Všichni blázní po lásce – ať už přináší radost, nebo bolest. Italský seriál. ### Hrají: E. Solfrizzi, S. Roccaová, N. Murgiaová, M. Brenno, C. Natoliová a další. Režie Riccardo Milani
00:00:02 Česká televize uvádí epizodu z italského seriálu
00:00:10 Laura - zelená
00:00:13 Paolo - modrá
00:00:15 Michele - bílá
00:00:18 Monica - žlutá
00:01:37 BLÁZNIVÉ LÁSKY
00:01:40 Láska nám mění život
00:01:52 -Velmi rychlý.
-Byl jsem rychlý. Jsem dobrý.
00:01:55 -Kdybyste ovšem dokázal pořádně upevnit plenku.
00:01:58 A kdybyste si vzpomněl na aplikaci zinkové masti.
00:02:01 -Nedal jsem mast.
-Víte, co to znamená?
00:02:04 Zarudnutí!-Ne.-Infekci!-Ne.
-Horečku!-Ne.
00:02:08 -Zvracení!-Zvracení, ne, to ne.
-Rychle, začněte znovu!
00:02:15 -Už vím, už vím. Zinek. Zarudlá, zarudlá prdelka.
00:02:19 Ne, ne. Zinková prdelka.
00:02:25 BUDÍK
00:02:30 -Dobré ráno, miláčku.
00:02:34 -Hm.-Co je?-Nepamatuju si, jak se starat o novorozence.
00:02:39 Ani na plenky už si nevzpomínám.
00:02:43 -To je jeden z tajemných darů přírody.
00:02:46 Zapomínáme všechno. Neví se, z jakého důvodu
00:02:50 člověk zapomíná na první měsíce života svého dítěte.
00:02:55 Možná nějaký hormon.
00:02:58 Asi také proto, že kdyby si člověk pamatoval ty bezesné noci,
00:03:03 porod, obavy, byli by tady samí jedináčci.
00:03:07 Uvidíš, až přijde ta pravá chvíle, budeš skvělý.
00:03:12 Jako jsi byl s Cristinou.
-S jakou Cristinou? Aha, Cristinou.
00:03:23 -Půjdem ale každej zvlášť. Nechci, aby mě viděly ty bestie.
00:03:26 To by pak bylo peklo.
-Ale dřív nebo později...
00:03:29 Co je to za vztah, když nesmíme nikomu říct, že jsme spolu?
00:03:31 -Nechceš mě vidět přejetou miniautem, ne?
00:03:37 Ahoj.
00:03:51 -Proč nejdou dovnitř spolu?
-To nevím. -To jsou blázni.
00:03:56 -Ahoj, Monico.-Včera večer se napsala velká kapitola ságy
00:04:01 o citových úspěších naší Monicy.
-Neměla jsi jít někam s Michelem?
00:04:06 -Nedorazil, ale přišel Ermanno, ten s čokoládou.-Bylo to tak zlé?
00:04:15 -Ale já se ptám, jak je možné...
00:04:18 -Zůstat lhostejný tváří v tvář tomu příběhu?
00:04:21 -Ne, lhostejný ne. Příběh je krásný.
00:04:25 Možná trošičku pomalý ve střední části.
00:04:29 Ale ty ses taky vrtěla na sedadle.
-To bylo z rozrušení.
00:04:35 -Já se ptám, jak je to možný? Jak je to možný?!
00:04:38 Když tě pošlu na film, znamená to, že vím, že se Monice bude líbit.
00:04:42 A ty uděláš co? "To je otrava."
-Řekla ti všechno?
00:04:45 -Taky to, že když chrápeš, pískáš.
-Připravil bych se.
00:04:48 Něco bych si přečetl.
-Uvědom si, kudy jdeš.
00:04:51 Kluci si jenom hrají s míčem, ale holky si čtou.
00:04:54 A ty si necháš ujít takovou příležitost na místě,
00:04:57 kde se narodil Apollinaire. Ale proč ti to říkám?
00:05:00 Jsme přímo u podstaty věci, víš? Když jdeš do kina s ženou,
00:05:04 nejdřív se máš snažit pochopit, jak to vnímá a pak se přizpůsobit.
00:05:07 Ale ty začneš vyjadřovat svý názory. Kdo to kdy viděl?
00:05:11 -Michele, je to jen film, filmový médium.-Médium, médium.
00:05:14 Kdy jsi říkal, že se uvidíte?
-Pozítří.
00:05:17 -Už jen to, že ti dala druhou šanci, hodně znamená.
00:05:21 Ale musíme to odložit.
-Proč?-Jaký proč?
00:05:24 Potřebujeme čas na tvoji přípravu. Uděláš další chybu a je konec.
00:05:28 -To je strachu. Nehrajeme tady přece o život.
00:05:31 -Hrajeme tady o něco mnohem důležitějšího. O štěstí.
00:05:44 -Mám zpoždění jen chvilku. Měla jsem trochu obtížný začátek dne.
00:05:52 -Moje trojčata chytla nějaký virus v jeslích.
00:05:55 -Nina mě donutila připravit snídani i pro imaginárního kamaráda.
00:05:59 -Já jsem si ulomila nehet, když jsem zkoušela topinkovač.
00:06:03 -Jestli se pokoušíš zmírnit to, co chceš říct, řekni to rovnou.
00:06:07 Co ti řekl Bui?
-Jsem ráda, že vám můžu sdělit,
00:06:11 že pokud jde o můj život, můj manžel se vrátil domů.
00:06:15 -To je hezké.
-Pro mě ne, pro domov.
00:06:19 A já jsem mu řekla: "Jestli se vracíš domů, já odcházím."
00:06:23 A on mi ukázal dveře.
-Bože, a co jsi udělala?
00:06:26 -Šla jsem. Co jsem měla dělat?
00:06:29 To jsem se měla vrhnout na zem, rvát si vlasy a křičet:
00:06:33 "Proč mě nezadržíš, ty ubohý zatracený červe?!"
00:06:36 Najdu si ubytovnu.-Ne, vezmu tě k mé matce a ta ho stáhne z kůže.
00:06:41 -Ale proč hned ubytovnu? To je hrozně smutný.
00:06:44 Pojď k nám. Budeš mým hostem.
-Děkuji. Díky, uvidíme.
00:06:48 Každopádně, pokud jde o to, co se týká také vás,
00:06:52 Bui mi nabídl místo šéfky.
00:06:58 Já to odmítla. Nepřevezmu místo Monicy.
00:07:01 Ano, jsem hloupá, ale nebudu pomáhat tomu slizounovi vyhazovat všechny.
00:07:06 -Odpusť nám, Leo.
-Jo. -Jsi skvělá.
00:07:09 Musíme zůstat pevní jako jeden muž. A Bui neprojde.
00:07:12 -A víte, co se stane? Přijme ředitele odněkud zvenčí.
00:07:17 Obdivuju tvoje gesto, ale nevěřím, že zastaví Buiho. Nezastaví ho.
00:07:21 Nezastaví.
-Rozumím. Tak dobře.
00:07:24 Dobře, nemusíte naléhat, do boje vyráží Maya.
00:07:28 Nikdo z nás nebude propuštěn.
-Drahoušku, při vší úctě,
00:07:32 když neposlouchal Monicu a mě, které víme, jak se dělá časopis...
00:07:36 -Nevím, jak se dělá časopis, ale vím moc dobře...-Ne!
00:07:40 Ty chceš?-Ty bys chtěla? -Jo, chce.
-Jo. A uvidíme. Popřejte mi štěstí.
00:07:46 -Mayo! -Ahoj.-Já to nechápu. Co chce udělat?-Jsme s tebou.
00:07:55 -Co jsi vzal?-Co jsem vzal? Preverta a všechno o Leloucheovi.
00:07:59 -Všechno o Leloucheovi?-Jo.
-Chceš vtrhnout na dívčí kolej?
00:08:03 -K čemu by mi byly knihy? Udělal bych to holýma rukama.
00:08:06 Ne, ne, připravuju zrychlený kurz Monicismu.-Čeho?
00:08:10 -Pracuju totiž na tajné misi pro Kupida.
00:08:12 Pomáhám čokoládovému Ermannovi dobýt Monicu.
00:08:15 Sám by to asi nedokázal.
-Aha.
00:08:18 -A ty máš co?
-Knihy o dětech.-Už zas?
00:08:21 Neprobírali jsme snad dětský témata? Nevíš už všechno?-Jak všechno?
00:08:25 Pravda je, že když se narodila Cristina, dělala všechno Eleonora.
00:08:29 Michele?-Co?-Říkal jsem, že všechno dělala Eleonora.
00:08:32 Chci, aby tentokrát...
-Michele?
00:08:35 Co?-Tentokrát chci, aby se mnou Laura mohla počítat.
00:08:38 -Ukaž mi to. "Ne, která pomáhají vyrůstat".
00:08:41 Ubohý dítě. Ještě se nenarodilo a už ho chceme drtit zákazy?
00:08:45 -Je snadný dovolit dítěti, co si přeje. To je chyba.-Jo.
00:08:49 -Co já vím, jak jsem to zvládl s Cristinou? Co jsem zkazil?
00:08:54 Michele?-Hm?
-Abych neopakoval stejný chyby.
00:08:58 Například. Cristině je sedmnáct.-Vážně?
00:09:01 -Jak to, že ještě nemá kluka? Kde je chyba?-Jsi milý. Promiň na chvíli.
00:09:06 Chtěl jsem poradit s touhle knihou. "Slova lásky".
00:09:09 Můžu ji dát kamarádovi, který to neumí se ženami?
00:09:15 -Přátele si vybíráme na základě spřízněnosti.
00:09:18 Vy dvě máte společné pouze to, že nikdy neťukáte.
00:09:22 -Jo. Cristina mi řekla, že jsi tady. Samozřejmě studuješ.
00:09:25 Všiml sis, že ve škole máme rozbitý topení? -Vážně? Bravo.
00:09:29 Děláš na kriminálce? Tobě opravdu nic neunikne.
00:09:34 Dnes ráno jsme mrzli. Co děláš s tou rukou?
00:09:37 -Každopádně ti chci říct tohle:
00:09:40 všechny předešlý generace měly odvahu za něco bojovat,
00:09:43 a my nedokážem protestovat ani kvůli rozbitýmu topení?
00:09:47 -Předešlé generace měly ideály. Vaše chtěla filmy
00:09:50 "Velký bratr se dívá", a teď se zajímáte o rozbité topení?
00:09:54 -Jak to souvisí? Přesvědč ho, ať si zajde promluvit s Mancusovou.
00:09:59 Jeho si poslechne.-Kašli na něj.
-Dveře!-Panebože! Psycho!
00:10:04 Jo, Martino, fakt máme ve škole rozbitý topení?
00:10:08 -Ty necejtíš tu zimu? Ne, jsi zamilovaná do Davida.-Pšššt!
00:10:13 Co řveš? Emanuele to neví. Ššš!
00:10:16 -Co blbneš? Ty se stydíš, že máš kluka?
00:10:19 -A vůbec, viděla jsi jeho? Viděla jsi mě?
00:10:23 -Z čeho máš pořád strach?
-Že se mi ostatní budou smát.
00:10:27 Martino, je šíleně hezkej. Modrý oči. K zbláznění.
00:10:32 -Ne.
00:10:34 Ne.
00:10:38 Tohle vím. To je od té sochařky. Canosa.-Jo, Canosa di Puglia.
00:10:42 Až na to, že je to sochař a jmenuje se Canova, ne Canosa.
00:10:46 -Spletl mě zeměpis. Teď se budu soustředit na umění.
00:10:49 Jeď, jsem nažhavenej.
-Hm.
00:10:52 No?
-Lehký. Venuše. La Venere.
00:10:55 -Hm, děkuju, ale La Venere od koho?
-No přece od Mileta.
00:10:59 -Jakýho Mileta? Botticelli.
-Od Botticelliho nebo od Mileta.
00:11:04 To je jedno.-Když tak z Miletu. A Miletské Venuši chybí ruce.
00:11:08 -To je taky Venuše. S tím obličejem to je Venuše.
00:11:12 -Tak dost, stačí.
-Lucio Fondana, moderní umění.
00:11:16 Ale je tu nějaká chyba. Chybí trhlina uprostřed.
00:11:19 -Jenže je to Fontána, ne Fondana, a já tě roztrhnu hned.
00:11:22 Snad vidíš, že tam není diapozitiv. Je to prázdnej rámeček.
00:11:26 -Máš říct, že test skončil. Když mi to neřekneš,
00:11:28 vyjdu z toho jako malej kluk, co propadá z dějin umění.
00:11:31 -Neskončili jsme. Neskončili. Neskončili. Je třeba studovat.
00:11:35 Ty nevíš vůbec nic. Jo, a když říkám nic, znamená to opravdu nic.
00:11:38 -Michele, já myslím jednoduše. Vesele. Říkali to už v dětství.
00:11:43 Ermanno myslí jednoduše.-Možná je to tak, ale to není kompliment.
00:11:56 Studuj.-Řídím se tím, co řekneš, ale bude mi tohle k něčemu?
00:12:00 Podívej. 35 let, příjemný vzhled. Vidíš?-Jo.
00:12:04 -Ekonomicky zajištěnej. Vzácnej druh, ženy po něm šílí.
00:12:08 Není nutný...-Pro jakoukoliv ženu, ale pro Monicu ne.
00:12:12 -Nahnals mi strach ze selhání. Jdu studovat.-Ne, ne, ne. Poslyš.
00:12:16 Kdyby to bylo beznadějný, nebyl bych tady a neztrácel bych čas.
00:12:20 Udělám z tebe dokonalýho muže.
-Dokonalýho.-Dokonalýho.
00:12:24 -Dokonalýho.-Dokonalýho.
-Dokonalýho.-Dokonalýho. Jo!
00:12:29 MOBIL
00:12:31 -Vezmeš to?
-Hm.
00:12:36 Prosím?
00:12:38 Prosím? Haló?
00:12:42 Claro, já vím, že jsi to ty. Je zbytečný, abys mlčela.
00:12:46 Smiř se s tím. Dej si pokoj!
00:12:51 Nic. Nedokáže prostě pochopit, že jsme se k sobě vrátili.
00:12:55 -Jo, chudinka.
-Hlásná trouba.
00:12:58 Volá kdykoli ve dne v noci.
-Tomu se říká rušivá činnost.
00:13:01 Ty jsi dělala totéž, když jsem byl s ní.
00:13:04 -Netvrdím, že bych měla být nějakým vzorem skvělýho chování.
00:13:08 Ale když udělám pitomost já, musí ji pak dělat celý svět?
00:13:11 -Poslyš, přestaňme už s Clarou. Pojď, sedni si tady.
00:13:16 Podívej.
00:13:18 Ta agentura se zdá seriózní.
-Panebože, ten je hezký.
00:13:25 Ale zvládneme to? Víš, jedna věc je, kdybychom to udělali my.
00:13:29 Byli bychom do toho hozeni jako ostatní rodiče, ale takhle?
00:13:33 Musíme se rozhodnout, že budeme vychovávat cizí dítě.
00:13:37 To je velikánská zodpovědnost.
00:13:41 -Já jsem si jistý, že budeme nejlepší rodiče na světě.
00:13:45 Je mi jedno, odkud bude, jak bude starý, jestli kluk nebo holka.
00:13:49 Bude to pořád naše dítě. Dej mi pusu.
00:13:58 -Miláčku, už toho nech. Kluk nebo holka, to je jedno.
00:14:02 -To říkáš ty, protože jsi žena. Jsou otcové, kteří si
00:14:05 s klukama hrají s balónem, s vojáčkama, autodráhou, mašinkama.
00:14:09 -Ne všichni. Můj otec tyhle chlapecké hry neprovozoval.
00:14:13 Pak se přišlo na to proč.
-Emanuele.
00:14:15 -Ale na druhou stranu jsou otcové, co dávají vojáčky do rukou i holkám.
00:14:20 A pak se výsledky projeví.
00:14:23 -Já už bratra mám. Chtěla bych sestru.
00:14:26 MOBIL
-Někomu zvoní mobil.-To bude můj.
00:14:29 -Mami, to teď Cristina bude taky moje sestra?
00:14:34 -No, ano.
00:14:36 Ty se staneš sestrou toho děťátka a Cristina také.
00:14:40 Tudíž budete sestry. Jez.
00:14:43 -Neaplikujme tranzitivní vlastnosti na sourozence, ano?
00:14:47 Protože tady díky otcům, kteří vychovali dcery jako kluky
00:14:51 a syny jako... nechápu přesně jak, je už celá věc tak dost tragická.
00:14:55 -Úplně ji poplete.
-Nino, já a ty máme mámu a tátu.
00:14:59 Cristina má jinou mámu a jiného tátu.
00:15:03 To dítě, které se narodí, bude mít dalšího otce a matku,
00:15:07 kteří se z poloviny kryjí s našimi rodiči. Rozumíš? Ne.
00:15:11 -A nemůžeme si raději pořídit křečka?
00:15:16 -Cristino, můžeš jít ke stolu?
00:15:20 Promiň, Cri.
-Tati!
00:15:23 -Ty telefonuješ?-Jo, jo. Mluvím se spolužačkou ze školy.
00:15:28 A proč? Co je? Co chceš?
-Celý večer čekám, až skončíš.
00:15:32 Chtěl jsem si s tebou popovídat.
-O čem?-O ničem. O nás dvou.
00:15:36 O tom, když jsi byla malá, o té věci s těma vojáčkama.
00:15:41 -Tati, to byl fór. Klídek. Jsi skvělej otec. Jasný?-Jo.
00:15:45 -Tak jo. Ahoj, tati. Běž. Ahoj. Ahoj, ahoj.
00:15:50 Haló, Davide? Ne, promiň. Ne, promiň, to byl můj otec.
00:15:54 Je trochu nervózní, protože jeho partnerka čeká dítě.
00:15:57 Ne, promiň mi to. Co říkáš?
00:16:00 -Když je břicho špičaté, ne úplně, trochu špičaté, tak to bude kluk.
00:16:06 Když je kulaté, ale míň špičaté, říkají, že to bude holka.
00:16:11 -Říká kdo?
-To je napsaný v těch knížkách.
00:16:15 -Aha, v odborných.
-Píšou to.
00:16:20 -Nemám ještě žádné břicho, není to ještě vidět.
00:16:24 Ale taky jsem koupila pár knížek.
-Kniha o jménech. Hezký.
00:16:32 Malachia, Melchiorre, Porfirio.
-Miláčku, takhle ho hned vyděsíš.
00:16:37 -Ne, to jsou jména, který vyřadíme.
-Tak jo.
00:16:40 -I když Porfirio...-Zapomeň na to.
-Není špatný.-O tom ani neuvažuj.
00:16:45 -Porfiriucio.
00:16:48 -Je opravdu hezké, že až se narodí, tak nás spojí. Úplně všechny.
00:16:52 A naše děti se stanou sourozenci.
00:16:55 -Podle mě bychom to jméno měli vybírat všichni společně.
00:16:59 -Ano, ale jak?
00:17:02 -Čtvrtfinále. Semifinále. Finále. A to je vítěz.
00:17:07 Takže si každý vybere své jméno, napíše ho na lístek, ten složí,
00:17:13 vloží ho do této průsvitné koule a nakonec ho vloží do této urny.
00:17:19 Pak se to pořádně zamíchá
00:17:21 a budeme losovat jména, která se utkají.
00:17:25 Takže každý z nás hlasuje pro jedno ze dvou jmen, která soutěží.
00:17:30 Jeden příklad.
00:17:32 Tak dejme tomu, že Emanuele vybere Geremia.
00:17:36 -Emanuele nevybere Geremia.
-Jenom jako.
00:17:39 Říkám, že vybere Geremia, ale pak vybere jméno, které chce.
00:17:43 Řekněme, že Cristina vybere například Dionigi.-Dionigi?
00:17:46 -Geremia a Dionigi, jako. Pak vyberete jména, která chcete.
00:17:50 My všichni hlasujeme pro jedno nebo pro druhé z těchto dvou jmen.
00:17:54 Vítěz jde do dalšího kola, ze kterého se postupuje
00:17:58 do čtvrtfinále, semifinále, potom finále a tady je vítěz. Jasný?
00:18:02 Tak jako u stolního fotbalu.
-Ale proč? Ty máš chuť si hrát?
00:18:07 -Ukážeme si to. Tak to bude hned jasný. Já navrhuju Lorenzo.
00:18:11 -Já Davide.
-Davide. Emanuele vybral Davide.
00:18:14 -Co? Řekl jsem to. Myslel jsem, že se ti to bude líbit.
00:18:18 Evokuje mi krásu, nedosažitelnost.
-Davide je pěkné.
00:18:23 -A já chci Mattia.-Mattia, krásný, Mattia. Jo. Proč ne?-Bože, to ne.
00:18:28 -A mně se líbí Blu.
-Blu. To je krásné. Blu.
00:18:32 -A pro kluka nebo pro holku?
-Pro oba dva.
00:18:36 -Filippo říká, že mluvil s děťátkem a tomu se Blu líbí.
00:18:39 -Ne, ne, ne. Prosím vás, nedělejme si legraci.
00:18:42 Když nemáte soucit s ním, myslete na mě. Já mám dost problémů.
00:18:46 Chybí mi už jen bratr, který se jmenuje Blu.-Nebo sestra.
00:18:49 -A co se tím změní?
-Počkej, Emanuele.
00:18:51 -Přece nemůžeš odsoudit Ermanna bez možnosti odvolání jen proto,
00:18:55 že se mu nelíbil film, který tebe naopak dojal?-Já vím.
00:18:59 Dám mu ještě šanci a vyjdu si s ním znova.-Jo.-Jsem prostě taková.
00:19:02 Nedokážu přestat snít, že existuje muž určený pro mě.
00:19:06 Jsem blázen?
-Ne.-No tak.
00:19:09 -Vlastně mu musíš dát jenom možnost se projevit. Čas a způsob.
00:19:13 Vzpomeň na nás. Napřed jsme se nesnášeli.
00:19:17 -No a co? My spolu přece nechodíme.
-Právě.
00:19:21 Láska je ještě namáhavější.
-Namáhavější?-Jo.
00:19:25 -Ale ty jsi s jednou ženou dvě noci a jdeš k jiné.-To není namáhavé?
00:19:29 -Zatraceně.
-Zatraceně.
00:19:32 -Už musím jít.
-Běž.
00:19:34 -Tenhle nápad se snídaní musíme zopakovat, bylo to příjemné.
00:19:38 Hezký den.
-Ahoj.
00:19:41 Měj se.
00:19:50 Ne.
00:19:57 -"Drahá Lauro, zamilovala jsem se do muže, který už má jiné závazky."
00:20:01 "Bylo to silnější než já. Nedokázala jsem ovládnout své city,
00:20:05 i když jsem věděla, že to není správné."
00:20:08 "Chci požádat o odpuštění ženu, kterou jsem zranila. Kajícnice."
00:20:17 Kajícnice?
00:20:33 -Musíme bojovat hlavně silou našich myšlenek!
00:20:37 Za lepší a spravedlivější společnost! -Jo! Správně!
00:20:42 -Je to příležitost pro nás všechny!
-Ano!
00:20:46 -A především musíme bojovat za nové topení ve škole! -Bravo!
00:20:51 Bravo!
00:20:53 -Bravo!
00:20:57 -Děkuji vám.
-Je tak hezký.
00:21:02 -A tak mužný.
00:21:13 -Prej je tu hezký společenský středisko. Mohli bychom tam zajít.
00:21:18 -Co kdybychom šli k tobě domů?
-Proč ke mně domů?
00:21:21 -Ještě jsem to tam neviděl. Teda kromě sklepa.
00:21:25 -Já u tebe taky nebyla.
-Jasně, ale ty tam nechceš přijít.
00:21:30 A sama jsi říkala, že u vás nikdo není. No tak, jsem zvědavej.
00:21:34 -Dobře. Tak jo. V šest?
-Tak v šest.
00:21:49 -Ajaj. Sakra!
00:22:05 -Srážka?-Ale ne. Vandalové. Nechali mi na tom hezkou vizitku.
00:22:09 -Rukama to nenarovnáš. Musíš to vyměnit.
00:22:13 -Vsadím se, že kdyby byla Davidova, zkusila bys to.
00:22:16 A netvař se jako svatoušek, já jsem vás viděl.
00:22:19 -Nechci, aby se to vědělo. Mohl by ses chovat jako bratr?
00:22:24 -To radši nechtěj. Bratr jako já by tě přestal bavit.
00:22:28 Buď ráda, že jím nejsem.
00:22:30 Ale jak jsi to udělala? Hypnóza, droga?
00:22:34 Neuraz se, ale je to jako by se Belluciová zamilovala do mě.
00:22:38 Neptala ses, jak je to možné?
-Nevím, jak se to stalo.
00:22:42 Nebude to na dlouho. Otevře oči a...
00:22:47 -Když tě slyším takhle mluvit, řekl bych, že jsi moje sestra.
00:22:53 Au.-Co jsi dělal?-Ale nic. Vandalové, už jsem ti to říkal.
00:22:57 Řekni Martině, že promluvím s Mancusovou,
00:23:01 abychom protestovali kvůli tomu topení.-Jasně.
00:23:04 -Ta se pustila do práce, co?
00:23:07 -Běžte si dát to dobré kafe, které jsem připravila jenom pro vás.
00:23:11 -Dobře. Moc děkuju. Ahoj. Tak potom.
00:23:20 -Hotovo, děvčata.
-Děvčata a chlapče.
00:23:23 -Zítra jdu se slimákem. -Děkujeme ti.
-A taky si myslím, že bys pro nás
00:23:27 udělal totéž, kdyby byl Bui gay.
-To by ještě scházelo.
00:23:32 -Ty ses nikdy nepřetrhla, pokud jde o práci. -Jasně.
00:23:36 Ale teď bych o ni mohla přijít.
-Děláš to sice pro nás pro všechny,
00:23:40 ale moc se to neliší od toho, když si někdo užívá, aby udělal kariéru.
00:23:45 Je to nemorální, ne?-Na morálce je pěkný, že každej má svou vlastní.
00:23:50 Pro mě jsou muži jako bonbony.
-To nechápu.
00:23:54 -Jo, jako bonbony. A těch je přece hodně, ne?
00:23:58 Jsou s dvojitou vrstvou, pak jsou hladký, tmavý fondánový,
00:24:02 taky mléčný, ty, co ti chvíli leží v žaludku, pak plněný nebo pralinky.
00:24:07 Já jsem zvědavá a chci ochutnat všechny.
00:24:11 I ten trochu otlučenej ze země, co spadl z podnosu.
00:24:15 SRKÁNÍ
00:24:20 -Dobrá.
00:24:22 -Bui je takovej zdravotní bonbon.
00:24:25 Spolknu ho, abych se vyhnula většímu zlu.
00:24:30 -Hezký. Blu.
00:24:32 A Davide? Kdo to navrhnul?
-Já ne, přísahám.
00:24:38 Tohle je jejich část.
00:24:45 To je Nina a Emanuele.
00:24:48 Děti partnerky mýho otce a Ricarda, kterej je gay.
00:24:53 -Tomu nerozumím. Tvůj otec je gay?
-Ne, tos nepochopil.
00:24:58 Ne. Nina a Emanuele jsou děti partnerky mýho otce.
00:25:02 A Riccardo je bejvalej manžel partnerky mýho otce, ale je gay.
00:25:07 -Aha, jasně. Rozumím.
-Fakt?-Jo, jo, rozumím.
00:25:10 -Ne, Ermanno, ne. U Lelouche musíš být přesný.
00:25:13 Ten titul je Muž, čárka, žena. Ne Muž a žena.
00:25:16 Ona si na tyhle věci potrpí.
-Je to moc složitý, nechme to bejt.
00:25:20 Mám z toho úplnej guláš.
-Souhlasím, ale to si nech pro sebe.
00:25:24 Důležité je pro ni melodrama, při kterém usneš.
00:25:28 A důležitý je Lelouche. Pro Monicu je Lelouche svatý. Jasné?
00:25:32 -Poslyš, hodně z těch věcí, který jsem objevil, se mi dokonce líbilo.
00:25:36 Cítím se bohatší, ale...
-Do dokonalého muže máme daleko.
00:25:39 -Jenže ty netvoříš dokonalýho muže, ty vyrábíš fotokopii.
00:25:43 Vykašleme se na to šílenství s Prevertovou poezií
00:25:47 a s obrazy od Pollocka. Udělám z nich koule a strč si je někam.
00:25:50 -Na tenhle druh humoru s Monicou zapomeň, jo? A sedni si.
00:25:54 Takže jaký problémy budeme řešit. První je mít úspěch.
00:25:58 Pak přijdou další lekce o tom, jak zůstat na trati ve hře.
00:26:02 Mám tady seznam věcí, které se jí líbí a které nelíbí.
00:26:06 Třeba místa, kam ji můžeš vzít. Národní kuchyně. Japonská. Nenasytí.
00:26:10 Čínská. Ne, je pro chudé. Indická. Moc kořeněná.
00:26:13 Pizza jí nedělá dobře.
00:26:16 Zbývá kuchyně fusion. Piš si, fusion.
00:26:19 Tibetská a překvapivě eritrejská. Taky se jí líbí trochu si popovídat.
00:26:25 -To je dobře, protože...
-Jak jsi to napsal?
00:26:28 "Fusion" se to píše. Napiš to jako píšeš cru.
00:26:36 -Teda. Připomíná mi to všechno, kromě dívčího pokojíčku.
00:26:41 -Nech toho. Cejtím se jako při zkoušení.
00:26:44 -To je jenom zvědavost.
00:26:47 A taky závidím těm, kteří mají to štěstí být ti nablízku.
00:26:52 -Víš co? Zdá se mi to nemožný.
00:26:55 -Copak?
00:26:57 -Všechno to, co děláš, co říkáš. Nemůžu si pomoct, stydím se.
00:27:05 TŘÍSKNUTÍ DVEŘÍ-To jsem já.
-Otec!-Klid, není to tvůj manžel.
00:27:10 -Ahoj.
-Ahoj, tati.
00:27:12 -Dobrý den.
-Dobrý.
00:27:15 -To je...
-Davide.-Davide.
00:27:19 -Těší mě, já jsem Paolo. Jsem otec Cristiny.-Hm.
00:27:25 -My jsme se učili.
-Ano?-Jo.
00:27:28 -Jo. To je dobře, dobře. Tak teda pokračujte v tom studiu.
00:27:34 Protože já už jsem stejně na odchodu.-Dobře.
00:27:37 -Ahoj, Davide. Moc mě těšilo.
-Na shledanou.
00:27:41 Na shledanou.-Na shledanou.
-Ahoj, tati.
00:27:44 -Tak já jdu.
-Ahoj.
00:27:48 Jestli si toho všimnul...
-Není hloupej.
00:27:56 -Co děláš?
-Pošlu ti ji.
00:27:59 Kdybys nemohla uvěřit, že je to pravda.
00:28:14 -"Pochopila jsem, že to, co jsem udělala, bylo hluboce nesprávné."
00:28:18 "Dvořit se muži, který je citově vázán na jinou ženu."
00:28:22 -Lauro, neumíš si představit tu bláznivou novinu. Bláznivou.
00:28:31 Není tu nikdo?
-Polední pauza.
00:28:34 -Drž se pevně. Já přijdu domů a koho najdu?
00:28:37 -Koho najdeš?
-Cristinu s nějakým klukem.
00:28:41 -A?
-Nejsi ohromená?
00:28:44 -Jsem ohromená spíš z tvojí reakce. Usmíváš se, jsi spokojený.
00:28:47 -Jsem spokojený. Jsem, jsem. Proč? Neměl bych?
00:28:50 -Nevím, jak to funguje mezi otcem a dcerou,
00:28:53 ale obvykle je v tom trochu napětí, trochu žárlivosti.
00:28:57 -Žárlivost ne. A pak, jsem mnohem hezčí.
00:29:00 Ne, jde o to, že se všemi těmi pochybnostmi,
00:29:03 které jsem měl o tom, jak jsem vychoval Cristinu...
00:29:07 Jsem spokojený, že jsem ji našel s klukem. Uklidnilo mě to.
00:29:10 Myslím, že všechno bude v pořádku, že Cristina funguje dobře.
00:29:14 -Funguje dobře? Jak to o ní mluvíš? Není to žádná myčka.-Rozumím.
00:29:17 Ale teď by se mi líbilo, kdyby mi všechno vyprávěla.
00:29:21 Kdyby mi řekla o všem, co se děje.
-Na to zapomeň.-No jo.
00:29:24 -Řekni mi něco ty.
00:29:27 Ta tvoje kolegyně Natascia. Kam že to odjela?
00:29:31 -Do Indie. Proč?
-Indie.
00:29:34 Jen tak. Píšu článek o tom, jaké cíle mají mladí.-Aha.
00:29:39 -Dnes přijdou na večeři Riccardo a Peter.
00:29:43 -Zeptám se Cristiny, jestli nechce, aby se Davide zdržel.
00:29:46 -Na to zapomeň. Byl jsi dobrý otec až doteď.
00:29:50 Jestli jím chceš být dál, nepleť se do toho.-Jasně.
00:29:53 -Pokud jste spolu žili
00:29:55 alespoň 3 roky ve stabilním partnerském vztahu a jste manželé,
00:29:59 což se bude samozřejmě ověřovat,
00:30:02 tak tady jsou dokumenty, které musíte vyplnit a obstarat,
00:30:06 abyste si mohli podat žádost o adopci.
00:30:08 -Tohle všechno? -Ano. Tohle patří k základní dokumentaci.
00:30:13 Pak ještě potvrzení týkající se způsobilosti vašeho páru.
00:30:17 -A co to vlastně je?
-To je detailní šetření
00:30:21 požadované soudem pro nezletilé, které zahrnuje
00:30:25 sérii pohovorů s psychology a sociálními pracovníky,
00:30:28 aby se zjistilo, jestli jste schopni vzdělávat, nebo přesněji řečeno,
00:30:33 vychovávat dítě ve zdravém a harmonickém rodinném prostředí.
00:30:37 Když bude způsobilost potvrzena,
00:30:40 může být podána skutečná žádost o adopci.
00:30:44 Ale to je až další kapitola a o té si můžeme promluvit později.
00:30:48 Máte ještě nějaký dotaz?
00:30:51 -Ne. Moc vám děkujeme. Za všechno.
00:30:54 -Pohlaví budeme vědět pozítří.
-A k čemu nám to bude?
00:30:59 -Každopádně, já jsem pro Blu. Ty, Petere?-Blu.
00:31:03 -Ne, počkejte. Neupadejme do klišé extravagantních gayů za každou cenu.
00:31:08 -Riccardo, pamatuješ se na to, když byli Emanuele a Nina malí?
00:31:12 -Dělá si starosti.
00:31:14 Miláčku, zvládli jsme to u tří, tak to zvládneme i tentokrát.
00:31:18 -Po pravdě, pamatuju si málo. Vzpomínám si jenom na to,
00:31:21 že s Ninou to bylo jednodušší než s Emanuelem.
00:31:24 -Děkuji. Teď jsem problematické dítě.
00:31:27 Zatímco s vámi je to jednoduché. Procházka růžovým sadem.
00:31:30 -Mluvili jsme o porodu, Emanuele.
-Nemáme video, jak se rodila Nina?
00:31:35 -Zatlačte, paní, zatlačte. Jen tlačte, nebojte se.
00:31:40 No tak, všechno jde dobře. Můžete být klidná.
00:31:44 Jenom pořádně zatlačte. Ještě, ještě.
00:31:48 Tlačte, tlačte! Silně, silně!
00:31:51 Dýchejte! Dýchejte!
00:31:54 Dýchejte zhluboka. Výborně. Jste skvělá. Skvělá.
00:31:59 A zase zatlačte. To je ono!
00:32:03 -Nebyl to moc dobrý nápad.
00:32:06 Teď se mi probudil hormon paměti a mám z toho strach.
00:32:10 -Miláčku, musíš být klidná. Epidurál je dnes už daleko lepší.
00:32:14 A četl jsem, že je anestetikum, které nebrání v tlačení
00:32:17 a může se užívat ve větších dávkách.
00:32:20 -A ty budeš u porodu taky?
-No jistě.
00:32:24 -A protože víš všechno, trochu mě uklidníš.
00:32:28 -Dobře, ale teď musím uklidnit sebe a zjistit,
00:32:31 jestli existuje nějaká anestezie pro otce.
00:32:36 Jdu dát dobrou noc Cristině.
-Ne.
00:32:40 -A proč?
-Ne, nech to být.
00:32:43 Když bude chtít, přijde ti o tom chlapci říct sama.
00:32:46 -Takže když děti odrůstají, rodiče ztrácejí právo vměšovat se.
00:32:51 To se mi nelíbí. Tak zůstanu tady.
00:32:58 -Paní profesorko, toalety jsou rozbité,
00:33:01 dlaždice jsou opadané, na oknech máme igelitovou fólii,
00:33:04 takže už chybí jenom umístit nad vchod nápis:
00:33:07 "Zanechte všech nadějí, kdož vcházíte."
00:33:09 Dante, zpěv třetí, verš devátý.
-Máte naprostou pravdu.
00:33:12 -To my víme.
-Už jsem poslala snad
00:33:15 10 dopisů na vedení, abych tuto situaci oznámila.
00:33:18 A to je výsledek. Upřímně, víc nemohu udělat.
00:33:21 Vím, je to neuvěřitelné, ale nemám pravomoc.
00:33:24 -Promiňte, paní profesorko, říkáte nám, že nemáte pravomoc.
00:33:29 Ale jestliže ji nemáte vy, tak kdo ji teda má?-Vy.
00:33:33 Jenže vás ji nikdo neučí používat. Užíváte ji špatně nebo neužíváte.
00:33:38 A tohle by mohla být příležitost,
00:33:41 abyste ji třeba začali používat pro dobrou věc.
00:33:45 Vyjádřila jsem se jasně?
00:33:48 Kdybych byla konkrétnější, je to podněcování.
00:33:57 -"Drahá Kajícnice, zkusím se vžít do situace té ženy,
00:34:01 které ses snažila odvést partnera."
00:34:05 "Představuji si, že trpěla, že měla strach, že prožívala úzkost,
00:34:09 když se cítila ohrožená sváděním ženy mnohem mladší,
00:34:14 že se cítila zranitelná."
00:34:17 "Ale mám také pocit, že teď se cítí silnější, jistější."
00:34:21 "A že teď věří něčemu, v co vždycky doufala,
00:34:24 ale v hloubi duše nebyla přesvědčená."
00:34:28 "To, co drží dva lidi pohromadě, nemá tvar a nemá věk."
00:34:32 "Proto, kdybych byla tou ženou, drahá Natascio alias Kajícnice,
00:34:36 dnes bych ti odpustila."
00:34:39 -Chybí ještě stránka od Laury.
-Dorazí?
00:34:42 -Tady je.
-Děkuju.
00:34:48 -Ty máš ale zkroušený výraz.
-To je výraz rezignace.
00:34:51 Jdu dnes znovu s čokoládovým hochem. Dám mu další možnost.
00:34:55 Ale už teď cítím, že to dopadne zase špatně.
00:34:58 Dám mu ještě možnost, ale udělá další z těch svých...
00:35:01 -Článek o Rudém moři.
-Dnes ti to moc sluší, Roso.
00:35:04 -Lea bydlí u nás a stará se o děti. A my jdeme na večeři někam ven.
00:35:09 Je to poprvé po dlouhých dvou letech.
00:35:12 -Já vás zdravím. Řekněme, že jsem udělala nákupy na dnešní večer.
00:35:25 -Tohle není redakce, to jsou orgie. Kosmetika.
00:35:29 Dochází vám, že nahráváme Buimu? Poletíme všechny. Všichni!
00:35:33 -Bui padne. Já tomu katovi setnu hlavu.-Slyšíš?
00:35:41 -Á, odhalil jsi moji další vášeň. Líbí se ti?-Ano, moc.
00:35:46 -Postavil jsem jich 149. Tohle je Stuka. Jediná přežila.
00:35:51 Dám ti ji, jestli se ti líbí.
-To ne.
00:35:55 Muselo to dát strašně moc práce.
-Udělá mi to radost.-Díky.
00:36:00 -Paolo?
-Paolo, kde jsi?
00:36:03 -Teď se seznámíš s další důležitou částí rodiny. Dva pěkné kousky.
00:36:08 -Už jsme tady.
-Paolo.-Paolo.
00:36:14 -Ale? Kdo je tenhle hezký chlapec?
-Davide, kamarád Cristiny.-Aha.
00:36:19 -Já jsem teta Filomena.
-A já teta Sofia.
00:36:23 -Těší mě, Davide.
-Je trochu poškrábané.
00:36:27 Zafoukal vítr, spadlo na zem a bylo to.
00:36:30 Vezmi si zákusek. -Děkuju.
-Papej, papej. Papej.-Jenom jez.
00:36:35 Je to dobrý, víš? To jsme dělaly my.-Ano.
00:36:39 -Jo, protože my se teď školíme ve vaření. -Aha.
00:36:42 -Každopádně, Cristina také vaří dobře.-Přímo výborně.
00:36:47 A žehlí, taky pere, umí leštit zrcadlo voskem.
00:36:53 -Je to naše zlaté děvče.
-Jo, to je pravda. -Já vím, já vím.
00:36:58 -Už to ví.-Ví to.
-No tak jez.
00:37:02 -Drahá, vy teď můžete být absolutně ve všem klidná.
00:37:06 To, že jste nachytala manžela při podvodném aktu
00:37:09 na tom lůžku s jeho milenkou vespod, to bylo štěstí,
00:37:13 které nás potká v životě opravdu málokdy.
00:37:17 -Jenže já jsem se chtěla zabít.
-To žertujete?
00:37:21 Otevřel vám oči a naplní vám konto v bance.
00:37:25 A jestli vás ještě propustí z práce, jsme na koni.
00:37:29 Sedřeme ho z kůže. Hlavu vzhůru, jste svobodná žena. Dám vám vědět.
00:37:34 Ahoj, drahoušku.
-Ahoj, mami.
00:37:45 Omlouvám se. Je trochu drsná, ale je opravdu nejlepší.
00:37:49 -Mě to mrzí kvůli tobě. S takovou matkou to muselo být tvrdé.
00:37:53 -No, to teď, když ji vidíš v práci.
00:37:57 V rodině... byla strašně tvrdá.
00:38:01 -Přísahám, že mě to mrzí. V životě jsem se tak nestyděla.
00:38:05 -Já se zase stydím vrátit domů s tímhle.
00:38:10 -Ale to není konec. Přítelkyně mýho otce.
00:38:14 Tak dokončíme obrázek, ať máš úplnou představu.
00:38:17 -Chybí mi ještě Nina, imaginární kamarád, ten gay a jeho snoubenec.
00:38:22 -To je rodina.
00:38:24 -Ahoj. Já jsem Laura.
-Ahoj, Davide.
00:38:30 -Těší mě.
-Taky.
00:38:33 -Bylo mi potěšením.-Jo. Mně taky.
-Ahoj.-Ahoj.
00:38:41 -Taky půjdu. Už je zima.
00:38:50 -Kam to dám?
00:38:57 -Zastavil se. Zazvoníme a počkáme. ZVONEK
00:39:03 -Proč se směješ?
-Jen tak.
00:39:10 Tvůj táta si myslí, že je hezčí než Davide.
00:39:15 Teď, když jsem ho viděla, musím se smát.
00:39:18 -A právě to je ten problém. Je moc hezkej.-Moc?
00:39:23 -Moc jemnej, moc sladkej, moc všechno.
00:39:26 Nevím, co na mně vidí.
-Proč se na to ptáš?
00:39:29 -Protože má spoustu holek. Hezčích a taky míň komplikovanejch.
00:39:34 -Možná, že proto se mu líbíš.
-Nebo si to ještě neuvědomil.
00:39:38 -Já myslím, že ví naprosto přesně, co chce.-Jak to můžeš říct?
00:39:42 Viděla jsi ho pár vteřin.
-Viděla jsem, jak se na tebe dívá.
00:39:46 Nikdy nevíš, proč se zamiluješ. Stane se to a hotovo.
00:39:50 Vztahy začínají a končí.
00:39:52 Ale když to přijde, je hezké si to užít.
00:39:56 Bez zbytečných otázek.
-To se lehko řekne.
00:39:59 -První láska je okamžik magický, jedinečný.
00:40:03 Další už jsou jiné.
00:40:06 A stane se to jen jednou v životě. Užij si to!
00:40:11 -"Tři zápalky."
00:40:14 "Zapálené jedna po druhé v noci."
00:40:18 "První, abych viděl tvou tvář."
00:40:23 "Druhá, abych viděl tvé oči."
00:40:28 "A poslední, abych viděl tvá ústa."
00:40:33 "A všechna tahle tma,
00:40:35 abych si tyto věci pamatoval, zatímco tě tisknu v náručí".
00:40:42 Úúú! Sakra! Prevert. Tak co tomu říkáš?
00:40:46 -Dokonalé, skvělé, Ermanno. Jsem na tebe hrdý.
00:40:49 -Od doby, kdy jsem dělal autoškolu, jsem se o nic tak nesnažil.
00:40:53 -Ale uvidíš, že to bude stát za to, protože Monica je výjimečná žena.
00:40:58 Je to s ní těžké, jasně. Je tvrdohlavá, je nevrlá, ale...
00:41:02 Je vášnivá, citlivá, inteligentní.
00:41:06 A má smysl pro humor. Což je mimochodem u žen dost vzácné.
00:41:10 Zkrátka je jedinečná.
00:41:14 -Michele? Hej, Michele? Mám se pokoušet o Monicu já?
00:41:18 Podle toho, jak o ní mluvíš, to vypadá...
00:41:21 -Neblázni. Ona a já jsme přátelé. To by nikdy nefungovalo.
00:41:32 -Jméno není správně. Chybí čárka nad "u".
00:41:36 -To je Blú. -Já jsem nevěděla, že tam má být čárka.-To nevadí.
00:41:40 -Pěkné finále, ne?-Ano.
-Matia proti Blu.-Ano.-Fajn.
00:41:43 Tak já navrhuju, abychom si dali tuhle noc
00:41:47 pauzu na rozmyšlenou a zítra ráno vybereme, ne?-Ne, počkejte.
00:41:51 Já navrhuju prodloužit tu pauzu na rozmyšlenou o pár měsíců.
00:41:55 Stejně to nespěchá, ne?
-Ale zítra ho uvidíme.
00:41:58 Nemůžu mu přece říkat "dítě".
-Přesně tak. Ne, ne, "dítě" ne.
00:42:04 Chtěl bych, abyste to věděli i vy. Čekáme dítě.
00:42:09 -Trenére, to je bomba. -Úžasný.
-Gratulujem! -Jste pašák!
00:42:14 -To mě bolí! To mě bolí! Zničíte mě! Co je to za manýry?!
00:42:17 -Trenére, kdy bude ta radostná událost?
00:42:20 -Za tři měsíce, plus mínus.
-Ja-ja-jak ho-ho-ho po-po-po...
00:42:24 -Trenére, chce vědět jméno.
-Á, jméno.
00:42:26 Ještě jsme ho nevybrali, protože bude záležet na pohlaví.
00:42:30 -Bude to určitě pěknej kluk, jako vy, trenére, cejtím to.-Díky.
00:42:34 -Silný a rázný jako vy, trenére.
-Pozor na ten prst. Děkuju.
00:42:38 Jistěže by se mi líbilo mít malého, který by mi byl podobný.
00:42:41 -Chu-chudák syn, co?
00:42:49 -Tak do vody.-Z tebe jdou jen samý blbosti, Valentini.
00:42:53 -Honem, všichni do vody. Dělej, a ty první! Do vody!
00:42:57 -Trenére, my nic neřekli.
-Jedem! 100 bazénů a kraulem!
00:43:01 -Problém toho filmu tehdy večer je v tom,
00:43:04 i když ty s tím možná nebudeš souhlasit,
00:43:07 že ten milostný příběh se nevyrovnal jinému příběhu. -Hm.
00:43:11 -Když máš v hlavě film "Muž, čárka, žena"...
00:43:14 -Tobě se líbí Lelouche? -Tobě ne?
-Žertuješ? "Muž a žena" je můj film.
00:43:18 -Děláš si legraci? -Ne, to ne. Ale pokud mi říkáš pravdu,
00:43:22 pak jsi první muž, kterého znám, který o tom filmu takhle mluví.
00:43:26 První! Podle mě ani romantická literatura nezachází tak daleko.
00:43:30 Možná poezie se dokáže dotknout oněch hlubokých temných strun,
00:43:34 jako například...
-A teď vím, že mi řekneš Prevert.
00:43:38 -Například ten...
-Zatraceně, řekni Prevert.
00:43:42 Podívej se na mě a řekni Prevert.
-Kavafis například. -Kavafis. -Ano.
00:43:47 -Kavafis. -Kavafis. Mimochodem, dnes večer je dokument o Prevertovi.
00:43:52 Brnknu kamarádovi, aby mi ho nahrál. Podíváme se na něj spolu.
00:43:57 -Moc hezký nápad. Ano, ano. Líbí se mu víc Prevert.
00:44:01 -Kdo je sakra ten Kavafis?
-Kavafis? Ne, to mi nic neříká.
00:44:06 Ty víš, kdo je Kavafis?
-Kdo?
00:44:09 -Zeptej se, jestli někdo neví, kdo je Kavafis.-Jasně.
00:44:17 -Nemáš v mobilu internet?-Ne.
-Michele?
00:44:20 -Počkej, zjišťuju to. Kavafis, rozumíš? Zeptej se taky.
00:44:27 -Opakuj to.
00:44:30 Ale panebože. Tak jo.
00:44:33 "Pokud nemůžeš žít život..."
00:44:41 Hotovo.
00:44:43 O čem jsme mluvili?
00:44:46 -Kavafis. -Constantinos Kavafis, řecký básník minulého století.
00:44:50 Nejmelancholičtější.
-To je pravda.
00:44:53 -"Pokud nemůžeš žít život, po kterém toužíš...
00:44:57 -... snaž se žít tento, dokud je ještě v tobě."
00:45:00 MOBIL
-Zvoníš.
00:45:03 -He?
-Zvoníš.
00:45:05 Mobil. Kavafis.
-Nepochopila jsem to, protože...
00:45:09 Měla jsem ho vypnout. Prosím? Jo.
00:45:14 Ale kde? Jo, přijdu tam, čau. Musím jít.
00:45:18 Ale je to otázka několika minut. Počkej na mě. Vydrž.
00:45:22 Počkej na mě, hned se vrátím.
-Počkám. Počkám tady.
00:45:36 -Co je? -Stalo se něco hroznýho.
-Co se stalo?
00:45:40 -Nejdřív jsme byli v hotelu. V pohodě -V pohodě.-A dál?
00:45:45 -Začala jsem zpívat a hráli jsme si na doktora.
00:45:58 (zpěv)Čau, jak jde život?
-Á, dobrý večer, doktorko.
00:46:04 -Jdu s dobrou zprávou.
-Jo, povídejte.
00:46:10 -Že jsi případ můj.
00:46:14 O nějž mi jde.
-To je dost důležité, ne?
00:46:20 -Ty si říct dáš.
-To nevím, přijde na to.
00:46:26 -Nemluv, lásko, nech mluvit mě.
-Ne.
00:46:30 -Řekni mi jedno jen.
-Jistě.
00:46:34 -Ano, či ne?
-Ano. Ano.
00:46:37 Mám bolesti.
-Kdepak tě bolí? Řekni to své Maye.
00:46:42 Kdepak tě to bolí?-Ano. Tady.
-Ó, na prsou.-Bolí mě tady.
00:46:47 -Jsou tak krásná a mužná a bije v nich tvé sladké srdíčko.
00:46:51 -Ano, bolí mě tady. Ano, tady. Mayo, mě to tady bolí.
00:46:55 Je mi špatně! Je mi špatně!
-Cože? Doktora?
00:46:59 Panebože, doktora! Doktora!
00:47:02 Panebože! Co jsem to udělala, řediteli?!
00:47:05 -Ty sis vůbec nevšimla, že se dusí?
-Ne, nevšimla.
00:47:09 Hráli jsme tu hru. A když dělám doktorku, tak se do toho vžiju.
00:47:13 -Vžije se do toho.
-Vžije se.
00:47:16 -Není to moje vina.
-Naše taky ne, když dovolíš.
00:47:19 -Slečno, promiňte?
-Věděla jsem to. Je mrtvý.
00:47:22 -Určitě není mrtvý.
-Na to ani nemysleme. Pojď.
00:47:26 -Tak už běž. Nadechni se. Běž.
-A co uděláme, jestli je mrtvý?
00:47:30 -To uvidíme. Něco uděláme. Ale co?
-Musíme něco vymyslet.
00:47:34 Běž, běž, běž, běž. Dýchej.
00:47:37 -Chtěla nás zachránit, ale mě zachránila od skvělýho večera.
00:47:41 Ten čokoládový chlapec je básník.
-To mi povídej.
00:47:44 Dva roky jsem nikde nebyla.
00:47:46 Dnes večer jsme si s manželem chtěli konečně vyjít.
00:47:50 Koukni, byla jsem u kadeřníka.
-Musím mu něco napsat.
00:47:53 Ještě tam na mě čeká. Co mám napsat?
-"Nemůžu přijít. "
00:47:56 -Každopádně příště žádám po čtyřicítce potvrzení
00:47:59 o dobrém zdravotním stavu, protože se to nestalo poprvé.-Jo.
00:48:03 Protože ona si... Pšt, už jde.
00:48:07 -Směje se.
-Směje.
00:48:11 -Dobré znamení.
-Je mimo nebezpečí.-Bože, díky.
00:48:15 -Ne, poděkujte Maye, protože v redakci nebude žádný propouštění.
00:48:19 -Cože?-Co to znamená? -To znamená, že támhle šéf má rodinu.
00:48:22 A výměnou za utajení nikoho nepropustí.-Skvělý!
00:48:26 -Zachránila jsi náš časopis.
-Ale musíme rychle jít, protože...
00:48:30 -Proč musíme jít?
-To je jeho žena.-Jeho žena.
00:48:43 -Plenka pěkně rovná.
00:48:46 Ale připomeňme si Phytolaccu a zinkovou mast na zadeček.
00:48:50 Matečnou tinkturu z měsíčku na pupeční šňůru.
00:48:57 Mandlový olej všude kolem, aby se předešlo podráždění.
00:49:02 -Bravo! -Bravo!
-Bravo, Paolo! -Bravo!
00:49:05 -Bravo, Paolo! -Bravo!
-Bravo! -Bravo!
00:49:08 -Bravo! -Bravo!
-Bravo! Bravo!-Děkuji.
00:49:17 -Paolo?
-Co?
00:49:19 -Je ti něco?
-Ne.
00:49:23 -Musíme jít.
-Jdeme se seznámit s tím klukem.
00:49:27 -Nebo holčičkou.
-Jo, dobře.
00:49:29 S klukem.
-S holčičkou.
00:49:32 -S klukem.-S holčičkou.
-S klukem.-S holčičkou.
00:49:56 -Doktore Freissi, vy jste náš přední odborník
00:49:59 na hrubé chyby v citové oblasti. A já se vás ptám, jak to udělat,
00:50:04 abychom se pokud možno vyhnuli tak strašně bolestným nedorozuměním?
00:50:09 -Slečno moje, co chcete, abych vám řekl?
00:50:13 V této době, která je ovládaná spěchem,
00:50:16 máme tendenci podceňovat signály, které přicházejí odněkud z hloubky.
00:50:20 Proto se musíme naopak učit dívat s pochopením do svého nitra.
00:50:24 A v určité fázi si možná povšimneme, že jsme udělali hlouposti.-Jistě.
00:50:31 PÍPÁNÍ MOBILU
00:50:36 NOC S ERMANNEM FANTASTICKÁ!!!
00:50:43 -Udělal jsem hloupost.
00:50:50 Udělal jsem nebetyčnou hloupost.
00:51:07 -Děkuji především za intervenci Emanuelovi Balestrierimu.
00:51:11 Díky němu se nám podařilo získat také podporu profesorky Mancusové.
00:51:16 A proto teď navrhuji odložit stranou veškeré pochybnosti.
00:51:21 Jdeme obsadit školu!
-Jo! Jdeme!
00:51:26 -Předávám slovo Emanuelovi Balestrierimu. -Jo!
00:51:35 -Příjemnou okupaci všem!
-Jo! Škola je naše!
00:51:45 -V čem spočívá ta okupace školy?
-Budeme tady ve dne v noci,
00:51:49 dokud nebude opravený topení, záchody a všechno ostatní.
00:51:54 -Jak často teď budou čistit toalety? Mám problém s roztoči a taky s...
00:52:01 Proč se tomu směje? To přece nebyl vtip.
00:52:08 -Promiňte, ale je normální, že buší tak rychle?
00:52:13 -No, má spoustu práce.
00:52:19 -Je to kluk?-To ještě nedokážu určit. Uvidíme příští měsíc.
00:52:24 Ale je tu problém. Plod není dokonale přichycen k děloze.
00:52:29 -A co to může znamenat?
-Zatím nic.
00:52:33 Budeme to mít pod kontrolou a uvidíme za měsíc.
00:52:40 -Netvařte se tak. Řekl jsem, že to není nic znepokojujícího.
00:52:44 -Vážně?
-No jistě.
00:52:46 -Poslyš, chci vědět, co přesně vám řekl ten doktor.
00:52:50 -Ale opravdu jenom tohle.
00:52:53 Jediná věc je, že Laura bude muset hodně odpočívat.
00:52:58 Nesmí se rozčilovat, namáhat, ale jinak je všechno v pořádku.
00:53:06 Je to takhle malý človíček.
00:53:30 Dopadne to dobře.
00:54:14 Připravili Překlad: Ladislava Kosová
00:54:17 Dramaturgie: Klára Mathé
00:54:20 Asistentka režie: Hana Zapletalová
00:54:24 Vedoucí produkce: Miloslava Herynková
00:54:28 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:54:31 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
00:54:35 Dialogy: Mikuláš Pánek
00:54:38 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Vyrobila Česká televize, 2012
Michele zjistí, že jeho vztah k Monice překračuje hranice pouhého kamarádství. Protřelého svůdníka to nejprve zaskočí, ale promptně vymyslí plán: vzhledem k tomu, že Moniku tak dobře zná, může jí přece vyškolit muže na míru. Nabízí se jeho pohledný, i když trošku jednodušší kamarád Ermanno… Problémy v redakci se konečně vyřeší, když Maya zneškodní zlého Buie svou největší zbraní. Do zpovědní rubriky v časopise dorazí kajícný dopis z Indie, ze kterého Laura vytuší, jaký byl ve skutečnosti vztah Natascii k Paolovi. Ve škole nejde topení a Emanuele se rozhodne zorganizovat okupaci školy, což strmě zvýší jeho popularitu mezi ostatními studenty.