S Václavem Žmolíkem na starobylém hradě (2001). Režie J. Novák
00:00:19 Kraj pod hradem Kost je krajem chalupářů.
00:00:23 V Českém ráji si chalupáři mohou připadat jako v ráji.
00:00:28 Je tady jaro, tak je čas vyrazit na chalupu a na výlet.
00:00:35 A protože se doba změnila, nestojí před chalupou kůň,
00:00:40 ale auto nebo horské kolo.
00:00:44 V Českém ráji se s historií a romantikou setkáte na každém kroku.
00:00:50 Tedy při každém šlápnutí. Také pověstí se tu vypráví nepočítaně.
00:00:55 Můžete tu prý vidět a zažít i věci tajemné.
00:01:00 Ostatně právě tady - v Opočenském mlýně - se točila pohádka o tom,
00:01:05 že s čerty nejsou žerty.
00:01:08 A víte, jak přišlo ke svému názvu údolí Plakánek?
00:01:13 Zdejší hajný měl krásnou dceru. Ta se zamilovala do úředníka na Kosti.
00:01:18 Mladík její lásku opětoval, ovšem jen do doby, než přišla k outěžku.
00:01:23 Nešťastná dívka porodila dítě a plačící je zakopala do země.
00:01:28 Od té doby je tady prý slýchat jeho pláč.
00:01:33 Těmto slujím nad Černým rybníkem
00:01:36 se říká U Barušek nebo U slepé Barky.
00:01:41 Na začátku století tu žily 2 ženy. Znal je i spisovatl K.V.Rais,
00:01:46 který o nich psal ve svých povídkách.
00:01:52 Kost patří k našim nejlépe zachovaným gotickým hradům.
00:01:57 Nechal je vystavět ve 14.století Beneš z Vartenberka.
00:02:02 Silueta Kosti se od té doby moc nezměnila.
00:02:07 Poslední majitel tu sídlil před více než 4 stoletími.
00:02:12 Současní majitelé - Kinští - tu taky nežijí. Mají tu ale kastelána.
00:02:24 Dobrý den. Vítám vás na hradě. Pojďte dál, pane.
00:02:30 Název Kost je pro hrad docela zvláštní.
00:02:35 Podle tradice pochází z doby, kdy Kost obléhal Jan Žižka.
00:02:40 Obránci chtěli husity zmást, tak dělali, že mají všeho dost,
00:02:45 že hodují a přes hradby hodili kost. Žižka prý tehdy řekl:
00:02:50 "Hrad je tvrdý jako kost, nechme jej psům."
00:02:54 Ve skutečnosti husité hrad nikdy neobléhali.
00:02:58 Každý z rodů, které Kost vlastnili, tu po sobě něco zanechal.
00:03:03 Bibrštejnové tento palác s renesančními sgrafity.
00:03:08 Vartenberkové tu zanechali kapli svatého Jan Křtitele.
00:03:14 Šelemberkové a Vartenberkové zase vystavěli paláce,
00:03:20 ve kterých byly v méně slavných dobách hradu až do roku 1950 sýpky.
00:03:26 Poté prošly paláce rekonstrukcí a dnes je tu kolekce zbraní
00:03:31 a rodová obrazárna Kinských. Můžete se tu setkat s čelnými muži rodu,
00:03:36 který se tak významně zapsal do historie Českého království.
00:03:48 Jakési neposedné dítě tu koncem 16.století
00:03:53 zase nechalo tyto malůvky hrudkou a tuší.
00:03:59 Té hlavní věži se říkalo Bílá. Bylo to z toho důvodu,
00:04:04 že když byla nově postavena, byl ten kámen byl tak světlý,
00:04:10 díky příměsi křemenu, že úplně zářil.
00:04:16 Proč má takový zvláštní tvar? Proč nejdou rohy do pravého úhlu?
00:04:21 Na této straně je ostrý úhel,
00:04:25 protože to bylo jediné místo, odkud se dala věž ostřelovat.
00:04:30 A aby ty koule nebo kameny nenadělaly takové škody,
00:04:34 tak dopadaly na tu zeď v šikmém úhlu
00:04:39 a neměly tu průraznost.
00:04:42 Ještě v roce 1866 za rakousko-pruské války
00:04:47 uznali Prušáci vojenský význam hradu tím, že jejich špioni
00:04:52 Kost fotografovali. Jsou to nejstarší fotografie
00:04:57 českého hradu, které se nám dochovaly.
00:05:02 Ale vraťme se ještě o pár set let zpátky.
00:05:07 Tady jsme v posledním patře věže, které bylo posledním útočištěm
00:05:12 pro obránce hradu. Bylo uděláno poněkud nóbl,
00:05:17 jak nám dokládá tato ozdobená špajzka. Tam se mohlo i dát víno.
00:05:23 Tady se z okna podíváme, kde se dala ta věž ostřelovat.
00:05:28 Od 16.století je tam rybník.
00:05:32 Hrad ovšem nikdy dobyt nebyl.
00:05:35 I ty Švédy za třicetileté války sem prý obránci pustili sami.
00:05:41 Naposledy v tomto nejvyšším patře velké věže bydlel romantik -
00:05:47 komorník hraběnky Sylvie Černínové. Bylo to v roce 1642.
00:05:53 Jiný romantik o 200 let později Kost zase vymaloval.
00:05:58 Byl to Karel Hynek Mácha, kterému tajemný hrad také učaroval.
00:06:04 Občas se z Bílé věže ozývá odbíjení půlnoci.
00:06:09 Ty tajemné hodiny vždy odbíjejí podle času astronomického.
00:06:14 Vůbec nedbají na čas letní. Navíc tu žádné hodiny nejsou.
00:06:19 Zůstal tu po nich jen tenhle cimbál.
00:06:25 Co to tady děláte?
00:06:30 Cvičím tady a čekám tady na vás. Mám tady pro vás meč.
00:06:34 Obouručák.
00:06:44 Tato místnost není zařízena. Slouží jako ateliér,
00:06:49 kde restauruji obrazy. Celkem tu bylo asi 300 obrazů.
00:06:55 Tyto obrazy, které jsou v této místnosti,
00:06:59 jsou předkové rodu Kinských
00:07:04 Norbert, Octavian a Leopold Kinský.
00:07:08 A zde jsou Filip s Ferdinandem. Říkám tomu mrtvé děti.
00:07:14 Nestraší tady na hradě?
00:07:17 Zažil jsem pár stínů, které se večer přibližovaly přes místnost.
00:07:23 Chtěl jsem dát ruku proti tomu stínu a opřel jsem se o vzduch.
00:07:29 Žádný div, že na Kosti mají i tajnou chodbu.
00:07:35 V této ledárně se na začátku století propadl malý chlapec,
00:07:40 a tím se objevila podzemní chodba. Tato chodba je 40 metrů dlouhá.
00:07:45 Na konci je zasypaná. Kam vedla, se dodnes neví.
00:07:51 Když od Kosti odjíždíte, záhy se vám hrad ztratí.
00:07:56 Jeho stavitelé nechtěli, aby byl na očích dobyvatelům.
00:08:01 Podle pověsti husité hrad nedobyli proto, že jej nenašli.
00:08:07 Až budete putovat v okolí Kosti, dejte si pozor na to,
00:08:13 co je skutečnost, a co pověst nebo pohádka.
Tentokrát Václav Žmolík zavede diváky na starobylý hrad Kost, do půvabného údolí Plakánku, do rázovitého Opočenského mlýna a na další místa kraje chalupářů a pověstí – Českého ráje. Stejně jako v předchozích dílech cyklu Počesku bude objevovat nejen historické a přírodní nepřehlédnutelnosti, ale i místní lidi, které stojí za to poznat.
