Všichni blázní po lásce – ať už přináší radost, nebo bolest. Italský seriál. ### Hrají: E. Solfrizzi, A. Liskova, N. Murgiaová, M. Brenno, C. Natoliová a další. Režie Riccardo Milani
00:00:06 Česká televize uvádí epizodu z italského seriálu
00:00:09 Paolo - modrá
00:00:12 Laura - zelená
00:00:15 Adriano - bílá
00:00:18 Monica - žlutá
00:00:20 Lea - bílá
00:00:23 Maya - žlutá
00:00:26 Rosa - bílá
00:01:37 BLÁZNIVÉ LÁSKY
00:01:42 Nevinné útěky
00:01:48 -Krásná. Ty jsi tak krásná!
00:01:59 Krásná, krásná, krásná. Lauro moje, Lauro moje.
00:02:07 Co tam dělá?
00:02:11 Kde se tam vzal? Ne!
00:02:15 Dej pokoj! Já tě zabiju, lumpe!
00:02:20 Lauro!
00:02:26 Já tě zabiju, srabe. Rozbiju ti hubu! Šmejde!
00:02:32 -Ne, ne! Paolo!
-Já tě zabiju! Co je? Kdo?
00:02:35 -To jsem já. Jen klid. To je jenom sen.
00:02:38 -Kde to jsem? Co? Jen sen. Tohle je taky sen. Zdá se mi to.
00:02:43 Neříkej mi, že to není pravda, ty taky nejsi pravda. Au!
00:02:48 -Chápeš ten rozdíl?
-Jo.
00:02:50 Ale víc mě bolí vidět Lauru s tím troubou.
00:02:54 Byli spolu jako v "Benátským anonymovi", chápeš?
00:02:57 Byla tam ta hudba.
00:02:59 -To nebylo v "Benátským anonymovi".
-Ne?-Ne.
00:03:01 -Z čeho tedy je?
-Přece z "Co takhle večeře?".
00:03:04 -Nééé!-Jóóó.
-Nééé.-Jóóó.
00:03:06 -Jo?
-Jo.
00:03:08 -No to je fantastický. Takže jsem se spletl.
00:03:11 Měl jsem z toho totiž tady v žaludku pořádný balvan.
00:03:15 Bojím se, že sny jsou předzvěstí něčeho, víš.
00:03:17 A tak, no... Ale spletl jsem se.-He! He!
00:03:23 -Hele, o čem je ten film "Co takhle večeře"? O co tam jde?
00:03:26 -Tím se netrap.
-Jak "se netrap"? Jak "se netrap"?
00:03:30 -O to se nestarej.
-Tak mi to vyprávěj, dělej.
00:03:32 Jo, vyprávěj, dělej.
-Ále.-Dělej!
00:03:36 -Ale ne, na co to chceš? Pořídí si milence.
00:03:40 -Milence. No tak vidíš!
-Pssst, nekřič tolik,
00:03:44 nebo mě vyhoděj.
-Nesmí se křičet.-Ne!
00:03:47 Má prostě milence, jenže ten milenec je perverzní.
00:03:51 -Je to zvrhlík.
-A sežene jí dalšího milence.
00:03:54 Za peníze, chápeš?
-Aha. Tak za peníze?
00:03:57 A to mě má jako uklidnit?
00:04:00 Já si ten balvan zase vezmu zpátky do žaludku.
00:04:03 -Ne, dáš ho sem.
-Dám ho zase sem.
00:04:06 Dám ho sem.
-Neboj se, ten příběh s vámi
00:04:09 nemá nic společnýho, je to něco jinýho.
00:04:11 -To teda má.-Nemá!
-Ale jo.-Ne!
00:04:14 -Jo! Protože jsem Lauře včera volal desetkrát!
00:04:16 Desetkrát tam byl záznamník.
00:04:18 -Od čeho jsem tu já? Odsud všechno vidím.
00:04:21 Mezi Laurou a tím měkkotou nic nebylo.
00:04:24 -Nic nebylo. Stejně bys mi to neřekl.
00:04:36 ZVONÍ MOBIL
00:04:40 Prosím, prosím. Prosím?
00:04:44 -Ahoj, miláčku.
-Kdo volá?
00:04:47 -Dobře, mrzí mě to. Včera jsem při večeři neslyšela telefon.
00:04:51 A pak bylo moc pozdě a nemohla jsem ti volat.
00:04:53 Mrzí mě to.
-Co kdyby se něco stalo?
00:04:55 -Stalo se něco? Proč jsi nenechal v hotelu vzkaz?
00:04:58 -A co bych jim řekl? Sháním svou ženu,
00:05:01 abych jí dal dobrou noc. Jenomže mi to nebere.
00:05:04 -Mrzí mě to. Paolo, včera jsme se chovali jako děti.
00:05:08 Prosím, nechme toho. Strašně mi chybíš.
00:05:11 -Ty mně taky. A jak to dopadlo s těmi Francouzy?
00:05:27 -Výborně. I když rozhodnutí odložili na dnešek,
00:05:30 takže nic nevíme. Zítra se k tobě vrátím.
00:05:33 -Nemůžu se dočkat.
-Tak ahoj.
00:05:46 -Paolo je nervózní, ty jsi nervózní.
00:05:49 Je v tomhle domě vůbec někdo, komu se líbí život?
00:05:52 Za chvíli budou Vánoce.
-Nino, co to povídáš?
00:05:55 -To nám říká naše paní učitelka.
00:05:58 Usmívej se na život, on ti to oplatí.
00:06:00 -Ta učitelka vás teda učí zajímavý věci.
00:06:03 -Ale funguje to. Usměj se. Co tě to bude stát? Usměj se.
00:06:10 -Ne, Nino, nefunguje to.
-Dobré jitro! Dobré jitro všem!
00:06:14 -Co se ti stalo?
-Podívej na Emanuela.
00:06:18 -Sandrino zjistil, že ho Viola nechala kvůli mě.
00:06:21 Fajn, fajn, fajn.
-Prostě se rád nafukuješ.
00:06:23 Co je na tom fajn?
-Přece to, že ji nechal kvůli mně.
00:06:27 -Vidíš, všechno má svoji pozitivní stránku.
00:06:30 ZPÍVÁ SI
00:06:34 -Bonjour, jeunesse.
00:06:37 Bonjour a tout le monde.
-Ano, správně!
00:06:40 Dnešní den je nádherný! Jo, je to tak!
00:06:43 -No jasně! Voilá!
-Dneska uvidím Yanga.
00:06:46 Život je krásný!
-Samozřejmě. Krásný!
00:06:49 -Pochopila jsem.
00:06:51 -Tohle je malý předvánoční dárek. A hru tam už máš.
00:06:56 -Děkuju, to je suprový!
-Viď?
00:07:02 Vidíš? Videohra.
00:07:04 Zbraň, která nás vynese do výšin a ze mě udělá nejlepšího otce.
00:07:08 Jde jen o to najít správný psychologický přístup.
00:07:11 -Já jsem to tak nemyslela. Láska přijde sama, nemůžeš si ji koupit.
00:07:16 -Nebuď puntičkář, on je spokojený, já jsem spokojený.
00:07:19 Ani nebude chtít vidět tvou matku, takže...
00:07:22 -Jo, protože si tím bude jenom oblbovat mozek.
00:07:25 Giulio, jsem zvědavá, jak ho dostaneme do školy.
00:07:30 -Tady je řeka rozvodněná, bude lepší vyšplhat se tudy.
00:07:33 Bude to tvrdší, ale aspoň budeme mít jistotu,
00:07:36 že se dostaneme na štít včas.
-Hůhůůů! Uf, promiňte!
00:07:39 Mluvíte o štítu Smrti?
-Ano.
00:07:42 -Já tam taky potřebuju.
-Na piknik?
00:07:45 -Ne, já hledám mimoně,
00:07:47 který se honí za opeřenci, co kladou vejce.
00:07:50 -Mluvíš o orlu královském?
-Aha, tak vy jste...
00:07:53 Ornitoložky! No jistě.
00:07:56 Tak to možná znáte Adriana Ventoniho.
00:07:59 -Profesora Adriana Ventoniho?
-Toho.-On má být ten mimoň?
00:08:02 -My jsme přátelé, tak si dáváme přezdívky.
00:08:05 On mi zas říká bláznivka.
-Snažíme se k němu připojit.
00:08:08 -Tak on se nezabil?
-Co jste řekla?-To já jen tak.
00:08:12 -Mluvily jsme s ním před dvěma dny vysílačkou. Pak už nic.
00:08:15 -Aha, pak už nic. To bychom se za ním měly vypravit,
00:08:18 půjdeme společně. Mám tady zaparkované auto,
00:08:21 když se trošku směstnáme, vejdeme se.
00:08:24 -Nechte ho tam zaparkovaný.
-Jak to? A kam jdeme?-Tam.
00:08:30 -Na ten vrcholek? Není tu lanovka?
-Je tu cestička!
00:08:35 -Ornitoložky! To je teda pořádně hrbolatý dláždění. Ornitoložky!
00:08:41 Není tady někde náhodou lanovka? Ornitoložky! Ornitoložky!
00:08:52 -Bylo to neuvěřitelný. První noc spolu.
00:08:57 -Tak dělej, povídej!
-Dělali jste to celou noc, viď?
00:09:12 Ty jsi strávila první noc s Tommasem žehlením?
00:09:15 -Jo. On si potrpí na garderobu a v kufru se mu všechno pomačkalo.
00:09:19 Chtěla jsem, aby se cítil jako doma.
00:09:21 Kvůli mně opustil ženu a děti.
-Aha, jo.
00:09:24 -Byl tak nesvůj, drahoušek.
-Ale celou noc jsi...-Ne.
00:09:29 Ne, on za to nemůže, to já. Víš?
00:09:38 Naučím se to.
-Naučí.
00:09:41 -Ať žijou ti, co mají kuráž změnit pro lásku svůj život.
00:09:44 A ne jako někdo, kdo by chtěl milovat jenom o víkendu.
00:09:48 Beztak už ten první vyjde naprázdno.
00:09:50 Pojede do Neapole, maminka má narozeniny.
00:09:53 Dneska maminka, zítra sestra, pozítří třeba teta.
00:09:56 Neapolská rodina. Může jich být 200!
00:09:59 -Mám jenom jednoho bratra a rád bych upřesnil, že tety nemám.
00:10:06 -Stejně vztahy na dálku nefungujou, to se ví.
00:10:09 Nakonec z nás budou cizinci.
-A co teda?
00:10:12 -Včera jsme o tom mluvili. Byla to civilizovaná konfrontace.
00:10:18 Zbabělče!
-Egoistko!
00:10:23 -Kdybys mě miloval, tak bys jel se mnou!
00:10:26 -Kdybys mě milovala, neodjela bys! Zůstala bys tady! Se mnou!
00:10:31 -Rozešli jsme se. -Jak to? Copak se nenajde nějaký řešení?
00:10:35 -Ať si ho najde sám. Odjedu do krásnýho města,
00:10:38 začnu nový život. Vrásky z toho mít nebudu.
00:10:41 -Má otisk boty ze včerejška.
-Zkus lifting. -Leo, ne!
00:10:52 -Tohle přece ale není ani cestička.
00:10:55 -A náhle začal padat sníh. Nejprve jenom pár vloček.
00:10:59 -Dneska budeme celý den spolu, víš to?-Ehe.
00:11:02 -Půjdu k tetě Stefi na oběd a celé odpoledne si budeme hrát.
00:11:07 Pak budeme večeřet a potom u vás taky přespím. Už se těšíš?-Ehe.
00:11:12 -"Ehe?" Znamená to ve vašem jazyce něco?-Ehe.
00:11:15 -Giorgi, 10 věcí, kvůli kterým stojí za to žít.
00:11:18 -První oběd u moře po zimě.
-To není špatný.
00:11:22 Film v posteli, když venku prší.
-Akční?-Jasně.
00:11:25 -Úplně sám opravit porouchaný domácí spotřebič.
00:11:28 -Tak to je suprový.
00:11:30 Já přidám: vyhrát mistrovství světa na penalty.
00:11:33 -Můj tým vodního póla vyhraje zápas.-To je smutný.
00:11:36 Z deseti věcí, pro který stojí za to žít:
00:11:39 1 zápas a 1 šampionát.
-Abych zjistil, co člověk prožívá,
00:11:43 když vyhraje, stačí zápas.
-Stačí ti málo.
00:11:46 -Představ si, že včera večer jsem se pohádal s Laurou.
00:11:49 Abys věděla, jak může být člověk dětinský.
00:11:52 No a řekl jsem jí, aby na mě žárlila,
00:11:55 že jdu s tebou na večeři. Vadí ti to?
00:11:58 -Ne. Jen nevím, proč by měla na mě žárlit.
00:12:02 -No, ono jí to taky bylo jedno.
-Asi by ses měl ptát sám sebe,
00:12:07 proč by podle tebe měla na mě žárlit.
00:12:13 -Je jasný, že někde v hloubi máš pocit,
00:12:16 že by měl Paolo důvod na mě žárlit.
-Ne, ne, jenomže...
00:12:20 Prostě, ty a já, sami na večeři...
00:12:23 Myslela jsem si, že bude lepší, když mu nic neřeknu.
00:12:28 -Jde o to, jak mě vidíš.
-Co jak tě vidím?
00:12:32 -Jako společníka, ne?
-Jako společníka, jasně.
00:12:35 -Promiň, přivádím tě do rozpaků.
-Naopak, mně to lichotí.
00:12:39 Možná ve mně nevidíš jen nakladatele.
00:12:42 -Já jenom, že jsi přece jenom žena.
00:12:46 A protože jsi sympatická a taky moc hezká,
00:12:49 myslel jsem, že by to třeba mohlo vyvolat žárlivost.
00:12:52 No prostě... Chápeš? Je to tak.
-Dáme tohleto dolů, jo?-Dobře.
00:12:57 -Nene, to nic není. Já mám totiž hodně vysoký práh bolesti, chápeš?
00:13:01 -Mrzí mě to. Měla jsem to Sandrinovi říct asi sama,
00:13:05 vysvětlit mu to. Já nevím.
00:13:08 Pravděpodobně by to pochopil, a pak by tě nezmlátil.
00:13:11 -Nemysli, že jenom on mlátil mě. Taky jsem mu jich pár dal.
00:13:15 Au! Aaaaaaau! -Co je? Ještě jsem se tě nedotkl. -Ne?
00:13:19 -Ale zabiju tě.
-Ne! Au! To bolí! Au!
00:13:22 Aspoň se teď nemusíme před nikým skrývat, ne? Vyřízeno.
00:13:26 -Balestrieri, Sacchetiová, s dovolením.
00:13:30 Už bychom mohli jít do třídy.
-Asi bude lepší,
00:13:34 když to teta nebude vědět.
-Vyváděla by?
00:13:42 -Ornitoložky! Ornitoložičky! Ptáčnice moje.
00:13:49 Co si takhle dát pauzu, co? Ohýnek, odpočinek.
00:13:53 Děvčata, já už nemůžu.
-Pst!
00:13:56 -Aha. Psst.
-Je tady hnízdo vodouše bahenního.
00:14:00 -Vodou... co?
-To je v Itálii vzácný druh.
00:14:02 A když je tu hnízdo, budou tu i vajíčka.
00:14:05 Vylíhnutí nebylo zdokumentováno.
-To je mi jasný.
00:14:08 ZVONÍ MOBIL
-Pst!
00:14:11 -Hned to vyřídím.
00:14:16 Lauro?-Čau, Moniko.
-Promiň, musím mluvit potichu,
00:14:20 protože je tu vodouš.
-Co tam je?
00:14:22 -Pták, opeřenec, jedna z těch odpudivých věcí.
00:14:25 Nevíš, kde jsem kvůli Adrianovi skončila.
00:14:28 Jsem tu se skupinou blázniv...
-Pst!-A proč?
00:14:31 -Protože chci, aby šel se mnou domů.
00:14:33 -Bravo. Moniko, já jsem si pěkně zavařila.
00:14:36 Řekla jsem Paolovi, že jsem večeřela s nakladatelem,
00:14:39 ale byla jsem s Markem.
-Jaký je tohle průšvih,
00:14:42 prosím tě, drahá. Večeře je nevinná záležitost!
00:14:45 -Ne, moje podvědomí mi říká, že mě Marco přitahuje.
00:14:48 Proč jinak bych to před Paolem tajila?
00:14:51 -Ze zdravýho ro...-Pst!
-Ze zdravýho rozumu.
00:14:54 Nech nevědomí stranou. Co svět světem stojí,
00:14:58 vždycky dělalo problé... Ááá! Oh, bože, to je odporný!-Co?
00:15:03 -Hnus. Právě jsem se zúčastnila vyklubání vodníků z vajec,
00:15:07 to je něco příšernýho.
-Dej mi vědět,
00:15:11 jestli jsi našla Adriana, jo?
-A ty už si nevymýšlej hlouposti.
00:15:14 Ahoj, ahoj.
-Ahoj.
00:15:17 -Zrovna mně se musí stát něco takovýho. To je hnus, fujtajbl!
00:15:24 -Zdravý rozum zvítězí. Miluju Paola. Moc ho miluju.
00:15:32 -Miluju Lauru. To nic neznamená, že jsi sympatická a hezká.
00:15:36 Řekl jsem, že jdu s tebou, proto, protože...
00:15:42 Protože... protože...
00:15:49 Protože...
00:15:54 No protože...
00:16:01 No jo, proto.
00:16:04 -Paolo, pomoz mi!
-Jojo. Jo. Hned. Hned.
00:16:17 -Možná, že teď vidím srdíčka všude, ale podle mě se ti dva milujou.
00:16:21 Nemůžou se takhle rozejít.
-No? Co je? Chtěla jsem změnu.
00:16:27 -Promiň, ale je na tobě něco, co se tomu Gieppettovi líbí?
00:16:31 -Giannetto. A líbí se mu na mně všechno.
00:16:34 -Jo? A proč tě teda furt nějak předělává?
00:16:37 -Tolik toho nechce. Jen vlasy, rtěnku a ráčkování.-Co?
00:16:41 -Ráčkování.
-Něco jako svírrej mě, týrrej mě...
00:16:45 -Hahahaha.
-Musíme pro ty 2 něco udělat.
00:16:52 -Až se vrrátím, pokusíme se to nějak vyřřešit.
00:16:56 -Jestli se vrátíš.
00:17:01 -Ornitoložky! Ornitoložičky!
00:17:04 Je to tu samý trus, bobky.
00:17:08 Jelení, předpokládám. Zastavíme se?
00:17:15 Uf. Už jdu.
00:17:19 Pauzu, jo? Time. Pauzu.
00:17:22 Malou přestávku.
00:17:24 Přestávečku. Poslyšte holky, jestli mi nedáte termoláhev,
00:17:29 tak v téhle zimě asi brzo zmrznu i s děťátkem.
00:17:32 -Já jsem to říkala!
-Co jste říkala?
00:17:34 -Nic. Dámy, není tlustá, je těhotná. Prosím.
00:17:37 -No, víte, už jsem byla v životě i tlustší.
00:17:39 -Proteinová tyčinka.
-Tyčinka.
00:17:42 A nebylo by něco z těch správných horských dobrot,
00:17:44 houska se slaninou, uzené kolínko, polenta, nebo smažený sýr.
00:17:48 Jaký tyčinky?
-To dítě je profesora Ventoniho?
00:17:51 -Ne, jeho bratra.
00:17:53 -Copak on neumřel?
-Umřel.
00:17:56 Ne, žádný soucit, prosím vás.
00:17:58 Neměly byste třeba kousíček čokolády, prosím?
00:18:01 -A proč hledáš Adriana?
-Jé, mléčná! To je dlouhá historie.
00:18:06 Prostě to na mě zkusil, dost nemotorně,
00:18:09 já ho poslala někam a on se pak rozhodl se zabít.
00:18:20 -Moniko!
00:18:24 Ty můj vrabčáčku.
00:18:26 Proč? Proč jenom?
00:18:29 -Á, úh! To je krása.
00:18:32 Děkuju vám, že se mnou ztrácíte čas.
00:18:34 -Tohle neříkej ani v legraci, prosím tě, v tvém stavu.
00:18:37 Půjdeme, až budeš moct ty. Jsme s tebou.
00:18:40 -Jste tak milé, to snad není pravda Ještě mi trochu masírujte prsty,
00:18:45 hned pod palcem, ano, tam dole, tam od palcem.
00:18:48 -Moniko!
-Šššt! šššt!-Co je?
00:18:51 -Moniko!
00:18:56 -To je orel královský.
-Rychle, rychle!
00:18:59 -Co? Ne! Kdo? Kam jdete? To mě tu takhle necháte?
00:19:04 To vám záleží víc na nějakým kohoutovi?
00:19:07 Promiňte, ale já jsem těhotná. Ornitoložky, vy zmije!
00:19:13 KŘIK PTÁKA -Co, to bylo káně? V tuhle dobu? To je divný.
00:19:24 -A dost. Teď mu to vezmeš.
-Proč? Vždyť je šťastný.
00:19:28 -Nevidíš, že z toho zblbne, Giulio? Cos mu dal tu věc do ruky,
00:19:32 tak neřekl ani popel.
-To není pravda.
00:19:35 -Líbí se ti?
00:19:37 -U dvojčat jsi jako posedlý. Každá hračka, co mají,
00:19:41 musela projít minimálně šestnácti psychologickými testy.
00:19:44 A jeho takhle omámíš?
-Dvojčata nás milujou.
00:19:47 U něho je to jinak.
-Jo a za chvilku nás ani nepozná.
00:19:51 -Nemůžu dělat všechno jen já. Já mu to dal, ty stanov meze, jo?
00:19:54 -Jo, jasně a ta zlá budu já.
-Necháme Clelii, ať mu to sebere.
00:20:08 -Roso! Roso!
00:20:12 Hrome, tohle mi radši nedělej, nebo se taky hned rozbrečím.
00:20:15 -Grázl! Grázl!
-Co jsi jí udělal?-Nic.
00:20:20 -On ne. On je moc hodný člověk.
-Co se jí stalo?
00:20:26 -Giannetto. Zdálo se, že jde všechno dobře,
00:20:30 byl samá pozornost. Zeptal se mě, jestli mi může říkat Benedetto.
00:20:34 Mně to celkem lichotilo. Když ti muž říká tak hezkým jménem,
00:20:39 že ano, tak jsi ráda, ne?
-Jistě.
00:20:42 -Milovali jsme se a on byl pořád jenom samé
00:20:45 Benedetto sem, Benedetto tam.
00:20:49 Víte, vůbec to nebylo tak špatný.
00:20:52 A pak jsme zašli pro děti do školky.
00:20:56 -Mami, mami!
-To není máma.
00:21:00 -Vypadá jako máma.
-Ale není to máma. To víš, děti.
00:21:03 -Ahoj, Benedetto! Ne, promiňte, asi jsem si vás s někým spletla.
00:21:09 -Ten mizera mě předělal na svou bývalou ženu.
00:21:11 -No to je teda hajzl, to je hroznej hajzl.
00:21:14 Roso, já bych na tobě neměnil nic, doopravdy. Nechceš trochu vody?
00:21:17 -Ano, běž, běž.
-Jo, děkuju.
00:21:19 Tam venku... venku číhá propast. Propast!
00:21:24 -No jo. Buď jsou pošahaný, nebo jsou ženatý.
00:21:28 A ne všichni ženáči jsou jako Tommaso, víte?
00:21:32 Já bych si to na tvém místě rozmyslela.-Hm.
00:21:37 -Já zaplatila 20 lekcí, ale měla jsem jich jen 6.
00:21:41 Už nemůžu chodit. Za těch 13, co zbývá, mi vrátíte peníze, ne?
00:21:44 -Když už, tak 14.
-Chtěla jsem vám vyjít vstříc.
00:21:47 No dobře, 14.-Stejně to nejde, je to proti předpisům.
00:21:51 Je tam napsaný, že se peníze nevrací.-A kde teda?-Tady!
00:21:55 -Na to potřebuju mikroskop, abych to přečetla.
00:21:58 -I kdyby to bylo třeba Braillovým písmem.
00:22:00 Výjimkou jsou zdravotní důvody. Je ti něco?-Je mi strašně zle.
00:22:04 Kvůli tomuhle pitomýmu sportu.
-A co tě bolí, řekni!
00:22:09 -Srdce.
00:22:27 Srdce. Podívej. Cítíš, jak tluče? Strašně silně.
00:22:31 -Jo, trenére, jak to dopadlo s tím vaším kámošem?
00:22:34 S tím, co se pohádal se ženou, a ta odjela s jiným chlapem.
00:22:37 -S tím kamikadze!
-Sko-sko-sko-skončilo to ta takhle?
00:22:40 -Co? Co je? Dej tu ruku dolů! Co je to za gesta?
00:22:43 Až budete mít s nějakou ženou, vztah hodný toho jména,
00:22:46 zjistíte, že existuje něco, čemu se říká důvěra, Merloni.
00:22:49 -Důvěra je jedna věc, nezodpovědnost druhá.
00:22:52 -Jasně.-Můj přítel jí důvěřoval a udělal dobře.
00:22:55 -Pi-pitomec. -Jo.
-Dej si bacha.
00:22:57 -Jen klid.-Ano.
-Jistá, přirozená, jako vždycky.
00:23:01 Je to formalita. Francouzi tu knihu chtějí.-Dobře.
00:23:03 -Jsi nějaká nesvá.
-Jsem v pořádku.
00:23:06 -Určitě?-Jo, jo.
-Tak pojď.
00:23:08 -Jestli ti to nevadí, chtěla bych zavolat Paolovi.
00:23:11 -Dobře, počkám.
-Ano, díky.
00:23:17 ZVONÍ MOBIL
00:23:21 -Á. No jo.
-Hm.
00:23:26 -Ahoj, lásko.
-Ahoj, lásko.
00:23:28 -Jsem trochu napjatá. Za chvíli se setkám s Francouzi.
00:23:31 Popřej mi štěstí.
-Zlom vaz.
00:23:35 Neříkala jsi, že ses s Francouzi sešla včera?
00:23:38 -Ano, ano, je to tak. Ano, ale klíčové setkání bude teď.
00:23:42 -Ale říkala jsi, že včera večer to šlo hladce.
00:23:49 -Pravda je, že jsem se s nimi nesešla.-Cože?
00:23:52 -Nezlob se, byla jsem na večeři s Markem.
00:23:56 Nebrala jsem telefon, myslela jsem si, že by se ti to nelíbilo.
00:23:59 -A měl jsem k tomu důvod?
-Nenene, ne.
00:24:02 -Tak proč jsi mi tedy lhala?
-Bála jsem se, že budeš žárlit.
00:24:06 Mrzí mě to, byla to hloupost.
-Říkej tomu, jak chceš.
00:24:11 Promiň, mám teď práci.
00:24:17 -Trenére! Co se děje, trenére! Neutopíte se nám?
00:24:22 -V pořádku?
-Zvorala jsem to.
00:24:24 -Ale teď na to nemysli. Pak to proberem. Pojď.
00:24:55 -Leo, lásko moje. Nemůžu bez tebe být.
00:25:01 Moc tě miluju.
00:25:03 Radši ať je ze mě v Londýně povaleč notorik, ale vedle tebe,
00:25:07 než úspěšný muž tady a sám.
-Hm.
00:25:10 -Budeme se procházet podél modrého Dunaje,
00:25:13 užívat si večery pod palmami, pod Big Bengem.-Ano.
00:25:16 -Chceš mě ještě?
-Ano, ano.
00:25:18 -Do you want me?-Yes.
-Yes, yes... Yes?
00:25:25 -Měl by být jedině šťastný, že mám tuhle příležitost.
00:25:28 Měl by jet se mnou a dost. Kolik žen následuje muže,
00:25:31 kteří dělají kariéru. Když ne, znamená to, že mě nemiluje.
00:25:35 Uvidíme se na letišti.
00:25:42 -Něco si řekněte!
-Hodně štěstí v práci.
00:25:46 -Kdybych jel do Londýna, tak ti zavolám. A...
00:25:51 -Pusinku, pusinku.
00:25:56 -Zatraceně, paličáci!
-Ona je jak mezek.
00:26:01 Tak musíme zpracovat jeho.
-To máš pravdu.
00:26:05 -Zatím trochu sondujeme terén.
00:26:07 Na jednu stranu musíme získat jeho náklonnost, důvěru.
00:26:11 Ale na druhou stranu musíme mít autoritu.-Ano, autoritu.
00:26:16 -Měli byste se snažit být přirození.
00:26:18 Jeho netečnost by vám neměla nahánět strach.
00:26:21 Musel zažít spoustu zklamání. Teď se brání.
00:26:24 -Rovnováha je křehká. Chce to takt.
00:26:26 -(Clelia) Dej sem tu věc, nebo ještě budeš litovat,
00:26:29 že tě adoptovali!
-Tak to slyšíš.
00:26:31 -Na špinavou práci mě můžete kdykoliv přivolat.
00:26:34 Je to pro mě radost.
-Učte se to od ní.
00:26:37 Chová se ke všem stejně.
-Co naznačuješ?
00:26:39 -Že jsi tvrdá.
-Chceš si mě získat komplimenty?
00:26:43 -A jak to vzal?
-Špatně.
00:26:45 -Ale říkala jsi přece, že mi to táta večer vrátí.
00:26:51 -Táta? Táta ti to večer vrátí? Já, táta?
00:26:55 -Jen půl hodiny denně ani o minutu déle. -Půl hodiny.
00:26:58 -Vstávej. Půjdeme škodit někam jinam.-Ahoj, babičko.
00:27:02 -Byla jsi ohromná. Úžasná.
-Ani nevím, co jsem říkala.
00:27:05 -Ani já, ale přesvědčila jsi je. Teď to vyjde ve Francii!
00:27:09 Laura. Laura Del Fioreová.
00:27:12 Bravo. Převlékneme se a jdeme se opít.-Ano.
00:27:14 -Mě-mě-měli bychom ho, klu-kluci za-zastavit, ne?
00:27:18 -Ne, ani náhodou. Potřebuje vypustit páru.
00:27:20 -Tomu kámošovi se muselo něco přihodit. Tomu kamikadze.
00:27:23 -Tobě to pálí. Totiž trenér a kamikadze jsou si nějak blízký.
00:27:27 -Trenére, prej jste si vy a ten váš přítel hodně blízcí.
00:27:34 -Promiň, jenom si zatelefonuju.
-Jistě.-Díky.
00:27:43 ZVONÍ MOBIL
00:27:53 Jdeme.
00:28:01 -Takže, kde to je? Doleva.
00:28:05 Jasně. Ornitoložičky.
00:28:08 Počkejte na mě, však já vás dohoním.
00:28:11 Au! Kruci, bota. Tady je to samý trus,
00:28:16 samá lejna od pštrosů, leopardů.
00:28:22 Zatracený mobily a signály.
00:28:26 Ale musí to být tady. Pitomý pohoří, kam to?
00:28:29 Tudy to je. Chodím pořád dokola.
00:28:32 Tak moment, N 1, K 13.
00:28:36 Jo, jako když hraju šachy.
00:28:40 Tak tady bych měla zabočit a pak tam bude mýtina.
00:28:45 Ale není. Ale není.
00:28:48 Důležitý je především nepodlehnout panice,
00:28:52 protože musí být nějaký způsob, jak z toho ven.
00:28:56 Takže když teď prolezu tímhle houštím, mělo by to vyjít.
00:28:59 Jo, jasně.
00:29:03 Zatracený ptáčnice. Nechaly mě bez tu vody, těhotnou.
00:29:09 A jsem tu, jsem na K 12.
00:29:12 -Direkt, levá, levá, pravá, pravý zvedák.
00:29:18 Poslouchej, teď musíš pořádně natáhnout rameno až k tomu pytli.
00:29:21 A pak ohneš loket a vracíš se zpátky. Dobře, moc dobře.
00:29:26 To je ono.
00:29:36 -Ty jsi vážně hajzl!
00:29:38 Jsi fakt hroznej hajzl. To já už tě nechci, víš? Hajzle!
00:29:42 -Tady je víc prostoru.
00:29:45 Tak, tady za tím ohybem by už to snad mělo být.
00:29:49 A už jsem tu. Panebože! Strž! Jak je to možný?
00:29:54 Tady byla. Tady byla cestička.
00:30:00 Kruci. Neee! Mapa ne! Mapa ne! Neee!
00:30:04 Kristepane, oh, prokristapána!
00:30:09 -Ale copak by líbal holku během kurzu?
00:30:12 -Tak jsem si to asi jen představovala,
00:30:15 ale byla to zase ta samá a tím líp. Už jsem v pohodě.
00:30:18 -To se mi zdá moudrý. Víš, co říkal Goethe?
00:30:21 -Ne a nechci to vědět. Kdo to je?
-Víš, kdo to je.
00:30:23 Mockrát jsem ti ho citoval.
-Když někoho cituješ,
00:30:26 jde mi z toho hlava kolem. Mě nezajímá, co dělal tamten
00:30:29 a co si myslel tenhle. Mně bylo dobře bez Raula
00:30:32 a můžu v tom pokračovat. Jako kdybysme se nikdy neseznámili.
00:30:35 -Kdybychom.
-No tak kdybychom. To je fuk.
00:30:38 Na večer jsem pozvala pár lidí, uděláme si oslavu, jo?
00:30:41 -Pokud se ti podaří dostat otce z obýváku. Asi se pohádali.
00:30:45 Máma mu volala, ale on to nevzal. Dospělí nám jdou příkladem.
00:30:49 -Tohle je sartú z rýže. Dáš to do trouby a za pět minut je to.
00:30:54 -Ano a tohle je zase treska a ta bude hotová za dvě minuty.
00:30:58 -Paolo, poslyš, my pro tebe děláme spoustu věcí.
00:31:02 Jsme ti pořád k dispozici. Ale ty, můj milý,
00:31:05 ty bys měl být přece jenom kapičku vděčnější.-Jo.-Jo.
00:31:09 -Ano, nezlobte se, tety, měl jsem hrozný den.
00:31:12 -Měl hrozný den. To je teda zlý. Chlapče nešťastná.
00:31:15 -Ale nic zas tak, co by...
-Paolo, co je?-Svěř se nám.
00:31:19 -Měl jsi hrozný den?-No.
-Jen povídej!
00:31:22 -Tak nám to teď hezky řekni.
-Nic, co by, nic se nestalo.
00:31:25 -No to víš, už taky jsme si to říkaly.
00:31:28 Jak jsi změnil práci, to nebyl dobrý nápad.
00:31:31 -My jsme se v životě uskrovňovaly, abys mohl jít na univerzitu.
00:31:35 A vidíš, co děláš teď? Zahradníka.
00:31:38 -Dělám zahradníka?
-Ano!-Ano!
00:31:42 -Já dělám zahradníka?!
-Jo!
00:31:44 -Tak podívejte, já o tom nechtěl mluvit.
00:31:47 A ještě ke všemu mi dáte ten pekáč přímo na kolena!
00:31:50 Když někdo nechce... Když chce zůstat sám!
00:31:52 -Ahoj, tety. Tati, můžu tě o něco požádat?-Ne!
00:31:55 -Vždyť ani nevíš, o co jde, tak jak můžeš...-Ne!
00:32:02 -Prosím tě, zase už s Laurou trucujete?
00:32:05 Zase si děláte naschvály, mračíte se na sebe, neberete mobil.
00:32:08 Tati, je ti skoro 50.
-Komu je tady 50?
00:32:10 -Táhne ti na 50.
-Dávej si pozor na pusu.
00:32:13 To musím vědět já, proč to neberu. Ty těžko!-To je fakt.
00:32:16 Jenže nějakou dobu už neděláte nic jinýho, než se hádáte.
00:32:19 Když máte problém, promluvte si. A vůbec, můžeš jít večer ven?-Co?
00:32:23 -Potřebuju volný byt. Mohl bys jít ven?
00:32:26 Taky mám problémy, nejen vy. No tak vidíš. Volej.
00:32:30 -Tady vůbec nejde o práci.
-Ne.-Je to srdeční záležitost.
00:32:53 -Jen si vzpomeň, jak jsi byla ve skautu, Moničko.
00:32:57 Kde je polárka?
00:33:00 Je den, tak asi není vidět.
00:33:03 Mech!
00:33:05 Mech, mech, označuje sever.
00:33:09 Jenže tady je všechno suchý. Do prkýnka. Neztrácej rozvahu.
00:33:15 Neztrácej rozvahu. Palečkovy drobečky. Jak to bylo?
00:33:21 Teď tady na těch skalách potratím. Doprdele!
00:33:26 Kdo mi tohle udělal?!
00:35:13 -Jistě, že ji miluju. Ale nemůžu se ponižovat.
00:35:17 Ona na mě nemyslí. Co když na to skočím,
00:35:19 odejdu do Londýna a ona mě nechá. Skončíme to tady.
00:35:23 -A co potom? Zapomeneš?
00:35:25 Není snadný zapomenout na někoho, koho miluješ.
00:35:27 Víš, jak jsem na tom byla kvůli Tommasovi.
00:35:30 -Ani neuměla žehlit.
-Pcha! -Naučím se to.
00:35:33 Mluvíte s někým, kdo ze dne na den přestal kouřit!
00:35:36 A víte, kde jsem měl cigarety? V kapse.
00:35:39 Abych se vyzkoušel.
00:35:41 -Moc dobrý, brouku, ale tohle bys v lásce zkoušet neměl.-Ne.
00:35:45 -První pravidlo, pokud chceš na někoho zapomenout,
00:35:49 je vzít to od podlahy.
-Od podlahy.-Jo, od podlahy.
00:35:53 To se vezmou všechny věci té, na kterou máš zapomenout,
00:35:58 a všechno to, co sis po ní nechal, zahodíš.
00:36:01 -Ale aspoň jedny kalhotky, prostě jen...
00:36:04 -Nesmí zůstat jediná viditelná stopa.-No dobře.
00:36:06 Když zahodit...-Fotografie, a obzvlášť ty společné.
00:36:09 -No ale fotky nejsou doslova vzpomínka.
00:36:12 -Pro člověka, který má zapomenout, jsou něco jako zosobněný ďábel.
00:36:15 -Spálit.
-Vyhodit. Všechny.
00:36:19 -Mmmm. I tyhle?
-Všechny.-Dopisy.
00:36:23 -No snad aspoň jeden bych si mohl nechat, nebo ne?
00:36:27 -Maily.
-Maily. Co já s maily...
00:36:31 -I esemesky.
-Dobrá, těch pár zpráv vymažu.
00:36:34 513-krát Lea.
-Musí zmizet.
00:36:36 -513.
-Jako kdyby nikdy neexistovaly.
00:36:39 -Tak jo.
-Smazané.
00:36:42 -Zatracenej život. Nazdar.
-Ahoj, Ermanno.
00:36:46 -V pohodě?
-Jo, dobrý.
00:36:48 -A pochopitelně vyhýbat se místům, která jste poznali společně.
00:36:52 -Jistě.-Všechny ty hovadiny jako "naše písnička...-Samozřejmě.
00:36:56 -první film, co jsme spolu viděli". A tak dále.
00:36:59 -To je hotová kalvárie. Netušíte, co mě to stálo,
00:37:04 abych přestal kouřit. A teď ona, a na Vánoce...
00:37:07 PROZPĚVUJÍ SI "ROLNIČKY"
00:37:19 -Z jakýho důvodu neoznačují cestičky?
00:37:26 Chcípni, potvoro, abys věděla. Krucinál chcípni.
00:37:30 To snad není pravda. Ááá! Do háje!
00:37:33 A teď mám ještě halucinace! Nenenene!
00:37:37 -Moniko!
-Áááá! Ne!
00:37:39 Žádná Monika tady není, ne!
00:37:41 Klidně se na tomhle pekelným místě zabij.
00:37:44 Já ne. Áááá! Ooo!
-Moniko! Co to proboha říkáš?
00:37:48 A co tady děláš?-Jsi opravdový?
-To se ví, že ano.
00:37:53 Jsi v pořádku?
-Ano. Už je mi mnohem líp, děkuju.
00:37:57 To jsi přece ty!
00:37:59 S těmi brejličkama, s tím nosánkem, ouškama, pusinkou.
00:38:03 Všechno je, jak má být, naštěstí. To je dobře.
00:38:06 -A kdo se tady chce zabít?
00:38:08 Co jsi to říkala?
-Ty. Ty, ne?-Já?-Ne?
00:38:12 -Ne. Ne, to mě nikdy ani ve snu nenapadlo.
00:38:15 Já a zabít se? Promiň. A proč bych vlastně měl?
00:38:19 -Proč? To je fakt. Necháme toho, dobře?
00:38:22 Obejmi mě. Je mi příšerná zima. Odveď mě pryč.
00:38:26 -Je ti teď už dobře, ano?
-Hmm. Už je mi líp.
00:38:33 ZVONÍ MOBIL
00:38:39 -Ahoj.-Paolo, nech mě mluvit. Strašně mě to mrzí.
00:38:42 Udělala jsem hloupost. Ale udělala jsem ji jenom proto,
00:38:46 že jsem nechtěla zavdat příčinu k napětí.
00:38:48 Já nemám co skrývat.
-Určitě?-Ano, samozřejmě.
00:38:52 Taky jsem ti řekla pravdu.
-Teprve když ses podřekla.
00:38:55 -Ale já se podřekla jen proto, že jsem nic špatnýho neprovedla.
00:38:59 A zalhala jsem ti jenom proto, že cítím, že mi nedůvěřuješ,
00:39:02 že žárlíš na Marka, že ta moje záležitost s knihou,
00:39:04 že ti je nepříjemná.
-Lauro, knihu necháme stranou.
00:39:08 Ty tam jsi s jiným mužem. Není divu, že mi to je nepříjemný.
00:39:12 A místo abys mě uklidnila, tak mi lžeš.
00:39:15 -Uklidním tě jedině tak, když nebudu dělat nic.
00:39:18 Když se na knihu vykašlu, a vrátím se do redakce.
00:39:21 Smiř se s tím, protože můj život se změnil.
00:39:24 Francouzi knihu koupili. Víš, co to znamená.
00:39:27 -Že za pár týdnů pojedeš s tím měkotou do Paříže.
00:39:30 -Víc neřekneš? Kdyby se to stalo tobě,
00:39:34 čekal bys podporu, chtěl bys dodat odvahu.
00:39:37 Stalo se to mně. Já jsem žena! Stalo se z toho něco jako závorka,
00:39:40 kterou jsme otevřeli a zavřeme. Vše se vrátí do starých kolejí.
00:39:44 Jenomže ne. Tak to není.
-Tak nakonec je moje vina, že lžeš.
00:39:47 A jak víš, že tě nepodporuju.
-Kdybys mě podporoval,
00:39:51 zajímalo by tě, jak schůzka dopadla. Ne s kým jdu na večeři.
00:39:54 Půjdu to s Markem oslavit. Takže budu končit.
00:39:58 -Tak se tam tedy dobře bav.
00:40:04 Krucinálfagot! Uuf!
-Tati, co se ti stalo?
00:40:08 Slyšela jsem hroznou ránu.
-Nic, bouchnul jsem se a tak...
00:40:19 (v duchu) Už si nerozumíme. Padají mezi námi tvrdá slova.
00:40:24 To je asi to nejhorší, co se může dvěma lidem stát.
00:40:29 Snad se ti to nikdy nestane.
-Bože, ten se tváří.
00:40:34 Tak je to teda. Pro lásku se člověk trápí pořád.
00:40:38 Začne to a už to nikdy neskončí.
-Tak já půjdu ven.
00:40:44 Bavte se. Ahoj.
00:40:55 -Nechce nikam jít.
00:41:12 -Stejně moc dobře vím, jak to dopadne.
00:41:15 -Ne, nevíš to. Nevíš, dokud to nezkusíš.
00:41:19 -Kdybych potkal takovou, jako jsem já, utekl bych.
00:41:23 -Je ti 22, a jsi v pořádku.
-Jasně. -Chceš se pohřbít zaživa?
00:41:28 Proč to nezkusíš? Proč to hned vzdáváš?
00:41:31 Pak jsi na tom takhle.
-Ty o tom vůbec nic nevíš.
00:41:34 -Ale dovedu si to představit. Cristina je inteligentní.
00:41:38 Jestli tě má ráda...
-No tak tím hůř.
00:41:41 -Vždyť je to škoda!
00:41:43 Pojď sem. Je to hrozná škoda, chlapče.
00:41:51 -Já už ani nevím, co jsem si tenkrát v zahradnictví myslela,
00:41:55 když jsi se mě...
-Když jsem se tě tenkrát
00:41:58 po-pokusil políbit?
-Ano.
00:42:00 -Hrozně mě to mrzí.
-Já vím, já vím, jo,
00:42:03 ale já jsem to možná taky trochu přehnala.
00:42:06 Asi jsem zareagovala prudce. Chtěla jsem se ti omluvit.
00:42:09 Nezlob se.
-To jsi sem přišla kvůli mně?
00:42:13 -Ne kvůli tobě, kvůli sobě. Cítila jsem se provinile.
00:42:17 -Ah, jistě, jistě, ano, to jsem taky chtěl říct.
00:42:20 Už je to lepší?
-Ano je. O moc lepší.
00:42:23 Ještě trošku a pak půjdeme.
-Jak dlouho budeš chtít.
00:42:27 Neboj se.
-Stačí.
00:42:32 Poslyš, podívejme se jeden druhému do očí.
00:42:35 Stojím o to, aby ses vrátil domů. Ale my dva můžeme být jen přátelé.
00:42:39 I to nám jde dost ztuha, viď? A navíc jsme dokonce příbuzní,
00:42:43 protože ty budeš vlastně strýc mého dítěte.
00:42:46 Že jo? Na nic jinýho nemůžeme ani pomyslet.
00:42:49 Prostě nemůžeme si to ani představovat, bylo by zvrhlé...
00:42:52 -Ano, ano.-Rozumíš mi, viď?
-Ano, ano, buď klidná.
00:42:56 Nevím, co mě to popadlo. Pil jsem a ani jsem nevěděl, čí jsem.
00:43:01 -To bude ono, přesně tak to bylo.-No ano.
00:43:04 Bylo to chvilkový a teď je to pryč.-Výborně.
00:43:07 -A když jsem přišel sem do hor, tak jsem si to srovnal v hlavě.
00:43:12 Moniko! Miluju tě!
00:43:18 A vzal jsem si z toho poučení. Ano. Už se to nestane.
00:43:22 Protože to vidím úplně stejně jako ty.
00:43:25 Jsi prakticky moje švagrová.
-Jo, to jsem.
00:43:28 -A tak je všechno v pořádku. To mi dělá dobře.
00:43:31 Horský vzduch dělá člověku dobře.
-Zato mně se dělá šoufl, Adriano.
00:43:36 Já už nemůžu. Tak vezmi prosím tě batoh a půjdeme pryč.
00:43:39 Jdeme, jdeme, jdeme. Už nechci vzduch.
00:43:42 Pryč odsud, ale fofrem. Ten vzduch a to ticho...
00:43:59 -Tak. Ach.
00:44:04 Bože, konečně trochu klidu.
00:44:07 -To je Paolo, moje máma, Emanuele a tohle Cristina.
00:44:10 -Tak co je?
-Jsme velká rodina.
00:44:13 -Teď mu povídá o naší rodině.
-Bezva.
00:44:16 -Nevadí mu to nějak?
-Proč?-Já nevím...
00:44:19 Třeba si bude připadat jiný. Ne?
00:44:21 -Ale ne, možná mu tohle pomůže zvyknout si na představu rodiny.
00:44:26 -Moc krásný rodiny.
-Jako je ta naše, lásko.
00:44:30 -(Nina) Ta rodina je trochu divná.
00:44:33 Například Paolo není můj pravý otec.
00:44:36 -Pojď pryč.
-Ale počkej, oni si tam něco...
00:44:40 -Cristina není dcera mojí mámy.
-Čí teda?
00:44:43 -Jiný mámy, ta už tu není. Zato můj táta je. Moc ho nevidím.
00:44:48 Pak můj imaginární kamarád, ale ten umřel.
00:44:51 A teď jsi tu navíc ty, můj bratranec. Vlastně skoro.
00:44:55 Zkrátka je to dost zmatený, ale všichni se máme rádi
00:44:58 a myslím, že takhle je to normální.
-"Velký zmatek zavládl pod sluncem,
00:45:02 situace je tedy příznivá." Mao Ce tung.
00:45:05 -Vyjděte ven!
-Dobře. Jen klid.
00:45:08 -Vyjděte ven!
-Jen klid. Už otevírám.
00:45:11 Jasně. Mám je nahoře.
-Vyjděte ven! Ruce vzhůru!
00:45:14 Vyjděte ven.
-No jo! Vždyť jdu!
00:45:16 Co jste zač?-Nehýbejte se!
-Ochranka.-Co?
00:45:19 -Odkud jsi?
-Cože?-Jsi Rumun?-Ne!
00:45:22 -Tak jsi Maročan.-Ne, nejsem!
-Ticho!-Já jsem Ital!
00:45:25 Já tady pracuju, co po mně sakra chcete?
00:45:28 -Paolo.-Valerie! Řekni sama těm robokopům,
00:45:31 že jsme společníci.
-To je můj společník.
00:45:34 -Já jsem Giorgi.
-Jste si jistá, slečno?
00:45:36 -Ano, zkontrolujte mu doklady.
-Zkontrolujte mi doklady.
00:45:39 Sakra! Dej to světlo pryč. Já jsem společník!-Ano.
00:45:43 Uviděla jsem světlo, dostala jsem strach a zavolala vám.
00:45:46 Pusťte ho. Prosím. Můžete jít. Promiňte.
00:45:49 Promiňte mi to, prosím vás.
-Jděte jinam.
00:45:52 -Jsi v pořádku? A co jsi tady dělal?
00:45:55 -Hledal klid. Ale nebyl to dobrý nápad.
00:45:57 -Můžu ti aspoň dělat společnost?
-Ne!-Chvilku.
00:46:02 -Prosím tě, pojďme do hotelu, jsem hotová.-Ne, ani náhodou.
00:46:06 Půjdeme tamhle, tam.
-Už žádný pití.
00:46:08 -Žádný pití, slibuju.
-Mám dost.
00:46:13 -Dělej, schovej se, ať tě nevidí.
00:46:16 Překvapení!
-Tradá!
00:46:20 -Tak vidíš, že jsme za tebou přijely.
00:46:25 -Když nechám ze stejný výšky spadnout 2 jablka různé hmotnosti,
00:46:29 tak obě dvě dopadnou ve stejnou chvíli.
00:46:32 Rozumíš tomu? Je to tak?
-Fúú.-Co to meleš?
00:46:35 -Řekni aspoň ano.
-Ano. No a co jako?
00:46:39 Mě vynech, jo?!
-Protivná nána.
00:46:44 -Ahoj.-Ahoj.
-Díky, že jsi mě pozvala.
00:46:47 -Díky. Jsou moc krásný.
00:46:52 -Dojdeme si pro něco k pití?
-Ano.
00:47:08 -E... Promiň, Violo.
-Co chceš?
00:47:11 -Jak je?
-Dobře.
00:47:13 -Nevíš, jestli Viola řekla Raulovi o večírku?
00:47:16 -Mám v hluboké úctě tvou důstojnost,
00:47:19 tak budu dělat, že jsem neslyšel.
-Já bych ho tu mít nechtěla.
00:47:23 Snažím se mu všude vyhnout, a pak ho potkat tady,
00:47:26 to by byl trapas, ne?
-Dost nevhodný.-Vidíš.
00:47:29 -Ale nemyslím, že to hrozí.
-Že ne? Ne?
00:47:34 Ne.
00:47:36 -Čin čin!
-Čin čin.
00:47:41 -Rozmyslet se na poslední chvíli. Kolik jsme viděly filmů,
00:47:45 kde se na konec on nebo ona nečekaně objeví?
00:47:50 -Spoustu.
-V reálným životě ona doufá
00:47:53 a on zůstane ležet na pohovce a kouká se na fotbal.
00:47:56 -Jasně a nebo mu do toho třeba něco přišlo. -Jasně.-Jasně.
00:47:59 -Tak to je.
-To se stává.-Jo, dost často.
00:48:02 -Hmm. On nepřichází, ona odlétá sama. Je pozdě.
00:48:06 Je čas jít, nemá cenu to protahovat. -Ne, ne! Nechoď.
00:48:10 -Ne, Leo, představ si všechny ty obchody!
00:48:13 -Jo, obchody, jo!
-Jak budou vyzdobený.
00:48:16 To bude úžasný nakupování na Vánoce. Paráda.
00:48:19 -Co říkal?
-Že těžko. Ale není to vyloučený.
00:48:24 -Když jsi mu předtím řekla, že už ho nechceš vidět?
00:48:27 -Dobře, ale v lásce není nikdo racionální. Ne?
00:48:30 -Ty chceš něco paranormálního. Miluj Harryho Pottera.
00:48:34 -To by nebylo špatný. Místo toho, aby se na mě vykašlal,
00:48:37 by mě proměnil v kámen. A netrpěla bych.-Přestaň.
00:48:41 Dej už pokoj s Raulem. A večírek tě měl rozptýlit.
00:48:44 Tak se napijeme a budeme se bavit.
-Šíleně.
00:48:55 Promiňte! Promiňte!
00:48:59 Promiňte, ale večírek končí.
-Cože?
00:49:03 -Nedělám si legraci. Končíme. Vraťte se domů. Děkuju.
00:49:07 Jde se! Šup! Večírek skončil. Je konec!
00:49:11 Děkuju, je konec. Ahoj, ahoj! Děkuju, děkuju.
00:49:18 -Co je?
-Nic. Konec.
00:49:20 Nemůžu to přece přehánět. Pak je těžký vrátit se
00:49:23 do normálního života.
-Jsi na bednu.-Kšc!
00:49:30 -Dostal jsem nápad.
00:49:31 -Restaurace!
-Jo, jasně, restaurace!
00:49:34 -Je to tam jedna vedle druhý. A ty sushi-bary, paráda.
00:49:37 -Ještě kvůli vám zmeškám letadlo.
-Ermanno? Kde sakra jsi?
00:49:42 -Kde jste vy? Jsem na letišti.
-To my taky.
00:49:44 -Ten let vůbec není hlášený. A letiště pomalu zavírá.
00:49:49 -A na jakým teda letišti teď jsi?
-V Ciampinu, co maj levný letenky.
00:49:55 -Víš co? Promluv si s tím pitomcem sama, buď tak hodná,
00:49:58 spletl to, je v Ciampinu.
-Jelito! -Co?
00:50:02 -Lásko!-Miláčku, chtěl jsem tě překvapit.
00:50:05 -Leť zítra prvním letadlem, přijedu pro tebe na letiště.
00:50:09 -Jasně, prvním letadlem!
-Do Heathrow, nezapomeň.
00:50:12 -Neletíme do Londýna?
-To je jméno letiště.
00:50:15 Napiš si to. Budu spelovat.
-Co mi budeš dělat?
00:50:19 -Miluju tě.-To já tebe taky. A kolik máš ještě času do odletu?
00:50:23 -Žádný, my už... Počkej, máme hodinu zpoždění.
00:50:29 -Večírek nanic. Co jsem vlastně od toho čekala?
00:50:35 ZVONEK
00:50:49 -Můžu? Myslím, že jsem tu nechal mobil.
00:50:53 -Pojď.
-Díky. Tady je.
00:50:57 Pěknej večírek.
-Fantastickej.-Čau.-Ahoj.
00:51:07 Zase ty moje přeludy. Jak mám toho kluka dostat z hlavy?
00:51:14 ZVONEK
00:51:16 To už snad stačilo! Prosím tě, neotrav...
00:51:31 -Tak se tedy uvidíme v Londýně.
-Lásko!-Co?
00:51:59 -V tu chvíli se levé křídlo uvolní, a pak přijde přihrávka od obránců.
00:52:04 -A pravé křídlo se přesune na pozici číslo 4,
00:52:08 přímo sem, přesně takhle a tak vytvoří početní převahu.
00:52:11 Jasně.
-Výborně.
00:52:13 Těm pitomcům to neleze do palice a ty jsi to pochopila.
00:52:17 Vezmu tě jako asistentku.-Rozkaz.
-Jasně, chci tě vidět ve vodě.
00:52:25 -Bože, to je nádhera.
-Je to úchvatný.-Ano.
00:52:28 -Caruso, ten slavný tenor,
00:52:31 chtěl tady strávit poslední dny svého života.
00:52:34 Říká se, že před smrtí snil o tom, že se znovu setká s Adou,
00:52:37 se svou láskou, která ho nechala. To pro ni zpíval "Nevděčné srdce."
00:52:42 To pak zpívali všichni tenoři, ale nikdo jako on,
00:52:46 s takovým citem, tak pravdivým.
-"Nevděčné srdce".
00:52:50 Tu píseň znám, je krásná.
-Ano, smutná. Ona už se nevrátí.
00:52:55 Existují i jiné neapolské písně stejně krásné,
00:53:00 ale je v nich víc naděje. A teď jsme u moře.
00:53:04 Znáš "Námořníčka"?
-Ne.
00:53:09 -(zpívá) Na břehu moře jsme se milovali.
00:53:14 -Giuseppe! Giuseppe!
-Hm?
00:53:17 -Takže na tohle jsi myslel, když jsi říkal, že budou lítat třísky?
00:53:20 -E-e...
-E?
00:53:23 -Prosím, připravit, tři dva jedna, jedeme!
00:53:27 -Doktore Freissi, vy jste přece vyhlášený odborník
00:53:31 na nepochopení a potřebu útěchy. Co se vlastně může stát,
00:53:36 když mají tyto dva pocity, řekněme, jaksi navrch?
00:53:40 -Víte, slečno, žádná lidská bytost není tak křehká,
00:53:45 jako ten, kdo miluje, ovšem cítí se nepochopen.
00:53:49 Morální a racionální struktury tvořící jeho emotivní sféru,
00:53:54 podléhají nesmírně silným tlakům, velice silným stresům.
00:53:58 V tu chvíli muž, nebo žena, je jako...
00:54:02 Je jako...
00:54:06 Je jako mince.
00:54:09 Mince, která se kutálí, otáčí, poskakuje.
00:54:15 A stačí malý závan, aby spadla na jednu stranu...
00:54:21 ...nebo na druhou.
00:54:23 Pochopila jste to?
-Ne, nepochopila jsem nic.
00:54:26 Ale vypadá to ohromně zajímavě.
-Brzy to pochopíte, slečno.
00:54:30 -Capone, Valentini.
-Merlone.-Ne.
00:54:32 Merloni. Merloni je totiž nešika kolosálních rozměrů.
00:54:36 Ale bez něj se neobejdeme.
-Nemůžu se dočkat,
00:54:40 až je uvidím ve vodě.
-Vezmu tě tam zítra.
00:54:42 -(zpívá) Stongo a mori.
00:54:46 "Stongo a mori" znamená:
00:54:50 Já umírám.
00:55:16 -Ale ty nejsi námořník. Ty jsi nakladatel.
00:55:20 -Dobře. Námořníček vytáhne vesla do loďky.
00:55:25 -Děkuju.
-Pojďme.
00:56:03 -Mrzí mě to. Máš všechny důvody být na mě naštvaná.
00:56:07 Měl jsem ti říct hned, jak se věci mají.
00:56:09 -Ne, rozumím, neboj se, už jsem to pochopila.
00:56:14 Trvá to dlouho? S tou brunetkou z fitka?
00:56:18 -Jaká brunetka? Kdyby tak...
-Kdyby tak? Ona je pro.
00:56:23 To je na ní vidět. (v duchu) Co mu to říkáš?
00:56:27 Ženeš ho do její náruče. Jsi pitomá!
00:56:29 -Ty to nechápeš. Nikdo jiný není.
00:56:33 Je tu ale jiný důvod, proč to nejde. A v tom je ta potíž.
00:56:39 Strašně se mi líbíš.
00:56:46 -Promiň. Skončil jsi u: "Strašně se mi líbíš".
00:56:50 -Nemůžu. Nemůžu s tebou chodit.
00:56:53 -Jasně, že můžeš.
-Věř mi, nemůžu.
00:56:56 -Líbím se ti, ale nemůžeš se mnou chodit?
00:56:59 Tak mi vysvětli proč. Potom bude na mě, jak to vezmu.
00:57:04 -Já to nezvládnu. Udělal jsem chybu, že jsem přišel.
00:57:08 -Ne, zůstaneš tady, dokud mi nevysvětlíš, proč.
00:57:16 -Cristino, já...
00:57:21 Musím ti říct...
00:57:24 Já... Já...
00:58:04 Připravili: Překlad: Kateřina Vinšová
00:58:08 Texty písní: Jaroslav Machek Dramaturgie: Klára Mathé
00:58:13 Asistentka režie: Eva Maxová Vedoucí produkce: Pavel Fuchs
00:58:17 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:58:20 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský Dialogy a režie: Vladimír Žďánský
00:58:25 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2012
V rodině Del Fioreových to vře. Giulio se v otcovské roli necítí příliš jistý a kupuje si Yanga drahými hračkami. Monicu starost o Adriana vyprovokovala k činu, který pro ni znamená opravdovou oběť – vydala se jej hledat do přírody. Na Paola a Lauru, kteří těžce nesou své odloučení, čeká pokušení nevěry: na Lauru fešný nakladatel Marco, opojná atmosféra Sorrenta a úspěch knihy, na Paola laskavá náruč Valerie, která jej na rozdíl od Laury (tak se mu to alespoň zdá) uznává a naslouchá mu. Vše se komplikuje, když do hry vstoupí nedorozumění s telefony. Vydrží náš ústřední pár, nebo podlehne svodům?