském jádře?
00:21:05 Země by byla pohlcena zevnitř.
00:21:09 Chtěl bych být v bezpečné vzdálenosti a pozorovat,
00:21:12 jak se Země zhroutí do sebe.
00:21:14 Takže číslo pět je: Pohlcení zevnitř.
00:21:19 Černá díra o hvězdné hmotnosti by tento úkol zvládla velmi rychle.
00:21:24 Ale jsou i další působivé možnosti.
00:21:28 A co třeba černá díra o velikosti mé náušnice?
00:21:33 Černá díra této velikosti by měla asi stejnou hmotnost jako Země.
00:21:41 Vezměme tedy tuto miniaturní černou díru
00:21:44 a prohoďme ji severním pólem.
00:21:47 Předpokládejme, že rychlost a směr jsou právě takové,
00:21:51 že se černá díra usadí v jádře Země.
00:21:54 Že se něco děje, bychom zjistili vzápětí.
00:22:02 Pokud by se ve středu Země
00:22:04 usadila černá díra o stejné hmotnosti,
00:22:07 najednou bychom na povrchu pociťovali dvojnásobnou gravitaci.
00:22:14 Míč by najednou začal padat mnohem rychleji.
00:22:21 Všichni bychom se začali hrbit.
00:22:27 A zatímco živé bytosti bezmocně bojují,
00:22:30 černá díra nasává hmotu.
00:22:33 A čím více jí spolyká, tím více se blíží soudný den.
00:22:43 Jak nasává hmotu, horniny nad ní se začínají propadat.
00:22:48 Přijdou extrémně silná zemětřesení a rychlé posuny zemské kúry.
00:22:55 Vzniknou nové sopky,
00:22:57 protože se objeví nová místa, kudy může magma pronikat k povrhu.
00:23:01 Je možné si představit řadu různých scénářů.
00:23:07 A po měsících sílících katastrof přijde během hodiny úplný konec.
00:23:15 Země začne kolabovat jakoby sama do sebe.
00:23:19 Černá díra pohltí každou její část.
00:23:23 Asi posledními místy, která překročí horizont události,
00:23:27 budou vrcholky Himálaje.
00:23:33 Kdybyste vše sledovali z oběžné dráhy, bylo by to,
00:23:37 jako když se skořápka vajíčka prolomí dovnitř.
00:23:40 Bylo by to, jako kdybyste na každý kousek skořápky
00:23:43 zevnitř připevnili provázek a najednou za všechny škubli.
00:23:52 Vše co zůstane, bude černá díra.
00:23:55 Hmota Země bude existovat jen jako její součást.
00:24:00 Černou díru o hmotnosti Země však dosud nikdo neobjevil.
00:24:05 Běžná hvězdná černá díra vznikne při výbuchu supernovy -
00:24:09 zániku hvězdy alespoň desetkrát hmotnější, než je Slunce.
00:24:14 Milionkrát lehčí černé díry však ve vesmíru
00:24:17 skutečně existovat mohou.
00:24:20 Podle jedné z kosmologických teorií, krátce po Velkém třesku
00:24:24 vznikaly v místech s velmi vysokou hustotou hmoty
00:24:27 takzvané primordiální černé mini-díry.
00:24:31 A k jejich vzniku nebyla potřeba exploze supernovy.
00:24:36 Nevíme, jestli opravdu existují.
00:24:38 Ale je to možné a mohly by pohltit Zemi.
00:24:42 Asi bychom ani nechtěli nějakou takovou najít
00:24:45 a vyzkoušet, co se bude dít.
00:24:48 Mohli bychom vytvořit miniaturní černou díru tady na Zemi uměle?
00:24:52 Možná prostřednictvím velkého urychlovače částic LHC,
00:24:56 který pracuje v evropském výzkumném centru CERN.
00:25:00 Justin L. ze Salt Lake City v Utahu
00:25:03 nám položil následující otázku.
00:25:06 Může urychlovač vytvořit černou mini-díru?
00:25:09 To je dobrá otázka, Justine. Fyzikové by to také rádi věděli.
00:25:14 V principu je to možné.
00:25:16 Pokud urychlovač dokáže napěchovat velké množství hmoty
00:25:20 do velmi malého prostoru, vznikne černá mini-díra.
00:25:23 Ale byla by tak malá, že by se velmi rychle vypařila
00:25:27 a nebyla by proto schopná pohltit Zemi.
00:25:29 Ničivá síla kosmických černých děr je dána jejich enormní gravitací.
00:25:35 Ale opačný extrém, nepřítomnost gravitace,
00:25:38 by byl pro Zemi stejně nebezpečný.
00:25:42 A tato představa inspirovala astrofyzika Alexe Filippenka,
00:25:46 jehož průlomové studie temné energie
00:25:49 a zrychleného rozpínání vesmíru
00:25:51 přinášejí další vizi zkázy planety Země.
00:25:55 Pro mne by to byl asi nejkrásnější způsob,
00:25:58 jak by mohla být zničena Země. Prostřednictvím vymizení gravitace.
00:26:03 A je to také naše číslo 4 v seznamu způsobů,
00:26:06 jak zničit Zemi: Vymizení gravitace.
00:26:11 Všechno co děláme, závisí na vyváženém vztahu s gravitací.
00:26:15 Ale co kdyby se gravitace najednou rozhodla
00:26:18 tento vztah ukončit?
00:26:22 Bez gravitace by navždy odlétlo všechno, co směřuje vzhůru.
00:26:28 Letadla by nikdy nepřistála.
00:26:31 Kořeny spojují stromy se Zemí,
00:26:33 ale jenom do okamžiku, než se rozpadne samotná Země.
00:26:37 A to je jen zahřívací kolo pro pravou katastrofu,
00:26:40 která bude následovat.
00:26:43 Začnou se rozpadat kousek po kousku i ty kousky!
00:26:49 Zdá se to být nemožné,
00:26:51 ale mohla by se gravitace ve vesmíru skutečně "vypnout"?
00:26:55 Neuvěřitelná odpověď zní: Možná, že ano.
00:26:59 V daleké budoucnosti by gravitace opravdu mohla přestat existovat.
00:27:12 Z deseti způsobů jak zničit Zemi,
00:27:15 které vymysleli astronomové a fyzikové,
00:27:19 je jedním z nejneuvěřitelnějších naše číslo 4: vymizení gravitace.
00:27:26 Gravitace je jednou ze čtyř základních sil ve vesmíru
00:27:31 společně s elektromagnetismem,
00:27:34 silnou interakcí, která drží pohromadě atomová jádra,
00:27:39 a slabou interakcí,
00:27:41 která je zodpovědná za radioaktivní rozpad atomů.
00:27:45 Krátce po Velkém třesku však místo těchto čtyř
00:27:48 existovaly jen dvě interakce.
00:27:51 Když byl vesmír starý jen zlomky sekundy,
00:27:54 existovala v něm vedle gravitace pouze jedna další síla,
00:27:58 která sjednocovala dnešní silnou, slabou
00:28:01 a elektromagnetickou interakci.
00:28:04 Tato spojená super-síla mohla svým působením vyvolat
00:28:08 téměř okamžité rozepnutí vesmíru, kterému říkáme inflace.
00:28:17 Vesmír nabyl ve zlomcích sekundy enormních rozměrů.
00:28:21 Ale jak rychle inflace začala, tak i skončila.
00:28:27 Sjednocená síla totiž přestala existovat - rozpadla se.
00:28:34 Nejprve se rozdělila na silnou a elektroslabou interakci,
00:28:38 která zase byla společným předchůdcem
00:28:41 dnešní slabé interakce a elektromagnetismu.
00:28:45 A pokud se zdánlivě jednotná síla mohla rozpadnout na dvě,
00:28:48 je otázkou, jestli se to může přihodit znovu -
00:28:52 v případě gravitace.
00:28:54 Tuto hrozivou skutečnost si můžeme demonstrovat pomocí mince.
00:28:59 Každá mince má dvě strany.
00:29:01 Ale pokud do ní uložíte energii tak, že jí roztočíte,
00:29:06 obě strany jakoby splynou.
00:29:09 Ani rub, ani líc nevidíte jasně. Jak ale mince ztrácí energii,
00:29:15 nakonec zůstane ležet jednou stranou vzhůru.
00:29:19 Najednou máte dva různé výsledky, a ani jeden nepřipomíná původní
00:29:23 sféricky symetrickou rotující minci.
00:29:26 Podobným způsobem by se někdy v budoucnosti
00:29:29 mohla rozdělit i dnešní symetrická gravitace -
00:29:32 na dvě síly s různými vlastnostmi.
00:29:34 A každá z těchto sil se bude chovat jinak
00:29:37 než současná gravitace.
00:29:39 Všechno, co drží gravitace pohromadě, se rozpadne.
00:29:42 A to přinese zkázu i na Zemi.
00:29:49 Lidské tělo zůstane nedotčeno,
00:29:52 protože je drží pohromadě elektromagnetické síly,
00:29:55 nikoli gravitace.
00:29:58 Ale každý obyvatel této planety vzlétne do vesmíru a udusí se,
00:30:02 zatímco hmota Země se uvolní. Gravitace ji už nedrží pohromadě.
00:30:09 Jupiter i další plynné planety se rozplynou.
00:30:13 I Slunce, které dříve na své neviditelné gravitační niti
00:30:17 vodilo celou Sluneční soustavu, se rozplyne.
00:30:21 Slunce je v podstatě jen velká koule horkého plynu,
00:30:25 kterou drží pohromadě gravitace.
00:30:28 Jeho zánik by připomínal prasknutí balónku.
00:30:34 Ani Slunce, ani galaxie by nadále nedržely pohromadě
00:30:38 a všechno by se rozlétlo.
00:30:40 Ze Země by zůstaly chaoticky poletující částice
00:30:44 v koutě vesmíru plném kosmického prachu.
00:30:49 A to by byl opravdu ohromující konec.
00:30:53 Rozpad Země jistě není jednoduchá záležitost.
00:30:56 Ale existuje samozřejmě i další způsob, jak Zemi zničit.
00:31:00 Mohla by se rozprsknout.
00:31:03 Vypadá to jednoduše? Ale jak na to?
00:31:06 Vyrobíme bombu s antihmotou.
00:31:10 A to je naše číslo tři: Zničíme Zemi anihilací antihmotou.
00:31:18 Je to nápad astrofyzika Clifforda Johnsona.
00:31:24 Myšlenka využití antihmoty má prostě určitou přitažlivost.
00:31:29 Čirou, děsivou krásu opravdu dramatické exploze zevnitř.
00:31:40 Antihmota se velmi podobá běžné hmotě,
00:31:43 ale má opačné vlastnosti.
00:31:46 A když se setkají, navzájem se zničí s mohutným zábleskem.
00:31:57 Je to v podstatě Einsteinova rovnice E=mc2 v praxi.
00:32:02 Vezmete hmotu a antihmotu, a když je dáte dohromady,
00:32:06 získáte čistou energii.
00:32:09 Půl kilogramu hmoty a půl kilogramu antihmoty
00:32:12 v sobě společně skrývají výbušný ekvivalent 44 megatun TNT.
00:32:18 Tedy podobný jako nejsilnější jaderné bomby.
00:32:22 Ale ke zničení Země by bylo potřeba mnohem víc energie.
00:32:26 Podle některých odhadů alespoň bilion tun antihmoty.
00:32:36 Takže si představte tento fotbalový stadion
00:32:39 naplněný antihmotou. A takových byste potřebovali milion.
00:32:43 Teprve pak by se při reakci hmoty a antihmoty
00:32:46 uvolnilo dostatek energie k rozbití Země.
00:32:49 A pokud byste to opravdu chtěli zkusit,
00:32:52 továrna na antihmotu je nedaleko, jen asi 150 milionů kilometrů.
00:32:57 Když na Slunci dojde k náhlému uvolnění magnetické energie,
00:33:01 vznikne explozivní jev, známý jako erupce.
00:33:05 A při mohutné erupci se může vytvořit skoro kilogram antihmoty.
00:33:10 Přímý kontakt s hmotou však vede k jejímu okamžitému zničení.
00:33:15 Existují ale způsoby, jak by se dala postupně hromadit.
00:33:20 Je možné ji zachytit, aniž byste se jí dotýkali.
00:33:24 Pomocí elektrického a magnetického pole
00:33:27 můžete antihmotu skladovat donekonečna.
00:33:30 Takže jediné, co potřebujete, je nachytat a skladovat antihmotu
00:33:35 z jednoho sta tisíců bilionů slunečních erupcí.
00:33:41 A až budete mít k dispozici
00:33:43 potřebných 100 bilionů tun antihmoty,
00:33:46 stačí ji jen dopravit na Zemi a vypnout ochranné pole -
00:33:50 a dojde k její anihilaci s hmotou.
00:33:55 Možná by bylo nejlepší umístit ji do středu Země a tam odpálit.
00:34:01 Exploduje uvnitř a roztrhá všechno na kusy.
00:34:07 Zatímco exploze by byla rychlá,
00:34:10 sbírání antihmoty tímto způsobem by mám zabralo desítky miliard let.
00:34:17 Během roku dojde pouze k takovému množství erupcí,
00:34:21 že by trvalo mnoho let, než bychom nachytali dost antihmoty
00:34:25 k vytvoření i jen malé použitelné bomby.
00:34:30 Fyzikové ale vědí, že antihmota není jediným typem částic,
00:34:34 které jsou schopny zničit planetu.
00:34:37 Číslo dvě naší hitparády způsobů, jak zničit Zemi, je:
00:34:41 transformace podivnou hmotou.
00:34:47 Tento velký problém začíná v mikrosvětě.
00:34:49 Ve světě rozměrů menších než proton a neutron,
00:34:52 ve světě kvarků.
00:34:54 Rozlišujeme jich šest a nesou označení u, d, c, b, t a s.
00:34:59 S jako strange - podivný.
00:35:04 Nezatěžujte se představou, co to je kvark.
00:35:07 Potřebujete jen vědět, že je to subatomární elementární částice.
00:35:11 A z ní jsou postaveny další složitější objekty.
00:35:16 Některé fyzikální teorie předpovídají,
00:35:19 že když se v jednom místě prostoru
00:35:21 nahromadí stejné množství kvarků u, d a s,
00:35:24 může vzniknout částice označovaná jako "strangelet".
00:35:29 Částice podivné hmoty. To podivné na ní je,
00:35:33 že je schopná změnit fyzikální povahu všeho, s čím se setká.
00:35:37 Podobně jako led ochlazuje vodu kolem sebe.
00:35:40 Je schopen přeměnit běžnou hmotu na podivnou.
00:35:43 Snaží se, aby všechna hmota byla podivná.
00:35:47 Představte si, že by se Země a všechno na ní
00:35:51 přeměnilo v kaši subatomárních částic
00:35:54 a za všechno by mohl jeden strangelet.
00:35:58 Naštěstí se na Zemi žádné strangelety nevyskytují.
00:36:02 Ale situace může být jiná u neutronových hvězd.
00:36:06 V jejich nitru podléhají u, d, a s kvarky
00:36:09 takové gravitační síle, že by zde podivná hmota existovat mohla.
00:36:15 K odpovědi se už blížíme
00:36:17 a mohli bychom ji znát v příštích několika letech.
00:36:21 Takže, co by se stalo, když uvnitř neutronové hvězdy
00:36:25 objevíme miniaturní kousek podivné hmoty,
00:36:28 nějak ji doneseme na Zemi
00:36:31 a umístíme, řekněme, na vrcholek Empire State Building?
00:36:35 Buď by se nestalo nic, anebo...
00:36:39 Podivná hmota by mohla změnit fyzikální stav
00:36:42 veškeré hmoty na Zemi.
00:36:46 Řetězová reakce začala.
00:36:49 strangelet reaguje s běžnou hmotou a Země se mění - ale na co?
00:37:05 Na seznamu deseti způsobů, jak zničit Zemi,
00:37:08 je číslo 2 asi ten nejpodivnější: transformace podivnou hmotou.
00:37:19 Pokud byste chtěli přeměnit celou planetu v hromadu podivné hmoty,
00:37:23 tak jediné, co potřebujete,
00:37:25 je umístit sem tam několik částic podivné hmoty.
00:37:29 Země se začne sama přetvářet
00:37:31 a stane se ještě podivnější, než je.
00:37:35 Pokud se kousek podivné hmoty s neobvyklou kombinací kvarků
00:37:40 octne někde na Zemi, nastane ohromující jev.
00:37:43 První objekt, se kterým se setká, se promění v podivnou hmotu.
00:37:48 A následně další a další.
00:37:53 Brzy se z každého stane podivná kopie sebe sama.
00:37:58 Dokonce i na subatomární úrovni, například v jádře atomu,
00:38:01 existuje dobře definovaná struktura.
00:38:04 Můžeme například rozeznat protony a neutrony,
00:38:07 ale pokud se tato konstrukce vytratí,
00:38:10 hmota ztratí vlastnosti, které známe.
00:38:14 Unikátní uspořádání a počet částic, které vytvářely jednotlivé prvky,
00:38:19 nyní tvoří nerozlišenou látku.
00:38:22 Všechno se změní na stejnou podivnou hmotu -
00:38:26 od atomových jader přes pomníky až po hory.
00:38:30 A co je živé, zahyne.
00:38:37 Jakmile to jednou začne, vývoj bude poměrně rychlý.
00:38:41 Bylo by to, jako když vše přeměníte na jeden oblak látky.
00:38:47 Veškerá hmota se přemění.
00:38:54 Mohlo by to skončit úplnou konverzí Země
00:38:57 do podoby jednoho velkého kusu podivné hmoty.
00:39:03 Prvotní černé díry, vymizení gravitace, antihmota,
00:39:07 nebo podivná hmota -
00:39:10 našli by ale teoretičtí fyzikové ještě bizarnější způsob,
00:39:14 jak zničit Zemi? Ano.
00:39:18 Astrofyzička Feryal Ozelová je připravena vymazat Zemi
00:39:23 spolu se samotnou strukturou naší reality.
00:39:29 Můj nejfantastičtější konec Země
00:39:32 je spojen s nějakým druhem fázového přechodu ve vesmíru.
00:39:36 Protože takový fázový přechod by vše přeměnil
00:39:39 do jiného fyzikálního stavu.
00:39:42 Způsob číslo jedna, jak zničit Zemi:
00:39:45 Kolize paralelních světů.
00:39:50 Všechno to začalo jako nápad autorů sci-fi,
00:39:53 který dnes řada fyziků bere velmi vážně:
00:39:57 existence jiných vesmírů.
00:40:01 Opravdu je pravděpodobné,
00:40:03 že existují planety v jiných vesmírech.
00:40:07 Přestavte si náš vesmír jako dvojrozměrnou plochu,
00:40:10 která se pohybuje v trojrozměrném prostoru.
00:40:13 Ale pak je možné se pohnout takovým směrem,
00:40:16 že opustíte jeden plochý vesmír
00:40:18 a třeba vstoupíte do jiného odlišného vesmíru.
00:40:22 A náš vesmír by mohl být právě takový, nebo trochu jiný,
00:40:26 ale je velice důležité si uvědomit,
00:40:28 že tyto dva vesmíry by se spolu asi neměly setkat.
00:40:37 Představte si, že náš vesmír je list papíru.
00:40:40 A nedaleký jiný vesmír, to je tento papír.
00:40:44 Pokud by došlo ke kolizi těchto dvou vesmírů -
00:40:47 slyšíte tu energii?
00:40:49 Takže když si představíte dva listy papíru velké jako vesmír,
00:40:53 uvědomíte si,
00:40:55 jak velké množství energie se při takové kolizi uvolní.
00:40:58 Pokud bychom se někdy dostali do kontaktu s paralelním vesmírem,
00:41:03 mohlo by to být to poslední, co bychom zjistili.
00:41:08 Zničilo by to nejen planety, ale i jejich soustavy,
00:41:12 galaxie a kupy galaxií, zkrátka všechno.
00:41:16 Byl by to konec současného vesmíru.
00:41:21 Je ale možné, že konec všeho je začátkem všeho ostatního?
00:41:29 Pokud náš vesmír vznikl při Velkém třesku,
00:41:33 pak další Velký třesk by mohl zahájit všechno od začátku.
00:41:42 Mohl by vzniknout další vesmír.
00:41:46 A je docela možné,
00:41:48 že tento nejneuvěřitelnější z katastrofických scénářů,
00:41:52 je ve skutečnosti jediný, který se už odehrál.
00:41:57 Možná i náš Velký třesk byl následkem
00:42:00 takové kolize dvou vesmírů. Snad. Takže se to možná stane znovu.
00:42:07 A pokud ano, pak po deseti miliardách let...
00:42:12 Možná vznikne jiná Země v jiném vesmíru.
00:42:18 Viděli jsme Zemi rozbitou impaktem. Zmrzlou i roztavenou.
00:42:23 Zastavili jsme její rotaci
00:42:26 a přeměnili ji pomocí podivné hmoty.
00:42:33 Natáhli jsme ji a nechali zhltnout černou dírou.
00:42:37 Nechali jsme ji rozpadnout a rozfouknout.
00:42:40 Alespoň teoreticky. Ale ve skutečnosti je velká šance,
00:42:45 že náš svět se bude otáčet ještě po miliardy let.
00:42:52 Ve vesmíru je však stále mnoho jevů, které neznáme
00:42:56 a nemůžeme je ani předpovědět.
00:43:00 Na nové Zemi v úplně jiném vesmíru
00:43:02 by asi platily i jiné fyzikální zákony.
00:43:05 Takže bychom museli vymyslet deset jiných způsobů,
00:43:08 jak zničit Zemi.
00:43:10 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
Zánik planety Země. Tato myšlenka inspirovala nesčetná proroctví, předpovědi a vědecko-fantastické příběhy. Přední astrofyzikové nám prozradili, jak si představují, že by mohla zaniknout planeta Země. Je to hra, ale i způsob, jak odhalit extrémní hranice vědy, vesmíru i naší planety. Račte si vybrat: Úder z vesmíru, velký mráz, spalující žár, zastavení rotace, roztržení dvojicí černých děr, pohlcení černou dírou zevnitř planety…