Všichni blázní po lásce – ať už přináší radost, nebo bolest. Italský seriál. ### Hrají: E. Solfrizzi, S. Roccaová, N. Murgiaová, M. Brenno, C. Natoliová a další. Režie Riccardo Milani
00:00:02 Česká televize uvádí epizodu z italského seriálu
00:00:10 Laura - zelená
00:00:13 Paolo - modrá
00:00:15 Michele - bílá
00:00:18 Monica - žlutá
00:01:37 BLÁZNIVÉ LÁSKY
00:01:41 Věci, které máme společné
00:01:43 -Rodina Del Fiore-Giorgiových je konečně šťastná.
00:01:48 Úžasná harmonie a dítě na cestě. Co víc si lze přát?
00:02:34 -Bože, je to fantastické. O tom všem jsem vždycky snila.
00:02:39 Můžu zpívat, můžu tančit, můžu být šťastná.
00:02:46 -Paní? Tady jsem. Dobrý den.
-Dobrý den.
00:02:49 -Dnes ráno jsme v rozšířeném bytě paní Del Fiore.-Ano, tady je.
00:02:54 -Prostředí nově zabydlené, ale dokonale šťastné.-Děkuji.
00:02:57 -Blahopřeji k té harmonii.
-Děkuji, děkuji.
00:03:00 -Prozradíte nám tajemství svého úspěchu, paní Lauro?
00:03:03 -Péče o detaily, špetka organizace, a mnoho, mnoho, mnoho lásky.
00:03:08 A vždycky, vždycky darovat svůj úsměv novému dni.
00:03:18 -Mami, mami, jsem tak šťastná.
-Já taky, broučku.
00:03:22 -Mami? Mami? Mami, mně a Filippovi se chce čurat.
00:03:27 -A proč jste nešli sami?
-Já jsem šla, ale někdo tam je.
00:03:32 Můžu dál?-Kdo?
-Ááá!!!-Ááá!!!
00:03:36 Lauro, já se tady sprchuju!
00:03:40 -Protože teď už nebydlíme sami.
00:03:43 Musíš zaťukat, když jdeš do koupelny.
00:03:47 Můžeš použít tu druhou, kterou měla Cristina.-Mami, to prostě nejde!
00:03:51 -Tak sebou pohni! Emanuele, musím stihnout autobus!
00:03:54 Mohl by sis pospíšit?!
-Co se děje?
00:03:57 -Mně, která jsem žena, stačí v koupelně jenom 5 minut.
00:04:01 Vysvětli mi, co tam dělá. Líčí se? Ty se snad maluješ, Emanuele?!
00:04:05 -Slečno, tvoje ženskost je teprve předmětem ověřování.
00:04:09 -Běž do druhé koupelny. Emanuele, drahoušku, co děláš?
00:04:14 -Snažím se vytvořit zdravé prostředí.
00:04:18 Tohle ještě před pár hodinami používali troglodyti.
00:04:22 A hoplá. Oheň dezinfikuje všechno. Očistí.
00:04:28 -Jogurt, voda...-Viděl jsem projít svoji novou spolubydlící?
00:04:33 -Promiň, byla jsem zamyšlená.
-Pojď sem.
00:04:40 Pojď.
00:04:44 -Dobré ráno, pane Giorgi.
-Dobrý den, paní Del Fiore.
00:04:49 -Jak proběhla první noc ve vašem novém životě?-Překrásně.
00:04:54 A ta vaše, madam?
-Opravdu úžasně.
00:05:01 -Ááá!!!
-Ááá!!!
00:05:04 Co je?
-Co to máš na hlavě?
00:05:06 -To je moje noční čepička, lásko. V té spím každou noc.
00:05:11 -A proč?
-Bez ní se nevyspím.
00:05:14 Nelíbí se ti?
-Ne, je moc pěkná.
00:05:18 -Dobrou noc, lásko.
-Dobrou noc.
00:05:22 -Ááá!!!
-Ááá!!!
00:05:24 Co se děje?
00:05:27 -Něco tam je.-A kde?
-Něco tam je.-Kde?
00:05:31 Nic tam není, miláčku.-Je, je, je.
-To jsou moje ponožky.
00:05:36 Ahoj.-Tak ty spíš v ponožkách?
-Ano, vždycky.
00:05:39 Tyhle mi upletly tety, protože už od malička mi strašně mrzly nohy.
00:05:43 Tohle je teplá vlna, krásně hřeje.
-Aha.-Taková hrubá.
00:05:47 -Tak zimomřivé štěňátko.
00:05:50 Pěkné, ale hrubé.
-Ano, přímo drsné.-Ano, přesně.
00:05:57 Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:06:00 -Doufám, že tě Emanuele nerušil. Víš, trochu chrápe.
00:06:04 -Emanuele chrápe? Panebože, zemětřesení. Určitě.
00:06:12 Tady už povoluje konstrukce domu.
00:06:16 Vezmi si jenom věci, na kterých ti záleží.-Tati, to je psychouš.
00:06:20 -Kdo?
-Emanuele, kterej chrápe.
00:06:24 -Chrápe?
-Hm.
00:06:29 Pojď, pojď.
00:06:31 Podívej.
00:06:38 -Můj bože.
00:06:41 To je Shrek.
00:06:43 Vůbec jsem ho neslyšel.
00:06:48 -Víš, co potřebujeme?
-Nějaký sedativum?
00:06:52 -Cvoku. Trochu větší stůl.
00:06:55 Abychom mohli jíst společně.
-Aha.
00:06:59 -Podívej. "Svatba v plamenech, ale bývalá žena nekapituluje!"
00:07:03 -Ukaž, najdi to.
-Strana 14. Dál, dál, dál.
00:07:06 Ještě. Otoč to.
-Ne!
00:07:08 -Leze z okna.
-Jsou jí vidět kalhotky.
00:07:11 -Má celý dvě stránky. To je víc než předtím.
00:07:14 -Ale oblečená je dobře.
-Chudinka.
00:07:16 -Á, je to žena zoufalá, vyřízená. Já skončím taky tak.
00:07:20 -Jak to souvisí s tebou? Ona byla opuštěna parchantem.
00:07:24 Ty jsi byla podvedena parchantem. Schovej to. Schovej to.
00:07:27 -Ahoj. -Ahoj, Monico.-Ahoj.
-Můžu se podívat na ten časopis?
00:07:31 -Tenhle?-Ten druhý. Myslím ten, co máte pod nohama.
00:07:38 -Myslí ten...
-Pod nohama.-No.
00:07:44 -Která stránka?
-14.
00:07:55 -Je to strana 14.
00:08:04 Ale jsou to jenom dvě stránky.
-No jasně. Nic tam není, Monico.
00:08:08 -Jenom pár fotek.
00:08:14 -Nechci žádná slova útěchy. Žádné soucitné pohledy.
00:08:19 Byla to nehoda, která se může stát komukoliv.
00:08:22 -Dobrý den, dámy. Promiňte, že ruším při vašem veledůležitém zasedání.
00:08:26 Monico, chci s vámi mluvit.
00:08:29 Rád bych věděl, na koho se tady mám obrátit, abych dostal kafe.
00:08:33 -Co to řekl?
-Kašleme na to.
00:08:36 -Ten odporný parchant! Budeme s ním bojovat.
00:08:40 -Uvědomuji si, že žádat ženu, aby šetřila na výdajích,
00:08:43 je jako žádat někoho, aby vyprázdnil moře po lžičkách.
00:08:47 Ale tady se utrácí úplně bez limitu, ne?
00:08:50 -Dejte mi příklad.
-Jeden? Tisíce. Podívejte.
00:08:54 Tenhle časopis je příliš drahý. V tomhle časopise se příliš utrácí.
00:08:59 Ergo, vezmete si veškeré účty a připravíte mi
00:09:02 rozsáhlý a detailní plán, kde budou především drastické škrty.
00:09:06 A kdyby to bylo možné, prosím, laskavě během dneška.
00:09:10 Tím se vyhneme drsnějším opatřením.
-Vyhrožujete mi snad smrtí?-Ne.
00:09:15 Podívejte, to by možná bylo zábavné, ale málo efektivní.
00:09:19 Představoval jsem si něco jako řešení.
00:09:33 -No jo, Davide, klidně.
-Jo.
00:09:36 -Představte si, že jsem tam přišel a vůbec nic jsem se nedozvěděl.
00:09:41 -Hybris? Hybris?
-Cože?
00:09:44 Co říkáš?
00:09:46 -Uctívání zlatého telete je znakem hybris. Znamená pýchu.
00:09:51 Drž se při zemi, to není pro tebe.
-Ty žárlíš?-Na tebe?
00:09:56 -Na něj. Kolem tebe holky nevidím.
-Možná, že je nechci.
00:09:59 Ty nevíš, že přílišná blízkost lidských bytostí
00:10:02 odporuje základním hygienickým normám?
00:10:04 -Tak to bacha. Ráno jsem omylem použila tvůj kartáček na zuby.
00:10:12 -Odporné.
00:10:21 -Tak, děvčata, na další číslo máme málo času,
00:10:24 takže se vrátíme k soužití v páru. Řekla bych, že to táhne vždycky.
00:10:28 Osudové soužití, intimní problémy, snižující se touha...
00:10:32 -Ale také jistota, solidarita, spoluúčast.
00:10:35 -Děti a rozchody, naprostá ztráta intimity.
00:10:38 -V podstatě dvě koule. Pro mě je jediný možný soužití sama se sebou.
00:10:42 -Ne, život v páru ne, prosím vás. Jde na mě z toho smutek.
00:10:46 -Poslyš, Leo, už přestaň s tou svou aférou.
00:10:49 To, že ty jsi byla podvedená, neznamená,
00:10:52 že se tady nebude moct mluvit o soužití v páru.
00:10:56 Uděláme ti pěknou terapii.
-Ne.-Leo, ano. Život v páru.
00:10:59 Pojďte, řekněte to taky. -V páru.
-V páru, v páru.-V páru. V páru.
00:11:03 -Kde se v tobě bere tolik slz, holka?
00:11:08 -Určitě chceš udělat všechno tajně?
-Ne tajně. Bude to překvapení.
00:11:13 -Rozumím, ale překvapení se dělají k narozeninám, ne u svatby.
00:11:18 -Chci tam jenom svědky a našeho zvláštního oddávajícího.
00:11:22 Jediní nepostradatelní při obřadu jsme já a ty.
00:11:26 Já tam budu. A ty?
-Samozřejmě taky.
00:11:29 Jistě, bude to trochu jiná svatba, ale...
00:11:33 -Ale bude jiná jenom proto, že v historii svateb
00:11:36 se nikdo nikdy nemiloval tak, jako se milujeme my.
00:11:40 -Bože, už zase.
-Ano, už zase a navždy. A navždy.
00:11:47 -Pane kuchaři, my neumíme vařit. A je to, řekla jsem to.
00:11:54 -Dobře, ale...-Nevíte, jaká je to pro nás tragédie.
00:11:58 Náš synovec všechno vyhazuje. Vyhazuje všechno, co mu připravíme.
00:12:03 -A nám se zdá, že už nejsme k ničemu.
00:12:07 Nemůžeme mu připravit ani něco sladkého, ani pastieru nebo babu.
00:12:11 Takže bude asi nejlepší,
00:12:14 když půjdeme do domova důchodců a dáme všemu sbohem.
00:12:18 -Ale co můžu udělat já?
-Vy jste naše jediná naděje.
00:12:23 -Vy nás to musíte naučit. Naučit vařit.
00:12:27 -Tak dobře. No a máte něco, co jste uvařily?
00:12:33 -Tady. To jsou naše lasagně.
-Hm.
00:12:52 -Musíme začít od základů. Bude třeba alespoň 10 lekcí.
00:12:57 -Víc než tohle už na výdajích vážně ušetřit nemůžeme.-Ukažte to.
00:13:01 -Pokud nechceme snížit kvalitu časopisu, myslím, že to není možné.
00:13:05 -Ale prosím vás, toho jsem si dokonale vědom.-Je to tak.
00:13:09 -Materiály, průzkum, zařízení, všechno zůstane zachováno.
00:13:13 To není problém. To znamená, že snížíme počet zaměstnanců, ne?
00:13:17 -Cože?
-Pochopila jste dobře.
00:13:19 -Takže vy mi říkáte, že tady chcete propouštět?
00:13:22 -Propouštět, jak ošklivé slovo. Spíš restrukturalizovat.
00:13:27 Podívejte, časopisy se dnes dělají jinou metodou.
00:13:31 S minimem zaměstnanců a s mnoha spolupracovníky, mnoha externisty.
00:13:36 A na dobu určitou, rozumíte? Vytvářejí víc a stojí méně.
00:13:40 Vy mi musíte jen pomoci zjistit, kdo tady u vás, stačí jen...-Ano.
00:13:45 -Stačí naznačit, ne?-Ach tak, ano.
-Podle mého osobního názoru...
00:13:50 Podíváme se.
00:13:52 Mmm, je tu jedna, jedna jediná.
-To ne. Nikdy!
00:13:57 Nepočítejte se mnou při téhle své hnusné čistce!
00:14:01 -Řeknu vám jedno. S tak schopnou šéfkou, jako jste vy,
00:14:06 může tenhle časopis fungovat velmi dobře, i když tu bude o osobu méně.
00:14:11 Samozřejmě se vám za to všechno dostane uznání.-Ach, děkuji.
00:14:16 -Zamyslete se na chvilku.
00:14:18 Je škoda zničit tak skvělou kariéru, jako je ta vaše.
00:14:22 Vím, kolik vás to stálo, abyste se dostala až sem.
00:14:25 Bude tu jistě jedna, která se vám nelíbí, ne? Jedna.
00:14:29 Řekněte mi to.
-Nepočítejte se mnou.
00:14:33 -Panebože, vidím ho všude. Dokonce i před domem.
00:14:45 -Cristino? Ty nevnímáš?
00:14:50 Není ti něco?
-Ne, ne.
00:14:52 Ne, byla jsem jenom zamyšlená. Co děláš tady?
00:14:57 -Už zase nestartuje. Není tady poblíž nějakej mechanik?
00:15:01 -Ne. A v tuhle hodinu...
00:15:04 -Když ji nechám tady, tak mi ji ukradnou.
00:15:07 Nemáš čirou náhodou box?
-Box? To ne. Mám sklep.
00:15:10 -Naše desatero.
00:15:12 Deset zlatých pravidel k udržení vyrovnaného soužití v páru.
00:15:16 -Pravidlo číslo jedna: mít hlídání dítěte.
00:15:19 -Pravidlo číslo dvě: poznat se večer a ráno si říct sbohem.
00:15:23 -To není partnerský život.-Ne, ale dokud funguje, je to řešení.
00:15:27 -Pravidlo číslo tři: nepodvádět.
00:15:32 Proč se ten zloduch nechal nachytat na lůžku se zdravotní sestrou?
00:15:37 Alespoň si mohl dávat větší pozor.
00:15:40 -Drahoušku, trochu důstojnosti, prosím.
00:15:43 -Musím změnit svůj život.
00:15:49 -Poslyš, on by měl brečet pro to, co udělal, ne ty.
00:15:52 A jestli nebrečí, měla bys ho donutit k pláči ty.
00:15:56 Domluvím ti schůzku s mojí matkou. Je advokátka.
00:15:59 Ta je schopná poslat do kriminálu třeba samečka kudlanky nábožné.
00:16:04 Natož takového ničemu, jako je tvůj muž.
00:16:10 -Můžeš ji zatím nechat tady. Pak se na to podívám.-Děkuju.
00:16:17 Líbí se mi takovýhle sklepy. Jsou v nich různý lidský příběhy.
00:16:22 -Poslyš, jakej zvuk to byl, když ti chcípnul motor?-To nevím.
00:16:27 -Bylo to vrum nebo vrrrum?
-Já si to nepamatuju.
00:16:32 -No, mohla udělat taky ffff, nebo b-b-b-b-b-b.
00:16:36 Co je?
00:16:38 -Je neuvěřitelný, kolik zvuků může vydávat motor, když se rozbije.
00:16:42 Znáš je všechny?-Předvedla jsem ti jenom ty nejčastější.
00:16:46 Protože někdy jsou to drobnosti, třeba špinavá svíčka.
00:16:50 -Mně se zdá, že je to komplikovanější.
00:16:53 Podle mě ji musíme rozebrat. Poslyš, co kdybychom si zašli na pizzu?
00:16:57 -Drž se při zemi, děvče, to není pro tebe.
00:17:05 -Vlastně už bych měla jít domů.
00:17:08 Ale nemusíš se bát, postarám se ti o ni.-Aha, rozumím.
00:17:12 Tak se uvidíme ve škole, ne?
-Jo.
00:17:15 -Tak já jdu.
-Jasně.
00:17:17 -Ahoj.
-Ahoj.
00:17:28 Imbecile! Imbecile! Imbecile!
00:17:34 -Mléčné.
00:17:37 Fondánové. Pralinky.
00:17:41 Dark brown.
-Braun.
00:17:44 -Cru.-Cru?
-Cru.-To bude...
00:17:48 Ermanno, rád bych ti pomohl v téhle tvé nové práci.
00:17:52 Známe se dlouho a navíc jsi jich vystřídal 12 za poslední rok.
00:17:56 -S touhle 14.-Tak 14. Jen mi to připadá přehnané.
00:18:00 Je jich příliš mnoho. Stačilo by mi něco,
00:18:03 co bych nabídl zákazníkům ke kávě na závěr.-Ne, Michele.-Ne?
00:18:08 -Poslední chod je zásadní. Ta chuť, kterou si zákazník
00:18:12 odnáší s sebou, na té záleží, jestli se vrátí nebo nevrátí.
00:18:18 -Hm. Takže všechno, co jsem uvařil předtím, nemá význam.
00:18:22 Tak zavírám a jdu domů.-Prosím tě.
-Když vše závisí na jedné čokoládě?
00:18:27 -Čokoláda ničemu neublíží.
-Dobře, musím si to rozmyslet.
00:18:31 -Třeba chtěl říct, že nejen chlebem živ je člověk.
00:18:35 Jedna věc je zahnat hlad a druhá věc je rozmazlovat.
00:18:41 Mmm...
00:18:43 Konejšit.
00:18:45 -To je žena, která používá sladkosti jako náhradu sexu, doslova.-Óóó.
00:18:53 Měl bych pro vás práci.
-Hm?
00:18:56 -Jeden váš výraz předčí tisíc mých slov.
00:18:59 Michele, nechám ti je tady. Ať je ochutná.
00:19:03 Ermanno.
00:19:05 Bylo mi velkým potěšením.
-Monica. Potěšení je na mé straně.
00:19:11 -Na shledanou.
00:19:16 -Roztomilý.
00:19:18 -Stalo se ti něco vážného, že jsi propadla všem těm kaloriím?
00:19:24 -Kde bychom měli začít?
-Ale to jsi ty!
00:19:27 Ne.
00:19:29 -Panebože, to je odér.
-Miláčku, chtěl jsi říct vůně.
00:19:34 -To je stejný.
-Ale ne.
00:19:37 -A foukej, Filippo, je to horké.
-Ano. Co dělají děti?
00:19:41 -Ahoj, mami. Ahoj, pa.
-Ahoj.-Ahoj.
00:19:48 Řekl ti "pa". "Papínku"?
00:19:50 -Ne, možná jako Paolo. Pa jako Paolo.
00:19:54 -Kdyby ses jmenoval Ettore, k nedorozumění by nedošlo.
00:19:58 -Je to snad moje chyba?
-Ahoj.-Ahoj.-Ahoj, Cri.
00:20:01 Co děláš?
-Hambáč. Mám práci.
00:20:06 Zatím.
-Je to normální?-Naprosto.
00:20:10 -Filippo chce taky jíst před televizí.
00:20:18 -Jeden tady, druhý tam. Takhle se normální rodina nechová.
00:20:22 Ne.
-Ne.
00:20:24 -Od zítřka musím změnit taktiku.
00:20:27 Od zítřka se budeme chovat jako skutečná rodina.
00:20:30 Bude to jako velká hra. Bude to zábavné.
00:20:34 -Můj soukromý život je katastrofa. Není v něm ani stopa po muži.
00:20:38 To je hotová věc. Před veřejností jsem zesměšněná. Podívej se na to.
00:20:43 A moje práce? O tu přijdu. A tím je vlastně ten obraz úplný.
00:20:47 -Jestli se budeš takhle cpát, bude to zítra na váze ještě horší.
00:20:51 -Kašlu na to.
00:20:54 -Poslyš, to v té práci, promyslelas to?
00:20:58 -Promyslela. Jo, promyslela. Nechci být spolupachatelem masakru.
00:21:02 -Ale přece...-Znám je všechny moc dobře. Nezvládnu to.
00:21:06 -Jestli se rozhodli propouštět, udělají to stejně, ne?
00:21:09 Bylo by lepší, kdybys to udělala ty.
00:21:11 Nepochybně bys tu záležitost vyřídila lépe než kdokoliv jiný.
00:21:15 -Vím, že bych to měla udělat raději já, ale...
00:21:19 Problém je v tom, že ať se podívám, kam se podívám, tam se něco nedaří.
00:21:23 Nikde ani náznak nějakého přítele, který by mě mohl utěšit.
00:21:28 Kde mám najít sílu? Kde mám najít sílu?-Jenom v sobě.
00:21:32 -Viděl jsi moc filmů.
00:21:38 -Zdravím, paní.
00:21:40 Zdravím.
00:21:42 V domě Del Fiore-Giorgiových nejdou věci tak, jak se doufalo.
00:21:47 -Ne?
00:21:49 -Povídejte, paní. Proč ztrácíte úsměv?-Já? Ne.
00:21:54 -Je to vaše nefunkční organizace nebo spíš nedostatek citů?
00:21:58 -Je to jenom otázka času.
-No, když to říkáte.
00:22:01 -Starejte se o své věci! To snad ne!
00:22:04 KANT - KRITIKA SOUDNOSTI
00:22:24 Čteš si?
-Ne.
00:22:29 Předstírám to.
-Aha.
00:22:32 -Tak to dělá mnoho dvojic, co spolu žijí.
00:22:37 Musím si zvyknout na tu čepičku.
00:22:40 -A já na ponožky z vlny.
00:22:44 -Škrábou, škrábou.-Hm, trochu. Ale jsem opravdu ráda,
00:22:49 že naše tajné schůzky skončily už jednou provždy.
00:22:53 -A co teď? Přestanu předstírat, že čtu?
00:22:57 Přestanu?
-Mmm.
00:23:01 -Není to nebezpečné?-Míň, než to dělat v autě nebo přelézat terasu.
00:23:06 -Ne, ne, ne, myslel jsem pro něj nebo pro ni.
00:23:10 -Ne. Raději si to užijeme teď. Potom budu mít velké břicho.
00:23:13 Pak tu bude on, kdo nebude spát celé noci
00:23:16 a budeme se střídat, abychom se vyspali.
00:23:19 -Tak dobře, dobře, nemluvme a užívejme si.
00:23:26 -Ale takhle mi ubližuješ.
-Ne. Nina.
00:23:31 -Miláčku?
-Mami, Filippo měl ošklivý sen.
00:23:35 -Dobře, ale už skončil.
-Teď už skončil, miláčku.
00:23:38 -Ano, ale on má strach, že bude mít další a nedokáže usnout.
00:23:43 -Ááá.
-Ah.
00:23:48 -Pojď. Šup. Tak pojďte. Stejně usne za pět minut.
00:23:54 Tak, Nina tady a Filippo tady. Všichni se hezky přitulí.
00:23:59 Pusinku Nině a pusinku Filippovi. Dej pusu Filippovi, šup.
00:24:05 Neboj se, usnou za pět minut.
-Jo.
00:24:08 -Hajej, dadej, maličký.
00:24:11 Na, na, na, na, na, na.
00:24:40 CHRÁPÁNÍ
00:24:47 -Co uděláme s tím trombónem?
00:24:53 -Zítra si vezmu špunty.
00:24:56 -Jo, z betonu.
00:25:01 -Každopádně na soužití jsou i pěkný věci, víš?
00:25:06 -Jo?
00:25:08 -Jo.
-Jaký?
00:25:23 -Vidělas?
00:25:29 Jo, od zítřka chce Laura hrát novou hru,
00:25:33 abychom se naučili žít pohromadě.
00:25:41 -Nevíš, co je to za novinku?
-Nic. To je hra mé matky.
00:25:44 Odteď má v rodině každý nějaký úkol, který musí plnit.
00:25:47 -Kromě Filippa, který je host.
-Dobrý den všem.-Dobrej.
00:25:51 -A ode dneška sdílíme všechno. Bude to pro všechny zábavné.
00:25:56 Každý má svůj úkol. Hm?
-Jasně.
00:25:59 -Pravidlo číslo jedna: snídáme a večeříme vždycky všichni společně.
00:26:03 Není to fantastické?-Když budeme jíst, můžeme si řetězy sundat?
00:26:07 -Emanuele, nezdá se mi, že bych chtěla tak moc. Cristino?
00:26:11 Chápeš to. Ode dneška začnete fungovat podle plánu, ano?
00:26:16 -Cunta Cinte, Cunta Cinte, Cunta Cinte, Cunta Cinte, Cunta...
00:26:20 -Nazdárek, lásko.-Co mu je?
-Cítí se jako otrok,
00:26:24 protože dnes bychom měli večeřet všichni společně.
00:26:28 -Já mám dnes večer trénink.
-Paolo, miláčku.
00:26:31 Pokusme se, aby naše soužití fungovalo.
00:26:35 Musíme jim jít příkladem. Pojď, Nino.
00:26:38 Ahoj, drahoušku.
00:26:41 Mimochodem, dnes máš sklidit ze stolu a umýt nádobí. Ahoj.
00:26:57 -Cunta Cinte, Cunta Cinte, Cunta Cinte.
00:27:01 -Víš, že jsem hrozně šťastný? Uvědomujete si to?
00:27:05 -Ano, uvědomujeme si to. My se bereme.
00:27:08 Poslyš, tak to uděláš?
-Víte jistě, že je to možné?
00:27:12 -Ano, je to vlastně jednoduché. Stačí jen jedno pověření.
00:27:16 -Tak já vás oddám.
00:27:23 A co tomu říká tvoje matka?
00:27:25 -Na to jsem, mimochodem, ještě vůbec nepomyslela.
00:27:29 -Vy jí to nechcete říct? Třeba by z toho měla radost.
00:27:32 -Ne, ne, ne! Nedovolím vám udělat takovou strašlivou pitomost!
00:27:37 Tahle svatba je jen další hřebík zatlučený do mé rakve!
00:27:41 -Ne.
00:27:42 Raději jí to řekneme až potom.
00:27:45 -Šlehej pořádně!-Dala jsi tam sůl?
-Bože, nepamatuju si to.
00:27:50 -Nepamatuješ si už nic. Jsi vyřízená.
00:27:54 -Já jsem vyřízená? Vždyť ty ani nevíš, kde bydlíš.
00:27:57 Zapomněla jsi dokonce i zapnout troubu.
00:28:00 -Zapni ji ty. Já nemůžu přestat. Podej olej.-Mám podat olej?-Jo.
00:28:05 -Halt! Stop.
00:28:09 Musíte být klidnější a tišší.
-Co?
00:28:14 -Vaření je milostný akt.
00:28:17 Vlastně je to úplně jako milování. Chápete? -Jo.-My víme, jaké to je.
00:28:23 -Chce to spoustu vášně, ale chce to také odevzdat se. -Bože.
00:28:28 -Tu chuť vychutnávat každým okamžikem, v každičkém gestu.
00:28:33 Je třeba se nechat unášet těmi chutěmi, vůněmi.
00:28:40 Fyzičnem ingrediencí.
00:28:43 Práce s nimi, to je tvůrčí činnost. Tak jako spojení dvou osob.
00:28:48 Je to jasné?
-Ne.
00:28:51 -Takže služby a rozdělení úkolů v domácnosti.
00:28:54 Potom jak udržet při životě touhu
00:28:57 a desatero pro udržení harmonie ve vztahu.
00:29:01 Navrhneme klíč k pozitivnímu řešení, abychom ženám pomohly
00:29:05 vytěžit z manželského života to nejlepší.
00:29:08 Monico, posloucháš mě?
-Jo. Jo, jo, poslouchám.
00:29:12 Myslím, že je to dobrá práce.
00:29:14 Až na to, že čím déle tě poslouchám, tím víc chápu, co chybí mně.
00:29:19 Jaké je to s Paolem? Myslím soužití. Je vás doma hodně.
00:29:23 Bude to spousta práce.
-Ano, jistě, práce se ztrojnásobila.
00:29:27 Ale život ve dvou ti dá neuvěřitelnou sílu.-Aha.
00:29:30 -A poté, co jsme spali v objetí celou noc...
00:29:33 -Jsem vyřízenej, Michele. Vůbec jsem nespal.-To věřím.
00:29:37 -Emanuele chrápe, ona má čepičku na hlavě.
00:29:40 Postel je malá, a ještě je tam Nina s imaginárním kamarádem.
00:29:43 -Ten aspoň nezabere místo, ne?
-To vysvětli Nině,
00:29:46 která tvrdí, že když neuhnu úplně na kraj, rozmačkám ho.
00:29:48 -Intimita je prostě překrásná.
00:29:52 Někdy jsme společně v koupelně a já ho pozoruju, když si čistí zuby
00:29:57 a pomyslím si: tohleto je můj muž.
00:30:00 -Pozoruje mě, když se myju. Je to normální?
00:30:03 V koupelně se s ní cítím nesvůj. Tak například dentální nit.
00:30:07 To je... Dělá se mi úplně špatně, když mě s ní vidí. Člověk nechce,
00:30:11 aby ho vlastní partnerka viděla vrtat se v zubech.
00:30:14 -Jo. Takže?
-Takže když jsme v posteli,
00:30:16 vymyslím si nějakou výmluvu a vrátím se do koupelny.
00:30:19 Jsou chlapi, co pijí nebo kouří, aby to žena nevěděla.
00:30:22 Já tajně používám dentální nit.
00:30:24 -Je hezké vidět, že děti začínají chápat, co je to velká rodina.
00:30:29 -Podle mě si ty hyeny nezvyknou nikdy. Bude to neustálý boj.
00:30:32 -Jistě, ten prostor se musí trochu zorganizovat.
00:30:36 Teď jsou to dva spojené byty s dvěma kuchyněmi, ale mám nápady.
00:30:41 -Představ si ten zmatek, až se narodí maličké.
00:30:45 Ale přes to všechno jsem šťastný.
-Jsi šťastný?-Můžu dál?-Ale.
00:30:49 -Jasně, můžu. Jak se máš?
-Ermanno. Ahoj.
00:30:53 -Tak co? Těší mě.
-Já jsem Paolo.-Ermanno.
00:30:56 Chtěl jsem ti...
-Počkej chvilku. Vyprovodím tě.
00:31:01 Hodil by se k Monice?
00:31:07 -Kdo, tenhle?
-Hm.
00:31:10 Protože mám jeden takový nápad.
00:31:16 -Co bych za to dala. Nevíš, co bych za to dala.
00:31:19 -Asi nebyla vhodná chvíle, abych ti líčila tenhle idylický obrázek.
00:31:23 -Ale ne, naopak. Prosím tě, každý, kdo to zvládá, dává naději ostatním.
00:31:28 -Tak proč se na mě tak díváš?
-Protože máme problém.
00:31:31 Nový výkonný ředitel chce propouštět.
00:31:37 -Tak co?-Ne, Ermanno, je mi líto, přemýšlel jsem o tom,
00:31:41 ale místo čokoládových bonbonů budu nabízet sušenky z mandlového těsta.
00:31:45 Připadá mi to vhodnější.
-No, dobře, dobře.
00:31:48 Stejně mě do dvou měsíců vyhodí i odtamtud.
00:31:52 Ale napřed sním všechny vzorky.
00:31:56 Michele?
-Hm?
00:31:59 -Pro tvoji kamarádku. Chápe, co je to rafinovanost.
00:32:04 -Počkej, počkej, počkej, počkej. Monica?-Hm.
00:32:08 -Líbí se ti?
-Líbí se mi. Je hezká.
00:32:12 A dala mi zadostiučinění.
-Dobře.
00:32:15 Tak si dáme společně večeři, abyste se líp poznali.
00:32:19 A je svobodná.-A zrada je v čem? Je smolařka? Je blázen?
00:32:23 Je to jedna z těch, co mají deprese, zmítá se po zemi?-Nech toho.
00:32:26 Jen proto, že je svobodná, nemusí být za každou cenu nějaká divná.
00:32:30 -Dobře, ale v téhle době...
-Uděláme to, co říkáš.
00:32:33 -Tak jo.
-Tak jo.
00:32:43 -Čekáš na někoho?
00:32:47 -Ne.
-Hybriiis!!!
00:32:51 -Kdo je to?
-Ubohej cvok.
00:32:54 Mrkla jsem na tu tvoji motorku. Něco tam nefunguje.
00:32:58 -Myslel jsem si, že to bude špatný.
-To je.
00:33:02 -Poslyš, co kdybych za tebou zašel dneska odpoledne,
00:33:05 a podívali bychom se na to společně?
-Jo.-Tak kolem čtvrtý?-Dobře.
00:33:09 -Davide, chceš svézt?
-Už běžím.
00:33:12 Uvidíme se odpoledne. Ahoj.
00:33:17 -Ahoj.
00:33:24 Jedem?
-Jo.
00:33:27 -Děvka!
00:33:29 -Ne, tohle je parchant a manipulátor.
00:33:32 Odpornej červ, slizkej slimák bez ulity.
00:33:36 Vyhazovač bezbrannejch děvčat. Mužskej!
00:33:39 -Mužskej. Copak mužskej je urážka?
-No tak, Monico, řekni už něco.
00:33:44 Už jsi vymyslela, kdo z nás musí odejít?
00:33:47 -No, já opravdu ne...
-Není třeba, abys to říkala.
00:33:51 Tady se na mě vždycky pohlíželo špatně.
00:33:53 První hlava, která padne, bude moje, ne?-Ne.
00:33:56 Je to poprvé, kdy jsi byla podvedená.
00:33:59 Poprvé, kdy jsi ukázala, že jsi jedna z nás, ne?
00:34:02 -To bych měla být vděčná manželovi, že mi nasadil parohy?
00:34:06 -To znamená, že vzhledem k tomu, že mě Carlo nepodvádí,
00:34:08 budu propuštěná já?
-Ne, děvčata. Co to říkáte?
00:34:11 -Tak jsem to já. Jsem jediný muž a o tom jste předtím mluvily.
00:34:13 Ale nehodlám se vzdát své mužnosti, abych tu zůstal.
00:34:16 -Kdo tě o to prosil, Elio? Ponech si tu svoji domnělou mužnost.
00:34:19 -Není domnělá. Zeptej se Manu.
-Myslelas na mě, že jsem těhotná?
00:34:24 -Nebo na mě, protože nejsem. Nejsem těhotná. Nejsem podváděná.
00:34:28 Nemám tři děti...
-Doktorko Liveraniová?
00:34:31 Půjdeme nebo musíme počkat, až skončí solární rok?
00:34:34 Nečekejte ode mě žádné komplimenty. Jdeme, rychle.
00:34:38 -Je sympatický jako ulomený nehet v bankomatu.
00:34:42 Tak dobře, běžte. Běžte domů a uvidíme se zítra ráno.
00:34:47 Odvahu. Jo?
-Odvahu.
00:35:58 -Mistře, ona má už svá léta. Tímhle výrazem ji zabijete.
00:36:03 -Je perfektní! Daly jste do toho srdce.
00:36:07 -Takže to můžu hned zanést Paolovi?
-Ne, chce to odpočinek.-Žertujete?
00:36:11 Jestli bude teď odpočívat, vzbudí se nám ve čtyři ráno.
00:36:15 -Ale ne paní, ta parmigiana. Odnesete ji na místo až zítra.
00:36:21 -Voilá. A pozor, pálí to.
00:36:24 -Úúú! Jak pěkné. A teď budeme jíst společně.
00:36:29 -Mám zpoždění. Dnes je koule u nohy těžší než obvykle.-Vtipálku.
00:36:34 A po večeři bychom si mohli zahrát. Co třeba scrabble?
00:36:38 -Musím mejt nádobí.
-Když se vám nelíbí scrabble,
00:36:42 můžeme hrát třeba domino nebo pantomimu.-Moc pěkné.
00:36:47 Haló, přízraku? Ty právě předvádíš ženu.
00:36:54 -Cri?
00:36:58 -Promiň. Pro nás žádné hry.
00:37:02 Dám přednost leštění skleniček a stříbra.-Ale ty máš žehlit.
00:37:07 -Filippovi se líbí hrát pantomimu. Nikdo nikdy neuhodne, co dělá.
00:37:21 ZAKLEPÁNÍ
00:37:24 -Cristino, tady Emanuele.
-Je otevřeno.
00:37:42 -Omlouvám se.
00:37:44 No, teď už trochu přeháníš.
00:37:47 Chci říct, že jsem ti už řekl i horší věci.
00:37:51 -Já se nezlobím na tebe.
00:37:55 Vzpomínáš si na tu věc s přeceňováním?
00:37:58 Zubris?-Hybris.
-No jo, přesně.
00:38:03 Kdybych tě poslechla, bylo by to teď lepší.
00:38:07 -Palmieri?
-Hm.
00:38:11 Ale nemusíš tady se mnou bejt.
00:38:14 -Nechceš si o tom promluvit?
-Nemám co říct.
00:38:19 Hledal mechanika. Našel ho, tečka. Konec příběhu.
00:38:37 -Lásko, možná to takhle nefunguje.
00:38:41 Nestaneme se rodinou, když jednoduše zboříme zeď.
00:38:47 -No, abychom se spojili, je třeba nechat zdi padnout.
00:38:55 A potom to chce povinnosti a námahu.
00:38:58 Ani my a ani vy jsme nebyli kompletní.
00:39:02 Už jsme zapomněli, co je to rodina.
00:39:05 Musíme se to naučit a naučit to i naše děti.
00:39:09 -Nejdřív bychom je měli naučit to chtít.-Možná.
00:39:14 A pak... Nezapomněl jsi? Už brzy se narodí naše děťátko
00:39:19 a bude bratrem nebo sestrou Niny, Cristiny a Emanuela.
00:39:25 -Myslím na to pořád.
00:39:30 Ano, máš pravdu. Už jsme jedna rodina.
00:39:37 Počkej, počkej, dostal jsem nápad.
-Mmm.
00:39:41 -V tuto chvíli se zeptám vás, doktore Freissi,
00:39:44 který jste odborníkem na budování rozšířené rodiny.
00:39:48 Co je nezbytností pro jádro takové rodiny,
00:39:51 aby přežila nepohodu a různé životní kotrmelce?
00:39:55 -Především je důležité vědět,
00:39:58 že rodina tradiční se formuje, zatímco rodina rozšířená se buduje.
00:40:02 -Jistě.-Aby se toho docílilo, je nezbytné mít velmi solidní základy.
00:40:07 Jestliže má dům opravdu pevné základy,
00:40:10 pak bude schopen odolat různým nárazům života, ne?
00:40:14 Ale pokud má rozšířená rodina tyto základy příliš křehké,
00:40:19 takový dům je odsouzený stát se jednou velkou hromadou trosek.
00:40:23 -To znamená, že máme očekávat to nejhorší?
00:40:27 -Moje rozkošná dámo, obávám se, že ano.
00:40:33 -Cukr. Tady je.
-Dělej.
00:40:36 -Počkej, já... Počkej. Počkej!
-Dej to sem.
00:40:40 -Vidíš, Nino? Nelze spojit to, co žilo rozdělené.
00:40:45 Jistě, to je metafora. Tohle přesně ilustruje naši situaci. Tak je to.
00:40:50 -Dnes přivezou nový stůl. Bude dost velký pro všechny.
00:40:54 To je vhodnější metafora, která vystihuje naši situaci.
00:40:58 A protože já a Paolo pracujeme,
00:41:01 jeden z vás bude muset zůstat doma, aby ho převzal.-Ne, já mám práci!
00:41:06 -Děkuju, Cri. Věděli jsme, že s tebou můžeme počítat.
00:41:10 Jdou sem tety.
-Už jsme tady.-Už jsou tady.
00:41:13 -Dobrý den.
-Podívej, co jsme ti připravily.
00:41:16 -Děkuju, děkuju.
-Připravily jsme lilek po barmsku.
00:41:20 -No to je úžasné.
-Děkuju, tety.
00:41:24 To jste neměly.
-Tumáš.-Á, to pálí.
00:41:27 -A ty se trošičku snaž. Dřív, než to zase vyhodíš, ochutnej to!
00:41:32 -Ale než to vyhodím, vždycky to ochutnávám. Vždycky!
00:41:36 -Stojí to za to. Děláme si totiž obě kurz vaření.
00:41:39 -Aha. Tak proto.
-No ne.
00:41:42 -Tak máme vyřešenou večeři.
-Výborně. Děkujeme, tety.
00:41:46 -Není zač.-Tak jdeme. Půjdeme.
-Vyhoď to, vyhoď to, vyhoď to!
00:41:50 -Pak nám dejte vědět, jak vám chutnalo.-Podáme zprávu.
00:41:54 Vyhoď to všechno!
-Ale počkej.
00:41:58 To ti povídám, nevyhoď to.
-Ne, ne.
00:42:14 -Cristino, hledal jsem tě.
-Proč?
00:42:17 -Promiň mi ten včerejšek.
-Jo, žádnej problém.
00:42:21 -Ne, jsi naštvaná. Měl jsem nepříjemnost s otcem.
00:42:24 Naštval se, protože jsem dostal poznámku a nepustil mě ven.
00:42:28 Ale nevěděl jsem, jak ti mám dát vědět.
00:42:31 Nemám tvoje číslo.
-To mě mrzí. Ale nejsem naštvaná.
00:42:34 -Fajn, to je lepší. Dneska?-Dnes co?
00:42:38 -Můžu přijít dneska?
00:42:51 -Dobrý den. Co je to za výrazy, proboha?
00:42:55 Ale mě to těší, protože to znamená, že se vám práce tady líbí.
00:42:59 I tobě, Elio, co? Řekni pravdu.
-To má být psychické mučení?
00:43:03 Ano, jsem tady rád.
00:43:06 Zacházíte se mnou jako s rohožkou, ale líbí se mi tady.
00:43:09 Řekneš nám, jak to dopadlo? Koho se rozhodl vyhodit?
00:43:13 -Mohlo to skončit jen jediným způsobem.
00:43:16 Prosím, moje škrty.
-Ano?-Ano.
00:43:22 -Co to má znamenat?-Jediná hlava, kterou mohu nabídnout, je moje.
00:43:26 -Myslíte to vážně, nebo se chováte jako 99 procent žen, které znám?
00:43:31 -Poslyšte, buďte zticha! Buď tu výpověď přijmete
00:43:34 nebo zapomenu, že jsem dáma a vztáhnu na vás ruku, jasné?
00:43:37 -A co se stane teď?-Stane se to, že jmenují nového ředitele,
00:43:42 jehož prvním a hlavním úkolem bude udělat tady to, co chtěli po mně.
00:43:48 TELEFON
00:43:51 -Prosím? Ano. Ano.
00:43:54 Slizoun. Chce tě. A hned.
00:44:09 Bože, snad si nevybere ji.
-Ji?
00:44:12 Jestli ji popadne záchvat jako dřív, poletíme všechny. -Všichni. Všichni.
00:44:17 Je možný, že ani v téhle chvíli nerespektujete moji odlišnost?
00:44:21 -A v čem vidíš svou odlišnost?
-Jsem jiný než ženy.-Hm.
00:44:25 -Já tu nezůstanu, Monico. Když půjdeš ty, půjdu taky.
00:44:29 -Neříkej hlouposti. Tobě se přece tvoje práce líbí.
00:44:32 Jsi skvělá, potřebuješ pracovat.
00:44:36 Jsem to spíš já, kdo by měl možná myslet na něco důležitějšího.
00:44:39 Měla bych tohle všechno vzít jako znamení, abych myslela na sebe.
00:44:43 A začnu s tím dnes večer. Michele mě pozval do kina a pak na večeři.
00:44:47 Mám velmi, velmi neodbytnou chuť se opít.
00:45:00 -Můžu?
-Pojď, pojď.
00:45:05 Tak už jsem přišla na to, co nefunguje.-Skvělý.
00:45:10 Poslyš, přinesl jsem ti sicilský trubičky. Máš je ráda?
00:45:15 -Ty s ovocem ne.
-Já taky ne, proto jsem je nevzal.
00:45:19 Nějak jsem cítil, že ti nechutnají.
-Cristino?
00:45:26 Cristino?!
00:45:30 Můžeš mi říct, co tady děláš?
-Opravuju motorku jedné kamarádky.
00:45:34 Co je?-Co je? Měla jsi být doma a čekat na stůl! To je.
00:45:37 -Zapomněla jsem, tati.
-Jasně, a hrozně tě to bere.
00:45:40 Zapamatuj si, že jsme jedna rodina a že v rodině má každý odpovědnost!
00:45:44 -Ne. A co bere tebe? Ptal ses mě, jestli chci tuhle rodinu?
00:45:49 MOBIL
00:45:54 -Ahoj. Proč? Co se stalo?
00:46:01 Jak je možný, že to nevíš? Dobře, tak dole za 10 minut.
00:46:08 Ahoj. Poslyš, musím běžet.
00:46:11 Přijedou asi za půl hodiny, tak koukej být doma. Rozumíš?
00:46:20 -Máma je hezká.
00:46:22 Je to tvoje máma, že jo?
-Jo, jo.
00:46:27 -Všechno v pořádku?
-Více méně. Musím se vrátit domů.
00:46:32 Stejně jsem s tím nemohla nic udělat. Chybí jedna součástka.
00:46:36 Podívej se která, až půjdeš pro náhradní díly.
00:46:40 Tady má bejt šroub, kterej reguluje běh motoru.
00:46:44 Je to šroub s pružinou.
-Jako tenhle?
00:46:49 -Prosím tě, kdes ho vzal?
-Tady v kapse.
00:46:52 Zvláštní, že jo?
00:46:55 -Takže...
-Takže?
00:46:58 -To bylo naschvál?
-Jasně že jo.
00:47:23 -Ahoj.
-Ahoj.
00:47:27 Tak co se děje?
00:47:30 -Ještě ti to nedošlo?
-Panebože!
00:47:33 Berou se.
-Jo, jo.
00:47:36 -Proč jsi nám to neřekla dřív? Podívej, jak jsme oblečení.
00:47:40 -My jsme chtěli neformální svědky.
-Tak to jsme dokonalí.
00:47:44 -Už je čas.
-Pojď mě obejmout.-Breč si potom.
00:47:51 -No tak, počkejte na mě, nešťastníci!
00:48:00 -Kdo jí to řekl?
-No, já určitě ne.
00:48:07 -A držte se předepsaných formulací.
-Jistě, vždyť je to poprvé.
00:48:13 Ze sňatku vyplývá vzájemná povinnost věrnosti,
00:48:17 pomoci morální i materiální,
00:48:20 spolupráce v zájmu rodiny a soužití ve společné domácnosti.
00:48:26 Tak, děti, teď přijdou důležité otázky.
00:48:30 Giulio Pierantoni, chceš si vzít za ženu
00:48:34 zde přítomnou Stefanii Del Fiore?
-Ano.
00:48:38 -A děláš dobře, protože moje dcera je klenot.-Prosím.-Promiňte.
00:48:43 Stefanie Del Fiore, chceš si vzít za muže
00:48:46 zde přítomného Giulia Pierantoniho?-Ano.
00:48:50 -Vážení svědkové, slyšeli jste odpověď snoubenců?-Ano.-Ano.
00:48:55 -Z moci úředně mi svěřené
00:48:58 prohlašuji vaše manželství za právoplatně uzavřené.
00:49:09 -Novomanžele a svědky poprosím o jejich podpisy.
00:49:14 -Mario, pojď sem.
00:49:16 Snad se rozhodli pro oddělené vlastnictví.
00:49:20 -Společné.
-Copak jsem je nic nenaučila?
00:49:24 -Ale viděl jsem, že jsi měla slzy v očích. -Protože jsem zoufalá.
00:49:28 -Kdo má snubní prsteny?
-Ty mám já. Tady jsou, tady jsou.
00:49:32 -Lásko, vypadáš jako fontána.
-Já vím. Já vím.
00:49:36 Ale jsem tak dojatá.
00:49:39 A tohle nic není. Představ si, kdyby byla v kostele.
00:49:43 Nikdy jsem ji nezažila.
00:49:46 Bravo!
-Pšt, nekřič!
00:50:00 -Monico? -Ahoj. Čekáš na někoho?
-Už jen na Michela.
00:50:04 -Já také. Nevěděla jsem, že tady budeš.
00:50:07 -Připojil jsem se na poslední chvíli.
00:50:11 Vadí ti to?
-Ne, kdepak, naopak. -Fajn.
00:50:14 -No a Michele? Zavoláme mu? -Jasně.
-Už to začne, já bych zavolala.
00:50:22 MOBIL
00:50:29 Nebere to.
-Pojďme dovnitř. -Jo.
00:50:33 -Hm, pochopila.
00:50:35 -A teď uvidíme, co se stane, až přijde nový ředitel.
00:50:39 -Musíte něco udělat, asi stávkovat.
00:50:42 -Monica to vzala fatalisticky. Prý se to musí stát.
00:50:46 Možná má pravdu. Jestli mě vyhodí, budu mít víc času na naši rodinu.
00:50:50 -Ne, ne, ne, počkej, počkej, počkej.
-Co to děláš?
00:50:54 -Miláčku, to jediné, co naše rodina potřebuje,
00:50:57 je věnovat se jí trochu méně.
00:50:59 Necháme to být a ono se to samo srovná.
00:51:02 Vykašleme se na pravidla, na organizaci.
00:51:05 Vždyť z chaosu se rodí rovnováha.
00:51:08 -Jak říká Nietzsche.
-Ne, jak říkám já.
00:51:11 Začneme se uvolňovat.-Dobře. Ale teď půjdeme. Musím dělat večeři.
00:51:15 -Ne, ne, ne, řekli jsme, že se uvolníme.
00:51:18 Počkej. Oni si nějak poradí, buď klidná.
00:51:22 Poslyš, nemám pocit, že bys byla moc uvolněná.
00:51:25 Nadechni se zhluboka, začni dýchat.
-Co tě to najednou popadlo?-Co?
00:51:29 Nic, nic, uvolni se.
-Musíme jít na večeři.
00:51:32 Jsou tam tři děti, které čekají.
-Uvolni se.-Až přijde čtvrté,
00:51:35 budeme to muset zorganizovat, protože jinak to bude chaos.
00:51:38 -Šššš, ať tě neslyší! Cri, tady táta.
00:51:46 -Nemůžeme se dívat na kreslené filmy, než přijdou?-Ne!
00:51:51 Měli být tady. Přesní, jak prohlašovali. A hladoví.
00:51:55 Udělej hladový obličej!
00:51:57 -Nepřijdou. Jdou na večeři ven.
-Ale to je skandál!
00:52:01 Zavedli diktaturu a pak nás opustili!
00:52:05 Jako v jihoamerické zemi. A řekla jsi jim, že je to hanba?
00:52:09 Mluvím na tebe!-Co?
-Co je, jsi taky v šoku?
00:52:13 -Mám hroznej hlad! -Já mám taky hlad.
-Já mám taky hlad!
00:52:18 Umírám hlady!
00:52:21 Podíváme se, co tu je.
00:52:25 A tohle?
00:52:27 Co to je?
00:52:32 Co to je?!
-Já nevím!
00:52:46 Bože, ne. To je parmigiana od tetiček!-Panebože!
00:52:56 Ale počkej, je dobrá.
-Je dobrá?-Ano.
00:52:59 Je dobrá. Ochutnej. Je výborná. Je výborná.
00:53:04 -Je výborná, Nino, je výborná.
00:53:09 Je od tetiček.
-Od tetiček.
00:53:12 -Uvidíš, že si nějak poradí. Buď klidná. Poradí si.
00:53:19 -Ty tvrdíš, že to zvládneme?
-Já to zvládnu skvěle, znám se.
00:53:23 -Blázne, neříkám vůbec to.
-Ale ne, ne, ne, nemysli na to.
00:53:27 Uvolni se a nemysli na to. Klidně a zlehka.-Uvolním se.
00:53:31 Takhle?
-To je trochu moc. Takhle přímo ne.
00:53:35 -Jsme opět v bytě Del Fiore-Giorgiových.
00:53:39 Paní Del Fiore zjevně opustila bojiště. Uvědomila si,
00:53:43 že nemůže dosáhnout dokonalosti, kterou si přála, a tak utekla pryč.
00:53:48 Ale okamžik. Je tu stopa, svědectví. NECHTE NÁS BÝT JSME ŠŤASTNÍ TAKHLE!
00:54:26 Překlad: Ladislava Kosová
00:54:30 Dramaturgie: Klára Mathé
00:54:33 Asistentka režie: Hana Zapletalová
00:54:36 Vedoucí produkce: Miloslava Herynková
00:54:40 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:54:43 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
00:54:46 Dialogy a režie: Mikuláš Pánek
00:54:50 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Vyrobila Česká televize, 2012
V redakci časopisu Žena se řeší kardinální téma. Všechny redaktorky se snaží vykoumat pravidla pro takové soužití v páru, které by perfektně klapalo a zároveň bylo romantické. Laura se snaží dokonalost zavést i v nové společné domácnosti, příliš se jí však nedaří.
Monica se ještě nevzpamatovala z poprasku, který způsobila na Danielově svatbě, a už má zase hlavu plnou starostí. Z Milána do redakce dorazil nafoukaný ředitel Ettore Bui a žízní po krvi. Postaví Moniku před hrozné dilema, když jí oznámí, že musí jednoho člověka z redakce vyhodit…