Všichni blázní po lásce – ať už přináší radost, nebo bolest. Italský seriál. ### Hrají: E. Solfrizzi, A. Liskova, N. Murgiaová, M. Brenno, C. Natoliová a další. Režie Riccardo Milani
00:00:05 Česká televize uvádí epizodu z italského seriálu
00:00:09 Paolo - modrá
00:00:12 Laura - zelená
00:00:15 Adriano - bílá
00:00:19 Monica - žlutá
00:00:21 Maya - žlutá
00:00:24 Rosa - bílá
00:00:26 Elio - bílá
00:01:35 BLÁZNIVÉ LÁSKY
00:01:42 Alespoň ty na celém světě
00:01:45 -Ty to nechápeš, tati!
-Neodváděj řeč jinam.
00:01:48 -Já ji neodvádím! Proč bych to asi měla dělat?
00:01:50 O tom, co chceš, nebudeme diskutovat! Nerozejdu se s ním!
00:01:53 -Uvědomuješ si, že od té doby, co jsi mi to řekla, nemůžu spát?
00:01:55 -Já z toho na začátku taky byla špatná.
00:01:59 A chápu, že se o mě bojíš!
-Ne, slečinko, ty nechápeš nic,
00:02:02 já se nebojím, já jsem přímo mrtvý strachem! Cristino?
00:02:06 -Tati, Raul je v pořádku, a navíc si dáváme pozor, velikánský pozor!
00:02:11 -Cože, co tím chceš říct?
-Že používáme prezervativ!
00:02:14 -Je to nebezpečné!-Jsem plnoletá, mám ti to připomenout?
00:02:18 Je mi 18 a budu si dělat, co budu chtít. K ničemu mě nutit nemůžeš!
00:02:21 Jen jsem hledala podporu, myslela jsem, že mi rozumíš,
00:02:24 že mi pomůžeš, že budeš stát při mně. Když to tak není,
00:02:28 zvládnu to sama, nevadí. A ještě něco, vzpomeň si na to,
00:02:31 jak se ti Raul líbil. Věřil jsi mu, ne?
00:02:34 Kde skončila ta tvoje důvěra? Tak kde?
00:02:41 Krucinál!
-Bože...
00:02:45 -Pokračujeme v naší exkursi do poezie. Dobrý den!
00:02:50 Když někdo vejde do cizího prostředí, kde jsou jiní lidé
00:02:53 a navíc když jde pozdě, bývá dobrým zvykem pozdravit.
00:02:56 -Dobrý den.
-To už je lepší. No, tak dál.
00:03:00 Na straně 55 máme...
00:03:02 -Příště mi jednu vraz, až se zase rozhodnu říct tátovi
00:03:05 něco důležitějšího, než jenom obyčejný "dobrý den", ano?
00:03:08 -Bylo jasný, že to vezme špatně.
-Ne, nevzal to špatně.
00:03:12 On reagoval jako blázen, neovládal se. Víš, co mi řekl?
00:03:15 Že mám Raula nechat. Mimochodem, když mluvíme o bláznech,
00:03:19 uvědomuješ si, že teď není matika?
-Vím, jenže si musím něco ujasnit.
00:03:23 Musím vyvrátit jednu teorii, rozumíš? Tak promiň.
00:03:26 -Pššt!
-Tady je výpočet školních hodin
00:03:28 dělený skutečným časem, kdy spolu prohodíme pár slov,
00:03:32 to znamená stěží přestávka, příchod a odchod.
00:03:35 Dělá to půl hodiny. Sandrino chce jeden večer navíc.
00:03:39 -Proč?
-Tvrdí, že je v nevýhodě,
00:03:41 když já vidím Violu i během vyučování.
00:03:44 Úvaha, která absolutně postrádá logiku
00:03:47 a kterou jsem bod za bodem vyvrátil.
00:03:49 -Ema, máš tu chybu ve vzorci. Ale neboj, já mám nápad,
00:03:52 na kterém se všichni shodneme, uvidíš.
00:03:57 -Děje se něco, čemu fakt nerozumím. Paolo v poslední době není Paolo,
00:04:01 je... nepřítomný.
-A jak?
00:04:03 Nepřítomný ve významu roztržitý, nepozorný, jak?
00:04:06 -Nevím, prostě roztržitý. Předevčírem málem vybuchl kávovar,
00:04:09 když do něj zapomněl nalít vodu. A navíc nic nejí,
00:04:12 jeho část ledničky je celé dny prázdná.
00:04:15 Díky, zlato.
-Možná se ti snaží zdůraznit,
00:04:18 jak je na tom špatně.
-Ale ne, kdepak. Ani mě nevidí!
00:04:21 Už pár dnů se mi zdá, že jsem průhledná.
00:04:23 Mohla bych tančit na stole nahá a nic. Nevidí mě!
00:04:26 Dnes jsem přišla do kuchyně, on něco psal a ani nezvedl hlavu.
00:04:30 -Něco psal?-Něco psal?
-Ty víš, co psal?
00:04:32 -Nevím, prostě něco psal. Ale o to nejde, jenže on ani nezvedl hlavu!
00:04:37 Ehm, dobré jitro.
00:04:41 Dobrý den.
00:04:43 -Mňo.
-Promiň, co má znamenat: "mňo"?
00:04:46 -Je divný, když chlap po ránu píše.
-Poslouchej, teď se snaž
00:04:50 vybavit si, na co Paolo psal. Na papírek nebo na A4,
00:04:53 na lísteček? Na co psal?
00:05:04 -Upřímně: nevím, protože jsem to neviděla,
00:05:07 hned jak jsem vešla, schoval to.
00:05:12 -Ach, Bože na nebi...
-Tak holky, co se děje?
00:05:15 -To je tak prosté! Všechny indicie vedou přímo jedním jediným směrem.
00:05:20 -Jaké indicie? Já jsem jenom řekla, že je trochu roztržitý,
00:05:24 že psal dopis a že nedal vodu do kávovaru. Jaké indicie?
00:05:27 -Zapomíná na tebe? Ani si nevšimne, když přijdeš domů a když odcházíš?
00:05:32 Dokonce píše dopis a co je ještě vážnější, schová ho, když vejdeš.
00:05:37 Che, tohle velmi pravděpodobně...
00:05:43 -Existuje velká pravděpodobnost, že ten dopis nepsal tobě!
00:05:49 Tak jsem to řekla!
-Proboha, on ho psal Valerii?
00:05:53 On ho psal...
-Ale no tak, nepřehánějte to.
00:05:57 Nedělejme z toho hned závěry. Může to být tak,
00:06:01 že se cítí zanedbávaný, opuštěný a snaží se ti to dát nějakým
00:06:05 způsobem najevo, možná dopisem. Proč ne?
00:06:08 -Možná, možná. Nicméně ta skutečnost,
00:06:12 že ty žiješ už 2 dny, 1 hodinu a 36 minut
00:06:15 ponořená v cukrovém oparu a že si teď zaslouženě užíváš svoji lásku
00:06:20 s ptáčníkem, který se proměnil, musím to říct otevřeně a upřímně
00:06:24 z té ochechule, velmi žhavýho frajera, že jo?
00:06:28 Ale to ti nedává právo nutit nás, normální, obyčejné smrtelníky,
00:06:32 navíc týrané syny našich milenců, abychom si dělali iluze.
00:06:36 -Mluv jenom za sebe, protože už jsem vám řekla,
00:06:39 že Ňik a Ňok se omluvili a navíc mi nic není, jsem zdravá jako rybička.
00:06:44 -Elio, ahoj.
-Ahoj, Elio.
00:06:46 -Moniko, chtěl bych s tebou mluvit o samotě.
00:06:54 -Hm. Elio.
-Jů..
00:07:00 Ehm, ehm.
-Ach, zlato...
00:07:04 TELEFON
00:07:08 -Ahoj, Stefi. Jo, dostala jsem ji, proč?
00:07:12 -Vrátil jsem se sem s takovým nadšením, myslel jsem si,
00:07:15 že jsem jiný a chtěl jsem to dokázat i jí, Maye.
00:07:18 Jenže to nejde, neboť mě nenapadlo, jak moc se změnila i ona.
00:07:21 Taky ona je úplně jiná. Poslyš, Moniko, řekni,
00:07:24 jak dlouho... jak dlouho se tady mám ještě dívat na její štěstí?
00:07:27 Dívej, vypadám jako bezdomovec, tak jsem dopadl.
00:07:30 -Ale prosím tě, nech toho, vždyť jsi docela hezký kluk.
00:07:33 Trochu se ohol, dej si sprchu a udělej si něco s vlasy, jo?
00:07:36 -Moniko, já chci dát výpověď. Prostě nemám jinou možnost.
00:07:40 -Děláš si legraci, doufám.
-Myslím to vážně.
00:07:43 -Je něco, co bych mohla udělat, abych tě přesvědčila?
00:07:46 -Pověz mi tedy, jak můžeš vyléčit ubohé zlomené srdce, Moniko? Jak?
00:07:50 -Hezký. Shakespeare?
-Ne. Bee Gees.
00:07:54 -Bee Gees.
00:07:56 -Možná je Sandrinův požadavek na jeden den navíc přehnaný,
00:07:59 ale není tak úplně nepodložený. Vážně nechci, abyste se trápili,
00:08:03 tak mě napadlo, že bychom mohli jednou týdně jít někam společně.
00:08:07 Tak budou spokojení všichni tři.
-Cože? Ve třech? Zbláznila ses?
00:08:11 Kdo to kdy slyšel ve třech, to je..
-"Co je činěno z lásky,
00:08:15 děje se mimo říši dobra i zla." To řekl Nietzsche.
00:08:17 -Taková kravina! Promiň, Violo. Bože! Zneuctil jsem jeho citát.
00:08:21 Vidíš, co mě nutíš dělat? Jít proti vlastním principům,
00:08:25 zrazovat svoje mistry! Ne! To nepřipadá v úvahu.-Ema!
00:08:29 -Měl jsi ho vidět, jak řádil.
-To je normální,
00:08:32 i pro tebe to byl šok.
-Proč se ho zastáváš?
00:08:35 Říká mi, abych se s tebou rozešla.
-Protože je to přirozené.
00:08:38 První reakce. Ty jsi taky utekla.
-To je pravda, utekla jsem.
00:08:41 Potom jsem se vrátila a omluvila, probrali jsme to a teď tě mám ráda
00:08:45 víc než předtím, takže...
-Právě. Tak dáme víc času i jemu.
00:08:48 Jestli chceš, promluvím s ním.
-Ne! Ne!
00:08:51 -Je to ta nejpřirozenější věc na světě, mluvit spolu.
00:08:54 -Nic přirozeného v téhle chvíli na mém otci není, ani lidského.
00:08:58 Mohl by ti říct něco, co by ti ublížilo.
00:09:01 -Ale mně nic neublíží.
-Ne, Raule, mluvit s ním nebudeš.
00:09:05 Konec diskuze.
-No dobře.
00:09:08 -Ahoj děti, jak se vede?
00:09:12 -Nevěděla jsem, že mě plané neštovice takhle zřídí.
00:09:15 Připadám si jako kopie Sloního muže.
00:09:18 -Ale no tak, Stefi, hlavně že dětem už je líp.
00:09:21 A jestli to bude mít stejný průběh jako u mě, tak za 10 dnů máš klid.
00:09:25 -Ale 10 dnů je velký průšvih. Je to tragédie, protože to znamená,
00:09:29 že celou tu dobu nebudeme moci trénovat.
00:09:32 -No, ledaže bys chtěla nakazit celou tělocvičnu, co?
00:09:36 -Já jsem tak strašně naštvaná. Ti odporní a hnusní idioti
00:09:39 toho hned využijou.
-Kirikociovi. Vždycky mámu a tátu
00:09:44 v soutěži porazí.
-Přesně, vždycky.
00:09:48 -A co Giulio?
-Ale nic, tomu je dobře.
00:09:50 Vypadá to, že nás všechny nakazil on.
00:09:53 Doktor tvrdí, že on prý je zdravý bacilonosič.
00:09:57 -A kde je bacilonosič teď?
-Jel vyzvednout auto do opravny.
00:10:01 -Tak ale nakazí každého.
-To není tak jednoduché.
00:10:04 Musíš být s tím člověkem v úzkém kontaktu.
00:10:08 Ale ani potom prý nemáš jistotu, že to chytí.
00:10:16 Poslyš, jsou tu jisté možnosti...
00:10:26 -Dobrý den, pane Giorgi.
00:10:33 Já vím, že jste mluvil s Cristinou.
-Nezajímá mě, co mi chceš říct.
00:10:43 -Chtěl bych vám vysvětlit...
-Nezajímá mě to.
00:10:47 Trénovat s námi můžeš.
00:10:49 Ale pospěš si, za pět minut začínáme.
00:10:57 Hoši, všichni do vody! No tak!
00:11:01 Tři sta bazénů prsa, s hlavou pěkně nahoru. Dělejte!
00:11:08 Co je ti, Capone?
-Chcete vědět, co se děje?
00:11:11 Fakt chcete vědět, co se děje? Od té doby, co je v mužstvu on,
00:11:14 tak se na mě ani nepodíváte. Máte oči jenom pro něho,
00:11:18 zapomněl jste, že existuju. To se nedělá, trenére.
00:11:21 To se nedělá, protože se trápím. Ani to nemůžu říct těm kreténům,
00:11:24 dělali by si ze mě srandu. Tohle se děje, trenére.
00:11:27 -Už delší dobu si všímám, že ti něco je, tak chci vědět, co?
00:11:32 -Vy jste si toho všimnul?
-Jsi přece v mužstvu veterán,
00:11:36 záleží mi na tobě. Sleduju tě.
-Nic, trenére, všechno v pohodě.
00:11:41 Všechno je skvělý!
00:11:45 -Tak proč už nejsi ve vodě?
-Jo! Hupsnu tam.
00:11:49 -Dělej, Capone.-Ano, trenére.
-Pohni, Capone.
00:11:52 Rychle, kluci, plaveme!
00:11:56 Hlavu nahoru a plavat s balónem! Capone!
00:12:00 -Jo, trenére!
-Tam tím směrem!
00:12:03 Kam to civíš. Merloni! Zaber! Valentini, nekoktej i ve vodě!
00:12:10 Zaber!
00:13:11 -Musím s tebou mluvit.
00:13:15 -Budu celý den pryč. Můžu tě nechat samotnou?
00:13:18 Psa si vezmu sebou.-Jistě, že mě můžeš nechat samotnou,
00:13:21 přece nejsem na vozíku jako ta kamarádka Heidi z hor.
00:13:25 V kolik jsi říkal, že přijdeš?
-Upřímně řečeno jsem to neříkal,
00:13:29 ale myslím, že k večeři.
-Perfektní.
00:13:32 Potom se tedy najíme společně. Poklade.
00:13:37 Ahoj.
-Ahoj. Jdeme, Pablo, pojď!
00:13:47 -Uf!
00:13:50 Tady Clelia Del Fiore. Chtěla bych potvrdit dnešní schůzku.
00:13:54 Masáž obličeje a těla, ale prosím vás, bez toho oleje,
00:13:58 protože potom mi trvá dvě hodiny, než ho ze sebe smyju.
00:14:02 -Proč bych ti měla věřit po tom všem, co jste mi napovídali?
00:14:06 -Protože nemám žádný důvod, abych lhala.-Aha.
00:14:08 -Chceš vědět, jak to vidím?
-Jistě.
00:14:10 -Pro mě to nebyla hra, ani momentální úlet.
00:14:14 -Prosím tě, nemluv tady o lásce. Toho mě laskavě ušetři.
00:14:17 -Dobře, nebudu mluvit o lásce.
-Fajn.
00:14:21 -Chci ti říct jen jedno. Vinu hoď na mě.
00:14:25 Řekni, že jsem děvka a mrcha.
00:14:29 Umím si představit, jak mi asi v duchu říkáš.
00:14:31 Jenže já jsem teď na druhé straně. Ale jsem taky žena a vím jednu věc:
00:14:35 Pokud se něco stalo, tak možná proto, že k tomu existoval prostor,
00:14:39 určitá absence, nebo skulina...
-Do které ty ses hned vsunula
00:14:43 a udělala z ní propast. Co to tady proboha povídáš?
00:14:47 Že to, že se s tebou Paolo vyspal, je jenom moje vina?
00:14:50 -Ano. Myslím si to. Je to tvoje vina, tak jako moje,
00:14:55 jako Paolova i Gianlucova.
-Na koho dalšího to ještě hodíš?
00:15:00 Už jsem slyšela dost.
-Ne, ještě ne.
00:15:03 Vzhledem k tomu, že teď vypadám jako idiot,
00:15:06 dopřej mi to zadostiučinění, abych z téhle scény
00:15:09 vyšla aspoň s trochou cti.
00:15:13 Paolo už mě nechce vidět. Nevídáme se spolu ani tady.
00:15:18 Střídáme se tu. Nevědělas to?
00:15:22 Jestli je roztržitý či nepřítomný, tak tohle už není moje vina.
00:15:27 Neříkám to kvůli sobě, ale kvůli tobě.
00:15:30 Když se na někoho dá hodit vina, tak to člověk zvládá.
00:15:34 Ale průšvih je, když nikdo takový neexistuje a je to jenom na něm.
00:15:45 Do háje.
00:15:47 -A pěkně s chutí! Tohle je merengue, pohyb pánví!
00:15:51 Jedem! Hezké. Hop a hop... tak.
00:15:55 A hop a hop. Tři, čtyři! Dobře!
00:15:59 Teď pozor... A teď třikrát. Teď!
00:16:03 Ramena! Ramena, do rytmu, pěkně!
00:16:08 A doprava! Dobře. Finále!
00:16:13 Hou!
00:16:15 Děkuju vám, děti.
00:16:24 -Ahoj.
-Ahoj.
00:16:27 Co tvoje blondýna? Kde jsi ji nechal?
00:16:30 -Moje blondýna je doma a zůstane tam vlastně celý týden.
00:16:35 -Hm. To je škoda, víš, že ty máš na tancování skutečně talent?
00:16:40 -Ty taky. Fakt. Víš, co mě napadlo? Že by bylo fajn,
00:16:44 kdybychom se občas viděli a vyzkoušeli si nějaké kroky spolu,
00:16:47 bez Luise.
-Bez Luise?-Bez Luise.
00:16:50 -No, to by možná šlo, ale mohlo by to být dost nebezpečné.
00:16:54 -Nebezpečné? Proč?
-No protože bychom mohli zjistit,
00:16:59 že si rozumíme. Co když potom zjistíme, že ty jsi,
00:17:02 jak se zpívá v té písničce, "pravý pro ženu jako jsem já".
00:17:06 Co pak uděláme?
-Co uděláme?
00:17:09 -Co uděláme?
-Tak to nejdřív musíme zkusit.
00:17:12 -Aha.
-Ne?
00:17:15 Tak...
00:17:47 -Bude to stačit? Co?
00:17:50 Dýchal jsi jí pořádně do obličeje?
-Pořádně jsem na ní funěl.
00:17:54 Moc nechybělo a málem jsem ji políbil.
00:17:57 -No jo! To jsi měl udělat, ne?
00:18:02 Tak by to bylo jistější.
-Poslyš, Stefi Del Fiore.
00:18:05 Soutěživost je jedna věc, ale ty mě navádíš k cizoložství.
00:18:09 -S Kirikociovou?
00:18:14 Neříkám, že s ní máš jít do postele.
00:18:16 Jenom aby ses držel blízko u ní.
00:18:19 V lásce a ve válce je dovoleno všechno.
00:18:22 Dokonce i nakazit soupeře.
00:18:34 -Myslím, že mi musíš něco vysvětlit, Clelie.
00:18:37 -No, udělalo se mi líp a tak jsem šla na masáž. Che.
00:18:41 Můžeš mi říct, v čem je problém? Neřekla jsem ti to,
00:18:44 protože bys mi určitě odpověděl, že mám být doma, že to není vhodné.
00:18:48 -A co včera? Taky jsi byla pryč. Nejdřív na výstavě
00:18:51 a pak dokonce na ochutnávce vína. Velice vhodný program pro kardiaky.
00:18:55 -Tak ty jsi mě sledoval?
-Tobě nic není.
00:18:58 Tobě nikdy nic nebylo. Tys to fingovala!-Fingovala?
00:19:02 Bože, to je dost přehnané.
-Fingovala, protože mě potřebuješ.
00:19:05 -Řekněme, že jsem předstírala, že mi není zrovna nejlíp
00:19:08 a že jsem si přála, abys byl se mnou.
00:19:11 -Teď bych se měl cítit polichocený, ale nejsem.
00:19:15 Udělala jsi jednu z nejhanebnějších věcí svého života.
00:19:18 A to jich nebylo zrovna málo.
-Poslyš, Mario, dobře,
00:19:21 omlouvám se ti. Skutečně jsem to trochu přehnala,
00:19:25 ale nebudeme z toho dělat tragédii.
-Dobře,
00:19:29 nebudeme z toho dělat tragédii. Teď mi řekni, že mě potřebuješ.
00:19:36 -Jo. Já... těptřbju.
-Že beze mě nemůžeš žít.
00:19:41 -Bože... Uf! Eh... nmžu bztb žt. Můžeme už konečně jít?
00:19:47 -Dobře, jestli je to opravdu tak, jak říkáš,
00:19:51 měla bys to nějak dokázat. Jestli chceš, abych se k tobě vrátil,
00:19:54 musíš si mě vzít. Vlastně, abychom byli přesní,
00:19:58 musíš si mě znovu vzít.
00:20:02 -Velmi zábavné, Mario.
-To není žádný vtip. Vidíš?
00:20:07 Jsem vážný. Rozmysli se. Ovšem do té doby spolu nemáme o čem mluvit.
00:20:13 Jdeme, Pablo.
-Já nemám co rozmýšlet, vyděrači!
00:20:16 To je vydírání! Nikdy!
00:20:19 -"Konec konců není tak těžké porozumět lásce.
00:20:22 Podléhá stále stejným pravidlům, jak citovým, tak všeobecným,
00:20:26 mluvit o ní je občas banální."
00:20:30 Nějaký problém?
00:20:36 Cristina říkala, že jde na večeři k Raulovi.
00:20:40 -Ano?
00:20:50 -Ty jdeš ještě ven?
00:20:53 Myslela jsem, jestli mi chceš něco říct, můžeme si promluvit.
00:20:57 -Dnes večer ne. Jdu k tetám. Hezký večer.
00:21:09 -"Když si myslíš, že jsi ji ztratila, je to hrozné.
00:21:14 Cítíš se v koncích a zdá se ti, že už to není možné urovnat."
00:21:29 -Hm...
-Večer se vydařil?
00:21:35 -No, řekněme, byl slibný, ale nechci nic dodávat,
00:21:38 protože bych to nechtěla zakřiknout.
00:21:41 Co ty, jak bylo? Povídej mi, co jsi dneska večer vymyslel?
00:21:45 -Víš, že děti blázní po kapele Doors?
00:21:47 -Ne. To jsem nevěděla.
-Hrál jsem jim Light my Fire.
00:21:50 -Já jsem si myslela, že hraješ na Panovu flétnu?
00:21:52 -Jasně! A kdybys věděla jak. Trojčatům se to líbilo.
00:21:56 Smály se jako blázni.
00:21:58 Některý večer tě oficiálně pozvu a zůstaneš tady s námi.
00:22:02 -Chceš tím zřejmě říct, že ti zaplatím,
00:22:04 abys hlídal nejenom moje děti, ale taky mě.
00:22:07 -V tom případě to bude zdarma. To by bylo něco jiného.
00:22:11 -Zajímavý nápad.
-Zbyl kousek jablečného koláče.
00:22:14 Udělal jsem ho víc, abyste ho měli ještě ráno k snídani.
00:22:18 -Díky, ty jsi opravdu dar od Boha! Ježiši.
00:22:26 -"Když hledáš lásku, jsi tak zabraný do hledání,
00:22:30 že si nevšimneš, že ji máš přímo vedle sebe.
00:22:33 A když ji najdeš, jediná věc, které se bojíš,
00:22:37 je ta, aby ti ji nikdo nesebral a proto žiješ v neustálém strachu,
00:22:41 že se to dřív nebo později stane."
00:22:52 -Hmm. Lásko, lásko, hm...
00:23:47 -Bezva. Odešel a ani nepozdravil. Fantastický.
00:23:54 -Mami? Mluvíš sama pro sebe?
-Ne, ne, to byla jenom
00:23:58 taková osobní úvaha. Ahoj, zlato. Jsem ráda, že jsi veselejší.
00:24:04 Jak to jde s Violou?
-Řekněme, že jsme našli řešení.
00:24:07 Určitý druh dohody.
-Je těžké najít dohodu,
00:24:10 která vyhovuje všem. Jsi spokojený?
00:24:12 -Zatím jsme v experimentální fázi. Štěstí leží v poznávání hranic
00:24:17 a já teď objevuju ty svoje. Matko? Buď veselá.
00:24:20 Pořád jsem to já, Emanuele, ten vyrovnaný a rozumný kluk jako vždy.
00:24:25 -Fajn. Tak to mě moc těší.
00:24:28 A udělej mi tu radost a zůstaň takový pořád.
00:24:39 -Nino, prosím tě, kam to letíš? Zbláznila ses?
00:24:42 Do koupelny se mnou nemůžeš, to moc dobře víš!
00:24:45 -Podle Cristiny už nejsi buržoust a nic pro tebe není tabu.
00:24:49 Sice moc nevím, co to je, ale Cristina říkala,
00:24:51 že tohle je jedno z nich.
-Hele, mě nezajímá, co ti povídala.
00:24:55 Se mnou dovnitř nepůjdeš. Pryč!
00:25:00 -Nino? Nech ho být.
00:25:03 Tati? On už odešel?
00:25:07 Tati!
00:25:18 -Chceš se mnou mluvit, Raule?
00:25:23 Chceš vědět, co si myslím? Myslím, že jsi nezodpovědný.
00:25:27 Ve své situaci sis začal s malou holkou.
00:25:31 -Neudělal jsem to schválně. Stalo se to.
00:25:33 -Tak jsi tomu měl nějak zabránit. Ale ty jsi toho zneužil.
00:25:36 Kdybys byl jiný, kdybys byl aspoň trochu zodpovědný,
00:25:39 tak by ses jí zdaleka vyhnul.
-Ale já jsem odpovědný.
00:25:43 Jsem pořád stejný, ten kluk kterého jste měl rád.
00:25:46 Ten, kterého jste objímal u bazénu. Proč mi teda teď nevěříte?
00:25:51 -Proto. Mám s tebou problém.
00:25:53 Hodně velký problém. Mám s tebou ohromný problém, Raule,
00:25:57 kvůli kterému nemůžu v noci spát a kvůli kterému blázním.
00:26:00 Chtěl bych, abys někam zmizel. Rozpadl se na kousky.
00:26:03 Chtěl bych jednoduše, abys vůbec neexistoval, rozumíš?
00:26:07 Abys tady nebyl a aby tě moje dcera nikdy nepoznala.
00:26:11 Teď už tomu rozumíš? Chtěl bych, abys zmizel z jejího života.
00:26:15 Přesně tohle, tohle si přeju.
-Já ale nemůžu, pane Giorgi.
00:26:19 Není to spravedlivý.
-Nevím, co je spravedlivý,
00:26:24 ale přesně to, co jsem ti řekl, si přeju, abys udělal.
00:26:33 -Čekal jsem od vás něco lepšího!
00:26:37 Něco mnohem lepšího.
00:26:47 -Naše děvčata.
-Ty je slyšet všude.
00:26:51 -Ahoj, tety.-Ahoj.
-Ahoj, miláčku. Ahoj, Lauro.
00:26:53 -Jste nějak brzy vzhůru.
-No jo. My přece
00:26:57 v noci neponocujeme, jako někdo.
-Přesně. Navíc, já, ona, ona a já.
00:27:01 Vždyť jsme pořád samy, takže...
-Ještě, že za vámi
00:27:04 občas zajde Paolo.-Cože? Holka, děláš si z nás legraci?
00:27:08 Po tom, co provedl, ho nechceme ani vidět.
00:27:11 -Vyhodily jsme ho, k nám jít nesmí a daly mu zákaz nejmíň na měsíc.
00:27:15 -Promiňte, ale copak u vás včera nebyl na večeři?
00:27:18 -To rozhodně nebyl. To by tak hrálo!
00:27:21 Pojď, jdeme, jdeme...
-Cos říkala?
00:27:24 -Že jdeme.
-Je nám to moc líto,
00:27:28 ale my už teď musíme jít.
-Jo, jo. My taky. Pojď, broučku.
00:27:32 Ahoj, tety.-Ahoj.
-Ahoj děvčata.
00:27:35 Poslyš.-Co?
-Řekla jsem,
00:27:38 že si máš dát pozor na jazyk. Jen aby se nevrátila ta...
00:27:42 -Kdo?-Přece ta čúza.
-Kdo?-Tahle.
00:27:46 -To se teda musíme vrátit, protože jsme si právě vsadily
00:27:49 na konec jedné lásky. A místo toho...
00:27:52 -...a místo lásky tu jde zase o parohy.
00:27:57 -Pochopte to, já tady už nevydržím ani jedinou minutu.
00:28:01 -Dobře, aspoň nás neopouštěj tak narychlo. Dej nám čas
00:28:05 najít si za tebe náhradu.
-A kolik asi?
00:28:08 -Dva, tři týdny.
-Tři? -Nebo dva.
00:28:10 -Vždyť to nebude taková hrůza.
-Chtěla jsem ti říct,
00:28:13 že Maya je klidnější, ta věc s tou nemocnicí se jí hluboce dotkla.
00:28:17 -Klidnější? To slyším, jak se jí dotkla.
00:28:19 -"Chtěli bysme se omluvit za tu strašnou a neomluvitelnou věc
00:28:23 a doufáme, že nám odpustíš. Flip a Flak."
00:28:26 -Kdyby aspoň napsali správně podmiňovací způsob.-Kdepak.
00:28:29 -Jeden týden. Dál už to nevydržím!
-Dobře. Tak jeden.
00:28:33 -Má pravdu. Jeden týden.
-Já jsem jejich chováním
00:28:36 tak dojatá, děvčata.
-Ááá, to je tak hezký,
00:28:38 ještě neuteklo ani 12 hodin a Alberto už mi píše. Miláček!
00:28:42 -Alberto? Kdo je to, Alberto?
-Můj pumpař, víš?-Pumpař!
00:28:45 -Byli jsme spolu včera večer. Byl to vážně hezký večer,
00:28:49 příjemný, romantický...
00:28:51 -"Promiň, ale potřebuji pauzu. Alberto"
00:28:54 -...a teď mi píše, že chce pauzu.
-Včera jste se viděli
00:28:57 a už chce pauzu?
-To já mu dám pauzu. Doživotní
00:29:01 Drahý Alberto! Konec, jsi mrtvý, vy-ma-za-ný!
00:29:05 -Ano, jsem opravdu spokojená.
00:29:07 I proto, že konečně přestávám myslet na Paola.
00:29:10 Konec konců, on na mě taky. Ahoj.
00:29:13 No, Paolo je duchem nepřítomný proto, že už mě nemiluje.
00:29:17 -Lauro, co to povídáš za blbost?
-Je to jednoduché,
00:29:20 že se to skoro bojím vyslovit.
-Proboha, pomoc.
00:29:23 -Lauro? Co to blábolíš, drahoušku? Můžeš mi to vysvětlit?
00:29:33 -Děkuju vám.-Prosím.
-S dovolením.
00:29:38 Dobrý den.
-Pane Giorgi, dobrý den.
00:29:41 Dnes nejsou konzultace, spletl jste se.-Ne, nespletl.
00:29:44 Potřebuju s vámi mluvit o něčem, co se netýká přímo školy.
00:29:48 -Aha, dobře. Mám pár minut. Posaďte se.-Jo. Děkuju.
00:29:51 -Zřejmě jde o něco, co vám dělá starost.
00:29:54 -Ano. Ten vztah mezi Raulem a Cristinou je absurdní.
00:29:58 Váš synovec je hodný kluk, ale je moc mladý na to,
00:30:01 aby na sebe vzal tak velkou zodpovědnost, takže...
00:30:04 -Jestli tomu rozumím, vy chcete, abych ho přesvědčila,
00:30:07 aby se s ní rozešel?
-Velmi správně. Přesně tohle chci.
00:30:11 Protože já ho přesvědčit nedokážu. Pro všechny to bude nejlepší řešení
00:30:15 -Bylo by to snadné, kdyby bylo v mých silách přemluvit ho.
00:30:19 Ale to nejde.
-Co třeba učitelská autorita?
00:30:22 -Tu bych použít mohla, ale kdo ví? Nejde to, pane Giorgi.
00:30:29 Myslím, že Raul má právo žít normální život. Jako ostatní.
00:30:34 Zvolit si, co chce dělat, být šťastný, možná se zamilovat.
00:30:39 -To se musí zamilovat zrovna do mé dcery? Kolem je tolik jiných holek.
00:30:43 Proč musí žít svůj život zrovna s mojí dcerou? Promiňte.
00:30:47 -To nic. Ano, pane Giorgi. Právě s ní. A víte proč?
00:30:50 Protože je prostě výjimečná, mimořádně citlivá dívka,
00:30:54 velmi inteligentní. A Raul to zřejmě pochopil.
00:30:57 Do dneška jsem si myslela, že je to vaše zásluha,
00:31:01 ale teď, když vás slyším mluvit takhle...-Co byste ode mě chtěla?
00:31:04 Asi abych byl klidný, co? Vy nevíte, co prožívám,
00:31:08 já se tak bojím, bojím se, že se jí stane něco zlého!
00:31:11 Vy to nevíte, nemůžete vědět, jak se cítím.
00:31:14 -Můžu to vědět. Vím to moc dobře. Už 4 roky, co je Raul séropozitivní
00:31:18 A ví to i moje sestra, jeho matka.
00:31:21 Právě proto jsem vás ještě neposlala někam, pane Giorgi.
00:31:25 Protože vás chápu líp, než si myslíte.
00:31:29 Pokud jste přišel, abyste tomu porozuměl, tak vám pomoci mohu.
00:31:33 Mohu se o to pokusit. Ale jestli chcete hrát roli panovačného otce,
00:31:37 je mi líto. U mě pomoc nehledejte.
00:31:43 -Chci pro mou dceru to nejlepší.
-Pane Giorgi a vy myslíte,
00:31:48 že tímhle jednáním ji uděláte šťastnou? Odpovězte.
00:32:02 -Pomozte mi, co mám dělat.
00:32:13 -Nádech...
00:32:15 a výdech.
00:32:23 -Takže ty jsi s Paolem nemluvil?
-Co?-Nemluvil jsi s Paolem?
00:32:27 -Ne, ani mně se neozývá. Dej tu nohu dolů, říkala, že...
00:32:30 -Tak je to dobrý, co Laura? Mluvil o ní nebo...?
00:32:33 -Jistě. Předtím jí byl posedlý. Byla to jeho utkvělá myšlenka.
00:32:36 Byl jako když datel buší do stromu a dokud nenajde nějakou dutinu,
00:32:40 nepřestane s tím. Tak se choval, ťukal a ťukal...
00:32:43 -Prosím vás, dýchejte a nemluvte.
-Promiňte.
00:32:49 Takže datel se unavil a přestal hledat, protože jinak by pořád
00:32:52 ještě o Lauře mluvil, ne?
-Možná. Anebo třeba si našel
00:32:55 jiný strom, kde chce zahnízdit.
-Cože? Takže ty něco víš
00:32:58 a nechceš mi to povědět?-Pšš.
-Promiňte! Jak můžete dýchat
00:33:01 a přitom mluvit? Soustřeďte se.
-Máte pravdu,
00:33:04 moc dohromady to nejde. Pardon.
00:33:07 Myslíš, že kdyby měl Paolo nějakou jinou, že by ti to řekl?-Pšššt!
00:33:11 -Manželé Ventoniovi! Přestaňte!
-No, promiňte,
00:33:15 nechci být puntičkářka. On je Ventoni a já jsem Liveraniová.
00:33:19 -Na tom přece nezáleží.
-Ale ano, záleží.
00:33:21 -Mám vám připomenout důvod, kvůli kterému chodíte na kurz?
00:33:25 -Ano, promiňte.-Jste zde proto, abyste se připravili
00:33:28 na událost v životě nejkrásnější, ale i nejtraumatičtější.
00:33:31 -Aha! Děkuji!
-Jste tu kvůli sobě a svému dítěti.
00:33:35 -No, upřímně...
-Kvůli povídání tu nejste.
00:33:38 -...není to úplně naše dítě.-Ne.
-Ne? -Ne.
00:33:40 -Když vyloučím možnost, že matka není matka, kdo jste vy?
00:33:43 -Co je vám do toho?-Nehýbej se.
-Na co to potřebujete vědět?
00:33:46 Nezlobte se, ale zdá se mi to trochu drzý.
00:33:48 -Já jsem její švagr a to dítě je vlastně mého bratra.
00:33:51 -Poměrně anomální situace.
-Heleďte, vy jste ale děsná.
00:33:54 Co si to dovolujete? Vy nevíte vůbec nic o naší situaci,
00:33:57 nevíte ani kdo jsme. Nikdy předtím jste nás neviděla!
00:34:00 A přestaňte se usmívat, protože vám to moc nesluší.
00:34:02 -Podívejte se, milá paní, už tak dělám výjimku.
00:34:05 Nemyslím, že byste měli navštěvovat tento kurz společně.
00:34:08 -A proč?
-Nejsem si tím úplně jistá.
00:34:11 -Ale my ano. Pomoz mi. My jsme si víc než jistí, že tohle
00:34:14 je poslední místo na světě, kde chceme být: nudné a zbytečné.
00:34:17 Poslouchejte, tahle anomální dvojice odchází.
00:34:20 Nebudeme obtěžovat. Protože tady se stejně neučí nic
00:34:23 než nádech a výdech a to můžu dělat klidně i doma!
00:34:26 -Hysterka.
-Heleďte, já vás slyšela!-Pojď.
00:34:29 -Jste rasistka!
-Fanatičko!-Nacistko!
00:34:33 -Amálie, proč tě nemohu milovat? Proč? Pověz mi proč?
00:34:38 Pochopil jsem, že jsi moje osudová žena.
00:34:42 -Na to jsi měl myslet předtím.
-Bože můj, před čím vlastně?
00:34:46 Před čím myslíš?
-Než jsi mě podvedl s Annou.
00:34:48 -S kým?-S Alou.
-S Albou!
00:34:51 -Alba! To je jedno!
-Netrap mě.
00:34:53 -Ema, nelíbí se ti to?
00:34:56 Je to generační výpověď o dnešních čtyřicátnících. Je to skvělý!
00:34:59 -Jo jo, já to vím.
-Pšt! Ten film je skvělej!
00:35:03 -Renato, je konec!
-A co když budu běhat na ulici
00:35:06 v dešti a z plného hrdla křičet tvé jméno?
00:35:10 -Ne, Renato. Co je ti zase?
00:35:14 -Doktore Freissi, vy jako známý odborník na, tady to mám...
00:35:19 známý odborník na alternativní zkušenosti s ménage á trois,
00:35:24 které byly v módě hlavně na začátku 70. let.
00:35:28 Smějete se? Prosím vás, vaši zkušenost nevytahujme.
00:35:34 Má, podle vás, náš mladý protagonista, který je tak mladý,
00:35:38 citlivý a jemný, dost silnou povahu na to, aby unesl to napětí,
00:35:43 které by mohlo z takovéto situace najednou vyplynout?
00:35:47 -No, je zbytečné popírat, že v historii vztah
00:35:51 nazývaný ménage á trois okouzlil sice mnoho lidí,
00:35:54 ale ve skutečnosti je velmi málo těch,
00:35:58 kterým se to šmahem podařilo nějak.
-Promiňte, ale já ten váš,
00:36:03 řekněme triumfální výraz, nechápu.
-Ne ne, tady nejde o triumf.
00:36:07 Nezapírám, že jsem měl taky pár svých zkušeností,
00:36:11 no, ale kdopak je neměl, slečno!
-Například já je neměla.-Aha.
00:36:16 -A velice mě na vás mrzí, že vy ano.
00:36:19 Připadáte mi jako zrůda!
-Ne, to...
00:36:22 -Já takovou věc nedokážu přijmout!
-Karlo!-Ano.
00:36:26 -Promiňte. Prosím o trpělivost, je to osobní věc.
00:36:30 Pokračujme v programu, protože...
-Mluvit o jiných je jednoduché.
00:36:35 -Dej mi ještě jednu příležitost!
-Je to napsáno špatně, rozumíš?
00:36:39 Protože pořád jenom křičíme. Protože..-Ano, jasně, ale...
00:36:43 Je to moc?
-Ty repliky jsou špatné.
00:36:45 Neříkám to jenom kvůli nám, ale říkám to i pro všechny ty,
00:36:48 kteří se na nás dívají v sále.
-Jo. Mladíku!
00:36:53 Slyšíš?
-Já?
00:36:55 -Emanuele Balestrieri, uvědomuješ si, co se děje
00:36:59 nebo si to neuvědomuješ?
-Jo, zatím jen diskutujete,
00:37:03 možná se dáte dohromady. O co jde?
-Ne my!-My to jenom hrajeme.
00:37:07 -Kolem tebe se totiž odehrávají zajímavé věci, možná kdybys...
00:37:10 -Vždyť oni se drží za ruce, ty sis toho nevšiml?
00:37:13 To ti musíme všechno říkat my? Uvědomuješ si to?
00:37:16 -No a co, láska je přece tvořena vzlety a pády,
00:37:19 vždyť o tom pořád mluvíte!
-Zlato, my to hrajem podle scénáře!
00:37:22 -Přesně tak. Život je něco jiného. Máš přímo vedle sebe jasný příklad.
00:37:26 Takže jednej! Tak jednej.
-Právě jsme ti napověděli.
00:37:29 -Kde jsme to přestali? Došel jsem...-Došel jsi k oknu.
00:37:34 -Dej mi ještě příležitost.
00:37:36 -Hele, tak dost! Já takhle dál nemůžu.-Pšššt!
00:37:40 -Vydržte! Musím vyřešit jednu věc.
-To děláš kvůli té ruce?
00:37:43 Vždyť držím i tvoji, podívej, je to jen gesto,
00:37:46 není na tom nic špatného.
-Já nechci, já to nedokážu!
00:37:49 Promiň, ale musíš si vybrat. Buď on, nebo já.
00:37:52 -Co to přesně znamená, že sis myslel, že se ti to podařilo?
00:37:56 -Když jsem přišel, neviděl jsem ani Luise, ani Desiré.
00:37:59 -A co se stalo potom?
-Napadlo mě jen:
00:38:01 Stefaniin nápad funguje, vyřídil jsem je oba,
00:38:04 určitě teď leží v posteli plní pupínků.-No?
00:38:07 -Jenže neleželi. Ona řádila jak utržená ze řetězu.
00:38:10 -Cítíš to taky?
-Co mám cítit?
00:38:13 -To souznění mezi námi..
-Jo?
00:38:16 -Povedu tě.
-Tak dobře.
00:38:18 -Jak se zpívá v písni: "Svýma očima
00:38:21 jak žhnoucími jehlami mě propichuješ.
00:38:25 Jako vlk čekáš, pronikáš, v mé duši, pátráš stále víc."
00:38:29 Kvůli tobě udělám spoustu hloupostí, víš?
00:38:35 Víš to?-Vím to.
-A ty?-Co?
00:38:38 -Vykašleme se na ty dva chudáky a dáme to spolu dohromady, he?
00:38:42 -No tohle, ta káča jedna zákeřná a jedovatá. Cos jí na to řekl?
00:38:47 -Co jsem jí asi měl říct? Musel jsem jednat i trochu takticky.
00:38:50 Měl jsem strach, aby nedošlo k nedorozumění, tak jsem jí řekl,
00:38:53 že dny s ní byly nádherné.
-Nádherné?!
00:38:56 -Stefi, měl jsem strach, snažil jsem se tu situaci zlehčit.
00:38:59 -No dobře, dobře. Podařilo se ti to?-Moc ne.
00:39:03 -Ty jsi mě podvedl! Samé iluze!
-Ne...
00:39:05 -Dělal sis ze mě srandu!
-Oh, ne...
00:39:08 -Mezi námi není nic jiného, než jedno slovo.
00:39:11 -Kamarádství?
-Ne! Válka!
00:39:14 -Božínku..
-Sakra, já ti to říkal,
00:39:16 že to není moc dobrý nápad. Mimochodem, volala tvoje matka,
00:39:20 jak ti je a mám ti vyřídit, že nemáš mluvit s otcem.
00:39:23 Prý ani jediné slovo. Dělal jí nějaké nemravné návrhy.
00:39:26 -Co?-Představ si, v jeho věku dělá nemravné návrhy!
00:39:33 -Eh. Ty jeden starý blázne!
00:39:36 Jestli myslíš, že si tě ještě vezmu tak to se pořádně pleteš! He!
00:39:45 Slyšel jsi to? Mario Del Fiore, ty jeden zmetku!
00:39:49 Nikdy si tě nevezmu! Nikdy! Nikdy!
00:39:57 -Ema, proč nepozdravíš?
-Ahoj.
00:40:03 -Můžeš mi říct, co se děje?
00:40:05 -Rozešel jsem se, mami, s Violou i Sandrinem.
00:40:09 -Co to znamená: S oběma naráz?
-To znamená, že jsme zkoušeli
00:40:12 spolu chodit ve třech, protože se Viola nemůže rozhodnout,
00:40:16 takže chtěla chodit s oběma.
-Chodit ve třech? Jako současně?
00:40:19 -Ne, mami, jasně, že ne. Na střídačku. V sudé a liché dny.
00:40:23 A jednou týdně všichni tři spolu. Vlastně ne tak úplně všichni tři.
00:40:28 Nicméně, nedokázal jsem to.
00:40:31 Tolik řečí, ideálů...
00:40:34 Když ji vzal za ruku, chtělo se mi zvracet
00:40:36 a musel jsem říct, ať si vybere. Zkrátka jsem selhal.
00:40:40 -Ne, ty jsi neselhal. Udělal jsi jen to, co jsi cítil.
00:40:44 Abys věděl, vztahy jsou strašně obtížné i ve dvou, natož ve třech.
00:40:49 Ať už se Viola rozhodne jakkoliv, určitě to bude lepší než tohle.
00:40:53 -A co když si vybere Sandrina?
-Někdy je lepší lásku ztratit,
00:40:57 když není taková, jakou chceš.
00:41:03 -Pomůže, aby na ni člověk zapomněl, když začne chodit s někým jiným?
00:41:07 -Tak tohle nevím.
00:41:10 -No tak! Co?
-Dobře.
00:41:13 -Co je nám do toho.
-Není to tak, jak si přeju.
00:41:19 -Nechci o tom mluvit.
00:41:23 -"Pane Giorgi, myslíte, že tímhle jednáním ji uděláte šťastnou?
00:41:27 Odpovězte."
00:41:29 -On se ale kvůli našemu štěstí trápí.
00:41:32 -Dost! Máme právo na to, být šťastní.
00:41:40 -Já jsem ale kretén. Kretén.
00:41:43 -Neboj se, lásko.
-Jsem strašný kretén.
00:41:48 -"Nakonec se ptám, zda tohle znamená, že je člověk zamilovaný.
00:41:52 Ten souhrn citů, obav, pochyb, trápení a nejistoty, který známe,
00:41:56 a bez kterých neumíme žít, bez kterých by se náš život
00:41:59 stal velmi nezajímavým, bezbarvým a bledým.
00:42:02 To bych se chtěla pokusit zjistit v této své nové knize.
00:42:06 Ani ne tak, co to znamená zamilovat se,
00:42:09 ale proč je to pro nás všechny tak důležité a potřebné k životu.
00:42:13 Ve středověku, v minulém století, i v roce 2010."
00:42:16 Přímo perfektní úvod.
-Takže, mám pokračovat?
00:42:20 -Bez nejmenších pochyb. Kam bys chtěla jít na večeři?
00:42:24 -Já nevím, kam ty? Ale ani nemám moc velký hlad.
00:42:27 -No, tak to necháme plavat.
-Ne, už jsme se rozhodli, takže...
00:42:32 -Poslyš, dnes večer jsi nějaká nesvá.
00:42:35 Celá ta situace s Paolem pro tebe musí být stresující?
00:42:46 -Tak co? Chceš to zkusit nebo ne?
00:42:50 -Polib ho, hm!
00:42:52 -Ne všem mužům se líbí, když je žena líbá první.
00:42:55 -Nezdálo se mi, že by to tobě vadilo.
00:42:57 -Pšššt! Soustřeďme se na Lauru! Lauro, zlatíčko...
00:43:02 -(všichni) Polib ho, polib ho...
00:43:06 Polib ho, polib ho... Polib, polib, polib...
00:43:15 -Lauro, jsi v pořádku? Stalo se snad něco?
00:43:21 -Víš, co ti řeknu? Že přinejhorším si ten přípravný kurz na porod
00:43:25 udělám sama doma a bude po srandě.
-Našel jsem na internetu
00:43:29 jeden zajímavý odkaz. Přepošlu ti ho.-Proboha!
00:43:32 Já jsem taky něco hledala? Ale v novinách.-Fakt jo?
00:43:36 -Psali tam, že ženy o ten kurz nemají zas tak velký zájem,
00:43:39 protože stejně vědí, že budou pekelně trpět.
00:43:42 Naopak muži, ti mají větší zájem.
-Ale vždyť je to milé, my chceme,
00:43:46 abyste cítily, že jsme pořád při vás, že tam chceme být s vámi.
00:43:51 -Roztomilé. To platí ovšem jenom pro tebe, zlato,
00:43:55 protože jsi tak nevinný, máš tak čisté svědomí,
00:43:58 že by se v něm dalo prát prádlo, ale většina ostatních mužů
00:44:02 taková není.-Možná proto, že se cítí zbyteční a tak... Víš?
00:44:05 -Dělají to proto, aby měli čisté svědomí,
00:44:09 takže zatímco ženská leží a křičí, celá zničená bolestí, celá v křeči,
00:44:13 oni si můžou odskočit a dát si rychlovku se sestřičkou
00:44:16 a pak se vytahují, že mají předporodní kurz.
00:44:21 -No, to je ale trochu silná představa, takhle to chodí?
00:44:25 -Představ si, kdyby nějaký pták měl přinést jídlo své družce
00:44:28 a místo aby se pak vrátil a hledal někde další jídlo
00:44:31 pro svou drahou rodinu, se rozhodne spářit se sousedkou
00:44:35 ve vedlejším hnízdě. Je to úplně ta stejná věc.
00:44:38 Hele, chlapi to tak dělají, víš?
-Řekla jsi to.
00:44:41 Ty jsi řekla ornitologické přirovnání.
00:44:44 -Řekla jsem to?
-Ty mě doopravdy miluješ.
00:44:47 -Je to špatně?
-Ne...
00:44:50 -Au. Zase kope.
-Poslyš, lásko,
00:44:52 hrozně mě pálí oči, vadí mi ty kontaktní čočky,
00:44:55 nedošla bys mi pro pouzdro a pro brýle, prosím?
00:44:58 Jsou asi někde v první zásuvce ve skříňce v našem pokoji.
00:45:01 KŇUČÍ
00:45:05 -Bože...
-Mrzí mě to, promiň.
00:45:08 Já jsem tak strašně hloupá. Takový průšvih. Jsem hloupá.
00:45:12 Hloupá...
-Ne, Lauro. To nic.
00:45:14 Opravdu můžeš být klidná, není to problém.
00:45:18 Já vím, jaká je situace, znám tě a Paolovi závidím.
00:45:22 Nevím, jak může zanedbávat takovou ženu, jako jsi ty.
00:45:26 -Protože mě nemiluje. Proto mě Paolo zanedbává.
00:45:30 -No to já sice nevím, ale jak říkáš ve svém úvodu,
00:45:34 asi je lepší lásku nemít, když není taková, jakou chceme.-Jo, jo.
00:45:41 -Úplně jsem ztratil hlavu, byl jsem hlupák.
00:45:44 -Ano, tohle je to správný slovo.
00:45:48 -Choval jsem se k tobě hrozně.
00:45:51 Řekl jsem hrozné věci, ale nemyslel jsem je tak.
00:45:54 Nechci se teď vymlouvat, ale věř, že je to pravda.
00:45:57 -A co teď? Změnilo se něco? Raul je pořád séropozitivní
00:46:00 a já s ním pořád chodím. A co tvůj strach? Je pryč, tati?
00:46:04 -Ne, vůbec ne. Strach je pořád tady a kdoví, jak dlouho tu ještě bude,
00:46:09 ale někdo mi pomohl, abych uvažoval...-Ano?
00:46:13 -...nad tím, že největší chyba by byla ta, kdybych ti nedůvěřoval.
00:46:19 Vám nedůvěřoval.
-Už nechcete, abych zmizel,
00:46:23 abych se rozpadl na kousky a navždy vypadl ze života Cristiny?
00:46:27 -Tohle ti řekl? Tati?
-Mrzí mě to.
00:46:31 Mrzí mě to.
00:46:35 Ne, nechci, abys zmizel.
00:46:38 Jsem vyděšený, ale jsem tady.
00:46:41 Chci vám naslouchat, chci... chci s vámi mluvit.
00:46:44 Nejhorší by pro mě asi bylo, kdybyste mi to nedovolili.-Ano.
00:46:48 -My si dáváme pozor, víme, jaká rizika nám hrozí. Víme to.
00:46:51 -Důvěřujte nám. Když nedokážete důvěřovat mně, tak aspoň své dceři.
00:46:58 Cristina se může zdát nepřítomná, zmatená, pořád s hlavou v oblacích,
00:47:03 ale vychoval jste ji dobře, vážně, pane Giorgi.
00:47:08 -Nech toho.
00:47:12 -Děti, tohle... no tak...
-Jen pusa, tati.
00:47:16 -Tady nejde o předsudky, ze mě mluví otec.
00:47:20 Prosím vás, běžte ven.
00:47:29 -Já jsem věděl, že jste lepší, než jste říkal. Děkuju.
00:47:36 -Díky.
00:47:39 Byl to pěkný trapas. Jako vždycky...
00:47:48 -To je nadělení.
00:48:11 -Proč jsi mi nic neřekl?
-Tys to slyšela?
00:48:27 -Proč jsi se mnou o tak důležité věci nemluvil?
00:48:30 -Protože jsem to chtěl zkusit zvládnout sám. Nechci tě zatěžovat.
00:48:34 Navíc to nebyla asi zrovna ta nejlepší chvíle.
00:48:37 -Připadám si hloupě.
-Kdybys věděla, jak mi bylo,
00:48:40 když mi o tom Cristina řekla. Napadlo mě, že naše děti jsou...
00:48:44 -...zralejší než jsme my.
-Ano.
00:48:47 -Jsou malí a čelí tak velkým věcem, zatímco my...
00:48:51 Musíš mi to vyprávět, chci vědět všechno.-Všechno ti řeknu.
00:49:04 -Lásko, můžeš mi říct, proč máš brýle mezi ponožkami a spodkami?
00:49:08 -Takhle jsou aspoň v měkkém a nepoškrábou se jim sklíčka.
00:49:11 Vždyť přece vidíš, že tam nemám jenom ponožky a spodky,
00:49:14 mám tam snad i jiné věci, ne?
-To vidím! Jsi nějak
00:49:17 zvláštně pořádný. Řekla bych, že jsi pořádně nepořádný.
00:49:21 -Dávám ti šach!
-Kam táhneš?
00:49:24 Skočil aspoň dvěstěkrát. To ne!
00:49:27 -Teda léky, dokumenty, všude... Lurd Valdez?
00:49:31 On byl i na pouti v Lurdách.
00:49:33 -Pozemská pravidla! Koněm se táhne do "el".
00:49:37 -Už je mám!
-Bezva!
00:49:41 -Oddací list? Co to je?
00:49:44 -Nějak moc rozčiluješ.
-To je jenom v rámci partie, tak...
00:49:48 -(Monica) Oddací list? Co to je?
-Co? Co říkala?
00:49:51 -Mám pocit, že mluví o manželství.
-Mně se taky zdálo,
00:49:55 ale možná jsem se zmýlil. Uvidíme. Ale nejde to přetočit?-Ne.
00:49:59 -Tlačítko "zpět" není?
-Ne.-Jak to?
00:50:02 Každé video ho má, tady není?
-Není tady.
00:50:05 -Vy to nenahráváte?
-Nikdy.
00:50:08 -Dobře. Určitě jsem se musel přeslechnout.
00:50:12 -"Odbor matriky potvrzuje na základě skutečností,
00:50:16 že pan Ventoni Adriano a Lurd Valdez Maria
00:50:20 byli řádně oddáni..." A sakra.
00:50:23 -Šach mat!
00:50:25 -"12. května roku 2003..."
00:50:30 Adriano je ženatý.
00:50:33 -Můj bratr Adriano je ženatý?
00:50:37 Pane Bože!
00:50:39 ALARM
-(hlas shůry) Ano, prosím?
00:51:15 Připravili: Překlad: Hana Fialová
00:51:19 Texty písní: Jaroslav Machek Dramaturgie: Klára Mathé
00:51:24 Asistent režie: Eva Maxová Vedoucí produkce: Pavel Fuchs
00:51:29 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:51:33 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský Dialogy a režie: Vladimír Žďánský
00:51:38 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize, 2012
Cristinino odhalení zapůsobilo na Paola jako úder palicí. Nutí Cristinu, aby se s Raoulem rozešla, když to nevyjde, zajde za Raoulem a nevybíravými slovy se jej snaží přesvědčit o tomtéž. Trochu klidu mu vrátí až profesorka Mancusová. Celá věc má ale jeden důsledek: Lauřino okaté flirtování s nakladatelem Marcem nechává Paola náhle zcela lhostejným. Laura se vyděsí a vydá se po úplně špatné stopě – myslí si, že Paolo miluje jinou. Na Clelii praskne, že své zdravotní problémy jen předstírala. Mario se v důsledku toho odhodlá ke zcela netypicky ráznému kroku a dá Clelii ultimátum: buď sňatek, nebo konec.