Tajemný Doktor cestuje hlubinami vesmíru i času. Kultovní britský sci-fi seriál (2008). Hrají: D. Tennant, C. Tateová, P. Capaldi, T. Childsová, F. Fowlerová, F. Pandolfo, P. Davis, S. Beharová a další. Režie Colin Teague
00:00:06 Starý Řím.
00:00:12 Teda pro ně ne, pro ně je tohle to naprosto nový Řím.
00:00:16 Ach bože.
00:00:19 Je tak římský, je úžasný.
00:00:26 Jsem tady, v Římě, Donna Nobelová v Římě.
00:00:33 To je tak divný, všichni tu jsou mrtví.
00:00:37 No, to bych jim neříkal.
00:00:39 Tak moment, támhle to je v angličtině.
00:00:42 -Je to jen historická reprodukce?
-Ne, ne, ne, to ti překládá TARDIS.
00:00:46 Jen to anglicky vypadá. I mluvu.
00:00:48 -Teď mluvíš latinsky.
-Vážně?
00:00:50 -Teď jsem řekla latinsky "vážně"?
-Jo, vážně.
00:00:54 A co když řeknu něco v pravé latině?
00:00:57 Jako veni, vidi, vici.
00:00:58 To říkal táta, když přišel z fotbalu.
00:01:01 Veni, vidi, vici, jak jim to bude znít?
00:01:03 Já nevím, musíš si pořád vymýšlet?
00:01:06 Zkusím to.
00:01:09 -Zdravím, zlato, tak copak to bude?
-Veni, vidi, vici.
00:01:15 Promiň? Já neuměla keltsky, nemůžu pomoct, slečna.
00:01:22 Jo.
00:01:24 -Neumí keltsky?
-Velština. Zníš velšsky.
00:01:28 A jsme chytřejší.
00:01:36 -Nejsme divně oblečení?
-Ne, tady je jim to jedno.
00:01:40 Jsou tu multikulturní.
00:01:42 -Ty jsi tady už byl?
-Hm, dávno tomu.
00:01:45 A než se zeptáš, s tím ohněm nemám nic společného.
00:01:48 Možná maličko, ale ani jsem se nerozhlédl.
00:01:51 Koloseum, Pantheon, Circus Maximus, to všechno by ale mělo být vidět.
00:01:59 Kde to je?
00:02:01 Půjdeme tudy.
00:02:04 Stále hoří, stále hoří!
00:02:07 Budete potrestáni za všechny vaše hříchy!
00:02:10 Vaše dny jsou sečteny, hoří!
00:02:15 Nejsem odborník, ale kolem Říma je sedm vrchů.
00:02:20 Proč je tu jen jeden?
00:02:22 DUNĚNÍ
00:02:23 Je to tu zase.
00:02:27 Už je to tu zase.
00:02:29 Tak moment, jedna hora s kouřem, takže jsme...
00:02:35 V Pompejích. Jsme v Pompejích!
00:02:40 A je den výbuchu.
00:03:06 PÁN ČASU
00:03:12 OHNĚ POMPEJÍ
00:03:29 Žádám o audienci u nejvyšší kněžky Sibyly.
00:03:32 Nejvyšší kněžka nemá čas.
00:03:41 -Co jí chceš sdělit, sestro?
-Je tady.
00:03:44 Jak bylo řečeno v proroctví. Budka, modrá budka.
00:04:05 To snad ne, neříkej, že TARDIS zmizela.
00:04:09 Neřeknu.
00:04:10 -Tak kde je?
-Řeklas, ať to neříkám.
00:04:14 -Hele, nechytrač na mě latinsky.
-Počkej.
00:04:19 Pardon. Támhle byla budka, velká dřevěná modrá budka
00:04:22 přímo támhle.
00:04:24 -Kdo ji vzal?
-Prodal jsem ji.
00:04:26 -Ale nebyla vaše.
-Byla na mým plácku.
00:04:30 Dostal jsem za ni 15 sestercií. Fajn penízky.
00:04:33 -Komu jste ji prodal?
-Starému Ceciliovi.
00:04:36 Jestli se chcete hádat, jděte za ním.
00:04:38 Bydlí na ulici Foss, velká vila, to najdete.
00:04:41 Díky.
00:04:43 Na co chtěl velkou budku?
00:04:45 Moderní umění. Pryč od ní, honem!
00:04:50 Rombusi, mám hlad, dones mi mravence v medu,
00:04:53 hodný hoch.
00:04:54 Jo, možná i myš.
00:05:00 -Co říkáš?
-Podle tebe umění.
00:05:03 -Podle mě to jen zabírá místo.
-Naše hvězda stoupá, drahá.
00:05:07 Navštíví nás sám Lucius Dextrus, dnes odpoledne.
00:05:10 -S tím a Evelininým povýšením...
-Už to nech být, otče.
00:05:14 Kdybychom se přestěhovali do Říma, mohla být pannou Vesty.
00:05:18 -Zmínil tady někdo panny?
-Quintusi, nebuď hrubý!
00:05:21 -Omluv se domácímu božstvu!
-Nech mě.
00:05:23 Omluv se ihned! Bohové neustále bdí.
00:05:26 HLUK
00:05:30 Na místa!
00:05:47 Vidíš, zlobí se na tebe i nebesa, ihned se omluv.
00:05:52 Říkám ti, Cecilie, ten chlap je k ničemu.
00:05:56 Omlouvám se, bohové.
00:05:57 Kde jsi byl dnes v noci? Určitě dole v lázních.
00:06:00 Skotačil s Etrusky, křesťany, prostě lůzou.
00:06:03 -Nebolí tě hlavinka? Bolí, viď?
-No tak, nech mě být.
00:06:07 Quintusi, musíš se upravit, než dorazí Lucius Dextrus.
00:06:11 Podívej se na sestru, ta je tak okouzlující.
00:06:15 -No jistě, copak naše Evelína.
-Protože ona má dar.
00:06:21 Buď pyšný na svou sestru.
00:06:23 -Inhalovala jsi?
-Dnes ráno ne.
00:06:26 Tak pojď, zlatíčko, trénink. Dnes je to horké.
00:06:30 Hypocaust topí jako divý, bůh hory musí být šťastný.
00:06:33 Dýchej zhluboka, pamatuj na sesterstvo.
00:06:39 -Ach, bolí to.
-Zlatíčko, je to horké?
00:06:42 Někdy v tom kouři vidím tak hrozné věci.
00:06:47 -Jako třeba?
-Obličej.
00:06:53 -Kamenný obličej.
-Bude to dávat smysl, jednou.
00:06:57 Sestra Spurrina slíbila, že opona se rozhrne
00:07:01 a ty budeš věštkyně.
00:07:28 Kdo jsi?
00:07:32 -Ahá, mám to, ulice Foss, tudy!
-Ale já našla velký amfiteátr.
00:07:37 Můžeme tam jít a svolat všechny lidi.
00:07:39 Třeba mají velký zvon nebo tak, zvony už vynalezli, ne?
00:07:42 -Na co chceš zvon?
-Musíme je varovat, začít evakuaci.
00:07:45 Kdy Vesuv bouchne, kdy to přijde?
00:07:47 23. srpna, takže den výbuchu je zítra.
00:07:50 Spousta času, můžeme všechny zachránit.
00:07:52 Jo, ale to neuděláme.
00:07:54 Ale to ty přeci děláš, zachraňuješ lidi.
00:07:56 Tentokrát ne, Pompeje jsou pevný bod v čase.
00:07:59 To, co se stalo, nelze změnit.
00:08:01 -Říká kdo?
-Říkám já.
00:08:03 -Ty tu šéfuješ?
-TARDIS, Pán času, ano.
00:08:05 Donna, člověk, ne.
00:08:07 Nechci tvé dovolení, řeknu jim to sama.
00:08:09 Když si tu stoupneš a budeš hlásat konec světa,
00:08:11 budou tě mít za bláznivou jasnovidku.
00:08:13 Tak pojď, TARDIS, musíme odsud pryč.
00:08:15 No tak k tomu ti mám i co říct, vesmířane.
00:08:18 Vsadím se, že máš.
00:08:29 Ten vysoký, nazval nás šílenými.
00:08:33 Takže je v Pompejích nový. Brzy se poučí.
00:08:37 Našly jsme to, sestro Spurrino, ve 13. knize
00:08:41 velkých Sibyliných věšteb.
00:08:43 Modrá budka, celý chrám ze dřeva, Sibyla předpověděla,
00:08:48 že se budka objeví v čase bouří, ohně a zrady.
00:08:54 Sestry.
00:09:04 -Měla byste odpočívat.
-Velké věštby Sibyly se mýlí.
00:09:09 Její slova byla uctívána po generace.
00:09:12 Toto je nový věk.
00:09:15 Slyšte má slova.
00:09:18 Předpovídám budoucnost úspěchu a síly
00:09:22 a nekonečné impérium Pompejí, které stonásobně překoná
00:09:27 samotný Řím a do své náruče obejme celý širý svět.
00:09:36 Pokud následníci modré budky odmítnou toto proroctví,
00:09:40 jejich krev poteče po zdech našeho chrámu.
00:09:45 DUNĚNÍ
00:09:47 Bohové souhlasí.
00:09:50 Na místa!
00:09:56 Jéje.
00:09:58 -Tady.
-Děkuji, vzácný pane.
00:10:02 Obávám se, že dnes mám zavřeno, čekám návštěvu.
00:10:05 To jsem já. Jsem návštěva, ahoj.
00:10:08 -Kdo jste?
-Já jsem Spartakus.
00:10:13 -A já taky.
-Pán a paní Spartakovi?
00:10:16 -Ne, nejsme manželé.
-Ne, nejsme spolu.
00:10:18 Ó, bratr a sestra, ano, jistě, jste si podobní.
00:10:23 -Vážně?
-Vážně?
00:10:24 Promiňte, dnes nemohu obchodovat.
00:10:26 -Obchodujete přesně s čím?
-S mramorem. Lobus Cecilius.
00:10:29 Těžba, leštění a design mramoru. Chcete-li mramor, jsem váš člověk.
00:10:35 To je skvělé, já jsem inspektor mramoru.
00:10:38 Při bozích obchodníků, inspekce.
00:10:41 Promiňte, pane, moc se omlouvám za svého syna.
00:10:45 To je má manželka Metella, přiznávám, že nejsme připraveni...
00:10:49 Nebojte se, určitě nemáte co skrývat,
00:10:51 nicméně támhle ten objekt mi přijde spíše dřevěný.
00:10:54 Řekla jsem, ať to vyhodíš.
00:10:57 -Dnes jsem to koupil.
-Caveat emptor. (Bez záruky.)
00:11:00 Vy jste Keltové? To je fajn.
00:11:03 Určitě je v pořádku, ale musím si ji půjčit
00:11:06 na důkladnou prohlídku.
00:11:07 Mimochodem, nedoporučil bys jim dovolenou, Spartaku?
00:11:11 -O čem to mluvíš, Spartaková?
-Mluvím o téhle rodině.
00:11:15 Matka, otec a syn, nemyslíš, že by měli na chvíli z města?
00:11:19 -Proč bychom měli?
-Třeba kvůli té sopce.
00:11:21 -Co?
-Ta sopka.
00:11:23 -Ta co?-Ta velká sopka, kterou máte za městem.
00:11:26 Oh, Spartaková, chyba, ještě jsme nepozdravili
00:11:28 domácí božstvo.
00:11:30 Oni neví, co to je, pro ně je Vesuv jen hora,
00:11:32 ještě nevybuchl.
00:11:34 Římané nemají slovo pro sopku. Ne do zítřka.
00:11:37 Super, naučí se nové slovo, až budou umírat.
00:11:40 Donno, přestaň!
00:11:41 Nevím, jaká děcka vozíš běžně v TARDIS,
00:11:44 ale mně tohle říkat nebudeš.
00:11:46 Ten kluk, kolik mu je, 16? A zítra uhoří k smrti.
00:11:50 -A je to má vina?
-Právě teď jo.
00:11:53 Ohlašuji Lucia Petruse Dextra, hlavního věštce městské vlády.
00:12:03 -Lucius, je mi ctí jako vždy.
-Quintusi, stoupni si!
00:12:08 Je to čest, pane, vaše návštěva v mém domě.
00:12:13 Ptáci letí na sever a vítr jde od západu.
00:12:17 -Jistě, zajisté. A to je dobré, že?
-Jen zrno ví, kde vyroste obilí.
00:12:22 Vidíš, Metello, slyšela jsi někdy moudřejší slova?
00:12:26 Nikdy. Je to čest.
00:12:30 Pane, mám tu další hosty, toto je Spartakus a Spartaková.
00:12:34 Jméno je jen mrak nesený větrem.
00:12:36 Ale vítr je nejvíce vnímán v temnotě.
00:12:41 Co je tma víc než předzvěst slunce?
00:12:44 -Ale každé slunce musí zapadnout.
-Ha!
00:12:47 A vyjít jako syn, následující otce.
00:12:49 Sakryš, velmi chytré, pane, jste jistě učený muž.
00:12:54 Oh, ano, ale to nic, nechci narušit status quo.
00:12:57 -Je to Kelt.
-Hned budeme pryč.
00:13:00 -Já nejdu.
-Musíš.
00:13:02 Ale já nejdu!
00:13:04 Moment odhalení.
00:13:07 A tady je! Přesně, jak jste chtěl.
00:13:09 -Jste potěšen, pane?
-Jako déšť těší půdu.
00:13:13 Ale tohle je jiné, kdo to navrhnul?
00:13:15 Pan Lucius dal instrukce.
00:13:17 -Odkud máte vzor?
-Z deště, mlhy a větru.
00:13:20 -Vypadá to jako obvod.
-Vyrobený z kamene.
00:13:22 Chcete říct, že tohle máte ze snu?
00:13:25 Taková je má práce městského věštce.
00:13:27 -Jste spíš starosta.
-Oh, omluvte mou přítelkyni.
00:13:32 Je z Barcelony.
00:13:33 Tohle je věk pověrčivosti, oficiální pověrčivosti.
00:13:36 Věštec je placen městem za předpovědi.
00:13:39 Že vítr vane ze západu, je obdoba večerních zpráv.
00:13:42 Vysmívají se nám.
00:13:45 Ti dva, používají podvodná slova a vysmívají se nám.
00:13:48 Nechtěl jsem nikoho urazit.
00:13:50 Omlouvám se, dcera právě inhalovala výpary.
00:13:53 -Matko, co jsi jí to udělala?
-Teď ne, Quinte.
00:13:57 Vždyť je nemocná, podívej se.
00:13:59 Rozumím, že mám v tomto domě rivala, dalšího s darem?
00:14:02 Je zaslíbena sesterstvu Sibyly, podle nich má úžasné vize.
00:14:08 Předpovědi žen jsou omezené a hloupé,
00:14:10 jenom muži mají dar skutečného zření.
00:14:13 Teď už vím, odkud vítr vane.
00:14:15 DUNĚNÍ
00:14:17 Bůh hory tě slyší, vol svá slova opatrněji.
00:14:21 -Takže inhalovala výpary?
-Dávají mi sílu.
00:14:24 -Nevypadá to tak.
-To je tvůj názor? Ranhojiči?
00:14:28 -Co prosím?
-Doktor, to je tvé jméno.
00:14:31 -Jak tohle víš?
-Ty si říkáš Nobelová.
00:14:38 -No tak, Evelíno, nebuď hrubá.
-Ne, ne, jen ať mluví.
00:14:41 Oba přicházíte z daleka.
00:14:44 Ženské jasnovidky si často vymýšlejí vágní příběh.
00:14:47 Ne, tentokrát, Luciusi, vás přejasnovidcovala.
00:14:51 Skutečně?
00:14:53 -Muži, z Gallifrey?
-Co?
00:14:59 Velmi podivný obraz, váš domov je tracen v ohni.
00:15:03 -Je to tak?
-Co to dělají?
00:15:05 -A ty jsi dcera Londýna.
-Jak tohle víte?
00:15:10 Tento dar je dar Pompejí, všichni věštci zde hovoří pravdu.
00:15:14 -To není možné.
-Doktore, ona se vrací.
00:15:20 Kdo se vrací?
00:15:22 A ty, dcero Londýna, máš něco na zádech.
00:15:30 -Co to znamená?
-Dokonce slovo Doktor je falešné.
00:15:33 Tvé jméno je skryté.
00:15:36 Hoří ve hvězdách, přímo v samotné Kaskádě medúzy.
00:15:41 Ty jsi pán, jsi Pán času.
00:15:50 Evelíno!
00:15:56 Nechtěla být nezdvořilá, je to hodné děvče,
00:16:01 ale mluví skrze ni bohové.
00:16:05 -Co to má s rukou?
-Kožní vyrážka.
00:16:07 Nikdy si nestěžovala. Natírám jí to olivovým olejem.
00:16:11 Co je to?
00:16:14 Evelína říkala, že přicházíte z daleka.
00:16:18 Prosím, viděla jste něco takového?
00:16:30 Je to kámen.
00:16:41 -Zvláštní typ hypocaustu.
-Tady v Pompejích jsme pokrokoví.
00:16:45 V Římě mají stále pece na dřevo, my používáme teplé prameny
00:16:48 přímo z našeho Vesuvu.
00:16:51 -Koho to napadlo?
-Jasnovidky.
00:16:53 Po velkém zemětřesení před 17 lety. Hodně bylo zničeno.
00:16:58 A zase postaveno.
00:17:00 Nenapadlo vás odejít? No, jen ne do San Fraciska.
00:17:03 To je ta restaurace v Neapoli?
00:17:06 -Co ten zvuk?
-Nevím, je slyšet často.
00:17:10 Prý za něj mohou bohové podsvětí.
00:17:14 A po tom zemětřesení, tehdy jasnovidky
00:17:17 začaly říkat pravdu?
00:17:19 Ano, přesně tehdy. Víte, vždycky byly, řekněme,
00:17:22 nepřesné, ale pak jasnovidky, věštci, haruspikové,
00:17:27 všichni viděli pravdu znovu a znovu.
00:17:29 Je to úžasné, předpovídají úrodu i déšť s naprostou přesností.
00:17:33 -A řekli něco o zítřku?
-Ne, proč by měli? Proč se ptáte?
00:17:38 Ale, jen tak, jen se ptám.
00:17:40 Všechny jasnovidky inhalují výpary, ano?
00:17:43 Díky tomu zří.
00:17:46 Ipso facto... (Tím pádem...)
00:17:49 Takže?
00:17:51 -Všechny inhalují toto.
-Prach.
00:17:53 Malé částečky kamene.
00:18:00 Ony vdechují Vesuv.
00:18:06 Quinte, dobrý synu, ten Lucius Petrus Dextrus,
00:18:11 kde bydlí?
00:18:12 Do toho mi nic není.
00:18:14 Zkusíme to znovu.
00:18:15 Ten Lucius Petrus Dextrus, kde bydlí?
00:18:38 Neříkejte to otci.
00:18:42 Když to neřekneš ty mému.
00:18:48 Pochodeň, prosím.
00:19:07 -Lhář! Řekl otci, že je jediný.
-No, tady je spousta mramorotepců.
00:19:13 Všem řekl to samé, má součástky z různých míst,
00:19:16 a tak nikdo neví, co přesně staví.
00:19:18 -A to je?
-Budoucnost, Doktore.
00:19:21 Budujeme budoucnost podle vůle našich bohů.
00:19:28 Nesměj se mi.
00:19:29 Tak díky, co říkáš?
00:19:33 -Bohyně Venuše.
-To je rouhání.
00:19:36 Jsem ráda, že se směješ.
00:19:40 Co dělají v Pompejích holky tvého věku, chodíte ven?
00:19:46 Postáváte před obchody? Marks and Claudius?
00:19:49 Jsem zaslíbena sesterstvu až do tvé smrti.
00:19:53 -To sis sama zvolila?
-Neměla jsem na výběr.
00:19:56 Sestry vybraly mě, mám dar zření.
00:20:01 Tak co zříš o zítřku?
00:20:03 -Zítřek je významný?
-Řekni ty.
00:20:06 Co vidíš?
00:20:10 Slunce vyjde a zase zapadne, nic zvláštního.
00:20:18 Hele, neříkej nic Doktorovi, zabil by mě,
00:20:21 ale mám taky proroctví.
00:20:25 Evelíno, promiň, ale vyslechni mě.
00:20:27 Sestry!
00:20:29 Evelíno, slyšíš mě? Poslouchej.
00:20:33 Proroctví je jen jedno.
00:20:35 Vše, co ti teď řeknu, je pravda, přísahám, jen mě poslouchej.
00:20:39 Zítra ta hora vybuchne.
00:20:44 Evelíno, poslouchej, prosím.
00:20:46 Vzduch bude plný popela a kamení, spousta kamení,
00:20:50 které pohřbí celé město.
00:20:52 To není pravda!
00:20:54 Je mi to líto, vážně je. Ale všichni zemřou.
00:20:59 -Nové proroctví!
-Nemožné!
00:21:01 Proroctví je jen jedno!
00:21:03 I když mi nevěříš, řekni rodině, ať odejde pryč, jen na den,
00:21:06 jen na zítra, ale musíte opustit Pompeje.
00:21:10 To je falešné proroctví!
00:21:17 Ta Nobelová, hovoří o novém proroctví,
00:21:20 o pádu Pompejí!
00:21:22 Pompeje budou věčné.
00:21:24 -Tak co máme udělat?
-Falešná věštkyně musí zemřít.
00:21:28 Obětujte ji.
00:21:31 Tenhle patří tam, tenhle tam.
00:21:40 A ten je obráceně. Co to má být?
00:21:42 -Povězte.
-Co? Jasnovidec a neví?
00:21:45 -Semínko může ve větru plachtit.
-Já věděl, že to řeknete.
00:21:49 -Je to měnič energie.
-Měnič energie na co?
00:21:52 Já nevím. Miluju neznalost, udržuje mě ve střehu.
00:21:57 Musí to být hrozné, být věštcem, vzbudit se a vidět déšť,
00:22:00 o kterém jste věděl.
00:22:02 Život je pak nudný. Kdo tohle navrhnul, Luciusi?
00:22:05 -Kdo vám dal instrukce?
-Už jste blábolil dost.
00:22:08 Luciusi, vážně, jsem na vaší straně, pomůžu vám.
00:22:11 Urážíte bohy, na to je jediná odpověď.
00:22:14 Do zbraně!
00:22:16 Morituri te salutant. (Mrtví tě zdraví.)
00:22:19 Keltské modlitby jsou na nic.
00:22:20 Pane, on mě k tomu donutil. Prosím, nechte mě jít.
00:22:23 No tak, Quinte, důstojnost ve smrti.
00:22:25 Respektuji vaše vítězství, ruku na to.
00:22:29 No tak.
00:22:31 Mé poslední přání.
00:22:38 -On je...
-Ukaž se.
00:22:42 Práce bohů.
00:22:45 -Je z kamene.
-A taky bez ruky. Jdeme!
00:22:51 -Honem, Quinte!
-Za nimi!
00:22:54 Utíkej!
00:22:56 Ten mramor. Jsou nerozbité.
00:23:00 Ó, pane hory, žádám vás, tento muž chce předejít
00:23:05 slávě Pompejí.
00:23:09 Pane, prosím vás, ukažte se.
00:23:13 Ukažte se!
00:23:23 Nesledují nás, je to dobrý, moc pěkné, allons-y,
00:23:26 jsme v bezpečí.
00:23:28 Můj bože, to samé se děje Evelíně.
00:23:30 DUNĚNÍ
00:23:31 Co to bylo?
00:23:35 -Ta hora.
-Ne, to bylo blíž.
00:23:46 -Jako kroky.
-To nejde.
00:23:51 -Kroky pod zemí.
-Co to je? Co to je?
00:24:02 -Co to je? Co je to za zvuk?
-Nezní to jako Vesuv.
00:24:07 -Cecílie, všichni hned ven!
-Doktore, co je to?
00:24:10 Sledují nás.
00:24:14 Jděte ven!
00:24:30 Bohové jsou s námi.
00:24:32 Potřebujeme vodu, Quinte, všichni sežeňte vodu!
00:24:34 Donno!
00:24:35 Jsme poctěni návštěvou bohů.
00:24:44 Mluvte se mnou, víc nechci, promluvte, chci vědět, kdo jste,
00:24:48 neubližujte těm lidem, mluvte se mnou,
00:24:50 chci vědět, kdo jste.
00:24:53 Jsem Doktor, chci jen vědět, kdo jste.
00:24:58 Doktore!
00:25:17 Co to bylo?
00:25:19 Kamenné brnění držené pohromadě vnitřní lávou.
00:25:24 Snadná práce, ale to bude jen obyčejný pěšák.
00:25:26 Doktore, nebo jak se jmenujete? Přinášíte smůlu do našeho domu.
00:25:31 Váš syn byl úžasný, tak mu poděkujte.
00:25:37 Že by mimozemšťané v Pompejích? Ještě že jsme se tu zdrželi.
00:25:42 Donno?
00:25:45 Donno.
00:25:48 Donno!
00:25:49 To si snad děláte srandu!
00:25:52 Falešná věštkyně se vzdá své krve i svého dechu.
00:25:57 Já ti dám, vzdát se, ani to nezkoušej.
00:26:00 Budeš potichu.
00:26:01 Hele, sestro, možná máš oči na rukách,
00:26:04 ale až s tebou skončím, budeš mít oči
00:26:06 na zadní straně hlavy, nechte mě jít!
00:26:08 -Ať tento hlas ustane navždy!
-Už se nemůžu dočkat.
00:26:17 Cože? Muži nesmějí do chrámu Sibyly.
00:26:20 To je jen mezi námi děvčaty.
00:26:21 Jednou jsem potkal Sibylu, jo, skvělá ženská,
00:26:24 sakra, uměla tančit tarantelu.
00:26:27 Pěkný zuby.
00:26:28 Myslím, že ke mně něco cítila, řekl jsem jí, že by to nevydrželo
00:26:32 a ona na to, že ví.
00:26:34 -Jak se máš?
-Líp být nemůže.
00:26:35 -Pěkná tóga.
-Díky. A provazy?
00:26:38 Moc ti nesluší.
00:26:41 Co je to za magii?
00:26:43 Něco vám o Sibyle řeknu, zakladatelce tohohle.
00:26:46 Styděla by se za vás, její moudrost a nadhled
00:26:49 jste pokřivily.
00:26:51 Takhle vy šíříte slovo, čepelí nože?
00:26:54 Ano, nože, který uvítá i tebe.
00:26:56 Ukažte mi ho!
00:27:02 -Velekněžko, on to tu znesvětil.
-Ukažte mi ho, tento je jiný.
00:27:06 -Nese s sebou hvězdné světlo.
-Velmi všímavé.
00:27:10 Odkud pocházejí ta slova moudrosti?
00:27:12 -Bozi mi je šeptají.
-Dělají toho ještě víc.
00:27:16 Mohu žádat o audienci? Vidět velekněžku?
00:27:22 -Oh, panebože, co se vám stalo?
-Nebesa mi požehnala.
00:27:27 Pokud mohu...
00:27:35 -Bolí to?
-Bolest je nutná.
00:27:37 -Kdo to říká?
-Hlasy.
00:27:39 Tak tohle se stane Evelíně? Tohle se stane vám všem?
00:27:43 Požehnání jsou různá.
00:27:48 -Je to kámen.
-Přesně.
00:27:52 Lidé z Pompejí se mění v kámen před výbuchem sopky, ale proč?
00:27:57 To slovo, ten obraz ve vaší mysli, tahle sopka, co to je?
00:28:03 Mě spíš zajímá, proč o ní nevíte. Kdo jste?
00:28:06 Velekněžka Sibylyna sesterstva.
00:28:09 Ne, ne, ne, mluvím ke stvoření ve vás, k věci, která se vplíží
00:28:12 do lidského těla v prachu a obsazuje orgány a mění je na co?
00:28:18 Vaše znalosti jsou nemožné!
00:28:21 Ale no tak, vy přeci umíte číst mysl.
00:28:24 -Chci ihned vědět, co jste zač!
-My se probouzíme.
00:28:30 To je hlas bohů!
00:28:32 -Moudrá slova, slova síly.
-Moudrá slova, slova síly.
00:28:38 Chci znát jméno, planetu původu, galaktické koordináty,
00:28:41 označení druhu podle univerzální ratifikace Stínového prohlášení!
00:28:45 -My teď povstaneme!
-Chci znát tvé jméno!
00:28:54 Pyrovile!
00:28:59 -Pyrovile.
-Pyrovile.
00:29:02 -Kdo je Pyrovile?
-Tohle je Pyrovile, roste v ní.
00:29:05 Je v půlce přeměny.
00:29:06 -A to se změní?
-V tu věc, v dospělého Pyrovila.
00:29:10 Jediný dech Pyrovila vás všechny spálí, Doktore.
00:29:14 Varuji tě, jsem ozbrojen.
00:29:16 Donno, sundej tu mříž.
00:29:18 -Proč?
-Prostě!
00:29:19 -Pyrovile.
-Pyrovile.
00:29:20 A co tady děláte?
00:29:22 Spadli jsme z nebe, padali jsme dlouho a dlouho,
00:29:25 zbyl z nás jen prach.
00:29:27 Jo, kamenná stvoření, co sem dopadla před 17 lety, že?
00:29:30 Spali jsme pod povrchem už tisíce let.
00:29:33 Takže tehdy jste se probudili a teď používáte lidská těla
00:29:37 ke znovuzrození.
00:29:38 -Ale proč ta jasnovidnost?
-Lidská mysl obsahuje úžasné dary.
00:29:42 Dobře, dostali jste se do lidského mozku
00:29:44 a našli skryté talenty, rozumím.
00:29:46 Ale vidět budoucnost je složitější, vy vidíte skrz čas.
00:29:50 -Odkud pochází dar proroctví?
-Je to!
00:29:54 -Tak dolů.
-Co, tam dolů?
00:29:56 Ano, tam dolů. Proč nedokážou předpovědět sopku, proč ji nevidí?
00:30:00 Sestry, vidím do jeho mysli, ta zbraň je neškodná.
00:30:03 Jo, ale musí to štípat.
00:30:06 Rychle, honem, dolů!
00:30:12 Zahnal jsi ji vodní pistolí? Jsi fakt úžasnej.
00:30:17 Tudy.
00:30:19 -Kam jdeme teď?
-Dovnitř sopky.
00:30:21 -Ani náhodou.
-Ano, náhodou. Tudy, náhodou.
00:30:26 Tenhle cizinec ohrožuje náš velký záměr.
00:30:31 Nastal náš čas, velké proroctví se vyplní.
00:30:38 Proroctví se vyplní, tak se staň!
00:30:45 -Svolejte Kult vulkánu.
-Ano, pane.
00:30:48 Musíme k hoře.
00:30:51 Vesuv nás čeká.
00:31:00 Východ slunce, nový den.
00:31:05 I ta nejdelší noc musí skončit.
00:31:07 -Hora dnes vypadá strašně.
-Zabili jsme posla bohů.
00:31:11 V našem domě. Zlato, vidíš něco?
00:31:15 -Řekni, co se stane?
-Matko, nech ji být.
00:31:25 -Já vidím.
-Co vidíš?
00:31:27 Volbu.
00:31:29 Někdo musí učinit volbu.
00:31:36 Strašlivou volbu.
00:31:38 Jestli tu sopku probouzí mimozemšťané,
00:31:41 nemáš je za úkol zastavit?
00:31:44 -Je to součást historie.
-To já jsem taky.
00:31:48 Zachránil jsi mě v roce 2008, proč je tohle jiné?
00:31:52 Některé věci jsou pevně dány. Pompeje jsou dány.
00:31:55 -A jak to poznáš?
-Protože tak vidím vesmír.
00:31:59 Každou vteřinu vidím, co je, co bylo, co může být
00:32:03 nebo co nesmí být.
00:32:07 To je břemeno Pána času.
00:32:12 A já jsem poslední.
00:32:16 -Kolik jich tu zemře?
-Přestaň.
00:32:18 -Doktore, kolik jich tu zemře?
-20 000.
00:32:24 A ty je vidíš, Doktore? Všech 20 000?
00:32:29 A myslíš, že je to správné?
00:32:31 HUČENÍ
00:32:33 Vědí, kde jsme, pojď!
00:32:47 Ó, mocný Vesuve, přijmi tyto obětiny dle návrhu vulkánu.
00:32:52 A žádám tě, zjev nám nyní svoje bohy podsvětí.
00:33:16 Pššt.
00:33:29 Srdce Vesuvu.
00:33:36 -Jsme ve středu sopky.
-Jejich armáda.
00:33:40 Copak to je?
00:33:43 Rychle něco vymysli, kameňák je na cestě.
00:33:46 Tím se sem dostali, jsou to zbytky únikového modulu,
00:33:49 vězeňská loď, genobanka?
00:33:53 Proč potřebují sopku?
00:33:57 Třeba když vybuchne, pošle je to zpátky do vesmíru nebo tak.
00:34:00 -Nebo ještě hůř.
-Co může být horší?
00:34:05 Doktore, blíží se to.
00:34:08 Pohani! Prznitelé, znesvěcují váš stánek.
00:34:14 Zři, můj pane bohů.
00:34:15 -Pojď.
-Tam nemůžeme.
00:34:18 Zpátky taky ne.
00:34:21 Rozdrťte je, spalte je!
00:34:44 Už není kam utéct, Doktore a dcero Londýna.
00:34:48 Takže, Lucie, páni Pyrovilští, namočte se do lávy!
00:34:55 Do lávy? Ne?
00:34:56 Ne. Pokud smím prosit o moudrost bohů před smrtí,
00:35:00 až budete mít tu novou rasu hotovou, co pak?
00:35:06 Moji páni budou následovat příkladu Říma,
00:35:10 všemocné impérium objímající celou civilizaci.
00:35:15 Když jste spadli a máte tuhle techniku,
00:35:19 proč neletíte prostě domů?
00:35:21 -Nebe Pyrovilie je prostě pryč.
-Jak pryč? Kde pryč?
00:35:26 Oni ji vzali, Pyrovilie je ztracená, ale na tomto světě
00:35:30 je dost tepla pro vzestup nové rasy.
00:35:34 -Varuji vás, je ze 70 % vody.
-Vodu uvaříme.
00:35:38 A všechno tu shoří, Doktore.
00:35:41 Takže je ohrožena celá planeta? Děkuji, víc vědět nemusím.
00:35:45 Donno.
00:35:51 Palte je, můj pane.
00:35:56 Můžeme být víc v pasti?
00:36:04 -Je tu teplo.
-Vidíš? Měnič energie.
00:36:08 Vezme lávu a vytvoří fúzní matici, která spojí lidi a Pyrovily,
00:36:12 mohou konvertovat celou planetu.
00:36:14 Nemůžeš to vypnout tímhle ovládáním?
00:36:16 Copak to nechápeš?
00:36:18 Proto jasnovidky nevidí výbuch sopky, není to sopka.
00:36:21 Vesuv nikdy nevybouchne, oni z něj čerpají energii,
00:36:25 kterou ovládnou celý svět.
00:36:28 Ale můžeš to vypnout?
00:36:30 Můžu otočit proud, odpálit sopku, ale to je má volba.
00:36:36 -Pompeje nebo celý svět.
-Panebože.
00:36:40 Když padnou Pompeje, nebudou to jen dějiny, ale já...
00:36:46 Já za to můžu.
00:36:54 Pyrovilové jsou z kamene, nejde je vyhodit do vzduchu.
00:36:58 Vesuv vybuchne se silou 24 jaderných hlavic,
00:37:00 to nic nepřežije.
00:37:02 Rozhodně ne my.
00:37:07 Na nás nesejde.
00:37:14 Tahle páka a je konec.
00:37:19 20 000 lidí.
00:37:41 Ne!
00:37:50 Ne!
00:37:53 -Nové proroctví.
-Budoucnost se mění.
00:38:31 -Obloha padá!
-Smrt. Pouze smrt.
00:38:46 Byl to únikový modul.
00:39:07 Ven, ven, všichni ven!
00:39:19 Honem, rychle ven!
00:39:32 Lhala jsi nám!
00:39:35 A přesto se to mělo stát.
00:39:51 Ne, nechoďte na pláž! Nechoďte na pláž, jděte do kopců!
00:39:57 Poslouchejte, na pláži to není bezpečné, poslouchejte!
00:40:03 -Pojď sem.
-Dejte mi ho!
00:40:09 Pojď.
00:40:21 Zachraňte nás, Doktore!
00:40:31 Nemůžeš!
00:40:34 Doktore, nemůžeš!
00:40:42 Doktore!
00:41:07 -Nemůžeš je tam nechat.
-Neudělal jsem dost?
00:41:12 Dějiny jsou správně, všichni zemřou.
00:41:15 Musíš to otočit! Doktore, říkám ti, otoč tu věc!
00:41:29 -Není to fér.
-Ne, to není.
00:41:35 -Tvoje vlastní planeta shořela.
-To je ono, nechápeš, Donno?
00:41:42 Kdybych se mohl vrátit a zachránit ji, udělal bych to.
00:41:45 Ale nemůžu.
00:41:50 Nemůžu se vrátit, nemůžu, prostě nemůžu, nemůžu!
00:41:54 Jen někoho, prosím.
00:42:00 Ne celé město. Jen někoho zachraň.
00:43:10 Nebudou zapoomenuty.
00:43:14 Čas uplyne, příběhy se ztratí, ale jednoho dne
00:43:19 budou Pompeje nalezeny, znovu.
00:43:23 Za 1000 let.
00:43:28 A nebudou zapomenuty.
00:43:39 A co ty, Evelíno? Vidíš něco?
00:43:46 Vize jsou pryč.
00:43:48 Exploze byla tak silná, že otevřela trhlinu v čase.
00:43:52 Na vteřinu, proto jsi měla dar zření.
00:43:55 Proudil zpět v čase k Pyrovilům.
00:44:00 Ale už ne, jsi volná.
00:44:07 Ale řekněte mi, kdo jste, Doktore?
00:44:12 Ta vaše slova a ten váš chrám, tak velký zevnitř.
00:44:16 Nikdy jsem tu nebyl, neprozraďte mě.
00:44:23 Velký bůh vulkánu soptí.
00:44:29 Je tak rozběsněný.
00:44:35 Jako nějaká sopka.
00:44:44 Všichni ti lidé...
00:45:35 Díky.
00:45:37 Jo.
00:45:44 Měla jsi pravdu.
00:45:46 Někdy potřebuju společnost.
00:45:51 -Vítej na palubě.
-Jo.
00:46:08 Metello, drahá, viděla jsi mou sponu?
00:46:11 Tu s broukem. Egypťané milují skaraby.
00:46:14 Tady je, jen jsem ji leštila. No tak, klid.
00:46:17 Když získám tu smlouvu na mramorové sýpky v Alexandrii,
00:46:21 budeme bohatí, uvidíš.
00:46:23 Tak moment, Evelíno, tohle to ven nosit nebudeš.
00:46:27 Nezačínej, tati, tohle dívky v Římě nosí.
00:46:31 Uvidíme se později.
00:46:34 -Zase jdeš za tím klukem?
-Podívej na Quintuse.
00:46:37 Můj syn, doktor.
00:46:39 Mami, říkal jsem, ještě nejsem doktor,
00:46:41 jsem jen student lékařských věd.
00:46:43 To je pro mě doktor.
00:46:46 Poděkuj domovním bohům, než půjdeš. Hodný chlapec.
00:46:51 Pojď sem, upravím tě, máš to celé špatně.
00:46:58 Děkuji, domovní bohové, děkuji za všechno.
00:47:10 Příště uvidíte:
00:47:13 Doktore Nobele, paní Nobelová, račte se mnou.
00:47:16 -Ne, nejsme manželé.
-Nejsme manželé, a nebudeme.
00:47:19 My zde považujeme Oody za naše věrné dobré přátele.
00:47:23 Mám ty nezvané hosty.
00:47:25 Protože co je Ood ve svém srdci...
00:47:27 Jsem na vaší straně.
00:47:29 To je revoluce.
00:47:31 Když je váš Ood šťastný...
00:47:32 -Kruh musí být přerušen.
-Cože? Jaký kruh?
00:47:35 Jste šťastní i vy.
00:47:38 Nestřílejte!
00:47:39 -Doktor, Donna, přátelé!
-Kruh musí být přerušen!
00:47:43 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2013
Doktor chce vzít Donnu na první oficiální společný výlet do starověkého Říma, omylem však přistanou v Pompejích den před erupcí Vesuvu. Zvláštní je, že město je plné lidí s podivuhodnými věšteckými schopnostmi, výbuch vulkánu ale nevidí. Za tím musí něco být. Při hledání odpovědi stane Doktor před přetěžkou volbou.
