Rodina veterináře se z Hamburku přestěhuje na malé městečko, kde si doktor otevře novou ordinaci. Německý seriál. ### Hrají: E. Elstnerová, F. Henkel, F. Danielová, H. Deutschmann a další. Režie Brigitta Dressewski
00:00:03 Česká televize uvádí německý seriál
00:00:06 v hlavních rolích
00:00:28 DŮM PLNÝ ZVÍŘÁTEK VČELÍ BODNUTÍ
00:00:43 -Letím!
00:00:46 -Jůůů...
00:00:50 SMÍCH
00:00:56 -Jsem včelka!
00:00:59 -A já vosa! Můžu tě bodnout víckrát!
00:01:03 -Léto bylo v údolí po letech nejkrásnější, říkali Waldauští.
00:01:08 Pro většinu z nich to byla dobrá zpráva,
00:01:11 ale byla tu i jedna špatná. Špatná zpráva pro včely.
00:01:16 Ale taky pro nás lidi.
-Tumáš! Jó! Vyhrála jsem!
00:01:20 Au!
-Co je ti?
00:01:23 -Moje ruka! Píchla mě včela.
00:01:27 -Já nic nedělala.
-Ty ne, ta opravdová.
00:01:30 Au, to bolí! KŘIK
00:01:34 -Nebojte se! Já vám přece nic neudělám, děti.
00:01:38 Co se stalo? Vosa nebo včela? Hm?
00:01:41 Nejsi alergická?
00:01:44 -Donesla jsem vám ten noční stolek víc jak před týdnem!-Ššc! Zmizte!
00:01:48 Ano, já vím, ale... podívejte se, vůbec to není jednoduché.
00:01:52 Tadyhle...-Co je na tom tak mimořádného, nic nevidím,
00:01:56 jde jenom o trochu barvy, ne?
-Vy tam nevidíte nic zvláštního?
00:02:00 Na trochu barvy mě nepotřebujete.
-Mami, mami! Mami!-Měl to být
00:02:03 svatební dárek. -Lilie! Co je ti?
-Podívej na moji ruku.-Och!
00:02:07 -Včelí bodnutí. Žihadlo už jsem vytáhl a jed vymačkal. -Ano.
00:02:11 Děkuju, děkuju, pane, mockrát děkuju. -Hm. Stelzl,
00:02:14 není za co.-Lilie teď umře?
-Docela určitě ne.
00:02:18 Jen ta včela, ta bohužel umřela.
00:02:23 -Teď to bude trošku pálit.
-Trošku? Pálí to jako čert.
00:02:27 POUSMÁNÍ PHILIPA Naštěstí je ta včela mrtvá.
00:02:31 Dobře jí tak.
-Myslíš?SMÍCH
00:02:34 Přimáčkla jsi ji, nebo ses po ní oháněla.
00:02:38 Včely bodají totiž jen jednou.
00:02:43 Z nouze, když se cítí napadené.
-Já se cítím napadená.
00:02:47 Tebou, tati. Chceš mě snad taky ještě píchnout?
00:02:50 -Mhm.-Tatínek ti musí dát něco na tu alergii, vždyť to víš.
00:02:54 Neprotestuj, prosím tě. Poslyš?
00:02:58 Kdo byl vlastně ten pán, který vás přivedl?-Včelař.
00:03:02 Jmenuje se Viktor. Asi to byla jeho včela, co mě píchla.
00:03:06 -Hm.
-Tak. A je hotovo.
00:03:09 -Jo. A moje zákaznice už je asi pryč i s tou zakázkou.
00:03:12 -Ona zase přijde.
-Nee, vsadím se, že ne.
00:03:16 Už jsem byla ve skluzu.
00:03:18 Miláčku, je toho teď tolik, asi potřebujeme pomoc.
00:03:25 -Pomoc k nám většinou přicházela z Hamburku.
00:03:29 A tentokrát maminka zavolala dokonce babičku sama, tolik práce měla.
00:03:34 TROUBENÍ -No tak, dámy, nemůžete zastavit celou dopravu!
00:03:38 -Však vy se na pole dostanete.
00:03:40 TROUBENÍ -Ještě ti tak budu pomáhat, ty...!
00:03:44 -To by bylo milé, šlo by to pak rychleji.
00:03:47 VZDECH-Poslyš, copak máš v plánu, Vinzenzi?
00:03:52 -Dobrý den, pane Stelzle. Já...?
-Ano, samozřejmě ty.
00:03:57 Ostatně vypadáš úplně stejně, jako když jsem se tě na něco zeptal
00:04:00 ve třetí třídě.-Jen jsem chtěl, aby silnice zůstala průjezdná.
00:04:04 -Jo. Stejně jako ta děvčata. Tak, pokračujte.
00:04:08 Honem, dělej, Vinzenzi, nezdržuj všechen provoz.
00:04:11 -Ano, pane Stelzle.
00:04:20 -Greto, holčičko. SMÍCH
00:04:23 -Babi!
00:04:25 -Copak? Zase v akci, jak vidím.
00:04:28 -Musíme slepičky chránit.
00:04:31 -Kdopak je ten milý pán, který se vás zastal?
00:04:34 -Pan Stelzl. Dříve dělal ředitele školy.-Ach!
00:04:38 A teď honem domů a bude se uklízet, hm?
00:04:44 -A hned se do toho pustila!
-Teď mě pevně chytni.
00:04:47 Většina nehod se totiž stává v domácnosti.
00:04:52 -A na květinové louce! -Lilie, podej mi, prosím, ten hadr.
00:04:58 -Prosím. -Děvčata, myslela jsem si, že bych udělala plán vycházek.
00:05:03 Ano, každý by v rodině věděl, kde ten druhý právě je.
00:05:08 -Cože? Ale ne, babi!
00:05:11 -Mhm. Mhm.
00:05:14 zavrčení Lilie mi vyprávěla o vašich nových dobrodružstvích.
00:05:18 No, ta věc s vlkem naštěstí dobře dopadla. KAŠEL
00:05:24 -Viď, Lilie? KAŠEL -Hm.
00:05:29 -A pak ještě s tím bojovým psem, panebože!
00:05:33 Ale odteď bude všechno jinak.
00:05:37 Odteď budete všichni hlásit odchod, když někam půjdete!-Oh!
00:05:42 SMÍCH Skvělý nápad. Díky, mami!
00:05:45 VRČENÍ
00:05:48 -Zůstaňte sedět.
-A babička nevzala do rukou
00:05:51 jen náš život, ale i mámin a tátův.
00:05:54 -Tak co, hoši?-Hned to bude!
-Jak se ti daří, Helmute?
00:05:57 Kde teď pracuješ?-Každý teď ode mě dostanete jedno číslo.
00:06:01 A pak se krátce podívám, jak je pan doktor daleko.
00:06:05 -Ehm prosím...
00:06:10 -My se ještě neznáme.
-Stelzl, ředitel školy v penzi.
00:06:17 -Já vím.
-Eh.
00:06:20 Myslel jsem, že se neznáme.
00:06:24 Sednout.-Je úchvatný, ten pan Stelzl.
00:06:29 -No, teda, jak se to vezme, hm? Musel jsem ho snášet celou záklopku.
00:06:34 Eeh, základku. VZDECH
00:06:37 -Už jsem si říkal, kde mám plášť.
00:06:40 -Mm. No, potřeboval vyprat.
-Hm. Padne vám.
00:06:43 Padne vám dobře, paní Šípková, eh, Spiekerová.
00:06:47 -Děkuji, Bertolde.
00:06:49 Určitě ještě nějaký... seženeme,
00:06:52 budu totiž nyní trochu svému zeti pomáhat.
00:06:55 -To jsem si mohl myslet!
-Už můžete začít
00:06:58 volat pacienty. Podle čísel, Bertolde.
00:07:01 Myslím, že bychom sem měli zavést nějaký systém.-Jistě,
00:07:05 systematika je báječná, předrahá maminko.
00:07:09 -Nedělej si ze mě legraci! SMÍCH
00:07:11 -Kdybych tu byla zůstala, tak by se ta věc s vlkem nestala.
00:07:15 -Jo, a děti by měly o zkušenost míň. Ale máš pravdu. Byl to nervák.
00:07:19 Aneta to vidí taky tak. Jsme rádi, že nám pomůžeš.
00:07:23 -Číslo jedna, prosím!
-Ano.
00:07:27 Dobrý den, doktore.
-Zdravím.
00:07:31 Vždyť nemáte zvíře.
-Ale mám.
00:07:36 -Hm..., nevypadají dobře.
00:07:41 Včely jsou míň agresivní, než lidé myslí.
00:07:45 -Ale ty moje jsou ještě míň agresivní. Mnoho je mrtvých.
00:07:49 -Ty živé vypadají dost zesláble. Copak se stalo?
00:07:53 -To je otázka. Sám ji nedokážu zodpovědět.
00:07:57 Byla tuhá zima, ale to jako vysvětlení nestačí.
00:08:01 -Nenasvědčuje něco napadení škůdcem?
-Myslíte kleštíka včelího?
00:08:05 -Největší nepřítel včelstev. Napadne larvy a vyhubí celý rod.
00:08:10 -Nic se mi nepodařilo najít. Ale pokud jednou kleštík zaútočí,
00:08:14 je po všem. Nemohl byste vzít vzorky a poslat je do laboratoře?-Jistě.
00:08:20 -Nemohl by to být jed? Četla jsem, že včely teď umírají všude na světě.
00:08:25 -Pokud by včely zmizely ze světa, lidem by zbývaly jen 4 roky života.
00:08:29 -Jak to?-Žádné včely, žádné opylování, žádné rostliny.
00:08:35 Žádná zvířata VZDECHa žádní lidé.
00:08:39 Prý to řekl Albert Einstein, a jako vždy měl pravdu.
00:08:42 -Ale to nemůžeme dopustit! Vy víte, kde vaše včely létají?
00:08:48 -Ano. To ti můžu říct dokonce docela přesně.
00:08:56 -Tady sbírají řepkový med, v lese jedlový,
00:08:59 a tady je oblast sběru z letních květů.
00:09:02 -Teda já tomu nerozumím. Říkalas, že se o ty včely postará tvůj táta.
00:09:07 -No, v poslední době toho má strašně moc.
00:09:10 Tak co, pomůžete mi? Začneme u řepkového pole.
00:09:13 -Nebo u družstva. Sedláci tam jezdí pro hnojivo,
00:09:17 a pokud někdo stříká špatným, budou to vědět. -Dobře.-Bezva.
00:09:24 -Co se děje, starouši? Dáváš autogramy, nebo co?
00:09:27 -Houby, Timo má narozeniny.
-No, blahopřeju! Dostanu taky?
00:09:32 -Hm, jo.
-Díky.
00:09:34 -Greto! Celine! Zvu vás na oslavu.
00:09:38 Ale prosím, žádné dárky nad tisíc euro.
00:09:41 -Super. Díky.
-Emma tu není?
00:09:44 Tak jí vem pozvánku, stejně všichni z Waldau spolu kamarádíte.
00:09:48 -No, jo, jak se to vezme.
-To je v pohodě.
00:09:51 Já ji Emmě dám. ZVONĚNÍ
00:10:22 Zaškrtnout, zapsat se, zadat číslo! Nejsem přece na internátu!
00:10:27 -Disciplína nikomu neuškodila. No? Úkoly už máš hotové?
00:10:32 -Mhm.
00:10:34 -Kéž bych ještě mohla chodit do školy! He.
00:10:37 Je to přece taková zábava!
00:10:40 -Můžeš tam jít místo mě. Vypadáš tak mladě.
00:10:44 -Ech SMÍCH
00:10:46 Dobře vím, že ze mě děláš legraci, ale jedno musíš uznat, Gretičko.
00:10:52 Co jsem tady, běží všechno mnohem líp.-Uznávám.
00:10:55 Hlavně, pokud jde o koláče.
-Mm!
00:11:00 -Eeee... Musím ještě ven.
-Kam už zase jdeš?
00:11:03 -Za panem Stelzlem. Chtěla bych mu pomoct s jeho včelami.
00:11:08 Nevím, jak dlouho to bude trvat.
-Za panem Stelzlem?
00:11:11 Tak to ho ode mě moc, moc pozdravuj, hm?
00:11:15 No, a zapisovat se nemusíš, udělám to.-Díky, babi!
00:11:28 -Takže "Stelzl" je nové zaklínadlo pro babičku?
00:11:32 -Každopádně funguje báječně.
00:11:35 -Tak co, Preclíku, jdeš mě navštívit?
00:11:38 Poslyš, Jonasi, heee, kolik pytlů hnojiva
00:11:41 chcete na těch kolech pobrat?
-Žádný, strejdo Willi,
00:11:45 chceme se jen na něco zeptat.
-Nekupoval tu někdo nedávno
00:11:48 včelí jed? Někdo z okolí?
-Včelí jed?
00:11:52 Myslíš jed na včely? Ten už se nevyrábí.
00:11:56 Všechno pro včely nebezpečné, dnes musí být označené.
00:12:00 To přece víš, Jonasi.
-A pak to jen tak může na pole?
00:12:04 -Kdepak, tak snadno ne.
00:12:07 Především ne po odkvětu, to když se včely rojí.
00:12:10 Na to musí dávat každý sedlák pozor.
00:12:13 Dřív to bylo jinak, to se na pole sypaly jedovaté prostředky
00:12:17 a nikdo o tom nepřemýšlel.-Možná někdo spotřebovává staré zásoby.
00:12:21 -Černé ovce se najdou vždycky.
00:12:24 -Mrtvý hmyz! Oh, děkuju pěkně. PHILIP :...uvítal bych,
00:12:28 kdybyste mi to zjistili co nejrychleji.-Fuj!
00:12:31 -Ne. Žádné stopy po včelím moru, už jsem myslel i na to.
00:12:35 Ano, ale jistě najdete něco určitého.
00:12:39 Mhm. Ano, děkuju.
00:12:44 Tady nemáš uklízet.
00:12:47 VZDECH
00:12:49 Eeem...
00:12:55 Almut?
00:12:57 -Tohle je pole sedláka Merze.
-Tam dole.
00:13:05 Eh, nepříznivý vítr fouká přes něj ke Stelzlovi.
00:13:09 -Podívejte, něco tam stříká.
00:13:14 -Co když je to nebezpečné?
00:13:18 Možná jsme našeho traviče našli dřív, než jsme vůbec čekali.
00:13:23 Ale potřebovali jsme důkazy. Možná je najdeme na Merzově statku.
00:13:27 VRČENÍ PSAJdeme dovnitř.
-To nesmíme.
00:13:31 -Já vím. Tak to bude napínavé.
00:13:48 ŠKYTÁNÍ MOTORU
00:13:55 -Do háje! Co se zase děje?!
00:13:59 Eech, zpropadená rachotina. Mm.
00:14:04 Tak co je?
00:14:07 Hm, zase už čerpadlo.
00:14:12 A nemám s sebou nářadí.
00:14:14 Zatracená práce!
00:14:25 -Tady, tohle je hnojivo.
-Je cítit.
00:14:29 -To je močůvka. Kejda se tomu říká.
00:14:32 Prasečí a kraví hnůj...
-Jasně.
00:14:35 -Hele, kvůli něčemu tady jsme, ne?
00:14:38 Smrdí to, ale včelám neublíží.
00:14:44 VRČENÍ
00:14:49 -A co je tohle?
-Asi to, co tam stojí.
00:14:52 -Ještě, že tě mám, Jonasi.
00:14:58 Měďnatý... oxy... chlorid.
00:15:01 -Čerpadlo. Zatracený čerpadlo.
00:15:05 -Zní to nějak chemicky.
-Zní to nebezpečně.
00:15:08 ŠTĚKOT
-Preclíku?
00:15:11 -Nářadí jsem nechal v dílně. Jak to, že jsou ty dveře otevřený?
00:15:15 Můj ty bože, co se to tu děje? Já se z toho zblázním.
00:15:21 Haaa...
00:15:24 Jako by toho člověk neměl dost. Proč ne hned celej motor?
00:15:28 KŇUČENÍ PRECLÍKA Jak ses sem dostal?
00:15:31 Ven, ty hloupý psisko! Běž se toulat jinam!
00:15:41 Haló, je tu někdo?
00:15:49 -Tady jste!
-Je to moje kůlna, a ty?
00:15:52 -Já jsem vás, hledal. Na dvoře a na zahradě.
00:15:56 -Ty mě?
00:15:59 -Mám vás pozdravovat od mámy. A pozvat na kávu.
00:16:02 Hned zítra odpoledne.
-Hmmm, to je milé.
00:16:06 Tak..., tak pojď ale hezky ven.
00:16:15 -To bylo o fous.
00:16:27 -Oxychlorid měďnatý. Odkud to máš?
00:16:31 -Z kůlny sedláka Merze. Je to jedovaté?
00:16:34 -Je to těžký kov.
00:16:36 Používá se na ochranu rostlin, je známý spíš jako kuprikol,
00:16:40 ale...
00:16:42 ale co jste dělali v Merzově kůlně?
00:16:45 ZAKŇUČENÍ
00:16:48 -Je to vážnej problém, lidi. To má ta holka pravdu.
00:16:53 To se netýká jen... eh, těch několika ochránců přírody,
00:16:58 to se týká nás všech!
00:17:01 Nejdřív umře včela, pak umře člověk, to už přece řekl Goethe.
00:17:05 -On byl taky včelař? Haha...
00:17:07 -To je fuk, ty chytrej. Ale měl pravdu!
00:17:10 -Zdravím vás, zdravím tě, starosto! Jak se vede? -He...
00:17:14 -Jak se asi vede, když prší mrtvý včely. Posaď se, musíme se poradit.
00:17:19 -Eh, díky, ale mám ještě práci. Musím natrhat kytky.
00:17:23 SMÍCH
00:17:27 -Kytky? A co bude s naším problémem?
00:17:30 -To se ptáš mě? Ptáš se nepravýho, v tom prsty nemám!
00:17:34 -Eh, máš nebo nemáš. Musíme něco podniknout,
00:17:37 jinak utrpí úroda! Už jsem volal na ministerstvo.
00:17:41 -Tolik jsem se zabrala do úhynu včel,
00:17:43 že jsem na to Timovo pozvání zapomněla.
00:17:46 -To snad nemůže být pravda, mně nepozval?!
00:17:49 A jí ano.-Celine taky.
00:17:52 -Dokonce tebe! VZDECH
00:17:55 -To se ještě uvidí.
00:17:58 Dobře! Co jsem udělala? Máš se mnou nějaký problém?
00:18:02 -Ne. Proč?
00:18:04 -Jsem hloupá? Ošklivá? Vím, že nejsem.
00:18:07 Co mám udělat, abych dostala pozvánku?-Vždyť ji máš.
00:18:12 -Eh, Emmo! Promiň, za to můžu já.
00:18:17 SMÍCH
00:18:24 -To bylo tak trapný! Tos udělala naschvál.
00:18:28 Nic mi nemusíš říkat, já to vím.
00:18:30 -Ale jdi, Emmo. Proč bych to dělala?
00:18:33 -Protože se chceš na té oslavě předvádět!
00:18:36 -Co kdybyste si to na tý párty rozdaly v boxu?
00:18:39 Když přijdete obě dvě?
-Moc vtipné, Ceme.
00:18:42 Vy dvě jste taky něco mohly říct. Zřejmě jste v tom měly prsty.
00:18:46 -Měly prsty? Nebylo žádné spiknutí, zapomněla jsem na to kvůli včelám.
00:18:50 -Nemohla sis vymyslet hloupější výmluvu. Toho budeš litovat.
00:19:01 -Jsem tady, paní Josefino.
-Pane Merzi?
00:19:04 To je ale překvapení. Dobrý den.-No...
00:19:07 Jdu moc brzy?
-Moc brzy?
00:19:12 -Moc, mockrát děkuju za to nečekané pozvání.
00:19:17 -No, já vůbec nevím, co mám teď říct.
00:19:23 Ty jsou pro mě?
00:19:26 -Ano, pro paní domu, samozřejmě, hehe...
00:19:29 -Děkuju. POVZDECHJo.
00:19:32 Jonasi! Pojď sem ke mně, máme tady hosta.
00:19:37 -Dobrý den, zdravím tě, chlapče.
00:19:40 Už máš po škole? Učil ses pilně, jo?
00:19:44 -Mm.
-Ech, no jo, hm, celkem.
00:19:48 -Jo, takže, začneme. To ale vypadá hezky, ehm...
00:19:52 Můžu hned tady? Děkuju.
-Eh, no, tohle je vlastně
00:19:56 místo mého... To je jedno.
00:19:59 Donesu ještě jednu židli a vázu.
00:20:02 -Já to za tebe udělám, mami.
00:20:05 -Díky, Jonasi!
00:20:11 No. Kdopak vás...
-Chlapec mě...
00:20:14 -Promiňte.-Vy promiňte.
-Ty květiny jsou krásné.
00:20:26 -To je zvláštní.
00:20:29 Není to už dlouho zakázané?
00:20:32 Aha.
00:20:35 Ale žádná měď? Hm.
00:20:38 Ano, díky, kolego.
00:20:41 To byla laboratoř. Udělají ještě druhé kolo zkoušek.
00:20:45 Ale žádné stopy po měďnatém preparátu,
00:20:48 který se našel v plástvích. Za to spousta jiných látek.
00:20:52 Mimo jiné paration. Jed, který je u nás už roky zakázaný.
00:20:56 -Já to věděla! Tati, musíme rychle k Merzovi!
00:20:59 -Á, pán domu.
-Na jehož místě sedíš.
00:21:04 -Vinzenzi, myslela jsem, že jsi...
00:21:10 -Na tohle jsi potřeboval květiny?! Myslel sis, že jsem v hospodě?!
00:21:15 -Vinzenzi, neblázni.
-Když tady nejsem vítaný,
00:21:18 můžu zase jít. Ale chlapec mě přece pozval.
00:21:21 -Tos byl ty?-Tos byl ty?
-Mm, to bylo nedorozumění.
00:21:25 TROUBENÍJé, tamhle je Greta a doktor Hansen.
00:21:28 -Teď neuhýbej, ano? Jaké nedorozumění?-Jo, neuhýbej!
00:21:32 -Jak to s chlapcem mluvíš?! ŠTĚKOT
-Dobrý den.-Dobrý den, doktore.
00:21:36 -Pane Merzi, nenašli jsme vás na statku, a viděl jsem váš vůz.
00:21:40 -Ale! Teď tu máme i toho!?
-Eh, mm..., jen otázka...
00:21:45 Jaký prostředek používáte k postřiku na vaší půdě?
00:21:48 -To je mi ale povedené pozvání. Stříkám míň než všichni ostatní.
00:21:53 A přeorientoval jsem se na bio.
-Jste bio zemědělec?
00:21:57 -Přesně to jsem.
-Bio zemědělec, k nevíře!
00:22:00 Posaďte se, doktore!
00:22:04 -Eh...
00:22:06 -Takže Merz byl nevinný. To mě dostalo.
00:22:11 Málem jsem zapomněla na Timovu oslavu.
00:22:17 -Tak co, holky? Vypadáte dobře.
-Ty ale taky.
00:22:21 Příště si tenhle kousek půjčím. Vypadá skvěle.
00:22:24 -Musíme ještě počkat na Gretu.
-Jo, Greta nepůjde, volala mi.
00:22:29 -Tobě?-Má ještě nějakou práci s těmi včelami.
00:22:32 -Jasně, chápu, ale...
00:22:35 -Dělej, pojď, ať nepřijdeme pozdě.
00:22:43 -Ten, kdo přišel pozdě, jsem byla já.
00:22:46 Samozřejmě, že jsem Emmě nevolala.
00:22:55 Dobrý den.-Och, Greto. Tobě to ale sluší.
00:23:00 Radši se tě ani nebudu ptát, jestli mi chceš pomoct.-Ráda pomůžu.
00:23:04 -Ano? Ale to si ty pěkné věci úplně zmažeš.
00:23:08 -Nemám nic v plánu.
-Hm.
00:23:10 Tak dobře. Schůzka se nekonala? Nechce se mi věřit.
00:23:14 -To nehraje roli.
00:23:17 Jonasi, myslela jsem, že jsi u Tima.-Nemám chuť.
00:23:20 Celé to pozdvižení. Ale ty jsi tam měla být.
00:23:23 -Důležitější je zachránit svět. Kromě toho mi ujel autobus.
00:23:28 -Vy dva, přišli jste mezitím na něco?
00:23:32 -Merz to nebyl.
-Můj soused?
00:23:35 To jsem ani nepředpokládal.
-Vy jste věděl,
00:23:38 že nepoužívá žádný postřik?
-No, jo,
00:23:41 tak dlouho jsem do něj v posledních letech mluvil,
00:23:45 že se přeorientoval na bio. Je to můj bývalý...-Váš žák?
00:23:48 -Ano, přesně tak. Ve škole zrovna nevynikal,
00:23:51 ale nikdy není pozdě se něco přiučit. No...SMÍCH
00:23:55 ZVUK TRAKTORU
00:23:57 -Tak to budeme muset počkat na výsledky z laboratoře.
00:24:01 -Víte, už se tátovi ozvali. Našli nějaký zakázaný jed.
00:24:05 -Zakázaný jed?
00:24:07 -Navrhuju, abychom dál hledali, kdo ten jed má.
00:24:11 Budeme pokračovat tady.
-Ale to je můj vlastní pozemek.
00:24:14 -Možná tam někdo něco nelegálně vysypal nebo odložil.
00:24:18 A tam za tím?
-Tam začíná náš.
00:24:22 VZDECH
00:24:24 -Už se vám nechtělo hospodařit?
-Raději jsem ji nechal zarůst.
00:24:29 Pro mé včely je to lepší. Tak, děti,
00:24:31 já budu hledat směrem k lesu, hm?
00:24:37 -Je tu krásně, co?
00:24:39 -To je věc názoru, ale jistě je to bio.
00:24:43 -Co je tohle? Vypadá to hrůzostrašně.
00:24:46 -Netuším. Asi to byl přístřešek pro nějaký stroj.
00:24:50 Teď tam najdem úžasného veterána.-Přesně.
00:25:06 -Jen stará kůlna.
-Zvláštně to tu voní.
00:25:09 -Nic necítím.
00:25:17 -Ehe. Tady už jsem dlouho nebyl.
00:25:21 Můj strýc tu měl zaparkovaný svůj první traktor.
00:25:25 Byl hrdý na to, že je první sedlák v okolí,
00:25:28 který ho má. Ještě před tvým dědečkem, Jonasi.
00:25:32 Před skoro 60 lety. My děti z Hamburku
00:25:34 jsme si tu o prázdninách nesměly hrát,
00:25:38 protože tu bylo hnojivo.
00:25:40 -Tamhle!
-Co je to?
00:25:43 -Bože můj! Jdi od toho!
00:25:47 Paration.
00:25:49 Tak tady to bylo.
00:25:52 Ne, ne, ne!
00:25:54 Nesahej na to, je to velice jedovaté!
00:25:57 -Kanystr je celý zrezivělý. A vítr tu věc roznesl.
00:26:02 -Ten jed byl celou dobu tady, na mém pozemku.
00:26:06 Vy jste tu hádanku vyřešili.
00:26:11 -Vysoce účinný jed na hmyz, tak silný,
00:26:14 že už se dnes nesmí používat.
-Pan Stelzl
00:26:17 chtěl pro včely to správné, když nechal pozemek zpustnout.
00:26:21 -Ano, ale tu kůlnu přesto neměl nechat zchátrat,
00:26:24 aniž by prohlédl, jestli tam nezůstal jed.
00:26:28 Čemu nerozumím je ten čisticí prostředek v plástvích.
00:26:33 Laboratoř našla v našich vzorcích zbytky domácích čistidel.
00:26:37 -Mami?
00:26:39 -Babi, tys čistila plástve?
-No, pan Stelzl to určitě nebyl.
00:26:44 -Můžeš to klidně říct, přivřu obě oči.
00:26:47 -Děkuji za pozvání.
-Pane Stelzle!
00:26:51 -Eh, ne ne ne ne. To je lesní včela.
00:26:54 Je stejně tak užitečná jako včela medonosná.
00:26:57 A teď, když všechny mé zemřely, bude mít mnohem víc práce.
00:27:01 -Vím, jak zachránit úrodu!
00:27:04 -A do toho domku teď přiletí divoké včely?
00:27:07 -Mhm.
-A budou tam bydlet napořád?
00:27:10 -Napořád ne. Včely nežijí moc dlouho.
00:27:13 Ale dost dlouho, aby opylovaly květiny a pomáhaly lidem.
00:27:19 -No jo. Pomáhaly!
00:27:22 -Ale jdi. Hehe...
-Takže, eh,
00:27:25 tenhle dáme sem k vám, pane Stelzle.
00:27:28 A pak nám máma vyrobí ještě včelín na naši zahradu. Z dalších zbytků.
00:27:32 -Popravdě to nebyly zbytky, zlatíčko.-Tak promiň, mami.
00:27:36 Ale vždyť víš, napřed jsou včely, pak člověk.-Hehe, nechte už
00:27:40 pana Stelzla na pokoji. Chtěl mi ještě ukázat Waldau.-Mhm.
00:27:43 -My ti taky můžeme ukázat Waldau, babi. Au!
00:27:46 -Pan Stelzl to dokáže mnohem líp než my.-A kdy se vrátíš?
00:27:50 Potřebovala bych ještě koupit nové zbytky.-Ehm, pf...
00:27:54 -Ale, ale, nezapsala ses do denního rozpisu, babi!
00:27:58 SMÍCH -Jasně. Máš pravdu, ty drzý čmeláčku!
00:28:01 SMÍCH
-Podívejte!
00:28:03 -Och... HOTEL PRO HMYZ
00:28:06 -Náš první host.
00:28:09 -Tak to bylo.
00:28:11 A příští jaro byl náš včelí hotel téměř vyprodaný.
00:28:18 Skryté titulky: Ludmila Stránská
00:28:22 Česká televize 2012
Desetiletá Gréta se se svými rodiči a sourozenci přestěhuje z Hamburku do malé vesnice, kde získal její otec veterinář nové místo. Městská Greta si velice těžko zvyká na nové prostředí, školu, sousedy. Narozdíl od ní její mladší sestra Lily je nadšená z venkovského prostředí a z nového domu a lehce se zžívá s novým prostředím. Až díky novému kamarádovi ze školy Jonasovi, s nímž zachraňují nejrůznější zvířata a ubytovávají“ je u nich v domě, si Greta uvědomí, že život na venkově může být velmi vzrušující.