Miroslav Táborský vypravuje o dvanácti českých divech světa – památkách zařazených na seznam světového dědictví UNESCO (2011). Režie J. D. Novák
Holašovice malebně položené v mírně zvlněné jihočeské krajině představují takřka archetypální obraz tradiční české vesnice. Počátky obce se datují již do druhé poloviny 14. století a dodnes tomu nasvědčuje její nezměněný půdorys tvořený usedlostmi, k nimž náležejí chlévy, stodoly, maštale, výměnky či sýpky. I samotné interiéry chalup si zachovaly původní středověké prvky (klenby, oblouky atd.). V průběhu staletí procházely stavby vývojem a dnešní obdivovanou podobu si obec získala v 18. a 19. století. V tomto období byla dvacítka usedlostí lemující rozlehlou náves doplněna o nová štítová průčelí se štukovou výzdobou, jež patří k nejkrásnějším příkladům tzv. selského baroka. Dnešní Holašovice nejsou navzdory své přísné památkové ochraně mrtvým skanzenem, naopak stovka zdejších stálých obyvatel může sloužit jako příklad sousedské pospolitosti, jež se bohužel v posledních desetiletích z mnoha obcí vytratila. I to je tak trochu návrat do starých časů, do nichž vás návštěva této vesničky zaručeně přenese.
