Prázdniny jsou jen jednou v roce a dobrodružství nepočká. Americký seriál plný ztřeštěných nápadů, nespoutané akce a zásadních odhalení o ptakopyscích
00:00:00 Prázdniny máme, co s tím uděláme, to je náš jediný problém.
00:00:06 Škola nám končí a nápady tančí, co všechno můžeme zažít.
00:00:11 Můžem si s raketou hrát, s mumií se prát,
00:00:15 na Eiffelovku vyšplhat.
00:00:17 Vynalézat, co lze si jen přát, zlou opici vykoupat.
00:00:23 Živlů si užijem, s vědou si pohrajem,
00:00:25 -záhadám na kloub přijdem.
-Mozek má tady.
00:00:28 Se vším se poperem, co půjde, zmalujem,
00:00:30 -k šílenství vás přivedem.
-Phineasi!
00:00:33 Pojďme si hrát, nechceme tu stát,
00:00:35 -když letní volno začíná.
-Jdeme, Perry.
00:00:38 Tak pojďte s námi, Phineas a Ferb vás ke svým kouskům zvou.
00:00:43 Tak pojďte s námi, Phineas a Ferb vás ke svým kouskům zvou.
00:00:48 Mami, Phineas a Ferb nám zase lezou do titulků.
00:00:53 PHINEAS A FERB KVANTOVÉ HRÁTKY PHINEASE A FERBA
00:00:56 Kostru máme hotovou. Teď potřebujem něco,
00:00:59 co umí spojit dřevo s kovem na molekulární úrovni.
00:01:03 Takovou technologii budeme mít tak za 20 let.
00:01:06 Musel bys mít stroj času. Naštěstí už na něm pracuju.
00:01:09 Ještě jsem úplně nezvládl kvantovou fyziku,
00:01:11 -ale dej mi pár dní...
-Nepůjčíme si stroj času z muzea?
00:01:15 -V muzeu mají stroj času?
-Jo, byli jsme s ním v mezozoiku.
00:01:19 -Vy jste byli taky u dinosaurů?
-Jo, začátkem prázdnin.
00:01:24 Pche! No... Díky moc za nepozvání.
00:01:29 Ferbe, už vím, co budeme dneska dělat.
00:01:31 Co dneska... Vím, co budeme dělat za 20 let ode dneška.
00:01:35 -Ahoj. Co to děláte?
-Cestujem časem.
00:01:38 -Můžu taky?
-Proč ne.
00:01:40 Jo, Stacy, něco tam kutí, ale dospěla jsem k názoru,
00:01:43 že vždycky dělám chybu, že zasáhnu předčasně.
00:01:46 Tentokrát si počkám na správnou...
00:01:48 Haló? Haló!
00:01:50 Už na to jdou. Dostanu je. Dnes je dostanu.
00:01:56 Dvacet let dopředu a můžeme jet.
00:02:00 Tak je to! Zase cestujou v čase.
00:02:02 A nejlepší je, že se musí vrátit přesně na tohle místo.
00:02:06 Až se vrátí, já tady budu stát i s mámou,
00:02:09 abych je dostala.
00:02:11 Vlastně budu stát tady. Jinak by mě rozmáčkl stroj času,
00:02:15 kdybych stála tam.
00:02:17 A jéje... Mluvím sama se sebou.
00:02:19 BUDOUCNOST
00:02:22 A jsme tady. Dvacet let v budoucnosti.
00:02:25 Isabelo, počkej tady. Jen tobě můžeme stroj času svěřit.
00:02:28 On mi věří.
00:02:31 Jejda.
00:02:33 Stejně mě nebavilo ten krám uklízet.
00:02:36 Hele, koukám, že muzeum konečně dostavilo nové křídlo.
00:02:39 Vidíš, jak se Danvill změnil?
00:02:42 Létající domy. Létající auta. Létající lidi.
00:02:46 Vidíš to? To vypadá...
00:02:48 Jé, Candy po dvaceti letech.
00:02:51 Málem bych ji nepoznal, jak klidně se tváří.
00:02:54 A ty děti jsou určitě její.
00:02:56 Prostě vás nechápu, Xaviere a Frede, jste takoví lenoši.
00:02:59 Máte prázdniny a promrháte je. Nikdy nic neděláte.
00:03:03 -Sedím pod digitálním stromem.
-Já sedím vedle něj.
00:03:07 Vidíš, jak tví synové lenoší? Nikdy nic nedělají.
00:03:11 Miláčku, nepřeháněj. Měli byste spolu líp vycházet.
00:03:14 Já se se svými bratry v dětství velmi kamarádila.
00:03:18 Budoucnost... Čau, kluci. Co děláte?
00:03:21 -Sedím pod digitálním stromem.
-Já sedím vedle něj.
00:03:25 Stacy, na každé práci něco je,
00:03:27 ale dělat prezidentku Bolívie má i lepší stránky.
00:03:30 Že ne? Já? V pohodě. Děti nezlobí.
00:03:33 Xavier s Fredem jsou na zahradě s malým Phineasem a Ferbem.
00:03:37 Malým Phineasem a Ferbem?! Už musím.
00:03:39 Hodně štěstí s tím zákonem o lamách.
00:03:46 -Včera jsem seděl na lvu.
-Já seděl vedle něj.
00:03:50 Napravo. Rádi to střídáme.
00:03:52 Jsou to oni. Určitě jsou z minulosti.
00:03:56 Á... teď bych je konečně mohla krásně dostat.
00:04:00 Počkat. To je přece digitální strom. KŘIK
00:04:03 -Ahoj, mami.
-Ahoj, Candy.
00:04:05 KŘIK To se poví mámě.
00:04:08 Hele, to mi připomíná... Kde je Perry?
00:04:11 Konečně jsem tě dostal, ptakopysku Perry.
00:04:14 Tvůj konec se blíží.
00:04:18 Počkat, táhl jsem špatně.
00:04:23 Vrátím ten tah.
00:04:26 BOLESTIVÉ ÚPĚNÍ
00:04:29 ZPĚV: Důby důby důba...
00:04:36 A jaké úžasné dobrodružství chystáte na tohle léto?
00:04:39 -Sedět pod digitálním stromem.
-Já budu vedle něj.
00:04:42 Nic víc? Vždyť to jsou letní prázdniny.
00:04:45 -Můžete dělat cokoli.
-Ale tohle je budoucnost.
00:04:48 -Všechno už někdo dělal.
-I doba kamenná bývala budoucnost.
00:04:51 A středověk taky. Vynalézavost nemá hranic.
00:04:54 Můžete za léto stihnout spoustu věcí.
00:04:56 ZPÍVAJÍ ANGLICKY
00:05:42 -Děkujem, pánové.
-Rádo se stalo. Díky za kšeft.
00:05:47 Super kapela.
00:05:49 Už je neznají.
00:05:52 Tak... Co budete dělat tohle léto?
00:05:54 Co třeba auta, která jezdí v pěti dimenzích?
00:05:57 No jo, dobrá. Mrknem se na to.
00:05:59 Skvěle. Sháníme tu udělátko, co umí propojit dřevo s ocelí.
00:06:03 -Fred ho má.
-Sedím na něm. -Já sedím vedle něj.
00:06:06 Fantastické. Díky, kluci. Hezkou budoucnost.
00:06:10 -Ten kluk se mi líbí.
-Mně se líbí ten kluk vedle něj.
00:06:15 -Mami, ihned musíš jít se mnou.
-Teď nemůžu. Chystám se na turné.
00:06:19 -Je čas se vrátit, vrátit, vrátit.
-Mami, mami! Už jsi skončila?
00:06:24 Počkej. Vrátit se k hraní. Ještě dvě turné a mám koláč zdarma.
00:06:28 Pojď už!
00:06:30 Jejda. Kam se poděl?
00:06:32 Isabelo, říkal jsem, že máš počkat ve stroji času.
00:06:35 Já jsem čekala. To stroj cestoval. Dostala jsem mamutí kel,
00:06:38 vikingskou přilbu a neštovice. A vakcínu na ně.
00:06:42 Bezva. Tak rychle odsud bereme roha
00:06:44 a proženeme naše molekuly časoprostorem.
00:06:47 Nebyli u mě doma, tak musí být tady.
00:06:49 -Nohy mi už neslouží jako dřív.
-Tady jsou!
00:06:52 Ne, počkejte! Pozdě. Mami!
00:06:55 -Ta kost se mi vždycky líbila.
-Mami, nikdy jsi je neviděla.
00:06:58 A pořád je nevidíš. To není fér. To není fér.
00:07:01 Candy, jsi už dospělá.
00:07:03 Myslela jsem, že jsi z těch nesmyslů vyrostla.
00:07:06 SOUČASNOST
00:07:08 -Pojď, mami! Honem.
-Ale já mám dnes spoustu práce.
00:07:12 Vidíš, ten stroj času je pryč.
00:07:14 Mami!
00:07:16 -Ahoj, Candy.
-Mami!
00:07:19 Podívej, Candy, vystavují tu novou kost.
00:07:22 -Zase jsi je propásla.
-Ahoj, mami.-Ahoj, chlapci.
00:07:25 No ne... Ten musel být veliký, když měl takovou kost.
00:07:28 To asi ano.
00:07:35 -Copak to nevidíš? Cestovali časem.
-Jsi příliš posedlá svými bratry.
00:07:39 Koukej s tím přestat.
00:07:42 Nepřestanu. Nikdy! Nikdy!
00:07:44 BUDOUCNOST
00:07:46 A málem jsem je konečně měla.
00:07:49 Propáníčka, dokázal jsem to. Prof. Onasis vynalezl stroj času.
00:07:54 Je geniální. Promiňte, osobo ženského pohlaví.
00:07:57 -Byly už vynalezeny horké párky?
-Ano.
00:08:01 Propána svatého.
00:08:04 A Sharon začal uprostřed testu z matiky pípat datovej zub.
00:08:07 Počkej, volá mi máma. Mami, co se děje?
00:08:09 Amando, odjíždím na krátký výlet. Máš zatím na povel dům.
00:08:13 Mám vás na povel. Moment, co to děláte?
00:08:16 -Ale nic.
-Já to věděla, nikdy nic neděláte.
00:08:19 A kam teď? Nebo spíš do jaké doby?
00:08:22 Už vím. Nastavím datum, které si pamatuju.
00:08:25 První den toho léta.
00:08:27 To stavěli tu příšernou horskou dráhu kolem města.
00:08:33 Někdy je tu, někdy je pryč. Co je mi po něm.
00:08:36 MINULOST
00:08:38 DEN HORSKÉ DRÁHY
00:08:40 Phineas a Ferb mají horskou dráhu. Dají nám s plakátem slevu?
00:08:44 -Musíme ho vzít.
-Hele, vidíš?
00:08:46 Říkala jsem ti, že nejsem cvok.
00:08:48 Nejsi cvok, protože...
00:08:51 JEKOT
00:08:53 Plakát je pryč, že jo. Za mnou.
00:08:56 Propána, to opravdu postavili Phineas s Ferbem?
00:08:59 To je strašně nebezpečné.
00:09:02 Haló! Policii, hasiče, ambulanci, armádu, letectvo...
00:09:06 Zachraňte moje syny.
00:09:09 Nemá to cenu! Nemá to cenu! Je s námi konec.
00:09:12 Základna volá jedničku. Nějaké děti si postavily horskou dráhu.
00:09:16 -Vyřiďte to.
-Rozumím.
00:09:24 Já žiju!
00:09:26 Děti mám. Vezmu je dolů.
00:09:29 Phineasi! Ferbe! Máte obrovský malér.
00:09:32 Jo! Jo! A mám splněno.
00:09:37 Zpět do budoucnosti.
00:09:40 První den v práci a už mám vidiny.
00:09:43 BUDOUCNOST
00:09:46 Sláva, že jsem konečně zase... doma?
00:09:49 Vítejte v Danvillu?
00:10:02 A jéje...
00:10:05 To přece nemůže být Danville. Co se stalo s muzeem?
00:10:09 Copak jste nečetla dutomail?
00:10:11 Podle zákona číslo 6 000 027 sbírky všechna muzea,
00:10:14 kromě těch o Dutošvarcovi, se ruší.
00:10:17 Hele, jak to, že nemáte plášť?
00:10:20 Ehm... Už musím za dětmi.
00:10:22 Za dětmi? Ty už jsou taky zakázané.
00:10:26 Nebyla jsem tak dlouho pryč. Zvláštní...
00:10:29 U Joea. U Joea. U Joea.
00:10:32 -Ahoj, Joe.
-Nazdar, Joe.
00:10:34 Promiň, Joe, neviděla jsi moji ženu Joe nebo mé kamarády Joea a Joea?
00:10:38 -Ne.
-Tak díky, Joe.
00:10:40 Proč se každý jmenuje Joe?
00:10:42 Proč asi? Aby si císař Dutošvarc nemusel pamatovat jiná jména.
00:10:46 -A kdo je...
-Moc mluvím. Asi moc mluvím.
00:10:51 Kdo je sakra Dutošvarc?
00:10:55 Je to zvláštní. Musím zjistit, co se tu za 20 let stalo.
00:11:00 Naše nová éra začala jednoho letního odpoledne,
00:11:03 kdy byli dva chlapci přistiženi při jízdě
00:11:06 na vlastnoručně postavené horské dráze.
00:11:08 Ustaraní rodiče se zcela oprávněně rozhodli zarazit
00:11:11 veškerou tvořivost mladých lidí, aby se někomu něco nestalo.
00:11:15 Všechna pořádná zábava byla právem zakázána.
00:11:17 Nebezpečné houpačky byly přebudovány na nemocniční lůžka.
00:11:21 Omalovánky se začaly prodávat už vybarvené.
00:11:24 Nakonec byly i děti prohlášeny za nebezpečné pro děti
00:11:27 a byly uloženy do bezpečí, dokud nedospějí.
00:11:30 A odporné lidské štěstí a krásy života
00:11:32 byly s jásotem nahrazeny kalnou špínou,
00:11:34 která všem vyhovovala.
00:11:36 Zničený stát dychtil po tyranovi, až se našel hrdina,
00:11:39 který jeho přání naplnil.
00:11:42 -Císař Dutošvarc.
-A teď zpátky do práce!
00:11:45 Všechno je moje chyba. Musím se vrátit.
00:11:49 Dovolte, Joe, jediný povolený úbor je laboratorní plášť.
00:11:58 Jedna žena právě proběhla kolem, aniž by se kochala vaší krásou.
00:12:02 Joe, ty jsi udavač!
00:12:04 Mám to v popisu práce. Udávání.
00:12:06 Ticho! Musím oslovit svůj lid.
00:12:09 Poddaní, poslouchejte! Lidé se mě často ptají,
00:12:12 jaký je to pocit, když máte absolutní moc.
00:12:16 Tak vám to povím.
00:12:20 ZPĚV: Je to život můj, o jakém jsem snil.
00:12:24 A vůbec se za to já nestydím.
00:12:27 Jo, život sladký.
00:12:29 Každý se mi klaní a obří sochy moje vztyčují.
00:12:33 Je to život krásný.
00:12:36 Beru si, co hrdlo ráčí, nemusím za nic platit.
00:12:41 Každý za mě platí, na to máme zákony.
00:12:44 Kdo odmítne, do basy letí.
00:12:48 Ale jsem dobrák, kolik znáte císařů,
00:12:52 kteří vás jménem znají. Jak se máš, Joe?
00:12:55 A přiznávám, všechno beru sám, ale za to vám dřinu dám.
00:13:01 Je to život úchvatný, mám se jako nikdo jiný.
00:13:05 Všichni ostatní jsou poddaní.
00:13:09 Všichni na mě dřou, ale s velikou vervou,
00:13:12 kdežto já jsem panovník.
00:13:14 Vidíš mě, Joe? Věř mi, jsem tvůj panovník.
00:13:22 To jo!
00:13:26 Další neúspěch, agente P.
00:13:29 Nějak se nám nedaří Dutošvarce porazit.
00:13:31 Od chvíle, kdy jsme mu přísahali věrnost.
00:13:34 Majore Monograme, zachytil jsem časovou anomálii v kvadrantu 4.
00:13:37 -Někdo tam asi použil stroj času.
-To je ono. Agente P,
00:13:41 musíte se dostat ke stroji času a vrátit se do minulosti před tím,
00:13:45 než vás ta obří koule alobalu poslala na rok a půl
00:13:48 do období sádry. Tehdy získal Dutošvarc náskok.
00:13:51 Od té doby to jde z kopce. Teď to můžeme napravit.
00:13:54 Počkej, ptakopysku Perry, změna rozkazu.
00:13:57 Místo abys udělal, nedělej to! Tak zatím. Víš, co jsi přísahal.
00:14:03 Proklínám tu přísahu.
00:14:06 Cože? Kde je stroj času? Promiňte, kde jsou věci z muzea?
00:14:10 Na městské skládce, Joe. Jedeme!
00:14:14 MĚSTSKÁ SKLÁDKA
00:14:18 Ó...
00:14:24 Zpátky do minulosti. Zpátky do minulosti!
00:14:28 MINULOST
00:14:32 Asi to křeslo necháme tady.
00:14:34 -Co říkáš?
-Jo, pro mě za mě...
00:14:38 Co je? Ty jsi já.
00:14:40 -Musím se dostat...
-Změna plánu. Vysvětlím ti to pak.
00:14:43 -Candy nás nesmí vidět.
-Ale Candy jsem já. -Já taky.
00:14:46 -KŘIK DĚTÍ
-Jé jé! Mami. Mami!
00:14:51 OBĚ: Já bývala krasavice.
00:14:54 Proč jsi mi v tom zabránila? Mohla jsem je už dostat.
00:14:57 O to tady jde. Jsem z budoucnosti, kde se mi to povedlo.
00:15:00 -Vážně? A jaká je? Skvělá?
-Ne, příšerná.
00:15:03 Obrácená vzhůru nohama. Podívej.
00:15:09 OBĚ: Tak takhle to tedy bylo.
00:15:12 -K zemi!
-Hele, vidíš?
00:15:15 Jasně, zlato. A co mám jako vidět?
00:15:19 -Ne! To se mi snad zdá.
-Dojdu pro vozík.
00:15:22 Tamhle byla. A byla obrovská. Mami!
00:15:26 -Jé, to by byla hrozná budoucnost.
-Byla, věř mi.
00:15:29 Věřím. Kdybych si to neříkala já, nevěřila bych tomu.
00:15:32 Jsou pryč. Vrátíme se ke stroji času a mizíme.
00:15:37 Proklínám tě, ptakopysku Perry.
00:15:41 To bylo zvláštní.
00:15:43 Stroj času je na kusy. Jak se vrátíme?
00:15:46 OBĚ: Phineas a Ferb.
00:15:48 -Tak jsme doma. Spokojená, Candy?
-SMÍCH
00:15:52 Jo! Vidíš, říkala jsem, že tu nejsou.
00:15:55 -Ahoj, chlapci.
-Čau, mami.
00:15:57 -Candy, pomoz mi s nákupem.
-Ale ale ale...
00:15:59 -Jdeme. Pojď.
-Ale ale ale...
00:16:04 -To byla jízda.
-Bylo to boží.
00:16:07 -Jsou praví. Můžeme ještě jednou?
-Ne. Byla to jen jedna jízda.
00:16:10 -Bylo to prima, Phineasi.
-Ne ne ne...
00:16:13 Pamatuješ? Tři, dva, jedna...
00:16:18 Candy, ty jsi ale vyrostla. A jsi dvakrát.
00:16:22 Phineasi, jsme z budoucností. Dvou různých.
00:16:25 -Jedna je dobrá...
-A druhá příšerná.
00:16:27 -Někdo by to měl dát do pořádku.
-To jsme daly.-Ta příšerná už není?
00:16:31 -OBĚ: Není.
-Když není,
00:16:33 neměla by přestat existovat taky jedna Candy?
00:16:36 A kruci.
00:16:38 Musíte mi pomoct. Stroj času je na kusy.
00:16:42 Nedostanu se odtud, když mi nepostavíte nový.
00:16:44 Ferbe, není v muzeu ten starý stroj času?
00:16:47 Je. Ten co opravíte tyhle prázdniny, až půjdete do muzea.
00:16:50 Tím jsem přiletěla z budoucnosti.
00:16:52 -Teď je rozbitý.
-Aha.
00:16:54 Takže budoucí stroj času se rozbil a ten přítomný musí cestovat.
00:16:58 Opravíme ho, vezmem tě do budoucnosti, vrátíme se
00:17:01 a zase ho rozbijeme, abychom ho mohli opravit,
00:17:04 -až půjdeme do muzea.
-Jsem už dospělá,
00:17:06 -ale nechápu ani slovo.
-Prostě mi věř. Jdeme.
00:17:09 Horská dráha... a teď tohle. To je bonus.
00:17:13 Tak... moment.
00:17:17 -Určitě to dokážete opravit?
-Neboj, Candy, už to bude.
00:17:21 Candy? Stroj času?
00:17:25 -Aha!
-Candy, představuju ti Candy.
00:17:28 Bezva. Konečně mám důkaz. Ukážu svoje starší já mámě
00:17:32 a máma uvidí, že si kluci postavili stroj času
00:17:34 a praskne to na ně. Jo! Mám se ráda.
00:17:38 Pojď, jdeme za mámou. Tak pojď!
00:17:41 No ne, opravdu jsem byla takový cvok?
00:17:44 Candy, seber se!
00:17:46 Mě už nezajímá, jestli kluky dostanu.
00:17:48 Cože?! Vždyť jsi já.
00:17:50 Musíš je chtít dostat, protože já je vždycky budu chtít dostat.
00:17:54 Někdy je lepší, když nedosáhneš toho, co chceš.
00:17:57 -Až budeš starší, pochopíš.
-Můžeme?
00:17:59 Až budeš starší, pochopíš!
00:18:01 Candy, jen klid. Všechno dobře dopadne.
00:18:04 Dvacet let dopředu. Tak jedeme!
00:18:09 BUDOUCNOST
00:18:14 Aha! Nemusím říkat mojí mámě, co se děje.
00:18:16 Půjdu za tvojí. A sama budu důkaz.
00:18:20 -Candy!
-Měli bychom ji chytit.
00:18:22 Kvůli stabilitě časoprostoru.
00:18:24 Mámin obchod se starožitostma! Jo! Pořád je tu.
00:18:27 Budoucnost...
00:18:29 Mami, to jsem já, Candy z minulosti.
00:18:31 Dostal mě sem stroj času, který si Phineas s Ferbem půjčili z muzea.
00:18:35 -Zatrhni jim to!
-Miláčku, co to poví...
00:18:37 Candy, ty jsi ale omládla.
00:18:39 -Ó, mami, ty jsi tak ze...
-Neříkej to!
00:18:44 Opravdu to nemusím slyšet.
00:18:47 Neříkej to!
00:18:50 Mami, ty jsi tak zestárla.
00:18:52 Ahoj, chlapci. Nejste trochu mladí na cestování časem?
00:18:56 Jo, jo, jsme.
00:18:57 Stroj času...
00:18:59 To tedy znamená, že vždycky, když jsi mě táhla za nimi,
00:19:03 -opravdu něco vyváděli?
-Jo, jo, jo!
00:19:06 Miláčku, odpusť mi, že jsem ti nevěřila.
00:19:11 Jo! Konečně jsem je dostala.
00:19:15 -A dál?
-Co?
00:19:17 Copak jim to nezatrhneš?
00:19:19 Mému Phineasovi a Ferbovi je přes třicet.
00:19:22 Mohla bych jim zavolat. Ale Phineas je ve Švýcarsku na jednání.
00:19:26 -A Ferb se ještě...
-Zaraž to těm malým klukům!
00:19:29 Pochybuju, že by tihle dva spadali do mojí pravomoci.
00:19:33 Dobrá, ale oficiálně, aby bylo jasno, jsi je přistihla, jo?
00:19:37 -Jistě, Candy, přistihla.
-Jo!
00:19:40 Vidíte, co umí napáchat cestování časem?
00:19:43 Tak mi slibte, že se už do budoucnosti nevydáte.
00:19:46 Jo, asi to nebude nejlepší nápad. Když pomyslím,
00:19:49 že jsme akorát sháněli něco na spojování dřeva s kovem...
00:19:53 Candy, nikdy jsi nám neřekla, co z nás vyroste.
00:19:56 Neřeknu. Jen se v ničem neměňte.
00:19:58 -A nezlobte sestřičku.
-Jo, nezlobte sestřičku.
00:20:02 -Jdete, nebo ne?
-Kde jsi to vzala?
00:20:05 -To byli strýčkové jako malí?
-Přesně tak.
00:20:08 Ta holka vypadá jako teta Isabela.
00:20:10 Slyšíš to? Teta Isabela. To znamená, že si vezmu Phinease.
00:20:14 Nebo Ferba.
00:20:18 -Jedeme.
-VŠICHNI: Ahoj.
00:20:23 Všechno je zase, jak má být.
00:20:26 Mami, máš bezva bráchy.
00:20:28 Kdežto já mám akorát...
00:20:30 Hele, kam se poděli?
00:20:33 Xaviere, Frede, co to děláte?!
00:20:36 -Nic.
-Vidíš, mami, nikdy nic nedělají.
00:20:39 -Dej už pokoj, Amando.
-Ó... vzpomínky.-Já vím, mami.
00:20:42 SOUČASNOST
00:20:45 Tak... za dvacet let to na vás všechno praskne.
00:20:49 To je strašná představa, ale dokazuje to, že to jde.
00:20:53 Proto to nikdy nevzdám. Nikdy, nikdy, nikdy.
00:20:56 Řekla jsem nikdy? Jo, řekla. Nikdy, nikdy, nikdy.
00:20:59 Nikdy!
00:21:02 No... Aspoň víme, že ji to časem přejde.
00:21:08 -Vy jste byli taky u dinosaurů?
-Jo, začátkem prázdnin.
00:21:13 Pche! No... Díky moc za nepozvání.
00:21:17 Ferbe, už vím, co budeme dneska dělat.
00:21:20 Tady máš nářadí na spojování dřeva s kovem.
00:21:23 -Děkuju. Hele, nemáš žízeň?
-Díky.
00:21:27 Vypadá to, že do budoucnosti už nemusíme.
00:21:30 -Snad někdy jindy.
-Já se dívám!