Tajemný Doktor cestuje hlubinami vesmíru i času. Kultovní britský sci-fi seriál (2008). Hrají: D. Tennant, C. Tateová, A. Kingstonová, C. Salmon, E. Newtonová. J. Williamsová, S. Pemberton, J. Pitt, T. Rileyová a další. Režie Euros Lyn
00:00:01 Knihovna, tak velká, že nepotřebuje jméno.
00:00:03 Někdo tu je, někdo je v mé knihovně.
00:00:05 4022 zachráněno, žádní přeživší.
00:00:08 -Další přicházejí.
-Jací další?
00:00:16 Profesorka River Songová, archeoložka.
00:00:19 Tys mě už viděla?
00:00:21 Skutečný svět je lež a ty představy jsou skutečné.
00:00:26 Co je Cal?
00:00:28 Knihovna je skutečná, jsou v ní uvězněni lidé
00:00:31 a ty je musíš zachránit.
00:00:33 V komunikátoru mají neurální rozhraní, dokáže to udržet
00:00:36 otisk živé mysli krátkou dobu po její smrti.
00:00:40 Stíny se pohnuly. Těm lidem pomůžeš jen ty.
00:00:43 Vzdušné piraně, Vashta Nerada.
00:00:46 KŘIK
00:00:49 Donna Nobelová je zachráněna.
00:00:51 Donna Nobelová byla zachráněna, Donna Nobelová opustila knihovnu.
00:00:57 Hej, kdo vypnul světla?
00:00:59 Donna Nobelová byla zachráněna, Donna Nobelová opustila knihovnu.
00:01:03 Hej, kdo vypnul světla?
00:01:05 Donna Nobelová byla zachráněna.
00:01:34 PÁN ČASU
00:01:40 LES MRTVÝCH
00:01:48 Hej, kdo vypnul světla? Hej, kdo vypnul světla?
00:01:54 Tudy, rychle, honem!
00:01:57 Hej, kdo vypnul světla?
00:02:00 Tati, knihovna už je i v televizi.
00:02:03 Pořád dokola, zlato.
00:02:05 Knihovna je jen v tvojí představivosti.
00:02:39 Donna.
00:02:49 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:02:54 Ahoj, Donno.
00:02:56 -Kdo jste?
-Jsem doktor Moon.
00:02:59 Ošetřuji vás, co jste sem přišla, už dva roky.
00:03:03 Bože, doktor Moon, omlouvám se. Co to se mnou je?
00:03:10 -Úplně jsem zapomněla.
-Ale vzpomněla jste si.
00:03:14 Půjdeme se projít?
00:03:15 Už žádné sny? O Doktorovi, modré budce, času a prostoru?
00:03:23 Jak jsme sem došli?
00:03:26 Sešli jsme schody a prošli dveřmi. Potkali jsme paní Aliovou.
00:03:32 -Jo, potkali, zapomněla jsem.
-Ale vzpomněla jste si.
00:03:40 Půjdeme dolů k řece?
00:03:43 Řekl jste k řece a najednou krmíme kachny.
00:03:47 Doktore!
00:03:50 Zdravíčko.
00:03:51 Donna Nobelová, Lee McAvoy.
00:03:55 -Ahoj, Lee.
-Ahoj, D..., D...
00:04:00 -Maličko se zadrhujete, to nic.
-D..., D...
00:04:05 Zkuste samohlásky, Lee.
00:04:09 Jak to dopadlo se mnou a s Leem?
00:04:11 Mám pocit, že vás pozval zítra na ryby.
00:04:18 Tak...
00:04:20 Ryby.
00:04:22 ZAHŘMĚNÍ
00:04:26 -D..., D...
-Krásný, ale nic neřekne.
00:04:32 Co s tebou budu dělat?
00:04:35 Vítejte doma, pa, pa, paní McAvoyová.
00:04:43 Stůjte! Nechte toho, vždyť máme návštěvu.
00:04:47 Tolik jste toho za sedm let zvládla.
00:04:49 Někdy mám pocit, že to bylo dýl. A občas, že to nebyl ani rok.
00:04:57 Chci jen říct, že je krásné vidět vás plně integrovanou.
00:05:05 Ne, signál rozhodně přichází z Měsíce, blokuju ho,
00:05:09 ale rozhodně se snaží. Donno!
00:05:11 Ups, pardon, rebarborové koláčky paní Angelové, nikdy se nepoučím.
00:05:16 Oh, Doktor, viděla jsem Doktora.
00:05:22 Ano, viděla, Donno, ale zapomněla jste.
00:05:28 Doktore, Moone, dobrý den. Dáte si šálek čaje?
00:05:52 Tak, je tu čisto, dovnitř, dovnitř! Doprostřed, přímo do světla, honem.
00:05:57 Opatrně na stíny.
00:05:59 -Doktore.
-Pracuju.
00:06:01 Myslím ty světla, slunce zapadá, nemůžeme zůstat dlouho.
00:06:07 -Máš živého?
-Možná, špatně se to poznává.
00:06:10 -Co je zase?
-Budeme potřebovat kuřecí.
00:06:13 Kdo má kuřecí?
00:06:16 Díky, Dave.
00:06:21 -Jo, takže špatný stín, opatrně.
-Nezaútočí, dokud jich nebude dost.
00:06:27 Ostatní o nás ale ví, přijdou.
00:06:31 Co je zač? Ani jsi nám to neřekla, a to mu máme věřit?
00:06:36 -Je to Doktor.
-A to znamená, že...
00:06:40 Budete o něm vyprávět, pokud tu přežijeme.
00:06:45 Říkáš, že je to kamarád, ale on tě vůbec nezná.
00:06:48 Jediné, co potřebuješ vědět, je, že bych mu věřila do konce vesmíru,
00:06:53 protože tam jsme byli.
00:06:58 Nevypadá, že by ti věřil.
00:07:00 Jo, má to háček, on mě ještě nepotkal.
00:07:10 -Co s ním je?
-Ruší ho nějaký jiný signál.
00:07:13 -Použij červené nastavení.
-To ten můj nemá.
00:07:16 -Tak zkus tlumič.
-Nemá ani tlumič.
00:07:19 Jednou bude mít.
00:07:24 Takže někdy v budoucnosti ti dám svůj šroubovák.
00:07:27 -Jo.
-A proč bych to dělal?
00:07:29 Nevyrvala jsem ho ze tvých mrtvých rukou,
00:07:32 jestli ti jde o tohle.
00:07:33 -A já ti to věřím, protože?
-Poslouchej.
00:07:36 Ztratil jsi kamarádku, jsi rozzlobený, chápu to,
00:07:38 ale musíš se uklidnit, Doktore, teď hned.
00:07:41 Uklidnit se? Já jsem v klidu!
00:07:42 V téhle místnosti je pět lidí naživu, soustřeď se na ně.
00:07:46 -Bože, s tebou je v mládí práce!
-V mládí? Kdo jsi?
00:07:49 Pro pánaboha, podívejte se na sebe, všichni tady teď zemřeme
00:07:53 a vy se tu hádáte jako staří manželé.
00:07:59 Doktore, jednou budu někdo, komu budeš naprosto důvěřovat,
00:08:06 ale nemůžu čekat, až na to přijdeš,
00:08:10 takže ti to prostě dokážu a je mi to líto.
00:08:16 Je mi to vážně líto.
00:08:31 Tak co?
00:08:34 Doktore, už chápeš?
00:08:39 Jo.
00:08:42 Jo, chápu.
00:08:47 Fajn.
00:08:57 Víte, co je na mém šroubováku zvláštní?
00:08:59 Nic ho neruší, nic nemá tak silný signál.
00:09:02 No, až na nějaké fény, ale pracuji na tom.
00:09:04 Odněkud přichází silný signál, který tu dříve nebyl.
00:09:07 Co je nového? No? Co se změnilo?
00:09:10 No tak! Co je nového, co se změnilo?
00:09:12 Já nevím, nic, stmívá se.
00:09:16 Je to šroubovák, tma mu nevadí.
00:09:20 Měsíc.
00:09:25 Co měsíc, co je na něm?
00:09:26 Není skutečný, postavili ho s knihovnou,
00:09:29 je to doktorský měsíc.
00:09:30 -Doktorský měsíc?
-Antivirus.
00:09:32 Opravuje a chrání hlavní počítač v jádru planety.
00:09:35 Je aktivní a vysílá signál.
00:09:39 Někdo někde v knihovně je naživu a komunikuje s měsícem.
00:09:43 Nebo je naživu a suší si vlasy.
00:09:46 Ne, signál rozhodně přichází z měsíce.
00:09:49 -Blokuju ho, ale stejně se snaží.
-Doktore!
00:09:52 Donno!
00:09:54 To byla vaše kamarádka, dostanete ji zpátky?
00:09:57 Co? Co? Co to, co to, počkat!
00:10:00 Počkat, zkouším vlnovou délku.
00:10:02 -Profesorko?
-Chviličku.
00:10:04 Je to důležité.
00:10:07 Mám dva stíny.
00:10:11 Všichni helmy, Anito, donesu tvoji.
00:10:14 -Prvnímu Davovi to nepomohlo.
-Hlavně v klidu, ano?
00:10:18 Já jsem v klidu, jenom pláču. Teď zemřu, pláč není přehnaný.
00:10:30 Vydržte.
00:10:33 Bože, jsou uvnitř.
00:10:35 Ne, ne, ne, zatemnil jsem jí průhled, třeba si budou myslet,
00:10:38 že už tam jsou a nechají ji.
00:10:40 Myslíš, že se dají oblafnout?
00:10:41 Možná, nevím, je to roj. S tím si nepokecám.
00:10:45 -Vidíš v tom něco?
-Skoro nic.
00:10:48 Hlavně se držte dál.
00:10:50 Profesorko, na slovíčko.
00:10:52 -Tady dole.
-Co je?
00:10:54 Řekla jsi, že je tu pět lidí naživu.
00:10:56 -No a?
-Ale nás je tu šest.
00:11:05 -Hej, kdo vypnul světla?
-Utíkejte!
00:11:09 Hej, kdo vypnul světla?
00:11:16 Hej, kdo vypnul světla? Hej, kdo vypnul světla?
00:11:20 Tak, doktore Moone.
00:11:22 -Mami, udělala jsem to pro tebe.
-Oh, to je pěkné, Elo.
00:11:25 -Kde mám obličej?
-Já nevím.
00:11:28 Viděla jsi doktora Moona? On odešel?
00:11:31 -Táta!
-Táta!
00:11:33 Ahoj, vy dva, obejměte tátu.
00:11:36 -Hele, co jsem udělala?
-Maminku?
00:11:39 Nemá obličej. Neviděls doktora Moona?
00:11:42 -Ne, byl tady?
-Jo, ještě před chvilkou.
00:11:44 Museli jste se minout.
00:11:50 Jsi v pořádku?
00:11:52 -Jo, jsem, jenom...
-Jenom?
00:11:59 To nic.
00:12:03 Dlouhý den, nic víc.
00:12:06 Jsem unavená.
00:12:10 Není ti nic?
00:12:12 Řekla jsem unavená a dali jsme děti spát
00:12:17 a koukali na televizi.
00:12:23 -Přišel dopis?
-Je noc.
00:12:26 Jdi se tam podívat.
00:12:43 -"Svět je špatně."
-Co?
00:12:46 Pro tebe, ale podezřelé.
00:12:48 "Drahá Donno, svět je špatně, sejdeme se na hřišti
00:12:53 zítra ve dvě."
00:13:06 Blázni.
00:13:11 Nechoď, prosím, nechoď.
00:13:21 Tak, vy dva, jděte a žádné praní.
00:13:44 Dostala jsem v noci vaši zprávu. Svět je špatně, co to znamená?
00:13:49 -Ne, nedostala.
-Promiňte, co?
00:13:51 Mou zprávu jste nedostala v noci, dostala jste ji před pár vteřinami.
00:13:56 Rozhodla jste se přijít, a tak jste najednou tady.
00:14:01 Tak tady plyne čas, snovým způsobem,
00:14:04 ale to už asi tušíte, že ano, Donno Nobelová.
00:14:10 -Odkud mě znáte?
-Už jsme se potkali, v knihovně.
00:14:15 Byla jste milá, chtěla bych vám to teď oplatit.
00:14:21 -Váš hlas, poznávám ho. Ano, poznáváte.
00:14:27 Jsem to, co zbylo ze slečny Evangelistové.
00:14:42 Najděte bezpečné místo.
00:14:44 Je to masožravý roj, s tím nemůžeš vyjednávat.
00:14:46 Pět minut!
00:14:47 Druhej Dave, zůstaň s ním.
00:14:49 Když bude dělat kraviny, odtáhni ho.
00:14:51 Dvě minuty, Doktore.
00:14:54 -Hej, kdo vypnul světla?
-Slyšíte to? Ta slova?
00:14:57 Poslední slova muže, který měl ten skafandr,
00:15:00 než jste vlezli dovnitř a sežrali ho zaživa.
00:15:03 Je to jeho duše, chycená v neurálním rozhraní, pořád dokola.
00:15:07 Když nemáte tu úctu nechat ho jít, použijte ho, mluvte se mnou.
00:15:13 Je to snadné, ukážete a pomyslíte, použijte ho, mluvte.
00:15:17 Hej, kdo vypnul světla?
00:15:19 Vashta Nerada žijí na všech planetách,
00:15:21 ale loví v lesích.
00:15:23 Co děláte v knihovně?
00:15:25 -Měli bychom jít, Doktore.
-Minutku.
00:15:27 Přišli jste do knihovny lovit, chci vědět proč!
00:15:36 -My jsme...
-Ale, zdravíčko.
00:15:40 -My jsme...
-Klid, za chvíli to půjde.
00:15:43 -Tak co jste?
-My jsme sem nepřišli.
00:15:49 -Ale jistě, že jste sem přišli.
-My jsme odtud.
00:15:55 -Odtud?
-Vylíhli jsme se.
00:15:57 Líhnete se ze stromů, z průduchů v kůře.
00:16:00 Toto jsou naše lesy.
00:16:04 Žádné lesy tu nejsou, rozhlédněte se.
00:16:06 Toto jsou naše lesy!
00:16:10 Vy nejste v lese, jste v knihovně. V knihovnách nejsou žádné...
00:16:16 Stromy.
00:16:17 -Měli bychom jít, Doktore.
-Knihy.
00:16:20 Přišli jste v knihách.
00:16:25 -Mikrospory v milionu milionů knih.
-Měli bychom jít, Doktore.
00:16:30 To je něco. Lesy Vashta Neradů pokáceny a potisknuty.
00:16:38 Milion milionů knih zplodilo stíny.
00:16:42 Měli bychom jít, Doktore.
00:16:46 Oh, Dave, oh, Dave, moc mě to mrzí.
00:16:52 -Hej, kdo vypnul světla?
-Měli bychom jít, Doktore.
00:16:55 Jsem to blbec, pořád melu hubou a nevím, kdy mám přestat kecat.
00:16:58 Víte, proč jsem pořád vůbec naživu? Vždy jsem blízko dveří.
00:17:23 Chtěla jsem se sejít tady, protože tady to celé
00:17:26 nejlépe uvidíte, uvidíte tu lež.
00:17:29 -Jakou lež?
-Děti. Podívejte se na ně.
00:17:33 Proč máte ten závoj?
00:17:36 Kdybych vypadala jako vy, nenosila bych ho.
00:17:38 Pamatujete můj obličej?
00:17:42 Takže vzpomínky ještě máte, knihovna, Doktor, já.
00:17:47 Jen vás naprogramovali, abyste se nedívala.
00:17:52 Promiňte, nejste mrtvá?
00:17:55 Svým způsobem jsme tu všichni mrtví.
00:17:58 -My jsme mrtví z knihovny.
-Ale co ty děti?
00:18:02 Ty přeci nejsou mrtvé. Moje děti nejsou mrtvé.
00:18:05 Vaše děti nikdy neexistovaly.
00:18:07 To neříkejte. O mých dětech nic neříkejte.
00:18:10 Podívejte se na ně, podívejte se na ně a pořádně.
00:18:14 Nejsou skutečné.
00:18:16 Už jste si všimla? Všechny jsou stejné.
00:18:21 Všechny děti v tomto světě, všichni chlapci a všechna děvčata,
00:18:25 všichni jsou stejní.
00:18:26 Přestaňte, proč tohle děláte? Proč máte ten závoj?
00:18:31 KŘIK
00:18:53 Zvláštní. Přála bych si, aby tu byl Doktor.
00:18:58 Doktor tu je, ne? Však se vrátí, ne?
00:19:06 Znáš to, když se podíváš na hodně starou fotografii
00:19:09 někoho známého.
00:19:12 Vypadá tak nějak neúplně, není hotový.
00:19:16 No, ano, Doktor tu je, přišel, když jsem potřebovala,
00:19:22 jako vždy.
00:19:25 Ale ne můj Doktor.
00:19:32 Můj Doktor by...
00:19:35 Viděla jsem celé armády se otočit a prchat.
00:19:40 A on se jenom otočil ke své TARDIS a otevřel ji lusknutím prstu.
00:19:50 -Doktor v TARDIS, nekonečné obzory.
-Spoilery.
00:20:01 Nikdo nemůže otevřít TARDIS lusknutím, tak to nefunguje.
00:20:05 -Doktor to umí.
-Já jsem Doktor.
00:20:08 Jednou budeš.
00:20:14 Jak se vede?
00:20:15 -Kde je druhý Dave?
-Nedorazí, promiň.
00:20:19 Když sežrali jeho, proč tu ještě jsem?
00:20:22 Nevím, třeba to zatemnění průhledu fungovalo.
00:20:26 To teda fungovalo, nikdy nikdo už neuvidí moji tvář.
00:20:31 -Potřebuješ něco?
-Dožít se důchodu.
00:20:36 -Pomůžete mi?
-Budu se snažit.
00:20:39 Doktore, když jsme vás potkali, nevěřil jste profesorce Songové.
00:20:47 A pak vám něco pošeptala a vy jste jí začal věřit.
00:20:51 Takové slovíčko by se mi v životě hodilo.
00:20:56 Co vám řekla?
00:21:02 Brzo mě uložej do rakve, nikomu to neřeknu.
00:21:05 -Jasně.
-Co?
00:21:10 Uložej, tohle by mě nenapadlo. Uložit, jasně, uložit.
00:21:13 -Ta zpráva, jak byla?
-4022 zachráněno, žádný přeživší.
00:21:18 Doktore?
00:21:20 Zpráva je od počítače.
00:21:22 A jak počítač zachraňuje data? Ukládá je, on je doslova uložil!
00:21:30 -Co máte s tváří?
-Chyba v přepisu.
00:21:34 Zničila můj obličej, ale zato jsem chytrá.
00:21:38 Špatná kopie originálu.
00:21:40 Kde to jsme? Proč jsou všechny děti stejné?
00:21:44 Opakuji stejný vzorec, aby se ušetřilo místo.
00:21:48 Místo?
00:21:51 -Místo na disku.
-Neříkej to, to nesmíš!
00:21:56 Vidíte? Tady to je, přímo tady.
00:21:58 Před sto lety, velký výkyv energie, všechny teleporty se aktivovaly
00:22:02 současně, Vashta Nerada zaútočilo hned po vylíhnutí
00:22:04 a počítač chtěl zachránit lidi.
00:22:06 -Chtěl teleportovat 4022 lidí?
-A úspěšně, ale co potom?
00:22:09 Neměl je kam poslat, v celé knihovně nebylo bezpečno.
00:22:12 Vashta Nerada v každém stínu, 4022 v paměti bez místa určení.
00:22:16 Jsou v systému, čekají na poslání jako emaily.
00:22:20 A co počítač udělá?
00:22:22 -No, to co vždycky.
-Uložil je.
00:22:29 Knihovna, celý svět knih.
00:22:32 A v jádru je největší disk ve vesmíru, rejstřík všech
00:22:35 napsaných knih včetně digikopií.
00:22:37 Počítač zachránil 4022 lidí tak, jak jen to počítač dovede.
00:22:42 Uložením na pevný disk.
00:22:45 Vaše fyzická podoba je uložena v knihovně
00:22:48 jako energetická signatura.
00:22:50 Může být zhmotněna, kdykoli si to vy nebo knihovník přejete.
00:22:53 V knihovně?
00:22:56 Takže můj obličej skončí na těch sochách?
00:22:59 -Pamatujete si sochy?
-Cože? Ne, jen...
00:23:06 Počkat, tohle nejsem skutečná já, tohle není mé tělo.
00:23:11 A já držela dietu.
00:23:13 Co vidíte okolo, celý tenhle svět, je jen virtuální realita.
00:23:23 -Tak proč vypadáte takhle?
-Neměla jsem na výběr.
00:23:27 Teleportovala jste se, jste věrná kopie.
00:23:30 Já byla jen datový duch, chycená sítí a uploadovaná.
00:23:34 -A jste chytřejší.
-Tady jsme jen shluky číslic.
00:23:39 Asi se posunula desetinná čárka v mém IQ.
00:23:42 Ale ztráta obličeje mi pomohla víc.
00:23:45 Jsem teď unikátně vybavená k prozření.
00:23:48 Jsem geniální a nemilovaná.
00:23:55 Jestli je jen sen, tak čí je?
00:24:00 Je těžké vidět vše v datovém jádře i pro mě, ale vidím slovo.
00:24:06 Zkratku.
00:24:09 Cal.
00:24:15 Mami, moje koleno!
00:24:17 Podívej, co sis udělala. Koleno jedno hloupé.
00:24:22 Není skutečná, jsou výmysly, je mi líto, musíte si to uvědomit,
00:24:26 jinak si neudržíte rozum.
00:24:28 Existují jen díky vaší víře v ně.
00:24:30 -Neznáte to, nemáte děti.
-Vy také ne.
00:24:35 Donno, pro vaše dobro, nechte je.
00:24:40 Nech toho, přestaň, všechno zkazíš! Nesnáším tě, všechno zkazíš!
00:24:44 -Zlato, co se děje?
-Zmlkni!
00:24:50 Tati! Ne, tati!
00:24:58 ALARM
00:25:00 Co to je, co se děje?
00:25:02 Z REPRODUKTORU: Autodestrukce začne za 20 minut.
00:25:08 Mami? Co tím ta paní myslela? Nejsme skuteční?
00:25:12 -Kam to jdeme?
-Domů.
00:25:15 To bylo rychlé, co, mami?
00:25:18 Mami? Co je to s oblohou?
00:25:25 Naprosté vymazání?
00:25:27 20 minut a planeta pukne jako vejce.
00:25:29 Ne, měsíc to brzy zastaví, jeho úkol je ochrana Calu.
00:25:35 Musíš toho ihned nechat, zapomněla jsi,
00:25:38 že to ty jsi zachránila všechny ty lidi?
00:25:41 -Ale vzpomněla sis.
-Mlčte, doktore Moone!
00:25:48 Ne, ne, ne, ne!
00:25:52 Z REPRODUKTORU: Všechny systémy knihovny trvale mimo provoz.
00:25:56 Omlouváme se za potíže.
00:25:58 -Zastavte to, musíme zachránit Cal.
-Co je to? Co je Cal?
00:26:02 Musíme k hlavnímu počítači, ukážu vám to.
00:26:05 -Ten je v jádru.
-Tak abychom vyrazili.
00:26:17 Gravitační platforma.
00:26:20 -Určitě tě mám rád.
-To teda máš.
00:26:32 Mami, mačkáš mi ruku.
00:26:37 Hlavně zůstaň tak, ať tě vidím. Hlavně nikam neodcházej.
00:26:44 Je čas jít spát?
00:26:55 Dobře.
00:26:58 To bylo fajn, že jo? Pěkně jsme si to užili.
00:27:01 Teplé mléko, pohádky v telce a pak vám máma četla z knížky.
00:27:08 -Mami? Já a Joshua nejsme skuteční.
-Jistě, že jste.
00:27:14 Jste skuteční jako všechno. Proč to říkáš?
00:27:19 Ale mami, občas, když tu nejsi, jako bychom nebyli.
00:27:23 I když jen zavřeš oči, prostě zmizíme.
00:27:29 No, já vám slibuju, že už nikdy nezavřu oči.
00:27:37 Ne!
00:27:42 Prosím!
00:27:45 Ne!
00:27:47 Ne, prosím!
00:27:50 Ne!
00:27:54 Ne, ne, ne!
00:28:02 Z REPRODUKTORU: Autodestrukce začne za 15 minut.
00:28:05 Datové jádro, přes 4000 myslí uvězněných uvnitř.
00:28:09 Jo, dlouho už tam nebudou, dochází nám čas.
00:28:14 Pomozte! Pomozte mi, prosím, prosím, pomozte!
00:28:24 Pomozte, prosím pomozte!
00:28:27 -Co to je? Bylo to dítě?
-Počítač je uspaný.
00:28:33 Nemůžu ho probudit, snažím se.
00:28:44 -Doktore, ty údaje.
-Já vím, jako by snil.
00:28:49 Ona sní, o normálním životě, o svém tátovi a o všech knížkách.
00:28:56 Počítače nemají sny.
00:28:58 Z POČÍTAČE: Pomozte, prosím, pomozte!
00:29:01 Ne, ale holčičky ano.
00:29:14 Prosím, pomozte, prosím, pomozte mi.
00:29:17 -Panebože.
-To je ta holka.
00:29:22 Ta holka, co byla v počítači.
00:29:25 Ona není v počítači. Ona je ten počítač.
00:29:30 Hlavní ovládací uzel, tohle je Cal.
00:29:35 Cal je dítě? Dítě připojené k databázi?
00:29:38 Proč jste to neřekl? Měl jsem to vědět!
00:29:40 Ona je z rodiny!
00:29:45 Cal!
00:29:47 Cristine Agatha Luxová, nejmladší dcera mého dědečka.
00:29:55 Umírala.
00:29:58 Tak jí postavil knihovnu a další do ní její mysl,
00:30:01 kterou měl chránit měsíc, aby si mohla užít historie,
00:30:05 žít v jakémkoli čase, číst jakoukoli knihu.
00:30:10 Milovala knihy nadevše.
00:30:13 Zbožňovala je.
00:30:16 Chtěl jen, aby ji nikdo nerušil, tajemství.
00:30:21 Ne obludárium.
00:30:22 Nechránil jste patenty, vy jste chránil ji.
00:30:29 Je to jenom poloviční život.
00:30:34 Ale je věčný.
00:30:35 -A pak přišly stíny.
-Stíny musím zachránit, zachránit!
00:30:43 Zachránit.
00:30:45 Zachránila je. Zachránila všechny v knihovně.
00:30:51 Vzala je do svých snů a chránila je.
00:30:54 -Proč nám tom prostě neřekla?
-Protože zapomněla.
00:30:58 V její hlavě mluví přes 4000 hlasů, to musí být jako...
00:31:03 No, můj život.
00:31:06 -Tak co uděláme?
-Snadně.
00:31:09 Teleportujeme všechny lidi z její paměti a restartujeme ji.
00:31:12 Složitě, Charlotta nemá dostatek paměti k dokončení přenosu.
00:31:15 Snadně, připíchnu se na počítač, aby si mohla půjčit moji paměť.
00:31:19 -Složitě, to tě na místě zabije.
-Jo? Vymysli lepší plán.
00:31:22 Přetíží to obě srdce, už nezregeneruješ.
00:31:24 Budu se snažit, abych neumřel, to mi jde dobře.
00:31:26 -Doktore!
-Mám pravdu, půjde to, poslouchej.
00:31:29 Ty a Lux zpátky do knihovny, připravte všechny paměťové jednotky
00:31:32 na maximum, a než něco řekneš, tak ti něco řeknu já, ticho!
00:31:36 -Někdy tě nesnáším!
-Já vím.
00:31:38 Pane Luxi, se mnou, Anito, jestli umře, zabiju ho!
00:31:44 -A co Vashta Nerada?
-Tohle jsou jejich lesy.
00:31:46 Zavřu Charlottu do jejího světa a ostatní odvedu.
00:31:49 Stíny se můžou hýbat, jak je jen libo.
00:31:51 -Takže nás prostě nechají odejít?
-Lepší nabídku nemám.
00:31:54 Uděláte jim nabídku?
00:31:56 Měli by ji přijmout, protože teď se mi nechce nabízet jim vůbec nic.
00:32:00 Víte co?
00:32:01 Já měl Anitu rád, byla statečná, i když plakala, nevzdala se.
00:32:06 A vy jste ji sežrali.
00:32:10 Ale já to nechám být, když necháte ostatní odejít.
00:32:14 -Jak dlouho to víte?
-Počítám stíny.
00:32:19 Máte jenom jeden.
00:32:23 Je skoro pryč, buďte štědří.
00:32:26 Toto jsou naše lesy, nejsme štědří.
00:32:29 Vrátím vám vaše lesy, ale vy mi musíte dát je.
00:32:33 Nechejte je jít!
00:32:35 Toto jsou naše lesy, je to naše maso.
00:32:42 Nehrajte si se mnou.
00:32:45 Zabili jste někoho, koho mám rád, není tu pro vás bezpečno.
00:32:49 Já jsem Doktor, jste v nejlepší knihovně vesmíru.
00:32:55 Najděte mě.
00:33:08 Máte jeden den.
00:33:15 -Anito.
-Už je mrtvá nějakou dobu.
00:33:17 -Řekl jsem, že máš jít.
-Lux to zvládne beze mě.
00:33:22 Ale ty ne.
00:33:28 Z REPRODUKTORU: Autodestrukce začne za dvě minuty.
00:33:36 Ne, ne, ne, ne, ne, tohle je má práce.
00:33:38 -Zakážeš mi mít také kariéru?
-Proč jsem spoutaný?
00:33:42 -Proč máš s sebou pouta?
-Spoilery.
00:33:44 Tohle není vtip. Nech toho, zabije tě to!
00:33:47 -Já mám šanci, ale ty ne.
-Nemáš šanci a já taky ne!
00:33:52 Spustím to na konci odpočtu.
00:33:54 Místo v příkazovém toku nám dá větší šanci na úspěšný teleport.
00:33:58 -River, prosím, ne!
-Zvláštní.
00:34:00 Takže ty jsi vždycky věděl, jak zemřu.
00:34:03 Celou tu společnou dobu jsi o tomhle věděl.
00:34:07 Když jsem tě naposled viděla, skutečného tebe,
00:34:10 tebe v budoucnosti, přišel jsi za mnou,
00:34:13 nový účes a oblek, vzal jsi mě na Dariliu
00:34:18 ke Zpívajícím věžím, to byla ale noc!
00:34:24 Věže zpívaly a ty jsi plakal.
00:34:29 Nic jsi neřekl, ale asi jsi věděl, že se blíží čas konce,
00:34:35 čas jít do knihovny.
00:34:37 Dal jsi mi svůj šroubovák, to mě mělo trknout.
00:34:41 Teď už nemůžeš nic dělat.
00:34:43 Nech tohle udělat mě!
00:34:45 Když tu zemřeš, tak se nikdy nepotkáme.
00:34:48 -Čas se dá přepsat.
-Tyhle časy ne, ani kousek.
00:34:51 Neopovažuj se.
00:34:54 To nic, pro tebe to nekončí, uvidíš mě zase.
00:35:00 A máme všechno před sebou, ty a já, čas a prostor.
00:35:06 Budeme utíkat.
00:35:10 River, znáš mé jméno, pošeptala jsi mi ho do ucha.
00:35:18 Je jen jeden důvod, proč bych to někomu řekl.
00:35:22 -Na to je jen jedna chvíle.
-Pššt.
00:35:24 -4, 3, 2...
-Spoilery.
00:35:37 -Donno! Co se děje?
-Nevím, ale není to skutečné.
00:35:42 Nic není skutečné, celý svět, všechno tady není skutečné.
00:35:48 -A co já?
-Ty jsi skutečný.
00:35:53 Vím, že jsi.
00:35:56 Bože, bože, doufám, že jsi.
00:36:05 Najdu tě! Slibuju ti to, najdu tě!
00:36:17 Pardon, co se stalo?
00:36:22 Jak jsme se sem dostali?
00:36:24 Podívejme! Jste zpátky. Jste všichni tu, zvládl to!
00:36:33 Jste zpátky, báječné!
00:36:50 To je pašák, zvládl to, 4022 lidí, zachránil vás!
00:37:20 Z REPRODUKTORU: Prosíme o trpělivost.
00:37:21 Lze teleportovat pouze tři současně, nesdělujte svůj cíl,
00:37:25 dokud nedorazíte k označeným lodím.
00:37:27 Tak co?
00:37:30 V knihovně nebyl nikdo jménem Lee.
00:37:34 Asi tu měl jiné jméno, ale popravdě,
00:37:40 stejně to nebyl ten pravý.
00:37:42 Možná ne.
00:37:45 Muž přesně pro mě, krásný, obdivuje mě a skoro vůbec nemluví.
00:37:52 -Co to o mně říká?
-Hodně.
00:37:55 Promiň, řekl jsem hodně? Myslel jsem nic.
00:37:58 Chtěl jsem říct nic a omylem jsem řekl hodně.
00:38:04 -A co ty? Jsi v pořádku?
-Jako vždycky.
00:38:12 Znamená to v časopánštině něco jako "nejsem vůbec v pořádku"?
00:38:18 Proč?
00:38:21 Jsem taky v pořádku.
00:38:28 Pojď.
00:38:36 D..., D..., D...
00:38:55 Tvá kamarádka, profesorka Songová, zná tě v budoucnosti, ale nezná mě.
00:39:03 Co se mi stane?
00:39:05 Když slyšela mé jméno, tak se podívala...
00:39:08 Donno, tohle je její deník.
00:39:14 Má budoucnost.
00:39:19 Mohl bych se podívat.
00:39:22 Co říkáš?
00:39:26 Podíváme se na konec?
00:39:35 -Spoilery, co?
-Jo.
00:39:53 Tak pojď, další kapitola je tudy.
00:39:59 Když utíkáš s Doktorem, je to, jako by to nemělo skončit.
00:40:03 Ale ať se snažíš, jak chceš, nic není věčné.
00:40:09 Všichni ví, že všichni zemřou, nikdo to neví tak jako Doktor.
00:40:14 Ale já si myslím, že kdyby si to jen na moment,
00:40:18 jen na chvilku přiznal, všechny oblohy všech světů
00:40:21 by naráz ztmavly.
00:40:24 Proč? Proč bych jí dal šroubovák? Proč bych to dělal?
00:40:28 Roky nad tím mohu přemýšlet, jen abych vymyslel,
00:40:31 jak ji zachránit.
00:40:32 A já jsem jí dal šroubovák, proč jsem to udělal?
00:40:39 Podívej!
00:40:41 Jsem úžasnej!
00:40:42 -Co je to?
-Její záchrana!
00:40:52 Zůstaň se mnou, zvládneš to, zůstaň se mnou, no tak!
00:40:56 Ty a já ještě jednou!
00:41:02 Promiň, River, zkratka.
00:41:05 PLATFORMA VYPNUTA
00:41:16 Všichni ví, že všichni zemřou.
00:41:22 Ale ne každý den.
00:41:27 Ne dnes.
00:41:52 To nic, jste v bezpečí. Tady vám bude dobře.
00:41:57 Doktor opravil datové jádro, už je to tu pěkné.
00:42:01 Ale neměla byste být sama. Přivedla jsem vám přítele.
00:42:05 Nejsem chytrá holka?
00:42:08 To jsme všichni.
00:42:13 Propánajána, on prostě nemůže, co?
00:42:18 Ten Doktor, neskutečný Doktor.
00:42:23 Prostě se nevzdá.
00:42:42 Některé dny jsou zvláštní a jiné jsou dokonce požehnané.
00:42:49 Někdy nezemře vůbec nikdo.
00:43:19 Sem a tam, jednou za miliony dní, jen jediný den,
00:43:24 když se vítr uklidní a Doktor přijde na pomoc...
00:43:34 Všichni přežijí.
00:44:05 Dobrou noc, všichni.
00:44:13 Příště uvidíte:
00:44:15 Buď opatrný.
00:44:16 Na cestě se skupinou cizinců přes diamantovou planetu Midnight?
00:44:20 Co by se mohlo stát?
00:44:21 -Užijte si cestu.
-Nemůžu se dočkat.
00:44:23 Co to vydává ten zvuk?
00:44:26 -Zkouší to dveře.
-Nic tam není.
00:44:29 Chci vědět, kdo to sakra je!
00:44:33 Jestli chcete přežít, potřebujete mě.
00:44:35 Jste snad něco extra?
00:44:36 -Dva lidé jsou mrtví.
-Tak ať nejsou tři.
00:44:39 Jde si to pro mě! Jde si to pro mě!
00:44:44 Pojďte sem!
00:44:47 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2013
Donna se objevuje ve světě, kde je vdaná a má dvě děti. Jenže je to celé nějaké divné, tohle přece není její život, vždyť si pamatuje Doktora. Mezitím se Doktor s profesorkou Songovou snaží v Knihovně zachránit ostatní před masožravým rojem a zjistit, kam zmizelo 4200 živých návštěvníků Knihovny, přítomných v okamžiku jejího uzavření.
