Osudy významných podnikatelů na našem území (1998). Režie M. Růžička
00:00:20 Rozvoj průmyslového podnikání je vizitkou vyspělosti každého národa.
00:00:30 Osudy jeho průkopníků jsou dodnes zdrojem poučení, inspirace.
00:00:44 Zásluhou císaře přestala šlechta chápat zisk jako něco nečistého.
00:00:51 Koncem 18. stol. patřilo podnikání ke společenské prestiži.
00:00:59 A tak se šlechta vzápětí podílela i na oblasti peněžnictví a obchodu.
00:01:06 V roce 1768 založil hrabě Kinský společnost pro vývoz plátna.
00:01:21 Velký zájem soustředili podnikatelé především na oblast železářství.
00:01:31 Hlavně tam, kde země vydávala rudu, dostatek dřeva a vodní zdroj.
00:01:39 Ve stejných lokalitách pokračovalo železářské podnikání i v 18. stol.
00:01:49 Věnovaly se mu přední panské rody i rakouská arciknížata.
00:01:57 Šlechta měla k podnikání podmínky, vzdělání, kapitál i pracovní síly.
00:02:17 Hutě a hamry hořovického a jineckého panství patřily Vrbnu.
00:02:28 Ve výrobě železa se využívalo moderních vědeckých poznatků.
00:02:33 Osvícenecká přírodověda a mechanika jich nabízela celou řadu.
00:02:38 Byla to právě šlechta, kdo je dovedl využít.
00:02:44 Tradiční železárny se tak měnily v dobře vybavené tovární provozy.
00:02:56 Skvělým hutnickým odborníkem byl také hrabě Rudolf Vrbna.
00:03:03 Narodil se r. 1761. Otec mu určil kariéru u vídeňského dvora.
00:03:09 Měl pro ni předpoklady ve svém vzdělání právníka a filozofa.
00:03:17 Od mládí byl rádcem a přítelem pozdějšího císaře Františka II.
00:03:31 Oženil se s hraběnkou Kounicovou, dcerou rakouského vyslance.
00:03:39 Stoupal, až získal postavení prezidenta dvorské komory.
00:03:55 R. 1792 mu otec svěřil správu hořovického panství.
00:04:03 Jeho součástí byl i železářský komplex - 3 vysoké pece a 12 hamrů.
00:04:11 K tomu 15 mistrů, 45 tovaryšů, 26 učedníků a 18 pomocníků.
00:04:32 Rudolf uzavřel s otcem smlouvu o vyplácení výnosu železáren.
00:04:42 Ponechat si měl jen to, co získá navíc.
00:04:52 Věřil si, geologie, mineralogie a metalurgie byly jeho koníčky.
00:04:59 Kvůli nim navštěvoval i hornickou akademii v Bánské Štiavnici.
00:05:05 Sbíral zkušenosti v Dolních Uhrách a Rakousích.
00:05:13 Poté požádal o uvolnění ze služeb dvorské komory a začal podnikat.
00:05:22 Za spolupracovníka si zvolil přítele ze studií, V. Rosenbauma.
00:05:31 Nabídl mu gáži dosavadního ředitele a 10 procent výnosu podniku.
00:05:37 Důkladnou modernizaci začali přehodnocením surovinových zdrojů.
00:05:44 O uhlí nemuseli mít starost.
00:05:48 V lesích okolo Plešivce ho uhlíři dokázali vypálit dostatek.
00:05:54 Štilecká pánev dodávala i jisté množství uhlí minerálního.
00:06:00 Kotlinou mezi Komárovem a Hořovicemi protéká Červený potok.
00:06:07 Jeho energetické schopnosti byly už tehdy dány.
00:06:16 Zbývalo tedy prozkoumat železnou rudu, dodávalo ji téměř 20 dolů.
00:06:53 Vrbna s Rosenbaumem provedli rozbory, připravili pokusné směsi
00:07:00 a zkoušeli je tavit.
00:07:07 Při jednom pokusu sami řídili tavbu u pece 7 dní a nocí.
00:07:13 Pouhým zlepšením směsi dosáhli dvojnásobku vyrobeného železa.
00:07:29 Rozšiřovat výrobu neumožňovala kapacita Červeného potoka.
00:07:34 Rozhodli se tedy pro slévárenství, jež nebylo na vodě tak závislé.
00:07:39 Chtěli postavit kamennou pec na přetavování zlomků a odpadů železa.
00:07:47 Vrbna chtěl v Hořovicích uplatnit zkušenosti z anglických sléváren.
00:07:54 Podle nich postavená pec však nesplnila očekávání.
00:08:02 Litina nebyla kvalitnější, vyšla mnohem dráž, experiment nevyšel.
00:08:09 Pec byla přebudována na vysokopecní provoz a pojmenována Rudolfova.
00:08:16 Dosahovala výšky téměř 11 metrů a byla vybavena dmychadlem.
00:08:29 Rudolfova pec svým výkonem předčila všechny starší pece.
00:08:38 Gerstnerovo dmychadlo bylo poháněno vodním kolem.
00:08:47 A tak problém s nedostatkem vody zůstal.
00:08:56 Červený potok a vodní díla na jeho toku dodnes dosvědčují,
00:09:03 co pro železářský podnik znamená vodní energie.
00:09:24 Její nedostatek brzdil rozvoj a znesnadňoval vědecká zkoumání.
00:09:31 Ta byla pro hraběte Vrbnu snad mnohem důležitější.
00:09:37 Proto odkoupil sousední jinecké panství, kterým teče říčka Litavka.
00:09:50 10. července 1805 položil základní kámen nové vysoké pece.
00:09:57 O pět let později byla dokončena, dostala jméno Barbora.
00:10:05 Patřila k nejmodernějším v Čechách.
00:10:13 Zbývalo nahradit náročné lití do hlíny moderní výrobou litiny.
00:10:19 Spočívala v lití do dělených pískových forem.
00:10:24 Vyžadovalo to kvalifikované slévače a odborníky z řady dalších profesí.
00:10:30 S Rosenbaumem je vychovali z místních řemeslníků.
00:10:35 Zvládali náročnou technologii.
00:10:41 Od přípravy modelů a forem až po finální úpravu výrobků.
00:10:58 Díky nim získávala hořovická litina svůj stále větší věhlas.
00:11:04 Zejména umělecká litina s nezaměnitelným rukopisem.
00:11:11 Její sortiment dosahoval úctyhodnou šíři a kvalitu.
00:11:42 Hořovičtí přicházeli stále s něčím novým.
00:11:50 Bylo jejich ctí držet dlouhá léta vysoko laťku českého slévárenství.
00:12:02 Ten zdánlivě obyčejný materiál se dal využít stejně dobře na výrobu
00:12:12 strojních součástí, potrubí, kandelábrů, kamen či zábradlí.
00:12:19 Vlastní kapitolou byla pohřební litina.
00:13:03 Zručnost a zkušenosti přivedly hořovické k výrobě šperků z litiny.
00:13:09 Jemných náhrdelníků, prstenů, broží a spon.
00:13:17 Omámení litým železem jakoby neznalo hranic.
00:13:57 Hrabě Vrbna získal uznání jako badatel a experimentátor.
00:14:05 Především díky svému zájmu o skujňovací metody.
00:14:14 Všech 13 známých osobně vyzkoušel.
00:14:21 Přesvědčil se, že nejlepší je staré české napouštěcí skujňování.
00:14:31 Jeho průběh se podařilo ještě zkrátit a zhospodárnit.
00:14:37 Ekonomicky zainteresoval i hamerníky.
00:14:43 Stanovil, kolik musejí z 1q železa vyrobit skujněné tyčoviny.
00:14:50 Výkyvy nahoru nebo dolů znamenaly ztrátu na mzdě nebo příplatek.
00:14:56 Jeho věhlas schopného podnikatele a metalurga byl uznán roku 1794.
00:15:03 Královská česká společnost nauk ho přijala za svého řádného člena.
00:15:11 Hrabě Rudolf Vrbna podporoval vědu, umění i hospodářství českých zemí.
00:15:20 Byl členem Spolku ke zvelebení hudebních umění v Čechách,
00:15:27 Společnosti přátel umění, Vlastenecké hospodářské společnosti
00:15:34 a Hydrotechnické společnosti k sjednocení a k zesplavnění řek.
00:15:42 Jako silný vlastenec se stal spoluzakladatelem Národního muzea.
00:15:52 Začátek 19. stol. byl ve znamení napoleonských válek.
00:16:01 Hrabě Vrbna se po sedmi letech vrátil k tradicím svého stavu.
00:16:06 Všechny své schopnosti věnoval ohrožené monarchii.
00:16:11 Nepřipravená Vídeň obsazena Napoleonovým vojskem.
00:16:20 Vrbna se stal doslova hrdinou 65 denního obležení města.
00:16:28 Císař František II. mu udělil Velký kříž řádu sv. Štěpána
00:16:36 a povýšil ho do úřadu nejvyššího komořího.
00:16:44 Při Napoleonově druhém tažení na Vídeň se Vrbna opět vyznamenal.
00:16:52 Při potížích s výzbrojí armády pomohl dobudovat novou zbrojovku.
00:16:58 Proslavil se také jako diplomat při vyjednáváních s Francouzi.
00:17:05 Byl za to vyznamenán Řádem zlatého rouna.
00:17:14 Ve víru vysoké politiky setrval i po Napoleonově porážce.
00:17:19 Účastnil se Vídeňského kongresu a přispěl k formování tváře Evropy.
00:17:24 Medailer Heuberger navrhl sérii portrétů účastníků kongresu.
00:17:32 V hořovických železárnách byla tato série odlita.
00:17:39 To už hořovické panství spravoval Rudolfův syn, hrabě Eugen.
00:17:46 V lednu r. 1823 zastihla císaře zpráva o smrti Rudolfa Vrbny.
00:17:54 Zarmoucený František II. povzdechl: "Ztratil jsem nejlepšího přítele."
00:18:00 Vrbna byl nazván nejšťastnějším českým horníkem a hutníkem.
00:18:09 Neboť zasvěcení vědě mu přineslo nejen věhlas a zisk, ale i pocit,
00:18:17 že mohl alespoň krátkou dobu směle kráčet po nevyšlapaných stezkách.
Na přelomu 18. a 19. století se největší zájem šlechtických podnikatelů soustředil na oblast železářství. Nejúspěšnějším na tomto poli se stal hrabě Vrbna. Ač původně vystudoval práva a filosofii, dosáhl vynikajícího vzdělání i v oboru důlní a hutní výroby. Když se ujal řízení rodového hořovického panství, na němž se nacházel železářský komplex, přivedl jej brzy k nebývalému rozkvětu především moderní výrobou bezkonkurenčně kvalitní litiny. Proslul i jako patriotický mecenáš vědy a umění a rovněž jako významný politik, jenž se po porážce Napoleona jako účastník Vídeňského kongresu podílel na formování nové tváře Evropy.