Všichni blázní po lásce – ať už přináší radost, nebo bolest. Italský seriál. ### Hrají: E. Solfrizzi, A. Liskova, N. Murgiaová, M. Brenno, C. Natoliová a další. Režie Riccardo Milani
00:00:05 Česká televize uvádí epizodu z italského seriálu
00:00:10 Paolo - modrá
00:00:12 Laura - zelená
00:00:15 Adriano - bílá
00:00:18 Monica - žlutá
00:00:21 Maya - žlutá
00:00:24 Rosa - bílá
00:01:37 BLÁZNIVÉ LÁSKY
00:01:42 Chvíle klidu
00:01:55 -Máš tak měkký krk, lásko.
-Paolo.
00:02:01 Až jindy, ano?
00:02:03 -Já vím, přijdeme pozdě. Neboj se, miláčku.
00:02:06 -A taky...
00:02:10 Nebojím se.
00:02:14 Vysvětlíš mi, co se s tebou děje?
00:02:17 -Přeju si, abychom to v novém roce dělali každý den.
00:02:20 -A když to budeme dělat každý den?
00:02:27 -No tak to přece budeme dělat.
00:02:33 Ale nápad je to dobrý, ne?
-Aha.
00:02:41 -"Budeš mít" je čas budoucí. Ale podmiňovací způsob je "měl by."
00:02:46 -Měla bych otázku.
-Přesně tak, i ona to umí, tak.
00:02:49 -Ne, tím myslím, že mám otázku k tomuhle.
00:02:55 Co jsou to ty utopené lodě?
-Jsou potopené.
00:03:00 Neumíš překládat a ani opisovat.
-No tak mě za to potrestej.
00:03:03 -Ne, protože jsi zamilovaná.
-Odpouštíš mi, protože ty taky.
00:03:08 -Já jsem taky zamilovaná. A taky ti odpouštím. Tobě taky.
00:03:12 -Vy mně nemáte co odpouštět.
-Jak to, že ne? Jsi tak otravný.
00:03:16 -Vidíš? I Nina říká, že jsi otravný.
00:03:19 -Hele, co ode mě chcete? Takže budeme pokračovat.
00:03:23 -Jsou hrozně roztomilí. Ema je dokonce zamilovaný.
00:03:26 -Jo?
-Hm.
00:03:29 Dlouho jsem je tak neviděla. Nehádají se.
00:03:33 -Jak potom vidíš nás?
00:03:36 -Špatně. Něco přede mnou tajíš, vidím ti to na očích.
00:03:40 Přiznej se. Přiznej se!
00:03:46 Tak dobře jako už dlouho ne.
00:03:50 Tak v klidu.
00:03:52 -Jak je možný, že to neudržíš v hlavě?
00:03:55 Vytvářejí se číslice. A ty číslice se nazývají...
00:04:00 -To je tak těžký.
00:04:03 -Doktore Freissi! Promiňte, ale jaký tu dáváme příklad?
00:04:07 Důrazně totiž odmítám pracovat v pořadu,
00:04:11 který doslova propaguje cizoložství před 22. hodinou.
00:04:15 Co Dostojevského kodex? Znáte ho, ne? Zločin a trest?
00:04:19 Kde tu vidíte trest?-Slečno, v jakém světě to žijete?
00:04:23 -Doktore Freissi, tohle přece není skutečnost,
00:04:26 takže se potom nedivme, že se lidé stávají lhostejnými.
00:04:30 Dost mi vadí, že vy... Co to vlastně jste?
00:04:33 Aha, odborník na etiku komunikace a na veřejné radiotelevizní služby.
00:04:37 Na co proboha čekáte, řekněte něco!
00:04:40 -No, podívejte se, já jsem sice odborník na spoustu věcí, ale...
00:04:44 -Ano!
-Ale nejsem Mandrajk.
00:04:47 Píše se to Mandrake. Dra ke. Chm.
00:04:51 Nicméně, bych vás chtěl uklidnit, protože než skončí dnešní večer,
00:04:56 pravda vyjde najevo. Takže se dočkáte i svého pokání.
00:05:00 -Ano. To chci vidět.
00:05:02 -No tak to uvidíte, a teď budu dál přemýšlet,
00:05:06 protože řeším jednu velmi důležitou, závažnou myšlenku.
00:05:12 -Adriano není doma.
-Jak to? Odešel tak brzy ráno?
00:05:15 -No jo. Co má dělat, když chce pozorovat ptáky.
00:05:18 -To pozoruje nějaký ranní ptáče?
-Jo, on... Je to bekasina otavní.
00:05:23 -Otavní? -Ve smyslu, že žije v otavě, v trávě.
00:05:25 A on je ranní ptáče. Ty máš encyklopedii?
00:05:29 -Jistě. -Bezva. Fajn.
-Abych porozuměla jeho světu.
00:05:32 -Je mi to moc líto, ale vážně není doma.
00:05:35 -Tak ho pozdravuj.
-Jasně, že jo.
00:05:37 -A vlep mu pusinku.
-Vlepím mu pusinku.
00:05:40 Vlepím mu ji.
-Ať mlaskne!
00:05:43 -To je hrůza. Líbáš se s prsatými kadeřnicemi
00:05:46 a já je mám odhánět.
-Tiše, nekřič tak.
00:05:49 -Máš svoji zodpovědnost, rozumíš?
00:05:52 -Já jsem se trochu... trochu jsem se napil.-Už zase?
00:05:56 Ty nesmíš pít, když jsi mezi ženskýma.
00:05:59 Působí to na tebe špatně! Ta chudinka si zaslouží,
00:06:02 abys s ní promluvil, koupila si kvůli tobě encyklopedii.
00:06:05 -Kvůli mně?
-Ne! Kvůli mně!
00:06:08 Však víš, jak mám ptáky ráda. Kup si encyklopedii pro kadeřníky.
00:06:12 Prodlužování vlasů, melír, paruky. Aspoň najdete společnou řeč.
00:06:17 Co ty víš.
00:06:22 -Yangu, pojď sem!
-Co říkala, přijde?
00:06:24 -Ještě jsem jí nezavolala.
-Nebudu tě honit po celém bytě.
00:06:28 -Na co čekáš, mami?
-Pojď sem. No!
00:06:34 ZVONÍ MOBIL
00:06:36 -Co?
-Ahoj, mami.
00:06:40 -Slovo "mami" tak brzy po ránu vyvolává nepříjemné vzpomínky.
00:06:44 Co je?
-Nic. Jen že jsi slíbila,
00:06:47 že budeš hlídat děti.
-Hlídat, ale nesahat na ně.
00:06:51 To je úmluva.
-Nechám je tu umyté, v pyžamech
00:06:54 a připravím jim večeři. Přijdeš s tátou?
00:06:58 -Ne. Nevím, co má na práci, ale děti přežijou,
00:07:02 že se budou muset obejít bez těch jeho nápadů.
00:07:06 -No jo, jasně, přijď sama. Ahoj.
-Jasně.
00:07:14 Dědku! Dědku! Dědku! Dědku!
00:07:19 -Babička přijde sama, babička přijde sama!
00:07:23 -Mám tě. Tak. Řekneš mi, kam večer jdeme?
00:07:27 -To je překvapení!
00:07:29 -Chápeš to? Ta naše malá kadeřnice se zamilovala do ptáčníka.
00:07:34 To je ale úlet.
-Co je na tom divného?
00:07:36 -Chci tím říct, že jsou tak nesmírně rozdílní.
00:07:40 Nikdy bych tomu nevěřila. Ona má pěknou formu a nulový obsah.
00:07:44 On má nulovou formu a pěkný obsah. Je to úplně zbytečný.
00:07:47 -Aspoň se doplňují, ne?
-Myslíš?
00:07:50 -Jo. A jak to bere Adriano?
-Ale prosím tě, on se s ní líbal,
00:07:54 protože byl opilý, ne? Když pije, vrhne se na první, kterou vidí.
00:07:57 Když se mu líbí holka jako jsem já, tak jak se mu může líbit taková,
00:08:01 jako je ona.
-Jistě. Jistě. To dá rozum.
00:08:05 -Za prvé, je mladá. Za druhé, je sexy, sexy, strašně sexy.
00:08:09 Za třetí. Je tak něžná, je tak něžná, hrozně.
00:08:12 Za čtvrté, moc se jí líbím. Zajímá se o mě a můj svět.
00:08:16 Vidíš, koho si dokážu najít, když se trochu snažím, vidíš to?
00:08:20 Já se chci se stát manželem kadeřnice. Jako v tom filmu!
00:08:24 -Co se stalo?
-Měla jsem vidiny.
00:08:28 To nic, to je tím těhotenstvím, jedna z těch směšných věcí,
00:08:33 ale dostala jsem nápad do příštího čísla.
00:08:35 Ahoj holky. Všechny pojďte na poradu! Téma: Klamy lásky.
00:08:39 Klamy lásky. Pojďte!
-Klamy lásky.-To je nápad!
00:08:42 Řekni nám nějaký příklad, máš vůbec nějaký?
00:08:46 -Slyšela jsem dobře?
-Co tím myslíš?
00:08:49 -Klamy lásky!
-Jasně. Teď ten příklad.
00:08:52 -Klamy lásky. Prostě...
-Klamem je například to,
00:08:55 když si člověk myslí, že někoho miluje a plete se.-Jo.
00:08:57 -Když se zamiluje do nepravé, má s ní dvě děti,
00:09:00 a pak najde tu pravou.
-Nebo si vezmeš darebáka,
00:09:03 který se na tebe vykašle, on se potom vrátí,
00:09:06 protože ta druhá ho vykopla a ty ho pošleš do hajzlu.-Přesně!
00:09:10 Tohle a ještě spousta dalších věcí,
00:09:12 dejme tomu nevěra, nebo někoho milovat a nevědět o tom.
00:09:16 -A nebo překonat krizi a zjistit, že jsi zamilovanější než předtím.
00:09:20 -To ne.
-Ne.-Ne.
00:09:22 -Ne, to se k tomu nehodí.
-Co to s tím má společného?
00:09:25 -Ne, asi nic, přesně to se stalo mně a Paolovi. Vážně.
00:09:29 Kdybyste viděly, jak je strašně něžný. Nádhera.
00:09:37 -Cože? A proč ses s Gianlucou rozešla?
00:09:40 -Proto. Nic víc. Nic míň.
-Nenene. I to "víc" i to "míň"
00:09:43 má přece nějaký význam, tak proč?
-Nechápeš to? Podvedla jsem ho.
00:09:47 Tudíž ho nemiluji a nemůžu si ho vzít.
00:09:50 -To je blbost! Já tady Lauru podvedl.
00:09:53 Ale já Lauru moc miluju!
-Pro mě je to jiné.-Ježišmarjá.
00:09:57 -Pro mě to nebyla bezvýznamná věc, která už skončila.-Ne, skončila,
00:10:01 je mrtvá a pohřbená. Sama jsi to řekla.-Chtěla jsem.
00:10:05 -Valerie, prožíváš okamžiky zmatku, to přejde.
00:10:09 Je to absurdní a nesmyslné, abys jen tak zahodila plány.
00:10:12 -Paolo, já myslím, že jsem se zamilo...-Ne, ne, ne!
00:10:15 Neříkej to! La la la la la!-Ale jo! Cítím to!
00:10:18 -Necítíš to. Ani to nemůžeš cítit. Neříkej to slovo, bude průšvih.
00:10:23 -Když si jenom představím, že jsem v jednu chvíli věřila,
00:10:27 že je všemu konec.
-Jenže i tohle by mohl být
00:10:30 jeden z klamů lásky, myslet si například,
00:10:32 že všechno končí a místo toho začít znovu.
00:10:35 -Dobře, jo. Jojo. Něco o tom napíšu.-Bezva.
00:10:38 -Pošlu si dopis a odpovím si.
-Výborně.
00:10:40 -Když všichni píší o svých vlastních věcech,
00:10:43 tak já napíšu, jaké je, vybrat si nesprávného.
00:10:46 -Jasně, Roselino.
-A já zas připravím test o tom,
00:10:49 jak se pozná pravá láska.
-Dobře, Elio.
00:10:51 -Když už je řeč o skutečné lásce, potřebuju dnes odejít dřív,
00:10:55 Tommaso mi chce představit bratra.
-Jasně.-Mayo, dělej, jak myslíš.
00:10:59 Když tak pomoz Eliovi.-Díky.
-Do práce, to bude nejlepší.
00:11:03 -(Elio) Slyšela jsi ji, co říkala?
00:11:06 -Když si jenom představím, že jsem na chvíli uvěřila,
00:11:09 že je všemu konec.
-Tohle už jsi říkala.
00:11:14 Teď šup do práce.
00:11:16 -Nechápu, proč si o mě děláš starosti. Je to můj problém.
00:11:20 -Jo, jenže...
-Miluješ přece Lauru,
00:11:23 pro tebe se nic nemění, předstírej, že se nic nestalo.-A Gianluca?
00:11:27 -Gianlucovi jsem při rozchodu nic neřekla, buď klidný.
00:11:31 Vyrovnal se s tím.
-Valerie, je mi to líto.
00:11:34 -Valerie!
00:11:38 Ahoj, Paolo.
-Ahoj.
00:11:40 -Valerie, poslyš, musíme si promluvit.-A o čem?
00:11:44 -Například o tom, co jsi mi neřekla.
00:11:53 -Tak já si vezmu kabelku.
-Počkám na tebe.
00:12:03 -Ten se s tím vůbec nevyrovnal.
-Uklidni se.-Už jsem klidnej.
00:12:14 -Jo, mohli bychom jít do muzea současného umění
00:12:17 nebo po škole na zmrzlinu.
-Hm.
00:12:20 -Co bys radši?
-Tak co? Jaký je Raul?
00:12:23 -Jak jaký? Spadlo ti něco do oka, Martino?
00:12:26 -Hele, nezamlouvej to. Dělali jste to?
00:12:29 -To je soukromá věc.
-Tak na co ještě čeká?
00:12:33 -A dost! To stačí! Takhle to dál nejde!
00:12:36 -Já věděla, že nás nachytá.
-Sacchetiová a Balestrieri!
00:12:40 Už mám toho kecání dost! To stačí! To vás mám přesadit jako malé děti?
00:12:45 -Ne, ne, ne, Kristova noho!
-Ovládej se trochu.
00:12:50 -Chci říct...
-Co chceš říct?
00:12:53 Můžeš pokračovat, kde jsme přestali.
00:12:56 No tak? Sachettiová?
00:12:59 -Ve sbírce "Pohřbený přístav" Giuseppe Ungaretti
00:13:03 popisuje vzpomínky na svůj původ, na Alexandrii
00:13:06 a to míchá se současnou dobou.
00:13:08 Jeho další tvorba je ovlivněna vstupem na frontu.-Dobře, děkuji.
00:13:11 Evidentně jsi, Emanuele, rušil jen mě. -Krucinálfix!
00:13:15 -"Obtížné chvíle, které pár prožívá, je nesmí nikdy vyděsit,
00:13:19 strach může napáchat víc škody, než skutečné problémy.
00:13:23 Někdy se zdá, že krize se dějí jen proto,
00:13:26 aby oživily unavené vztahy. Je nutné čelit jim s otevřeností."
00:13:29 -Ahoj, Lauro. Ahoj.
-Ahoj, tati! Ahoj.-Ahoj.
00:13:34 -Jak se máš?
-Dobře.
00:13:37 -Ahoj, ty lumpe. Stalo se snad něco?
00:13:42 -Nene, nic zvláštního. Jenom jsem odešel z domova.
00:13:46 -"Nesmí k nim docházet často, nebo se stanou zátěží pro všechny."
00:13:50 -Snesl jsem od té tyranky všechno, ale nevěru neodpustím.
00:13:55 -Já vím, ale ona tě s tím Luigim vlastně nepodvedla, že ne?
00:13:59 -Protože se s ním nevyspala. Kdyby to bylo dobrodružství na jednu noc,
00:14:02 tak bych se přes to i přenesl, ale zamilovala se.
00:14:06 Já jsem trpělivý, tolerantní. Hranice mezi trpělivostí a blbostí
00:14:10 je dost tenká. A nehodlám ji překročit.
00:14:13 -A ona? Jak to bere?
00:14:16 HRAJE VESELÁ HUDBA
00:15:24 -Já jsem na tebe mluvil a tys mě neposlouchala.-Ale ano!
00:15:28 -Ne! Jinak bys nedokázala pokračovat v přednášce své tety.
00:15:31 Jsem dvojitý blbec.
00:15:33 Ten, kdo neposlouchá a koho nikdo neposlouchá.
00:15:36 Vlastně trojitý, ještě mi uniklo to "Kristova noho."
00:15:39 -Dokázala jsem odpovědět,
00:15:41 protože znám přednášky své tety nazpaměť.
00:15:44 Líbí se mi, co říkáš a jak to říkáš.
00:15:47 Když jsi řekl "Kristova noho," zrudnul jsi a byl jsi sladký.
00:15:50 -Čau Kristova noho.
-Ahoj, krůto.
00:15:55 Čemu se směješ?
-Ničemu.
00:15:57 -Zopakujeme si to?
-Ne, ne.
00:16:00 -Valeria se rozešla s Gianlucou kvůli tobě.
00:16:02 A teď spolu mluví, ale ona ti přece řekla,
00:16:05 že máš být klidný, protože mu o vás dvou nikdy nic neřekne.
00:16:08 Tak čeho se...
-Mám být klidný?
00:16:11 Připadám ti jako kliďas? Odešli už před dvěma hodinami,
00:16:14 ona nevolá a nedá mi vědět a já mám být klidný?
00:16:17 -Já bych na tvém místě řekl všechno Lauře.-Dobrý nápad.
00:16:21 -Já bych nevydržel žít pod tlakem. Tak třeba to všechno pochopí. Ne?
00:16:26 -Jak to pochopí? Rozřeže mě motorovou pilou
00:16:29 a mý ostatky rozhází po dálnici! Kdepak!-A proč zrovna po dálnici?
00:16:35 -Jen tak, Adriano, jen tak. Rozhází moje ostatky po dálnici!
00:16:39 Ty se v ženách nevyznáš.
00:16:42 Tvůj bratr, který věděl o ženách všechno,
00:16:45 mi pořád říká, abych nic neříkal.
00:16:48 Abych mlčel.-Počkej. A jak ti to pořád říká?
00:16:51 -No, on mi to říkával.
-A-ha.
00:16:54 -Říkával mi, měl takovou teorii, že je nutné mlčet,
00:16:58 i když existují jasné důkazy. Co?!
00:17:02 -To je nádhera, podívej, divoké kachny táhnou.
00:17:05 Divoká kachna, podívej se na ni. A ty barvy!-To snad...
00:17:09 Proboha, nevím, proč mě pořád zdržuješ.
00:17:11 Nech mě na pokoji! Mám tady práci. Proč mi nezavolá.
00:17:14 -Jestli Michele znal ženy ze všech nejlíp, co myslíš ty?
00:17:20 Co Bea? Co by tak asi řekl na ni?
-Co by si myslel o Bee?-Ano.
00:17:26 -Podívám se do knížky a potom ti to řeknu.
00:17:29 -Dobře, tak se podívej. Zjisti, co říká.
00:17:32 -Copak mám nějakou knihu, prosím tě?
00:17:34 Co já můžu vědět o tom, co si myslí Michele o nějaké prsaté Bee?
00:17:38 -Tak se hned nerozčiluj.
-Ty se ptáš na pěkný blbosti.
00:17:41 Nevím, co si myslí tvůj bratr. Co já o tom asi můžu vědět?
00:17:46 -Nerozčiluj se tak.
-Podívejme se.
00:17:49 -Jak se nemám rozčilovat?!
-No, to jste celí vy!
00:17:52 Jednu věc říkáte a myslíte na něco jiného.-Kdo vy?
00:17:54 -Jsem klidný a nejsem klidný, mám knížku a nemám knížku.
00:17:58 Ty a taky Monika.
-Asi k tomu máme důvod, ne?
00:18:01 -Proč to děláte složitě?
-A jak složitě?-Zlatí ptáci!
00:18:05 Tisíckrát! Jen píp píp a to je všechno! Dost!
00:18:10 -Promiň, promiň. Promiň mi to, Adriano.
00:18:13 -To zrovna! Nee!
-Adriano, odpusť mi to!
00:18:16 Copak vážně nevidíš, jak hrozně na tom jsem?
00:18:22 Adriano!
00:18:29 -Tohle ne, promiň. Ty promiň. Promiň mi to,
00:18:33 já se nikdy nerozčiluju. Mrzí mě, že mluvím o Bee
00:18:37 a ty jsi po krk v problémech.
-Já nejsem po krk v problémech.
00:18:41 -Mrzí mě to.-Jsem rád, protože mě přivedeš na jiné myšlenky.
00:18:45 -Vážně?
-Máš problémy s Beou?
00:18:47 -Ne, nemám, já nemám problémy. Naopak. Je velmi milá a je hodná.
00:18:53 No. Představ si, že si koupila encyklopedii ptáků, jen kvůli mně.
00:18:58 -Jo. Představ si.
-Celou se ji učí nazpaměť.
00:19:01 Je výborná. Jenže...
00:19:06 Nedokážu přestat myslet na Moniku.
-Bravo.
00:19:10 -Vykašli se na Moniku.
-Ty buď zticha, Paolo!
00:19:13 -Když jsi tu Beu prvně políbil, jaké to bylo?
00:19:17 Tak jaké? Jaké to bylo?
00:19:22 -Pojď ke mně blíž, ať tě oškubám.
00:19:25 -Počkej chviličku.
-Ty sýčku.
00:19:29 -Teplé a měkoučké...
00:19:34 A voňavé.
-Co chceš víc, prosím tě, chlape.
00:19:37 -Promluvil expert.
-Jdi do ní, sakra.-Jo?-Jo.
00:19:40 -Ne, to se mi nezdá správné.
-Pravda.
00:19:43 -Já už jsem chodil s jednou entomoložkou, ale nefungovalo to.
00:19:47 -Přesně. Takže?
00:19:52 -Tohle není žádná vědkyně.
-Ne.-Ale líbí se ti.
00:19:56 Líbí se ti. Co? Tak co? Zkus to!
-Jistě, jistě.
00:20:00 -Co se ti může stát? Při nejhorším se aspoň trochu pobavíš?
00:20:04 Co je na tom špatného?
-Myslíš?
00:20:07 -Přemýšlej o tom.
00:20:10 -Ale to je na hovno!
-(hlas) Tak to ne, to ne!
00:20:13 Co mi na to řeknete?
-Co je?-To se ptáte vy mě?-Aha.
00:20:17 -Co ten slovník?
-No jo, jasně sprostý slovo.
00:20:19 -Jistě!-Nic jsem neřekl. Máte pravdu, omlouvám se, promiňte.
00:20:22 -Musíte se omluvit oficiálně!
-Oficiálně.-Ano.
00:20:26 -Dobře. Já se omlouvám za sprosté slovo, které jsem vyslovil.
00:20:31 Obracím se hlavně na děti, protože před desátou hodinou
00:20:34 se nesmí sprostá slova říkat.
-Dobře.
00:20:37 -Jo, ale teď mi musíte pomoct. Tihle dva se řítí do průšvihu.
00:20:40 Jeden se spustí s kadeřnicí a druhý si zničí celý život!
00:20:44 -Máte trest.-Omluvil jsem se.
-Něco jste provedl.-Ale ne!
00:20:48 Já jsem se snažil snížit škody.
-Copak jsme spadli z višně?
00:20:52 -Ale kdepak, vůbec si nemyslím, že byste spadli z višně
00:20:56 -Stejně je všechno zbytečné!
-Jak to zbytečné?
00:20:58 -Pravda vyjde najevo tak jako tak.
00:21:01 -Pravda vyjde najevo tak jako tak?
-Jistě.
00:21:04 -Doktore Freissi. Doktore Freissi! FREISS CHRÁPE
00:21:07 -Co je?-Měl jste pravdu.
-Cože?-Tam nahoře to taky říkali.
00:21:11 -Co tam říkali?
-No, že pravda vyjde najevo. Ne?
00:21:14 -Vy nevěříte vědě a zbaštíte jim ty paranormální ptákoviny.
00:21:19 Ale jděte.
-Tak dobře.
00:21:21 Řekla jsem to i proto, abych podpořila vaši teorii.
00:21:24 -Podpořte spíš moji hlavu,
00:21:26 protože mě ta intenzivní mozková činnost vyčerpala.
00:21:29 Pojďte sem, nekoukejte.
00:21:31 Nezírejte a pojďte, pojďte, pojďte, pojďte.-Promiňte.
00:21:36 Takhle?
-Věda je namáhavá.
00:21:40 -Doktor Freiss má větší mozek než lebeční dutinu.
00:21:44 Jako dobrmani. On prostě atakuje vědu.
00:21:47 -Nemáte tušení, co nás dnes večer čeká.
00:21:50 -Co nás čeká?
-Úúú.
00:21:52 -Takhle?-Eeeee.
-Co nás čeká?
00:22:00 -Giorgiová!
-Dobrý den.
00:22:03 -Giorgiová, víš, že za pár měsíců je zkouška zvaná maturita?
00:22:07 -No jasně, paní profesorko.
-To bych neřekla,
00:22:10 nebyla jsi připravená.
-No, dneska...
00:22:13 Ještě zbývá několik měsíců.
-Ano.-Paní profesorko,
00:22:15 které fotbalové mužstvo je v plné formě na začátku ligy?
00:22:19 Žádné. A já se taky připravuju, abych pak nastoupila
00:22:22 v té nejlepší kondici. Mám všechno spočítané. Věřte mi.
00:22:25 -Platí mě za to, abych nevěřila.
-Nemůžete to zkusit?-Ne, nemůžu,
00:22:28 ale Cristino, maturita je postavená na koncepci,
00:22:32 která nám ukáže, že jste dospěli. Já dobře vím,
00:22:35 že mimo tyhle zdi to plně dokazuješ a já to velmi oceňuji, vážně.
00:22:40 Jenomže se musíš snažit i tady, ve škole.
00:22:43 Jestli něco potřebuješ, jsem ti k dispozici. Rozumíš?
00:22:47 Už je tady.
-Kdo? Tak já půjdu.
00:22:50 -Ahoj.
-Nashle.
00:23:02 -Ten náš test pravé lásky bychom mohli trochu ozvláštnit.
00:23:06 Takže, co třeba otázky typu buší ti srdce, když ho vidíš?-Ano.
00:23:13 -Nebo, co tohle, myslíš na něho jednou za 2 hodiny?
00:23:18 -Mnohem častěji. Myslím na něho prakticky pořád.
00:23:22 -Mayo, spolupracuj, dávám ti příklady, které jsou banální.
00:23:25 Když chceš zjistit podstatu skutečného citu,
00:23:28 musíš mít trochu strukturovanější otázky.-Příklad?
00:23:31 -Zrovna jsem ti ho chtěl uvést. On spadne do řeky
00:23:34 a je unášen do peřejí. Nemá naději. Co uděláš? Skočíš tam
00:23:38 a pokusíš se ho zachránit, i když možná zemřeš taky?
00:23:42 -Co je to za otázky? Dej pokoj. Nevím, já nevím.
00:23:45 -Dobře, vyznačíme odpověď "nevím".
00:23:48 A dál: on například srazí autem stařenku.
00:23:51 Budeš svědčit v jeho prospěch, i když víš, že řídil opilý?
00:23:55 -Ale jaký to má smysl?
-Máš pravdu. Pošleme ho do vězení.
00:24:00 -Co je to?
-To je dárek pro tebe.
00:24:03 -Bože! No teda!
-Já jsem...
00:24:07 -Tygříček tečkovaný. Amandáva amandáva.
00:24:11 Leneus 1758, z čeledi astrildovitých.
00:24:14 Kapitola 1: jejich původ a výskyt.
00:24:17 Kapitola 2: fyzický vzhled. Kapitola 3: rozmnožování.
00:24:20 Kapitola...-Ty ses to... Naučila ses celou encyklopedii?
00:24:23 -No ano, snažila jsem se, ale došla jsem jenom k "H".
00:24:26 -To je fantastické, to je...
-Já jsem si myslela, víš,
00:24:30 že se mě chceš zbavit.
-Ne, ne, jen jsem měl moc práce
00:24:35 a měl jsem tento týden spoustu problémů a nemohl jsem se zastavit,
00:24:38 tak jsem se trochu stranil.
-Jsi zlatý, vážně.
00:24:41 To se mi líbí, že neumíš lhát.
-Neumím.
00:24:44 -Chyběla jsem ti, proto jsi mi přinesl dárek.
00:24:47 Nicméně teď, Adriano, je důležité, že jsi tady.
00:24:51 Se mnou a s tygříčky. Hezoučcí. Teď jsem vaše maminka.
00:24:57 -"Tohle asi nedokážu. Ne, to nikdy nemůžu dokázat."
00:25:06 -Já mám nový parfém. Líbí se ti?
00:25:09 -Při nejhorším se trochu pobavíš. Co je na tom špatnýho?
00:25:14 -Hezký, že?
-Jo, hezký.
00:25:17 Nechtěla bys se mnou večer někam jít?-No jasnačka!
00:25:23 TELEFON
00:25:27 -Jo! Ahoj. Mluvil jsi s ní?
00:25:31 Aha. To snad víš sám, ne?
00:25:34 Chovej se taky trochu jako chlap, co ti na to mám říct?
00:25:37 Ne, nenene, o mě si nedělej starosti, zvládnu to. Jo.
00:25:40 Ahoj. Ahoj. Snaž se trochu.
00:25:43 -Co je?-Já nevím. Jeho vztah k ženám je katastrofa.
00:25:47 Je to normální, že když se chce zbavit holky,
00:25:50 tak ji pozve na večeři?
-No to ne.
00:25:52 -Odmítám odpovídat na tak absurdní otázky!
00:25:55 Pod tohle se nepodepíšu, nikdy v životě!
00:25:58 -Mayo!-Ale proč?
-Já Tommasa miluju,
00:26:00 i když ten tvůj test říká, že ne! Rozumíš?! -Mayo?
00:26:05 -Miluje toho idiota s obličejem jako prdel.-Jo.
00:26:08 -Maya je ztracená! Měla jsi mi to říct?
00:26:12 -Ty?-Jo.
-Já?-Ty.
00:26:15 -Jo.
-Ty!-Jo.
00:26:16 -Ty jsi zamilovaný do Mayi.
-Tiše, buď potichu! -Jo!
00:26:20 Věděla jsem to a nesměla jsem to nikomu říct!
00:26:23 Byla jsem z toho špatná! Teď víme všichni všechno
00:26:26 a je to krásný jako za starých časů.
00:26:29 -Jestli se to dostane ven, způsobím mezi novinářkami masakr.
00:26:34 -Nechová se jako chlap, ani když se rozčilí.
00:26:36 -Přesně. Mezi námi děvčaty. Vyjděme si vstříc. Co?
00:26:41 -Proč mi nezavoláš? Proč nezavoláš!
00:26:44 -Něco se přece muselo stát, nebo ne?-Ne.
00:26:51 -Nic se nestalo?
-Ne, nic se nestalo.-Nic?-Ne.
00:26:57 MOBIL
-Kdo je to?-Paolo.
00:26:59 Můžu to vzít společníkovi?
-Zdá se ti to vhodné?-Jo.
00:27:02 -Jo. Tak to zvedni.
-Prosím?
00:27:04 -Valerie, to jsem já.
-Neslyším dobře, haló.
00:27:08 -To jsem já, Paolo.
-A proč mluvíš tak potichu?
00:27:11 -Aha, já jenom... Jak je? Jak to vypadá?
00:27:19 -No jak? Třetí stupeň výslechu.
-Nerozumím.
00:27:23 -Podstupuju třetí stupeň výslechu.
-Třetí stupeň?
00:27:27 Poslyš, řekni mu, že tady všechno padá a přijeď.
00:27:30 -Ne. Prosím tě, nepřeháněj to.
-Tak něco menšího.
00:27:34 Řekni mu, že tu spadl jenom jeden skleník.
00:27:36 -Víš co, až to půjde, tak přijedu.
-Nenechávej mě tady takhle.
00:27:40 Dej mi vědět, ano?
-Dobře. Ahoj.-Ahoj.
00:27:46 Třetí stupeň.
00:27:51 -Laura: "Nevěra je ten nejhorší zločin ze všech."
00:27:54 To udělal táta dobře, že práskl dveřmi.
00:27:57 -Život v páru je sám o sobě zločin. Je to vězení. Nebuď tak naivní.
00:28:02 A nevěra je jen legitimní způsob jak uniknout.
00:28:05 Pokud jde o tvého otce, stejně jako práskl dveřmi,
00:28:08 tak se vrátí a bude na ně klepat. Ne.
00:28:11 -Tím bych si nebyla tak jistá.
-Ale táta to přehání, víš?
00:28:14 Vždyť máma nakonec s tím druhým nic neměla.-Slyšíš?
00:28:18 Lituju toho! Když k tomuhle mělo dojít,
00:28:21 asi by bylo lepší, kdybych si to tenkrát užila.
00:28:25 -Mami!
-Mami!
00:28:27 -Jen malý rozšoupnutí, vždyť to nic není.
00:28:30 -Už jste si dopověděly ty věci, které nesmíme slyšet?
00:28:34 Chci si ještě babičku užít.
-Ne, vrať se vedle.
00:28:37 Hrajeme si na rodinu.
-Proč by měl? Co?
00:28:40 Nemůžete si hrát na něco výchovnějšího?-Zůstaňte vedle.
00:28:43 -Myslíte, že je ochráníte, když jim zatajíte, jak to funguje?
00:28:48 Aby do toho ty nevinné duše taky spadly bez informací?
00:28:52 Dnešní večer jim budu vyprávět pohádku o válce Roseových.
00:28:55 -Já tady Ninu dnes večer nenechám.
-Že ne?
00:28:58 Takže zachráním jenom toho malého Buddhu.
00:29:00 -Mami. Připomínám ti, že Yang má za sebou těžké rodinné problémy.
00:29:05 -Vážně? Že za sebou? Copak tady dneska nejsem proto,
00:29:09 že ty a Giulio jdete na párovou terapii?-Cože?
00:29:14 -Musí jít k mozkošťourovi!
-Jdeme k psychiatrovi?
00:29:19 Prima překvapení.
00:29:21 -Kde je sedmička, kde je osmička? Kdo ji najde, vyhraje.
00:29:25 Tak co? Kdo mě porazí?
-Já to cítím, já to cítím. Tahle!
00:29:29 -Skoro jsi vyhrál. Dáš mi 200 euro.
-Do háje!
00:29:32 -Do-do-dost. Já-já jdu pryč. Jdu do-do-do vody.
00:29:35 -Nikam, Valenti. Když tě trenér uvidí,
00:29:38 uvědomí si, že tam nejsme všichni.
-Co... co to trenér dělá?
00:29:41 -Přemýšlí nad taktikou, nad schématy. Vymýšlí je.
00:29:45 Je strašně soustředěnej.
-No jo.
00:29:50 -Ne, ne, prosím tě, ne, ne. Ne.
00:29:53 Paolo! Paolo, Paolo.
00:29:56 Opustila jsem tě kvůli němu. Vyspala jsem se s ním.
00:29:59 -No jasně, Paolo. Jak to, že mě to nenapadlo daleko dřív?
00:30:09 -Je strašně soustředěnej. Nevidíš?
-Jasně. Ale děsně.
00:30:13 -Jak se mohla tak změnit a za tak krátkou dobu?
00:30:15 Podstoupila Ludovicovu kúru jako v Mechanickém pomeranči?
00:30:19 -To je pro tebe přece plus, ne?-Nevím.
00:30:22 -Jistě, protože kdyby Maya nebyla...-Pšššš!
00:30:24 -Kdyby se tak nezměnila, tak bys ji dostal do postele
00:30:27 a další den bys jí musel připomenout svý jméno.
00:30:30 -Teď pochopila, že je připravená zamilovat se,
00:30:33 jenomže se zamilovala do nesprávné osoby. -Přesně.
00:30:36 Do vepřový hlavy. Jak je to možný?
-To je ta nejstarší věc na světě.
00:30:40 Nikdo se nezamiluje do toho správného. Nikdy.
00:30:44 -Pod to se podepisuju. Pod to se podepisuju.
00:30:46 -Musíme najít nějakou společnou strategii.
00:30:50 -Strategii, ty sis hrál moc na vojáky.
00:30:52 -Kdyby existovala strategie, myslíš, že bychom ji nepoužily?
00:30:57 A kdyby ti, co tahají čísla v lotu, znali vítězná čísla,
00:31:01 že by je potom nevsadili jako první?
00:31:04 -Byli by první.
-Je jediná strategie.
00:31:07 Trpělivost. Nikdy, za žádnou cenu nesmíš opustit bitevní pole.
00:31:12 Nesmíš se vzdát. Nesmíš se vzdát. Jasný?
00:31:17 -Jasný. Nahání mi to strach.
-Hm.
00:31:21 -Oh! Lásko moje!
-Vepřová hlava už je tady.
00:31:24 -Konečně jsi přišel!
00:31:29 -Lásko, děkuji. Promiň. Tohle je můj bratr.
00:31:32 -Ahoj.
-Promiň. Moc mě těší, Maya.
00:31:35 -Těší mě.
-Neviděli jsme se někdy?
00:31:39 -Ano, myslím, že ano, ale nevím kde.
00:31:44 -Spletla jsem si tě s někým jiným.
-Nemůžu si vzpomenout kde.
00:31:48 Jo, jo. -Ne, určitě se pleteš, víš, kolik mám dvojnic?
00:31:51 Pořád mi to všichni říkají, tuhle barvu vlasů teď nosí každý.
00:31:55 Je velice v kurzu, děsný.
00:31:57 Já teď půjdu pozdravit své kolegyně.-Mayo.
00:32:01 -Bože! Bože, holky, to je průser. Velikej.
00:32:05 -A kdyby jsi jenom věděl, jak to umí s klukama.
00:32:08 -Vím, jak to umí s klukama.
00:32:11 -Ty to víš? Opravdu?-No jo.
-Seznámila jsem se s jeho bratrem.
00:32:14 -Rodina tě nechce.
00:32:16 -Někdo je musí vodit do školy, brát je na sport
00:32:19 a ona to fakt umí.
-Jo, to jo. -Problém je vážnější.
00:32:22 Problém je v tom, že jsem...
-Že jsi s ním spala.
00:32:25 -Jak to víš? -Uhodla jsem to.
-A kluci vědí, že ona se snaží.
00:32:29 Má je ráda, udělá cokoliv, to je důležité.-Udělá cokoliv.
00:32:32 -Ale horší je, že jsem nespala jenom s ním.
00:32:34 -To si umíme představit.
-Ne tak, jak myslíš.
00:32:37 Protože v té posteli jsme nebyli jenom já a on.
00:32:40 -Tys měla grupáč se svým švagrem? To půjde všechno do kopru.
00:32:44 -Tenkrát to nebyl můj švagr a navíc tři už jsou grupáč?
00:32:47 -Ne, to je bordel, Mayo.
-Takže on tě poznal? -Já nevím.
00:32:51 Snad nebude takový idiot, aby mu to řekl.
00:32:54 -Tome, hele, možná bychom si měli promluvit.
00:33:00 -Byl to fantastický trénink, zkoušeli jsme nové schéma.
00:33:04 A to šlo klukům... Šlo to klukům skvěle.
00:33:07 -Tahle věc tě vyčerpává?
-Jo, úplně mě vyčerpává.
00:33:10 A co ty?
-Přemýšlím o našich.
00:33:13 Bojovat spolu v jejich věku je... Navíc vlastně tátu chápu.
00:33:17 Protože ona mu to měla říct, když se to stalo. Okamžitě.
00:33:20 -Kdyby mu vyprávěla, jak se zbláznila do jiného,
00:33:23 jejich manželství by ztroskotalo
00:33:26 a přišli by o všechny ty společné poslední šťastné roky.
00:33:29 -Pořád se jenom rozcházeli, scházeli, rozcházeli a scházeli.
00:33:33 Jaké štěstí, Paolo?
-Ne, svým způsobem byli šťastní.
00:33:36 Nakonec.-Ale hodně nakonec.
-Ale hodně nakonec.-Vidíš.
00:33:40 Ale na rozdíl od mé opuštěné matky a mé sestry,
00:33:43 která chodí na párovou terapii, my máme opravdovou lásku.
00:33:46 -Skromně řečeno.
-Domýšlivče.
00:33:51 Před domem někdo je.
00:33:55 -Paolo, že mě tohle nenapadlo daleko dřív.
00:33:59 -Někdo. V jakém smyslu?
-Někdo hezký.
00:34:03 -Kašlu na to, jestli je hezký!
-Jak na to můžeš kašlat?
00:34:06 Musí být hezký!-Kdo? Jaký je?
-Jen ti říkám, že támhle někdo je.
00:34:10 -Ten, co stojí s Cristinou? Jo, tenhle.
00:34:14 -Žádné žárlivé scény, žádná slepá zuřivost.
00:34:17 Vidíš, na scéně je i motorka.
-I rodiče rostou a časem dospívají.
00:34:23 Konec konců je fakt hezký.
00:34:35 -Bezva. Konec.
-Jak konec? No, jasně.
00:34:38 Tyhle monografie jsou jako zdravotní procházka.
00:34:44 I studie o líbání.
00:34:47 -Cristina: Už jsme doma!
00:34:49 -Vždycky jsem snil o tom, říct tu věc z filmu.-A co?
00:34:54 -Kde jsme to skončili?
-Už jsme všichni doma!
00:34:57 -Všichni? Vždyť se ještě neměli vrátit,
00:35:00 dělej, běž ke stolu, udělej něco, prosím tě.
00:35:03 -Ema, co by se mělo stát?
-Jestli tě uvidí matka,
00:35:06 začne s výslechem. Kdy jsme se seznámili,
00:35:10 jak dlouho už jsme spolu. Začne hned chrlit moudrosti
00:35:13 a Paolo, ten na mě bude mrkat a strkat do mě loktem.
00:35:16 -Můžu dál? Promiňte.
00:35:21 Viděli nás dole a...
-Doufám, že jsi jim o nás neřekla?
00:35:26 -To je Raul.-Jo, jasně.
-Zdravím.-To je můj kamarád.
00:35:30 Ne, kecám, spíš je to bratr Violy, co chodí s Emanuelem.-Aha.
00:35:36 -Ne! Nezbláznil ses?
-Máš kliku.
00:35:39 -Přinutili Raula, aby zůstal na večeři.
00:35:43 Doufám, že nás vy dva neopustíte, ne?
00:35:48 -Spolužáci, jo?
-Jo.-Jo.
00:35:51 -Jasně.
-Jasně.
00:35:53 -To je fajn nápad s tím zkříženým chozením.
00:35:57 Koho to napadlo jako prvního?
00:36:05 -Starej se sám o sebe, ne? Je to jejich věc.
00:36:08 -Vždyť jsem tolik neřekl.
-Promiňte, děti,
00:36:11 ale večeře bude za chvilku, jsme zaměstnaná rodina.
00:36:14 -Tety nám něco přinesou.
-To přijdou i tety?
00:36:18 Svý kamarády jste nepozvali? ZVONEK -Já tam jdu.-Díky, Cris.
00:36:26 -Ještě limonádu.
-Sofia: Cristino.
00:36:29 -Ahoj, tety.
-To jsou naše tety.
00:36:31 Jen nám přinesly něco k jídlu a nezdrží se tady.
00:36:34 -Ale zdrží se tu.
-Ale zdrží se tu.
00:36:38 -Poslyšte, musím vám něco říct.
00:36:41 Nám se Sofií se tahle výměna sourozenců moc nelíbí.
00:36:46 -Už jsme tady.-Stefi, prosím tě, já nedokážu mluvit o svých věcech
00:36:50 s úplně neznámým člověkem. Říkat někomu,
00:36:54 kdy to děláme, jak to děláme. Stydím se.-No tak, Giulio.
00:36:57 I kdyby, tak nedělej scény, pomůže ti to. Pomůže to nám.
00:37:00 -Ale nesmíš se zlobit, když budu jen mlčet.
00:37:03 -Slibuju.
-A když začne mluvit o sexu,
00:37:06 budu dělat blblbl.
-Tak pojď.
00:37:20 -Spletli jsme se, viď? To je znamení, že máme jít domů.
00:37:23 -Ne.
00:37:26 Tohle je naše terapie.
-Co říkáš?
00:37:31 -Lásko moje. Strašně tě miluju, jenomže se zanedbáváme.
00:37:35 Když něco neuděláme, odcizíme se.
00:37:38 Drží nás pohromadě jen to, že jsme rodiče,
00:37:41 jenže my jsme především pár. Prosím tě, přemož se.
00:37:44 -Lásko, já tě taky miluju, ale proč to neuděláme jako jiné páry
00:37:48 a nekoupíme si například nějaký doplněk, svádivé prádlo...
00:37:52 Tohle se mi zdá příliš.
00:37:58 Ne, ne, nenenenene!
00:38:06 -A poté, co mu bylo dokázáno, že opustil společnou domácnost,
00:38:11 byl tedy, kromě alimentů, odsouzen i k zaplacení tučného odškodného.
00:38:16 A ona potom žila šťastná a spokojená.
00:38:19 -Mně se tyhle pohádky nelíbí.
-Mně ano.
00:38:22 Babi, povídej nám ještě o těch lidech, kteří se rozvedli.
00:38:25 -Ne, ne, ne, už je čas zavřít oči. Dobrou noc. Hezké sny.
00:38:29 -Babi, neboj se. Jestli se pan Mario domů nevrátí,
00:38:33 tak s tebou budu bydlet já.
-To jsi moc hodný,
00:38:37 ale pan Mario se vrátí. Vrátí se po kolenou.
00:38:40 To ti říká Clelia. Dobrou noc.
00:38:50 -Yangu?
-Co je?
00:38:52 -Tobě snad na mně něco vadí?
-Nevadí.
00:38:55 -Tak proč pořád cukruješ s babičkou a nezačneš chodit se mnou?
00:38:59 -Nejsi jako ona.
-No dobře.
00:39:03 Vrátím se k Cirovi Caponeovi, ale potom za mnou nedolejzej.
00:39:15 -Víš určitě, že už nic nepotřebuješ?
00:39:17 -Ne, ne, nic, mám tady noviny, časopisy, filmy...
00:39:20 Bude to perfektní večer. Navíc jsem unavená.
00:39:23 Určitě si brzy půjdu lehnout.
-Dobře.
00:39:27 Kdybys potřebovala stůl, tak ty moje puclíky posuň.
00:39:31 -Ne, proboha, mně ptáci přece vadí, i když jsou jenom na papíru,
00:39:35 takže určitě ne. Nikdy bych se jich nedotkla.
00:39:41 -Tak dobře, dobře. Já jdu.
-Jdi, jdi.
00:39:47 -Hele, a nevadí ti, že tě tu nechávám o samotě?
00:39:49 -Já tu přece nejsem sama.
00:39:51 -Kdybys chtěla, tak já tady zůstanu.-Běž.
00:39:57 -Tak já teda jdu.
-Běž. Nebo spíš možná ještě...
00:40:01 -Cože? Povídej. Povídej.
-Ne, nic. Nic.
00:40:03 Chtěla jsem říct, abys šel rovnou na věc.
00:40:06 -Pokud jde o tohle, Moniko, tak si nejsem jistý.
00:40:10 No, zkrátka, já zkrátka...
-Ne, ne, ne, naopak.
00:40:13 Buď chlap, jdi do toho. Buď upřímný. A teď už běž, běž.
00:40:18 -A ty, Raule,
00:40:22 jaké máš plány do budoucna?
-Já jsem...
00:40:25 -Dej bacha. Pozor na to, co odpovíš.
00:40:28 Chce vědět, jestli je jeho dcera v dobrých rukou.-No jasně.
00:40:31 -Řekl jsem to jenom tak.
00:40:34 -Baví mě sport. Končím na fakultě a učím kickbox.
00:40:38 -Výborně. Bravo. Zdravý kluk, co?
00:40:43 -Miláčku! Podívej se nahoru. Podívej se na tam nahoru.
00:40:46 -Nadechni se.
-To budou ty zapečené lilky.
00:40:48 -Ne, to ne, jsou opravdu skvělé. Výtečné. -Děkuju, Violo.
00:40:53 -Poslyš, Violo, a ty...
00:40:58 Ty umíš vařit?
-Uklízet, želit...
00:41:03 Dávej si pozor, protože matka by ráda viděla syna
00:41:07 v dobrých rukou.
-O to mi nešlo.
00:41:09 -Jo jasně. Rodičové, jste příšerně trapní.
00:41:13 -Jo, přesně.
00:41:24 -Ahoj.
-Dobrý večer.
00:41:27 -Spí jako andílci.
00:41:30 Stačí jen trochu anxiolytik do lahve a bum, konec strachu.
00:41:35 -Anxiolytika?
-No, řekli jste tomu mozkošťourovi,
00:41:40 že kromě ostatního vám chybí i smysl pro humor?
00:41:45 -Pokud jde o tohle, budeme potřebovat spoustu času.
00:41:49 -Bude to dlouhé a namáhavé. Velmi.-Velmi.
00:42:05 To jo, velmi.
-To vidím.
00:42:07 Ten psychiatr se zdá skvělý.
00:42:09 -Ano, budou zapotřebí nejméně dvě sezení.-Tři.
00:42:13 -Ano, tři sezení týdně.
00:42:22 Myslíš, že s tebou můžeme počítat?
-Ale samozřejmě.
00:42:26 Kdybyste se rozešli, otrávili byste mě totiž mnohem víc.
00:42:33 Domluveno. Ano?
-Děkuju a ahoj.
00:42:38 -Dobrou noc, blázínci.
-Dobrou noc.
00:42:43 Děkujeme.
00:42:49 Doufám, že jim opravdu dala ta anxiolytika,
00:42:52 protože s tebou chci zůstat hodinku sám bez vyrušení.
00:42:55 -Takže ta terapie funguje!
-To si piš!
00:43:05 -To je ale otrava. Děsná!
00:43:08 Kdyby ses aspoň trochu hýbalo, tohle je tak zničující.
00:43:13 Místo toho jsem vzhůru, protože kdyby ses trochu hýbalo...
00:43:16 No, kdyby aspoň trochu, tak bychom spolu mohli něco podniknout.
00:43:21 Něco by se našlo.
00:43:23 Vidíš, tohle je například jedna z nejstupidnějších zábav,
00:43:27 které na světě existují. Přemýšlíš, kombinuješ,
00:43:30 lámeš si hlavu a potom prd. Hnusný obraz.
00:43:34 Jestli si to pako tohle pověsí na zeď, tak mu to spálím.
00:43:37 Spálím mu to. Jestli si troufne.
00:43:47 Tak například... Co je tohle?
00:43:50 -Je tady hezky, co?
-Ano.
00:43:54 Hezky, hezky, takže určitě nechceš jeden?
00:43:57 -Ne, protože mám žvejku.
-Aha.
00:44:02 -Hele racek!
-Vědecký název je larus.
00:44:07 Je součástí celého rodu larus. Představ si, že oni...
00:44:13 Migrují, víš?
00:44:15 Promiň, to je profesionální úchylka, promiň,
00:44:19 a ty se nudíš, že?
-Ne.
00:44:22 -Ale jo, jo, musíš se nudit.
-Já se s tebou vůbec nenudím.
00:44:25 Blbý je, že já nejsem takový odborník na racky.
00:44:30 Když jsem se učila z tamtý knížky...-Z té encyklopedie?
00:44:34 -Tak mi na ni spadla namíchaná popelavě plavá barva.
00:44:41 Na L. Na lapsus.
00:44:44 -Ne, ne, la-la-la-larus. Tam uprostřed je R.
00:44:47 -Jasně, ale souhláska jako souhláska, že jo?
00:44:51 Moc tě prosím, vyprávěj mi ještě o ptácích, mě to tak strašně bere.
00:44:58 -Mě ptáci vážně moc zajímají. Než jsem tě poznala,
00:45:02 tak jsem si myslela, že jsou to jenom ukadění opeřenci.
00:45:06 -Co je?
00:45:10 Tobě není dobře?
00:45:12 -Jo. Dobrý, je mi výborně.
-Takže...
00:45:19 Vyprávěl jsi mi o lábusech.
00:45:21 -Larusech, Larusech, s R uprostřed.
00:45:25 Je jich nekonečná spousta druhů. Racek chechtavý, racek Bonapartův,
00:45:30 patří tam i racek...
-Co je? Neberu tě?
00:45:35 -Vidím nějaké...
00:45:38 Vidím nějaké divné věci, když se na tebe dívám,
00:45:42 tak nevidím tebe, nevidím tebe jako tebe a nedokážu nemyslet na...
00:45:49 -To bude tím, že tahle kudrnatá hlavička moc přemýšlí.-Jo.
00:45:54 -Musíš hezky zavřít oči.
-Zavřít.
00:45:56 -Brouku, o všechno ostatní se postará Bea.-Ano.
00:46:17 -Je to lepší?
-Co?
00:46:19 -Ptala jsem se, jestli je ti líp.
-Já nevím.
00:46:24 Možná ten pokus musíme opakovat a pak ti to řeknu. Jo?
00:46:28 -Můžu být tvoje morče?
00:46:42 -Nepasuje to tam. Do háje.
00:46:44 Do háje, to jsou nervy! Nemůžu se toho ani dotknout.
00:46:49 Nemůžu se těch kousků ani dotknout, jinak jsem nervózní.
00:46:54 -Valerie, Valerie, proč nedáš vědět, co se děje?
00:46:58 -Paolo?
-Ano?
00:47:01 -S kým to mluvíš?
-S nikým, co je?
00:47:04 -Otevři! Nechci tam být furt sama, co tady pořád děláš?-Promiň.
00:47:09 -Už třikrát jsi odešel pryč.
-Ne, já se jenom chodím dobíjet,
00:47:12 potom se vrátím a hned tam řeknu další kravinu.
00:47:15 -Bože, to je stres.
-Jo.
00:47:18 -Dej na mně, je mi jen o pár let víc než tobě.
00:47:21 Emanuele je skvělý, je skvělý, ale není... -Teto, prosím tě.
00:47:25 -Ano. Já to vím. Ema, Ema...
-Ema je prostě takový jaký je.
00:47:31 Je pořád lepší než Sandrino!
-Ano, my jsme ho taky znaly,
00:47:34 vždyť je to pošuk.
00:47:38 -Myslíš, že působíme jako rodiče? Tím myslím víc ve smyslu
00:47:43 jako takoví... no prostě jiní, starostliví rodiče?
00:47:47 -Lauro, ale my jsme přece rodiče, nevím, jestli tamti, ale...
00:47:53 -A ty si ho, holka, nenech utéct, toho hezounka.
00:47:58 Jako obraz. Nenech si ho utéct.
00:48:02 -Je vážně hezký.
00:48:04 Krásný tak, že se na něj skoro nedá dívat.
00:48:07 Je pěkný. Opravdu.
-Jo, je hezký, hezký,
00:48:11 ale ona je podle mě opravdová krasavice.
00:48:15 No, jo, je krásná, krásná.
-Je hezká. Hezoučká. Jo, jo.
00:48:20 -Jo. Jo. Jestlipak umí vyšívat křížkovým stehem?
00:48:24 -Díky, tetičky. Naše sebe....
00:48:28 -Sebeobrana?
-Sebedůvěra.
00:48:30 -Jo. Sebedůvěra, přesně tak,
00:48:33 jsme vám vděční za to, co nám říkáte.
00:48:35 -Jde to přímo ze srdce. Tak půjdeme, Filomeno.
00:48:38 Mějte se, děti.
-Dobrou noc.
00:48:41 -Děkujeme za večeři, bylo to vynikající.
00:48:43 -Vy už jdete?-Jestli chceš, abychom ještě zůstaly, můžeme...
00:48:48 -Ne, ne, není třeba. Moc děkujeme. Ahoj.
00:48:56 Tak jsme tu jenom my, mladí. Jestli si chcete dát špeka.
00:49:02 Já věděl, že řeknu kravinu. Jdu na záchod.
00:49:06 -Ne, ne, on si jen dělal legraci. Vždyť ani nekouří.
00:49:09 To byl fór. Zahrajem si něco. Jo. Země, město.
00:49:14 -Lauro, půjdeme spát.
00:49:17 -Ahoj, dětičky.
00:49:21 Hezký večer. Jo?
00:49:31 -Když člověk chce, aby věci fungovaly,
00:49:35 musí některé kousky trochu poupravit.
00:49:39 Stačí se jen zamyslet a už to je.
00:49:42 Bílá patří na bílou a už to tam pasuje, vidíš?
00:50:42 Ehm...
00:50:48 Co je?
00:50:51 -Ahoj.
-To jsi ty?
00:50:55 Tebe přepadli?
-Ale ne,
00:50:59 myslím, že ne.
-Ty jsi pil.
00:51:02 -Nene. Tentokrát jsem do toho šel, jak jsi mi...
00:51:07 Bez alkoholu, jen sám od sebe, bzzt!
00:51:10 -Cože? Do čeho jsi šel? To mi vysvětli, co...
00:51:15 Ne, promiň, promiň. Promiň, to byla otázka.
00:51:19 To je tvoje věc, neměla bych... Jsem zvědavá.
00:51:23 -Tak já půjdu, já půjdu spát. Dobrou noc, ano?
00:51:27 -Dobře.
-Ahoj.
00:51:28 -Do čeho jsi teda šel, co přesně jsi měl... Promiň.
00:51:33 Ženská zvědavost, to je děsný. Je to silnější než já.
00:51:37 Nic jsem neřekla.
00:51:40 -Moniko?-Hm?
-Tobě vadí, že já a Bea, jsme...
00:51:45 -Děláš si legraci? Ne! To... Pochop, jestli ty a Bea...
00:51:50 Naopak mám z toho radost, že už sis někoho našel.
00:51:56 -Dobře, dobře, takže, takže já... Ahoj.
00:51:59 -Ahoj.
00:52:10 Be... (selhává hlas)
00:52:12 Be... Bea...
00:52:17 Be...
00:52:22 -Chovali jsme se jako příkladní rodiče, miláčku. Hm?
00:52:30 -Proč mě napadla ta blbost se špekem?
00:52:36 -To je jedno, Paolo. Já jsem šťastná.
00:52:39 Kvůli nám, dětem, kvůli Cris, Emovi.
00:52:42 Protože máme štěstí, víš? Velké štěstí.
00:52:47 Většinou si to neuvědomujeme. Nesmíme na to zapomenout.
00:52:53 Nikdy.
-Nikdy.
00:53:01 Zapomněl jsem si ještě vyčistit zuby.-Už zase?
00:53:05 -Něco mi tam zůstalo, okamžik.
00:53:23 -Ty mi opravdu nemáš co říct?
-Prosím tě, Gianluco, dost.
00:53:28 Mučíš mě. Promiň.
00:54:04 -Ne...
00:54:06 Ne.
00:54:09 Ne, ne, ne.
00:54:12 -Paolo.
00:54:15 Je to Paolo.
00:54:23 -Já to věděl. Věděl jsem, že to bude grandiózní průser!
00:54:28 ALARM
-(hlas) Ne! ne!
00:54:32 -Všechno zbytečné. Roky a roky přátelství jsou v háji,
00:54:35 umřel jsem úplně zbytečně. Jasně. TELEFON
00:54:41 (změněný hlas) Přejete si?
-Pan Michele?
00:54:44 -Pan Michele tady není. Ten šel na procházku.
00:54:47 -Na obláček?
-Na obláček, ano.
00:54:49 -Styďte se!
-Nedá se nic dělat. Nedá se...
00:55:21 Připravili: Překlad: Hana Fialová
00:55:25 Texty písní: Jaroslav Machek Dramaturgie: Klára Mathé
00:55:30 Asistentka režie: Eva Maxová Vedoucí produkce: Pavel Fuchs
00:55:35 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:55:39 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský Dialogy a režie: Vladimír Žďánský
00:55:44 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize, 2012
Nový rok přinese všem našim hrdinům osudové zvraty, ti to však ještě netuší. Laura si v blažené nevědomosti užívá znovunalezené romantiky, zatímco Paolo si musí poradit s Valeriiným vyznáním lásky. Tommaso začal brát vztah s Mayou konečně trochu vážně a rozhodne se představit jí svého bratra. Maya se s ním ovšem ke své velké smůle před lety už setkala. Jak je jejím zvykem, bylo to ve značně lechtivé situaci. Stefania a Giulio si o Vánocích prošli obdobím partnerské krize a zanedbávání. Stefania však nyní objevila cestu, jak z toho ven, a je to něco mnohem originálnějšího než návštěva manželské poradny.