Všichni blázní po lásce – ať už přináší radost, nebo bolest. Italský seriál. ### Hrají: E. Solfrizzi, S. Roccaová, N. Murgiaová, M. Brenno, C. Natoliová a další. Režie Riccardo Milani
00:00:02 Česká televize uvádí epizodu z italského seriálu
00:00:10 Laura - zelená
00:00:13 Paolo - modrá
00:00:16 Michele - bílá
00:00:19 Monica - žlutá
00:01:37 BLÁZNIVÉ LÁSKY
00:01:42 Co ženy neříkají
00:01:47 -Cri?
-Hm?
00:01:48 -Můžu dál, jsi vzhůru?
-M-hm.
00:01:51 -Přinesl jsem ti snídani do postele. Tady.
00:01:57 Ale croissanty s krémem už došly, tak jsem ti přinesl s marmeládou.
00:02:00 -M-hm.
-Už musím jít.
00:02:03 Mám nějaký problém v práci, tak tam jdu dřív.
00:02:06 Obstaráš nákupy, holčičko?
-Jaká holčičko?!
00:02:09 Proč mi místo nošení snídaně a těch sladkejch řečí
00:02:12 radši neřekneš, jak to všechno je, tati?
00:02:15 Že když se ti zachce, jdeš si to rozdat se sousedkou.
00:02:18 A doma vůbec nejsi.
00:02:20 A nevymýšlej si žádný výmluvy, protože stejně neumíš lhát, tati!
00:02:23 -Cri? Takže teda nakoupíš?
-Jo, nakoupím.
00:02:28 -Prima. Tak já jdu.
00:02:54 Miláčku!
-Už jsem to nemohla vydržet.
00:02:57 -Mám jen pár minut. Čekáš dlouho?
-Stačí mi 2 minuty.
00:03:02 -Ne, ne, ne, to nedělej. Nedělej to, prosím tě,
00:03:05 jsme na ulici.
-Mmmm. My jsme vždycky na ulici.
00:03:10 -Ale Bože, ty jsi tak krásná. Jak to děláš, že jsi tak krásná?
00:03:14 Podívej se na mě, jak vypadám ráno já.
00:03:16 -Překrásně.
-Já jsem krásný,
00:03:18 jedině když jsem s tebou. Nepřišel jsem pozdě, že?
00:03:21 -Já přijela taky pozdě. Nina nemohla najít batoh,
00:03:24 pořád si něco vymýšlí, aby nemusela do školy.
00:03:27 Teď jí ho prý schovává Filippo.
00:03:31 -Co je?
-Telefonovala jsem Emanuelovi.
00:03:35 Včera jsem byla v čistírně,
00:03:37 den před tím v opravně obuvi, dneska u ekonoma a v práci.
00:03:41 Už mi to lhaní začíná být na obtíž.
00:03:44 -Teď není chvíle na to říct to dětem.
00:03:46 Ale můžeš být úplně klidná. Nemají ani to nejmenší podezření.
00:03:50 -Tvoje matka spí s mým otcem.
-Co? Co to říkáš, blázníš?
00:03:54 -Šššš! Ještě pět minut, ano?
00:03:56 -Viděla jsem je jednou v noci z terasy.
00:03:59 -Nejspíš jsi byla zhulená.
-Hele, mysli si, co chceš, jo?
00:04:03 Ale já jsem je prostě viděla. A ujišťuju tě, že si nepovídali.
00:04:06 -Šššš!
-A co podle tebe dělali?
00:04:09 -Pořád se líbali. Vlastně mnohem víc. Stáli v objetí.
00:04:13 -Moje máma se s chlapy před domem neobjímá.
00:04:16 A rozhodně ne s takovým troglodytem jako je tvůj otec.
00:04:20 Nesnáší ho, rozumíš?
-Mmmm!
00:04:22 Tak mi to vysvětli.
00:04:24 Ty sis na ní nevšiml ničeho divnýho?
00:04:26 -Čeho jsem si měl všimnout?
-Co já vím.
00:04:29 Jestli není roztržitá, zmatená, takový věci.
00:04:32 -Fakt je, že něco by tu bylo.
-Co?
00:04:35 -Auto. Dala ho mýt aspoň třikrát během týdne.
00:04:38 Nic proti tomu, hygiena je důležitá, ale trochu to přehání.
00:04:42 -No jasně! V něm se scházej! Hnízdečko lásky.
00:04:46 -V našem autě?
-Jo.
00:04:48 -Tam je dost těsno.
-No právě, maj k sobě blíž.
00:04:51 ZVONĚNÍ
-Odevzdávejte!
00:04:56 Děkuju, děkuju.
00:04:58 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:05:05 -Balestrieri! Giorgiová! Nějaké zajímavé téma, že?
00:05:09 To mě těší. Ale doufám, že jste ho už probrali,
00:05:12 příští hodinu vás vyzkouším.
00:05:14 Tak prosím. Prosím.
00:05:17 Zatím!
00:05:21 -To by bylo poprvé, co mi máma zalhala.
00:05:23 Za 16 let.
-To zabolí.
00:05:26 Ale když mají dospělí plnou hlavu sexu, jsou schopní všeho.
00:05:32 -A to v tom autě, to dělají sex úplně naplno?
00:05:36 -Myslíš, že napůl? Táta je nějak moc spokojenej, až moc šťastnej.
00:06:36 -A je to tady, přátelé! Tak. Na zdraví!
00:06:39 Na vás na všechny. Budete mi moc chybět, kamarádi.
00:06:43 -Blahopřeju, Michele.
-Děkuju, díky, drahá.
00:06:46 No? Co jsi říkal?
-Nic jinýho neděláme.
00:06:49 Děláme to pořád. Ustavičně.
-Fakt?
00:06:52 -Je to úžasný, netušil jsem, že to bude takový.
00:06:55 -Blahopřeju. Přijedu za tebou.
-Díky. Čekám tě.
00:06:57 Jaká je?
-Co?
00:06:59 -Tvoje Laura, do jaké kategorie spadá?
00:07:01 Vznětová, zážehová, řadová...
-Blahopřeju, ať se daří!
00:07:05 -Děkuju, děkuju ti. Jak jsem ti říkal.
00:07:08 Ženy rozděluju do tří kategorií.
-Proč?
00:07:10 -Je to pohodlný. Je to jako zapalování motorů.
00:07:14 První kategorie je vznětový motor, obvykle zvaný diesel.
00:07:18 Ten je sice pomalý při rozjezdu, ale zato je odolný a vytrvalý.
00:07:22 Druhá, motor zážehový, to je klasa.
00:07:25 Úžasná akcelerace a velká ráznost.
00:07:28 Ale musím říct, že nepatří mezi mé nejoblíbenější,
00:07:31 je trochu moc hlučná, sousedi si stěžují.
00:07:34 -Jasně.
-Třetí kategorie, řadový motor.
00:07:37 To je motor, kde jsou válce v podstatě uloženy
00:07:40 ve dvou rovnoběžných řadách nad hřídelí.
00:07:42 Stačí jiskra a hned vyrazí. Neprokluzuje, a když ho vytočíš,
00:07:46 je svezení s ním rozkoš.
-Jo. To je ona!-Fakt?
00:07:48 -To je Laura. Takže Laura je teda "řadová".
00:07:52 -A ty mám nejradši.
-Když se zažehne jiskra,
00:07:55 já ani nevím, čí jsem. Víš, Michele, možná už jsem
00:07:58 moc dlouho neměl žádnou ženskou v náruči,
00:08:00 ale s Laurou se mi zdá všechno úplně jiné.
00:08:03 Já nevím, je to s ní... je to...
00:08:05 Nejsou žádný rozpaky, všechno je spontánní, přirozený.
00:08:08 -Intenzivní, vášnivý.
00:08:13 Nevěděla jsem, že sex může být tak... explozivní!
00:08:19 -A to všechno děláte v autě?
-M-hm.
00:08:21 -Vždyť máte postel po ruce, tak na co si to hrajete?
00:08:24 Na "Koridu lásky"?
00:08:27 -Kámasútra říká, že jsou vlastně tři typy mužů:
00:08:30 Shasha, neboli muž zajíc, Vrishabha, to je muž býk,
00:08:33 a Ashwa, muž hřebec. Co je Paolo?
00:08:37 -Mě nezajímá, co je Paolo za zvíře.
00:08:40 -Snad z toho nechceš dělat otázku velikosti, Mayo?
00:08:43 -Ano, to rozhodně ano.
-Jak ti máme vysvětlit,
00:08:47 že nejdůležitější je to, co je předtím.
00:08:50 Vůně muže, a taky to, jak se na tebe dívá,
00:08:54 jak se tě dotýká, jak tě líbá.
-Jak tě objímá.
00:08:57 -Áá, tyhle ženský, co potřebujou předehru!
00:09:00 Já vám to teda řeknu, mě to k smrti nudí.
00:09:03 -Mayo, musím ti něco říct.
00:09:04 Děkuju pánubohu, že ses narodila jako žena,
00:09:07 protože jinak bys byla zosobněním toho,
00:09:10 co u chlapů tak nesnáším.
-Jak vám to mám říct?
00:09:12 Sex s Paolem je jako poslední chybějící dílek puzzle.
00:09:17 A pak, o místo vůbec nejde, já bych to s ním dělala kdekoliv.
00:09:21 -Je přece vědecky prokázáno,
00:09:24 že pár dosáhne dokonalé sexuální rovnováhy
00:09:28 teprve až třetím rokem, dříve ne.
00:09:30 Teprve tehdy se může dospět k úplnému naplnění.
00:09:34 -Proto se taky říká,
00:09:36 že žena dosáhne sexuální zralosti až kolem 35.
00:09:38 -Ano, je mi 35, jsem třetí rok vdaná a ohromně si to užívám.
00:09:42 Copak ty ne?
00:09:45 -Asi jsem musela nějaký úsek přeskočit.
00:09:49 -Proč? To jako není sex s Gabrielem dobrej?
00:09:52 -Je. Je. Teda, no, není to zlý. Proč?
00:09:57 -Promiň, jste spolu přesně 3 roky, mělo by vás to ještě bavit, ne?
00:10:02 -Vždyť jo, říkám, že to není zlý.
-Oh!
00:10:05 Holky, měly by existovat jenom ty začátky,
00:10:08 potom už to nikdy není tak strhující.
00:10:11 Samá zadržovací taktika.
00:10:13 -Vlastně jsem měla pravdu já o tom autě.
00:10:18 -Promiňte, jak to bylo s tím hřebcem? Muž Shasha?
00:10:22 -To je muž zajíc, můj milý, zajíc.
00:10:24 -Díky.
00:10:27 -Ahoj!
00:10:31 Spíš?
-Mmmmm!
00:10:36 -Pamatuješ, jak jsme to dělávali až do úsvitu?
00:10:38 -M-hm.
-Proč už teď ne, Stefi?
00:10:43 Pro mě se nic nezměnilo.
00:10:48 Stefi, toužíš po mně ještě?
00:11:06 Ano, Giulio, lásko, já po tobě taky moc toužím.
00:11:12 -Představ si, že hledáš po celým bytě poslední dílek puzzle
00:11:15 a nemůžeš ho najít.
-M-hm.
00:11:17 -Hledáš, a pak je najednou tady. Najdeš ho někde pod nábytkem,
00:11:20 dáš ho na správný místo a všechno do sebe skvěle zapadne.
00:11:23 Chápeš? Jako zázrakem. No a tohle je pro mě sex s Laurou.
00:11:27 -Dobrý den! Promiňte, je tohle kancelář zemědělské inspekce?
00:11:31 -Ano, jistě, pojďte dál. Není to ta tvoje studentka?
00:11:35 -Profesore Giorgi! Co vy tady děláte?
00:11:39 -Ta tě všude pronásleduje. Bacha! "Osudová přitažlivost"!
00:11:42 -Já tady pracuju. A ty?
00:11:44 -Já jsem Natascia, Leonardiová. Pamatujete na ten večer v baru?
00:11:50 -Natascia Leonardiová. Moment, nemá se tvůj nový kolega
00:11:53 jmenovat Leonardi?
-Jo. To bude asi jenom shoda jmen.
00:11:56 -Promiňte, tohle není kancelář 203?
-Je.
00:11:59 -A sídlí tu zemědělská inspekce?
-Ano.
00:12:01 -Tak to není shoda jmen!
-Ah!
00:12:04 -Řekli mi, že vedle sebe budu mít zkušeného člověka.
00:12:07 A vypadá to, že jste to vy, pane profesore.
00:12:09 Ach Bože, pane profesore! Řekla jsem vám, že jsem sehnala práci.
00:12:13 -Říkala ti to, ne? No tak, řekni něco!
00:12:15 Nezklam ji, no tak! Byl jsi její sexuální symbol.
00:12:19 No tak, ukaž palec. Dělej, dělej! Vytáhni ho!
00:12:21 -Ne! Už dost! Poslyš, Nezabývala ses botanikou?
00:12:24 -Oooee, mistr obří palec!
-Přiznám se,
00:12:27 že zemědělský inspektor nebylo přesně to, v co jsem doufala,
00:12:31 pak ale na kraji vypsali konkurs a teď jsem s váma v autě.
00:12:35 -Nech toho! Zmizni!
00:12:37 -Už se těším, až to řeknu Lombardozziové a Crescimanové!
00:12:40 Mám dojem, že jsem vyhrála ve studentský loterii!
00:12:43 Potřebujete pomoct?
-Ne, ne, jenom se mi to...
00:12:46 ...nějak zaseklo.
-Takhle.-Jo.
00:12:50 -Pravda, byla jsem do vás zamilovaná, ale to mi bylo 17.
00:12:56 Vy si myslíte, že vás pořád mám v hlavě, co?
00:12:58 -Ne, to ne, to jsem si rozhodně nemyslel.
00:13:01 Chtěl jsem... chtěl jsem si zapnout pás.
00:13:04 -Říkám si, když teď máme velmi úzce spolupracovat,
00:13:08 nebude lepší být přáteli, profesore?
00:13:10 -To jistě, byl bych rád.
-Tak jestli souhlasíte,
00:13:14 končíme s profesorem. Teď to bude jenom Paolo a Natascia.
00:13:19 Natascia a Paolo. Paolo a Natascia...
00:13:24 Natascia a Paolo.
-Natascia a Paolo.
00:13:26 -A zase mě budete muset do všeho zasvěcovat.
00:13:32 -Pojedeme?
-Ano.
00:13:39 -Tak jsme se s Paolem konečně milovali.
00:13:41 -Jestli jsi mě pozvala, abys mi líčila svoje erotické avantýry,
00:13:45 tak na to nejsem připravená.
-Já myslela, že tě to potěší.
00:13:47 -To ano, jsem ráda, jenom mě to trochu....
00:13:50 Prostě mě to pohoršuje, jo.
-A proč?
00:13:53 -No, jsi moje sestra, a vždycky jsi byla jenom s Ricardem,
00:13:56 máš děti, koukáš na filmy o lásce.
00:13:58 Myslela jsem si, že tě sex vůbec nezajímá, promiň.
00:14:01 -Ale jak sis mohla myslet, že mě sex vůbec nezajímá?
00:14:05 -Pro mě to tak důležitý není. A pro Giulia taky ne.
00:14:08 -No jo, po dlouhých deseti letech soužití
00:14:11 se mohla touha úplně vytratit. A jak dlouho to už neděláte?
00:14:15 -Od jeho narozenin. To bude tak půl roku.
00:14:23 -Půl roku? A Giuliovi to vyhovuje?
-No jistě.
00:14:26 -Ale Stefi, to není normální.
00:14:29 Měli byste něco udělat, já nevím, dejte si pauzu,
00:14:33 jeďte někam na dovolenou.
-Na dovolenou?!
00:14:36 Vždyť jsme pořád spolu!
00:14:38 -Giulio přece nemůže být až tvoje poslední starost.
00:14:42 -Není moje poslední starost, myslím na něj až moc.
00:14:45 Prosím tě, nedala ses náhodou strhnout nadšením
00:14:48 a nevykládala jsi dětem o tom Paolovi?
00:14:51 -Ne, ještě ne. Nevím, jestli je to správné, ale...
00:14:53 -Nikdy! Slyšíš mě? Nesmíš to říct dětem,
00:14:58 dokud neuplynou tři čtyři měsíce a možná klidně i pět.
00:15:01 Bude to jistější. Co když se rozejdete
00:15:04 a oni k němu mezitím přilnou, jak jim to řekneš?
00:15:19 -Mám.
00:15:28 -Je to jasný? Chceš si to zkusit?
-No dobře. Hm.
00:15:32 -Tak pojď.
00:15:33 Takže, otočíš tou páčkou,
00:15:36 výborně, tak, jo, čtyři pět vteřin, počkej chvilku, teď.
00:15:40 Výborně. To je ono.
00:15:46 A teď to dej sem.
00:15:48 -Jsem dobrá?
-Fantastická!
00:15:55 Ugo, tak my už jsme skončili.
-Dáte si trochu vína?
00:15:59 To je letošní.
-Děkujem. Ale můžeme pít ve službě?
00:16:03 -Kolegy se neptejte, ten je nervózní.
00:16:05 -To ne, ale jsem skoro abstinent.
00:16:08 Ale ty, jestli si chceš dát, tak si dej, nejsme přece policajti.
00:16:11 -Tak ho ochutnej.
-Děkujem.-Díky.
00:16:15 -Takhle na nás někdy tlačí. Budeš si muset zvyknout.
00:16:18 Chtěli by, abychom občas přimhouřili oko.
00:16:21 Dnes například jsme měli zkontrolovat
00:16:23 chod automatického dojení.
-A zvláště se zaměřit
00:16:26 na bezpečnostní opatření a dodržování všech norem.-Ano.
00:16:29 -Nastudovala jsem to. Od gymplu jsem se změnila.
00:16:31 -Vidím.
-A ty?
00:16:37 PÍPNUTÍ SMS
00:16:39 -Promiň.
00:16:45 -"Už se nemůžu dočkat.
00:16:47 Stejné místo, stejná hodina, stejné auto, lásko moje."
00:16:55 -Myslím, že máš pravdu. Dneska je mimořádný den.
00:16:58 Chce to skleničku.
00:17:00 -Tak ty nejsi pořád tak vážný?
-Ne.
00:17:03 -Na naše nečekané setkání.
00:17:05 -Na setkání, která jsou vždycky nečekaná. Mm!
00:17:13 -Bože, ty ses pobryndal!
-Krucinál!
00:17:16 -Trochu vody a bude to pryč.
-Jo?-Jo.
00:17:18 -Bože, takhle se zadělat! Zatracená práce!
00:17:22 ZVONÍ MOBIL
00:17:26 -Lombo, musím ti říct něco neuvěřitelnýho.
00:17:31 Hádej, kdo je můj nový kolega? On osobně!
00:17:35 Jo! Mistr obří palec! Moje erotická obsese.
00:17:40 A teď tu stojí přede mnou polonahý. Bože, ten je krásnej!
00:17:45 Je jak Johnny Depp. Ovšem v trochu mužnějším vydání.
00:17:58 -Ahoj, miláčku! Jak bylo ve škole?
-Dobře.
00:18:00 -Promiň, musím jet vyzvednout Ninu a zařídit hromadu věcí.
00:18:04 Ale kdyby něco, zavolej.
-Jo.
00:18:14 -Ahoj!
-Ahoj.
00:18:17 -Lidi se občas potkávají.
00:18:19 Tak co? Ve škole všechno dobrý?
-M-hm.
00:18:22 "To je děs. Dcera feťačka, on má problémy s alkoholem.
00:18:26 A nejen že pije, ale ještě se pobryndá."
00:18:29 -Škola je hodně důležitá. Ne že bych sám byl kdovíco, ale...
00:18:35 -"Kdovíco! Je s podivem, že jsi do nějaké školy chodil.
00:18:38 Co to bylo? Experimentální ústav pro analfabety?"
00:18:41 -Člověk si to uvědomí až později, když vstoupí do světa práce,
00:18:44 že mohl toho školního období využít líp.
00:18:47 -"Ty jsi ho určitě využíval špatně.
00:18:49 Je ti 40 a živíš se počítáním kytek na zahradách."
00:18:52 -Je ale fakt, že ve tvém věku se člověk musí taky bavit.
00:18:55 Nejdůležitější je najít tu správnou míru.
00:18:58 Trochu studia, trochu zábavy. Ne?
00:19:02 -"Ať mi někdo vysvětlí, proč si matka začala s tímhle chlapem!"
00:19:09 -Taky se měj dobře.
00:19:18 -A Martina? Jo, dobře, pokračuj.
00:19:22 Andreo, zkus i jiné barvy, ne jenom šedivou.
00:19:25 Tak, děti, mám pro vás dvě zprávy,
00:19:28 jednu dobrou a jednu no, jednu ne tak dobrou.
00:19:31 První je, že jsem mluvil s vaší paní učitelkou Carlettovou.
00:19:35 Má se dobře, zdraví vás a vzkazuje, že se brzy vrátí,
00:19:38 hodně brzy, ještě před Vánoci.
00:19:40 Jste rádi?
-Anóóó!
00:19:42 -Ááá! Tak a teď ta horší zpráva.
00:19:45 Až se vrátí paní Carlettová, musím já odejít. No ale co!
00:19:51 Nico, máš připravenou knihu? Nino! Nino!
00:19:57 Nino!
00:20:00 -Mami, udělala jsi dobře,
00:20:02 že ses nezasnoubila s panem učitelem Sergiem.
00:20:05 -Proč?
-Protože on by hned odešel,
00:20:07 tak jak nám to dnes řekl, a ty by ses trápila.
00:20:10 -Miláčku, vždyť jsi věděla, že jen supluje,
00:20:13 než se vrátí tvoje učitelka.
-Já jo, ale Filippo ne,
00:20:16 a mrzí ho to. On je fakt naivní dítě.
00:20:28 -Nino, mohla bych mluvit s Filippem?-Jo.
00:20:34 -Co je?! Tohle má být to vaše rozehřívání?
00:20:37 Capone, do vody!
-To ne, trenére,
00:20:40 už týden plaveme 20 bazénů, než přijdete a vy pořád nikde.
00:20:43 -No a co? Dělám to schválně, abyste se pořádně rozehřáli.
00:20:46 Do vody!
-Já nevím, co-co-co-co-co děláte.
00:20:49 Mi-mi-mi-mi...-Jo, dobře, radši šetři dech, Valentini.
00:20:53 No tak, Merloni, tohle tělo básníka potřebuje zpevnit!
00:20:56 Rychle, do vody! Dělejte, kluci!
00:20:59 -Bacha skáče Merloni! To byla bomba!
00:21:02 -A jedem! Ahoj, Cri.
00:21:07 Dělej, Valentini, hejbej se!
00:21:11 -Ty jsi teď začal ještě i pít, tati?
00:21:14 -Ne, vypil jsem jenom... Jak to myslíš, "ještě i"?
00:21:18 Co dělám ještě jinýho?
-Nic, nech to plavat.
00:21:23 Víš co, můžeme si vzít taxíka nebo jet 480.
00:21:28 -480 k nám domů nejede.
-Ale vždyť my nejedeme domů.
00:21:32 Je semifinále wrestlingu, už měsíc máme lístky.
00:21:36 -Ale ne!
-"Ne", protože jsi na to zapomněl,
00:21:38 nebo proč jako "ne"?
-Michelovi není nějak dobře.
00:21:42 Je to vážný.
00:21:44 Myslím, že ho budu muset vzít na pohotovost. Jedem!
00:21:48 Dobře, kluci, střídání!
00:21:51 Paže, motýlek, dvakrát motýlka, výskok, sklouznout.
00:21:56 Merloni!
-Jasně, trenére, dobrý, dobrý!
00:22:07 -Doktore Freissi, vy jste náš přední odborník
00:22:10 na preadolescentní syndrom.
00:22:13 Řekněte, co byste asi tak doporučil mládenci,
00:22:17 který jednoho dne přijde na to, že jeden z jeho rodičů,
00:22:19 řekněme třeba otec, v něčem lže?
00:22:22 -Tak tedy, ve svých studiích to nazývám odhalením.
00:22:26 U citlivějších subjektů
00:22:28 může dojít i k velmi závažným zpětným reakcím, to znamená,
00:22:32 že adolescent se může cítit opuštěný, zapomenutý,
00:22:34 a může reagovat vztekem, někdy i násilím,
00:22:37 nebo naopak naprostým mlčením.
-Jistě, jistě.
00:22:40 -A v tom případě se z rodiče, otce nebo matky,
00:22:44 stává muž či žena se všemi svými slabostmi,
00:22:47 se všemi malichernostmi. Proto si myslím,
00:22:50 že bych měl v takovém případě poradit spíš rodičům.
00:22:54 Začněte ten problém řešit dřív, než bude příliš pozdě.
00:23:04 -Můžu vám přibalit i kremroli, tu mají děti rády.
00:23:11 Můžu vám něco říct? Vy jste opravdu dobrý otec, víte to?
00:23:17 -Co vy o tom víte? To není pravda, já nejsem dobrý otec.
00:23:21 Jsem potvora, jsem zrádce, srab,
00:23:24 který se snaží ulevit svědomí krémovým větrníkem.
00:23:27 Který nechává dceru samotnou, protože nemá odvahu jí říct,
00:23:30 že chodí se sousedkou, a vymýšlí si spoustu vzletných lží.
00:23:34 Jsem prostě hrozně patetický, chápete?!
00:23:37 -Co?
-Co?
00:23:40 -No, můžu vám dát krémové řezy?
-12.
00:23:45 -12?
-12.
00:23:49 -Je krásný, mami, budeme mu říkat Giulio.
00:23:53 -Kam ho dáš, když máš Filippa?
00:23:55 -Já mám velký srdce, je tam místo pro všechny.
00:23:58 -Hm. A na jaké představení jdeš?
-Jdu s Monikou.
00:24:01 S tou kudrnatou, co se mnou pracuje.
00:24:03 -Mami, já se neptal, s kým jdeš. Ptal jsem se na jaký titul jdeš.
00:24:08 -Na Romea a Julii.
00:24:10 Je to nová inscenace jednoho režiséra z Bulharska.
00:24:13 Snad to nebude moc dlouhé,
00:24:15 tihle bulharští režiséři jsou trochu pomalí.
00:24:18 Ale požádala jsem vaši tetu, aby přišla.
00:24:21 -Mami, nemusíš pokaždé, když někam jdeš, volat hned tetu.
00:24:24 -Pokaždé! To vypadá, že chodím někam každý večer.
00:24:27 ZVONEK
-Á, už je tu teta.
00:24:29 A já už mám všechno nachystané.
00:24:32 -Jak že se jmenuje?
-Giulio.
00:24:35 -Jako snoubenec tety Stefanie.
-Jo.
00:24:40 -Je tu všechno, co máš ráda. A nakonec: tradá! "Ohnivé vozy"!
00:24:49 Já vím, měli jsme se dívat spolu.
00:24:51 Tak se začni koukat, a když přijdu brzo, uvidíme aspoň konec spolu.
00:24:55 -Ne, nespěchej. Každý má svý ohnivý vozy.
00:25:01 -Cri!
00:25:07 RÁNA DVEŘMI
00:25:15 -Tak jako tak, nepřijdu pozdě, slibuju.
00:25:18 A kdybyste měli ještě hlad, v lednici je šunka, sýr, jogurt,
00:25:23 každá věc v extra krabičce.
00:25:25 -Co si o tom myslíš, je to dobrý nápad?
00:25:27 Poletím z New Yorku s mezipřistáním v Londýně,
00:25:30 potom v Římě, a pak odletím do Helsinek.
00:25:33 Tam se ke mně připojí Giulio a strávíme tam několik dní.
00:25:36 Romantický, ne?
-A co si o tom myslí Giulio?
00:25:39 -Nevím, zeptej se ho.
00:25:41 Giulio!
-Ano?
00:25:44 Podívejte, jak se to kuře má, dali jsme ho do krabice od bot.
00:25:48 Co je? Chystáte na mě nějaký chyták, ne?
00:25:51 -Ne!
-Ne, chci se zeptat,
00:25:52 jak se ti líbí můj nápad s Helsinkami?
00:25:55 -Á jistě, líbí je slabé slovo, jsem přešťastný.
00:25:58 Víš, jak dlouho jsme nikam nejeli? Doufám, že se v letadle nic nestane
00:26:02 -Nééé!
-Co se stalo?
00:26:04 -Mami, co jsi to udělala?!
00:26:06 Ty jsi mi smíchala dohromady ragú s baklažány!
00:26:10 -Dej pokoj s těmi svými umanutostmi! Je načase to změnit.
00:26:13 Je to výborné, ochutnej!
00:26:15 Za 16 let jsem nikdy nezapomněla
00:26:18 dát mu maso zvlášť a přílohu taky zvlášť.
00:26:21 -Tvůj syn nemá rád smíchané jídlo?
-Je takový už odmala.
00:26:25 -A co kdyby byly dvě přílohy, třeba baklažány a papriky?
00:26:29 -To je v pořádku, to jsou dvě zeleniny.
00:26:32 -A kuře s bramborama?
-No, to je výjimka,
00:26:34 ale jen když jsou pečené dohromady, to mají stejnou chuť.
00:26:37 -A jak si to můžeš pamatovat, máš nějakou tabulku?
00:26:40 -Dneska bylo ragú a já to popletla.
00:26:43 On mě na to upozornil a já jsem na něj křičela.
00:26:45 Řekla jsem mu, že je načase to změnit,
00:26:47 a že je to jen umanutost.
-Podle mě jsi udělala dobře.
00:26:51 -Ne, neudělala.
-Proč?
00:26:53 -Všichni máme nějaké mánie, nemá smysl stavět se proti tomu,
00:26:57 má se tomu pomoct. Vezmi si Ninu s Filippem.
00:27:01 Potřebuje ho, aby vyjádřila sama sebe.
00:27:04 Musím ji vyslyšet.
00:27:07 Pravda je, že už nedokážu být přirozená.
00:27:11 Cítím se strašně provinile.
-Ani pro mě to není snadný.
00:27:15 Ale myslím si, že to děláme správně.
00:27:19 Já si na jejich věk pamatuju, pamatuju se, že to nebylo snadný.
00:27:23 Už tak mají svý problémy, proč k tomu přidávat ještě naše?
00:27:29 Buď v klidu, děláme to dobře, děláme to určitě správně.-Hm.
00:27:45 -Vážně nevím, jestli to smím jíst.
00:27:48 -Ale Sofi, takhle je to s tebou pořád.
00:27:51 Nakonec to dopadne tak, že se přecpeš,
00:27:53 a buď zdráv, cholesterole! Tak buď aspoň zticha
00:27:57 a poděkuj naší neteři, že nám je donesla.
00:27:59 -Měly byste poděkovat tátovi, koupil je on.
00:28:02 -Copak ho někdy vidíme? Pořád někam spěchá. -To teda jo.
00:28:05 -No jo, má místo, kde má velkou zodpovědnost.
00:28:08 Říkal nám, že v poslední době má v práci velké problémy,
00:28:12 a že kvůli tomu musí z domova už brzy ráno.
00:28:15 -Kdyby si nevymejšlel takový hovadiny!
00:28:18 -Cristino! Takhle o svém otci nemůžeš mluvit!
00:28:21 -Svého otce musíš respektovat.
-Myslíte, že on respektuje mě?
00:28:25 Ani k vám se nechová slušně. Táta prostě myslí jenom na sebe.
00:28:29 -Je to hlava rodiny. Co tady není tvoje chudinka maminka,
00:28:33 nese všechnu tíhu rodiny na svých bedrech.-Jo.
00:28:36 -A je to taková tíha, že se o ni musí podělit se sousedkou?
00:28:40 -Jak, jak to myslíš, prosím tě?
-Vždyť víte, tety,
00:28:44 pochopily jste to. Pořád se spolu slejzaj.
00:28:47 I dneska večer místo aby šel za Michelem, sešel se s ní.
00:28:50 -To snad ne!
-Ale vždyť ona má dvě děti!
00:28:52 -Má sice dvě děti, to jo. Ale to jí nebrání mít s tátou...
00:28:57 No prostě mít s tátou bezuzdnej sex.
00:29:00 -Sex?
-Bezuzdnej?
00:29:02 -Jo, bezuzdnej sex, rozuměly jste dobře.
00:29:08 -A já jsem si myslela, že je tak unavený z práce.
00:29:11 -Bodejť by nebyl unavený! Ze sexu! Víš vůbec, o čem je tady řeč?
00:29:16 -Já ne! A ty taky ne.
00:29:18 -Sex.
-Jo.
00:29:20 -A bezuzdný.
00:29:24 -Giulio. Malý. Giulio, Giulieto.
00:29:31 -Máma neříká vždycky pravdu.
-Takže ona lže?
00:29:35 -Ne, říká to, co ji napadne. Třeba dnes.
00:29:38 Není pravda, že šla do divadla.
-A lhát, to je chyba?
00:29:41 -No jistě, že je to chyba. Hrozná chyba.
00:29:44 -Ale ty máš taky chyby, i pan učitel Sergio.
00:29:47 Ty jsi pořád naštvaný a on odejde.
-Já nejsem naštvaný.
00:29:52 Copak nevíš, že dřív nebo později odejdou všichni?
00:29:56 Táta taky odešel.
-Táta se vrátí.
00:30:00 -Jo, vrátí, je tu 14 dní a zase zmizí v Americe.
00:30:04 To je pohodlné. Proč si člověk dělá děti, když je pak nevidí?
00:30:09 -A ty odejdeš taky?
-To víš, že ne,
00:30:13 kdo by se o tebe staral?
-Ty jsi mě pohladil.
00:30:17 -Ale jdi, jen jsem ti urovnal vlasy. Chm!
00:30:26 -Ahoj, tati.
00:30:29 -Ty jsi ještě vzhůru?
00:30:31 -Ne, jsem vlastně náměsíčná a teď v podstatě spím.
00:30:35 -Jak to, že máš na všechno odpověď?
-Po tobě to určitě nemám.
00:30:38 -A říkal jsem ti, ať nechodíš po bytě v kalhotkách!
00:30:41 A sundej to tričko s Kurtem Kobanem!
00:30:43 -Cobain.
-Dobře, Cobain.
00:30:45 Ale to pro tebe určitě není dobrý příklad.
00:30:47 Co děláš, ty se svlíkáš?!
-Řekl jsi, že mám to tričko sundat.
00:30:50 -Co je to s tebou? Máš problémy ve škole?
00:30:54 -Ne, žádnej problém. Ten génius odvedle mi dává doučko.
00:30:58 -No, to je dobře, když ti kamarád ze školy pomůže, ne?
00:31:01 -No jasně. Hlavně když za to chce 15 euro.
00:31:04 -15 euro?
-Za hodinu.
00:31:06 Když ji přetáhnu, je to za 20. Fajn kluk, co?
00:31:13 -15 euro?
-Přes hodinu za 20.
00:31:16 -20?! Já si myslela, že je Emanuele velkorysý.
00:31:20 Nevěřila bych, že zajde tak daleko.
00:31:22 -S Cristinou to není zrovna jednoduchý.
00:31:25 Tak možná proto zvedl taxu.
-Nedělej si legraci.
00:31:28 Kde se naučil být takový vydřiduch? Je to snad moje chyba?
00:31:31 -To bude chvilkový, Cristina je taky nesnesitelná.
00:31:34 -Ne, to není chvilkové. Ani Nina není šťastná.
00:31:44 -Mami!
00:31:49 -Co se stalo?
00:31:51 -Mami, Filippo se počural do postele.
00:31:55 -Miláčku!
00:31:58 Pojď sem.
00:32:03 Půjdeme ho převléknout.
00:32:08 Neudělala to od té doby, co byla v jeslích.
00:32:11 A víš, proč to udělala?
00:32:13 Protože její suplující učitel Sergio odchází.
00:32:16 Reaguje tak, protože se bojí, že zůstane opuštěná.
00:32:19 A já nevím, jestli ji mám utěšit tím,
00:32:23 že jí řeknu o tobě, nebo nebo jí raději neříct nic
00:32:26 ze strachu, abych ji neranila. Něco děláme špatně, Paolo.
00:32:39 -Jestlipak víte, že je mnohem pravděpodobnější
00:32:41 mít nehodu v autě než v letadle? Je to vědecky prokázané.
00:32:45 Dělaly se průzkumy, statistiky...
-Je to východ C 3.-Děkuji.
00:32:48 -Helsinki. K okénku, pokud máte, protože...
00:32:52 -Máte zavazadla?
-Ano, dvě, tady.
00:32:59 Nikdy nevím, co si s sebou vzít, možná jsem to trochu přehnal.
00:33:03 -Asi ano.
-Let bude klidný, ne? Je hezky.
00:33:06 -Ano, jistě, jistě. Je to východ 3 C.
00:33:08 Ale prosím vás, pospěšte si, ať to stihnete.
00:33:11 -Ano. Díky.
-Prosím.
00:33:16 -No dobře, mami, Cristina mi platí. Ale sleduj moji logiku.
00:33:21 Investuji svůj čas. Je mi 16, mohl bych chodit ven,
00:33:26 do kina, za kamarády, a místo toho pracuju.
00:33:30 Hodinu každé odpoledne.
00:33:32 Dělám to poctivě, řádně, metodicky, umím to dobře vysvětlit.
00:33:36 Žádná nuda nebo mrhání časem. Se mnou pracuje tvrdě
00:33:40 a brzy dosáhne cíle. Tak mi vysvětli,
00:33:44 proč by moje práce nemohla být odměněna jako jakákoliv jiná?
00:33:48 -Dobře, přesvědčil jsi mě.
00:33:51 Ale když pracuješ, tak žádné kapesné.
00:33:55 -Cože? Proč žádné kapesné?
00:33:57 -Sám jsi říkal, že už jsi velký. Ne?
00:34:01 -Ale když se ti to hodí, jednáš se mnou jako s malým.
00:34:03 -Emanuele, ne tak nahlas.
-Kouří!
00:34:09 -Kdo?
-Cristina. A kouří i trávu.
00:34:16 -Promiňte.
00:34:20 Kouří?
00:34:24 Neruším? Chtěla jsem tě požádat o radu, ale...
00:34:30 -Víš, co je tohle? Předplatné na stadion.
00:34:34 Tribuna Tevere, jednu neděli jo, druhou neděli ne.
00:34:37 Někdy i na cizím hřišti.
00:34:39 V zimě, za deště, za úmorného vedra.
00:34:42 K čemu všemu je donucena žena z lásky, co?
00:34:46 Ale teď jsem volná.
00:34:48 Gabriele už není, tak nebude ani žádný fotbal.
00:34:52 -Co to děláš?
-Osvobozuju se.
00:34:55 Fotky té podělané nicky, dopisy podělané nicky,
00:34:59 už žádné víkendy v přívěsu, co se mi tak hnusil,
00:35:02 žádné večery při kartách s přáteli, což nesnáším,
00:35:05 a hlavně už žádné soboty v Ikee,
00:35:08 abychom vybrali nábytek do jeho pracovny!
00:35:10 Osvobození.
00:35:14 Jeho dárek ke svatému Valentýnovi. Plyšák, kráva s rohama.
00:35:18 Nevím, jestli to myslel ironicky nebo ne.
00:35:22 Teď už ti to můžu říct.
00:35:25 Za ty tři roky, které jsme byli spolu,
00:35:28 mi Gabriele nikdy nedal dárek,
00:35:31 ani jeden, který by byl jen trošku přijatelný.
00:35:34 Čichni si!
-Oh, to je hnus, co to je?
00:35:36 -To je dárek k narozeninám! Vyhni se chlapům,
00:35:39 co mají rádi sladké vůně. Rozumíš? Vyhni se jim!
00:35:42 Áá!
-Nééé!
00:35:44 -To je krása! Spálím ho! Gin ne! To je gin!
00:35:47 -Co pak ty piješ gin v tuhle dobu?!
-Co se tu děje?!
00:35:51 Vždyť jsme málem vyhořeli!
-Promiňte, promiňte,
00:35:54 to je moje vina. Promiňte. Už dost.
00:35:57 No tak, už dost.
00:35:58 -Tak on tě nechal před osmi měsíci?
00:36:03 -Ale proč jsi zrovna před náma hrála divadlo?
00:36:07 -Ale já jsem ho nehrála před vámi, já jsem ho hrála i sama před sebou.
00:36:12 Prostě pro mě nebylo jednoduché zůstat náhle sama.
00:36:18 Aspoň ta představa, že jsem s Gabrielem, mi...
00:36:22 Já vím, že není snadné to pochopit,
00:36:25 snažila jsem se to vysvětlit Lauře, ale...
00:36:30 -Počkej, tak ty jsi to už věděla?
-No, ano. Monika mi to řekla.
00:36:36 -Já to nechápu, promiň, ale znáš ji teprve měsíc!
00:36:40 -Jsme pořád spolu, vždycky si všechno říkáme!
00:36:43 -Promiňte.
-Poslyš, ale já jsem ti věřila.
00:36:45 Každej den si nejsem jistá,
00:36:48 jestli všichni okolo neplácaj úplný blbosti.
00:36:51 Každej den peru, žehlím, vařím, starám se o tři ukřičený děti
00:36:54 a o manžela, kterej si toho většinou ani nevšimne.
00:36:57 A každej den si říkám,
00:36:59 že jsem možná v životě udělala všechno špatně.
00:37:02 Ale jestli mě něco vždycky podrží, tak pomyšlení,
00:37:05 že ať je to, jak chce, mám kamarádky.
00:37:07 Na který se můžu spolehnout. Díky kterým se necítím tak sama.
00:37:10 A teď zjistím, že jedna z nich z důvodů, kterým fakt nerozumím,
00:37:15 snad strach, ale z čeho vlastně, si už osm měsíců vymýšlí.
00:37:19 Víkendy v lázních, romantický scénky...
00:37:22 A to sis před dvěma týdny nechala poslat kytky sama?-Ano.
00:37:25 -Ke svým narozeninám?! Jak jsi mohla?
00:37:28 -No jo, vždyť já jsem to říkala.
00:37:31 Když chlap spí se ženskou dýl než dva tejdny,
00:37:34 takhle krásnou kytici jí nepošle.
-To je fakt.
00:37:37 -Mrzí mě to, Moniko, já ti vážně nerozumím.
00:37:41 -To je furt kámošky, kámošky.
00:37:49 -Vím, že v Anglii pořádají úžasný turnaje.
00:37:52 Většinou jsou taky hodně navštěvovaný.
00:37:54 -Promiňte.
-Jistě, prosím.
00:37:56 Začal jsem tam totiž jezdit na studijní pobyty, do Cambridge.
00:38:00 Existuje žlutý tým a červený tým. Ale hlavně jde o taktiku.
00:38:04 Není to v míření, ale v zápěstí. Zápěstí musí být uvolněné, takhle.
00:38:08 Mluvíme totiž o šipkách. Hrajete šipky? -Ne.
00:38:11 Na shledanou, hezký let.
-Díky. Vám taky.
00:38:14 A úplně nejtěžší je pochopit bodovací systém.
00:38:17 Jak někdo může dosáhnout, řekněme 120 bodů, a někdo jiný...
00:38:20 -Na shledanou.
-Prosím.
00:38:22 -Po čtrnácti hodinách letu bych si měla odpočinout, ale ne.
00:38:25 Jen co přiletím do Milána, musím na křtiny neteře a na oslavu.
00:38:29 Dala bych nevím co za to, kdybych tam nemusela.
00:38:31 -A já bych dala nevím co za to,
00:38:33 kdybych měla před sebou tak krátký let.
00:38:36 Já si na ten jet lag nikdy nezvyknu.
00:38:38 -Počkej, já bych měla řešení.
00:38:41 Poletím do Helsinek, a ty do Milána. A žádný křtiny.
00:38:45 -Jenomže já jsem tam měla něco udělat.
00:38:49 No nic, nevzpomínám si. Tak platí.
00:38:52 -Platí. C 19, běž!
-Jo! Ahoj! -Ahoj.
00:39:00 Simono? Letím místo ní.
-Jo, dobře, ahoj.
00:39:10 -Chystáme se vzlétnout, že?
-Ano, potřebujete něco?
00:39:14 -Moje snoubenka je v tomhle letadle.
00:39:16 Chtěl jsem ji pozdravit. To nevadí, uvidíme se potom.
00:39:18 -Nechcete něco na uklidnění?
-Ne, ne.
00:39:21 Jen trochu víc mluvím, když jsem nervózní.
00:39:24 Moje snoubenka říká, že jsem moc tichý.
00:39:27 Možná si myslí, že nemám co říct. Ale mám tolik věcí,
00:39:30 že se mi popletou, a já nemůžu najít slova.
00:39:32 A když nemám slova, tak se uzavřu. Pak mám pocit, že jsem neviditelný.
00:39:36 Je hrozné být neviditelný před vlastní snoubenkou.
00:39:39 Kdybych mluvil o trochu víc, bylo by všechno mnohem lepší.
00:39:42 Myslíte, že už se odlepíme?
-Ale my už letíme.
00:39:46 Najdu vám vaši snoubenku. Jak se jmenuje?
00:39:49 -Stefania Del Fiore. Je taky letuška.
00:39:51 -Eh, ee...
-Znáte ji?
00:39:53 -Pane?
-Tonik prosím, díky.
00:40:01 -Helsinki.
-Co to vyvádíte? Bože!
00:40:04 To snad není pravda!
-Promiňte, promiňte.
00:40:08 Giulio! Tohle to bylo. Zapomněla jsem na Giulia.
00:40:25 -Ahoj.
-Ahoj.
00:40:39 -Je tu Filippo? Kde je?
-Sedí na posteli.
00:40:44 Dnes zůstal doma, protože se stydí, že se počural do postele.
00:40:53 -Ahoj, Filippo. Chtěla jsem ti říct,
00:40:57 že se nemáš za co stydět. To se občas stane každému.
00:41:05 Mně se to v dětství taky stalo. Nesmíš se nikdy cítit sám.
00:41:10 Jsem tady přece já a samozřejmě Nina.-Ano.
00:41:14 -A když máš problém, můžeš si přijít promluvit.
00:41:18 My umíme naslouchat, víš? Že, Nino?
00:41:23 Co myslíš? Už není tak smutný?
-Myslím že ne.
00:41:32 -Podělaná nicko! Běž k sobě rovným.
00:41:42 "Položily jste si někdy otázku,
00:41:45 proč se žena rozhodne klamat sama sebe i lidi kolem tak,
00:41:48 že dokonce zradí důvěru a kamarádství
00:41:51 svých nejdražších přítelkyň? Svěřím se vám. Ze strachu.
00:41:57 On je totiž život pořád do kopce a přiznejme si, kamarádky,
00:42:01 že čelit mu sama není moc zábavné.
00:42:04 A vymýšlet si snoubence a vzorné manžele není k ničemu,
00:42:07 leda k tomu, že se pak cítíme ještě osamělejší."
00:42:10 -Já věděla, že ten snoubenec je jenom výmysl.
00:42:13 Řekněme si to po pravdě,
00:42:15 ženská jako ona by se snoubencem chlubila,
00:42:18 nedržela by ho schovaného v posteli.
00:42:20 -Myslíš? To bych nikdy neřekl.
00:42:22 -No promiň, ale snad už máš taky nějaké zkušenosti se ženami.
00:42:27 Je možné, že by ti tvoje ženská intuice nic nenašeptávala?
00:42:31 -Jo, ať dám výpověď a zdrhnu. Vy jste mě tak ovlivnily,
00:42:34 že mám každý měsíc předmenstruační syndrom. Díky.
00:42:39 -"A co má člověk udělat? Řešení je nasnadě. Mít odvahu.
00:42:43 Odvahu nahlédnout sám do sebe
00:42:46 a svěřit se i s těmi nejmíň příjemnými věcmi.
00:42:49 Když se cítím špatně, jím sladké, když spím na zádech, chrápu,
00:42:53 posledních 280 dní jsem byla nešťastná.
00:42:56 A je to. Ty nejjednodušší pravdy se řeknou jedním dechem.
00:43:00 A my se celý život snažíme je nevidět."
00:43:03 -Můžu?
00:43:06 Chtěla jsem... Ale ty už to vlastně víš.
00:43:11 Prostě, vůbec jsem to nečekala, ale stalo se to.
00:43:16 A nelíbí se mi dělat něco potají.
00:43:19 Takže z toho nemám radost.
00:43:25 Nevím, jak dlouho ten vztah s naším sousedem bude trvat,
00:43:29 ale ať to bude jakkoli dlouho,
00:43:33 chci to prožít pokojně, a bez výmluv.
00:43:39 Aspoň před tebou. Už bys to mohl pochopit.
00:43:47 Tak co? Sám jsi mi řekl,
00:43:50 ať s tebou nejednám jako s malým klukem,
00:43:53 a teď mi neodpovíš?
-Ty odejdeš taky.
00:43:58 -Ne. To se nikdy nestane. Vy jste pro mě nejdůležitější.
00:44:08 -Ty odejdeš taky.
00:44:11 Zrovna s tím troglodytem a neotesancem ses dala dohromady!
00:44:16 -A proč mi tak říká?
-Ale jdi, je to ještě kluk.
00:44:23 Paolo?
-Co je?
00:44:26 -Co kdyby sis promluvil s Cristinou?
00:44:30 Jestli chceme po dětech, aby byly upřímné,
00:44:33 musíme být takoví hlavně my.
00:44:35 Jinak to skončí tak, že budou všechno tajit.
00:44:39 -Je tu něco, co nevím? Ee... ty něco víš?
00:44:42 Emanuele ti něco řekl?
00:44:45 -No, já nevím, jestli ti to mám říct.
00:44:49 Víš, že Cristina kouří?
-Kouří?!
00:44:52 -A nejenom cigarety.
-Ona kouří trávu?!
00:44:56 No jo, tak proto pořád nosí to tričko!
00:45:00 -Ale v jejím věku, vždyť my jsme to dělali taky.
00:45:06 -Tak ona kouří trávu! Fakt kouří trávu?!
00:45:20 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:45:33 -Napadlo mě, že když už tu tvrdneme,
00:45:36 mohli bychom si dělat společnost. Co říkáš?
00:45:39 Hm? Můžu?
-Ano.
00:45:42 -Chceš mandarinkový punč?
-Ano.
00:45:45 Áááá!
-Je horký?
00:45:51 ZVONEK
00:45:56 -A... Ee...
-Co tady děláte v tuhle dobu?
00:45:58 Přišly jste si vyrovnat účty? Bezva, holky!
00:46:02 -Dobře. Tak jdeme na to.
00:46:06 -Prosím, posaďte se.
-Děkujem.
00:46:09 -Chovejte se jako doma, beztak to tu dobře znáte.
00:46:12 -To je fakt!
-Á jasně.
00:46:16 -Tak o co jde?
-Když už jsi zase k mání...
00:46:20 -Napadlo nás, že by ti mohla udělat radost nová výbavička.
00:46:24 -To je dárek?
-No jasně, vždyť je s mašličkou.
00:46:27 -Otevři to.
00:46:30 -Nezasloužím si to. Byla jsem strašná.
00:46:32 -Nejhorší ze všech.
-Příšerná.
00:46:34 -Ale my tě máme rády a řekly jsme si,
00:46:36 že možná potřebuješ naši pomoc.
00:46:41 -Vždyť ani nevím, jak se tohleto nosí.
00:46:43 -Není důležitý jak, o to nejde,
00:46:46 já bych se spíš soustředila na to kdy,
00:46:48 být na tvým místě.
-A případně taky s kým.
00:46:50 -No dobře, s kým.
-Zpráva je naprosto jasná.
00:46:53 Čokoládičky, díky.
-Radši popcorn, Moniko.
00:46:55 -Čokoládičky. Mayo, víš...
00:46:58 -Čokoládičky, Mayo, prosím tě.
-Čokoládičky.-Čokoládičky!
00:47:14 -Malá Nina. "Tak ukaž."
00:47:24 "Nepočůrala se."
00:47:29 Dobrou noc.
00:47:51 -Mami! Co to děláš?
00:47:54 -Chci tě obejmout a využívám toho, že spíš.
00:47:58 Zítra to chci říct Nině.
-Tak to je asi fakt vážné.
00:48:05 To proto mě objímáš?
-Ale ne, hlupáčku,
00:48:08 jen jsem tě chtěla obejmout.
00:48:14 Spi, je pozdě.
00:48:26 -Tak!
-Aaah!
00:48:27 -Chci vědět, jak dlouho už kouříš trávu.
00:48:30 -Zklidni hormon! Za prvý, trávu nehulím,
00:48:32 jednou jsem si potáhla, abych to zkusila!
00:48:34 -Hele, tak především, mně nebudeš říkat "zklidni hormon"!
00:48:37 Rozumělas? Protože já odteď začnu dělat tradičního otce,
00:48:40 což jsem nikdy neměl rád. A ty? Hned od zítřka
00:48:42 máš aspoň dva týdny večer zaracha!
-Ne!-Ale ano!
00:48:45 A vůbec, ode dneška chci znát jméno, příjmení
00:48:47 a rodinný stav každýho, s kým se stýkáš!
00:48:49 Je to jasný?
-Jo, ale fakt zklidni hormon,
00:48:52 nebo to s tebou sekne.
-Já myslel, že máme upřímnej,
00:48:55 otevřenej vztah. Že se na tebe můžu spolehnout.
00:48:58 Myslel jsem, že jsme si vybudovali rovný vztah.
00:49:00 Umíš si představit, jak jsem zklamaný? Co?!
00:49:03 Nemůžu tomu uvěřit. Moje dcera dělá věci za mými zády!
00:49:06 -Tak ty tady mluvíš o nějakým rovným vztahu?
00:49:09 Výborně, tati, blahopřeju, moc pěknej projev!
00:49:12 -Co děláš?
-Jdu pryč.
00:49:14 -"Jdu pryč." Kam jdeš?
-K tetám. Aspoň máš volný pole.
00:49:18 -K tetám? Jaký volný pole? Co to má znamenat?
00:49:21 -Tak mi teda něco vysvětli.
00:49:23 Když nepovažuješ za nutný bejt upřímnej ty,
00:49:26 proč bych měla bejt upřímná já k tobě?!-Já ti nerozumím?
00:49:28 -Co? Jen to, že už 14 dní se taháš s naší sousedkou.
00:49:31 A 14 dní jsi mi nic neřekl a děláš všechno potají!
00:49:34 -Ale ne, ne, ne, my jsme se jen, my jsme se jen trochu spřátelili!
00:49:37 -Spřátelili?! Jsi lhář, tati, jsi strašnej lhář! Přátelé!
00:49:41 Vždyť jsem vás viděla, jak se líbáte!
00:49:43 Viděla jsem vás tuhle v noci z terasy.
00:49:46 Viděla jsem, jak se líbáte!
-Ne, Cri! To to...
00:49:49 To nebylo, to bylo jenom...
-Čuňáku!
00:50:23 Připravili: Překlad: Kateřina Vinšová
00:50:26 Dramaturgie: Kamila Dolotina Asistent režie: Hana Zapletalová
00:50:31 Vedoucí produkce: Miloslava Herynková
00:50:34 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:50:37 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský Dialogy a režie: Mikuláš Pánek
00:50:41 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize, 2012
Paolo a Laura se konečně odhodlají říci o svém vztahu dětem, ty to však nesou velmi špatně – zejména Cristina, které otcova zamilovanost připadá jako zrada matčiny památky. Monica se rozhodne prozradit pravdu o neslavném konci svého vztahu děvčatům v redakci, což způsobí pozdvižení a vlnu žárlivosti na Lauru, která se ji dozvěděla jako první. Lauře to všechno dělá těžkou hlavu, největší starosti by si však měla dělat s něčím, o čem zatím vůbec neví. Místo Michela, který si otevřel vysněnou restauraci, je totiž Paolovi jako nová kolegyně přidělena mladá kráska Natascia Leonardiová, která si na Paola myslí už od studií.