Všichni blázní po lásce – ať už přináší radost, nebo bolest. Italský seriál. ### Hrají: E. Solfrizzi, A. Liskova, N. Murgiaová, M. Brenno, C. Natoliová a další. Režie Riccardo Milani
00:00:05 Česká televize uvádí epizodu z italského seriálu
00:00:10 Paolo - modrá
00:00:13 Laura - žlutá
00:00:15 Adriano - bílá
00:00:18 Monica - žlutá
00:00:21 Maya - žlutá
00:00:24 Rosa - bílá
00:00:27 Elio - bílá
00:01:37 BLÁZNIVÉ LÁSKY
00:01:41 Bez slitování
00:03:33 -Slečno, co se děje?
-To je tak dojemná písnička.
00:03:38 -Carlo, vysíláme.
-Ano?
00:03:42 Doktore Freissi, vy jako velký odborník
00:03:46 na významné a ne náhodné absence během dlouhotrvajícího vztahu...
00:03:52 Všimla jsem si jedné zvláštní věci, že naši protagonisté nezpívali.
00:03:56 -Ne.
-Ani netančili, viďte?
00:03:59 -Ne.
-Co to tedy znamená?
00:04:01 Znamená to, že jejich sezóna lásky už končí?
00:04:04 Že už se odteď nebudou zajímat jeden o druhého?
00:04:07 -No, e... Slečno, nevím co vám říct.
00:04:11 Vy jste velice pečlivá pozorovatelka
00:04:14 a skutečně mluvit v tomto případě o "sezóně lásky"
00:04:17 je poměrně opovážlivé, ale nechtěl bych vás ovlivňovat,
00:04:21 posuďte sama a uvidíte.
-Hm.
00:04:24 -Lauro! Lauro!
00:04:26 Počkej na mě! Počkej na mě!
00:04:28 Promiň. Poslyš, zdál se mi strašný sen,
00:04:31 měl jsem noční můru. Všechno kolem nás bylo harmonické
00:04:35 a všichni se milovali a byli milí, ale my ne.
00:04:38 My jsme spolu nedokázali mluvit.
00:04:41 Ale já teď už vím, že se to blíží skutečnosti.
00:04:44 Moc jsem o tom přemýšlel, tak to přece nemůže zůstat.
00:04:47 Já jsem udělal velkou chybu, ale pochopil jsem jedno.
00:04:50 Nemůžeme přestat komunikovat.
-Máš pravdu. Jo.
00:04:53 Řekla jsem přece, že máš pravdu. Nesmíme spolu přestat mluvit.
00:04:56 -Já mám pravdu, takže?
-Pšš.
00:05:00 A teď už dost. Teď nejsou slova k ničemu.
00:05:06 Důležitá jsou spíš gesta.
-V jakém smyslu?
00:05:09 -Víš, já asi nedokážu slovy vyjádřit, co cítím.
00:05:15 Ale když půjdeš do kuchyně a pak se tam rozhlédneš, pochopíš.
00:05:22 -Malé překvapení?
-Velké překvapení.
00:05:26 -Oh.-Doporučuji, abys začal od ledničky.
00:05:31 Ahoj.
-Ahoj.
00:05:38 Malé překvapení? Ne, velké překvapení.
00:06:09 Giorgi, Del Fioreová. Voda je Giorgiho. Ryba její.
00:06:18 Ovoce Del Fioreové. Slupka Giorgiho?
00:06:22 -(Maya) Používat příjmení je geniální tah.
00:06:25 -Co se vám zdá tak strašně geniálního na příjmení?-Óóó!
00:06:29 Jak je možné, že nechápeš tak primitivní věc?
00:06:32 Za prvé: je to chladné, neosobní a zraňující.
00:06:34 -Za druhé, Giorgi je jméno, kterým ta čúza nazývala Paola.
00:06:37 -Za třetí, Laura takto zdůrazňuje,
00:06:40 že ta čúza je v jejich myšlenkách pořád ještě přítomná.
00:06:43 Pokud by on měl tendenci na to zapomenout.-Za čtvrté:
00:06:46 a možná to nejdůležitější: Konec pláče, úzkosti,
00:06:50 konec stesku, zoufalství, zimního moře!
00:06:52 Mám dost toho trápení, co mi způsobil.
00:06:55 -Všechno má hranice.
-Jo.-Jo.
00:06:57 Totéž říká i Vyděšená 67, naše věrná čtenářka.
00:07:00 Takže: "Drahá Lauro, ať si po měsících napjatého soužití
00:07:04 a těch citových výkyvů sám vyzkouší, jak se žije bez ženy,
00:07:08 která se o něho stará, chrání a rozmazluje ho.
00:07:11 Která ho miluje a která je při něm.
00:07:13 Ať si i on vychutná kovový zvuk ramínek,
00:07:16 která se houpají v prázdné skříni a přitom narážejí jedno do druhého,
00:07:20 zkrátka ať už konečně pochopí, co to znamená žít beze mě."
00:07:24 -Skvěle.
00:07:26 -Ten vzkaz musí být silný a jasný!
00:07:29 -Kde mám věci? Chceš, abych se zbláznil?
00:07:34 Káčo. Kam jsi je dala? Kam jsi dala mé věci?
00:07:41 Prý překvapení. Velké překvapení.
00:07:44 -Jo! Vzala jsem všechny jeho věci i oblečení
00:07:47 a strčila jsem je do skříně na terase.
00:07:50 -Dala jsi je ke květináčům, košťatům, a hnojivu na kytky?
00:07:54 -A co jsem měla dělat? Co čekal? Že mu připravím všechno oblečení
00:07:58 vyžehlené a složené na posteli v jeho pokoji? Tak to ne. Ne!
00:08:02 Tu skříňku jsem pak pečlivě zamkla a klíček jsem si vzala s sebou.
00:08:09 -Na tři zatáhni. Raz, dva, tři!
00:08:16 -Och, svatý Antoníčku. Opravdu to bylo uvnitř.
00:08:19 -To teda pěkně přehnala. Vždyť takhle nic nevyřešíme!
00:08:23 -Na tom není nic k smíchu!
00:08:26 Kolem je tolik bolesti a utrpení a ty...
00:08:28 -Ne!-Přestaň.
-Dost! Ne, prosím tě, Elio.
00:08:31 Umíme se na svoje pády a na svoje vzlety podívat samy.
00:08:35 -Takhle se už nevrátíme zpátky, chápeš?
00:08:38 Z toho se už nikdy nedostaneme. Kdepak.
00:08:40 Tahle košile není jenom špinavá košile.
00:08:43 Tahle košile je symbol toho, že ona už nechce začít znovu.
00:08:47 -A pokud jde o ty vzlety, jak jsi na tom ty?
00:08:51 Ten ledový kvádr kolem tvého srdce se už asi rozpustil, moje drahá,
00:08:54 a asi si to užíváš, ne?
-Mluvíš o Adrianovi? -Jo.
00:08:58 -Jasně.
-Jo, s Adrianem je to teď bezva.
00:09:01 Velmi... romantické. V poslední době velmi romantické.
00:09:06 -Takže jsem se líbal. Myslím s Monikou, víš?
00:09:09 -Ty ses líbal, cože ty ses líbal s Monikou?
00:09:11 -Ano, ano, líbal jsem ji. Líbal jsem ji mockrát a bylo to...
00:09:15 -Tak proto... Počkej, počkej.
00:09:19 No jasně. Pár dnů se mi zdáš nějak divný.
00:09:22 Ty nemáš brýle?
-Ne, chtěla abych si je sundal.
00:09:25 Monika chce, abych nosil kontaktní čočky. Trochu mi sice vadí...
00:09:28 Ale nechtěl jsem s tebou mluvit zrovna o tomhle, rozhodně ne.
00:09:33 -Tady na balkóně jsme skončili.
-My se líbáme.-Jo.
00:09:36 -Líbali jsme se a pořád se líbáme.
-Pořád.
00:09:39 -Pořád se líbáme. Ale...
-Nemilovali jste se?-Ne.
00:09:43 -Ale to je normální.
-Vážně?-Nesmíš si dělat starosti,
00:09:46 protože v situaci, v jaké teď jste, to není snadné.-Ne, to není.
00:09:50 To máš pravdu, to já vím.
00:09:52 Ale ona se chová, jak by to řekl, nějak velmi zvláštně.
00:09:57 Je divná.
00:10:05 -Ne! To ne! Ne! Ne! Ne! Ne!
00:10:22 -Ale proč?
00:10:23 -Jenže se to nestalo jednou, ale stalo se to víckrát, takže...
00:10:27 -Řekněme si to jasně, prožila jsi velké trauma.
00:10:30 Tvá situace byla objektivně dramatická.
00:10:33 -Jenže já, když na něho myslím, mám chuť se ho dotýkat,
00:10:37 líbat ho, cítit ho, navíc je to tak krásné.
00:10:40 Viděly jste, jak se změnil? Jak mu to sluší?
00:10:42 Ty vlasy, bez brýlí? Hezký.
-Jo, viděly jsme ho včera.
00:10:45 -Ahoj.-Ahoj.
-Ahoj.
00:10:48 -Je tady Monika?
00:11:16 -Už to není ten ptáčník, je z něho chlapák.-A jaký chlapák!
00:11:21 Když jsem ho uviděla, vzpomněla jsem si na tu starou Mayu.
00:11:25 -Strašně se mi líbí, do háje zelenýho.
00:11:27 Jenže když se ho dotknu, když jdeme na to.
00:11:31 Já to nedokážu. Nedokážu.
-Záleží na tom, na co myslíš.
00:11:35 -Mysli na to, na co myslíme my, tím myslím všechny ženy,
00:11:39 když máme před sebou chlapa, co je tak sexy.
00:11:43 -Myslím na Michela.
-Ne, ne. Na Michela ne!
00:11:46 -Jo, na Michela, jo. Prostě na něho myslím,
00:11:49 připadá mi to, jako bych ho podváděla!
00:11:52 A ještě něco, ale stydím se to říct.-Aha.
00:11:54 -Cítím, jako by tady byla nějaká záhadná síla,
00:11:58 kterou nijak nedokážu ovládnout, bere mě za ruku
00:12:01 a nutí mě dělat ty věci. Cítím, jako by mě někdo pozoroval.
00:12:06 Jako kdyby viděl, co dělám a trpěl u toho.
00:12:10 -Myslím, že by byl Michele šťastný,
00:12:13 kdyby věděl, že jsi na tom líp.
-Hm. Jo.
00:12:15 -Vážně? -Já ti zas říkám, proč v tom hledáš problém?
00:12:19 Ještě nejsi připravená! Až jednou budeš, tak se to stane.
00:12:22 Bude to nádherné, něžné a romantické.
00:12:26 NEBESKÝ TELEFON
00:12:29 -To je nepřijatelné!
-Ne!
00:12:31 -Co ne?
-Ne. To ne, já s touhle tou záhadou
00:12:34 nemám nic společnýho!
-Myslíte na ni.-Jasně!
00:12:36 -Ovlivňujete ji.
-Spouštím její reakce?
00:12:39 -Nehrajte si na prosťáčka.
-Chci se zbavit představ!
00:12:42 Navíc se musím smířit s tím, že je hezký!-To nejde.
00:12:46 Dostanete podpůrnou terapii.
-Nejde to?-Ne!
00:12:48 -Nechci terapii!
-Žárlíte!-Ale houby!
00:12:52 ANDĚLSKÝ SMÍCH
-Dovolte, abych se zasmála.
00:12:55 -Pokud jde o změny, copak se stalo s tou kozatou kadeřnicí?
00:12:59 -Údajně to vzala velmi dobře. Okamžitě se s tím smířila.
00:13:04 -Co teď budu dělat se všema těmahle knížkama o ptákách,
00:13:07 když dělám kadeřnici?
-Můžeš je dát ochranářskému spolku.
00:13:10 -Spolku? Já ti naházím ty knížky do chřtánu! Já ti dám spolek!
00:13:15 Hodím ti ty knížky i se spolkem na hlavu!
00:13:18 Holube, dělal sis ze mě srandu! Ty jsi mě zneužil! Ty sprosťáku!
00:13:24 -Dostal ses z toho ještě dobře.
-Jo, možná jo. Jo jo.
00:13:27 -Uvidíš, že s Monikou se to všechno urovná.-Vážně?
00:13:31 -Jo. A měl jsi odvahu!
00:13:36 Podívej na mě, co jsem provedl.
00:13:41 -Já vás miluju. Miluju vás oba dva, oba dva vás miluju.
00:13:45 Nevím, co to je, co se ve mně děje, když vidím tvé oči,
00:13:49 nebo když ti pohladím tvář.
00:13:52 Myslím, že my tři jsme výjimeční, jiní než ostatní.
00:13:55 A naše láska musí být taky taková, bez pravidel.
00:13:57 Ty si budeme diktovat my a budeme se jimi řídit, když budeme chtít.
00:14:02 Kdo říká, že láska může existovat jenom ve dvojici?
00:14:05 A že nemůže proudit mezi třemi, čtyřmi nebo pěti lidmi.
00:14:08 -Šesti, sedmi! Proč ne celá třída?
00:14:11 Doufám, žes jí řekl: "S tímhle jdi do háje."
00:14:14 -Ne. Souhlasil jsem.
00:14:16 -S čím jsi souhlasil?
-No přece se střídáním.
00:14:19 -Napadlo mě, pokud souhlasíte, že v liché dny
00:14:22 bych mohla chodit s tebou, a v sudé dny se Sandrinem.
00:14:25 Jeden den chci pro sebe.
00:14:27 Je důležité, aby měl člověk čas i sám pro sebe.
00:14:30 -Hrozně důležité.
-Správně.
00:14:32 -Ty ses úplně zbláznil!
-Sleduj mou logiku.
00:14:36 -Nebudu. Vždyť si z tebe dělá prdel!
00:14:38 -Ten tvůj primitivní slovník! Život je tvořen i jinými věcmi,
00:14:42 třeba vertikálními liniemi, různými podtexty.-Jaký podtexty?
00:14:45 Nejde o podtexty! Ty tvoje vertikální linie
00:14:48 jsou spíš horizontální. Všechno jasný!
00:14:51 -Řekla, že jsme výjimeční lidé, už jsem nemohl couvnout.
00:14:54 Tím bych dokázal, že já takový nejsem.
00:14:57 Sandrino to nevydrží, vzdá to jako první.
00:14:59 -Jestli si tohle bude myslet i on, tak takhle oba dřív zestárnete.
00:15:03 Já bych se v ty sudý dny doslova zbláznila!
00:15:06 -Jsi jiná. Uzavřená, omezená, vězenkyně konvencí.
00:15:09 Viola má pravdu: "empaty le burgois"!
00:15:11 -Jaký proboha paty?
-To je "provokovat buržousty".
00:15:15 Revolucionářský koncept, se kterým se neztotožňuješ.
00:15:18 -Když chodím jen s jedním klukem, tak jsem jako co?
00:15:21 Buržoust?-No, víceméně.
-Fajn. Takže jsem buržoust.
00:15:25 Já jsem buržoust!
00:15:29 -Není to moc, když napíšu, že ho zbožňuju?
00:15:32 Nebo radši nemám napsat nic, jakože na něho nemyslím?
00:15:36 Nebo radši: "Už mi chybíš"? Možná bude lepší jen "chybíš mi".
00:15:41 Kruci, vždyť jsem skoro stejná jako vy.
00:15:47 -Ahoj.
-Ahoj. Tvoje léky.
00:15:50 -Děkuji.-Mluvil jsem s doktorem. Absolutní odpočinek a žádný stres.
00:15:55 Jak budeš moct, máš se zastavit.
-Mario, mně nic není,
00:16:00 víš, je mi výborně, a navíc tebe se to netýká,
00:16:03 takže se už...
-Nenene, ale týká a jak.
00:16:06 Neměl jsem odejít z domova jako roztoužený puberťák.-Hmm.
00:16:09 -Takže jsem se rozhodl, že se prozatím vrátím.
00:16:13 Bude to jednodušší, abych ti tu mohl pomáhat.
00:16:16 -Dostala jsem tě! Dostala! A teď je mi perfektně.
00:16:21 Jsem jako rybička!
00:16:24 Rybička!
00:16:30 To ne. Nestojím o tvůj soucit.
-Soucit? O čem to mluvíš?
00:16:35 A hlavně si nemysli, že se na tebe už nezlobím.
00:16:38 To víš, že se zlobím. Ale nejdůležitější přece je,
00:16:41 že v těžkých chvílích držíme při sobě.
00:16:44 A že ty mě teď potřebuješ. Přiznej si to.
00:16:46 -Tak dobře, trochu tě skutečně potřebuju.-Výborně.
00:16:50 Tak já ti teď půjdu udělat kuře bez oleje s čerstvými rajčátky.
00:16:54 Dáš si?
-Ano.
00:16:56 -Mluvil jsem s dětmi. Zítra mají taneční soutěž, jsou nervózní.
00:17:00 -Vážně?
-Ano.
00:17:02 -Merengue, cha-cha-cha.
00:17:05 Zajímá mě, jestli existuje ještě dementnější řešení manželské krize,
00:17:09 než je hopsání v rytmu merengue a cha-cha-cha.
00:17:14 -(Rosa) Takže můj návrh na titulek příštího týdne, je tenhle:
00:17:18 "Může být láska romantická i když postrádá sex?
00:17:22 Výhody a nevýhody těch, kteří si zvolili celibát".
00:17:25 No? Co na to říkáte?
-Jako vždy, nic zvláštního.
00:17:29 -Víte, někde jsem četla, holky, že cudnost zachovává mládí.-Bože!
00:17:33 Připrav se na to, že rychle zestárneš, zlato,
00:17:36 vzhledem k té tvé hyperaktivitě v poslední době.
00:17:39 -To se velice pleteš, protože ti o poslední době
00:17:43 taky musím něco prozradit. Omezila jsem svoje schůzky,
00:17:46 protože si myslím, že člověk může žít dobře i bez naplněné lásky.
00:17:51 Bez toho, co se všude kolem omílá. Bez něhy, bez určitých uspokojení,
00:17:55 bez touhy, bez sexu a emocí. Ne?
-Ne. Mluv jen za sebe.
00:18:00 -Jo. Mluv za sebe.
-To nevím, třeba...
00:18:03 -Já nemůžu žít bez touhy, bez něhy, bez emocí
00:18:06 a všeho ostatního. Teď, když bude Tommy pryč celý týden,
00:18:10 skoro jako bych umírala.
-Tommaso odjíždí na celý týden?
00:18:13 -Cože, ty máš radost?
00:18:15 Právě jsem řekla, že mi bude moc chybět a ty z toho máš radost?
00:18:19 -Musíš využít příležitosti!
-Jedinečná šance.
00:18:22 -Jak to mám udělat? Přišlo to tak rychle.
00:18:24 -Co co co co šeptáte?
-Konečně přejdu k plánu B.
00:18:28 Vyděšená 67, byla bys na mě hrdá.
00:18:31 Ahoj Marco, jak je? Ano, sháněla jsem tě, jistě.
00:18:34 Chtěla jsem se tě zeptat, co děláš večer.-Óóó!
00:18:39 -Mám radost. Přinesl jsi sem harmonii.
00:18:42 Plynulost, kterou jsem roky hledal. Jsem rád, opravdu jsem moc rád,
00:18:45 ani nevíš, jak se cítím. V tuhle chvíli
00:18:48 jsi jediná dobrá stránka mého života.
00:18:51 -No tak, nepřehánějte.
00:18:53 Já vím, že se vám v poslední době moc nedařilo.
00:18:56 Je mi to líto. Věřte mi.
-Právě přišla naše chvíle.
00:19:00 Ahoj Cri. Remizovali jsme! Díky Raulovi.-Ahoj.
00:19:03 -To je velká událost, co?
-Jo. Přišla jsi mi naproti?
00:19:07 -Upřímně, přišla jsem naproti Raulovi, dnes večer zůstanu u něho.
00:19:11 -Jistě, můžeš jít, jasně.
-Ale já jsem se tě nepřišla zeptat.
00:19:15 Jsem plnoletá, vzpomínáš?
-Pořád ještě bydlíme spolu,
00:19:20 takže mi musíš dát vědět, kam jdeš.
-Ale já jsem to řekla Lauře.
00:19:24 Protože je to jediná autorita, kterou uznávám.
00:19:29 Půjdeme?
-Jasně. Nashle, Paolo.
00:19:36 -Vypadá, jako by se mu zjevila madona.
00:19:38 -Hele, Capone, doufám, že na něho nežárlíš?
00:19:41 -Prosím tě, já a žárlit? Padej!
-Trenére, nevzdávejte se,
00:19:45 remízovali jsme a příště určitě vyhrajeme!
00:19:49 -Navíc teď máme v mužstvu toho fenoména, že jo, trenére? -Jo.
00:19:56 -Kromě té přílohy o cestování, kterou jsme vložili na stranu 49...
00:20:00 -Jo.
-...napiš ještě nějaký titulek.
00:20:03 -Jo. Vložíme tam i fotku, ne?
-Fajn, na stranu 95.
00:20:06 -Co budeme dělat s tímhle? Kdybychom to měli dát...-Ahoj.
00:20:09 -Paolo.
-Laura tu není?-Ne, odešla.
00:20:12 -Nevíte, jestli šla k nám domů?
-Šla k sobě domů, Paolo.
00:20:16 -Bavíte se?
00:20:18 Není na tom nic k smíchu, tahle situace je smutná.
00:20:22 A vy, jako její kamarádky...
-A kamarádi.-Dobře.
00:20:25 Máte jí pomoct. Tohle nikomu nepomůže.
00:20:28 Mně, ani našim dětem, ani naší rodině.
00:20:30 Pomozte jí, aby pochopila, že když bude pokračovat
00:20:34 s těmi lístečky, vzkazy, ztratíme jeden druhého.
00:20:37 -Možná jsi na to měl myslet dřív, nemyslíš?
00:20:40 -Tohle je to nejmenší, co jsi mohl čekat.
00:20:43 -S nějakým rizikem jsi počítat musel.
00:20:45 -Jo, ale takhle to nenapravím. Musí začít uvažovat.
00:20:49 Přesvědčte ji, ať se mnou mluví.
-A já si myslím,
00:20:52 že ti teď nezbývá, než čekat, až ji to přejde.
00:20:54 -Takhle se všechno pokazí! Všechno se pokazí a bude příliš pozdě!
00:20:58 Pak už bude příliš pozdě!
00:21:04 -On má pravdu.-V čem?
-Laura dělá další pitomost,
00:21:07 takhle přece celou situaci jenom zhorší.-Co?
00:21:10 -Co chceš dělat?
-Volat Lauře, že tady byl Paolo,
00:21:14 aby nechodila na tu večeři s Markem.-Položíš ten telefon?
00:21:18 Nejsi žena, Elio! Nevíš, jak se asi cítí podvedená žena.
00:21:21 Dej mi ten křáp. Dej mi ho!
-Ale já...
00:21:27 -Mami, ty chodíš s tím pánem, co večer přijde?
00:21:30 -Ne. Nechodím s ním, je to můj kamarád a basta.
00:21:34 -A co Paolo?-Už jsem ti říkala, že Paolo spí na druhé straně bytu
00:21:38 a nejí s námi.
-Už tomu rozumím.
00:21:41 Děláš to naschvál, aby se trápil. Yang taky mluví o babičce Clelii,
00:21:45 aby mě naštval, ale já mu na to neskočím.
00:21:48 -O babičce?
-Až vyrostu a budu dospělý,
00:21:51 doufám, že s babičkou Clelií budu moct bydlet.
00:21:54 Děda Mario je už hodně starý a určitě umře dřív než já.
00:21:59 NENÍ SLYŠET
00:22:02 -To by mohla být dobrá metoda, ale s Paolem by to nefungovalo.
00:22:06 -Ahoj.
-Ahoj, Paolo.
00:22:09 Neměla bych se s tebou zdravit, tentokrát už jsi to přehnal.
00:22:14 -Ahoj.
-Ahoj.
00:22:16 -Poslyš, pokud jde o to "překvapení",
00:22:19 které jsi mi připravila dnes ráno a o to všechno ostatní,
00:22:22 tak chci s tebou mluvit. Jak to, že jsi tak elegantní
00:22:27 a proč je tu prostřeno pro tři?
-Emanuele je venku s Violou,
00:22:31 Cristina s Raulem a my s Ninou čekáme hosty.
00:22:35 -Můžu vědět jaké hosty?
-Nemyslím si, že se tě to týká.
00:22:38 -Proč by ne?
-Protože ne.
00:22:54 -Výborně, myslím, že na to skočil.
-Na to by skočili všichni.
00:22:58 To je k zbláznění.
-A proč ho pořád bráníš?
00:23:01 -Umím si ho představit, jak sedí sám v pokoji
00:23:04 a jeho žena se vedle předvádí před jiným.
00:23:06 -Aspoň táta pochopí, co člověk cítí, ne?
00:23:08 -On se jí omluvil.
-To, že se omluvil, neznamená,
00:23:11 že se může chovat, jak chce!
-Víš, že když se rozčílíš,
00:23:15 zčervenáš a prodlouží se ti oči?
-Jo. Pak mi vyrostou zuby
00:23:18 a zbělají mi zorničky a vypadám jako Lord Voldemort.
00:23:21 -Jde z tebe trochu strach. Doufám, že tě nikdy nerozzlobím.
00:23:29 -Ať je to jak chce, on ti věří a pouští mě s tebou ven,
00:23:33 co by dělal, kdyby věděl o tvé nemoci?
00:23:36 To už by se bez řečí neobešlo.
-Měla bys mu to říct.
00:23:39 -Ranila by ho mrtvice. Proč bych měla?-Je to problém?
00:23:42 Vadí mi, že bys před ním měla mít kvůli mně tajnosti.
00:23:46 -Zato mně to nevadí vůbec. Tohle je moje věc.
00:23:49 Navíc, to má svoje pozitivní stránky.
00:23:53 -Vážně? A jaké jsou ty pozitivní stránky?
00:23:56 -No především ta, že ti přece slepě důvěřuje.
00:24:01 Co kdybychom se najedli až potom? Půjdem vedle?-Cristino Giorgiová.
00:24:07 Podle mě jsi mnohem mnohem horší než Lord Voldemort.
00:24:14 -Tvoje vina. Ty jsi mě očaroval.
00:24:20 -Počkej.
00:24:44 -Ty jsi tak krásný, lásko moje, jsi nádherný.
00:24:48 -Asi to bude opravdu láska, protože já jsem nikdy nebyl krásný.
00:24:53 Nikdy mě to nenapadlo.
-To se pleteš. Hrozně se pleteš.
00:24:59 -Zatímco ty jsi opravdu krásná. A vždycky jsi byla.
00:25:03 Od první chvíle, kdy jsem tě uviděl.
00:25:07 -Já nic neudělal. Ani jsem se tě nedotkl.
00:25:09 -Ne!-Přísahám, nic jsem neproved. Nic jsem neprovedl.
00:25:13 Nic jsem neudělal.
-Nezlob se.
00:25:16 Já nemůžu, já nemůžu, promiň.
-Michele?
00:25:19 -Promiň. Nezlob se.
00:25:28 -Poslouchej!
00:25:30 Vzpomínáš na Silvii Leonciniovou? Vzpomínáš si?
00:25:35 Jasně, že si na ni vzpomínáš!
00:25:37 Tobě se nelíbila, ale já jsem byl do ní blázen
00:25:41 a tys mi ji vyfoukl jenom proto, abych ji nezískal já.
00:25:44 Teď přišla ta pravá chvíle, abys to mohl napravit.
00:25:47 Nevím, jak to uděláš, ale nech ji jít.
00:25:50 Nech ji, Michele, nech ji jít, rozumíš? -Jenže...
00:25:59 Já ti rozumím, ale co s tím asi můžu dělat?
00:26:02 Navíc si na žádnou Silvii nepamatuju. ALARM
00:26:06 Nevím, kdo...
-Přestaňte lhát!
00:26:08 -Jo, přiznávám se, pamatuju se na ni.-Jo!
00:26:11 -A teď už běžte spát. Promluvíme si zítra. Na kutě!
00:26:36 -Rozmyslela jsem se, uvědomila jsem si to.
00:26:39 -Myslím, že jsme si byli velmi blízcí.
00:26:42 -Ano, já vím. Pochopila jsem to díky tobě, víš?
00:26:48 Jsem připravená zkusit to znovu.
-To jsem rád.
00:26:54 -Co je?
-Můžu si to taky poslechnout?
00:26:57 -Ne, nemůžeš, to jsou věci jen pro dospělé.
00:27:00 Měla bys jít radši spát.
-Jasně, ale ty taky.
00:27:03 -Copak je mi 8? Šup do postele!
00:27:06 -Proboha, vážně? Takhle najednou? Necítím se na to. Je to moc brzy.
00:27:11 -Nikdy není příliš brzy, když jde o lásku.
00:27:14 Ty bys to měla vědět.
-Co se tady děje?
00:27:17 Co se to... PAOLO KAŠLE
00:27:19 Promiňte, že ruším, vezmu si ještě jednu sklenici vody.
00:27:24 Je sucho, takže...
00:27:33 -Poslyš, víš určitě, že opravdu chceš...-Absolutně.
00:27:37 Právě proto jsem tady. PAOLŮV KAŠEL
00:27:45 Nechceš pomoct?
-Zakuckal jsem se, to nic.
00:27:51 -Tak jestli chceš, jestli opravdu chceš, já souhlasím.
00:28:02 -Kolik sklenic vody už dnes vypil?
-To nevím.
00:28:06 Osobně doufám, že se mu všechny vzpříčí v krku.
00:28:09 Ano. Tak dobře, dám ti to přečíst. Uvědom si, že je to jenom nápad,
00:28:14 návrh, který je hodně odlišný od toho předtím.
00:28:17 Žádné vraždy ani násilí. V téhle knize se možná trochu poznávám.
00:28:22 Přísahej, že na mě nebudeš tvrdý.
-To jsem na tebe nikdy nebyl.
00:28:34 -(Viola) Víš, Ema, bála jsem se,
00:28:36 že bys takovou situaci nedokázal akceptovat.
00:28:39 -Líbí se mi nové zkušenosti. Experimentovat, zkoumat nová území.
00:28:44 A to znamená, že člověk roste. Cristina tady dnes bude? A já?
00:28:47 Kdy budu moct s tebou spát?
00:28:50 -Tohle je eventualita, o které jsem zatím nepřemýšlela.
00:28:53 Domluva byla, že náš svazek je jen unií vyvolených duší.
00:28:56 -Nevím, jak dlouho to vydržím. Jenom polibky...
00:28:59 -Ta noc by všechno zkomplikovala, je to mimo pravidla.
00:29:03 -Nechci tě ovlivňovat, ale nejde přece o žádný posvátný text.
00:29:06 Třeba bys mohla trochu zkorigovat pravidla a potom...
00:29:12 Podařilo se mi sehnat na zítřejší večer
00:29:15 lístky na Abbadův koncert.
-Zítra je sudý den.
00:29:18 -Tolik jsi o to stála. Snad jednou můžeš udělat...-Dobrou, lásko.
00:29:21 -...výjimku.
-Dobrou.-Dobrou.
00:29:25 Víš to fakt určitě, na sto procent?
-Určitě, určitě, určitě!-Jasně.
00:29:32 -Zdrávas Maria milostiplná, pán s tebou,
00:29:36 požehnaná jsi mezi ženami
00:29:38 a požehnaný plod života tvého Ježíš.
00:29:41 -Tety!
00:29:43 -Zdrávas Maria milosti plná, pros za nás hříšné,
00:29:47 nyní i v hodinu smrti...
00:29:49 -Tety! Prosím vás, pusťte mě dovnitř!
00:29:53 Jenom na hodinu, jenom na hodinu! Tety!
00:29:56 Tety, já nemám kam jít, proboha svatýho,
00:29:59 u nás doma se rozvaluje ten přiblblej měkkýš.
00:30:02 -Přiblblej měkkýš? Jakej?
-No jo, ten vydavatel!
00:30:06 Ten, se kterým mu to Laura oplácí, vzpomeň si. Bravo!
00:30:09 -Tety, já jsem požádal o odpuštění Madonu,
00:30:12 na kolenou a na hrachu, celý další týden mě z toho bolela kolena.
00:30:17 Tety...
-...nyní i v hodinu naší smrti.
00:30:20 To je pravda, ten kluk se jí omluvil.
00:30:23 Prosil ji za odpuštění. Chudák Paolo.
00:30:27 -Laura má pravdu, v tomhle tom si musí pomoct sám.
00:30:31 -Tety!
-Taky musí trpět. Tak jako ona.
00:30:35 Musí trpět. Rozumíš?
00:30:46 -Co tu děláš? Myslíš na své chyby?
-Prostě tu čekám.
00:30:51 Neptej se mě na co, protože to sám nevím.
00:30:54 -Kvůli příteli mámy? Ještě je tam?
-Ne, právě odešel.
00:31:03 Zřejmě si vzala do hlavy, že mi udělá to, co jsem provedl já jí.
00:31:07 Kdyby se to stalo, byl by to konec.
00:31:13 -Zkoušel jsi s ní mluvit?
-Neposlouchá mě.
00:31:17 Tady už mě neposlouchá nikdo.
00:31:23 Sám jsi to řekl, ne?
00:31:25 "Nelze odpustit bolest, kterou jsme způsobili jiným".
00:31:31 -No vlastně to řekl Benjamin Costant.
00:31:34 -Tak jo, tak tenhle.
00:31:39 Poslyš, já vím,
00:31:41 že jsem vám způsobil bolest, ale to jsem nechtěl.
00:31:47 Jste pro mě to nejdůležitější. Moje rodina.
00:31:51 I když to teď vypadá, že tady ani nejsem doma,
00:31:55 když máme skoro všechny věci oddělené.
00:32:00 Tetičky mi nechtějí otevřít, Cristina se mnou nechce mluvit
00:32:06 a ty se na mě sotva podíváš. I přes to všechno doufám.
00:32:12 -No, děláš dobře. Je lepší být optimista
00:32:15 a nemít pravdu, než pesimista a mít ji.
00:32:18 -Ty, Ema, poslyš, ty si myslíš, ale upřímně, řekni mi pravdu,
00:32:23 myslíš, že mám ještě nějakou šanci? Je to možné?
00:32:27 -Ještě minulý týden bych tomu nevěřil.
00:32:30 Ale teď, když jsem i já musel přehodnotit některé svoje postoje,
00:32:33 v tom celkovém zmatku bys i ty mohl dostat šanci.
00:32:37 -Díky za dodání odvahy.
00:32:39 -Nino, jdeme. Ema, jdeš s námi?
-Hm. Copak si zrovna dnes
00:32:43 musíme za každou cenu hrát na vzornou rodinu?
00:32:46 Už nejmíň rok jsme neodcházeli spolu. Co blázníš?
00:32:55 Aha, to je strategie napětí. Opustíme bitevní pole.
00:33:04 -Strávila jsi hezký večer?
-Ano, velmi příjemný.
00:33:07 I když se tě to netýká.
00:33:10 -To jsi říkala, ale já myslím, že se mě to týká.
00:33:13 -Ne, Giorgi, netýká.
00:33:15 Naše životy jsou rozdělené, nezávislé.
00:33:18 Chceš, abych ti připomněla, kdo to nastartoval?
00:33:21 -Ne. Pamatuju si to. Lauro, přemýšlel jsem o tom.
00:33:25 Tahle hra je nebezpečná.
-Jak prosím?-Hra, kterou hraješ.
00:33:30 -Věř, že nemám nejmenší chuť na něco si hrát.
00:33:32 Snažím se jen zase vést normální život.
00:33:34 -Ale ten je přece vedle mě.
-Ne, není vedle tebe.
00:33:37 Je bez tebe. Daleko od tebe. Nemyslím, že je s tebou možný.
00:33:41 -Lauro, prosím tě, měj rozum.
-Hezký den, Giorgi.
00:33:48 -A neříkej mi Giorgi!
00:33:52 -Já jen doufám, že jsem to moc nepřehnala.-To ne!
00:33:56 Jo. Co chceš dělat? Vykašlat se na to?
00:33:59 Prosím tě, no tak!
-Ale ten chudáček se tak...
00:34:01 -Chudáček, Lauro? Chudáček?
-Jo, ona řekla chudáček.
00:34:05 -Lauro, podívej se na mě!
00:34:08 Vzpomeň si na všechno, co ti provedl.
00:34:11 Na to překvapení před svatbou.
00:34:14 -Zkus se podívat na ten prospekt. Vidíš, je tam i malý kostelík.
00:34:20 Myslela jsem, že bychom se mohli vzít.
00:34:29 -Ty jsi v Sorrentu. MAYA KRÁKÁ JAKO RACEK
00:34:39 -Žádné zprávy.
00:34:42 -A zatímco jsi tam on se mezitím válí...
00:34:48 -...v orchidejích s tou příšernou bestií.-Jo!
00:34:53 -Skvěle si to pamatuju.
00:34:55 Ne, už mě s tím svým obličejem zbitého psa,
00:34:58 s těma smutnýma očima nenapálí. Vyděšená 67 má pravdu.
00:35:01 On musí pochopit, co to znamená žít beze mě.
00:35:04 On to musí pochopit.
-Joo.
00:35:06 -A já půjdu s Markem dnes večer, zítra večer i pozítří,
00:35:10 když to bude nutné... Dobře?
-Zaplaťpánbů.-Bylo na čase.
00:35:15 -A jak jsi na tom ty s tím princem na bílém koni?
00:35:17 -Ale, radši toho nechejme, já pořád vidím Michela.
00:35:20 Je to mučení. Katastrofa.
-To je hrůza!
00:35:23 -Pokud jde o mučení, protože se bojím, že se nemýlíš,
00:35:27 Lauro, v kolik hodin je ta taneční soutěž tvé sestry?
00:35:31 -Krucinál, soutěž! Zapomněla jsem na to.
00:35:34 Slíbila jsem jí, že jí pomůžu obléct. Musím letět.
00:35:38 Mám zpoždění!
00:35:43 -Nana cha-cha-cha.
00:35:48 -Už jsi připravená? Mně ještě musí uschnout gel.
00:35:51 -Lásko, víš jak jsem citlivá. Chci všechno zvládnout v klidu,
00:35:55 nechci aby mě nic znervózňovalo, chci se soustředit jenom na soutěž.
00:35:59 ZVONEK
-Kdo je to?
00:36:01 -To je Laura, říkala, že se zastaví dřív.
00:36:08 -Lásko? Slib mi, že ať do tohoto pokoje vstoupí kdokoliv,
00:36:12 ty zachováš absolutní klid, ano?
00:36:16 -Ne, mami, ne!
-Co to je?
00:36:19 Písnička od Renata Zera? "Joo! Mami, joo!" Tak to má být.
00:36:24 Chci vidět, kam až dojde lidská stupidita.
00:36:27 A jak právě vidím, už teď má pořádný náskok.
00:36:30 -Nezlobte se, chtěla jít za každou cenu.
00:36:33 Chtěl jsem vás poprosit o laskavost.
00:36:36 Matka je nemocná, měla by odpočívat a nestresovat se,
00:36:39 můžete se vyhnout hádkám?
-Dobře. Zkusím to.
00:36:41 Ale ty ji drž ode mě daleko a když tak jí zacpeš pusu!
00:36:45 -Já jsem tvoje matka! Trochu respektu!
00:36:48 Bože, sundej si aspoň ty pinetky. Aspoň ty.
00:36:56 -Ahoj.
-Ahoj.
00:36:59 -Ahoj, lásko. Jak bylo?
-Dobře.
00:37:02 -Ahoj, Ema!
00:37:06 -Nefunguje to. Nemůže to fungovat. Nikdy nebude.
00:37:09 -Už jsi skončila s rozdáváním moudrých rad?
00:37:12 Je nám báječně, chápeš? Jsme jiní než ostatní.
00:37:16 I já jsem jiný než ostatní.
-Jasně, jasně,
00:37:19 můžu ti dát za pravdu. Ale už z dálky je vidět, jak trpíš.
00:37:23 -Nevíš, že "cesta lásky je vydlážděna utrpením"?
00:37:26 -A hlavně když je tak zalidněná. Přemýšlej o tom.
00:37:41 POSUNKY
00:37:43 -Mayo, chtěl jsem ti něco...
-Áááh!
00:37:47 -Promiň. Promiň. Promiň. V pořádku. V pořádku.
00:37:51 Chtěl jsem ti jen říct, vzhledem k tomu, že jsi sama...
00:37:55 Mohl bych o to požádat Nicolettu, ale bohužel se rozcházíme,
00:37:59 takže to asi není vhodné a všichni mí kámoši,
00:38:02 se kterými chodím na fotbálek, už mají něco jinýho.
00:38:06 Víš, nemůžu vydržet doma sám
00:38:09 a napadlo mě, co kdybych se obrátil na Mayu. Jako dřív.
00:38:12 Že bychom zašli na klidnou večeři, do vesnické hospody.
00:38:17 Papírové ubrusy, zaplatíme každý za sebe, eh?
00:38:21 -Nejsem si úplně jistá, ale připadá mi to jako pozvání,
00:38:25 který by udělalo radost každý holce.-Aha.
00:38:29 -Díky za pozvání, Elio. Škoda, že už něco mám.
00:38:33 Víš, Frik... Brik... Šmik...
00:38:37 -Nyp a Tak.
-Tommasovi kluci mě pozvali k nim,
00:38:40 chápeš to? Uvaří mi večeři. Speciálně pro mě.
00:38:44 -To je hezký.-Jo. Jako že už patřím k nim do rodiny.
00:38:48 -Do háje! Miluju tě, Mayo, hluboce, nekonečně a zoufale!
00:38:53 A ty si toho nevšimneš, Mayo!?
00:38:58 -Co? Říkal jsi něco?
-Ne, neříkal. Ne.
00:39:02 -Elio, poklade.-Jo?
-Jednu radu od přítele.
00:39:06 -Díky.
-Když zveš holku na večeři.-No?
00:39:10 -Tak buď přesvědčivější.
-Díky.
00:39:15 Do prdele!
-(šeptem) Kreténe!
00:39:19 -Já jsem to moc nepochopila, co ten Marco?
00:39:22 Tak on se ti líbí nebo ne?
-Ale ne, nelíbí se mi.
00:39:26 Chci mu to jen oplatit. Jo, je to zbytečné, hloupé, podlé,
00:39:29 ale je to tak.
-Vidíš, Yangu,
00:39:31 když tvoje drahá matka a tvoje teta spolu kují pikle,
00:39:35 buď si jistý tím, že to určitě bude kvůli chlapovi.
00:39:38 A v tomto specifickém případě můžu odpřísáhnout, že jde o Paola.
00:39:43 -Mami, víš, co ti řekl doktor? Že máš jen odpočívat, ležet
00:39:48 a hlavně máš mlčet!-Oh, drahá, už ti k téhle věci neřeknu nic.
00:39:52 Ani slovíčko, stejně je to zbytečné!
00:39:55 Vypadá to, že vy dvě krasavice nedokážete bez chlapa žít!
00:39:59 -Co to povídáš?
00:40:01 Tohle vyřkneš po té trapné komedii, kterou hraješ s tátou?
00:40:05 -Tety, takže dvojčata spí, jsou najezené a všechno je v pořádku.
00:40:09 -Dobře.-Jasně.
-Perfektní, fajn.
00:40:11 -Ticho.
-Moc ti to sluší.
00:40:13 -Skočím pro auto.
-Moc vám to sluší!
00:40:15 -Popřejete nám štěstí?
-Tak hodně štěstí.-Děkujeme.
00:40:18 -Děkujeme. Díky!
-Jdeme, je pozdě.
00:40:26 HRAJE CHA-CHA
00:40:45 SLYŠÍ HUDBU
00:40:59 Cha-cha-cha.
-Ah.
00:41:27 -Bravo!
00:41:30 -Dobře, dobře, děkuji vám, vážení, za vaše vynikající vystoupení!
00:41:36 Vydržte, prosím, za malou chvíli budeme mít konečný verdikt.
00:41:52 -(Adriano) Vrabečku můj.
-Co to je?
00:41:55 Ahoj, zavřete.
00:41:59 Co?
00:42:03 Dobře, no dobře! Dobře, skončíme to! Dobře, jo?
00:42:07 Požádám vás jen o jedno. O jednu věc.-O jakou?
00:42:10 -O speciální předvolání.
-Takhle zřízený?
00:42:14 -Žádám úředně o předvolání.
-Nevím, jestli je to možné.
00:42:17 -Vy jste se polekali?
-Ne! Jenomže...
00:42:20 -Jde to, tady je to napsané.
-Kde?-Ve Velké knize pravidel.
00:42:23 -Ale jen jednou.
-Jen jednou a konec. Přísahám.
00:42:27 -Takže připravení? Konečné pořadí.
00:42:31 Na prvním místě se umístili manželé Gianfeliceovi! Tady jsou!
00:42:36 Gianfeliceovi jsou na parketu a jsou velmi šťastní!
00:42:40 -Zatleskej, mami!
00:42:42 -Analiso, předej prosím cenu. Děkuji.-Děkuji.
00:42:46 -Na druhém místě jsou Eddie a Manuela! Tady jsou.
00:42:51 Jsou výborní, jsou skvělí a pocházejí z Argentiny.
00:42:54 -Třetí, určitě.-Určitě.
-Nebojte. Aspoň třetí. Hm?
00:42:58 -Velký potlesk! Děkujeme! Třetí místo...
00:43:05 -To jsou nervy.
-Pozor...
00:43:08 Dvojice, která přijela z Terny, a jsou to Kirikociovi!
00:43:12 -Cože?-Mami!
-Kirikociovi?
00:43:16 -Ale no tak, mami, nech toho! Je mi to líto, drahoušku.
00:43:19 -Podívejte se na ně! Nádherné barvy, křiklavé.
00:43:22 Podívejte se na to peří! Nádherné odstíny žluté!
00:43:25 Dokonalé šaty na téma roztančený kanárek.
00:43:28 Převezměte cenu. Ještě jednou vám děkujeme.
00:43:30 A nyní: na čtvrtém místě se umístila skvělá dvojice:
00:43:33 Pierantoniovi!
-No...
00:43:36 -Taky dobrý!
-Gratuluji. Jste výborní.
00:43:40 Sice čtvrtí, ale jste moc dobří. Gratuluji! Děkuji vám všem.
00:43:44 -Jenom čtvrtí!
00:43:48 -Počkat! Počkat!
00:43:50 -Tak si to tak neberte. Štěstí přeje připraveným.
00:43:53 -Co to plácá?
-Štěstí přeje volům.
00:43:56 -Počkejte!
-Mami!
00:43:58 -První idiote, druhý idiote, třetí idiote.-Ale co to...
00:44:01 -Tak co? Viděli jste ty dva, Zorra a Sněhurku?
00:44:04 Vím, že jsou možná trochu směšní, ale viděli jste tu harmonii,
00:44:07 když spolu tančili? Tu lásku, která mezi nimi proudila?
00:44:10 -Clelie, prosím tě, nesmíš se rozčilovat.
00:44:13 -Ale nech mě na pokoji, já se rozčilovat můžu.
00:44:15 Netvrdím, že by měli být první nebo druzí, ale čtvrtí?
00:44:18 Čtvrtí po těch Kykyríkových, Kokorákových?
00:44:21 -Vážená, dejte si pozor na to, co říkáte a změňte slovník, prosím.
00:44:24 -Já svůj slovník změním, pokud vy změníte to vaše cinknuté hodnocení.
00:44:29 -Nic nebudu měnit. Trvám na svých názorech a budu je hájit.
00:44:34 -Je zbytečné připomínat vám, jací lidé nikdy v životě nezmění názory.
00:44:38 Stojíte snad o to patřit do kategorie kreténů?
00:44:41 -Paní, prosím vás.
-Já to vyřídím.
00:44:44 Mami, prosím tě, nech toho.
-Ne. A ty mlč!
00:44:46 Jo. Ty mlč, laskavě!
-Promiňte, nezlobte se.
00:44:48 -Jste nějaký kříženec sňatkového podvodníka a Elvise Presleyho.
00:44:51 Ne, ještě něco mu řeknu. Balíci! Přikryjte si zadek!
00:44:56 -Ať ji vyvedou.
-Promiňte... zlato, zlato.
00:45:00 -Haló? Kde prosím tě vězíš? Tomu nebudeš věřit, je to neskutečné!
00:45:04 Nebyla to žádná tragédie! Bylo to skvělý, úžasný, co?
00:45:07 -(Maya) Tady se stala tragédie.
-Tady si hezky sedni...
00:45:09 -Mayo, říkala jsi, že jsi skončila s erotickými hrátkami.
00:45:13 -Mají jediné štěstí, že jsem dáma.
-Ne a ticho!
00:45:15 -Co zase...-Jinak bych si to s nimi vyřídila ručně!
00:45:17 -Ježiši, ne! Panebože! Už jedeme!
00:45:20 Ahoj, ahoj. Je v nemocnici. Jdeme, rychle.
00:45:23 Pojď, pojď, dělej. Musíme jet do nemocnice.
00:45:26 Uvidíme se později!
-Do nemocnice?
00:45:48 -Tak jsem tady.
-Tak jsi tady.
00:45:51 -Proč jsi mě volal?
-Ty víš proč.
00:45:55 -Je to děs, Michele, já to nedokážu. Myslím na tebe.
00:45:59 -Já na tebe taky.
-Opravdu? Takže ti to vadí, žárlíš.
00:46:04 Říkala jsem ti, že to tak bude, že se to stane.
00:46:07 -Já zas tak úplně nežárlím, jen...
-To snad není možné!
00:46:11 Přiznejme si, jak se věci mají.
-Okamžik! Něco říkám, malý okamžik.
00:46:15 Dobře, jo, trochu žárlím, ale jak bych to řekl,
00:46:19 jsou to zbytky lidských impulsů.
-Zbytky čeho?
00:46:22 -Pupečník. Něco jako pupeční šňůra, která nás poutá k sobě
00:46:27 a komplikuje nám život.
-Aha. Už chápu.
00:46:33 A co teď tedy budeme dělat?
-Přestřihneme ji.
00:46:38 Jen tak budeš moct žít svůj život a milovat.
00:46:42 A já už budu moct konečně jít.
-Potom už tě neuvidím?
00:46:48 Už se mi o tobě nebude zdát? Tohle ale nechci, Michele.
00:46:53 -Jinak to nejde. Není jiná možnost. Nebude to bolet.
00:47:00 -A jak tu pupeční šňůru chceš teda přestřihnout?
00:47:03 -Řekneme si sbohem. Potřebujeme ale důkaz, víš?
00:47:08 Definitivní důkaz.
00:47:28 -Nic necítím. Je to jako vzduch.
00:47:32 Líbám vzduch.
00:47:34 -Ano, vždyť je to vzduch.
00:47:38 Běž, udělej to, co udělat musíš.
00:47:43 Ahoj.
-Ahoj.
00:48:05 -Ahoj.
00:48:08 ZAKLEPÁNÍ
-Cristino, můžu?
00:48:12 No nazdar! Tady je ale binec.
00:48:22 "Všechno, co jste chtěli vědět o syndromu HIV a séropozitivitě
00:48:26 v novém století a netroufali jste se zeptat.
00:48:28 Autor Emanuele Balestrieri."
00:48:32 MAYA HEKÁ
00:48:36 -Dej pryč ten růženec, ještě nejsem mrtvá!
00:48:39 -Co to s ní dělali?
-Vypumpovali jí... žaludek.
00:48:43 -Mayo? Chápeš, co ti smradi provedli?
00:48:46 -Co by mi provedli? A jsou to děti. Přece to neudělaly schválně.
00:48:51 -Nastrouhali ti celou krabičku prášků na uklidnění do polívky.
00:48:55 Jak se to asi stalo? Byla to náhoda?
00:48:57 -Víš, že mě to taky napadlo? Asi jim spadla lahvička do hrnce
00:49:01 a ony si toho nevšimly. Úplně s tebou souhlasím.
00:49:03 -Uvědomuješ si, jak je to absurdní? Ty dvě malý zrůdy
00:49:07 se tě jednoduše snažily oddělat a co ty? Ty je bráníš!
00:49:10 -Jsou to Tommyho dětičky a proto jsou tak trochu i moje.
00:49:15 -Já jdu pryč. Promluv s ní ty,
00:49:17 protože já bych ji uškrtila! Hele a využij tuhle šanci.
00:49:20 Je to tvoje jedinečná příležitost.
-Jo, díky. Běž už.
00:49:23 -Ehm, hele... A nezlob, jo?
-To je fakt, jak říká Rosa,
00:49:28 měl bych... chci...
00:49:34 Chci ti říct, že podle mě ten tvůj...
00:49:36 ...ten tvůj vztah s tím ksichtem,.. víš kterým..
00:49:40 -S Tommasem.-Podle mě on vůbec není pro tebe vhodný.
00:49:44 Občas si něco namluvíme a potom přesvědčíme sami sebe,
00:49:47 že je to tak správné..
00:49:49 -Lásko jediná, lásko mého života. Odpusť nám, odpusť jim, odpusť mi!
00:49:55 -Řekli jsme ti to už všichni.
-Tommy! Já už jsem ti odpustila,
00:49:58 poklade, už jsem ti odpustila.
-Oh. Bože, nemůžu uvěřit,
00:50:01 že jsi tak hodná, tak skvělá,
00:50:04 lásko moje nejkrásnější, nejbarevnější, koloušku, jak ti je?
00:50:10 -Tati? Co tady děláš?
-Protože mi Laura schovala
00:50:15 holící strojek, napadlo mě, že bys mi třeba ty mohla půjčit žiletku.
00:50:19 -Mám jenom tu na dámskou epilaci, jestli ti to nebude vadit.
00:50:22 -Ne, ne, nevadí mi to.
-Prosím.-Děkuju.
00:50:26 Byla to záminka. Chtěl jsem s tebou mluvit.
00:50:32 Cri, nelíbí se mi, jak se na mě v poslední době díváš.
00:50:37 Chápu, že jsi plnoletá a udělal jsem to, co jsem udělal,
00:50:41 ale zasloužím si trochu respektu.
00:50:44 Nežádám tě, aby se všechno hned vrátilo do starých kolejí,
00:50:48 ale měla bys mi dát příležitost. Aspoň ty. Jsem tvůj otec.
00:50:52 -Jo, já vím. I přes to všechno nejsi zas tak špatnej.
00:50:58 Raul mi to říkal taky.
-Poslyš, pokud jde o Raula,
00:51:02 ty víš, že ho mám rád a jsem rád, že jste spolu,
00:51:06 ale přesto, nepřál bych si, aby tě příliš rozptyloval.
00:51:09 Navíc je tady ta věc mezi Laurou a mnou.
00:51:12 Vůbec nevidím, že by ses učila.
-No jo, je to jako vždycky, ne?
00:51:17 Málo a špatně. Žádná novinka.
-Ne, žádná novinka.
00:51:20 Ale to mě zrovna neuklidňuje, protože ty budeš letos maturovat.
00:51:24 Například tenhle průzkum.
00:51:27 Je to skvělá práce na aktuální téma séropozitivity,
00:51:31 ale je pod tím podepsaný jenom Emanuele.
00:51:34 A proto se tě ptám, proč ne i ty?
00:51:39 -Protože to není žádný průzkum.
-A co je to?
00:51:47 Je tady něco, co nevím? Něco, s čím bych si měl dělat starosti?
00:51:52 -Já jsem v pořádku.
00:51:56 To Raul. Je čtyři roky séropozitivní.
00:51:59 A tohle je na to, abych to pochopila.
00:52:06 Řekla jsem to? Opravdu jsem to řekla?
00:52:13 Jo, asi řekla.
00:52:49 -Ahoj.
-Ahoj. Co tady děláš?
00:52:52 -Nic tě nenapadá?
-Napadá mě spousta věcí,
00:52:56 ale v poslední době nebyly zrovna kompatibilní s tím,
00:52:59 co sis myslela ty.
-To já vím. A co myslíš,
00:53:03 máme ještě čas, abychom našli společnou řeč?-Řekl bych, že ano.
00:53:06 I když v tomto případě myšlenky nejsou nic. Rychle zmizí, pff...
00:53:10 Nebo je to úplně naopak, prostě myšlenky se exponenciálně množí.
00:53:15 -Zbožňuju to tvoje hrozné vědecké vyjadřování.-Vážně?
00:53:19 -Jo.-A nebudeš...
-Ale teď už, prosím tě, zavři pusu.
00:53:28 -Všechno v pořádku?
-V nejlepším. V naprostém pořádku.
00:53:44 TELEFON
00:53:48 -Co je?-Dostanete odměnu.
-Ah, odměnu?-Ano.
00:53:51 -A jakou?
-Uvidíte.
00:53:55 KARIBSKÉ RYTMY
00:54:13 -Poslyšte, určitě jste asexuální andělé, co?
00:54:18 Protože tohle gesto, tenhle pohyb je...
00:54:25 -Mami, to je Marco, mám mu říct, že už jdeš?
00:54:27 -Ano, řekni, že už letím.
-Už letí!
00:54:31 (šeptem) Řekla jsem to dost nahlas?
-Jsi přímo fantastický megafon.
00:54:35 Děkuju. Ahoj.
00:54:43 Jdu ven.
00:54:47 Říkám, že jdu ven. Přijeli pro mě.
00:54:50 -Promiň, neslyšel jsem. Hezký večer.
00:54:55 -Děkuju.
00:55:30 -Tak si tam dej oboje a máš to.
00:55:33 -Ne, cheche, ne, tati!
00:56:13 -Holčička moje.
00:56:56 Připravili: Překlad: Hana Fialová
00:57:00 Texty písní: Jaroslav Machek Dramaturgie: Klára Mathé
00:57:05 Asistent režie: Eva Maxová Vedoucí produkce: Pavel Fuchs
00:57:10 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:57:14 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský Dialogy a režie: Vladimír Žďánský
00:57:20 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize, 2012
Jako by se láska rozhodla ukázat všem svou odvrácenou tvář. Laura dělá Paolovi naschvály a jejich vztah se postupně mění v peklo. Emanuele, Viola a Sandrino zkouší vztah ve třech, který byl podle doktora Freisse velice populární v 70. letech, ani jednomu to však příliš nevyhovuje. Adriano vyznal Monice lásku a ona by byla dokonale šťastná, je tu však jeden háček: zdá se, že jí něco brání s Adrianem intimně žít. Na vině je Michele, který se ještě nezbavil posledních „zbytků lidských impulsů“, jak se říká v nebi, a příšerně žárlí.