Připravil Milan Růžička
00:00:20 Rozvoj průmyslového podnikání je vizitkou vyspělosti každého národa.
00:00:30 Osudy jeho průkopníků jsou dodnes zdrojem poučení a inspirace.
00:00:54 U kolébky moderního průmyslového podnikání v Čechách stály převratné
00:00:59 zahraničně-politické události.
00:01:03 Po nástupu Marie Terezie na trůn napadly sousední země monarchii
00:01:10 s cílem připravit ji o Slezsko a České země.
00:01:19 Bavorský kurfürst Karel Albert se za pomoci francouzského vojska
00:01:24 zmocnil Prahy a nechal se provolat českým skorokrálem
00:01:30 a říšsko německým císařem.
00:01:35 Tak Praha je teď ztracena a důsledky budou tím horší,
00:01:42 že nikdo nedokáže pro vojsko obstarat živobytí ani na 3 měsíce,
00:01:48 napsala r. 1741 Marie Terezie českému kancléři hraběti Kinskému.
00:01:54 Teď konečně nastal okamžik, kdy je třeba projevit snahu,
00:02:00 aby mi tato země zůstala zachována.
00:02:11 V r. 1763 zabralo Prusko většinu Slezska a Kladska.
00:02:16 Čechy a Morava jí skutečně zůstaly zachovány.
00:02:21 Měly být napříště nejen obilnicí mocnářství, ale i centrem průmyslu.
00:02:38 Vítězem rozsáhlého vojenského sporu se stala Velká Británie.
00:02:45 Dokázala neobyčejně zrychlit tempo průmyslového rozvoje.
00:02:51 Díky lékařské péči se snížila úmrtnost obyvatelstva.
00:02:57 Zvětšená výměra půdy a pečlivější obdělávání zlevnilo potraviny.
00:03:03 Lidé mohli věnovat víc peněz na zboží trvalejší hodnoty,
00:03:08 především na oblečení.
00:03:12 Zvýšil se dovoz bavlny, rozvinula se její strojová výroba.
00:03:18 Ta se již nemohla spoléhat na energii z vodních toků a z povětří.
00:03:24 Bylo třeba vymyslet parní stroj. Podařilo se to r. 1776 J. Wattovi
00:03:29 Téhož roku skotský národohospodář Adam Swift označil za příčinu
00:03:35 rostoucího bohatství národa tržní svobodu bez zásahu státní moci.
00:03:40 Upozorňoval, že úspěch a blahobyt jednotlivců
00:03:45 přinášejí užitek celé společnosti.
00:03:49 Protože byl protestant, označil úspěch za projev boží přízně.
00:03:55 Po válce tížil habsburskou monarchii vysoký státní dluh.
00:04:02 Stát tedy zatěžoval vrchnost vysokými odvody.
00:04:07 Vrchnost je vybírala od poddaných. Rolníci přicházeli až o 2/5 výnosu.
00:04:13 Za takové situace nemohlo dojít k oživení hospodářství.
00:04:19 Národohospodáři navrhovali zrušení roboty za peněžní náhradu
00:04:25 a pronájem vrchnostenských pozemků vesnickým bezzemkům.
00:04:30 Šlechta se tomu bránila.
00:04:34 Nemohla by tak nadále využívat neplacené robotní práce.
00:04:56 Další překážkou rozvoje podnikání byl vžitý názor,
00:05:03 že pro šlechtu je podnikání společensky nepřijatelné.
00:05:08 Usilovala většinou jen o maximální soběstačnost velkostatku,
00:05:14 do obchodu vstupovala přes židovské překupníky
00:05:19 jen jako vývozce surovin a potravin a jako dovozce luxusního zboží.
00:05:28 Ve městech byl nedostatek financí i pracovních sil.
00:05:40 Řemeslnický mistr byl odkázán na práci členů rodiny.
00:05:45 Málokdy si mohl dovolit zaměstnávat jediného tovaryše.
00:05:50 Řemeslnický cech určoval, kolik má vyrábět a za kolik prodávat.
00:05:56 Není divu, že se většina řemeslníků bála podnikatelského rizika.
00:06:02 V souladu s katolickou věroukou považovala zisk za něco nemravného.
00:06:12 Peníze se tedy soustřeďovaly spíše v židovském prostředí.
00:06:18 Židé nesměli být řemeslníky, mohli se věnovat jen obchodu.
00:06:24 V době, kdy české země byly nuceny vyvážet potraviny a suroviny,
00:06:30 měli právě oni příležitost získat obchodní kapitál.
00:06:36 Tehdy čekala střední Evropa na osobní příklad.
00:06:42 Dal jí ho císař František I.
00:06:47 Na svých panstvích zakládal manufaktury na výrobu plátna,
00:06:52 bavlněných látek a majoliky.
00:06:56 Nebyly v té době ničím novým, ale prostřednictvím dočasného monopolu
00:07:03 císař dokázal, že tyto manufaktury mohou být velmi ziskové.
00:07:12 Jeho příklad narušil představy o nemorálnosti honby za ziskem.
00:07:18 Rozmnožil rodinné jmění a pomáhal prázdné státní pokladně půjčkami.
00:07:23 Ty se za vlády jeho syna Josefa II. dokonce změnily v dary.
00:07:35 Jakmile císařským manufakturám vypršela platnost privilegií,
00:07:40 pustili se do podnikání další šlechtici.
00:07:45 Plátenictví kvete v celém podhůří, čteme v inspekční zprávě.
00:07:51 Začali tuto výrobu provozovat velice horlivě,
00:07:57 takže během několika let jistě tato práce rozkvete.
00:08:02 Podnikání se rozvíjelo především v méně úrodném severním pohraničí.
00:08:08 Napomáhal tomu kontakt s průmyslově vyspělými sousedy
00:08:14 a vliv protestantské věrouky, která podnikavosti nijak nebránila.
00:08:19 Z podobné zkušenosti vycházeli také původci a stoupenci reforem.
00:08:25 Ty v 2. polovině 18. stol. přinesly habsburské monarchii výrazné změny
00:08:30 v agrární a školské oblasti i v náboženských a církevních otázkách.
00:08:36 Špičkoví národohospodáři zastávali názor, že pokud jde o řemesla,
00:08:41 průmyslovou výrobu i obchod, je třeba ponechat věcem volný průběh.
00:08:47 Státní rada dospěla k názoru, že vydáním zákazu monopoly
00:08:53 nemůže být zajištěna ani jakost výrobku, ani láce ani konkurence.
00:08:58 V průmyslu musí být co nejméně donucení.
00:09:02 Rozvoj manufakturních domů byl však stále závislý na pracovní síle,
00:09:08 která dosud žila v poddanství.
00:09:12 Zrušení nevolnictví se stalo nezbytností.
00:09:19 V atmosféře nastupujícího liberalismu se záhy ukázalo,
00:09:25 že řemeslníci nebo dělníci mohou být stejně dobrými podnikateli
00:09:31 jako šlechtičtí velkostatkáři nebo obchodníci či peněžníci.
00:09:41 V Levíně se r. 1730 narodil poddaný, který je toho příkladem.
00:09:47 Jan Josef Leitenberger byl synem barvíře. Otec ho řemeslu vyučil.
00:09:53 Díky neúmorné píli nashromáždil do svých 20 let značnou částku peněz,
00:09:59 Vyplatil se z poddanství a nemusel tedy žádat vrchnost o svolení
00:10:05 k tradiční cestě za zkušenostmi po západní a severní Evropě.
00:10:10 Tak velkoryse pojatý tovaryšský vandr nebyl v té době obvyklý.
00:10:22 Nejdéle pobyl v Ausspurku.
00:10:27 zde se důkladně seznámil s výrobou bavlněné látky, kartounu.
00:10:33 Po návratu se oženil s Marií Elizabetou z Verneřic.
00:10:38 Její otec, barvířský mistr, měl svůj podnik.
00:10:43 Za 6 let jej zdědil a proměnil v prosperující manufakturu.
00:10:51 V 35 letech vlastnil ve Verneřicích nejen tkalcovnu, bělidlo, barvírnu,
00:10:57 valchu a mandl, ale i tiskárnu kartounů.
00:11:02 Pro ni získal odborníky ze Švýcarska, Alsaska a Německa.
00:11:06 O jeho prozíravosti svědčí fakt, že neváhal investovat polovinu jmění
00:11:13 do originálního návodu potiskování plátna.
00:11:19 Zaměstnával i nekatolíky a všechny své zaměstnance velmi dobře platil.
00:11:24 Vyžadoval pracovitost, píli a kázeň, v nichž sám šel příkladem.
00:11:31 Neustále se potýkal s nedostatkem pracovních sil,
00:11:37 protože poddaní museli robotovat pro vrchnost. Až přišel na nápad...
00:11:45 Vycházel z poznání, že obyvatelé královských měst nejsou poddanými
00:11:51 provedl strategický tah, zřídil přádelnu na Starém Městě pražském.
00:11:57 V Týnském dvoře, zaměstnával přes 500 tkalců. Někteří tam bydleli,
00:12:04 jiní si nosili práci domů. Podnik se úspěšně rozvíjel.
00:12:10 Podobně přidělovali Leitenbergerovi faktoři práci obyvatelům
00:12:16 Klášterce n. Ohří, Chomutova, Bíliny, Velvar a dalších měst.
00:12:22 Práci u něho nalézaly celé rodiny přesídlenců ze Saska.
00:12:44 V osadě Starost u Verneřic zavedl výrobu tkalcovských stavů.
00:12:51 Byl v Čechách prvým, kdo se pustil do vícebarevného potiskování látek.
00:12:57 Bylo nebývalým společenským oceněním, když jeho provozy
00:13:03 navštívil r. 1787 císař Josef II.
00:13:11 Při příležitosti pražské korunovace Leopolda II. r. 1791
00:13:18 byla v pražském Klementinu uspořádaná průmyslová výstava.
00:13:23 První svého druhu na evropském kontinentu.
00:13:28 V působivém prostředí Klementina ukázal výsledky českého podnikání.
00:13:34 Především textil, sklo, broušená zrcadla, šperky a skvosty,
00:13:40 ale i knoflíky, kovové zboží a mnoho dalších řemeslných produktů.
00:13:46 Výstava vzbudila nevídaný zájem návštěvníků, nadšen byl i císař.
00:14:01 Můžeme-li věřit novinářům, pak není bez zajímavosti postřeh reportéra
00:14:08 císařsko-královských privilegovaných pražských novin.
00:14:14 Mezi jinými skutečně pozoruhodnými důkazy rostoucího počtu manufaktur
00:14:20 v Čechách vyznamenávají se hlavně verneřická a novoříčská,
00:14:26 zvláště pak zákupské vzorky z Leitenbergerových závodů.
00:14:32 Veškeré zboží obřími kroky dohání zahraniční úroveň.
00:14:38 Kdo shlédl překrásné, ke korunovaci zhotovované, dámské šály,
00:14:44 ten musel vzdát všechnu čest jak návrháři, tak barvíři
00:14:49 s ohledem na vynalézavost, vkus a preciznost.
00:14:56 Takoví podnikatelé jsou hodni povzbuzení a všestranné podpory.
00:15:02 Vyobrazení plesu, který Leopold II. toho roku pořádal, dokládá,
00:15:08 jak tehdy paní Móda ve Vídni vládla a z jakých materiálů mohla vybírat.
00:15:29 O rok později získal Leitenberger císařské privilegium,
00:15:35 otvíraly se další možnosti rozvoje.
00:15:39 Ve Verneřicích obsluhovalo 200 tiskařů 16 lisů.
00:15:45 Materiál dodávaly 4 tisícovky přadláků a tkalců.
00:15:52 Manufakturu v Nových Zákupech vlastnil otec se synem Ignácem,
00:15:58 vyučeným návrhářem a modelářem.
00:16:03 Materiál dodávalo 5000 přadláků, 20 lisů obsluhovalo 400 tiskařů.
00:16:08 Tyto počty měla ještě o polovinu převýšit manufaktura v Kosmonosech.
00:16:14 Kosmonosy koupil od hrabětě Bolzy otec s dalším synem, Františkem.
00:16:20 Vyráběli především v budově zrušeného piaristického kláštera.
00:16:43 Leitenbergerovi se podařilo koupit plány a prototypy
00:16:49 přísně tajných nejnovějších textilních strojů z Anglie.
00:16:56 Tak bylo v Čechách r. 1799 zahájeno strojní předení bavlny.
00:17:04 Rodinný podnik se záhy ještě rozrostl.
00:17:11 V Josefově Dole u Mladé Boleslavi položily Leitenbergerovy podniky
00:17:17 základ dnešním výrobním provozům.
00:17:33 Josefův Důl se stal i rodinným sídlem.
00:17:48 Leitenbergerové šli příkladem nejen v technologickém pokroku,
00:17:53 ale i v sociálním zabezpečení. Ve všech svých podnicích zavedli
00:17:58 nemocenské pokladny, v Úštěku působil tovární lékař a lékárník.
00:18:03 A tak když 30. května r. 1802 Jan Josef Leitenberger zemřel,
00:18:09 zůstalo po něm dílo hodné následování.
Když manžel císařovny Marie Terezie František I. Lotrinský založil na panstvích panovnické komory v Čechách prosperující manufaktury na výrobu plátna, bavlněných látek a majoliky, dal tím příklad i řadě dalších šlechticů, kteří do té doby považovali podnikání za něco, co je společensky neslučitelné s jejich postavením. Příklad si ale vzali i nešlechtici. Nejúspěšnějším byl Jan Josef Leitenberger, jenž se ve svých dvaceti letech vyplatil z poddanství a po získání tovaryšských zkušeností se v relativně krátké době vypracoval na čelné místo v oboru textilní výroby. Prosadil se zejména ve výrobě potiskovaných tkanin a příze, založil i první mechanickou přádelnu na našem území.