Prázdniny jsou jen jednou v roce a dobrodružství nepočká. Americký seriál plný ztřeštěných nápadů, nespoutané akce a zásadních odhalení o ptakopyscích
00:00:00 Prázdniny máme, co s tím uděláme? To je náš jediný problém
00:00:05 Škola nám končí a nápady tančí co všechno můžeme zažít!
00:00:11 Můžem si s raketou hrát, s mumií se prát
00:00:14 Na Eiffelovku vyšplhat
00:00:17 Vynalézat, co lze si jen přát zlou opici vykoupat
00:00:22 Živlů si užijem, s vědou si pohrajem
00:00:25 záhadám na kloub přijdem. Mozek má tady!
00:00:28 Se vším se poperem, co půjde, zmalujem,
00:00:30 k šílenství vás přivedem! Phineasi!
00:00:33 Pojďme si hrát, nechceme tu stát když letní volno začíná
00:00:37 Jdeme, Perry!
00:00:38 Tak pojďte s námi
00:00:40 Phineas a Ferb vás ke svým kouskům zvou!
00:00:43 Tak pojďte s námi
00:00:45 Phineas a Ferb vás ke svým kouskům zvou!
00:00:48 Mami, Phineas a Ferb nám zase lezou do titulků!
00:00:52 PHINEAS A FERB
00:00:54 Asi máš pravdu, Stacy.
00:00:57 Bez mořských hub by byl oceán mnohem hlubší.
00:01:00 Co je to za randál? Já se zblázním. Aha!
00:01:04 Snažíš se, Ferbe, ale mně imitací hvězdného stylu strach nenaženeš.
00:01:09 -Tak co to má být?
-Stolní tenis. -Neboli ping-pong.
00:01:12 Jo jo, a je to laserem naváděné, s atomovým pohonem -
00:01:17 -nadzvukový ping-pong?
-Ne, ale nápad ujde.
00:01:20 Jen ping-pong, jo? To určitě.
00:01:23 Já si tu počkám, dokud nedojde na zvláštní efekty.
00:01:27 Za chvíli začnou...
00:01:30 Hele, kde je Perry?
00:01:32 Monogram volá agenta P. Už jste na cestě, jak vidím.
00:01:35 To se mi líbí.
00:01:36 Dutošvarc nedávno zakoupil nadměrné množství židlí.
00:01:40 Stovky židlí.
00:01:41 Přitom nemá žádné přátele, hehe, a jen jedno pozadí.
00:01:45 Předpokládám, že má jen jedno pozadí.
00:01:47 Ale ohledně přátel jsem si jist. Čekal byste, že tomu bude jinak,
00:01:51 když si věčně zahrává se zakázaným výzkumem?
00:01:55 U něj jeden nikdy neví.
00:01:57 Hele, stejně už jste na cestě, tak to tam vomrkněte.
00:01:59 Monogram končí.
00:02:06 Psss, tady jsem, ptakopysku Perry. Honem, každou chvíli to začne.
00:02:12 Dámy a pánové.
00:02:13 Opět si připomeneme život jednoho z našich diváků.
00:02:17 Máte se na co těšit.
00:02:18 Dnes pozveme na jeviště Heinze Dutošvarce.
00:02:23 Mě? Chachachachá, vybrali mě, ptakopysku Perry!
00:02:27 Prosím co největší potlesk!
00:02:31 Dnes na vlastní oči uvidíme život génia zlovolnosti
00:02:35 a dozvíme se, proč je takový.
00:02:37 -Ale jak?
-Dobře, že se ptáte.
00:02:39 S pomocí naší nejmodernější techniky,
00:02:41 potenciálně smrtícího extraktoru paměti,
00:02:44 si promítneme vaše potlačované vzpomínky na tuto obrazovku.
00:02:48 Čeká nás přehlídka klipů z vašeho mozku.
00:02:51 Výlet minulostí započneme v den vašeho narození.
00:02:55 V překrásném Gimmelsteinu.
00:02:57 Z něj si příliš nepamatuji, byl jsem zřejmě hodně malý.
00:03:01 Jé, něco mě lehtá, cosi leze ven!
00:03:04 Ó, hezké děťátko. A kde máme maminku?
00:03:07 -Nechtěla... u mého porodu být.
-A tento hlas si vybavíte?
00:03:11 "Po naroseny je placneme po satku, aby sačaly dychát."
00:03:15 A již přichází!
00:03:17 Až z daleké gimmelsteinské fakultní nemocnice
00:03:19 nás navštívil doktor Mort Schlüssel.
00:03:21 -Doktore, tak rád vás...
-A dýchá...
00:03:24 Nepochybně uhodnete, komu patří druhý hlas vašich vzpomínek.
00:03:28 "Heinz, mein klein Hagenkuscher..."
00:03:31 Á, když říká Hagenkuscher tímto tónem,
00:03:33 málem byste zapomněli, že to znamená...
00:03:35 vaše matka!
00:03:36 -Máti!
-Du Hagenkuscher.
00:03:39 A tímto tónem to říká pokaždé.
00:03:41 Pravda, váš vztah k matce má jisté nedostatky. A co váš otec?
00:03:47 No, víte, byly to těžké časy. Měl starosti s obživou rodiny.
00:03:51 Když přišla bída,
00:03:53 zabavil mi i našeho milovaného zahradního trpaslíka.
00:03:56 Kdo ochrání rodinné plantáže modrůvek
00:03:59 před uhranutím čarodějnicí?
00:04:01 Už od nejútlejšího dětství jsem to musel dělat sám.
00:04:04 NEHÝBAT SE!
00:04:06 Ostatní děti si hrály nakopávanou a s koňskými koblihami
00:04:09 a já musel hodiny stát bez hnutí.
00:04:12 NEHÝBAT SE!
00:04:13 A za dlouhých chladných nocí za vytí vlkodlaků
00:04:17 mi dělali společnost jen měsíc a kamarád Kenny.
00:04:21 NEHÝBAT SE!
00:04:22 Jak fascinující dětství.
00:04:24 Míru emocionálního utrpení, již každá ze vzpomínek vyvolá,
00:04:27 budeme měřit našim originálním gnómmetrem,
00:04:30 o který se stará krásná asistentka Manda.
00:04:33 Ano, náš trpaslíček šplhá k výšinám,
00:04:36 jen tak dál, vousatý mužíku! Ukaž nám, jak náš host dospíval.
00:04:41 -Ty mluvko!-Děkuji, jen nevypadněte z tempa, pane.
00:04:45 Musím říct, že mé dospívání bylo velmi bolestivé.
00:04:47 Vlastně tím předjímalo dospělost.
00:04:50 V Gimmelsteinu byl skok z nejvyššího prkna
00:04:52 významným milníkem dospělosti.
00:04:54 -Tak jsi muž nebo srab?
-Jsem muž, jsem muž...
00:04:58 Ne...
00:05:00 To dítě je ale řízek!
00:05:04 Od toho dne se naše cesty začaly vzdalovat.
00:05:07 Moc blízko!
00:05:09 Ale to jsem dávno zapomněl... NEHÝBAT SE!
00:05:14 Na řadě je další hlas. Poznáváte ho?
00:05:17 -Co tu vlastně dělám?
-Rogere...?
00:05:19 Ano, váš bratr Roger Dutošvarc. Oblíbený starosta Danvillu.
00:05:23 Každý ho má rád.
00:05:25 Dobře, dobře, dost toho potlesku. Tohle je moje show, ne jeho!
00:05:29 Mohu snad za to, že si matka oblíbila mě?
00:05:31 Vidíte, jak mu bublá paměť? Na co jste si vzpomněl, doktore?
00:05:35 Na časy, kdy jsem byl šťasten. Brzy pominuly Bylo to... tehdy...
00:05:40 asi pět vteřin jsem si mohl hrát s kočárkem na koberci.
00:05:44 Potom jsem se dozvěděl,
00:05:45 že rodiče čekali, že se jim narodí holčička.
00:05:48 Matka celé měsíce šila holčičí šatičky.
00:05:51 Naneštěstí se jim narodil chlapeček.
00:05:53 A protože už nezbyla žádná látka,
00:05:55 musel jsem všechny ty šatičky nosit já. Celý rok.
00:05:58 A být terčem opovržení a posměšků mých mužných spolužáků.
00:06:03 Chtěl jsem si získat matčinu lásku,
00:06:05 proto jsem se vydal k prodejním automatům, abych jí sehnal dárek.
00:06:09 Naštěstí jsem měl u sebe všechno kapesné,
00:06:11 které jsem celý rok poctivě šetřil. Třícentovou minci.
00:06:15 Hodil jsem ji do automatu
00:06:16 a opatrně naváděl drapák ke kýženému plyšovému idolu.
00:06:19 Měl jsem jen malou šanci uspět, ale stal se zázrak.
00:06:22 Drapák uchopil medvídka a byl můj!
00:06:25 Jako galantní rytíř ze starých časů
00:06:28 jsem trofej předal mé milované matce.
00:06:30 A ta ji na místě darovala mému nehodnému bratru Rogerovi.
00:06:34 Zlomilo mi srdce, když jsem sledoval,
00:06:36 jak Roger ihned vytáhl červenou fixu
00:06:38 a napsal na medvídka své jméno.
00:06:40 Hned poté totéž provedl i s mou matkou.
00:06:42 Prohlásil ji za svůj majetek
00:06:44 a fakticky mne tak vyřadil z rodiny.
00:06:45 Pochop, Heinzi, že k matčinu srdci nevede pouze jediná cesta.
00:06:48 Nakopávaná! Matka byla odjakživa zamilovaná do nakopávané,
00:06:51 ale písní to vyzní lépe.
00:06:54 Má máma byla vždycky do nakopávané zamilovaná
00:06:59 A můj bratr ten v ní vždycky vynikal
00:07:05 Byť snahu jsem měl stále jsem jen kňučel
00:07:11 A do srdce jsem se jí nedokopal
00:07:20 Dámy a pánové, Händelovi hoši!
00:07:28 Tak tobě hráli ve vzpomínkách Händelovi hoši?
00:07:31 -Mám konexe.-Neříkej.
-Svým způsobem.
00:07:33 Namluvil jsem jim, že hrají pro tebe.
00:07:36 -Aha, no... musím vládnout městu.
-Nezakopni přitom o svoje ego.
00:07:41 Rodina si vás nijak nevážila, zato váš společenský život byl...
00:07:45 řekněme... veškerý žádný.
00:07:48 Bezohledné, leč pravdivé, Norme.
00:07:50 Když mi bylo pět, musel jsem pořádat oslavu narozenin sám.
00:07:54 Ahoj, chlapci a... trapas.
00:07:58 O deset vteřin později mi zabavili dort.
00:08:00 -Prý je minimálně pro dvě osoby.
-Ó, to muselo bolet.
00:08:04 A pamatujete si na chlapce jménem Boris?
00:08:07 Ovšemže, bezohledný Boris v botách.
00:08:10 Pořád mi jimi kopal písek do tváře.
00:08:13 Na pískovišti... písek. Na prvním rande... písek.
00:08:16 Při vedení účtů... písek. Na pláži... kupodivu nic.
00:08:21 Ani tam jsem si neodpočinul, pořád jsem na to čekal.
00:08:25 Boris dnes prodává životní pojištění
00:08:27 a účast v pořadu odmítl. Posílá vám však dárek.
00:08:31 Aspoň si na mě vzpomněl.
00:08:34 -Přesto jste přítele měl.
-Balónek!
00:08:37 Když jsem byl malý chlapec,
00:08:39 býval jsem strašně cítit po vepřovém, protože...
00:08:41 to není důležité. To je jiný, emocionálně stresující příběh.
00:08:46 Nebudu ti to vykládat.
00:08:47 Každopádně, zápach vepřového byl tak silný,
00:08:50 že se ke mně nikdo nechtěl přiblížit.
00:08:53 Jednoho dne do města přijela pouť a já potřeboval peníze.
00:08:56 Protože... to je zase jiný příběh,
00:08:58 ale stručně řečeno, rodiče mě vyhodili z domu
00:09:01 a vyrůstal jsem s oceloty.
00:09:02 podstatné je, že jsem potřeboval práci.
00:09:05 A jediné volné místo na pouti bylo v máchacím stánku.
00:09:08 Ale to je také jiný příběh... dobrá dobrá, už to zkrátím.
00:09:10 Odnesl jsem si z pouti balónek. Nakreslil jsem mu obličej,
00:09:13 nastříkal ho speciálním trvanlivým sprejem, který jsem si vyrobil
00:09:17 a dal jsem mu jméno Balónek.
00:09:19 Byli z nás nejlepší kamarádi na světě a tak dále a tak dále...
00:09:24 až jednoho tragického dne,
00:09:25 když jsem chránil naši zahradu jako zahradní trpaslík,
00:09:28 Balónek se náhle vznesl.
00:09:30 Potom jsem jej velmi dlouho nespatřil
00:09:32 až do... no, do záležitosti s mimozemšťany.
00:09:35 -Zní to divně...
-A tady je!
00:09:37 Á, Balónku, tolik jsi mi...
00:09:41 Balónku můůůůůj...
00:09:43 Jenom si vás dobíráme, to nebyl pravý Balónek.
00:09:47 -Že nebyl?
-Ovšemže ne!
00:09:49 Pravý Balónek praskl před třemi týdny.
00:09:53 Balónkůůů...
00:09:54 Raději se vyhneme trapné scéně pohledem na gnómmetr...
00:09:57 jé, tato vzpomínka m+la šťávu!
00:09:59 Jestli jste dotruchlil, můžeme pokračovat.
00:10:02 Při dalším neblahém pokusu zapojit se mezi vrstevníky
00:10:05 jste přihlásil svůj vynález do vědecké soutěže.
00:10:08 Ano! To byl můj první ovátor.
00:10:11 Zrovna jsem se chystal svůj vynález předvést porotě,
00:10:15 když to vyhrál kluk se sopkou z jedlé sody.
00:10:20 O rok později jsem se přihlásil znovu.
00:10:23 S ještě lepším ovátorem. A opět mě porazila sopka z jedlé sody.
00:10:29 Měl už jsem vědy po krk.
00:10:32 Rozhodl jsem se věnovat raději poezii.
00:10:35 Filmy jsou hloupé televize zrní
00:10:37 Jídlo je dobré a koně utíkají
00:10:40 Kupodivu jsem stejně prohrál se sopkou z jedlé sody.
00:10:44 A co horšího, moje poezie postrádala jakýkoli kontext.
00:10:47 Hele, kde je Perry?
00:10:49 Ptakopysku Perry, co to probo... Dobrá, tak tedy po zlém!
00:10:53 Norme!
00:10:58 Hle, můj Vzpomínkovátor!
00:11:01 Abys mi rozuměl, zlo se rodí z křivd a trápení.
00:11:06 Avšak vzpomínání na jednu jedinou křivdu nikam nevedlo.
00:11:10 Zato nyní nashromáždím esenci
00:11:12 všech svých křivd a trápení za celý život.
00:11:15 A až se naplní, znovu ji pozřu
00:11:18 a tím pádem se stanu největším padouchem všech dob.
00:11:21 A nic ve vesmíru mi již nezabrání ovládnout celý náš stát!
00:11:26 A potom... ááááá!
00:11:29 Á, paní ocelotová přišla.
00:11:31 Je to smutné, ale záleží jí na mě víc, než mé vlastní matce.
00:11:34 Au, nech mě!
00:11:39 Každou chvíli provedou nějakou lumpárnu.
00:11:42 A to se poví. Jsem si jistá.
00:11:44 A tak, ptakopysku Perry,
00:11:46 abych připomněl, co jsem před chvilkou uvedl,
00:11:48 než jsem byl tak nezdvořile přerušen.
00:11:51 Až nabiju svůj geniální Vzpomínkovátor,
00:11:54 veškeré mé křivdy se vlijí zpět do mne
00:11:56 a já se stanu padouchem všech padouchů z celého světa.
00:12:00 Vidíš? Už jsme skoro tam!
00:12:03 Ještě jedna vzpomínka a bude hotovo.
00:12:05 Co třeba... pamatuješ, jak jsme...
00:12:08 -Ahoj, tati, můžu si půjčit auto?
-No jistě, Vanesso...
00:12:11 Ne ne, ty krásné časy,
00:12:13 nemohu se ubránit příjemným vzpomínkám.
00:12:21 Čau, kotě, nechceš svízt na pořádným stroji?
00:12:24 Je jí šestnáct!
00:12:25 Ale s touhle hračkou v rukou svých já tu dětský slyším smích...
00:12:33 Tátu mít jako ty jsi není až tak zlé...
00:12:39 -Chválit tě můžu jedině já.
-Prej jsem dobrej.
00:12:44 Hele, tati, jestli chceš naříkat nad rozlitým mlíkem,
00:12:47 pro mě za mě... ale dáš mi klíčky?
00:12:50 -Jo, jo, tumáš.
-Dobře se bav se svýma hračkama.
00:12:54 Vidíš, gnómmetre? Musíme začít znovu od nuly.
00:12:58 Nevadí, pane, máme před sebou ještě mnoho bolestných vzpomínek.
00:13:01 Prozraďte nám, jak jste se dostal do Ameriky?
00:13:04 Á, to mi bylo šestnáct, plus mínus.
00:13:07 To už jsem narozeniny neslavil, protože... ze zjevných důvodů.
00:13:11 Jednoho dne mě rodiče poslali do koloniálu pro podmáslí.
00:13:16 -Skočil nám na to.
-Je tak důvěřivý.
00:13:18 Nikdy jsem nepochopil rozdíl mezi koloniálem a koloniemi.
00:13:22 Ale tím začalo největší dobrodružství mého života.
00:13:26 Popadl jem příležitost za pačesy.
00:13:29 A koště...
00:13:31 Čekala mě země neomezených nemožností.
00:13:34 Nová země, založená vyvrheli, jako jsem byl já.
00:13:38 Ale... místo toho mne vyklopili v Americe.
00:13:41 Záhy jsem poznal, že jsem doma. Bylo to úplně jako doma.
00:13:46 V Americe jste absolvoval rituál dospělosti,
00:13:50 zvaný též střední škola.
00:13:52 Z té doby pochází vaše nejstarší a nejostudnější nahrávka.
00:13:55 Á, myslel jsem, že jsem ji všem vymazal z paměti!
00:13:58 Jsem nová superstar!
00:14:01 To by stačilo, Norme!
00:14:04 Ale ještě jste neviděl digitální remix.
00:14:09 Nová super-stááár!
00:14:14 Nová super-stááár!
00:14:17 Na to se nedá dívat, opravdu!
00:14:22 To už by stačilo, Norme!
00:14:24 Tak dost!!!
00:14:26 Vidělo vás 10 miliard lidí,
00:14:29 a to jich na světě žije jen 7 miliard.
00:14:31 Tohle už mi nikdo neodpáře.
00:14:33 Přes své nesčetné nedostatky
00:14:35 jste však chodil s budoucí hvězdou pop-music.
00:14:38 Co? Přišla Lindana?
00:14:41 -Vůbec si vás nepamatuje.
-To mě nepřekvapuje.
00:14:43 Bylo to jen jedno rande, ale o to zajímavější.
00:14:46 V danvillském autokině.
00:14:48 Tak, vzduch je čistý, už můžeš vylézt.
00:14:51 Fuj, tady vzadu je to hnus.
00:14:53 Ale na druhé straně to máš zadarmo a společně zaplatíme můj lístek.
00:14:58 Hele, mohla jsem vlézt do kufru až před vjezdem
00:15:01 a ne už doma, když jsi mě vyzvedával.
00:15:03 Týjo, kolikrát mi to ještě připomeneš? Tohle děláš často?
00:15:07 Ale co. Radši bych si užila večer.
00:15:09 Jsem robot šťastný, jak se vám líbím?
00:15:11 Dělám si legraci... Mám to ve zvyku. Pojď, nasedej.
00:15:15 Slyšeli jste píseň "K čemu má krocan křídla?"
00:15:17 od Krále hluku.
00:15:19 A nyní nový hit Zanzibaru "Co to dělá?"
00:15:21 Á, pusť to víc. Tuhle miluju.
00:15:23 Celkem ujde. Pro mě je tak osmá nejlepší o reverzním inženýrství.
00:15:28 Taky chci být popovou star.
00:15:30 Ha, to určitě. A já chci ovládnout svět.
00:15:32 -No, proč ne?
-Jak bych to asi udělal?
00:15:35 Místo, abys chtěl hned celý svět, začni v malým. S naším státem.
00:15:41 Hele, film začíná.
00:15:44 A v tu chvíli jste si uvědomil, že máte jen jediný cíl a sice...
00:15:49 čekám, jak dopovíte mou větu.
00:15:52 -Á, ovšemže! Horké párky!
-Měl jste říct "Náš stát", pane.
00:15:57 Ano, ale ještě předtím jsem přece prodával horké párky.
00:16:00 DUTOŠVARCOVY KVALITNÍ PÁRKY
00:16:04 Víš, jak poznáš, že jsi úplná nula?
00:16:07 Když prodáváš horký párky!
00:16:11 Jé, tehdy se mě to dotklo mnohem víc.
00:16:15 Bože, tímto tempem poleze trpaslík na vrchol celou věčnost.
00:16:19 Nezoufejte, pane. Přichází na řadu váš milostný život.
00:16:23 Ó, ne...
00:16:25 Jsi ten nejkrásnější tvor, jakého znám. Jo, to jsi, ano.
00:16:30 Známí říkají, že jsme si podobní.
00:16:32 Ne, to bych neřekla, vůbec ne, ani trochu.
00:16:35 A když jsem zapnul Překladačovátor...
00:16:41 "Ten savec nahoře je ubožák.
00:16:43 Měla by dát tomu holobrádkovi kopačky
00:16:46 a začít si s pořádným savcem, jako jsem já."
00:16:50 Opustila mě kvůli té nevychované 35 tunové hoře sádla.
00:16:56 Láska mááááá... Nikdy jsem nebyl tak šťastný.
00:17:00 -Nikdy v životě...
-Ach, Heinzi...
00:17:05 -Jsi mi lhostejný.
-Ale ale ale...
00:17:08 Lhostejný!
00:17:11 Tento hlas si jistě vybavíte.
00:17:13 Ahoj, Heinzi, nesu ti tvoje alimenty.
00:17:15 -Ja ha ha, Charlene!
-Správně!
00:17:18 je tu vaše bávalá manželka Charlene Dutošvarcová.
00:17:21 Nesu ti je osobně, jak sis přál. Co to má být? Filmové studio?
00:17:25 -Utrácíš moje peníze?
-Hlavně za potraviny.
00:17:28 Aspoň to nemáš v mojí garáži. Hezký oblek, Norme.
00:17:32 -Je jedinečná!
-Norme, vytáhni něco lepšího.
00:17:36 Neúspěšné ovátory!
00:18:01 Ááááspoň klíček... áááá!
00:18:05 Proklínám tě, ptakop...
00:18:08 Á, proč musí všechno vybuchnout?
00:18:11 Víš, co jsem postřehl? Nějak často se stávám obětí výbuchu.
00:18:15 Nenabízí někdo pojistku proti vybuchnutí?
00:18:18 Rozhodně bych si ji zaplatil. To bylo emocionálních traumat.
00:18:23 Ještě jedna kapka a Arturova číše se naplní.
00:18:27 Jo, šij do mě vším, co máš!
00:18:30 Tím končíme, pane, zbytek je spíš komický než tragický.
00:18:33 A jak potom naplníme číší?
00:18:36 Á, proklínám tě, ptakopysku Perry.
00:18:38 A když říkám proklínám, myslím tím děkuji.
00:18:42 Tím, že jsi mě porazil,
00:18:44 nechtěně jsi mi poskytl poslední tragickou kapku,
00:18:47 která mi chybí, abych ovátor naplnil.
00:18:49 Pamatuješ, jak jsi před 10 vteřinami
00:18:51 zmařil můj poslední plán? Já ano!
00:18:55 A jak potom napníme číši? Jak naplníme číši?
00:19:09 Ááááááá!
00:19:12 A teď... cítím, jak mne naplňuje z-l-o...
00:19:22 Konec se blíží, nikdo mne nemůže zastavit!
00:19:34 Nééééééé!
00:19:37 Neunavuje tě věčně sebou vláčet tak velký ocas?
00:19:40 Mám přítele mám přítele mám nepříteli
00:19:42 Byl pořád sám zkrátka každičký den...
00:19:47 Konečně má toho kdo mu zabrat dá...
00:19:52 Mám ještě lepšího nejlepšího kamaráda.
00:19:55 Teď už jasně chápu, že můj skutečný nejlepší kamarád
00:19:58 je ptakopysk...
00:20:01 Mám přítele mám přítele mám nepříteli...
00:20:04 Teď už ví, že má ho mít toho, kdo mu už vážně nedá klid
00:20:10 Pando Petře? Ptakopysku Perry? Vy mě společně zachraňujete?
00:20:15 Dutodutoduto Dutodutoduto Dutošvarc!
00:20:19 Chci tě ujistit, že si tě vážím, ptakopysku Perry.
00:20:22 Vážím si tě, opravdu.
00:20:25 Jsem podle tebe padouch, co?
00:20:28 Děkuji, ptakopysku Perry, děkuji.
00:20:32 Óóó, co jsi to udělal, ptakopysku Perry?
00:20:36 Jsem čím dál méně zlý!
00:20:40 Jó, výrazně méně zlý!
00:20:48 Á, tu košili jsem měl rak rád... Proklínám tě, ptakopysku Perry!
00:20:53 Jasně... a zase zítra, ano?
00:20:57 Pošlu vám účet za lodičky. Můj přítel je právník.
00:21:01 Norme, koukej tu uklidit. Všechno je tu od vzpomínek.
00:21:09 Dobrá, unudili jste mě ke kapitulaci.
00:21:13 Milion 562 tisíc 972... Milion 562 tisíc 978...
00:21:19 Je to tady, nastřádali jsme kinetickou energii,
00:21:22 každou chvíli vznikne kvantový vír!
00:21:33 Mami?