Severní Vietnam je krutý aneb Balada Zpívající nudle

„Zpívající nudle“ Le Quang Dao je vietnamský kuchař, který miluje český folk a lidovky. Rád je zpívá s kytarou a dokonce některé překládá do svého rodného jazyka. Živí se přitom smažením nudlí v pojízdném karavanu po různých akcích v České republice. ### Režie K. Koula

Litujeme, ale video není dostupné
Litujeme, ale video není dostupné

Protagonistou dokumentu, který ve vlastní produkci natočil režisér Karel Koula, je vietnamský kuchař Le Quang Dao, trvale usídlený v Čechách a známý jako interpret našich populárních country-songů. Činorodý muž, přezdívaný Zpívající nudle, v létě roku 2009 odcestoval do rodné země kvůli svému nemocnému otci, upoutanému na nemocniční lůžko. V listopadu téhož roku za ním odjel jeho český manažer Viktor Souček spolu s autorem filmu. Během návštěvy zaznamenávali Daovy kontakty s jeho nejbližšími a na různých místech mapovali vietnamskou každodennost.

Kuriózní cestopis ukazuje život v současné Hanoji i na vietnamském venkově. Diváky zavádí například na farmu unikátních bílých koní, jejichž kosti údajně mají léčebné účinky. Jiná zajímavá pasáž se odehrává v Templu Hung, ležícím 95 kilometrů severně od Hanoje, kam se Dao přijel modlit za zdraví svých rodičů. Další epizody přibližují pohraniční městečko Sapa, jež leží uprostřed malebné přírody na hranicích s Čínou a jehož obyvatelé se živí produkcí ručně vyráběných oděvů. V jedné z nejdramatičtějších pasáží autoři podnikli výstup na nejvyšší horu Vietnamu.

Mozaika, jež místy připomíná slavný dokument Vítejte v KLDR, se dotýká i politických poměrů ve společnosti, poznamenané komunistickou minulostí a vleklou válkou. Vietnam líčí jako zemi relativně svobodnou, kde však stále přežívá vliv uniformovaných i tajných policistů a totalitních ikon. Dokument, podmalovaný českými evergreeny v Daově podání (titul snímku parafrázuje název zlidovělého songu od tandemu Svěrák-Uhlíř) vypráví i o mentalitě obyčejných Vietnamců. Zabývá se také exotickými pokrmy a neobvyklými praktikami jejich příprav.

Autentický záznam asijské každodennosti nahlíží také do přeplněných nemocnic a ruchu na místních tržištích. Prolíná se s baladickým svědectvím o Daově vztahu k jeho umírajícím rodičům. Závěrečné pasáže filmu, na jehož finální podobě spolupracovala Česká televize (dramaturgem byl Antonín Trš), zobrazují pohřební rituál, následující po smrti jeho otce. Dotýká se i konce života Daovy matky a v epilogu zachycuje jeho návrat do Čech.