Není to planá hrozba – možnost srážky s menším či větším tělesem hrozí naší Zemi neustále. Další pokračování amerického cyklu
00:00:00 Na počátku byla temnota a po ní přišel třesk.
00:00:04 Velký třesk, kterým započala existence času,
00:00:07 rozpínajícího se prostoru a hmoty.
00:00:10 Stále nové objevy pomáhají objasnit záhadná, palčivá i smrtící
00:00:15 tajemství místa, kterému říkáme vesmír.
00:00:20 Přilétají ze všech stran...
00:00:23 a ohrožují samu naši existenci.
00:00:26 Od kamenů propadávajících střechou až po objekty velikosti hory,
00:00:31 které způsobují hromadná vymírání. Nikdo před nimi není v bezpečí.
00:00:37 A některé z těchto objektů, které mohou i zabíjet,
00:00:41 ani nejsou mimozemského původu.
00:00:44 Jde o kosmický odpad vyrobený lidmi.
00:00:52 Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:00:56 VESMÍR Spadlo to z nebe
00:01:00 6. října 2008, 23 hodin 39 minut,
00:01:05 pozorovatelé na observatoři Catalina v Arizoně
00:01:09 nalezli něco pozoruhodného.
00:01:13 Planetku o velikosti dodávky, která se blíží k Zemi.
00:01:17 Rychlostí přes 12 kilometrů za sekundu.
00:01:21 Zpráva se rychle šíří mezi astronomy po celém světě.
00:01:25 Putuje tato planetka po kolizní dráze se Zemí?
00:01:35 Bylo to těleso, které se mohlo srazit se Zemí.
00:01:39 Během následujících 21 hodin
00:01:42 se pomocí 500 pozorování z celého světa
00:01:45 zpřesňovaly údaje o jeho dráze.
00:01:48 Steve Chesley z Laboratoře tryskových pohonů NASA
00:01:53 dostává naléhavý úkol.
00:01:55 Všichni by chtěli vědět, kde a kdy se těleso se Zemí srazí.
00:02:04 Poslali mi ta data. Běžel jsem celý rozrušený do kanceláře
00:02:09 a strávil několik dalších hodin ve snaze udržet si chladnou hlavu
00:02:13 nad všemi těmi čísly.
00:02:15 Dospěl jsem k závěru, že ke srážce dojde na sto procent.
00:02:19 Chesley spočítal, že ke střetu dojde za necelých 13 hodin -
00:02:23 přibližně v 5:45 místního východoafrického času.
00:02:27 Místo dopadu - Núbijská poušť na severu Súdánu.
00:02:34 Do té doby jsme nepředpokládali, že objevíme planetku,
00:02:37 u které budeme schopni s předstihem spočítat místo dopadu na Zemi,
00:02:42 ještě než k němu dojde.
00:02:44 Bylo to něco mimořádného. Nikdy předtím se to nestalo.
00:02:49 Vědci mohli jen odpočítávat. Nebyl čas srážce zabránit,
00:02:54 pouze varovat obyvatele tamní oblasti a letouny ve vzduchu.
00:03:04 V 5:45 to přišlo.
00:03:07 Pilot dopravního letadla nad Súdánem zaznamenal
00:03:10 velmi jasný meteor, prolétající zemskou atmosférou.
00:03:15 Jeho energie odpovídala asi patnáctině síly hirošimské bomby.
00:03:23 Při vstupu do atmosféry se planetka rozžhavila a začala zářit.
00:03:29 V určitém okamžiku dynamické síly,
00:03:31 působící na planetku při letu atmosférou,
00:03:34 překročily mez pevnosti jejího materiálu a těleso explodovalo.
00:03:39 Exploze způsobila zvuk podobný sonickému třesku.
00:03:43 V okruhu 40 kilometrů zaslechli Súdánci,
00:03:47 vracející se z ranních modliteb, hrozivé hřmění.
00:03:54 Někteří z nich natočili pomocí mobilních telefonů
00:03:58 prachovou stopu bolidu, zářící za rozbřesku na obloze.
00:04:04 Vědci jen doufali, že těleso není dost velké,
00:04:08 aby proletělo atmosférou a způsobilo škody na povrchu.
00:04:12 Také satelity zaznamenaly tuto ohnivou explozi.
00:04:16 Jestli však nějaké části tělesa dopadly na zem,
00:04:19 nebylo z těchto dat jasné.
00:04:22 Pád tělesa lidi určitě vyděsil,
00:04:25 ale riziko nějakého zranění bylo skutečně minimální.
00:04:30 Steve Chasley měl pravdu.
00:04:33 Z této odlehlé oblasti nebylo nahlášeno žádné zranění,
00:04:37 ani škody na majetku způsobené pádem meteoritů.
00:04:42 K žádné katastrofě nedošlo.
00:04:45 Částečně proto, že oblast dopadu je jen řídce obydlena
00:04:49 a také, že těleso bylo malé. Ale tímto příběh nekončí.
00:04:54 V prosinci 2008 astronom Peter Jenniskens
00:04:58 zorganizoval ve spolupráci s Chartúmskou univerzitou v Súdánu
00:05:03 pátrací expedici. Chtěl se pokusit o téměř nemožné -
00:05:07 najít zbytky planetky, která mezitím dostala označení 2008 TC3.
00:05:18 Měli jsme plný autobus nadšených studentů.
00:05:22 Jeli jsme 30 kilometrů do pouště k vypočítané pádové oblasti,
00:05:26 abychom zkusili najít maličké meteority po explozi.
00:05:31 Jedinou pomůckou hledačů meteoritů byla mapa Núbijské pouště
00:05:35 s vyznačenou dráhou letu planetky.
00:05:38 V zásadě k hledání použili mnou vypočítanou trajektorii
00:05:43 a stanovenou oblast pádu v poušti.
00:05:48 Udělali jsme rojnici asi tak patnáct metrů jeden od druhého
00:05:53 a chodili jsme pouští. Hledali jsme tmavé kamínky.
00:05:59 Ale spatřit malý, jako uhel černý kamínek
00:06:02 na kamenitém pouštním povrchu je jako hledat jehlu v kupce sena.
00:06:07 Když už první den slunce pomalu zapadalo
00:06:10 a skupina se vracela s prázdnou,
00:06:12 nalezl přece jen jeden ze studentů podezřelý kamínek.
00:06:19 Jeden ze studentů, Mohamed Alamín, držel tento kámen na dlani.
00:06:24 Na první pohled to byl meteorit. Měl krásně černý přetavený povrch.
00:06:29 Všichni začali jásat, křičet, zpívat a mávat nadšeně rukama.
00:06:35 Různé expedice postupně našly celkem 280 meteoritů
00:06:40 o celkové váze asi 5 kilogramů.
00:06:43 Pro planetology to byl hotový poklad.
00:06:47 Toto je jeden z nalezených meteoritů. Není moc velký.
00:06:51 Myslíme si, že mnoho úlomků
00:06:54 se muselo při odletu z místa exploze velmi rychle otáčet.
00:06:58 A díky odporu vzduchu se rozbily ještě před dopadem na zem.
00:07:03 Planetku 2008 TC3 vědci někdy trochu žertem označují
00:07:08 za první kosmickou misi s návratem vzorků planetky.
00:07:17 Bylo to poprvé, co se nám podařilo objevit planetku ve vesmíru,
00:07:21 rozpoznat, že má dopadnout na Zem,
00:07:24 a následně pozorovat její vstup do atmosféry.
00:07:27 Navíc jsme našli i její úlomky. To je úžasné.
00:07:31 Byla to pro všechny fantastická zkušenost.
00:07:34 První krůček na cestě k možnosti bránit se,
00:07:38 pokud by nás někdy v budoucnosti ohrožovalo něco mnohem většího.
00:07:47 Příště by planeta Země už nemusela mít takové štěstí.
00:07:52 Vědci se domnívají, že 2008 TC3 přilétla z hlavního pásu planetek.
00:07:58 Z oblasti mezi Marsem a Jupiterem,
00:08:01 kde se vyskytuje největší počet těchto těles.
00:08:04 A patrně to byl jen úlomek původně mnohem většího objektu.
00:08:08 V této části Sluneční soustavy se potuluje mnoho pozůstatků
00:08:12 z doby jejího formování.
00:08:15 Tělesa se zde mezi sebou náhodně srážejí
00:08:18 a drtí se na různě velké úlomky.
00:08:20 A některé z nich mohou být po kolizi vymrštěny směrem k Zemi.
00:08:25 Tato střela může poměrně dobře demonstrovat
00:08:28 náraz jednoho tělesa do druhého ve vysoké rychlosti.
00:08:32 Planetky se v hlavním pásu střetávají rychlostí
00:08:35 asi 5 kilometrů za sekundu.
00:08:38 Střela z pušky může být dobrou analogií,
00:08:40 přestože její rychlost po opuštění hlavně je asi jen pětinová.
00:08:45 Stejně jako v případě planetek nedojde jen k fragmentaci cíle.
00:08:49 Prostě se rozprskne na kousky.
00:08:51 Pomineme teď měřítko
00:08:53 a připravíme si tyto předměty jako modely planetek
00:08:56 a vystřelíme z bezpečné vzdálenosti.
00:08:59 Místo skutečných planetek použijeme tyto náhražky.
00:09:13 Zásah kusu horniny střelou se podobá srážce planetek.
00:09:18 Pojďme se podívat, jak to dopadlo.
00:09:21 Ano, to je opravdu typický výsledek srážky planetek.
00:09:25 Vznikne několik větších úlomků, nějaké středně velké,
00:09:29 ale v čem je příroda opravdu dobrá, to je výroba malinkých fragmentů.
00:09:34 Asi kilometr velké fragmenty dnes pozorujeme
00:09:38 jako takzvané blízkozemní planetky,
00:09:40 které na své pouti z hlavního pásu směrem do středu Sluneční soustavy
00:09:45 prolétají kolem Země a mohou se s ní i srazit.
00:09:49 Blízkozemní planetky, někdy označované anglickou zkratkou NEO,
00:09:54 přeměnily okolí Země v nebezpečnou zónu.
00:09:57 Tyto planetky kolem nás prolétají vysokou rychlostí.
00:10:01 Jsou jako skupina aut, bláznivě se řítících po dálnici.
00:10:07 Pokud tato rychlá auta přejedou přes dělicí čáru do protisměru,
00:10:11 mohou se srazit s jinými stejně rychle jedoucími auty.
00:10:15 A to je podobné tělesům, pohybujícím se nezávisle
00:10:18 na svých oběžných dráhách kolem Slunce.
00:10:23 Každých několik set let zasáhne Zemi planetka
00:10:27 o velikosti fotbalového hřiště, která je schopná zničit celá města.
00:10:32 A každého půl milionu let nás může zasáhnout těleso
00:10:35 o velikosti hory, které by způsobilo globální katastrofu.
00:10:43 Atmosféra Země, plynný obal naší planety,
00:10:47 většinu objektů nepropustí.
00:10:49 Občas ale některá větší a těžší tělesa dopadnou až na povrch.
00:10:57 Když vstoupí do atmosféry, začínají zpomalovat.
00:11:01 Ztrácejí část kinetické energie, se kterou přilétly.
00:11:07 Během této fáze pozorujeme na obloze velmi jasný meteor.
00:11:12 Menší tělesa nakonec ztratí veškerou původní rychlost
00:11:16 a padají k zemi volným pádem.
00:11:21 Když těleso vstoupí do atmosféry, stává se z něho meteor.
00:11:26 Velmi jasný meteor, který pozorujeme na obloze.
00:11:30 Pokud však nějaká jeho část dopadne až na povrch,
00:11:33 označujeme ji jako meteorit.
00:11:36 Jen v průběhu minulého století zasáhla domy, auta
00:11:40 a dokonce i osoby, řada meteoritů.
00:11:43 V roce 1954 propadl čtyřkilogramový meteorit
00:11:47 střechou domu ve městě Sylacauga v Alabamě
00:11:51 a zasáhl jeho obyvatelku do boku. Způsobil jí pohmožděniny.
00:11:56 V říjnu 1992 zachytil náhodný svědek na tomto videu
00:12:00 velmi jasný meteor,
00:12:02 prolétající oblohou nad východním pobřežím USA.
00:12:06 V městečku Peekskill ve státě New York
00:12:09 zasáhl zadní část auta meteorit o hmotnosti 12 kilogramů.
00:12:14 V listopadu 2008 zaznamenala policejní kamera
00:12:18 explozi jasného meteoru nad kanadským státem Alberta.
00:12:22 Tyto videozáznamy dokazují, že objekty z nebe opravdu padají.
00:12:27 Mnohem více znepokojivé jsou ale důkazy
00:12:30 o ještě mohutnějších impaktech.
00:12:33 Takových, které v minulosti způsobily globální katastrofy
00:12:37 a opět mohou přinést zkázu z vesmíru.
00:12:48 Země nebyla pro život vždy tou nejvlídnější planetou.
00:12:57 V počátcích jejího vývoje nebývalo na jejím povrchu nijak bezpečno.
00:13:02 Například před třemi miliardami 800 miliony let
00:13:06 v krátkém období pozdního velkého bombardování
00:13:10 dopadaly na její povrch zbytky po formování Sluneční soustavy
00:13:14 s 20 000 krát vyšší frekvencí než dnes.
00:13:22 Jupiter a Saturn se dostaly do takzvané gravitační rezonance.
00:13:28 To znamená, že na jeden oběh Saturnu kolem Slunce
00:13:31 připadly přesně dva oběhy Jupiteru.
00:13:33 Následkem toho došlo ke kompletní přestavbě celé Sluneční soustavy.
00:13:37 Pozměněny byly oběžné dráhy Uranu, Neptunu, Jupiteru i Saturnu.
00:13:41 Všechny obří planety se posunuly dále od Slunce.
00:13:44 A tento posun vyslal do středu Sluneční soustavy
00:13:48 roj planetek a komet,
00:13:49 které pak bombardovaly vnitřní planety.
00:13:52 Tato kamenná tělesa však zároveň pomohla formovat
00:13:56 dnešní vzhled tehdy mladé planety Země.
00:14:01 Dodnes sice nese jizvy z tohoto období,
00:14:05 ale na povrchu je dnes patrných pouze asi 170 impaktních kráterů.
00:14:11 Většinu záznamů o divoké minulosti Země
00:14:14 totiž smazala vodní eroze a desková tektonika.
00:14:18 Důkazy bouřlivé minulosti naší planety však leží na Měsíci.
00:14:23 Ten vznikl jen o málo později
00:14:26 a neprobíhá na něm desková tektonika
00:14:29 ani jiné formy erozních procesů, které by mohly stopy zničit.
00:14:34 Země byla bombardována stejně jako její soused.
00:14:37 Když se podíváte na krátery posetý povrch Měsíce,
00:14:41 můžete si představit takto zjizvenou tvář Země.
00:14:44 A možná by na tom byla ještě hůře, protože je přece jen větším cílem.
00:14:50 Sčítáním kráterů na povrchu Měsíce se vědci mohou dozvědět mnoho
00:14:55 o počtu dopadů těles na Zemi. Jak v minulosti, tak v současnosti.
00:14:59 Zkoumáním vlastností kráterů mohou vědci získat řadu informací
00:15:04 o velikosti a složení planetek, které je vytvořily.
00:15:07 Pokusím se to demonstrovat.
00:15:09 Tato závaží budu házet do písku na pláži.
00:15:11 Pokusíme se najít vztah
00:15:13 mezi velikostí či hmotností tělesa a velikostí kráteru, který vytvoří.
00:15:34 Na základě mých měření jsem spočítala,
00:15:37 že na tuto pláž dopadly tři objekty o průměru 25,
00:15:40 pět o průměru 15, a 11 o průměru 5 centimetrů.
00:15:44 A úplně stejný postup měření velikostí a počtu kráterů
00:15:48 se používá při počítání frekvence impaktů v minulosti Země.
00:15:58 Krátery na Zemi se nejlépe zachovaly v pouštních oblastech.
00:16:06 Impaktní kráter ležící poblíž Windslow v Arizoně
00:16:11 je jednou ze zbývajících připomínek ničivé síly těles,
00:16:15 přilétajících z vesmíru.
00:16:17 A vědci se právě chystají napodobit jeho vznik,
00:16:21 aby pochopili následky těchto drtivých dopadů.
00:16:26 Světla! O kolik se tedy potřebujeme vrátit zpět?
00:16:31 Planetární geolog Pete Schultz připravil nový experiment,
00:16:35 který simuluje utváření impaktních kráterů.
00:16:41 Ve výzkumném středisku NASA
00:16:43 použil mohutné vertikální dělo na stačený lehký plyn.
00:16:48 Pomocí něj vystřeluje projektily na různé terče,
00:16:51 umístěné uvnitř vakuové komory.
00:16:56 Dnes se pokusíme podívat do nitra kráteru při jeho vzniku.
00:17:00 Abychom toho dosáhli, použijeme tento průhledný blok.
00:17:04 Díky tomu budeme moci sledovat růst kráteru zevnitř
00:17:08 a ne jen zvenku jako obvykle.
00:17:10 Tato kulička představuje planetku, která má narazit do Země.
00:17:14 Pojďme dovnitř!
00:17:18 Teď jsme v dopadové komoře. Tady se to odehrává.
00:17:22 Projektil vlétne dovnitř rychlostí asi 6 kilometrů za sekundu.
00:17:26 Udeří do tohoto průhledného bloku
00:17:29 a my budeme sledovat vše, co se stane pod povrchem.
00:17:32 Jako když planetka zasáhne Zemi.
00:17:37 Drtivý dopad uvnitř komory budou z různých úhlů zaznamenávat
00:17:42 vysokorychlostní kamery umístěné venku.
00:17:47 V kontrolní místnosti Pete Schultz nervózně sleduje monitor.
00:18:01 Vertikální dělo vystřelí skleněný projektil do akrylového bloku.
00:18:08 Úžasné. Dobře. Je to prostě nádhera.
00:18:14 Experiment byl mimořádně úspěšný.
00:18:19 Takže tady máme ten impakt.
00:18:22 Můžeme vidět odcházející sloupec odpařených látek,
00:18:25 je to opravdu horký plyn.
00:18:27 Jeho teplota je srovnatelná s teplotou povrchu Slunce.
00:18:31 Jak odlétá pryč, chladne.
00:18:33 A nyní se začíná formovat kráter a vylétávají z něj trosky.
00:18:38 Můžeme také vidět, jak se kráter začíná utvářet zevnitř.
00:18:43 Je to úžasné. Musím se na to podívat.
00:18:51 Prostě jsme to rozbili.
00:18:56 Podívejte se, jak se tyto praskliny vyvíjely.
00:19:00 Pokud by to byl opravdu velký impakt,
00:19:02 tyto praskliny by rostly ještě více,
00:19:05 až do okamžiku, až by se celý kráter zhroutil dovnitř.
00:19:09 Pokusné impakty provedené pomocí tohoto speciálního děla
00:19:14 osvětlily celou řadu aspektů rozsáhlých škod,
00:19:17 způsobených planetkami, přilétajícími z vesmíru.
00:19:21 Když se podíváme na dopad planetky, není to jen náraz a výbuch.
00:19:26 Dochází zde rovněž k uvolnění expandujícího sloupce plynů.
00:19:30 Pokud by k takovému impaktu došlo na Zemi,
00:19:32 a bylo by to velké těleso, atmosféra by se rozžhavila.
00:19:36 Trosky by vyletěly velmi vysoko
00:19:38 a při zpětném dopadu by způsobily další škody.
00:19:42 Vědci objevili, že tělesa z vesmíru
00:19:45 významně ovlivňovala vývoj života na Zemi.
00:19:50 Dnes víme, že frekvence dopadů planetek na povrch Země
00:19:54 byla v minulosti výrazně vyšší.
00:19:57 A známe i konkrétní případy, jako třeba Velký impakt,
00:20:01 ke kterému došlo před 65 miliony let
00:20:03 na rozhraní mezi křídou a třetihorami.
00:20:12 Před 65 miliony let zasáhla dnešní Yucatanský poloostrov
00:20:17 planetka o velikosti Everestu
00:20:20 a přitom se uvolnila energie 100 milionů megatun TNT.
00:20:25 Vznikl kráter o průměru 150 kilometrů,
00:20:28 který se podařilo objevit na konci 80. let 20. století.
00:20:35 Vědci se domnívají,
00:20:37 že následné jevy v atmosféře způsobené tímto impaktem,
00:20:41 mohly vést k vymření až 75 procent druhů, včetně dinosaurů.
00:20:53 Následovalo mnoho doprovodných jevů,
00:20:56 z nichž každý mohl způsobit globální vymírání.
00:21:00 Například rychlé ohřátí atmosféry, které vyvolalo rozsáhlé požáry,
00:21:04 či zamoření atmosféry jedovatými plyny, uvolněnými při explozi.
00:21:10 Jedna zatím ještě kontroverzní teorie například tvrdí,
00:21:14 že těleso z vesmíru způsobilo vyhynutí velkých savců
00:21:17 na severoamerickém kontinentu na konci poslední doby ledové.
00:21:30 K čemu tam vlastně došlo před 13 000 lety?
00:21:38 Pomalu končila doba ledová.
00:21:41 Severní Ameriku obývala mohutná zvířata,
00:21:44 jako například srstnatý mamut i jiní chobotnatci,
00:21:48 mohutný na zemi žijící lenochod, nebo obrovský medvěd krátkonosý.
00:21:54 Něco ale způsobilo, že 35 hlavních skupin živočišných druhů
00:21:59 z fosilních záznamů náhle zmizelo.
00:22:03 Někteří vědci se domnívají,
00:22:06 že za vyhynutí obrovských savců mohou lidé -
00:22:09 lovci a sběrači Cloviské kultury.
00:22:13 Začínají se však objevovat důkazy,
00:22:16 že to mohlo způsobit i těleso z vesmíru.
00:22:21 Před 13 000 lety došlo k náhlé a dramatické změně klimatu.
00:22:28 Mohlo jít o dopad planetky.
00:22:31 Do atmosféry se dostal prach uvolněný při explozi,
00:22:35 zastínil slunce a na velkém území výrazně poklesla teplota.
00:22:44 Severní Amerika zažila krátký návrat doby ledové.
00:22:49 Mohla by existovat spojitost mezi tímto záchvěvem chladu
00:22:53 a vyhynutím obřích savců?
00:22:59 Archeolog Ken Tankersley tvrdí,
00:23:03 že v Sheridanské jeskyni poblíž Carey v Ohiu
00:23:06 nalezl známky možné kosmické katastrofy.
00:23:09 Je to jedno z dvanácti přesně datovaných míst,
00:23:13 spadajících do období vymírání v pozdním pleistocénu,
00:23:17 které zakončilo poslední dobu ledovou.
00:23:23 V této hluboké jeskyni Tankersley a jeho kolegové našli
00:23:27 ohořelé pozůstatky 60 druhů rostlin i zvířat z tohoto období -
00:23:32 včetně loveckých zbraní lidí Cloviské kultury.
00:23:42 Neuvěřitelné.
00:23:45 Toto je kostěný hrot, vyrobený lidmi Cloviské kultury
00:23:49 ze zvířecího žebra, patrně z velkého zvířete,
00:23:53 nejspíše z chobotnatce. Člověk, který tento hrot vyrobil,
00:23:57 tu událost před 13 000 lety pravděpodobně sám zažil.
00:24:01 To je fascinující.
00:24:06 Tankersley tvrdí, že většina kostí, které odkryl v podzemí,
00:24:10 prošla velmi intenzivním hořením,
00:24:13 které nemůže způsobit běžný lesní požár.
00:24:16 Předpokládá, že se mohlo jednat o důsledek mohutné exploze.
00:24:20 Takové, jakou by mohl mít na svědomí kosmický projektil.
00:24:34 Archeologové říkají, že našli i další nezpochybnitelný důkaz.
00:24:40 Podívejte se, co máme tady.
00:24:43 Vše ukrývá tmavá vrstva usazenin,
00:24:46 datovaná do období před 12 900 lety.
00:24:50 Podařilo se ji nalézt na více než 50 místech severní Ameriky.
00:24:58 Podívejme se, jestli se mi v tomto tmavém koutě,
00:25:01 pokud se tam dostanu, podaří najít stejnou tmavou vrstvu.
00:25:07 Dobře. A jsme u toho.
00:25:10 Díváme se na vrstvu z konce doby ledové
00:25:13 a nad ní ležící zoxidovanou červenohnědou vrstvu.
00:25:16 Tehdy vymizeli obří savci.
00:25:20 Někteří vědci prohlašují, že v této vrstvě sedimentů
00:25:24 nalezli klíčové důkazy, ukazující na kosmický impakt.
00:25:28 Obsahuje například:
00:25:30 uhlíkové částice, vznikající při intenzivních požárech
00:25:34 šokové diamanty, vznikající při extrémních teplotách a tlacích,
00:25:39 lonsdaleitity, vzácné šesterečné diamanty,
00:25:42 vznikající při šokové přeměně grafitu,
00:25:46 a kovové mikrometeority ze železa a niklu,
00:25:49 které pocházejí z vesmíru.
00:25:52 Když vezmu magnet a projedu s ním podél této zoxidované vrstvy,
00:25:56 vsadím se, že najdeme mikrometeority.
00:26:02 Můžete vidět, že se sedimenty nalepily,
00:26:05 protože magnet sbírá z vrstvy železo - meteoritické železo.
00:26:11 A když máme vysoký obsah mikrometeoritů v této vrstvě
00:26:15 a vůbec žádné mikrometeority ve vrstvách nad ani pod,
00:26:19 tak to naznačuje, že před asi 13 000 lety
00:26:23 zde došlo k pádu nějakého velkého tělesa z vesmíru.
00:26:33 Víme, že po celé severní Americe existuje tenká vrstvička
00:26:38 prachu a dalších částic, ležící těsně pod tmavou vrstvou.
00:26:43 To naznačuje, že těsně před klimatickou změnou
00:26:46 nastal nějaký neobvyklý jev. Co to ale bylo?
00:26:49 Zatím to nevíme jistě. Ale určitě se něco stalo.
00:26:53 Impaktní kráter se zatím nepodařilo nalézt.
00:26:56 Ale projektily z vesmíru nemusejí nutně dopadnout až na zem,
00:27:00 aby vyvolaly značné škody.
00:27:04 V roce 1908 vstoupilo do atmosféry kamenné těleso
00:27:08 a explodovalo ve výši několika kilometrů
00:27:12 nad Tunguzskou oblastí ruské Sibiře.
00:27:15 Uvolnila se přitom energie asi pěti megatun trinitrotoluenu.
00:27:20 Pokud si umíte představit,
00:27:22 jaké to je spadnout z vysokého můstku na vodní hladinu,
00:27:26 tak něco podobného prožívá malá planetka,
00:27:29 když zpomaluje a rozpadá se v hustých vrstvách atmosféry.
00:27:36 Exploze tunguzského tělesa
00:27:38 vyvolala tepelnou a rázovou vlnu v atmosféře,
00:27:42 která se šířila kolmo dolů a dále do stran.
00:27:45 Přitom pokácela na 2500 kilometrů čtverečných lesa.
00:27:50 Někteří vědci si myslí, že podobná událost mohla
00:27:53 v severní Americe přispět k vyhynutí obřích savců.
00:27:57 Původcem však nemusela být planetka, ale kometa.
00:28:02 Komety na rozdíl od planetek obsahují mnohem více vody
00:28:05 i jiných zmrzlých látek,
00:28:08 a díky tomu se mohou v atmosféře rozpadat ještě rychleji.
00:28:13 Pokud by se kometa teoreticky střetla se Zemí
00:28:17 a explodovala v atmosféře,
00:28:19 byl by tento materiál roznesen do širokého okolí.
00:28:24 Vedlo by to také k nerovnoměrnému ukládání těchto depozitů.
00:28:32 Na rozsáhlém území by došlo k intenzivním požárům.
00:28:36 Vše v blízkém okolí epicentra exploze
00:28:39 by samozřejmě bylo zdevastováno.
00:28:42 Sama událost by však nemusela mít prakticky žádný vliv
00:28:46 na zbytek planety. Jen na nejbližší okolí.
00:28:49 Tato hypotéza někdy bývá označována jako "teorie Cloviské komety"
00:28:54 a snaží se ukázat, že dramatická klimatická událost
00:28:58 mohla vést k vymření mamutů na severoamerickém kontinentu.
00:29:03 Je však třeba dodat,
00:29:05 že malý počet těchto zvířat přežil v různých místech na Zemi
00:29:09 až do období asi dvou tisíc let před naším letopočtem.
00:29:13 Archeologické důkazy rovněž dokládají,
00:29:15 že ani Cloviská kultura při tomto předpokládaném impaktu nezanikla.
00:29:20 Spíše se přizpůsobila změnám prostředí.
00:29:23 Když vymizela velká zvířata, která lidé Cloviské kultury lovili,
00:29:28 museli změnit nejen taktiku lovu, ale celý způsob života.
00:29:33 Asi nikdy nebudeme s jistotou vědět,
00:29:36 jestli hledaným jevem byla kolize Země s kometou.
00:29:39 Ale byla by naše moderní společnost schopná přežít takový impakt?
00:29:44 Doufejme, že to nebudeme muset zkusit v praxi.
00:29:48 Vědci zabývající se meteority zatím pročesávají krajinu
00:29:53 a hledají kameny z vesmíru.
00:29:56 Meteority v sobě ukrývají nejen klíč k tajemství dávných událostí,
00:30:01 ale, jak se ukazuje, také klíč k tomu,
00:30:04 co nás čeká v budoucnosti.
00:30:15 Masová vymírání,
00:30:18 kilometrové krátery
00:30:21 a sežehnutá krajina,
00:30:24 to všechno mohou mít na svědomí tělesa z vesmíru.
00:30:30 Meteority dopadají na povrch naší planety
00:30:33 od samotného vzniku Sluneční soustavy.
00:30:36 Kde je ale nacházíme nejčastěji?
00:30:40 Většina meteoritů byla nalezena v suchých pouštních oblastech.
00:30:45 Například na Sahaře, ale i v ledových pustinách Antarktidy.
00:30:49 Prostě v místech s malým množstvím vegetace
00:30:52 a bez kamení na povrchu, které by nás mohlo zmýlit.
00:30:55 Meteority však padají na všechna místa naší planety
00:30:58 s téměř stejnou pravděpodobností.
00:31:00 Astrochemička Meenakshi Wadhwa
00:31:03 procestovala při hledání meteoritů celý svět.
00:31:07 Nyní spravuje největší univerzitní sbírku meteoritů na světě.
00:31:12 Díváme se na sbírku meteoritů, patřící
00:31:15 Centru pro studium meteoritů Arizonské státní univerzity.
00:31:19 Existují v podstatě tři základní typy meteoritů.
00:31:22 Kamenné, železo-kamenné a železné.
00:31:25 Ale všechny tři druhy obsahují určitý podíl kovu.
00:31:29 Je tedy možné na základě obsahu kovů
00:31:31 odlišit pozemské horniny od meteoritů.
00:31:34 Další způsob, jak odlišit meteorit od pozemského kamene,
00:31:38 je natavený povlak na jeho povrchu.
00:31:40 Ten se vytváří při jeho průletu zemskou atmosférou.
00:31:44 Většina meteoritů, které na Zemi nalézáme,
00:31:47 pochází z hlavního pásu planetek.
00:31:50 Známe však téměř padesát meteoritů původem z Měsíce či Marsu.
00:31:56 Domníváme se, že velké těleso narazilo do povrchu Měsíce
00:32:00 či Marsu.
00:32:01 Přitom byly některé trosky hornin vymrštěny na takovou dráhu,
00:32:05 která křižuje oběžnou dráhu Země.
00:32:07 Tímto způsobem se dostaly až na povrch naší planety.
00:32:13 Toto je úlomek meteoritu z Měsíce.
00:32:17 Domníváme se, že pochází z měsíčních pohoří.
00:32:20 Zjistili jsme to srovnáním se vzorky měsíčních hornin,
00:32:24 které byly přivezeny na Zemi v rámci programu Apollo
00:32:27 na konci 60. a začátkem 70. let dvacátého století.
00:32:32 Meteority jsou opravdu zajímavými objekty výzkumu.
00:32:36 Ačkoli mnohokrát mohly život zničit,
00:32:39 v minulosti dopravily na povrch Země
00:32:41 důležité chemické látky, potřebné pro jeho vznik.
00:32:47 Toto je nejspíše nejlépe prozkoumaný meteorit na světě.
00:32:52 Spadl v roce 1969 v Mexiku.
00:32:54 Nejzajímavější jsou tato bílá zrnka.
00:32:57 Mohly by to být ty nejstarší pevné látky,
00:33:00 které ve sluneční soustavě vznikly před čtyřmi a půl miliardami let.
00:33:07 Když tato bílá zrnka smísíte
00:33:09 s chemickými látkami v tehdejší atmosféře
00:33:12 a s organickými molekulami,
00:33:14 může vzniknout směs aminokyselin - základních stavebních kamenů
00:33:18 života.
00:33:20 Meteority tedy mohly hrát velmi významnou roli
00:33:23 při vývoji a evoluci života na naší planetě.
00:33:30 Meteority mohly kdysi přinést na Zemi významné komponenty života.
00:33:35 Mohou však být také příčinou smrti,
00:33:38 pokud nečekaně bez předchozího varování spadnou z vesmíru.
00:33:47 19. září 2007 prolétl oblohou zářící meteor
00:33:51 a jeho zbytky dopadly do měkké půdy poblíž Peruánského města Carancas,
00:33:57 ležícího nedaleko bolívijských hranic.
00:34:01 Těleso po sobě zanechalo kráter o průměru čtrnáct metrů
00:34:05 a hluboký přes čtyři metry.
00:34:10 Jeden muž byl rázovou vlnou sražen z kola.
00:34:15 Další ze svědků pozoroval dopad tělesa
00:34:17 a vysoký sloupec vyvržené horniny.
00:34:20 Místní lidé neměli nejmenší představu, o co by se mohlo jednat.
00:34:24 Mysleli si, že šlo o výbuch nějaké vojenské munice,
00:34:27 protože místo leží poblíž hranic s Bolívií.
00:34:31 Vědci ujistili obyvatelstvo,
00:34:34 že kráter vznikl při dopadu meteoritu
00:34:36 a nejednalo se tedy o raketový útok.
00:34:40 Krátce po explozi si však řada vesničanů stěžovala
00:34:44 na nevolnost a bolesti hlavy.
00:34:46 Skutečně jim nebylo dobře.
00:34:49 Patrně díky síře nebo vdechování jemného prachu.
00:34:53 Výpary pravděpodobně pocházely z látek,
00:34:56 uvolňovaných za letícím meteoritem.
00:34:58 Byl natavený, odpařoval se při průletu atmosférou.
00:35:02 A v okamžiku kdy dopadl, mohlo dojít k dalšímu výronu plynů.
00:35:08 Mohl meteorit skutečně přinést na Zemi škodlivé látky?
00:35:13 Science-fiction filmy a konspirační teorie
00:35:16 často operují s možností,
00:35:18 že meteority mohou na Zemi přinést smrtící bakterie či viry.
00:35:23 Je to jen fikce, nebo skutečnost?
00:35:26 Pravděpodobnost je opravdu velmi malá.
00:35:29 Pokud by Zemi zasáhl meteorit,
00:35:31 v jehož nitru by se ukrývaly živé bakterie,
00:35:35 naše atmosféra by pro ně byla téměř určitě toxická.
00:35:39 Anaerobní mikroorganismy,
00:35:41 tedy takové, které se vyvinuly bez přítomnosti kyslíku,
00:35:45 by v kyslíkové atmosféře dlouho nepřežily.
00:35:51 Pravděpodobnost, že tento peruánský meteorit
00:35:54 byl kosmickou biologickou zbraní, je opravdu malá.
00:35:58 Pokud by však i takto relativně malý kámen
00:36:01 zasáhl nedalekou vesnici, následky mohly být mnohem vážnější.
00:36:06 Bylo by to, jako by někdo mezi domy nastražil bombu.
00:36:10 Výsledek by byl podobný. To těleso vyhloubilo díru,
00:36:13 do které by se vešlo několik automobilů.
00:36:16 Peruánský meteorit opět připomněl,
00:36:19 jak nepředvídatelné jsou události a jevy, přicházející z vesmíru.
00:36:25 Ale nejen kosmické objekty jsou schopné způsobit škody a zranění.
00:36:30 Každý rok dopadnou na povrch Země asi dvě stovky velkých objektů,
00:36:35 které nepocházejí z vesmíru, ale vyrobil je člověk.
00:36:46 1. února 2003 postihla raketoplán Columbia
00:36:50 na konci jeho kosmické výpravy katastrofa.
00:37:00 Loď se rozpadla v atmosféře během návratu na Zem
00:37:04 a její trosky dopadly na území států Texas, Louisiana a Arkansas.
00:37:10 Zahynulo všech sedm členů posádky.
00:37:15 Při návratu do atmosféry se loď výrazně zahřívá.
00:37:19 V důsledku porušeného pláště se loď rozpadla na kousky.
00:37:23 Její trosky se proto rozptýlily po obrovské ploše.
00:37:30 Katastrofy kosmických lodí při návratu z oběžné dráhy
00:37:35 nejsou časté. Ale co kosmické smetí?
00:37:38 Od počátku kosmického věku vynesly rakety na oběžnou dráhu kolem Země
00:37:43 tisíce družic.
00:37:45 A výsledek?
00:37:47 Zaneřádili jsme oběžné dráhy nepotřebnými stupni raket,
00:37:51 nefunkčními družicemi, odhozenými palivovými nádržemi,
00:37:55 ale i drobnými šrouby, maticemi, troskami z kolizí satelitů
00:38:00 a dalším smetím.
00:38:02 Tato skládka odpadků se vznáší nad naší planetou
00:38:05 a některé trosky mohou dokonce dopadnout zpět na Zemi.
00:38:09 Objekty sestupující do atmosféry představují riziko.
00:38:14 Reálné riziko, že dojde k zasažení osob nebo majetku na zemi.
00:38:19 Kosmický vrak o hmotnosti 540 tun už na Zemi v minulosti dopadl.
00:38:25 V roce 1979 se trosky první kosmické stanice Sylab
00:38:29 rozptýlily nad Indickým oceánem a částí Austrálie.
00:38:36 V roce 1997 spadl z nebe kousek doutnajícího kovu
00:38:40 o velikosti DVD disku.
00:38:44 Poblíž města Tulsa v Oklahomě zasáhl do ramene ženu.
00:38:48 Naštěstí ji nezranil.
00:38:51 Ale o několik set kilometrů dále
00:38:53 přistála nedaleko domu texaského farmáře
00:38:56 tato více než čtvrt tuny těžká ocelová nádrž.
00:39:00 Byly to trosky stejného stupně rakety Delta II.
00:39:04 Jsou to trosky nosného stupně,
00:39:06 který obíhal na oběžné dráze asi devět měsíců.
00:39:12 Do atmosféry vstoupil nad severní částí Spojených států a Kanady.
00:39:17 Po pádu z něho zbylo několik fragmentů.
00:39:20 Toto je ten největší.
00:39:23 Vědci z kalifornské společnosti Aerospace Corporation
00:39:26 zkoumají kosmické smetí, aby zjistili,
00:39:29 jaké materiály přežívají návrat do atmosféry a proč.
00:39:36 Tyto trosky rakety byly nalezeny v Saúdské Arábii.
00:39:40 Byly vyrobeny z titanu, který má opravdu vysoký bod tání.
00:39:44 A to je důvod, proč právě tento kousek
00:39:47 přežil v tak dobrém stavu.
00:39:49 Před dopadem se pohyboval rychlostí asi 240 kilometrů za hodinu.
00:39:54 Proč vlastně objekty padají zpět na Zemi?
00:39:58 Většina kosmického smetí obíhá po nízké oběžné dráze
00:40:01 ve výškách do 1000 kilometrů nad povrchem Země.
00:40:05 Ve velmi řídké atmosféře mohou tělesa kroužit
00:40:08 po desítky i stovky let,
00:40:11 protože zde není prakticky žádný odpor vzduchu.
00:40:14 Ale i tento slabý odpor způsobí,
00:40:17 že se jejich dráha bude neustále snižovat.
00:40:20 Gravitační síla naší planety si je přitáhne zpět
00:40:24 a nakonec shoří v hustých vrstvách atmosféry.
00:40:28 Družice mohou někdy spadnout velmi rychle,
00:40:31 ale jindy jim to trvá naopak dlouho.
00:40:34 Čím níže jsou, tím více dochází ke tření o atmosféru.
00:40:38 Brzdná síla je sice velmi slabá, ale neustále se zvětšuje.
00:40:42 A nakonec je gravitace z oběžné dráhy stáhne.
00:40:46 Většina trosek při návratu shoří - odpaří se v atmosféře.
00:40:51 Některé komponenty jsou však vyrobeny z odolných látek -
00:40:55 z nerezu nebo z titanu -
00:40:57 které jsou schopné přežít velmi vysoké teploty.
00:41:01 Když se pak dostanou do hustých vrstev,
00:41:04 padají už jen volným pádem.
00:41:10 Dopadají poměrně nízkou rychlostí asi 240 kilometrů za hodinu.
00:41:15 A to je problém. Ve velmi krátkém čase
00:41:18 musejí zpomalit z orbitální rychlosti až na dopadovou.
00:41:23 Mezinárodní společenství nedávno stanovilo nové požadavky
00:41:27 na návrh kosmických prostředků. Například vlastní pohonný systém,
00:41:32 který by umožnil řízený sestup do oceánu.
00:41:35 Akceptovatelná míra rizika náhodného vstupu do atmosféry
00:41:39 je jedna ku deseti tisícům. To znamená,
00:41:43 že pokud by k danému vstupu do atmosféry došlo desettisíckrát,
00:41:47 je pravděpodobné, že trosky zasáhnou jednoho člověka.
00:41:51 Pokud je tato hranice překročena,
00:41:53 měli byste zajistit řízený sestup daného zařízení
00:41:57 do bezpečné oblasti oceánu.
00:41:59 Tato nová pravidla se však netýkají tisíců částí starých zařízení,
00:42:04 které už na oběžné dráze jsou.
00:42:07 Na oběžné dráze je spousta objektů, které byly navrženy v době,
00:42:12 kdy tato pravidla neexistovala. A pomalu klesají.
00:42:15 Takže potrvá nějakou dobu, než se dostaví výsledky.
00:42:33 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
Povrch Země je téměř neustále bombardován tělesy z kosmu. Přilétají ze všech stran a ohrožují samu naši existenci. Od kamenů propadávajících střechou až po objekty velikosti hory, které způsobují hromadná vymírání. A některé z těchto objektů, které mohou i zabíjet, ani nejsou mimozemského původu. Jde o kosmický odpad vyrobený lidmi. Proto musíme neustále monitorovat oblohu nad našimi hlavami, protože tam někde jsou objekty, které mohou zdecimovat celou naši civilizaci.