Exotická tanečnice, špiónka, dvanáctinásobná matka. Kráska, která ovlivnila nejen ženský svět. Portrét z třináctidílného cyklu BBC
00:00:02 Josephine Bakerová byla černošská tanečnice,
00:00:05 která oslnila svět.
00:00:09 Jedinečná a exotická. Komická a kontroverzní.
00:00:16 Umělci a fotografové ji nazvali "Nefertiti současnosti".
00:00:22 Pocházela z těch nejskromnějších poměrů,
00:00:25 byla vynalézavá, originální a průkopnická...
00:00:29 Josephine Bakerová dokázala vystupovat způsobem,
00:00:33 který byl v té době velmi nečekaný
00:00:35 a někdy i pro tehdejší společnost nepříjemný,
00:00:38 ale jí se to podařilo zvládnout.
00:00:41 V jejím životě však nebyl jen tanec...
00:00:45 Byla vyznamenanou válečnou špiónkou.
00:00:48 I bojovnicí za občanská práva.
00:00:51 Odmítala vystupovat před obecenstvem,
00:00:54 které nebylo rasově smíšené, prostě v tom neviděla smysl.
00:00:59 Nejbohatší černošská tanečnice, superhvězda,
00:01:03 se však propadla až do té nejhorší chudoby.
00:01:06 Zůstala sama jako svobodná, dvanáctinásobná matka
00:01:09 bez prostředků.
00:01:11 Byla rozhodnutá vystupovat, ať se dělo cokoli,
00:01:14 a vždycky do toho dala všechno... za cenu vlastních ztrát.
00:01:42 Česká televize uvádí dokumentární cyklus
00:01:45 NEOBYČEJNÉ ŽENY JOSEPHINE BAKEROVÁ
00:01:59 V dubnu 1926 debutovala devatenáctiletá černoška
00:02:03 na podiu nejslavnějšího hudebního sálu na světě,
00:02:06 Folies-Bergere.
00:02:08 To se zapsalo do dějin jako jeden z nejvýznamnějších okamžiků
00:02:12 v historii hudebních sálů.
00:02:17 Folies-Bergere byl pojem,
00:02:19 ale když se objevila tato černošská dívka,
00:02:23 bylo to úplné zjevení. Skočila na podium jako panter.
00:02:31 Neměla na sobě nic než sukni z jasně žlutých napodobenin banánů
00:02:36 vykládaných želvovinou.
00:02:45 Banánový tanec se nepodobal ničemu, co pařížští diváci kdy viděli.
00:02:53 Pod modrým bodovým světlem
00:02:56 vyvolali dívku dvanáctkrát zpátky na podium.
00:02:59 Jmenovala se Josephine Bakerová.
00:03:13 Narodila se jako Freda Josephine MacDonaldová
00:03:16 3. června 1906 ve východním Saint Louis
00:03:20 na americkém Středozápadě.
00:03:23 Její matka, napůl afroameričanka, napůl apalačská indiánka,
00:03:28 se stala pradlenou, aby se uživila.
00:03:32 Její otec, bubeník v honkie-tonkie kapele,
00:03:36 opustil rodinu, když byla Josephine ještě dítě.
00:03:39 Ale hudba zůstala součástí jejího života.
00:03:48 Josephine jednou prohlásila, že začala tančit,
00:03:51 aby se v chladných ulicích Saint Louis zahřála,
00:03:54 ale její láska k tanci rozkvétala
00:03:57 pod novými hudebními vlivy ragtime a blues.
00:04:02 Je zanořená do afroamerických tradic sebevyjádření,
00:04:07 jakými je tanec a zpěv.
00:04:14 Ještě jsou k vidění staré filmy,
00:04:17 na nichž lidé tančí na nárožích a dav jim přihlíží.
00:04:20 Tohohle si jistě všimla.
00:04:26 Josephinina matka neúnavně pracovala,
00:04:29 aby mohla vychovat ji a její sourozence,
00:04:32 ale rodina stále žila v chudobě.
00:04:37 Ve věku osmi let už Josephine pracovala,
00:04:40 aby pomohla uživit rodinu.
00:04:43 Jeden zaměstnavatel ji nutil spát v přístřešku z lepenky
00:04:46 a pravidelně ji bil.
00:04:48 Ale to nebyly jediné těžkosti, kterým byla vystavená.
00:04:52 Východní Saint Louis je velmi chudé.
00:04:56 Tehdy odcházelo hodně zemědělských dělníků z Jihu na Sever,
00:05:01 aby pracovali v průmyslu ve městech.
00:05:05 To nevyhnutelně vytvářelo napětí, lidé přicházeli o práci
00:05:10 a černoši údajně brali práci bělochům.
00:05:19 2. července 1917 napětí mezi bělochy a černochy překypělo.
00:05:25 Černoši byli napadáni v ulicích a ubíjeni k smrti.
00:05:32 Josephine viděla extrémní násilí
00:05:35 během rasových nepokojů ve Východním Saint Louis
00:05:38 na vlastní oči.
00:05:45 My děti jsme stály natlačené na sebe a nevěřícně zíraly,
00:05:49 nedokázaly jsme pochopit příšerné, bezhlavé davové násilí.
00:05:53 Saint Louis představovalo strach, ponížení, neštěstí a hrůzu.
00:05:58 Bylo to město, kde by podle názoru bílého muže
00:06:01 černoch měl vědět, kam patří, a zůstat tam.
00:06:06 Josephine byla rozhodnutá z tohoto hrozného života uprchnout.
00:06:15 Když jí bylo čtrnáct, měla za sebou už dvě manželství,
00:06:18 ale vzhledem k jejímu věku nebylo překvapující,
00:06:22 že ani jedno nevydrželo.
00:06:25 Její druhý manžel, který pracoval u dopravní společnosti Pullman,
00:06:29 dal Josephineě příjmení Bakerová.
00:06:37 Seznámila se s ním na turné vaudevillových programů.
00:06:42 V roce 1919 se dala dohromady
00:06:44 s černošskou skupinou Dixie Steppers
00:06:47 a manžela opustila.
00:06:49 Díky Steppers se Josephine dostala až do New Yorku.
00:06:57 Díky své výjimečné vytrvalosti
00:07:00 získala roli v první černošské muzikálové komedii na Broadwayi,
00:07:03 Shuffle Along, Šourání,
00:07:06 vytvořenou slavným černošským vaudevillovým duem
00:07:09 Sissle and Blake.
00:07:11 Vždycky byla poslední v souboru dívek,
00:07:15 a ten poslední, to je vždycky ten,
00:07:17 kdo nikdy nedělá přesně to, co druzí,
00:07:20 hloupě se tváří a zakopává,
00:07:24 a tak spousta z jejího komického načasování
00:07:27 pocházela z téhle zkušenosti... často šilhala, hloupě se tvářila
00:07:32 a pohybovala se velmi komickým, nemotorným způsobem.
00:07:39 Josephininy unikátní parodie jí pomohly získat angažmá
00:07:43 v Theathre des Champs-Elysees v Paříži.
00:07:53 V roce 1920 bylo v módě všechno,
00:07:56 co bylo spojené s černošskou kulturou.
00:08:01 V té spatřovali bělošští avantgardní umělci,
00:08:05 malíři a sochaři, kteří se slétali do města,
00:08:08 únik od buržoazních hodnot.
00:08:11 Když v září 1925 přijela z Ameriky devatenáctiletá Josephine,
00:08:16 město na ni brzo udělalo dojem.
00:08:19 O tom, jak poprvé spatřila Eiffelovu věž, později napsala:
00:08:25 Vypadala úplně jinak než Socha svobody,
00:08:28 ale co na tom záleželo?
00:08:30 K čemu bylo dobré mít Sochu bez Svobody,
00:08:33 bez možnosti jít tam, kam člověk chtěl,
00:08:35 jen kvůli barvě pleti?
00:08:37 Ne, já dávám přednost Eiffelově věži, která nic neslibovala.
00:08:54 Pařížané dychtivě naslouchali novým zvukům amerického jazzu.
00:09:00 Velké hudební sály jako Moulin Rouge a Cafe de Paris
00:09:04 produkovaly stále grandióznější představení...
00:09:09 ... neboť se všechny snažily vytvořit
00:09:12 nejnákladnější a nejvynalézavější podívanou.
00:09:17 Josephinino vystoupení na pařížském pódiu
00:09:20 inzerovaly plakáty jako Revue Negre -
00:09:23 Černošský vaudeville.
00:09:29 Využila té příležitosti, aby zazářila.
00:09:34 Improvizovala jsem, omámená hudbou.
00:09:37 Dokonce i tvář a oči mě pálily horečkou.
00:09:40 Pokaždé, když jsem vyskočila, zdálo se mi, že se dotýkám oblohy
00:09:45 a když jsem zas přistála na zemi, zdálo se mi, že patří jen mně.
00:09:51 V roce 1926 se Josephine stala hvězdou ve Folies-Bergere
00:09:55 jako Fatou, africká domorodka, v revui La Folie du Jour...
00:10:00 Banánový Tanec diváky oslnil.
00:10:08 Měli představu, že když je černá, je z Afriky.
00:10:12 A ona samozřejmě byla Afroameričanka ze Saint Louis,
00:10:17 skvěle se vyznala v tlačenici,
00:10:19 pocházela z prostředku Spojených Států
00:10:22 a neměla tušení, jaká je Afrika.
00:10:24 Když se podíváte na její pohyby,
00:10:27 vidíte, že to jsou charlestonové pohyby -
00:10:29 dává ruce na kolena a kříží je.
00:10:32 Vůbec to nejsou pohyby afrických tanců.
00:10:35 Josephine hrozně rozčilovaly podivné představy,
00:10:39 které měli Evropané o černoších.
00:10:43 Josephine Bejkerová byla téměř postmodernistická -
00:10:46 dříve, než tohle slovo začalo existovat.
00:10:49 Uměla si vybírat z různých stereotypů
00:10:52 a toho, o čem se evropská kulturní představivost domnívala,
00:10:56 že tak vypadá exotický černošský projev.
00:10:59 Dokázala vzít tyhle falešné představy a dokonale je ztělesnit.
00:11:04 Přidala k tomu ještě parodii a satiru a úspěch byl zaručen.
00:11:09 Josephinin "plantážní tanec" přebral smutek a beznaděj,
00:11:14 které do tance vkládali černošští tanečníci,
00:11:17 a přetvořil je v cosi pozitivnějšího.
00:11:21 Byla trochu komik a bavič,
00:11:23 ale dělala i pár skutečně mimořádných věcí.
00:11:27 Okamžiky, kdy se zhroutí k zemi, dopadne na kolena -
00:11:30 ale ne tak docela, tak to radši doma nezkoušejte!
00:11:34 Něco z toho, co dělá, vážně vypadá skoro jako brake dance.
00:11:40 Evropanům připadala Josephine inovativní a originální
00:11:44 a zaznamenala okamžitý úspěch.
00:11:47 Během pár měsíců od večera,
00:11:50 kdy poprvé vystoupila ve Folies-Bergere,
00:11:52 vydělávala Josephine víc peněz než ostatní baviči v Evropě.
00:11:57 Byla rivalkou takových filmových hvězd
00:12:00 jako byla Gloria Swansonová a Mary Pickfordová.
00:12:03 Stala se nejfotografovanější ženou.
00:12:06 Poštou jí přišlo tisíc nabídek k sňatku.
00:12:10 Vlastnila práva na cosi, čemu říkala Baker Fix,
00:12:13 což byl takový gel na vlasy,
00:12:15 protože každý chtěl mít vlasy jako ona.
00:12:18 Prodávala spoustu výrobků,
00:12:20 protože se ve Francii stala představitelkou moderní ženy.
00:12:24 Fascinace společnosti vším černošským
00:12:27 využila ve svůj prospěch.
00:12:30 Její exotická představení
00:12:32 se zrcadlila v extravaganci skutečného života.
00:12:35 Její šatny a hotelové pokoje se staly domovem
00:12:38 spousty bizarních mazlíčků včetně papouška a krajty.
00:12:45 Nebylo nezvyklé vidět Josephine, jak se prochází po Champs Elysée
00:12:49 se svou zlatookou levharticí Chiquitou
00:12:52 a obě jsou zdobené diamanty.
00:12:58 Po zbytek dvacátých let se mezi její neúnavná vystoupení
00:13:02 přiřadilo i dvouleté světové turné,
00:13:04 při němž navštívila pětadvacet zemí.
00:13:08 V roce 1929 už Josephine měla vlastní noční klub "Chez Josephine"
00:13:14 a vlastnila přes milion dolarů...
00:13:17 což z ní činilo nejbohatší černošku na světě.
00:13:21 Pak, v roce 1935, dostala nabídku, kterou nemohla odmítnout.
00:13:38 Role ve verzi Zeigfeld Follies z roku 1936 v New Yorku
00:13:42 jí dala šanci proslavit se i doma v Americe.
00:13:47 Ale Josephine nebyla připravená na reakce, kterých se jí dostane.
00:13:52 Přestože město New York nebylo segregované
00:13:56 tak jako Jih Spojených států, stále ještě existovaly situace,
00:13:59 v nichž bylo pro bělošské diváky nepříjemné
00:14:02 vidět na podiu černá těla a smíšené obecenstvo neexistovalo.
00:14:07 V roce 1936 jí ten druh představení,
00:14:10 ten druh tance, ten druh divadelní podívané,
00:14:13 který byla zvyklá provozovat v Paříži,
00:14:16 ve Spojených státech nepomohl.
00:14:21 Kritikové její představení setřeli.
00:14:24 Josephinein zpěv,
00:14:26 který nyní ve svých představeních běžně uplatňovala,
00:14:30 považovali za příliš slabý,
00:14:32 než aby dokázal zaplnit divadlo Winter Garden.
00:14:36 Černoška hovořící s francouzským přízvukem newyorčany mátla.
00:14:40 A banánový tanec na ně dojem neudělal.
00:14:46 Časopis Time byl obzvlášť drsný, nazval ji "černošskou holkou...
00:14:51 jejíž tanec a zpěv je snadné překonat kdekoli kromě Paříže".
00:14:56 Její kolegové přitom byli zahrnuti chválou.
00:15:03 Co bylo ještě horší, vedení hotelu, kde bydlela,
00:15:07 ji informovalo, že vzhledem k tomu, že je černoška,
00:15:10 musí používat vchod pro zaměstnance.
00:15:18 Zbavená iluzí se v roce 1936 vrátila do Paříže.
00:15:27 Na nádraží ji vítaly davy fanoušků.
00:15:31 Když dorazila zpátky do Paříže, věnovali jí kytice
00:15:35 a ona zazpívala píseň, která jí získala slávu,
00:15:38 Jai deux amours
00:15:40 a okamžitě začala vystupovat ve Folies-Bergere
00:15:43 a vydala se na turné po Evropě.
00:15:45 Už nepředváděla tolik banánového tance,
00:15:48 ale stále byla Josephinea Bakerová - vidette, hvězda.
00:15:54 Když se vrátila z turné,
00:15:56 znovu otevřela své kabaretní show Chez Josephine.
00:16:01 Také potkala pohledného židovského cukrového magnáta,
00:16:05 Jeana Liona.
00:16:08 Lion byl unesen Josephininou energií a bujarostí,
00:16:11 a ji zase oslnil vzhled sedmadvacetiletého muže.
00:16:16 Konvertovala k judaismu
00:16:18 a dokonce se vzdala amerického občanství
00:16:21 a stala se francouzskou občankou, aby si ho mohla vzít.
00:16:25 A na jaře roku 1937 trávili dny tím, že se honili
00:16:29 po francouzské krajině na koních a v drahých autech.
00:16:36 Josephine také objevila vášeň pro létání,
00:16:40 a kdykoli to šlo, spěchala do aerodromu.
00:16:53 Ale soužití s Lionem bylo krátké.
00:16:57 Josephine nechtěla přestat jezdit na turné
00:17:00 a stát se ženou v domácnosti.
00:17:04 Když potratila, vztah s Lionem ukončila.
00:17:16 Vzestup fašismu v Evropě ve třicátých letech
00:17:19 Josephine zneklidňoval.
00:17:21 V roce 1938, když započala další turné po Evropě...
00:17:25 vstoupila do Rakouska německá armáda.
00:17:35 V listopadu byly židovské domy a podniky
00:17:38 v celém Německu a Rakousku vybrakovány a srovnány se zemí
00:17:42 Hitlerovými Hnědými košilemi.
00:17:47 Po vyvraždění téměř stovky Židů a odsunu asi třiceti tisíc Židů
00:17:53 do koncentračních táborů během "Křišťálové noci"
00:17:56 se Josephine přidala
00:17:58 k Mezinárodní lize proti rasismu a antisemitismu.
00:18:09 Když v září 1939 Německo obsadilo Polsko,
00:18:13 Británie a Francie okamžitě vyhlásily válku.
00:18:22 Josephine se zapojila do válečných operací.
00:18:29 V roce 1940 už věnovala všechen svůj čas Červenému kříži,
00:18:35 připravovala krabice s jídlem
00:18:37 a hledala ubytování pro lidi bez přístřeší.
00:18:41 Také osobně v letadle dopravila do Belgie
00:18:44 velmi potřebné potraviny.
00:18:46 Její práce nezůstala bez povšimnutí.
00:18:56 Josephine byla vyzvána,
00:18:58 zda se nechce stát tajným agentem ve službách Spojenců.
00:19:05 Skočila po té šanci
00:19:07 a stala se členkou Druhého oddělení generálního štábu
00:19:11 francouzské vojenské zpravodajské služby.
00:19:14 Spřátelila se s generálem Abarthem a on ji požádal,
00:19:18 zda by společně nepracovali pro kontrarozvědku.
00:19:21 Pro ni to nebyl velký problém, protože mu mohla říci,
00:19:25 ať předstírá, že je její asistent nebo společník na cestách.
00:19:33 Díky svým společenským stykům byla vyzvána,
00:19:37 ať navštěvuje co nejvíce večírků na velvyslanectví,
00:19:40 a poslouchá, o čem se tam lidé baví.
00:19:43 Každý věděl, kdo to je,
00:19:45 a ona mohla svou slávu využít pro politické účely,
00:19:49 mohla sloužit zemi, která ji přijala za vlastní.
00:19:56 Na italském velvyslanectví
00:19:59 ji uvítali jako bývalou známou Benita Mussoliniho,
00:20:02 kterého, nic netušíc, podporovala začátkem třicátých let.
00:20:08 Dostala za úkol zjistit,
00:20:10 zda má Itálie v úmyslu vstoupit do války,
00:20:13 a během týdne získala to, čemu říkali
00:20:16 "velmi užitečné informace".
00:20:25 V červnu 1940, po pouhých šesti týdnech bojů,
00:20:29 ovládla německá armáda Nizozemsko a Belgii...
00:20:38 a postoupila do Paříže.
00:20:47 Hitler se hrdě vydal na obhlídku francouzského hlavního města.
00:20:52 Josephine prchla spolu s tisíci dalších vyděšených občanů.
00:20:56 Přestože byla ve výjimečné pozici, uvědomovala si Josephine,
00:21:00 že jako černoška, která navíc přijala židovskou víru,
00:21:04 musí najít bezpečný útulek.
00:21:12 Nalezla ho v Dordogneském údolí na jihu země,
00:21:16 který byl stále v rukou Francouzů.
00:21:20 Les Millandes byl velký zámek, který si kdysi, v roce 1938,
00:21:25 pronajala.
00:21:28 Stal se z něj dokonalý úkryt pro belgické uprchlíky a lidi,
00:21:32 kteří se chtěli stát bojovníky ve francouzském odboji.
00:21:39 Po zbytek roku 1940 a velkou část roku 1941
00:21:44 Josephine neúnavně pracovala pro odboj.
00:21:50 Díky svému šarmu přiměla úředníky a diplomaty,
00:21:54 aby jí vydali víza k cestování přes hranice,
00:21:57 vystupovala v Portugalsku, Španělsku
00:22:00 a ve francouzských koloniích v severní Africe.
00:22:03 Byla celebritou, a tak ji i nadále zvali
00:22:06 na nekonečné večírky na velvyslanectví.
00:22:08 Josephininým úkolem bylo pozorně naslouchat a zjistit,
00:22:12 kde by mohly být umístěné německé jednotky.
00:22:15 Naslouchala rozhovorům jiných a snažila se vše si zapamatovat.
00:22:21 Později, zamčená v hotelovém pokoji,
00:22:24 pečlivě zapsala všecko, co slyšela,
00:22:26 neviditelným inkoustem na noty, které používala.
00:22:29 Byla to nebezpečná, ale vzrušující práce,
00:22:32 a Josephine svědčila.
00:22:43 Začátkem roku 1943
00:22:45 Spojenci znovuzískali většinu severní Afriky.
00:22:52 Josephine byla v Casablance,
00:22:54 když se tam vylodily angloamerické jednotky.
00:22:58 Během následujících dvou a půl roku cestovala po té oblasti
00:23:01 a dělala vystoupení pro vojáky, často i pětkrát denně.
00:23:05 Trvala na tom,
00:23:07 že černošští a bělošští vojáci musí sedět společně -
00:23:10 to bylo v americké armádě,
00:23:12 která stále praktikovala rasovou segregaci,
00:23:15 něco neslýchaného.
00:23:19 Napsala:
00:23:21 Musíme ukázat, že se s černochy a bělochy nakládá v armádě stejně.
00:23:26 Kdyby ne - tak jaký má význam vést válku proti Hitlerovi?
00:23:33 Vždycky trvala na tom, že lidé různých ras a původů
00:23:37 mohou žít společně a mohou se snášet.
00:23:40 Odmítala vystupovat před obecenstvem,
00:23:43 které nebylo rasově smíšené.
00:23:45 Prostě nechápala, proč by to tak nemělo být.
00:23:53 26. srpna 1944 pochodoval generál Charles de Gaulle,
00:23:59 který stál v čele francouzské exilové vlády
00:24:02 společně s americkými jednotkami po Champs Elysée.
00:24:06 Pařížané oslavovali své osvobození.
00:24:09 Josephine byla mezi nimi.
00:24:15 V květnu následujícího roku válka v Evropě skončila...
00:24:19 a s ní Josephinina kariéra agentky Odboje.
00:24:28 Byla vyznamenána Mimořádným řádem odboje s rozetou
00:24:32 a později získala nejvyšší francouzské vyznamenání
00:24:36 Řád čestné legie, jako uznání za její válečnou práci.
00:24:49 Čtyřicetiletá Josephine
00:24:51 začala ihned pořádat turné po osvobozené Evropě,
00:24:55 aby získala prostředky pro válečné oběti.
00:24:58 V roce 1947 už byla opět zamilovaná.
00:25:05 Jo Bouillon byl francouzský kapelník,
00:25:08 kterého znala už od třicátých let.
00:25:16 Josephine se s Bouillonem vrátila do Dordogneského údolí
00:25:20 na krásný, ale polorozpadlý zámek Les Millandes,
00:25:23 který jí sloužil jako útočiště v raných dnech války.
00:25:34 Zakoupila zámek a provdala se v něm za Bouillona.
00:25:38 Společně se ujali obrovského úkolu jej zrenovovat.
00:25:48 Aby získala finance,
00:25:51 vydala se Josephine v roce 1951 na turné po Spojených státech.
00:25:56 To jí také dalo šanci, aby ji přijala americká veřejnost,
00:26:00 po čemž prahla.
00:26:05 V celé zemi byly dosud rozšířené rasové předsudky
00:26:09 a v každém státě do jisté míry panovala segregace.
00:26:16 Josephine se stále více zabývala občanskými právy,
00:26:20 čímž si sice na jedné straně získala uznání...
00:26:27 ... ale také tím přilákala pozornost skupin,
00:26:31 propagujících bělošskou nadřazenost,
00:26:33 jako Ku Klux Klan, který jí mnohokrát vyhrožoval.
00:26:42 Pak, v říjnu 1951, vstoupila s přítelem do módní restaurace...
00:26:48 Stork Club v New Yorku patřil k elitářským klubům.
00:26:53 Jeho majitel, přestože nikdy neřekl, že do něj nesmí černoši,
00:26:57 byl přesvědčen, že tam černoši nemají co dělat,
00:27:00 ať jsou jakkoli slavní a bohatí.
00:27:04 Říká se, že si objednali pití,
00:27:07 ale Josephine měla hlad, a tak si objednala i něco k jídlu.
00:27:11 Zavolali číšníka, ale po hodině jí ještě pořád nic nepřinesli.
00:27:15 V tom okamžiku vstala a zavolala svému právníkovi,
00:27:19 že podá stížnost, a oni to oznámili policii.
00:27:23 Říká se, že se Josephine Bakerová
00:27:27 kvůli tomu nechala zbytečně vytočit,
00:27:29 že možná byli ve Stork Clubu jen pomalí.
00:27:34 Jenže Josephine měla vlastní noční klub a dobře věděla,
00:27:38 jak noční kluby fungují.
00:27:41 A tak, když se odhodlala k tomu, že vstala a zatelefonovala,
00:27:45 podala stížnost, znamená to, že věděla, co se děje.
00:27:51 Svědkem té události se stal slavný novinář,
00:27:54 Walter Winchell.
00:27:57 Walter Winchell psal sloupky do novin po celých Státech
00:28:02 a jeho vysílání, v devět večer v neděli, všichni poslouchali.
00:28:11 Josephine bez rozmyslu veřejně obvinila Winchella,
00:28:14 že tento incident schválně ignoroval.
00:28:18 Winchell, sám Žid,
00:28:20 byl hluboce rozhořčen, že ho zatáhli do tohoto sporu.
00:28:24 Ve svém rozhlasovém pořadu se Josephine pomstil a prohlásil,
00:28:28 že je antisemitka a že se chová protiamericky.
00:28:32 Obvinil ji z toho, že napomáhala vichystické vládě ve Francii,
00:28:36 a že za války "jedla a pila" s významnými Mussoliniho generály.
00:28:40 "Jak může tahle černoška vůbec mít tu drzost,
00:28:43 aby se vrátila do Států, do země, které se vzdala!
00:28:46 Jak může přijít a říct něco takového,
00:28:49 a pak se zvednout a odejít? Kdo si myslí, že je?"
00:28:53 Z podtextu čišelo pohrdání vůči ní.
00:28:56 Stala se prostě jeho obětním beránkem.
00:29:00 Následkem "Aféry Stork"
00:29:02 bylo zrušení mnoha Josephininých angažmá,
00:29:05 což mělo negativní vliv na její kariéru v USA
00:29:09 na téměř dvě desetiletí.
00:29:16 Vrátila se do Les Millandes jako na křižáckou výpravu,
00:29:20 rozhodnutá se vypořádat s nespravedlností světa...
00:29:23 tím, že si vytvořila vlastní vizi budoucnosti.
00:29:29 Josephine nemohla otěhotnět,
00:29:32 což byl pravděpodobně následek nemoci, kterou trpěla za války
00:29:36 a také mnoha přirozených potratů.
00:29:38 Proto se s Bouillonem rozhodli adoptovat dítě.
00:29:42 Ale jejich plány šly ještě dál. Josephine toužila propagovat
00:29:47 svůj vlastní koncept "Lidského bratrství".
00:29:51 Chtěla dokázat, že rozdílné rasy spolu mohou harmonicky žít.
00:29:56 V roce 1957 Josephine pozvala BBC do svého domu.
00:30:02 Chtěla představit svoji vizi.
00:30:06 Tady je malá Marianne a Ibrahim, kteří pocházejí z Alžíru...
00:30:11 a tady je Jari. Jari je z Finska...
00:30:14 A Jean, Jean-Claude Jo, podívejte se na něj.
00:30:18 Ti malí diblíci.
00:30:19 Podívejte se na Marianne, nenechá se zahanbit.
00:30:22 Začala adoptovat děti, sirotky z různých zemí, z různých ras.
00:30:26 Několik adoptovala neoficiálně, ale pak vše zlegalizovala.
00:30:30 Když sem přišli s kamerami,
00:30:33 Josephine se představila v mateřské roli.
00:30:36 Vypadala úplně jinak než na jevišti.
00:30:39 Nenalíčená, s vlasy staženými dozadu,
00:30:42 v jednoduchých domácích šatech, jak se stará o děti.
00:30:48 Manželský pár investoval do Les Millandes spoustu peněz.
00:30:52 Postavili bazén, tenisové kurty a velkou zelinářskou zahradu.
00:30:57 Dokonce otevřeli dveře platícím hostům na dovolené.
00:31:01 Josephine hodlala vytvořit "globální vesnici".
00:31:05 Les Millandes musí žít, nesmí zahynout,
00:31:08 tahle vesnice je příliš důležitá, představuje nádherný,
00:31:11 nádherný, nádherný ideál. Ideál, který nesmí zahynout.
00:31:21 Ale přestože měli image šťastné rodiny,
00:31:25 trávila Josephine stále víc času na turné.
00:31:28 Musela financovat Les Millandes,
00:31:30 což rodinnou pokladnu velice zatěžovalo.
00:31:38 Když byla doma,
00:31:41 panovaly mezi Josephine a najatými učiteli a guvernantkami
00:31:44 neustálé rozepře.
00:31:46 Personálu vadilo,
00:31:47 že Josephine odmítá trestat děti, když se něčím provinily.
00:31:52 Narůstalo i napětí mezi Josephine a jejím manželem.
00:31:56 Záviděla mu blízké vztahy s dětmi...
00:31:59 zatímco Jo sám sebe viděl jen jako pečovatele.
00:32:06 Dovedu si představit, že s ní asi nebyl lehký život.
00:32:11 Co to s člověkem udělá, když se stane tak slavným?
00:32:15 Jaké je to, být superhvězda? Udělá to něco s vaším egem?
00:32:20 Jak si s tím poradila Josephine Bakerová?
00:32:23 Myslím,
00:32:25 že se ve svém soukromém životě stala problematickou osobou,
00:32:29 protože byla zvyklá být divou, byla zvyklá na obdiv.
00:32:34 Josephine, v peněžních záležitostech naivní,
00:32:37 si při svých turné nadále kupovala drahé oblečení a šperky.
00:32:43 Jo, který vždy dbal na dodržování rodinného rozpočtu,
00:32:47 nemohl utrácení své manželky nijak zabránit.
00:32:51 Také Josephine nemohl nijak zabránit v adopci dalších dětí.
00:32:56 Poté, co adoptovali Koffiho z Pobřeží slonoviny -
00:33:00 deváté dítě - Bouillon odešel.
00:33:06 Manželství, trvající téměř třináct let, bylo u konce...
00:33:11 a Josephine měla vstoupit
00:33:13 do nejrušnějšího období svého života... sama.
00:33:20 Na začátku roku 1961 Josephine,
00:33:24 kdysi nejbohatší černošce na světě, hrozil bankrot. Napsala:
00:33:29 Nevím, jak a kam půjdu. Jak si poradím?
00:33:33 Zbývá mi už jen pár tisíc franků...
00:33:36 ale chápu, jak těžké to musí být, žít s lidmi, jako jsem já.
00:33:53 Josephine byla neustále na turné, ale o vydělané peníze přicházela
00:33:58 kvůli svým nesprávným finančním rozhodnutím
00:34:00 a neslýchanému utrácení.
00:34:06 Tisk se začal zajímat víc o její finanční problémy,
00:34:10 než o její rodinu - nyní čítající dvanáct dětí -
00:34:14 ta už se do zpravodajství nehodila.
00:34:21 Pak v srpnu 1963 dostala Josephine mimořádnou nabídku.
00:34:29 Ve Spojených státech
00:34:31 se 34letý baptistický kněz Martin Luther King Junior
00:34:35 stal významnou osobou v hnutí za lidská práva.
00:34:45 V tom měsíci plánoval protestní pochod na americké hlavní město.
00:34:49 Josephine byla rozhodnutá se ho zúčastnit.
00:34:54 Bylo třeba přímluvy ministra spravedlnosti Bobbyho Kennedyho,
00:34:58 který přesvědčil imigrační úřad Spojených států,
00:35:01 že Josephine nepředstavuje hrozbu pro národ.
00:35:04 Celých dvanáct let poté,
00:35:06 co se poškorpila s Walterem Winchellem.
00:35:09 "Pochod na Washington" se konal 28. srpna 1963.
00:35:14 Jeho pořadatelé se dožadovali rovnoprávnosti
00:35:17 a bylo to největší shromáždění za občanská práva
00:35:20 v dějinách Spojených států.
00:35:22 Společně s více než 200 000 dalších
00:35:25 pochodovala Josephine po Pensylvánské Avenui
00:35:28 k Lincolnovu pomníku.
00:35:29 Televize vysílala přímý přenos z demonstrace.
00:35:32 Chtěl bych jen říci,
00:35:34 že tohle byl jeden z nejvýznamnějších dnů Ameriky.
00:35:37 King představil řečníky.
00:35:40 Jedinou ženou byla Josephine, oblečená do válečné uniformy.
00:35:44 Hovořila o svém nelehkém dětství V Saint Louis
00:35:47 a o životě v rovnoprávnosti, jaký vedla ve Francii.
00:35:50 Poskytla posluchačům pocit důstojnosti a naději.
00:35:59 Když odstoupila od mikrofonu, potlesk byl ohlušující.
00:36:03 Mnozí lidé v davu o Josephine Bakerové nikdy neslyšeli,
00:36:07 ale během několika minut získala jejich náklonnost.
00:36:15 Martin Luther King a hnutí za občanská práva
00:36:19 pro ni představovalo naději, že se věci změní.
00:36:23 Že černoši konečně začnou být považováni za stoprocentní lidi
00:36:27 a plnohodnotné občany.
00:36:31 Později napsala:
00:36:33 Až do Pochodu na Washington
00:36:35 jsem pořád měla v žaludku takový divný pocit.
00:36:38 Vždycky jsem se bála, že se nemohu setkat s bílými Američany.
00:36:41 Nechtěla jsem jim být nablízku...
00:36:47 Ale teď tenhle hlodavý pocit zmizel.
00:36:50 Poprvé v životě se cítím svobodná.
00:36:53 Vím, že teď je všechno v pořádku.
00:36:58 Ale Josephine byla příliš optimistická,
00:37:01 pokud šlo o zlepšení životních podmínek Afroameričanů...
00:37:07 ... po návratu domů nebylo moc na co se těšit.
00:37:11 Potíže v Les Millandes vrcholily.
00:37:19 V roce 1964 postihly Josephine dva infarkty,
00:37:24 bezpochyby zapříčiněné zoufalou snahou uživit děti.
00:37:30 Čtyři roky nato se dostala do krize.
00:37:34 Neplacení zaměstnanci odešli, budova se rozpadala
00:37:38 a Josephininy dluhy přesahovaly půl milionu dolarů.
00:37:46 Josephine s dvanácti dětmi musela žít v jediné místnosti na zámku.
00:37:50 Dlužníci rozprodávali v dražbách nábytek i její osobní majetek.
00:37:59 V roce 1969 Josephine prohrála bitvu o svůj milovaný domov...
00:38:06 Les Millandes byl prodán.
00:38:11 Josephine poslala děti ke svým přátelům.
00:38:17 V posledním zoufalém činu se zabarikádovala v kuchyni.
00:38:21 Když ji nový majitel nechal násilně odvléct,
00:38:25 seděla po několik hodin v dešti na zadních schodech...
00:38:29 Její fotografie obletěla svět.
00:38:41 Josephine se s rodinou vrátila do Paříže.
00:38:44 Stále měla dluhy,
00:38:46 a tak jí nezbylo než bydlet se dvěma psy a dvanácti dětmi
00:38:49 v bytě o třech místnostech.
00:38:53 Pak jí, v roce 1969, přišla na pomoc monacká kněžna Grace.
00:39:03 Grace byla náhodou v klubu Stork
00:39:06 během dobře známého večera v roce 1951.
00:39:10 Aby vyjádřila Josephine podporu, do klubu už nikdy nevkročila.
00:39:15 A Grace opět přispěchala Josephine na pomoc.
00:39:21 Koncem roku ji vyzvala, ať vystoupí v Monaku
00:39:25 na jedné z benefičních akcí na podporu Červeného kříže.
00:39:29 Revue trvající celý týden byla dobře přijata
00:39:32 a Josephine začala znovu dostávat pozvánky a smlouvy
00:39:36 k vystupování po celé Evropě.
00:39:39 Částka 20 000 dolarů od Červeného kříže
00:39:43 jí umožnila složit zálohu na vilu o čtyřech ložnicích
00:39:47 na pobřeží poblíž Monaka.
00:39:51 Josephine, která potřebovala velký úspěch,
00:39:55 opět jezdila na turné.
00:39:59 V létě roku 1973 letěla do New Yorku,
00:40:03 kde pořádala první ze série koncertů v Carnegie Hall,
00:40:07 v naději, že v Americe nalezne úspěch.
00:40:12 Jen pár dní před svými sedmašedesátými narozeninami
00:40:16 vyšla Josephine na pódium.
00:40:18 Publikum vstalo a uvítalo ji tak vřelou ovací,
00:40:21 jakou ve Spojených státech nezažila.
00:40:35 Počínaje rokem 1925, kdy prvně přijela do Paříže,
00:40:40 předvedla přehlídku svých největších hitů.
00:40:44 V některých představeních si doslova pohrávala
00:40:48 se svými minulými čísly.
00:40:51 Předvedla například náznak Banánového tance,
00:40:56 aniž by měla na sobě sukni z banánů,
00:40:58 byly to jen vkusné náznaky svých dřívějších vystoupení,
00:41:02 těch, která z ní udělala hvězdu.
00:41:06 Ale zatímco diváci si představení užívali,
00:41:09 kritikové tak nadšení nebyli.
00:41:12 V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století
00:41:16 jezdila tedy vydělávat peníze.
00:41:21 Viděl jsem její kostýmy. Jsou dost přemrštěné,
00:41:25 mají takový karnevalový vzhled, jsou blýskavé.
00:41:32 Jsou to trošku modely do travesti-show.
00:41:36 A taky je v tom něco á la Judy Garlandová.
00:41:45 Po představení v hotelu Beverly Hilton v Los Angeles
00:41:48 napsal časopis Variety:
00:41:52 Vystoupení Josephine Bakerové nestojí za čekání...
00:41:56 Její představení bylo chaotické a neorganizované,
00:41:59 plno žvástů, propasených šancí a nepovedených textů...
00:42:03 Občas se objevil záblesk dobrého humoru,
00:42:06 ale nevyrovnanost a přehánění jejího vlastního stylu převažovala.
00:42:14 V uměleckých kruzích byla Josephine Bakerová
00:42:18 považována za osobu na sestupu.
00:42:22 Věk a únava si vyžádaly své, když byla na turné v Kodani,
00:42:26 dostala další infarkt a lehkou mrtvici.
00:42:33 Po mrtvici se jí zhoršila paměť
00:42:35 a měla potíže se zapamatováním textů svých slavných písní.
00:42:42 Věděla, že by měla odejít na odpočinek,
00:42:45 ale stále dlužila 200 000 dolarů na daních.
00:42:51 A co horšího, děti vyrůstaly a Josephinino neustálé cestování
00:42:56 a časté hvězdné chování způsobilo, že se jí odcizily.
00:43:01 Její sociální experiment nicméně zaznamenal jistý úspěch,
00:43:06 neboť bratři a sestry si zůstali blízcí
00:43:09 a navzájem se podporovali.
00:43:17 Ahoj, všichni, ahoj!
00:43:19 No tak, řekněte mi "ahoj", ať mám pocit, že jsem doma.
00:43:24 V roce 1974 byla Josephine pozvaná do Londýna,
00:43:29 Řekněte "ahoj" hodně nahlas... Jedna, dva, tři, teď!
00:43:34 Teď si připadám jako doma, moc děkuju...
00:43:39 Přestože na většině svých vystoupení jen zpívala,
00:43:43 zdálo se, že se na čas vrátila k tomu nejlepšímu.
00:43:48 Červený kříž Josephine požádal,
00:43:51 aby opět vystoupila na jejich galavečeru.
00:43:54 Navrhli, ať předvede mimořádnou show, její vlastní příběh.
00:43:59 Pokud chtěla mít úspěch,
00:44:01 musela si Josephine zapamatovat dvouhodinové vystoupení
00:44:05 a to byla výzva, kterou přijala se svým typickým přístupem.
00:44:11 Chtěla show předvést v Paříži,
00:44:14 ale žádné divadlo nechtělo angažovat nemocného umělce.
00:44:21 Jedině pařížský Bobino Theatre se odhodlal uvést show
00:44:25 pod názvem - Josephine.
00:44:34 8. dubna 1975,
00:44:37 padesát let po svém příjezdu do Francie,
00:44:40 vstoupila Josephine na pódium... a Paříž jí ležela u nohou.
00:44:48 Starší lidé nostalgicky plakali,
00:44:51 mladší, kteří o Josephine nic nevěděli,
00:44:54 byli uneseni jejím představením.
00:44:59 Nikdo nemluvil o ničem než o Josephine Bakerové.
00:45:04 Okamžitě se ozval Londýn a New York s angažmá,
00:45:08 a Bobino bylo vyprodáno na celé měsíce dopředu.
00:45:14 Po letech úsilí se zdálo,
00:45:17 že se Josephine opět vrátila na výsluní.
00:45:26 Josephine si užívala slávy.
00:45:28 Po jednom představení oslavovala ve městě
00:45:31 a pak se uchýlila do svého pronajatého pařížského bytu.
00:45:36 Následující ráno spala mnohem déle než obvykle.
00:45:41 Vzbudila se, kolem poledne si dala něco k jídlu
00:45:45 a vyřídila pár telefonátů,
00:45:47 a opět se uložila k odpolednímu spánku.
00:45:51 V pět odpoledne ji kvůli interwiev přišla vzbudit přítelkyně.
00:45:58 Našla Josephine nataženou na posteli a nehybnou,
00:46:01 s novinami a divadelními recenzemi poházenými okolo.
00:46:08 Josephine dostala další mrtvici... a upadla do kómatu...
00:46:13 z něhož se již nikdy neprobrala.
00:46:17 Odvezli ji do pařížské nemocnice. Kněžna Grace seděla u její postele.
00:46:24 V sobotu 12. dubna v pět hodin ráno
00:46:27 Josephine Bakerová odešla navždy. Bylo jí 68 let.
00:46:40 Snímek z pohřebního průvodu procházejícího kolem divadla,
00:46:44 které stále ještě nese její jméno, je velice dojemný.
00:46:48 Myslím, že je přímo symbolické,
00:46:50 že umřela, když se znovu dostala na vrchol.
00:46:54 Ať se dělo cokoli,
00:46:56 ona byla odhodlaná za všech okolností vystupovat
00:46:59 a vydat ze sebe všechno.
00:47:01 Jako vyznamenané válečné hrdince
00:47:04 se Josephine dostalo vojenského pohřbu se všemi poctami.
00:47:09 V kostele a před ním se shromáždilo 20 000 lidí,
00:47:13 aby jí vyjádřili úctu.
00:47:20 Mezi truchlícími byl i bývalý manžel, Jo Bouillon,
00:47:25 a jejich adoptované děti.
00:47:29 Po pohřbu se pořádal pamětní obřad v Monaku,
00:47:33 kde byla Josephine uložena k poslednímu odpočinku.
00:47:37 Náhrobní kámen zaplatila kněžna Grace.
00:47:42 Josephine Bakerová se stala ikonou.
00:47:45 Pas, vyšpulený zadeček a pár orosených banánů
00:47:49 se staly proslulými.
00:47:52 Podařilo se jí skloubit černou a bílou,
00:47:55 francouzský i jazzový zpěv, africký i americký tanec.
00:48:01 Dokázala vystupovat způsobem,
00:48:03 který byl v té době velmi nečekaný,
00:48:06 pro tehdejší společnost i nepříjemný,
00:48:08 ale jí se to podařilo zvládnout.
00:48:10 Byla úžasná.
00:48:12 Co všechno zažila, a jaký měla vliv na celém světě.
00:48:16 Byla to první černošská superhvězda,
00:48:19 první afroamerická tanečnice na mezinárodní úrovni.
00:48:28 V rozhovoru z roku 1975, krátce před smrtí, skromně prohlásila:
00:48:35 Nikdy jsem vlastně nebyla velká umělkyně,
00:48:39 byla jsem jen lidská bytost, která milovala umění,
00:48:42 což není to samé.
00:48:45 Věřila jsem v umění a v myšlenku bratrství.
00:48:49 Celým svým srdcem jsem se snažila přispět svým dílem,
00:48:53 a dostalo se mi požehnání.
00:49:35 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2012
Když se řekne Josephine Bakerová, jistě nejednoho z televizních diváků napadne obraz Magdy Vášáryové, jak coby krásná dlouhovlasá hrdinka filmu Postřižiny žádá zaskočeného kadeřníka o účes „jako Josephine Bakerová“. Dlužno říci, že Bakerová byla neopakovatelná – a nejen proto, že pocházela hned z několika ras najednou. Vystupovala totiž způsobem, který byl na svou dobu skandální a přece fascinující. Bakerová se narodila v roce 1906 v Sain Louis a start do života moc snadný neměla. Ve čtrnácti letech už měla za sebou dvě nevydařená manželství. Objevila v sobě ovšem jak taneční, tak komediální talent, které ji přivedly na prkna Broadwaye. Odtud vedla cesta do Paříže, kde Josephinu čekala světová sláva. Zatímco Evropa ji milovala, Amerika se k ní vždy stavěla vlažně.
Po druhé světové válce, během níž byla Josephine velmi aktivní a zapojila se do odboje, se zabývala lidskými právy a mezirasovými vztahy a také postupně adoptovala dvanáct dětí různých ras. Když na rozvětvenou rodinu přišla bída, Josephine začala opět vystupovat, aby děti uživila. Následovalo však několik mozkových příhod a slavná tanečnice ve věku 68 let zemřela. U jejího smrtelného lože i u hrobu dlela monacká kněžna Grace, její velká obdivovatelka a podporovatelka.
