Průkopnice školní výuky, jedna z prvních evropských lékařek, bojovnice za ženskou rovnoprávnost. Portrét z cyklu BBC
00:00:07 Byla ženou, která revolučním způsobem změnila vzdělávání dětí.
00:00:12 Maria Montessori transformovala školní výuku po celém světě
00:00:16 a stala se jednou z nejznámějších odbornic na pedagogiku v historii.
00:00:21 Byla průkopnicí a její práce měla obrovský dopad
00:00:24 na vzdělávání dětí napříč světem.
00:00:27 Ale byla mnohem víc, než učitelkou dětí.
00:00:32 Byla jednou z prvních lékařek v Evropě.
00:00:36 Univerzitní profesorkou.
00:00:39 A přední zastánkyní rovnoprávnosti žen.
00:00:43 K tomuto úspěchu však vedla strastiplná cesta.
00:00:49 Za právo na své vzdělání musela bojovat.
00:00:53 V té době někteří profesoři tvrdili,
00:00:56 že ženy mají menší mozek než muži, nemohou tedy studovat
00:01:00 a je pro ně nejlepší, když zůstanou doma.
00:01:04 Když se odmítla vdát, donutili ji opustit syna.
00:01:08 Upadla v nemilost u Mussoliniho,
00:01:11 sledovala, jak Hitler ničí její dílo
00:01:14 a musela uprchnout před fašismem.
00:01:18 Maria Montessori opustila svou vlast a stala se občankou světa.
00:01:23 Svůj život zasvětila prosazování míru
00:01:26 a šíření revoluční pedagogiky, která nese její jméno,
00:01:29 a která se rozšířila do všech koutů světa.
00:01:33 Uvědomila si, že když dokážeme pomocí výchovy zformovat
00:01:37 sebevědomé, nezávislé, svobodně uvažující a tvořivé děti,
00:01:41 vyrostou z nich sebevědomí, svobodně myslící
00:01:44 a nezávislí dospělí, kteří jednou změní společnost.
00:02:11 Česká televize uvádí dokumentární cyklus
00:02:15 NEOBYČEJNÉ ŽENY Maria Montessori
00:02:25 Žena, která jednou transformuje vzdělání milionů,
00:02:29 se narodila v Chiaravalle v Itálii, v roce 1870.
00:02:38 Její matka byla inteligentní, liberální žena,
00:02:42 pocházející z akademické rodiny.
00:02:45 Vštípila své dceři víru, že žena může jít svou vlastní cestou.
00:02:54 Otec byl společensky konzervativnější než jeho žena.
00:02:58 Jako důstojník se zúčastnil bojů za italskou nezávislost
00:03:02 a nyní zastával v nově vytvořené Itálii funkci ministra vlády.
00:03:12 V roce 1875 přestěhoval Alessandro svou mladou rodinu
00:03:17 do hlavního města nového italského státu,
00:03:20 kde Maria začala chodit do školy.
00:03:25 Školy v Římě byly často špinavé
00:03:28 a nabízely studený, neinspirativní způsob výuky.
00:03:32 Učitelé stáli před třídou a přednášeli malým dětem.
00:03:39 Italské dívky se měly učit domácím pracím,
00:03:42 aby se z nich staly dobré manželky a matky.
00:03:48 Ale Maria měla silnou vůli a sebevědomí,
00:03:52 zajímala se o matematiku a vědu
00:03:54 a o své budoucnosti měla zcela odlišné představy.
00:03:59 Prý byla předčasně vyspělá... Určitě byla zvídavá
00:04:05 a už jako dítě se o věci zajímala s hlubokým zaujetím.
00:04:15 Byla přímá a sebevědomá a trvala na tom,
00:04:19 že chce studovat vědecké obory na technické škole,
00:04:22 která byla doménou italských chlapců.
00:04:27 V tomto období se rozhodla, že chce studovat jinak,
00:04:31 nikoliv pedagogiku, ale inženýrství.
00:04:39 Byla jednou ze dvou dívek na celé škole.
00:04:42 Můžeme se tedy domnívat, že měla poněkud neobyčejnou povahu.
00:04:52 Její otec byl velmi proti, aby studovala vědu.
00:04:56 Chtěl, aby se z ní stala učitelka.
00:05:01 Ale žena, která jednou revolučním způsobem změní
00:05:05 vzdělávací systém po celém světě, to rozhodně odmítla.
00:05:09 "Cokoliv kromě učitelky!" prohlásila.
00:05:12 Byl to první z mnoha střetů, které otec Alessandro se svou dcerou měl.
00:05:23 Maria si vedla ve škole dobře
00:05:26 a ve dvaceti letech si zajistila místo na Římské univerzitě,
00:05:29 obor medicína.
00:05:31 Pro ženu v Itálii to byl pozoruhodný krok.
00:05:37 V tehdejší Evropě bylo velmi neobvyklé,
00:05:41 aby šly ženy na univerzitu. Takových bylo jen pár.
00:05:45 A když už tam šly,
00:05:47 studovaly humanitní obory, aby se z nich staly učitelky.
00:05:51 Studium medicíny znamenalo,
00:05:53 že se Maria Montessori zařadila do velmi malé skupiny.
00:06:01 V Itálii v roce 1890 aspirovalo na akademický titul jen 132 žen.
00:06:07 Univerzity byly výsadou mužů.
00:06:09 A nikde to neplatilo víc než na medicíně.
00:06:16 Pro ženu bylo stát se lékařkou víc než nedůstojné.
00:06:20 Hraničilo to s perverzností.
00:06:22 Maria brzy zjistila, že se ocitla v nepřátelském prostředí.
00:06:29 V té době někteří profesoři tvrdili,
00:06:31 že ženy mají menší mozek než muži, nemohou tedy studovat
00:06:36 a je pro ně nejlepší, když zůstanou doma.
00:06:40 Ona si šla vlastní cestou, aby dokázala, že to není pravda.
00:06:50 Jelikož byla žena, musel ji na přednášky doprovázet otec,
00:06:54 což i přes námitky dělal,
00:06:56 protože se neslušelo, aby žena chodila po ulicích sama.
00:07:03 Nesměla vstoupit do přednáškového sálu,
00:07:06 dokud všichni její mužští spolužáci nezaujali svá místa.
00:07:10 Také jí dávali otevřeně najevo,
00:07:12 jak moc takovou drzou ženou pohrdají.
00:07:19 Odmítali s ní mluvit, měli pocit, že kazí lékařské profesi pověst.
00:07:29 Sedali si na její obvyklé místo
00:07:33 nebo jí zezadu kopali do židle, až se rozhoupala,
00:07:37 a nechtěli se na ni ani podívat.
00:07:47 Vůbec nepřicházelo v úvahu,
00:07:50 aby se jako žena účastnila pitev, kde byla nahá těla,
00:07:53 spolu se svými mužskými kolegy.
00:07:59 Nehodilo se, aby něco takového dělala v přítomnosti mužů
00:08:04 a tak si musela tuto látku osvojit sama ve svém volném čase v márnici.
00:08:15 Muselo to být pro ni vyčerpávající.
00:08:19 Existují dopisy, kde popisuje, že to málem vzdala.
00:08:23 "Tak velká zátěž mě ničila. Kostra, lebky, orgány...
00:08:30 Měla jsem pocit, že všechno, co miluju, je mimo tuhle místnost."
00:08:37 Když odcházela domů, myslela na to, že studia zanechá.
00:08:41 Ale jak cestou míjela některé z mnoha římských žebráků,
00:08:45 zachvátil ji jasnozřivý okamžik.
00:08:51 Viděla sedící malé dítě, jak si hraje s kouskem červeného papíru.
00:08:56 Bylo bez bot a chudé, ale zcela zaujaté papírkem.
00:09:01 Tento prostý akt přivedl Marii k hlubokému poznání.
00:09:09 Byla to schopnost dítěte takto se soustředit,
00:09:12 navzdory jeho nešťastnému osudu,
00:09:14 nebo spatřila potlačené schopnosti dítěte učit se?
00:09:21 Ani Maria přesně nevěděla, co ji na této scéně tak inspirovalo,
00:09:26 ale cítila, že...
00:09:28 "My lidé máme také svůj životní úkol, který si neuvědomujeme."
00:09:38 Maria se s vervou vrátila ke studiu.
00:09:41 Teď, když se jí spolužáci posmívali a uráželi ji,
00:09:44 jen ji to posílilo.
00:09:48 "Jen se posmívejte, drazí kamarádi,
00:09:51 čím víc se budete posmívat, tím výš se dostanu!"
00:09:58 V roce 1896 Maria odpromovala jako první doktorka medicíny
00:10:03 na fakultě univerzity, kde studovala,
00:10:06 a stala se jednou z prvních lékařek v Itálii.
00:10:11 Teď její otec viděl, jaká je jeho dcera neobyčejná žena.
00:10:17 S horlivostí, kterou Maria prokázala při studiu,
00:10:21 se nyní vrhla i do práce.
00:10:23 Brzy se stala publikovanou autorkou původního lékařského výzkumu,
00:10:27 praktikující lékařkou a asistentkou v nemocnici San Giovanni.
00:10:35 Ale pak svou energii zaměřila novým směrem.
00:10:44 Na práva žen.
00:10:46 Po celé Evropě měly ženy zakázáno volit,
00:10:49 kandidovat ve volbách a dokonce vlastnit majetek.
00:10:53 Už je unavovalo patřit mezi občany druhé kategorie.
00:10:57 "Napůl směšné, napůl hrdinky,
00:11:00 zahájily tyto sufražetky kampaň za volební právo.
00:11:03 Muži se ptají, kam to povede dál, příště budou ženy kouřit..."
00:11:07 V Itálii jako i jinde
00:11:09 začalo hnutí proti autoritářství mužů nabírat na síle.
00:11:16 V Anglii v roce 1903 založila Emmeline Pankhurstová
00:11:21 slavnou ženskou sociální a politickou unii.
00:11:28 Ženy se domáhaly, aby jejich hlasy byly slyšet.
00:11:33 V různých hlavních městech Evropy se konaly kongresy,
00:11:37 kam byly zvány ženy průkopnice -
00:11:39 mezi nimi šestadvacetiletá Maria Montessori.
00:11:46 Samozřejmě, že byla feministkou. Musela být.
00:11:49 Kdyby nebyla feministka, nikam by se nedostala,
00:11:52 už od školních let musela bojovat, aby se dostala až na vrchol.
00:11:56 A když zjistila, že má vliv, začala pomáhat ostatním ženám.
00:12:04 Maria se stala lektorkou na Římské univerzitě
00:12:08 a vyvolala polemiku tím,
00:12:10 že přednášela ženám o sexuálním zdraví.
00:12:13 Také se stala zástupkyní tajemnice Spolku za volební právo pro ženy
00:12:18 a dostala pozvání, aby vystoupila na kongresu v Berlíně.
00:12:22 Ve svém projevu se zastávala pracujících žen.
00:12:25 "Budu všemi silami prosazovat
00:12:27 princip stejné odměny za stejnou práci...
00:12:30 aby se platy pracujících žen a mužů dostaly na stejnou úroveň."
00:12:40 Byla známá svou schopností dobře mluvit,
00:12:44 bez používání poznámek. Její projevy byly vášnivé
00:12:47 a vždycky si dobře uvědomovala, jak vypadá.
00:12:52 Místo, aby potlačovala svou ženskost,
00:12:55 zdůrazňovala ji tím, že se velmi dobře oblékala.
00:12:58 Měla velký cit pro styl a módu.
00:13:03 Jeden novinář o ní prohlásil,
00:13:06 že měla "eleganci ženy a sílu muže".
00:13:10 Ale Marii se takový komentář zdál frivolní. Svému otci napsala:
00:13:17 "Vidím, že o mně mluví v novinách... Na tom nezáleží...
00:13:23 Moje fotka už se v novinách nikdy neobjeví
00:13:26 a nikdo už nikdy nebude poetizovat můj předpokládaný půvab.
00:13:31 Budu dělat seriózní práci."
00:13:36 Po jejím návratu do Říma brzy objevila,
00:13:39 kde se touto "seriózní prací" bude zabývat.
00:13:46 Maria začala pracovat
00:13:48 na Psychiatrické klinice Římské univerzity.
00:13:51 Součástí její práce byly návštěvy ústavů pro choromyslné.
00:14:01 Tady se setkala s dětmi, které měly závažné poruchy učení
00:14:05 a byly nazývány idioty.
00:14:12 Pro nás je dnes těžké si představit,
00:14:15 jak strašné byly tehdy v těchto ústavech podmínky.
00:14:18 Panoval tam absolutní nedostatek lásky a jakékoliv stimulace.
00:14:25 Nejblíže připomínaly asi rumunské sirotčince 80. let 20. století.
00:14:36 Stejně jako rumunští sirotci za Ceausescuovy éry,
00:14:40 i římské děti z ústavů pro choromyslné
00:14:43 byly odsouzeny k životu v utrpení.
00:14:47 Marii šokovalo, v jakých podmínkách děti žijí
00:14:50 a cítila, že je třeba něco udělat...
00:14:54 "Je nezbytné, aby se tato nešťastná stvoření...
00:14:57 mohla znovu vrátit do lidské společnosti,
00:15:01 aby zaujala místo v civilizovaném světě,
00:15:04 abychom jim poskytli nezávislost jako ostatním
00:15:08 a byla jim navrácena lidská důstojnost..."
00:15:11 Maria věřila, že mají potenciál, který je možné uvolnit.
00:15:16 Přijala místo spoluředitelky nové školy,
00:15:20 která byla specificky vytvořena pro výchovu mentálně postižených.
00:15:28 Spolu s ní byl ředitelem školy mladý lékař Giuseppe Montessano.
00:15:33 Společně hledali způsob, jak změnit život těchto dětí z ústavů.
00:15:41 Přečetla množství prací pedagogů,
00:15:44 kteří se zabývali dětmi se zvláštními potřebami
00:15:47 a jejich vzděláváním. Tuto oblast důkladně prostudovala,
00:15:52 protože chtěla znát nejnovější názory na to,
00:15:55 jak takovým dětem pomoci.
00:15:58 Od ráno do večera byli Maria a Montessano s dětmi,
00:16:01 pozorovali je, spolupracovali s nimi
00:16:04 a dávali jim základní pomůcky na hraní.
00:16:07 Chodila za truhláři, aby vyrobili předměty,
00:16:11 které by zaujaly smysly dětí.
00:16:16 Zajímalo jí, zda začnou lépe uvažovat a fungovat,
00:16:20 když jim dá množství smyslových podnětů.
00:16:27 Tento nový přístup přinesl ohromné výsledky.
00:16:31 Maria si začala uvědomovat,
00:16:34 že ne všechny děti zůstanou na předpokládané úrovni.
00:16:38 Některé dělaly veliké pokroky
00:16:40 a dokonce je nechala skládat státní zkoušky,
00:16:43 aniž by oznámila, že tyto děti jsou z ústavu.
00:16:47 To od ní bylo velice statečné.
00:16:55 Proti všem očekáváním některé z těchto dětí zkoušky složily
00:17:00 a některé měly lepší známky, než byl národní průměr.
00:17:05 Italská společnost vychvalovala
00:17:08 doktora Montessana a doktorku Montessori,
00:17:11 kteří uspěli ve vzdělávání těch, jež byli označeni za nevzdělatelné.
00:17:19 Ale Maria byla vědkyně a nenechala se svými úspěchy nadchnout.
00:17:25 Místo toho ji šokovaly výsledky dětí bez zvláštních potřeb.
00:17:31 Maria byla zděšená.
00:17:33 Děti, které rozhodně neměly veškeré mentální schopnosti,
00:17:37 si dokázaly vést stejně dobře jako ty, které je měly.
00:17:45 Jak je to možné? Jak vypadá - jejich výchova a vzdělávání?
00:17:56 V roce 1901 učinila veliké rozhodnutí, že školu opustí
00:18:01 a začne se věnovat vzdělávání všech italských dětí.
00:18:12 Ale aniž by to okolní svět věděl,
00:18:15 i v jejím osobním životě nastal dramatický zvrat.
00:18:22 Jen nejbližší přátelé věděli,
00:18:24 že z Marie a spoluředitele školy Giussepa Montessana
00:18:28 se stali milenci.
00:18:33 Měli, jak bychom v dnešní době řekli,
00:18:36 velmi moderní vztah. Dohodli se tak,
00:18:39 aby mohli oba pokračovat ve svých kariérách a ve své práci.
00:18:46 Obzvlášť pro ni to bylo velmi důležité,
00:18:49 že nevstoupí do manželského svazku.
00:18:54 Kdyby se vdala, musela by se doktorka Montessori
00:18:57 stát paní Montessanovou
00:19:00 a v Itálii té doby se vdané paní musely vzdát své práce.
00:19:06 Vdané ženy nemohly pracovat.
00:19:09 Musely být doma a starat se o výchovu dětí.
00:19:12 Ale já si myslím, že se vdávat nechtěla.
00:19:16 Vždy si prosadila svou, a kdyby se bývala chtěla vdát,
00:19:21 udělala by to.
00:19:28 V roce 1897 Maria otěhotněla.
00:19:32 Jako neprovdaná matka by v tehdejší italské společnosti
00:19:36 vyvolala veřejný skandál.
00:19:42 Maria však riskovala, že ji společnost odsoudí
00:19:46 a odmítla se vdát.
00:19:50 Když se syn Mario narodil,
00:19:53 vybrala si bolestné rozhodnutí, že se ho musí vzdát.
00:19:58 Poslali ho na venkov,
00:20:01 kde zůstal v rodině farmářů, která ho vychovala.
00:20:10 Nemohla ho mít u sebe. V té době to nebylo možné.
00:20:20 Ironickou hříčkou osudu
00:20:23 musela žena, která tak milovala a ctila děti,
00:20:26 v životě vlastního syna být jen vzdálenou osobou.
00:20:33 Jak rostl, mohla ho navštěvovat,
00:20:36 ale nikdy mu nemohla říct, že je jeho matkou.
00:20:43 Montessano a Maria se dohodli, že když se nemohou vzít,
00:20:47 nikdy si nevezmou ani nikoho jiného.
00:20:56 Ale pak se Montessano v roce 1901 oženil s jinou.
00:21:01 Marii to tak ranilo, že opustila školu, kde spolu pracovali,
00:21:05 zanechala psychiatrické praxe a začala znovu studovat.
00:21:18 Maria Montessanovi nikdy neodpustila.
00:21:31 Místo toho se zběsile vrhla do práce.
00:21:38 Nyní, ve třiceti letech,
00:21:40 nejenže dál pracovala jako lékařka a přednášela,
00:21:43 ale také se zapsala ke studiu antropologie a psychologie.
00:21:50 Za pouhé tři roky se stala profesorkou antropologie.
00:21:55 Dál pokračovala ve zkoumání dětského vývoje,
00:21:59 odhodlaná osvobodit děti od sociální nespravedlnosti
00:22:02 pomocí radikálně odlišného vzdělávacího přístupu.
00:22:06 V roce 1906 dostala Montessori konečně příležitost,
00:22:11 podrobit své výchovné teorie testu.
00:22:21 V chudinské čtvrti Říma San Lorenzo
00:22:24 začal vznikat sociální projekt na obnovu bydlení pro chudé.
00:22:30 Ale příliš malé děti, které ještě nechodily do školy,
00:22:34 ničily renovované domy čmáráním.
00:22:39 Maria se do projektu zapojila a začala na děti dohlížet.
00:22:45 Dům pojmenovala "Casa dei Bambini" - Dům dětí.
00:22:49 Uplatňovala zde teorie, se kterými začala u dětí z ústavů,
00:22:53 a které dál rozvíjela na základě svého dalšího studia.
00:22:57 Do této doby byly děti považovány za prázdné nádoby,
00:23:01 které je třeba naplnit znalostmi, jež se do nich nalijí.
00:23:06 Děti musely jen tiše sedět a poslouchat.
00:23:09 Maria Montessori vypozorovala,
00:23:12 že se děti učí velice odlišným způsobem,
00:23:15 že rády objevují a spontánně se vrhají do učení
00:23:19 a že to, co se dělo na školách, je spíše odrazovalo a brzdilo.
00:23:30 Maria věřila, že dostanou-li děti příležitost,
00:23:34 zaměří svou pozornost raději na práci, než aby zahálely.
00:23:38 Montessori už před mnoha lety
00:23:40 objevila to, co je dnes potvrzováno,
00:23:43 že děti se nejlépe učí skrze vlastní aktivní zapojení,
00:23:46 když mohou samy aktivně objevovat.
00:23:49 A tak našla způsob, jak toho dosáhnout.
00:23:56 Byl to vědecký experiment.
00:23:58 To, co vypozorovala v projektu San Lorenzo,
00:24:01 se stalo základem vzdělávacího systému Montessori.
00:24:05 Vytvořila nové prostředí, zcela odlišné od běžných škol v Itálii.
00:24:15 Vytvořila něco, nad čím se dnes ani nepozastavujeme.
00:24:20 Samozřejmě, že děti sedí na židlích a u stolů,
00:24:24 přizpůsobených jejich velikosti,
00:24:26 samozřejmě, že se mohou volně pohybovat,
00:24:30 nebo jim některé úkoly dáme k vypracování na zem.
00:24:33 Ale všechny tyto inovace nevznikly proto,
00:24:37 že Maria Montessori řekla: takhle to musíme dělat.
00:24:41 Vše nejdřív vypozorovala a pak uplatnila vědecké metody.
00:24:45 Když pozorovala, jak jsou zaujaté novými pomůckami,
00:24:49 všimla si,
00:24:50 že tyto původně zlobivé děti dělají velké pokroky v učení.
00:24:54 Pracovaly s chutí a byly zcela soustředěné na svůj úkol.
00:24:59 Jedna čtyřletá holčička byla tak ponořena do své práce,
00:25:03 že i když Maria nechala ostatní děti,
00:25:06 aby kolem ní tancovaly a dělaly pěkný randál,
00:25:09 ona svůj úkol ani na chvíli nepřerušila.
00:25:13 Pak ji Maria zdvihla ze židle, ale dívenka pracovala dál.
00:25:23 Maria rovněž vypozorovala, že mají děti vrozený smysl pro pořádek.
00:25:29 Vím, že rodiče říkají, že děti vždycky doma nerady uklízejí,
00:25:34 ale děti uklízení ve skutečnosti milují.
00:25:37 Baví je dávat věci zpátky na místo,
00:25:40 aby byly připraveny pro někoho dalšího.
00:25:43 Pak vidíte, že na konci dne samy všechno uklidí.
00:25:46 Srolují koberečky, srovnají věci do polic
00:25:49 a zjistíte, že je baví starat se o prostor a o komunitu.
00:25:58 Vštěpovala jim jednoduché hygienické návyky,
00:26:02 například jak se mají vysmrkat. To jim nikdo nikdy neřekl.
00:26:08 Montessori chápala, že si děti uvědomují svou vlastní důstojnost,
00:26:13 což dospělí často neuznávají.
00:26:18 Nepožadují ani odměny nebo tresty.
00:26:21 Dostatečnou odměnou je jim to, že jsou něčím zaujatí.
00:26:27 Ale nejpřekvapivější
00:26:31 a nejpozoruhodnější ze všech pozorování
00:26:33 bylo zjištění, že se tyto děti, aniž by je k tomu měla,
00:26:37 samy naučily číst.
00:26:41 Vymyslela písmena ze smirkového papíru,
00:26:45 připevněná k dřevěnému podkladu,
00:26:47 jako pomůcku na rozvoj vícesmyslového vnímání.
00:26:50 Děti mohly přejíždět písmeno prsty, poznávat jeho tvar
00:26:54 a učit se, jaký má zvuk. Žádné další instrukce jim nedala.
00:26:59 Děti najednou začaly být schopné spojovat zvuky výrazů, které znaly.
00:27:05 Myslely na slovo a dokázaly ho vyslovit,
00:27:09 nebo myslely na to, jak zní a daly dohromady slovo.
00:27:15 Takže nastala exploze psaní a čtení.
00:27:20 Prostě to přišlo - a bylo to neslýchané!
00:27:31 Dům dětí měl obrovský úspěch.
00:27:34 Zákonodárci, učitelé, rodiče a doktoři,
00:27:38 ti všichni se brzy přišli podívat,
00:27:40 aby tento zázrak viděli na vlastní oči.
00:27:45 V roce 1909 vydala knihu "Metoda Montessori"...
00:27:51 ... a otevřela školící centrum pro Montessori pedagogy.
00:27:54 O Marii se znovu mluvilo v akademických kruzích.
00:27:58 Byl to začátek revoluce výchovy a vzdělávání.
00:28:05 Pak však Maria utrpěla ztrátu,
00:28:07 která ji přiměla k zásadní životní změně.
00:28:16 V roce 1912 jí zemřela matka.
00:28:23 Maria neronila slzy a neprojevila žádné emoce,
00:28:26 ale tři dny nic nejedla
00:28:29 a smuteční černé oblečení nosila přes dvacet let.
00:28:35 Pak, během návštěvy svého syna Maria,
00:28:38 s ní chlapec mluvil zcela otevřeně a přímo.
00:28:41 Řekl jí, že ví, že je jeho matkou
00:28:44 a požádal ji, aby si ho vzala k sobě.
00:28:49 A tím léta jejich odloučení skončila.
00:28:56 Od této chvíle byli matka a syn až na krátké výjimky stále spolu.
00:29:02 Z Marii se stala neobyčejná osobnost italské společnosti:
00:29:06 neprovdaná matka.
00:29:12 Nebylo vůbec lehké najednou přijít s tím, že má syna,
00:29:16 blízcí přátelé samozřejmě věděli, že to je její syn.
00:29:23 Ale mírnila situaci tím,
00:29:26 že ho uváděla jako synovce či adoptivního syna.
00:29:33 Ale lidé to nejspíš věděli,
00:29:37 ale z respektu k ní se na nic neptali.
00:29:47 Ve 42 letech,
00:29:49 s mladistvým synem Mariem, který ji všude doprovázel,
00:29:52 zasvětila Maria život propagování metody Montessori.
00:29:58 V roce 1912 byla Metoda Montessori přeložena do angličtiny
00:30:03 a zpráva o Mariině úspěchu
00:30:05 vyvolala lavinu zájmu o její myšlenky po celém světě.
00:30:10 Stala se nesmírně známou, přímo světovým fenoménem.
00:30:14 O ní a o jejím systému výuky hovořil celý svět.
00:30:19 Dokonce i v daleké Indii a Japonsku
00:30:22 začali lidé uplatňovat montessoriovský přístup.
00:30:29 Maria cestovala po Evropě, přednášela a šířila své učení.
00:30:34 Zvláště pak v Americe se její aktivity staly doslova fenoménem.
00:30:41 V roce 1913 bylo ve Spojených státech už víc jak sto škol,
00:30:46 včetně té, jež byla v přízemí Bílého domu,
00:30:49 a kterou zřídila dcera prezidenta Woodrowa Wilsona.
00:31:02 Pak v roce 1914 vypukla v Evropě válka.
00:31:13 Ale ani válečný chaos nezastavil růst hnutí Montessori.
00:31:17 Děsivá devastace Marii přesvědčila,
00:31:21 že je třeba propojit výchovu s pacifismem.
00:31:27 "Nyní, moji společníci, nastává čas pro naše dílo.
00:31:32 Pracujeme pro mír a lidskost uprostřed nejkrutější války.
00:31:37 Obracíme oči k malému dítěti,
00:31:40 protože v jeho budoucnosti leží naděje našeho světa."
00:31:50 Po celém kontinentu se muži i ženy hlásili k její výzvě.
00:31:56 Ve Francii a v Belgii byly pro válečné sirotky
00:32:00 zřízeny školy Montessori.
00:32:07 Navzdory válce Maria hojně cestovala,
00:32:10 navštívila Nizozemsko, Španělsko a dokonce i Ameriku.
00:32:17 Oceňovali ji muži jako Thomas Edison,
00:32:20 Bertrand Rusell
00:32:23 a Sigmund Freud, který Marii v roce 1917 napsal...
00:32:28 "Jako každý, kdo se zabývá studiem psychiky dítěte,
00:32:32 velmi obdivuji vaše úsilí,
00:32:34 které zároveň ukazuje lásku k člověku a porozumění lidstvu."
00:32:48 Když válka skončila, Maria se vrátila do Itálie,
00:32:52 kde se objevil jeden z nejambicióznějších mužů Evropy.
00:33:00 "Mussolini začal jako politický dobrodruh
00:33:04 a díky nadšení lidu se vyšplhal po omamném žebříku slávy a lesku."
00:33:10 Benito Mussolini, vůdce italské fašistické strany,
00:33:14 byl ambiciózní populista.
00:33:16 Už v roce 1922, jen čtyři roky po válce,
00:33:20 se probojoval na pozici premiéra.
00:33:31 Mussolini si vyžádal zprávy
00:33:33 o různých Montessori školách v Evropě.
00:33:37 Viděl zázrak, kdy se velmi malé děti učily číst
00:33:40 a zapůsobila na něj disciplinovanost studentů.
00:33:44 Viděl obrovské možnosti nového, efektivního průmyslového národa,
00:33:48 který se pokoušel vytvořit.
00:33:54 Byly vydány granty na podporu těchto škol,
00:33:57 zřízen jednoletý školicí kurz
00:34:00 a továrna na výrobu pomůcek pro tyto školy.
00:34:04 S Mussoliniho podporou hnutí Montessori v Itálii vzkvétalo.
00:34:12 Někdo to popsal jako výhodný sňatek. A přesně tak to bylo.
00:34:22 Maria chtěla zřídit školící centrum
00:34:27 a Mussolini si myslel, že ji může využít...
00:34:33 takže se chvíli využívali navzájem, ale ani jednoho z nich to netěšilo.
00:34:41 Problémem bylo, že Montessori věřila,
00:34:44 že děti se nejlépe učí,
00:34:46 když jsou nezávislé a mohou svobodně myslet.
00:34:49 Ale o svobodné myšlení neměl Duce zájem.
00:34:55 Mussoliniho cílem bylo
00:34:57 vytvořit národ disciplinovaných a loajálních fašistů.
00:35:03 To se však vůbec neslučovalo s pedagogikou Montessori,
00:35:07 která vychovávala děti k tomu, aby myslely samy za sebe.
00:35:13 Byla to věda, nikoliv politika a Montessori vždy říkala:
00:35:17 "Mě politika nezajímá, pouze děti."
00:35:21 "Cílem je absolutní indoktrinace od dětství po vojákův hrob.
00:35:25 Fašismus vnutí mladým myslím osud Itálie a krásu války."
00:35:31 V roce 1931 Mussolini ohlásil, že učitelé na všech školách
00:35:36 se musí zavázat, že budou podporovat fašismus.
00:35:40 Chtěl, aby děti nosily mládežnické fašistické uniformy.
00:35:44 Maria okamžitě odmítla.
00:35:49 Jakmile se objevili učitelé, kteří vedli děti k fašismu,
00:35:55 měla toho dost.
00:36:01 Začali je sledovat, byli pod velkým tlakem
00:36:07 a Maria Montessori a můj dědeček ve spěchu odjeli.
00:36:13 V roce 1931 opustila svou vlast a už se nikdy nevrátila.
00:36:18 Do měsíce zavřel Mussolini všechny Montessori školy v Itálii.
00:36:26 Po hrůzách s Mussolinim
00:36:29 hledala patrona, který by skutečně pochopil její filozofii.
00:36:33 Potkala ho na tom nejnepravděpodobnějším místě.
00:36:46 V roce 1931 při návštěvě Londýna,
00:36:49 na prezentaci u královského dvora v Buckinghamském paláci
00:36:53 Maria zjistila, že je v Británii také Mahátma Gándhí.
00:37:00 A tak se tito dva vizionáři setkali v Londýně.
00:37:04 Gándhí ji uvítal slovy:
00:37:06 "Jsme jedna rodina."
00:37:12 "Přináším vám pozdravy dětí", odpověděla Montessori.
00:37:17 Rozuměli si.
00:37:19 Gándhímu se velmi líbily filozofické prvky díla Montessori,
00:37:25 zvláště pak aspekt komunity
00:37:28 a fakt, že učení lze uplatnit pro všechny děti všech kultur.
00:37:33 Gándhí spatřil v Montessori metodě způsob,
00:37:36 jak vzdělat milióny indických dětí, žijících v chudobě.
00:37:40 Souhlasil s tím, že bude mít projev
00:37:42 v Montessori školícím institutu v Londýně, kde řekl:
00:37:46 "Největší životní lekce, kdybychom byli pokorní a skromní,
00:37:50 bychom se mohli naučit nikoliv od dospělých učenců,
00:37:54 ale od takzvaně nevědomých dětí..."
00:38:00 Gándhí Marii inspiroval. Nyní se usadila v Amsterodamu.
00:38:05 Pak se však v blízkosti jejího nového domova
00:38:08 objevil vůdce národa, který zdaleka tak osvícený nebyl.
00:38:18 V roce 1933 se v sousedním Německu dostal k moci Hitler a ukázalo se,
00:38:23 že svobodné myšlení netoleruje
00:38:26 dokonce mnohem víc než Mussolini v Itálii.
00:38:30 Všechny Montessori školy v Německu byly zavřeny
00:38:33 a v Berlíně skončily Montessori knihy na hořící hranici.
00:38:38 Dokonce i podobizny tehdy 62leté pedagožky
00:38:42 skončily v plamenech.
00:38:44 Byla to však jen předzvěst toho, co mělo následovat.
00:38:53 V září 1939 Hitler napadl Polsko a Evropu zachvátila válka.
00:39:03 Znovu hrozilo,
00:39:05 že se fašistický režim objeví na prahu Mariiných dveří.
00:39:10 O měsíc později, jako vždy za doprovodu svého syna,
00:39:15 odletěla do Indie.
00:39:24 Indie byla ještě stále klenotem koruny britského impéria,
00:39:28 ale v roce 1939 dosáhlo hnutí za nezávislost vrcholu
00:39:32 a Gándhí se stal jeho morálním vůdcem.
00:39:39 Kdyby hnutí uspělo,
00:39:41 zdědili by zemi s populací téměř 400 miliónů lidí.
00:39:46 Mnoho z nich žilo v naprosté chudobě
00:39:48 a 90 procent obyvatelstva bylo negramotných.
00:39:51 Bylo zapotřebí nového vzdělávacího systému.
00:39:59 Gándhí věřil, že práci a znalosti nelze oddělovat.
00:40:03 Montessori pedagogika sdílela s touto filozofií mnoho konceptů.
00:40:15 Maria přijala pozvání do Madrasu od Indické theosofické společnosti,
00:40:20 aby zde zřídila školící kurz.
00:40:26 Jelikož neexistovaly dostatečně velké prostory,
00:40:30 byla zbudována vesnice s domky z palmových listů.
00:40:34 Na Mariin kurz přijely tři stovky studentů.
00:40:38 Mario zde působil jako tlumočník.
00:40:41 Maria odložila svůj černý smuteční šat
00:40:44 a přijala indickou kulturu odívání.
00:40:48 Deset měsíců po jejím příjezdu
00:40:50 však události v Evropě znovu zasáhly do jejich životů.
00:41:00 V roce 1940 přivedl Mussolini Itálii do války po bok Němců
00:41:05 a jako italští občané na britském území
00:41:08 byli Montessori a syn Mario
00:41:10 klasifikováni jako spojenci nepřítele.
00:41:14 Maria byla chvíli držena v domácím zajetí,
00:41:18 ale Mario musel do internačního tábora.
00:41:23 Bylo to nejdelší odloučení v jejich vztahu od Mariova dětství
00:41:27 a Maria velmi trpěla.
00:41:34 A přestože v Indii uvázla na sedm let, rozhodně nezahálela.
00:41:43 Britské úřady dovolily Marii cestovat
00:41:47 a ona svůj čas využila k tomu,
00:41:49 že skutečně zavedla Montessori vzdělávání na subkontinentu.
00:41:53 Osobně vyškolila víc jak tisíc učitelů.
00:42:00 V roce 1940 oslavila Maria 70. narozeniny
00:42:04 a od britské vlády dostala ten nejvzácnější dar.
00:42:10 Od místokrále Indie obdržela telegram, kde stálo:
00:42:15 "Dlouho jsme přemýšleli o tom,
00:42:17 čím bychom Vás měli obdarovat k Vašim 70. narozeninám.
00:42:21 Napadlo nás,
00:42:23 že nejlepším darem bude, když Vám vrátíme Vašeho syna".
00:42:40 S blížícím se koncem války
00:42:42 se naděje, že by se Maria mohla vrátit do Amsterodamu,
00:42:45 stávala reálnější.
00:42:47 Kočovný život způsobil, že se už nemohla dočkat.
00:42:51 Přítelkyni napsala...
00:42:53 "Daří se mi dobře,
00:42:54 ale má energie a pečlivost se postupně zmenšují.
00:42:58 Je to nejspíš tím, že všechno jde dobře a nemám žádné starosti:
00:43:02 nedostává se mi stimulu nutnosti bojovat."
00:43:10 V roce 1946 se Maria s Mariem konečně vrátili do Evropy
00:43:14 zničené válkou.
00:43:20 Nyní byla ještě víc přesvědčená,
00:43:22 že budoucí mír světa může být nalezen jedině vzděláváním dětí.
00:43:34 "Strávila jsem život prozkoumáváním pravdy.
00:43:37 Díky studiu dětí jsem podrobila pečlivému výzkumu
00:43:41 lidskou přirozenost východního i západního světa
00:43:44 a i když od chvíle, kdy jsem začala bádat,
00:43:48 uplynulo už čtyřicet let,
00:43:49 dětství mně stále připadá jako nevyčerpatelný zdroj naděje.
00:43:54 Dětství mi ukázalo, že lidská přirozenost je jen jedna."
00:44:00 Během Mariiny nepřítomnosti však byla většina její práce zapomenuta.
00:44:08 V 75 letech se pustila do úkolu
00:44:11 znovu v Evropě zavést Montessori školy.
00:44:15 Opět cestovala po evropském kontinentu,
00:44:18 aby přednášela před uznalými davy posluchačů
00:44:22 a Montessori školy znovu vzkvétaly.
00:44:25 Dnes na světě existuje přes 8000 oficiálních Montessori škol
00:44:30 a dalších 14 000 škol napříč šesti kontinenty,
00:44:34 kde uplatňují Montessori pedagogiku.
00:44:37 Nespočet dalších vyškolených pedagogů
00:44:40 působí také ve školkách
00:44:42 a zařízeních pro děti předškolního věku.
00:44:45 Maria Montessori zažehla revoluci,
00:44:47 která už od svých začátků měla dopad na vzdělávání dětí
00:44:51 i bez přítomnosti Montessori pedagogů.
00:44:56 Když dnes navštívíme první stupeň naší místní základní školy,
00:45:01 tak si ani neuvědomujeme, že to, co tam vidíme,
00:45:04 jsou Montessori teorie v praxi. Centrem všeho je dítě,
00:45:07 jako aktivní, dynamicky se rozvíjející žák.
00:45:12 Někteří z nejúspěšnějších a nejtvořivějších lidí na světě
00:45:16 těžili ze vzdělání metodou Montessori.
00:45:19 Od tvůrce Wikipedie Jimmyho Walese po George Cloonyho.
00:45:23 Od Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu.com
00:45:26 po spisovatele Gabriela Garciu Marqueze.
00:45:30 Zjištění, že tolik tvůrčích lidí pochází z Montessori škol,
00:45:34 není žádným překvapením. Vždyť právě k tomu byly vytvořeny.
00:45:41 Larry Page a Sergy Bin, zakladatelé Googlu
00:45:45 rovněž pocházejí z Montessori školy
00:45:47 a jejich firma v duchu Marii Montessori prohlašuje,
00:45:50 že "Práce má být výzvou a výzva má být zábavou".
00:46:02 V posledních letech života se Mariin domov v Amsterodamu
00:46:06 stal středobodem celosvětového hnutí Montessori pedagogiky.
00:46:14 Výsledky její práce oceňoval celý svět.
00:46:17 Mnoho světových vůdců ji považovalo za velice významnou intelektuálku,
00:46:22 jejíž teorie si zaslouží uznání.
00:46:25 Maria byla ve Francii vyznamenána řádem čestné legie,
00:46:29 v Nizozemsku řádem Oranžsko-Nasavským
00:46:32 a byla třikrát nominována na Nobelovu cenu míru.
00:46:36 Pokračovala v kampani za světový mír a v roce 1949
00:46:40 se obrátila na představitele Organizace spojených národů
00:46:45 s těmito slovy:
00:46:47 "Když si děti od nejútlejšího dětství zvykají na to,
00:46:50 že ti, kdo je obklopují, jim pomáhají objevovat svět,
00:46:54 nejsou v pokušení přijmout ostražitý a nepřátelský postoj
00:46:59 k lidem jiné rasy či náboženského vyznání."
00:47:12 Maria Montessori zemřela ve věku 81 let v roce 1952
00:47:17 v Nizozemsku, kde je pochována.
00:47:21 Jméno Montessori je stále známé po celém světě,
00:47:24 ale to by pro ni nic neznamenalo.
00:47:27 Protože Marii zajímala jen její práce.
00:47:32 Jak sama řekla:
00:47:34 "Na mě se nedívejte, hleďte směrem, kterým ukazuji."
00:48:08 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2012
Většina z nás zřejmě zná pojem „Montessori škola“. Většina rodičů školou povinných dětí ví, že jde o školu trochu jiného typu, než je v našich šířkách a délkách zvykem. Dnes máme výjimečnou příležitost proniknout až ke kořenům montessoriovského školství a dozvědět se, v čem je tak jiné a unikátní. A možná nás překvapí, že jeho zakladatelkou nebyla žádná světice, ale normální žena, která si na svou dobu neobyčejně tvrdohlavě šla za svým cílem. Maria Montessori se narodila roku 1870 v Itálii v rodině důstojníka. Chytré děvče nijak nelnulo k domácím pracím, ani k vyšívání, zato se rádo učilo. Maria vynikala v matematice a přírodovědě a chtěla se vzdělávat dál. Jenže byl konec devatenáctého století a na medicíně nebyli na ženy připravení. Na přednášky ji musel doprovázet otec, pitvy měla kvůli nahotě zapovězené (musela si je odbývat pokoutně), profesoři i spolužáci se jí nepokrytě posmívali. Marii se přes všechna protivenství podařilo medicínu absolvovat a hned poté se vrhla jak do práce, tak do ženského hnutí za rovnoprávnost. Při své práci na psychiatrické klinice římské univerzitní nemocnice se začala specializovat na mentálně postižené děti, které byly do té doby považovány za nevzdělatelné. Jí se ale podařilo prokázat opak. Vzdělávání dětí pak zasvětila celý svůj život. Pro blaho ostatních se ale vzdala svého vlastního potomka – jako svobodná matka ho dala na vychování na venkov a cestu k sobě našli až v jeho dospělosti.