Osudy významných představitelů průmyslové revoluce na našem území (1998). Režie M. Růžička
00:00:20 Rozvoj průmyslového podnikání je vizitkou vyspělosti každého národa.
00:00:30 Osudy jeho průkopníků jsou dodnes zdrojem poučení a inspirace.
00:00:44 Emil Škoda patří mezi podnikatele, kteří nevzešli z chudých poměrů.
00:00:51 Je příkladem investování rodinného majetku včas správným směrem.
00:00:59 Narodil se v Plzni r. 1839 Františkovi a Janě Škodovým.
00:01:15 Otec, lékař, přišel ke slušnému jmění ze své praxe.
00:01:21 Především díky své druhé ženě z velmi bohaté měšťanské rodiny.
00:01:27 Ještě větší jmění nahromadil strýc Josef. I on vystudoval lékařství.
00:01:35 Otevřel si ordinaci ve Vídni a záhy pronikl do nejvyšších kruhů.
00:01:43 Jeho pacienty se stali ministři a průmyslníci, i císařovna Alžběta.
00:01:49 Léčil u ní příznaky rychlé tuberkulózy.
00:01:55 Díky svým známostem získával Škoda informace hospodářské a finanční.
00:02:01 Operacemi na burze ještě znásobil své jmění.
00:02:06 Jeho styky se později jistě hodily i synovci Emilovi.
00:02:12 Ten mezitím vystudoval německou techniku v Praze.
00:02:17 Poté ve Stuttgartu a v Karlsruhe.
00:02:22 Za Prusko-Rakouské války se musel jako nepřítel vrátit do Rakouska.
00:02:27 Vstoupil do služeb hraběte Ernesta Valdštejna
00:02:32 a stal se vrchním inženýrem strojírny v Plzni.
00:02:37 Pod jeho vedením získala poměrně velké zakázky.
00:02:42 Měla značné pohledávky u zákazníků, ještě víc však dlužila věřitelům.
00:02:48 Valdštejn byl totiž stále spjat s podnikáním v rámci velkostatku.
00:02:56 Strojírna v Plzni dodávala výrobky především jeho panství.
00:03:03 O větší rozšíření strojírenské výroby neměl zájem.
00:03:12 V červnu 1863 se rozhodl plzeňskou strojírnu prodat.
00:03:26 Strýc Josef poskytl Emilovi značné částky, asi 1 400 000.
00:03:34 Zajistil mu také úvěr ve vídeňské kreditní banky.
00:03:41 Další finanční prostředky získal Emil z podílu po matce.
00:03:50 Její dědeček založil pivovar, otec vlastnil prosperující povoznictví.
00:04:01 Bylo období vrcholící zakladatelské horečky.
00:04:08 Škoda začínal se 120 zaměstnanci a za 9 let jich měl víc než 700.
00:04:13 Vyráběl hlavně těžní parní stroje pro kamenouhelné doly.
00:04:19 Parní stroje a kotle vyvážel i do Uher a Německa.
00:04:25 Dodával zařízení pro modernizaci cukrovarů a pivovarů.
00:04:37 Hospodářská krize v r. 1873 prudký rozvoj podniku pouze přibrzdila.
00:04:44 Díky zakázkám v Rusku i díky prozíravosti strýce Josefa.
00:04:50 Bohaté vídeňské banky mu pomohly vyrovnat se s dílčími ztrátami.
00:04:56 V osmdesátých letech se Škoda rozhodl změnit výrobu.
00:05:05 Zaměřit se na odlitky lodních součástí a mostní konstrukce.
00:05:13 Tyto snímky jsou ovšem z pozdější doby.
00:05:24 Přímo osudovým krokem však byla sázka na zbrojní výrobu.
00:05:37 Získal prý důvěrné zprávy o změně rakousko-uherského loďstva.
00:05:43 A nehodlal zahodit příležitost.
00:05:47 Většina lodí byla do té doby ze dřeva, zastaralá byla i výzbroj.
00:05:52 Škoda se tedy pustil do vývoje námořních děl.
00:05:57 Ta se pak stala nosným programem nových provozů až do r. 1914.
00:06:04 Technici připravili a vyzkoušeli řadu děl různých ráží.
00:06:19 Úspěch mělo dělo ráže 15 cm. I na palubě křižníku Císař Karel VI.
00:06:35 Ale teprve dělo ráže 24 cm vyniklo.
00:06:41 Stalo se standardní výzbrojí všech bitevních lodí a těžkých křižníků.
00:07:49 Úspěch s námořním dělem dovoloval Škodovi snít o rozšíření továrny.
00:08:00 Snad právě zde, ve vyženěné vile, rozvíjel další strategii výroby.
00:08:06 Jestliže budou lodě vybaveny děly s vysoce účinnými granáty,
00:08:12 musí generalita uvažovat o změně pevností na železobetonové.
00:08:18 Zranitelná místa nových pevností pak budou kryta ocelovými pancíři.
00:08:23 Škoda se zaměřil na jejich výrobu.
00:08:38 Objednávky rostly s budováním celé řady betonových pevnůstek.
00:08:47 Na hranicích s Itálií, v Tyrolsku, v Boce Kotorské i v Haliči.
00:08:58 Přišla vytoužená chvíle rozšiřování podniku. Dokázal to velkoryse.
00:09:06 Ani velmi úspěšné armádní zakázky nedokázaly naplnit kapacitu závodu.
00:09:14 Škoda totiž myslel příliš dopředu.
00:09:21 Plánoval výrobu rychlopalných děl s lafetami, polních děl, kulometů
00:09:28 a pancéřového střeliva všeho druhu.
00:09:37 Rozjel jejich vývoj.
00:09:43 Byl si jist, že se prosadí i při vyzbrojování pozemního vojska.
00:09:50 To by znamenalo objednávky ve velkých sériích.
00:10:06 Jistotu mu dávaly dva trumfy, první byla ocelová dělová hlaveň.
00:10:13 Dosavadní hlavně byly bronzové.
00:10:18 Moderní vedení boje však vyžadovalo větší dostřel a těžší náboj.
00:10:25 Toho mohlo být dosaženo jen zvýšením tlaku v hlavni.
00:10:32 Po úspěchu s pevnostmi vsadil na děla s ocelovou hlavní.
00:10:39 Generalita rakouské armády však sveřepě lpěla na hlavních z bronzu.
00:10:47 Tehdy se řada světových zbrojovek snažila zlepšit vlastnosti bronzu.
00:10:53 Po neúspěšných pokusech opustila bronz i zbrojovka Krupp
00:11:01 a postupně zcela přešla na výrobu ocelových hlavní.
00:11:07 Druhým trumfem bylo dělo s dlouhým zákluzem hlavně.
00:11:19 Od 15. století se všechna děla s výstřelem se prudce vracela zpět.
00:11:28 Bylo nutné je opět uvést do palebného postavení, znovu zamířit.
00:11:37 Přechod k modernizaci byl učiněn až objevem brzdovratného zařízení.
00:11:49 Škodovi inženýři vyvinuli dělo s dlouhým zákluzem hlavně.
00:11:57 Bylo dosaženo stability lafety, dělo nevybočovalo a nebylo strháváno.
00:12:05 Obsluha mohla sledovat a ohlašovat účinek střelby hned po výstřelu.
00:12:13 Dlouhý zákluz hlavně umožňoval zkvalitnit štít chránící obsluhu.
00:12:20 Rakouská generalita požadovala děla jen se zákluzem lafety.
00:12:26 Škoda tedy dodával pozemní armádě jen lafety děl.
00:12:31 Neúspěch při získání této zakázky vážně narušil stabilitu podniku.
00:12:41 Škodovo marné snažení pozorovaly i finanční instituce.
00:12:47 U Škody bylo zaměstnáno mnohem více techniků a úředníků než jinde.
00:12:54 Měl v úmyslu plnit nejnáročnější požadavky zákazníků,
00:13:00 a samostatně rozvíjet konstrukční a technická řešení.
00:13:08 Ocelárna a dělovka byly přemrštěně velké.
00:13:15 Škoda předpokládal výrobu ve velkých sériích a rozsáhlý export.
00:13:23 U pozemní armády se nakonec prosadil s horskými kanony.
00:13:30 Staly se jeho nejproslulejší specialitou.
00:13:37 Při konstrukci se muselo přihlížet k dopravě do nedostupných oblastí.
00:13:45 Děla směla mít jen malou palnou výšku, to znamenalo krátký dostřel.
00:13:53 S tím vším si konstruktéři Škodových závodů dokázali poradit.
00:14:03 Konečným výsledkem však byla opět malá série.
00:14:13 Pokusil se tedy do výzbroje vojska prosadit jinou filozofii.
00:14:20 Vojska musela počítat s bojem proti silně vyzbrojeným opevněním.
00:14:28 Pro takový boj byla nezbytná těžká děla, moždíře, ani s nimi neuspěl.
00:14:36 Aby přesvědčil generalitu, zval ji k návštěvě své továrny i střelnice.
00:14:43 Aby oživil výrobu, hledal exportní trhy při cestách do ciziny.
00:14:50 Zavítal až na Střední Východ, do Indie a do Palestiny.
00:14:56 Moždíř, vzor 1898, předvedl na Světové výstavě v Paříži.
00:15:04 To vše stálo mnoho peněz.
00:15:10 Finance také odsával náročný vývoj stále nových prototypů děl.
00:15:19 Tak kalkulace podniku pro rok 1899 skončila ztrátou víc než 6 milionů.
00:15:29 To zřejmě definitivně rozhodlo o akcionování podniku.
00:15:38 Došlo k němu 12. prosince 1899.
00:15:50 Škodu jmenovali předsedou správní rady a generálním ředitelem.
00:15:59 Ale většinu ve správní radě měli už zástupci bank.
00:16:09 Pro takovou osobnost jako E. Škoda to byla velmi těžká rána.
00:16:16 Jenomže návrat k dřívějším poměrům byl nemožný.
00:16:22 Jeho zdravotní stav se rychle zhoršil.
00:16:30 8. srpna roku 1900 v nedožitých 61 letech zemřel.
00:16:41 Na krátkou dobu se přerušilo spojení Škodů s podnikem.
00:16:47 Až v roce 1902 byl jmenován do správní rady syn Karel.
00:16:54 Opět byl navázán kontakt s vojenskými institucemi.
00:17:02 Po hospodářské krizi v l. 1900-02 nastal bouřlivý rozvoj podniku.
00:17:12 V roce 1909 se stal Karel Škoda generálním ředitelem.
00:17:19 Mohl navázat na dílo svého otce, jeho kvalit však nedosáhl.
Oproti jiným měl Emil Škoda pro svůj životní i podnikatelský start velkou výhodu – nepocházel z chudých poměrů. Proto křivka jeho podnikatelských úspěchů stoupala poměrně plynule. V osmdesátých letech minulého století vsadil na zbrojení a přeměnil svoji plzeňskou strojírnu na zbrojovku světového významu. Přelomové bylo především jeho nové pojetí stabilizace děl, která do té doby představovala na bojištích výraznou potíž. Bohužel, Škodova společnost i přes progresivní nápady nezískávala kýžené zakázky a vývoj doby ji nakonec přece jen odstavil na vedlejší kolej. Avšak jméno Emila Škody zůstane trvale spojeno s jedním z našich největších průmyslových gigantů.
