Usiloval o reformu sovětského systému a nakonec se podílel na jeho rozpadu. Francouzský dokument
00:00:37 Zdá se, že máme velké zpoždění, tlačí nás čas.
00:00:41 Takže už neotálejme a dejme se do práce.
00:00:57 Česká televize uvádí dokumentární film
00:00:59 MICHAIL GORBAČOV
00:01:05 Slavnostně slibuji, že budu věrně sloužit lidu naší země,
00:01:14 jednat v souladu s ústavou, garantovat práva a svobody občanů
00:01:26 a podle svého nejlepšího svědomí plnit povinnosti prezidenta SSSR.
00:01:39 Kde se ve vás bere tolik energie?
00:01:42 Na to se ptám sám sebe.
00:01:46 Občas se zahledím na nebe a říkám si:
00:01:49 "Ještě z tebe bude věřící..."
00:01:55 Žene mě dopředu ten silný vztah k této zemi.
00:02:00 Věnoval jsem jí všechny své síly. Je s ní spojen celý můj život.
00:02:06 A to nikoliv s nějakou jednotlivou oblastí
00:02:09 nebo dílčím, ať už jakkoliv významným problémem...
00:02:13 ale s celou zemí.
00:02:14 Toho se nikdy nezbavím a tak to už zůstane.
00:02:17 Jsem v tom stejný jako dřív.
00:02:24 Jsem koneckonců člověk z lidu
00:02:27 a to, co se s lidmi děje a jak se cítí,
00:02:30 je pro mě to nejdůležitější. To mě pálí.
00:02:39 Jasně vidím,
00:02:44 že mezi společností a vládní mocí panuje nesoulad.
00:03:23 Potřebujeme svobodu slova,
00:03:26 a to dnes více než v minulosti a v budoucnu více než dnes.
00:03:33 S mnohým z toho, co o sobě čtu, nesouhlasím,
00:03:38 ale aby se kvůli tomu zakazovaly nějaké noviny...?
00:03:44 Bez svobody slova se nevypořádáme ani s korupcí,
00:03:49 ani s naprostou zvůlí, k níž v naší zemi dochází.
00:03:54 Nic z toho se nám nepodaří, nebudeme-li respektovat tisk.
00:03:59 Je to nejsilnější nástroj demokracie.
00:04:02 Bez toho... je to totéž, jako bychom lidi zbavili jazyka.
00:04:08 Reaguji upřímně a bez obalu. Proto se může stát,
00:04:12 že se ve svém projevu nechám unést a dopustím se hrubosti.
00:04:17 Dochází k tomu ale opravdu jen výjimečně.
00:04:23 Moje psaná i ústní prohlášení mohou být ostrá,
00:04:27 vždy jsou však vyvážená. Za svá slova osobně ručím.
00:04:34 Není to lehké,
00:04:40 jsem koneckonců člověk, který ctí morálku, a mám svědomí.
00:04:44 Proto během celé mé veřejné činnosti to pro mě nebylo snadné.
00:04:49 -Trápilo vás to?
-Ano, ano, velice.
00:04:57 Ne snad proto, že by mi chyběla vůle či rozhodnost, to ne.
00:05:03 Učinit všechna ta rozhodnutí však pro mě nebylo snadné.
00:05:11 Nikdy jsem se nepral a nikdy jsem taky nebyl bit.
00:05:18 Říkáte si nejspíš, co je to za divného člověka?
00:05:22 Kde se tu vzal? Zkrátka tak...
00:05:27 Měl jsem rád matematiku a fyziku.
00:05:30 Přitahovalo mě však kdeco, měl jsem všestranné zájmy.
00:05:35 Samotná fyzika mi nestačila. Učarovala mi historie a literatura.
00:05:40 Sám ani nevím, proč jsem si vybral zrovna právnickou fakultu.
00:05:45 Vůbec jsem nepomýšlel na to, že budu právníkem.
00:05:49 Pamatoval jsem si, jak soudili oba mé dědečky.
00:05:58 Možná jsem si vybral právnickou fakultu,
00:06:02 protože na právech studoval Lenin.
00:06:06 Měli jsme tehdy maximalistická měřítka,
00:06:09 chtěli jsme se vyrovnat velikánům.
00:06:11 Dostal jsem se tam zvláštním způsobem.
00:06:14 V roce 1950 jsem poslal přihlášku do Moskvy
00:06:17 a odpověď stále nepřicházela. Jezdil jsem tehdy s kombajnem,
00:06:21 sklízeli jsem společně s otcem obilí.
00:06:25 Rozhodl jsem se napsat na právnickou fakultu.
00:06:29 Začal jsem se obávat, že moji přihlášku někde ztratili.
00:06:32 Požádal jsem otce, aby mě na den uvolnil
00:06:36 a odjel jsem do vesnice.
00:06:42 Napsal jsem krátký telegram: "Prosím o vyrozumění" a tak dále...
00:06:50 Tři dny nato mi pošťák přinesl do stepi,
00:06:53 kde jsem jezdil s kombajnem, odpověď.
00:06:58 Víte, jaké se tehdy psaly strohé telegramy?
00:07:02 Odpověď byla stručná a vyrazila mi dech.
00:07:06 "Byl jste přijat s nárokem na kolej."
00:07:10 Nemusel jsem jít ani na pohovor...
00:07:14 Zpočátku jsem tomu nemohl uvěřit. Dnes už tomu rozumím.
00:07:19 Moskevská státní univerzita chtěla tehdy dát možnost
00:07:23 studovat mladým lidem z dělnických a rolnických vrstev,
00:07:27 dětem z chudých rodin.
00:07:29 Tak po mně chňapli dřív, než si to rozmyslím...
00:07:33 A přijali mě. Jak by ne! Byl jsem mladý,
00:07:35 byl jsem už členem strany a tajemníkem Komsomolu,
00:07:39 udělili mi vyznamenání.
00:07:45 V roce 1950, v devatenácti letech, jsem zažádal o členství ve straně.
00:07:53 Radil jsem se o tom s dědečkem Pantělejem i s otcem,
00:07:57 který vstoupil do strany na frontě.
00:07:59 Oba mě v tom podpořili a já jsem do strany vstoupit chtěl.
00:08:03 Byl jsem velmi aktivní. A vidíte, k čemu to až vedlo:
00:08:07 že vám teď musím celé hodiny vyprávět,
00:08:09 jak se to všechno přihodilo...
00:08:11 Přijímali mě v Moskvě, na Leninském okresním výboru.
00:08:15 Vrtalo jim však hlavou, co jsem vlastně zač?
00:08:19 Jsem příslušník rolnické třídy? Ukázalo se, že ne,
00:08:23 protože jsem pět let pracoval ve strojní traktorové stanici,
00:08:27 takže jsem byl pracovníkem STS.
00:08:30 Od patnácti let jsem jezdil s kombajnem.
00:08:36 Domnívám se, že kdybych studoval jiný obor,
00:08:40 můj život by vypadal úplně jinak. Univerzita, právnická fakulta
00:08:44 a především samotná Moskva
00:08:47 mě začaly obrušovat jako hrubý kámen
00:08:50 a nakonec to přineslo své plody.
00:08:55 Co víc jsem si ještě mohl přát?
00:08:59 Vždyť už jsem byl na Moskevské universitě!
00:09:02 Já se však celých pět let na studiích
00:09:05 navíc věnoval práci v Komsomolu.
00:09:07 Bylo to zkrátka v mé povaze -jakási urputná snaha...
00:09:11 Ano, měl jsem to zkrátka v sobě... Možná v tom byla i ješitnost.
00:09:16 Ať se snažím sebevíc, stejně se v sobě nevyznám.
00:09:26 (mobil)
00:09:36 Dimo... Ano, ano, souhlasím.
00:09:43 Procházím teď s mládeží z Moskvy výstavní sál.
00:09:51 Jaký je váš vztah k Leninovi?
00:09:55 Negativní. Mám k Leninovi záporný vztah,
00:09:59 protože mohl zabránit řadě procesů,
00:10:01 které se odehrály v ruském impériu po revoluci.
00:10:06 Nebylo vůbec nutné zříci se tak rozsáhlých území.
00:10:12 Na druhou stranu... Lenin to bezesporu dal do pohybu.
00:10:17 Osobně však dávám před revolucí přednost reformám.
00:10:21 -Jak se jmenuješ?
-Georgij.
00:10:24 Georgiji, přečti si úvahy Lenina o reformách a revoluci.
00:10:28 Určitě si je najdi a uvidíš, že uvažoval přesně tak jako ty.
00:10:33 Ale revoluce přece byla!
00:10:35 -Myslíš si, že revoluce proběhla podle Leninova plánu?-Ne.
00:10:39 Revoluce přicházejí, když je nikdo nečeká.
00:10:42 Jednou obklopili Lenina
00:10:44 ve švýcarské knihovně, kde zrovna pracoval,
00:10:47 místní novináři a ptali se ho:
00:10:51 "Pane Lenine, kdy bude v Rusku revoluce?"
00:10:54 On jim na to odpověděl:
00:10:56 "To je záležitost budoucích generací."
00:10:58 Za dva měsíce nato vypukla Únorová revoluce.
00:11:07 Matka byla Ukrajinka, otec Rus. Bydleli ve stejné ulici,
00:11:11 nastěhovali se jako jedni z posledních.
00:11:14 Přijeli do vesnice Privolnoje jako vyhnanci.
00:11:18 Žili na vršku na konci vesnice.
00:11:20 Za vsí už byla step, hned za naší chalupou.
00:11:26 Tehdy začalo přesidlování národů.
00:11:30 Zpočátku to byli jednotliví utečenci,
00:11:33 kteří prchali před nevolnictvím.
00:11:35 A potom následovalo plánované přesidlování...
00:11:41 Kavkaz neustále nabýval na významu.
00:11:44 Tak vznikla Stavropolská gubernie.
00:11:49 Matka se za mého otce provdat nechtěla.
00:11:53 Byla to neústupná povaha, celý život byla silnou osobností.
00:11:58 Byla to velice výrazná, sympatická a krásná žena...
00:12:03 a velká bojovnice.
00:12:08 Mladým však sebevětší bojovnost nebyla nakonec nic platná,
00:12:13 jejich otcové rozhodli, že se vezmou a hotovo...
00:12:17 Odhlasovali to jednomyslně.
00:12:20 Nejzajímavější na tom je, že mého dědečka,
00:12:24 který tam zakládal rolnická družstva
00:12:28 a dotáhl to na předsedu okresního kolchozu,
00:12:32 což byla v té době největší instituce svého druhu,
00:12:38 že tohoto dědečka zatkli.
00:12:41 Čtrnáct měsíců ho věznili, vyslýchali a mučili.
00:12:52 Obviňovali ho, že spolu s dalšími
00:12:55 založil trockistickou protisovětskou organizaci.
00:13:02 Dědeček se k ničemu nepřiznal. Naprosto k ničemu.
00:13:07 Pomyslel jsem si: "Mám já to ale dědečka -
00:13:10 takový tichý a mírný člověk, ale je tvrdý jak křemen."
00:13:16 Odsoudili ho k smrti zastřelením.
00:13:18 Bylo to koncem třicátého osmého či začátkem třicátého devátého roku.
00:13:24 Stalin začal tím, že všechny lámal, hubil a deptal
00:13:30 a pak si už mezi nimi snadno vybral někoho jako viníka.
00:13:36 Lidé byli jen prachem ve větru.
00:13:40 Všechny rozsudky smrti musel potvrdit a schválit
00:13:43 krajský prokurátor.
00:13:46 Dědečka odvezli na kraj
00:13:49 a tam neshledali v jeho případě vůbec žádnou podvratnou činnost.
00:13:54 A přitom ho mučili, snažili se ho zlomit.
00:13:58 Když se pak vrátil, stal se opět předsedou kolchozu.
00:14:02 Lidé si ho velmi vážili.
00:14:04 Umřel v padesátém třetím roce, byl ještě poměrně mladý.
00:14:08 Tehdy bylo chladno a sychravo,
00:14:11 ale rozloučit se s ním přišlo celé Privolnoje.
00:14:37 Ptal jsem se své ukrajinské babičky:
00:14:40 "Jak děda prováděl tu kolektivizaci?"
00:14:43 Odpověděla mi: "Jé, Míšo, ani mi o tom nemluv.
00:14:47 To bylo něco! Po celých nocích jen tlachají a tlachají...
00:14:53 Lidi se ptají, co tam k čertu pořád dělají?
00:14:59 A děda říkal: Celou noc to s nimi organizuju a organizuju,
00:15:04 a nad ránem se mi všichni rozutekli."
00:15:07 Mluvila pravým ukrajinským nářečím.
00:15:09 Děda Andrej, otec mého otce, do kolchozu nevstoupil,
00:15:13 zůstal samostatně hospodařícím rolníkem.
00:15:15 Ti museli plnit dodávky, týkající se zejména obilovin.
00:15:19 Obilí! Obilí!
00:15:22 Odsoudili ho za to, že nesplnil osevní plán.
00:15:26 On však neměl co zasít!
00:15:29 Přitom oba dědové pocházeli z rodin vesnické chudiny.
00:15:33 Sovětská moc jim rozdala půdu a tím je zachránila.
00:15:37 Rodiny byly tehdy početné.
00:15:39 Děda, Pantělej Jefimovič, stále opakoval:
00:15:42 "Sovětská moc nás spasila, rozdala nám půdu..."
00:15:48 Pro rolníka je nejdůležitější ze všeho půda.
00:16:00 Jen si to představte -
00:16:03 dva normální lidé, pracovití rolníci...
00:16:07 Jeden z nich dokonce šířil sovětskou moc na venkově,
00:16:14 a takhle se s nimi vypořádali. Tak to tehdy chodilo.
00:16:19 Dědu Andreje odvlekli na Sibiř na těžbu dřeva.
00:16:24 Až mnohem později jsem se dozvěděl všechny podrobnosti.
00:16:28 V našich rodinách se o tom nemluvilo.
00:16:31 Dokonce ani když jsem vstupoval do strany,
00:16:34 mi otec nechtěl říci pravdu o tom, co mé dědečky potkalo.
00:16:39 Přitom jsem to musel uvést v dotazníku.
00:16:45 -Jste fotogenický?
-Jak to mám vědět?
00:16:49 Snažím se. Nic jiného mi nezbývá.
00:16:52 Stejně jako dnes... Už mi udeřila osmdesátka...
00:16:57 A to vše okolo uspořádali přátelé, dcera Iriška, vnučky...
00:17:03 Vzorně se toho všeho účastním.
00:17:07 Z oslavy osmdesátin nejsem nijak nadšený.
00:17:11 Slavit stovku by bylo lepší...
00:17:24 Zde vidím příjezd Sacharova. Celé to začalo u intelektuálů.
00:17:30 Prosadil jste návrat Andreje Dmitrijeviče.
00:17:35 To je mistrovská fotka.
00:17:38 -Prosím?
-Hned se pozná mistr.
00:17:40 To je fotografie Jurije Rosta.
00:17:42 Je tu text, který jsme k ní prostě museli připojit.
00:17:45 Jura v něm vzpomíná na návrat Sacharova, jak ho vítal...
00:17:51 O Sacharovově návratu
00:17:53 se na politbyru začalo jednat spontánně.
00:17:56 Nikdo k tomu nedal žádný stranický pokyn.
00:17:59 Vzniklo to samo od sebe.
00:18:01 Tady je, stojí přímo před tebou!
00:18:04 Juro!
00:18:06 Nazdar, Oleňko. Díky za laskavá slova.
00:18:08 Autor se zlomeným žebrem.
00:18:11 Naštěstí ho neutloukli, to je dobře.
00:18:15 -Ten se utlouct nenechá.
-Nebudu vás rušit.
00:18:29 Když v březnu roku 1985 zemřel Konstantin Ustinovič Černěnko,
00:18:36 musel jsem urychleně uspořádat zasedání politbyra.
00:18:41 Tehdy jsem se rozhodl k jistému kroku.
00:18:44 Sám nevím, jak k tomu vlastně došlo.
00:18:47 Vždyť na místo generálního tajemníka
00:18:50 navrhovali Grišina i Romanova, ani sám Gromyko nebyl proti.
00:18:55 Bylo mi to všechno jasné a byl jsem realista.
00:18:58 Nechávalo mě to v klidu.
00:19:03 Přicházelo však stále více signálů,
00:19:06 že si společnost přeje, aby to byl Gorbačov.
00:19:14 Budeme bojovat proti všem projevům okázalosti a domýšlivosti,
00:19:18 proti nezodpovědnosti a prázdným frázím.
00:19:22 Proti všemu, co odporuje socialistickým normám života.
00:19:28 Já jsem si dobře uvědomoval, co se v zemi děje.
00:19:33 Téměř rok jsem z pověření nemocného Černěnka
00:19:36 řídil sekretariát ústředního výboru a vedl zasedání politbyra.
00:19:43 Začal jsem jednat a na nic jsem se už neohlížel.
00:19:47 Ať se stane, co se má stát.
00:19:49 Konal jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
00:19:53 A bylo to znát. Všichni pocítili,
00:19:56 že Gorbačov má vše potřebné, aby se postavil do čela země.
00:20:02 Nedělal jsem to kvůli moci.
00:20:06 Když už jsem se však jednou v této pozici ocitnul,
00:20:10 rozhodl jsem se, že nedopustím, aby se ta moc promrhala.
00:20:14 V té chvíli se celý ten proces dal do pohybu...
00:20:17 Zašlo za mnou několik tajemníků ústředního výboru
00:20:20 a říkali mi:
00:20:21 "Jestli se budou ti starci znovu stavět na zadní, smeteme je."
00:20:25 Řekl jsem jim: "Přestaňte se chovat jako hlupáci.
00:20:28 Všechno se musí řešit, jak se patří."
00:20:31 Sovětští představitelé vyjádřili hlubokou vděčnost
00:20:35 vedoucím zahraničních delegací, kteří dorazili do Moskvy,
00:20:39 aby uctili památku Konstantina Ustinoviče Černěnka.
00:20:43 Za Organizaci pro osvobození Palestiny
00:20:46 Jásir Arafat a Farúk Kadúmí.
00:20:50 Předsedkyně vlády Velké Británie Margaret Thatcherová.
00:20:58 Viceprezident USA George Bush.
00:21:07 Spolkový kancléř NSR Helmut Kohl.
00:21:12 Prezident Francie Francois Mitterrand.
00:21:21 Vrátil jsem se z Kremlu ve čtyři ráno
00:21:24 a šli jsme se s Raisou projít. Během procházky jsem jí sdělil,
00:21:30 že mě možná navrhnou na post generálního tajemníka.
00:21:36 Zeptala se mě: "Máš to zapotřebí?" Opravdu upřímný dotaz.
00:21:49 Řekl jsem jí: "Nemohu to odmítnout, byla by to politická zbabělost."
00:22:32 Dokonce jsem to popsal ve své knize.
00:22:35 Říkali jí: "Raiso Maximovno,
00:22:39 čas se na vás nijak nepodepsal, vypadáte skvěle!"
00:22:44 Opravdu byla nádherná.
00:22:48 Hned jsem k tomu dodával: "Protože měla štěstí na manžela!"
00:22:53 K tomu ona dodala:
00:22:55 "To se ještě ukáže, kdo měl větší štěstí."
00:22:59 Říkám si, že jsme ten náš spor dosud neuzavřeli.
00:23:04 Chtěl bych věřit v jeho pokračování.
00:23:08 Chtěl bych se s ní setkat a pokračovat v našem sporu...
00:23:14 Já dnes od rána pláču, protože slyším hudbu válečných let.
00:23:19 Pomáháte Michailu Sergejovičovi?
00:23:22 Samozřejmě, že mu pomáhám. Stojím tu po jeho boku.
00:23:26 Jak to děláte, že vypadáte stále tak mladě?
00:23:29 Dělám to kvůli manželovi.
00:23:32 -To je manželova zásluha!
-To je manželova zásluha.
00:23:39 Víš, kdy byla pořízena tato fotografie?
00:23:42 Na jaře roku 1953, před svatbou.
00:23:50 Tehdy jsem měl ještě vlasy...
00:23:54 S Raisou Maximovnou jsme se seznámili v roce 1950.
00:24:00 V roce 1951 byla "ruka v rukávě".
00:24:05 Nikdy jsme spolu nehovořili o lásce,
00:24:09 nepronášeli jsme vzletná slova... ne.
00:24:14 Důležitější než slova bylo to, co jsme dělali.
00:24:18 Byly to naše činy.
00:24:29 Raisa Maximovna byla úžasná žena. Byla báječná.
00:24:37 Škoda, že odešla tak... Nečekaně. Vše se rozpadlo...
00:24:48 Oba pocházíme z chudých poměrů, ze zapadákova.
00:24:54 Já z jihu, ona z Uralu.
00:24:57 Byla mimořádně čestná. Domnívám se, že víc než já.
00:25:07 Mě život už od mládí naučil jednat diplomaticky
00:25:11 a dělat různé taktické tahy.
00:25:16 Ona byla přímý, čestný a otevřený člověk.
00:25:21 Velmi se hněvala, když jsem se takříkajíc do něčeho pouštěl...
00:25:26 Ani v těchto případech nebylo třeba o tom dlouze mluvit.
00:25:30 Vše vyřešilo pevné mužské objetí.
00:25:33 Žádné řeči jako "já tě miluju, ty jsi moje všechno..."
00:25:37 nic takového.
00:25:41 Byl to člověk, na kterého se dalo plně spolehnout.
00:25:45 Byla mi nejvěrnějším přítelem.
00:25:54 PÍSEŇ
00:26:15 Uvědomoval jsem si,
00:26:17 co to znamená vzít na sebe odpovědnost generálního tajemníka.
00:26:22 Situace v zemi byla kritická. Opravdu velmi vážná.
00:26:26 Byl jsem však přesvědčený, že změny jsou nevyhnutelné.
00:26:31 Společně s Cojem jsem byl pro změny.
00:27:03 Dvacet minut před zasedáním politbyra
00:27:06 jsem si pozval Andreje Andrejeviče Gromyka.
00:27:09 Spoléhal jsem na něj.
00:27:11 Věděl jsem, že s ním mohu mluvit na rovinu.
00:27:14 Je to solidní člověk, výrazná osobnost.
00:27:18 Řekl jsem mu: "Andreji Andrejeviči, situace je vážná.
00:27:23 Čeká nás nesmírně těžké období. Není nadále možné,
00:27:29 abychom se vyhýbali závažným rozhodnutím,
00:27:33 jak jsme až dosud činili.
00:27:35 Vím, že v naší zemi je to ve všech ohledech riskantní podnik,
00:27:40 musíme s tím však začít.
00:27:42 Navrhuji vám, abychom spojili své síly a jednali společně."
00:27:48 On mi na to odpověděl: "Souhlasím s vaším hodnocením,
00:27:52 v naší situaci to již nelze odkládat.
00:27:55 Jsem připraven ke společnému postupu s vámi."
00:28:00 Potom vystoupil a navrhl mou kandidaturu.
00:28:05 Měl úžasný projev!
00:28:08 Dosud o mně nikdo takto nemluvil. Velmi přesvědčivá řeč.
00:28:16 Byl jsem ohromený nejen já, ale i celé politbyro.
00:28:21 Jsem mu za to vděčný. Tomu se říká starý kádr.
00:28:26 Starých kádrů bylo mnoho,
00:28:29 ale takových jako Gromyko bylo jen pár jednotlivců.
00:28:35 Přijal jsem to.
00:28:55 To je zajímavé, tuhle fotku nemám.
00:28:58 Jediný Andrej Andrejevič Gromyko nehlasuje.
00:29:02 To bylo, když ho uvolnili
00:29:04 z funkce předsedy Prezídia Nejvyššího sovětu.
00:29:06 Fotografie je nebezpečná věc, že? Ale dobrá a potřebná.
00:29:58 Problémů bude přibývat.
00:30:00 Perestrojka, která zasahuje do všech oblastí společnosti,
00:30:03 je složitým procesem.
00:30:05 Nechceme, aby se naše společnost následkem perestrojky rozštěpila.
00:30:09 Přejeme si, aby se sjednotila a byla silnější.
00:30:12 Hlavní kontrola bude probíhat
00:30:14 prostřednictvím demokracie pracujících.
00:30:16 Nenecháme však tento kontrolní aparát zbytnět.
00:30:21 A samozřejmě tu bude stranická kontrola.
00:30:24 Strana se toho musí pevně chopit...
00:30:27 Správná myšlenka, velmi správná myšlenka.
00:30:46 Jsme vládnoucí strana.
00:30:49 V každé zemi vládnoucí strana formuje vládu.
00:30:52 Na všech úrovních, jak výkonnou moc, tak i vládu v regionech.
00:30:57 Je-li tomu tak, pak musíme v této etapě podpořit sověty,
00:31:01 posílit jejich výkonnou moc a zvýšit jejich autoritu.
00:31:21 Po roce 89 se ukázalo, že strana není schopna fungovat
00:31:26 v podmínkách demokracie a svobodných voleb.
00:31:30 35 stranických funkcionářů prohrálo volby,
00:31:34 přičemž měli k dispozici všechny prostředky.
00:31:42 Druhý den po volbách, když už byly z 99 procent známy výsledky,
00:31:47 to ve straně vřelo!
00:31:53 Sešlo se politbyro a já nebyl schopen zahájit zasedání!
00:31:59 V KSSS bylo pravidlem, že když generální tajemník promluví,
00:32:03 nastane ticho a začne se pracovat.
00:32:06 Snažil jsem se zahájit zasedání, ale nikdo neposlouchal.
00:32:12 Ptám se: "Co se to děje? Pojďme začít. Blahopřeji vám."
00:32:17 Členové politbyra, samozřejmě ne všichni,
00:32:21 se mě ptali: "K čemu?"
00:32:24 Odpověděl jsem:
00:32:26 "Poslyšte, organizovali jsme tady regulované volby.
00:32:29 Určovali jsme, kdo bude zvolen: kolik stranických funkcionářů,
00:32:34 kolik kandidátů z prostého lidu, kolik dělníků, kolik rolníků...
00:32:44 My komunisté jsme včetně tajemníků neměli více než 47 až 48 procent.
00:32:53 A teď máme 84 procent!"
00:32:58 V době vypjatých vášní a krizové situaci v zemi
00:33:02 lid zvolil 84 procent komunistů.
00:33:08 Ptám se jich: "Co víc chcete? Ještě víc procent? 100 procent?"
00:33:15 A slyším hlas: "Co je to ale za komunisty!?"
00:33:19 Aha, v tom to vězí! Nejsou to vaši lidé.
00:33:26 Zapněte třetí mikrofon. Co si přejete?
00:33:31 Trojickij. Chtěl bych vyjádřit podiv nad tím,
00:33:36 proč prezídium nás, rovnoprávné poslance,
00:33:41 dělí na ty, kteří mohou vystupovat sedmkrát, osmkrát a...
00:33:47 a proč musíme poslouchat soudruha Sacharova?
00:33:52 Proč soudruhu Sacharovovi umožňujeme,
00:33:55 aby se z tribuny tohoto sjezdu obracel k národům Sovětského svazu?
00:33:59 Nebere si toho na sebe tak trochu moc?
00:34:02 To je vše, co jsem chtěl říci.
00:34:07 Kdo je pro,
00:34:09 abychom delegátovi Sacharovovi dali pět minut na vystoupení,
00:34:12 zvedněte, prosím, ruku.
00:34:20 Kdo je proti? Menšina, proti je jasná menšina.
00:34:25 Prosím, Andreji Dmitrijeviči, máte pět minut.
00:34:29 Jak mi to vyjde, soudruzi. Podle dnes platné ústavy
00:34:34 předseda Nejvyššího sovětu SSSR disponuje absolutní,
00:34:39 prakticky ničím neomezenou mocí.
00:34:43 Soustředění takové moci v rukou jediného člověka
00:34:46 je krajně nebezpečné,
00:34:48 dokonce i tehdy, když je tímto člověkem iniciátor perestrojky.
00:34:52 Já si přitom osobně
00:34:54 Michaila Sergejeviče Gorbačova mimořádně vážím.
00:34:58 Nejde tu však o osobní záležitost. Je to otázka politická.
00:35:02 Co když to jednoho dne bude někdo jiný?
00:35:12 Vzpomínám si na to, je to už dávno za mnou.
00:35:16 Jsem už takový:
00:35:18 v nejtěžších chvílích se chovám naprosto klidně a chladnokrevně.
00:35:54 Nomenklatura pochopila, že prohrává.
00:35:57 Začali vytvářet umělé problémy a těžkosti.
00:36:01 Problémů by bylo méně, oni je však vytvářeli záměrně,
00:36:05 aby Gorbačova zdiskreditovali.
00:36:07 "Vidíte, s tou vaší demokracií jde všechno od deseti k pěti.
00:36:11 Vaše plány vybudovat novou zemi nikam nevedou." A tak podobně...
00:36:15 Situace byla kritická.
00:36:17 Projevovalo se to v obchodu, ve všech oblastech!
00:36:24 Zkrátka všude!
00:36:27 Nepřišel jsem od začátku s tím, že rozbiji systém.
00:36:30 Teprve postupně jsem dospěl k názoru,
00:36:33 že je nezbytné ho zreformovat. A pustili jsme se do toho.
00:36:38 Naše nomenklatura, všichni, kdo nezískávali funkce
00:36:42 cestou demokratických voleb a díky důvěře lidí,
00:36:45 nýbrž nařízením shora,
00:36:47 však pochopili, že ta doba se chýlí ke konci.
00:36:51 Začali zmatkovat.
00:36:56 Volby ukázaly, že je lidé nechtějí
00:37:00 a oni pochopili, že demokracie se jim nehodí.
00:37:10 Byl to pro ně svého druhu signál. Začali budovat organizační jednotu.
00:37:18 Byl jsem přesvědčený,
00:37:21 že politickými prostředky mě neporazí.
00:37:24 Snažili se domluvit i s Jelcinem...
00:37:34 Je to podlý člověk.
00:37:37 Musím to říct na rovinu...
00:37:43 většího mizeru neznám.
00:37:49 Po našem rozhovoru vystoupil a celému národu řekl:
00:37:54 "Sovětský svaz bude!"
00:37:56 a za mými zády hrál úplně jinou hru
00:38:00 a usiloval o rozpad Sovětského svazu.
00:38:04 Chtěl se zbavit Gorbačova.
00:38:06 Gorbačova se však zbavit nemohl, protože to bylo nad jeho síly.
00:38:11 Poznal jsem ho jako člověka i jako politika.
00:38:16 Pro člověka jako Jelcin
00:38:19 není nejcennější cit k ženě nebo pocit vzájemnosti,
00:38:26 ale vztah k moci.
00:38:29 Moc je vše. Je to jako droga.
00:39:01 Nestavěl bych otázku tak vyhroceně:
00:39:04 Že se musí sejít Nejvyšší sovět Ruska
00:39:08 a zrušit všechny zákony. Nikoliv. Řeč je o dočasné dohodě na rok 91,
00:39:15 jde o to, abychom dospěli ke vzájemné ekonomické dohodě
00:39:19 a nezničili cestu, po níž jsme se vydali.
00:39:24 Jste-li jiného názoru, musím vás upozornit,
00:39:27 že už nepůjde pouze o válku zákonů.
00:39:30 Povede to k rozkladu nejen ekonomiky, ale i celé země.
00:40:26 Američané mi přes velvyslance vzkázali,
00:40:30 že se mnou chtějí mluvit. Bush tvrdil, že se chystá převrat.
00:40:39 Odpověděl jsem mu:
00:40:41 "Georgi, v klidu pracuj, u nás je všechno v pořádku."
00:40:48 Odjet v dané situaci na dovolenou byla chyba.
00:40:54 Neměl jsem to dělat.
00:40:56 Byl jsem však z toho napětí zcela vyčerpaný.
00:41:00 Potřeboval jsem si alespoň na týden, deset dní odpočinout.
00:41:04 20. srpna se měla podepisovat svazová smlouva
00:41:08 a já jsem se přesto rozhodl odjet.
00:41:12 Nedávno se mě ptali:
00:41:14 "Jak byste se dnes zachoval? Odjel byste znovu na dovolenou?"
00:41:19 Byla to chyba, neměl jsem odjíždět.
00:41:22 V takovém okamžiku má člověk zůstat na svém místě až do konce.
00:41:26 Já jsem však takové chvíle zažíval neustále
00:41:29 v průběhu dvou či tří let. Lidská výdrž má své meze.
00:41:33 Domníval jsem se, že si musím aspoň na chvíli odpočinout.
00:41:38 Na tento okamžik oni čekali.
00:41:40 Jakmile jsem tam odjel, zatáhli nás do té šlamastyky.
00:41:43 Puč.
00:42:02 Dekret viceprezidenta SSSR.
00:42:05 "Vzhledem k tomu, že Michail Sergejevič Gorbačov
00:42:08 není ze zdravotních důvodů
00:42:10 schopen plnit své povinnosti prezidenta SSSR,
00:42:13 na základě článku 127/7 Ústavy SSSR..."
00:42:18 Jak již víte ze sdělovacích prostředků,
00:42:23 v souvislosti s tím, že Michail Sergejevič Gorbačov
00:42:27 není schopen ze zdravotních důvodů plnit povinnosti prezidenta SSSR,
00:42:32 na základě článku 127/7...
00:42:54 Tehdy to bylo interpretováno tak, že Gorbačov, aby si udržel moc,
00:43:01 se rozhodl obětovat zemi i lidi
00:43:07 a rozpoutat v zemi opět občanskou válku.
00:43:11 Bůhví jak by to všechno dopadlo, v zemi napěchované zbraněmi.
00:43:15 A nejednalo se o zbraně jako v době tehdejší občanské války.
00:43:19 Je to nepředstavitelné. Bylo to nesmírně nebezpečné.
00:43:23 Mohlo to vést i k zahraniční vojenské intervenci.
00:43:27 To je mimochodem jeden z taktických postupů,
00:43:30 kterým se zabývají v některých zahraničních vládních kruzích:
00:43:36 Nejprve Rusko destabilizovat a pak vojensky zasáhnout.
00:43:46 Do poslední chvíle jsem trval na svém. Až do konce.
00:44:04 Jsem obklíčen vojsky z moře i z pevniny.
00:44:10 Nevím, zda se mi to podaří, ale udělám vše,
00:44:14 aby se tato nahrávka dostala takříkajíc na svobodu.
00:44:20 Musíte si uvědomit, že lid, země i světová veřejnost byli oklamáni.
00:44:31 Před našima očima... s neskrývaným cynismem,
00:44:37 dokonce s potěšením dochází k velkému podvodu.
00:44:47 To, co nyní dělá Státní výbor pro výjimečný stav,
00:44:52 může vést k vystupňování občanského odporu
00:44:56 a dokonce k občanské válce.
00:45:15 Jelcin tu sehrál velice významnou úlohu.
00:45:24 Pučisté mu v podstatě nabízeli post prezidenta.
00:45:28 Snažili se s ním vyjednávat:
00:45:31 "Vy jste s Gorbačovem stejně nespokojený jako my,
00:45:34 pojďme se setkat a společně ho odstraníme."
00:45:37 On to odmítl.
00:45:39 Jelcin mi o tom neřekl.
00:45:41 Kličkoval, zároveň chtěl, ale zároveň se i bál.
00:46:23 Nejdůležitější je, že vše, co jsme od roku 85 vykonali,
00:46:32 přineslo reálné výsledky.
00:46:38 Společnost a naši lidé se změnili. To bylo hlavní překážkou
00:46:44 na cestě k úspěchu tohoto dobrodružství,
00:46:50 na které se tato hrstka osob vydala.
00:47:14 Po podpisu Bělověžské dohody
00:47:17 se konalo zasedání nejvyššího sovětu.
00:47:20 Všichni to schválili, aniž by se to projednávalo.
00:47:24 Asi šest lidí hlasovalo proti, všichni ostatní hlasovali pro.
00:47:28 Když se měla tato dohoda projednávat,
00:47:31 vstal Sevasťjanov, kosmonaut a komunista:
00:47:34 "Jaképak projednávání?!
00:47:36 Hlavně, že už Gorbačov nebude zítra v Kremlu!"
00:47:43 Obětovali celou zemi, jen aby se zbavili Gorbačova.
00:47:54 Drazí krajané, spoluobčané.
00:47:58 V souvislosti s vytvořením Společenství nezávislých států
00:48:08 končím tímto svou činnost ve funkci prezidenta SSSR.
00:48:17 Souputníci...
00:48:19 Ve své knize popisuji,
00:48:22 jak nás život sváděl dohromady a zase rozděloval.
00:48:35 S Mitterrandem jsme byli ve Hvězdném městečku.
00:48:39 Říkal jsem mu: "Víte, proč nám to všechno ukazují?
00:48:44 Protože my dva o tom nemáme ani páru."
00:48:50 Fidel.
00:48:54 Dalajláma.
00:48:58 Tady nám někdo s Putinem srazil hlavy k sobě.
00:49:06 Na jednom svém vystoupení jsem prohlásil,
00:49:09 že potřebujeme novou sílu,
00:49:12 silnou politickou stranu, jež by byla nezávislá,
00:49:16 protože všechny ostatní strany si někdo platí.
00:49:22 Řekl jsem to zcela otevřeně. Strhnul se povyk
00:49:26 a pak nám začaly chodit dopisy, abych ji založil.
00:49:31 Pustil jsem se do toho.
00:49:34 Zašel jsem do Kremlu,
00:49:36 abych jim oznámil, že chci založit stranu.
00:49:40 Udělal jsem to, jak se na seriózního člověka sluší.
00:49:44 Nezakládám přece podzemní organizaci či podvratnou centrálu!
00:49:49 Hovořil jsem o tom se Surkovem, s nímž se dobře známe.
00:49:55 Řekl mi: "Přestaňte se tím zabývat!
00:49:58 Vždyť to nemáte zapotřebí, zakládat stranu.
00:50:01 Tolik jste toho vykonal, zná vás celý svět.
00:50:04 Co víc byste chtěl!
00:50:06 Stejně vám ji nepovolíme. Nezaregistrujeme ji."
00:50:10 Zcela sprostě mi to řekl do očí.
00:50:14 (cituje) "Jakimenko založil hnutí NAŠI.
00:50:18 Je financováno z černého fondu Kremlu."
00:50:27 Ani se tím netají!
00:50:37 Poté, co jsem opustil post prezidenta,
00:50:41 jsem toho hodně pochopil. Opravdu hodně.
00:50:44 Netýkalo se to pouze toho, co jsem sám vykonal,
00:50:48 ale života jako takového.
00:50:51 Principy, podle nichž se vše děje,
00:50:54 zákony, které řídí náš život.
00:50:59 Dnes panuje strašný cynismus. Té nestoudnosti!
00:51:05 Lidi se kvůli penězům chovají jak šílenci.
00:51:09 Doslova se zbláznili!
00:51:12 Peníze jsou potřebné. Kdo to umí, ať je vydělává a bohatne.
00:51:16 Ale ne v takovém měřítku,
00:51:19 aby si lidé pořizovali flotily, ponorky...
00:51:24 K čemu jim to je?!
00:51:26 Chystají se snad bránit svůj majetek se zbraní v ruce,
00:51:30 kdyby se něco stalo?
00:51:36 Ne, není možné, aby se vše řídilo podle takového scénáře.
00:52:03 Chvíli dým, chvíli slunce, chvíli se buduje,
00:52:07 chvíli je na stavbě mrtvolný klid...
00:52:10 tak už to chodí. Jednota protikladů...
00:53:42 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
Matka byla Ukrajinka, otec Rus. Od patnácti let jezdil s kombajnem. Když Moskevská státní univerzita umožnila studovat mladým lidem z dělnických a rolnických vrstev, dětem z chudých rodin, byl Michail Gorbačov přijat na právnickou fakultu. Brzy se stal členem komunistické strany a tajemníkem Komsomolu.
Do čela sovětských komunistů se postavil v roce 1985, prvním a zároveň posledním sovětským prezidentem byl v letech 1990 – 1991. Chtěl reformovat socialismus. Nakonec však ztratil kontrolu nad událostmi a ocitl se na okraji politického života. Jeho zásluhy jsou přesto nemalé: perestrojka, glasnosť, parlamentní vláda, ukončení studené války, konec náboženského a politického pronásledování. Většina Rusů mu ovšem stejně nikdy nezapomněla, že připustil rozpad jejich veliké země.
