Jih proti Severu a naopak. Americká rekonstrukce historie v produkci BBC
00:00:00 Bojovali v ní obyčejní Američané.
00:00:05 Jejich přímí potomci se teď pustili do pátrání
00:00:08 po osobních bojích svých předků.
00:00:11 Muselo to být děsivé.
00:00:16 Tím padají všechny oslavné ódy na to, co je to vlastně válka.
00:00:23 Znovu prožívají boj, který osvobodil miliony mužů a žen.
00:00:28 Když pomyslím na to,
00:00:31 co naši předkové dokázali, abychom mohli žít svobodně,
00:00:34 musím cítit hrdost.
00:00:36 Na jedné straně byl otrok, na této straně byl svobodný.
00:00:41 Jedinečné spojení dobových fotografií a moderní animace
00:00:45 znovu oživuje tuto válku a lidi, kteří změnili Ameriku...
00:00:50 Česká televize uvádí
00:00:52 druhou část amerického dokumentárního cyklu
00:00:56 OBČANSKÁ VÁLKA V USA
00:01:02 Toto je původní válečná fotografie z Fredericksburgu ve Virginii.
00:01:09 O Velikonocích 1862
00:01:12 vytáhla Unionistická armáda na město patřící ke Konfederaci.
00:01:18 Za řekou byla komunita,
00:01:21 pro kterou bylo charakteristické vlastnění otroků.
00:01:26 John Washington ve svých Vzpomínkách na minulost
00:01:29 popisuje paniku, která se šířila,
00:01:32 když se armáda Unie blížila k městu.
00:01:34 Mladík vtrhnul do jídelny a křičel:
00:01:37 "Yankeeové jsou ve Falmouthu..."
00:01:42 V krátkém okamžiku vyběhli všichni bílí muži ven z domu.
00:01:46 A všichni mužští sluhové byli nahoře
00:01:49 a přes řeku vyhlíželi Yankee,
00:01:51 jejichž lesknoucí se bajonety byly snadno vidět.
00:01:59 Ve Virginii se otroci neučili číst a psát.
00:02:03 Ale Washingtona to potají naučili. Jako jeden z mála otroků
00:02:08 dokázal své naděje na osvobození zaznamenat.
00:02:12 Už to nebyla jen naděje,
00:02:14 už to byla téměř jistota, že získám svobodu...
00:02:18 Odešel jsem z města...
00:02:20 Vydal jsem se po cestě vedoucí do Falmouthu.
00:02:23 Chtěl jsem se dostat co nejblíže táboru Unionistické armády.
00:02:27 Na břehu řeky si Washingtona všimly unionistické hlídky.
00:02:31 Nabídly mu cestu ke svobodě.
00:02:36 Má zůstat se svou rodinou v otroctví
00:02:39 nebo získat svobodu, ale sám?
00:02:44 John Washington zvolil svobodu.
00:02:51 Jeho praprapravnučka Maureen Ramosová
00:02:55 přijela do Fredericksburgu se svým synem, aby zjistili,
00:02:58 proč jejich předek zanechal svou rodinu ve válkou zmítaném městě.
00:03:04 Když jsem tady, na tomto místě, kde byl svého času i on,
00:03:08 dovedu lépe pochopit jeho zápisky.
00:03:11 Procházím se stejnými místy jako on.
00:03:16 Narodil jsem se ve Fredericksburgu ve Virginii
00:03:20 20. května 1838,
00:03:22 jako otrok Thomase P. Warea staršího,
00:03:25 kterého jsem nikdy neměl to potěšení poznat.
00:03:29 Možná by to ale bylo jen pochybné potěšení...
00:03:33 Když se díváte na tuto budovu,
00:03:35 asi byste si ji s otroky nijak nespojili...
00:03:38 Maureen a Roberto se setkali s Johnem Hennesseym,
00:03:41 který probádal život jejich předka.
00:03:44 Lidé, kteří bydleli v tomto domě, byli vlastníky Johna Washingtona,
00:03:48 jeho matky a všech jeho sourozenců.
00:03:52 Na Jihu byly celé rodiny, stejně jako tato z Jižní Karolíny,
00:03:56 pouhým vlastnictvím.
00:03:58 Jejich majitelé je kdykoliv mohli rozdělit,
00:04:01 prodat a poslat pryč.
00:04:04 A přesně to se také stalo Johnu Washingtonovi.
00:04:08 Když mu bylo jedenáct, přišla mu matka sdělit tu zprávu.
00:04:13 Vešla do pokojíčku v domě našich bílých pánů,
00:04:16 a lehla si ke mně do postele.
00:04:19 Její slzy se mísily s mými, s polibky a hlubokým žalem.
00:04:26 Přikryla mě... a popřála mi dobrou noc.
00:04:32 Přišel zítřek a vozy se vším, co mi bylo na světě blízké a drahé,
00:04:37 odjely uprostřed slz a nářků pryč.
00:04:41 Jedenáctiletý chlapec se musel smířit s odtržením
00:04:44 nejenom od matky, ale od celé rodiny.
00:04:47 Nevěděl, jestli je vůbec ještě uvidí.
00:04:50 A v následujících dvanácti letech je viděl jenom jednou.
00:04:57 Připadá mi to jako mučení.
00:05:00 Dítě v tomhle věku nemělo žádnou rodinu ani přátele,
00:05:03 to muselo být hrozné.
00:05:07 Pomalu ve mně vzrůstala nenávist k mým utiskovatelům,
00:05:11 a slíbil jsem si, že pokud někdy budu mít příležitost,
00:05:14 uteču od těch ďábelských otrokářů.
00:05:26 Všechny otroky pronásledoval strach,
00:05:29 že je odtrhnou od jejich rodiny.
00:05:32 Právě příklad z Fredericksburgu asi nejvýmluvněji ukazuje,
00:05:37 jak se nakládalo s životem otroků.
00:05:43 Tento blok domů, toto nároží, sloužilo k prodeji otroků.
00:05:49 Fredericksburg roku 1860 byl centrem prodeje otroků.
00:05:54 Ve Virginii se prodávalo víc otroků,
00:05:57 než v jiných státech v Unii.
00:05:59 Odsud se vyváželo nejvíc otroků a obchodovalo se s nimi.
00:06:03 Otroky odváželi na lodích stovky kilometrů na jih,
00:06:06 kde měli v těžkých podmínkách pracovat na plantážích.
00:06:09 A takoví muži jako John Washington byli nejžádanější.
00:06:13 Za co by se prodal otrok mého věku?
00:06:16 Mladý muž kolem jednadvaceti let by měl tu nejvyšší tržní cenu.
00:06:21 V době občanské války tak 1200 či 1500 dolarů.
00:06:25 To bylo víc, nebo asi tak stejně, jako slušný dům.
00:06:31 Pro mě je těžké jenom si představit,
00:06:34 že by mě měli v 21 letech prodat. Nejenom prodat,
00:06:38 ale vysvléknout, upravit a prodat, jako kus masa.
00:06:43 -Je to ponižující.
-Je to něco úděsného.
00:06:47 Jako mnozí jiní otroci,
00:06:50 i John Washington zakusil na vlastní kůži,
00:06:53 co znamená odtržení od rodiny.
00:06:57 Jak postupně dospíval v muže, spojil svůj život
00:07:01 s černošskou komunitou baptistického kostela.
00:07:16 Zde také poznal svou ženu Annie.
00:07:21 V době války čekala jejich první dítě.
00:07:26 John Washington měl zase rodinu.
00:07:32 Ale dokud zůstával otrokem,
00:07:34 věděl, že o rodinu může kdykoliv zase přijít.
00:07:39 Připadá mi to neuvěřitelné,
00:07:41 když si představím, že někdo může obchodovat s lidmi.
00:07:45 Kolik stojí duše, kolik život?
00:07:49 Ale tak to bylo, byl majetkem někoho.
00:07:53 Neměl žádná osobní práva.
00:07:56 Nešlo jen o to, že ho fyzicky týrali,
00:08:00 nebyl svéprávná bytost, byl bezmocný, totálně bezmocný.
00:08:09 John Washington věděl,
00:08:11 že válka přinesla otrokům šanci se osvobodit.
00:08:14 Ve svých Vzpomínkách na minulost píše:
00:08:16 Otroci utíkali k liniím Unionistické armády
00:08:21 a mnozí se odtamtud dostali do svobodných států.
00:08:23 Četl jsem noviny a netrpělivě čekal,
00:08:26 až se štěstí ve válce obrátí.
00:08:29 Tito otroci byli zachyceni na fotografii
00:08:32 při jejich úprku za svobodou přes Rappahannock.
00:08:38 John Washington by však musel opustit těhotnou manželku,
00:08:42 aby získal svobodu.
00:08:48 Po příchodu Unionistické armády do Fredericksburgu
00:08:52 řešil strašlivé dilema.
00:08:55 Řekl, že tehdy věděl, že má svobodu na dosah.
00:09:01 John Hennessey vede Maureen a Roberta na místo,
00:09:04 kde jejich předek činil rozhodnutí mezi otroctvím a svobodou.
00:09:10 Jak se blížili k břehům řeky,
00:09:13 viděli na vzdálené straně vojáky Unie.
00:09:16 Jeden z nich vykřikl: "Chcete přejít k nám?"
00:09:22 "Ano, chci jít k vám." "Dobře!" Tak mi odpověděli.
00:09:27 Brzy přistáli na naší straně.
00:09:29 S radostí jsem je pozdravil a vstoupil k nim do lodi.
00:09:36 Na jedné straně byl otrok, na této straně byl svobodný.
00:09:44 Ještě než přišlo ráno,
00:09:47 měl jsem pocit, jako bych opravdu unikl z rukou otrokáře.
00:09:51 S Boží pomocí se otrokem již nikdy nestanu...
00:09:57 Bylo to na Velký pátek.
00:10:00 A skutečně, lepší pátek jsem nikdy nezažil. Díky Bohu...
00:10:06 Důstojníci Unie často zaměstnávali uprchlé otroky jako sloužící
00:10:11 a platili jim skromnou mzdu. Washington přijal práci kuchaře.
00:10:17 Poprvé v životě jsem měl pocit,
00:10:20 že si můžu nárokovat každý cent, který si vydělám.
00:10:23 Začínal jsem doufat,
00:10:25 že má pro mě život připraveny nové radosti.
00:10:28 Teď jsem mohl jít, kam jsem chtěl.
00:10:35 Za svou svobodu ale zaplatil velkou cenu.
00:10:39 Nechal na druhé straně svou ženu.
00:10:43 Mě by to zlomilo srdce, a to jsem svobodná.
00:10:47 Byl šťastný, ale radost mu kalilo odtržení od ženy.
00:10:53 John Washington později riskoval život,
00:10:56 a vrátil se do Fredericksburgu, aby mohl rodinu odvést na sever.
00:11:02 A válka pokračovala.
00:11:05 Počty mrtvých přesáhly vše, co Amerika doposud znala.
00:11:10 Podplukovník David Hunter Strother byl svědkem bitvy u Antietamu,
00:11:15 nejkrvavějšího dne v americké historii.
00:11:22 O bitvě zapsal velmi přesné zápisky,
00:11:25 ale o své vlastní roli téměř nic.
00:11:28 Jeho potomek, David Hunter Strother IV.,
00:11:31 přišel zjistit, co jeho předek v osudný den dělal.
00:11:37 Já jsem David Strother.
00:11:40 Vítejte v Antietamu, Davide. Jsem rád, že tu dnes jste.
00:11:43 Já také.
00:11:46 Strother měl základnu v Pry House,
00:11:48 kde byl hlavní stan unionistického velitele generála McClellana.
00:11:52 Ve svých vzpomínkách "Virginský Yankee v občanské válce" píše:
00:11:56 U snídaně začala palba.
00:12:01 Nepochybně začínala bitva.
00:12:04 Na této fotografii je vidět důstojník Unie,
00:12:08 jak se dívá odsud směrem k bitevnímu poli.
00:12:11 Právě tak, jak to v ten den činil Davidův předek.
00:12:14 Naše jednotky postoupily vpřed, zakolísaly, rozpadly se a utíkaly.
00:12:20 Pak se znovu vzchopily a vydaly se kupředu.
00:12:23 Za nimi zůstávala zem posetá modrými uniformami.
00:12:27 Hunter Strother byl brzy povolán do akce jako posel.
00:12:31 Vyvolali jeho jméno: "Vystupte, převezměte rozkaz".
00:12:35 Podíval se sem a došlo mu to.
00:12:37 "Oh, Bože můj, budu tím muset projet."
00:12:39 Nejspíš se v duchu pomodlil za to,
00:12:41 aby se vrátil domů a znovu spatřil svou rodinu.
00:12:46 Nesl jsem vzkaz generálu Pleasantenovi z jezdectva,
00:12:49 aby přesunul dvě eskadry k silnici.
00:12:54 Když projížděl těmito lesy, musel se podívat na obě strany.
00:12:58 Viděl jen mrtvé vojáky Unie i Konfederace.
00:13:05 Postřelili ho tehdy? Dost by mě překvapilo, kdyby ne.
00:13:09 Důstojník Unie uhánějící na koni,
00:13:12 to je pro konfederačního vojáka s puškou skvělá kořist.
00:13:16 Projížděl kolem dělostřelectva,
00:13:18 jen kousek od něho vybuchují ve výšce metru osmdesát
00:13:21 dělové koule.
00:13:23 A on seděl na koni zhruba ve stejné výšce.
00:13:26 To je nebezpečné místo. Ale nějak se mu povedlo projet.
00:13:37 Bitva u Antietamu si vyžádala tisíce obětí.
00:13:42 Jakou měl válečný posel šanci na přežití?
00:13:46 Pravděpodobně asi 30%. Tedy jenom tři z deseti přežili bitvu.
00:13:51 Je to pro mě skutečně velice důležité.
00:13:54 Dáváte mi tím jasnou informaci o tom, že věděl, čemu čelí.
00:13:59 A mít tu možnost vědět tohle o svém pradědečkovi...
00:14:03 to je pro mě nesmírně významné.
00:14:07 David Hunter Strother
00:14:10 ve Virginském Yankeeovi v občanské válce píše:
00:14:13 Bylo ještě slyšet střelbu několika zbraní.
00:14:17 Pár pušek ještě hlídalo linie,
00:14:19 ale v jednu chvíli nastalo naprosté ticho.
00:14:23 Tisíce vojáků padly na zem. Byli poraženi.
00:14:26 Ti vyčerpaní padali ke spánku, zranění ke smrti.
00:14:34 Tyto muže zabili u Antietamu.
00:14:40 Podplukovník David Hunter měl velké štěstí, že přežil.
00:14:48 Den poté se vydal prozkoumat bitevní pole,
00:14:52 aby to mohl popsat ve svém válečném deníku.
00:14:56 Naproti lesu bylo zkrvavené kukuřičné pole,
00:14:59 na kterém ležely dvě nebo tři stovky mrtvých mužů.
00:15:03 Téměř všichni patřili k rebelům. Hrozný pohled.
00:15:07 Mnozí byli černí jako černoši,
00:15:10 hlavy a tváře ošklivě nateklé, pokryté prachem...
00:15:14 Byli zabiti při akci...
00:15:17 Jeden visel přes plot, zabili ho, když ho přelézal.
00:15:21 Jiný ležel s rukama sepjatýma, jakoby se modlil.
00:15:26 Byla to krvavá linie.
00:15:29 Během jediného dne bylo svými bratry Američany zabito
00:15:33 tři a půl tisíce mužů.
00:15:35 Dalších sedmnáct tisíc bylo zohaveno a zmrzačeno.
00:15:42 Viděl jsem to už v učebnicích, ale být tady a vidět...
00:15:46 pokusit se vidět to očima mého prapradědečka,
00:15:49 to je velice dojemný zážitek. Dává to jiný rozměr.
00:15:58 Unie vybojovala těsné vítězství, ale za vysokou cenu.
00:16:03 Brzy poté navštívil bitevní pole prezident Lincoln.
00:16:07 Toto vítězství mu dodalo odvahy,
00:16:10 aby učinil proklamaci, která změnila celou válku.
00:16:14 Pokud se státy Konfederace dobrovolně nepřipojí k Unii,
00:16:17 jejich otroci budou "následně a navždy svobodní".
00:16:22 Od této chvíle Yankeeové nebojovali jenom proto,
00:16:26 aby udrželi Unii.
00:16:28 Riskovali život kvůli svobodě černochů.
00:16:31 Je cítit všeobecný výraz nespokojenosti a nesouhlasu...
00:16:35 Jsem v šoku a v obavách...
00:16:38 Může si federální vláda dovolit
00:16:40 vyvolat tak hořkou a silnou nenávist?
00:16:45 Vyskytly se obavy,
00:16:47 že armáda odmítne bojovat za osvobození otroků.
00:16:56 Zvěsti o tomto prohlášení se dostaly až do Virginie,
00:16:59 ke skalní stoupenkyni Konfederace Cornelii McDonaldové.
00:17:04 Ve svém deníku popisuje neshody mezi vojáky Unie:
00:17:08 Zdá se, že není pochyb o tom,
00:17:10 že armáda Yankeeů je válkou znechucená,
00:17:12 teď když stanovili svůj skutečný cíl.
00:17:15 Mnozí šli tak daleko, že řekli, že už nebudou dál bojovat,
00:17:19 pokud by měli bojovat za svobodu černochů.
00:17:23 Cornelie se ve svém úsudku mýlila. Pouhé tři měsíce po Antietamu
00:17:27 pochodovali Yankeeové po hlavní ulici Winchesteru.
00:17:35 Toto strategicky položené město změnilo pána už mnohokrát.
00:17:39 Tentokrát to ale mělo být mnohem horší.
00:17:43 Původní shovívavost vojáků Severu vůči civilistům Konfederace
00:17:47 už vymizela.
00:17:52 Během několika dní Yankeeové zaplavili Corneliin dům.
00:17:58 Dům byl obklíčen muži, kteří nejdřív začali rozbíjet okna,
00:18:02 ale také hrozili, že přijdou zničit nábytek...
00:18:06 Vylomili vchod do spižírny... vyskakovali z okna,
00:18:09 jeden měl v ruce skleněnou karafu plnou vína, máslo...
00:18:13 všechno, co se dalo odnést.
00:18:20 Život po obsazení vojsky Unie se stal bojem o přežití.
00:18:25 Ale Cornelia zůstala věrná Konfederaci,
00:18:28 i když to znamenalo, že její rodina bude trpět.
00:18:34 Její prapravnučka, Cornelia Granberryová,
00:18:38 sem míří ze svého domova v Nashvillu,
00:18:41 aby zjistila, čemu její jmenovkyně musela čelit.
00:18:45 Díky jejím deníkům mám aspoň základní představu o tom,
00:18:49 čím si musela projít.
00:18:52 Ráda bych to viděla trochu víc v politickém kontextu,
00:18:56 protože si myslím, že to ji to ovlivnilo.
00:19:02 Během obsazení Yankeei měla Cornelia zákaz nákupu potravin.
00:19:06 Yankeeští špióni, převlečení za konfederační vojáky,
00:19:09 chodili do domů civilního obyvatelstva a kontrolovali poštu.
00:19:13 Jakýkoliv náznak loajality vůči Konfederaci mohl být potrestán.
00:19:18 My, kteří jsme v rukou nepřítele,
00:19:20 pijeme každý den do dna hořký kalich ponížení a útlaku...
00:19:24 Uchylují se ke všem možným trestům, aby si podrobili naše lidi.
00:19:30 Dobrý den.
00:19:32 -Dobrý den, Jonathan Berkey.
-Cornelia Granberryová.
00:19:35 Jonathan Berkey zkoumal, jak se žilo pod nadvládou Unie.
00:19:39 Proč nemohla nakoupit, co potřebovala?
00:19:42 Tehdy se musela složit taková přísaha věrnosti,
00:19:45 a prohlásit věrnost federální vládě.
00:19:48 Ale proč záleželo na tom, co si myslely ženy?
00:19:52 Věděli, že mezi vojáky na frontě a jejich domovy existuje spojení.
00:19:56 Mysleli si, že pokud vojáci pochopí, že trpí jejich rodiny,
00:19:59 mohlo by to ovlivnit jejich morálku.
00:20:02 Důležitý byl nový přístup Unie.
00:20:04 Šlo jim o to, potlačit veškeré konfederační vlastenectví
00:20:08 nebo pocity sounáležitosti...
00:20:10 -Složilo tu přísahu mnoho žen?
-Jen velice málo.
00:20:14 Byla to pro ně otázka cti, způsob, jak ukázat podporu Konfederaci.
00:20:19 Právě takhle projevovaly svou věrnost věci Konfederace.
00:20:23 -A věrnost Jihu...
-Přesně tak, přesně tak.
00:20:26 -Byly vojáky na domácí frontě!
-Přesně tak.
00:20:30 Cornelia zůstala věrná Konfederaci, i když to znamenalo,
00:20:33 že musela bojovat, aby nakrmila svou rodinu.
00:20:36 Ve svém deníku píše:
00:20:38 Je pro nás velice obtížné přežít. Je tak těžké sehnat něco k jídlu.
00:20:43 Když jsem se dozvěděla od Johnatana o tom,
00:20:46 jak Unie přitlačila jižanské ženy ke zdi,
00:20:49 cítila jsem ještě větší hrdost na Corneliinu sílu, vůli
00:20:54 a schopnost ten tlak vydržet.
00:20:57 Podstatou konfederačních států bylo právo vlastnit otroky.
00:21:01 Armáda Unie teď byla připravena dát jim svobodu.
00:21:05 Corneliaa na vlastní oči viděla, jak byl unionistický generál
00:21:09 rozhodnut dát otrokům v jejím městě volnost.
00:21:17 Během občanské války žila v krásném domě
00:21:20 na okraji Winchesteru ve státě Virginia
00:21:23 oddaná stoupenkyně Konfederace, Cornelia McDonaldová.
00:21:27 Ještě na počátku války pořádala veselé večírky,
00:21:31 aby našla vhodné nápadníky pro své dcery
00:21:33 z řad konfederačních důstojníků.
00:21:40 Cornelii sloužili domácí otroci, Winnie a její syn Tuss.
00:21:50 Na Nový rok 1863 přijel do Winchesteru
00:21:54 nový Yankeeský generál, Robert Milroy.
00:21:57 Byl rozhodnutý zničit jižanský životní styl.
00:22:00 Cornelia ve svém deníku vzpomíná:
00:22:02 Milroy dnes přijel s vlajícími barvami a za zvuku trumpet.
00:22:06 A brzy potupně odjede!
00:22:15 Ale na příznivce Konfederace dopadla další rána.
00:22:20 V den, kdy přijel Milroy do Winchesteru,
00:22:23 vstoupila v platnost Lincolnova deklarace
00:22:26 o zrovnoprávnění černochů.
00:22:28 Milroy osvobodil zdejší otroky
00:22:30 a ty, kteří se tak rozhodli, začal posílat na sever.
00:22:33 Černoši ve velkém odjíždějí.
00:22:36 Každý den vyrážejí přeplněné vládní vagóny.
00:22:40 Jedou na svou cestu do Země zaslíbené.
00:22:44 Kde má ta šťastná země být, to nevíme.
00:22:47 Corneliini otroci Vinnie a Tuss sice neodešli na sever,
00:22:53 ale byli nyní svobodní.
00:22:59 Utlačují nás na všech stranách.
00:23:01 Dokonce i školačky se musejí rozejít,
00:23:04 když se jich na ulici zastaví víc než dvě.
00:23:07 Černoši se mohou shromažďovat v jakémkoliv množství.
00:23:10 Klidně mohou do ostatních strkat a vytlačovat je z chodníku.
00:23:14 Jsou to jediní lidé, kteří mají nějaká práva či svobody.
00:23:24 Cornelia se rozhodla podstoupit nemalé riziko.
00:23:28 Poslala Milroyovi anonymní Valentýnské přání,
00:23:32 na kterém je vyobrazen, jak vykazuje pryč bělošku
00:23:35 a místo ní tam ponechává dvě černošky.
00:23:37 Přání zaujalo její příbuznou, Cornelii Granberryovou.
00:23:41 Setkala se s historičkou Stefanií McCurryovou,
00:23:44 aby zjistila, co to vypovídá o její příbuzné.
00:23:47 Můžete mi k tomu říct něco víc? Proč to udělala?
00:23:52 To, k čemu se Cornelia odhodlala, bylo poněkud lehkovážné.
00:23:58 Navíc to poslala hned několikrát.
00:24:02 Je to opravdu vizuální znázornění té změny.
00:24:07 Všimněte si taky té postavy otroka oblečeného do americké vlajky,
00:24:12 běžícího zřejmě na sever.
00:24:15 Navíc se to jmenuje Milroyova valentýnka.
00:24:19 Má to tedy ještě sexuální podtext. Naznačuje to,
00:24:23 že všichni ti bílí abolicionisté prostě chtějí spát s černoškami.
00:24:27 Vznášejí obvinění, že zrovnoprávnění přinese
00:24:30 zboření hranic mezi bílou a černou rasou,
00:24:33 včetně citových vztahů, a sexu mezi rasami.
00:24:37 Můžete to nějak podložit nebo je to jenom jedna z teorií?
00:24:42 No... nejspíš i tak to bude těžké pochopit...
00:24:45 Tyhle valentýnky byly jakousi karikaturou na téma míšení ras -
00:24:49 kdy bílý muž tančí se spoře oblečenou černoškou,
00:24:53 která se chová vulgárně.
00:24:56 Tak tohle by mě opravdu nikdy nenapadlo. Jsem šokována.
00:25:02 Odporovat rozkazům Unie bylo nebezpečné.
00:25:06 Během okupace armádou Unie
00:25:08 byla Cornelia a její rodina pod dohledem.
00:25:11 Její deník ukazuje, jak byla stále vystrašená:
00:25:16 Když slyším kroky na verandě, srdce se mi rozbuší
00:25:19 a bije tak, že mě to až děsí...
00:25:22 Z věčného strachu a z nedostatku dobrého jídla stále hubnu...
00:25:27 Mám obavu, že jestli budou mít nějaké další požadavky,
00:25:32 budu muset všechno opustit a odejít.
00:25:35 Už to asi dlouho nevydržím.
00:25:37 Šest měsíců po Milroyově příjezdu
00:25:40 Cornelia svůj milovaný domov opustila.
00:25:43 Vyhlášení zrovnoprávnění nezměnilo jenom její svět,
00:25:47 změnilo celou válku.
00:25:49 Neznamenalo to jenom slib svobody jižanským otrokům,
00:25:52 ale také prohlášení, že se černí muži mohou stát vojáky.
00:26:13 Dvaadvacetiletý Lewis Douglass se okamžitě přihlásil do armády.
00:26:17 Jeho praprasynovec Ken Morris teď přijel na jih, aby zjistil,
00:26:22 proč se Lewis nemohl dočkat, až pozvedne zbraň.
00:26:32 Lewis je v naší rodině tak trochu zahalen tajemstvím.
00:26:36 Ale moc toho o něm nevíme.
00:26:39 Máme jenom pár dopisů, které psal své rodině z války,
00:26:44 ale vlastně toho o něm víme jen velice málo.
00:26:50 Douglass nastoupil k prvnímu černošskému pluku,
00:26:53 který seveřané postavili,
00:26:55 k legendárnímu 54. Massachusettskému pluku.
00:26:59 Rád bych se dozvěděl něco o životě vojáka Lewise Douglasse.
00:27:06 Dobrý den.
00:27:08 -Dobrý den, pan Evans?
-Ano.
00:27:10 -Ken Morris.
-Těší mě. -Těší mě.
00:27:12 -Vítejte u nás.
-Děkuji.
00:27:14 Ken přišel do domu doktora Waltera Evanse,
00:27:17 který vlastní jednu z nejdůležitějších sbírek,
00:27:20 týkající se Afroameričanů v kraji.
00:27:22 Konečně se setkávám s potomkem Douglassovy rodiny.
00:27:26 Walterova sbírka zahrnuje dopisy,
00:27:29 které psal Lewis během války své milé Amélii.
00:27:33 Lewis posílal Amélii dopisy od roku 1860 do roku 1907.
00:27:39 Musel být zamilovaný, když napsal všechny tyhle dopisy.
00:27:43 To určitě.
00:27:44 Je krásná.
00:27:47 Ve Walterově kolekci je také dopis,
00:27:49 který Lewis napsal Amélii, když se chystal do války.
00:27:52 Moje milá, neboj se ničeho, zatímco jsem pryč, prosím tě o to.
00:27:57 Pamatuj, že pokud padnu, bude to pro dobro lidstva.
00:28:02 Snažím se vybojovat lepší život
00:28:05 pro tu nejvíce zneužívanou a ponižovanou rasu na naší zemi...
00:28:09 Moje milá, je mi líto, že jsem si sebou nevzal tvou fotografii.
00:28:14 Pošlu ti svou, když jsem teď voják,
00:28:16 doufám, že ji uchováš
00:28:18 a věřím, že se za ni nikdy nebudeš muset stydět.
00:28:22 To je silné a dojemné.
00:28:24 Poprvé jsem slyšel jeho vlastními slovy popsat to, za co bojoval.
00:28:28 Mluví o krutosti, tyranii a zločinech,
00:28:31 které ponižovaly miliony lidských bytostí
00:28:35 ani ne na úroveň zvířete.
00:28:39 On věděl, za co bojoval.
00:28:47 V tomhle dopise vlastně vyjádřil, že to je patrně naposledy,
00:28:52 kdy má příležitost takový dopis napsat. Kdo ví.
00:28:57 Je to velice dojemné.
00:29:01 Lewis Douglass byl připraven bojovat za svobodu černochů.
00:29:06 Týden po napsání tohoto dopisu odjel na jih, do války.
00:29:20 Lewis Douglass byl černošský voják,
00:29:23 který se vydal na soukromé křížové tažení proti otroctví.
00:29:26 V červnu 1863 ho převeleli do Georgie,
00:29:30 cestoval tedy do samého srdce otrokářského jihu.
00:29:35 Konfederace odmítla uznat černochy jako skutečné vojáky.
00:29:39 Pokud je chytili, hrozila jim poprava.
00:29:46 Ken Morris jde ve stopách svého předka
00:29:49 až do pobřežního města Darienu, aby zjistil,
00:29:52 jakou roli hrál v této všeobecně známé válečné události.
00:29:58 Vyrostl jsem tady
00:30:00 a všichni moji příbuzní znali od svých předků vyprávění
00:30:03 o vypálení Darienu.
00:30:05 O tom, že to spáchali černí příslušníci 54. pluku.
00:30:09 Tak se to předávalo z generace na generaci.
00:30:13 Lewis Douglass sem přijel 11. června 1863.
00:30:18 Město nemělo žádnou obranu.
00:30:21 Jeho pluk dostal příkaz pálit a plenit.
00:30:24 Sám Lewis popsal, co v ten den dělal,
00:30:27 v dopise své milované Amélii.
00:30:33 Před týdnem jsme přišli do města Darien v Georgii,
00:30:37 čekali jsme boj...
00:30:39 Jak jsme se plavili nahoru po řece, ostřelovali jsme okolí řeky,
00:30:42 ale žádného nepřítele jsme neviděli.
00:30:45 Přistáli jsme v Darienu.
00:30:47 Našli jsme dvě bílé ženy a jednoho bílého muže. Ten utekl.
00:30:51 Ženy jsme tam zanechali,
00:30:53 když jsme předtím spálili všechny budovy a přístřešky na prach.
00:30:57 Kvůli vypálení Darienu černochy ovládlo celý Jih pobouření.
00:31:01 Od začátku války jsem toho ztratil hodně,
00:31:04 ale pořád jsem ještě měl dobrý domov.
00:31:07 A ten je teď také pryč... a když pomyslím,
00:31:10 že ho za bílého dne vypálily tlupy Yankeeských černých zlodějů...
00:31:21 Dnes víme, že Lewisův pluk konal na rozkaz.
00:31:24 Armáda Unie se rozhodla pro strategii totální války.
00:31:31 Musíte si uvědomit, že byla polovina roku 1863.
00:31:35 Válka už se táhla a lidé už z ní byli unavení.
00:31:38 Podle toho, co jsem si dohledal,
00:31:41 bylo vedení Unionistické armády v Hilton Headu přesvědčeno,
00:31:44 že když válka zasáhne i domovy lidí na jihu,
00:31:47 možná bude i příhodnější doba pro to,
00:31:50 aby jižanské síly přestaly bojovat.
00:31:53 "Už to vzdejme, tohle už zašlo příliš daleko,
00:31:56 válka už zasáhla i naše domovy a musíme ji zastavit!"
00:31:59 Strhl se kolem toho velký povyk. Proč se vypálilo nechráněné město,
00:32:04 které nemělo žádnou vojenskou hodnotu?
00:32:08 Oleje do ohně ještě podstatnou měrou přilévala skutečnost,
00:32:11 že se na tom podílely jednotky černochů.
00:32:15 Tohle bylo něco úplně nového.
00:32:17 Úplně nová zkušenost nejenom pro členy 54. pluku,
00:32:21 ale i pro lidi z Darienu a jeho okolí.
00:32:26 Tato strategie vyvolala na Jihu dlouhotrvající hořkost.
00:32:31 Nejenom, že armáda Unie trestala civilní obyvatelstvo
00:32:34 věrné Konfederaci,
00:32:36 ale teď k tomu ještě využívala černochů.
00:32:41 Co se týče událostí v Darienu, mám smíšené pocity.
00:32:46 Vojáci byli vycvičení pro boj,
00:32:48 přijeli sem a nařídili jim, aby spálili bezbranné město.
00:32:52 Určitě z toho museli mít hodně divný pocit.
00:32:56 Jako přímý potomek mám opravdu smíšené pocity.
00:32:59 Asi si nikdo nedovede představit, jaké to muselo být,
00:33:02 dostat takovýhle rozkaz.
00:33:08 Také pro Lewise Douglasse bylo vypálení Darienu
00:33:11 zlomovým okamžikem.
00:33:13 On riskoval život, aby vymýtil otroctví.
00:33:16 Ale i běloši ze severu riskovali pro černošskou věc.
00:33:21 Abolicionistické přesvědčení newyorčanky Abby Hopper Gibbonsové
00:33:26 přivedlo ji i její rodinu do velkého nebezpečí.
00:33:30 Její příbuzná Angela Schearová přijela ve stopách svých předků
00:33:33 z Missouri až na Manhattan.
00:33:37 Jako malá jsem často slýchala o Abby,
00:33:40 ale moje spojení s ní se doopravdy projevilo až ve chvíli,
00:33:43 kdy jsem začala chodit do školy pro zdravotní sestry.
00:33:47 Tehdy jsem se dozvěděla, že i ona pracovala
00:33:50 jako ošetřovatelka během občanské války.
00:33:53 Hned od začátku války se tisíce žen přihlásily
00:33:56 jako dobrovolné ošetřovatelky.
00:34:01 Tady je Abby Hopper Gibbonsová jako ošetřovatelka ve Virginii.
00:34:06 Na vlastní oči viděla hrůzy, které válka napáchala.
00:34:09 Ve svém deníku píše:
00:34:11 Dívám se na vyčerpané a ztrhané tváře vojáků,
00:34:16 a i když se snažím ovládnout, vstupují mi do očí slzy.
00:34:19 Myslím na matky, jejichž domov bude už jednou provždy prázdný,
00:34:23 na dcery a na sestry.
00:34:25 Abby ale nebyla ve věku,
00:34:27 kdy se dívky obvykle hlásí jako ošetřovatelky.
00:34:30 Když začala válka, bylo jí 59 let.
00:34:32 Pocházela z přední abolicionistické rodiny
00:34:35 a angažovala se i v politice.
00:34:37 Abby se angažovala v hnutí proti otroctví ještě před válkou.
00:34:41 Doufám, že najdu spojení mezi tím, co dělala v New Yorku,
00:34:45 a tím, v čem pokračovala na bitevním poli.
00:34:51 Angela se chystá do Cooperova ústavu v New Yorku.
00:34:55 Ještě před válkou zde Abraham Lincoln
00:34:57 pronesl svůj slavný projev, ve kterém odsoudil otroctví.
00:35:01 Právě tento projev mu měl zajistit zvolení prezidentem.
00:35:05 Pouhé dva týdny před válkou
00:35:07 sem přišly tři tisícovky newyorkských žen, aby se dohodly,
00:35:11 jak podpořit unionistické válečné úsilí.
00:35:14 Většina žen, které se tu v dubnu 1861 shromáždily,
00:35:19 měla velmi malé zkušenosti coby ošetřovatelky.
00:35:22 Mnoho z nich uteklo domů při prvním pohledu na krev.
00:35:26 Paní Gibbonsová taková nebyla, vytrvala celou válku,
00:35:30 viděla strašná zranění i spoustu mrtvých.
00:35:33 Na konci války došla k přesvědčení,
00:35:36 že právě ženy jsou předurčeny k roli ošetřovatelek.
00:35:39 Co si myslíte o mé prapraprababičce Abby?
00:35:43 Byla to neobyčejná žena. Tvrdě kritizovala otroctví.
00:35:47 Byla skutečně výjimečná, protože mnoho lidí si to nemyslelo.
00:35:52 Byla ale také pevně přesvědčená,
00:35:55 že po bitvě by se mělo dostat stejné péče všem,
00:35:59 ať už šlo o bílého nebo černého vojáka,
00:36:02 důstojníka nebo řadového vojáka.
00:36:05 A toho se také při své práci držela,
00:36:07 i když se tak dostávala do sporů se svými nadřízenými.
00:36:14 Abby odmítala rasismus,
00:36:16 který viděla kolem sebe v táborech Unie,
00:36:19 a bojovala proti němu při každé příležitosti.
00:36:23 V nemocnici v Marylandu
00:36:25 přispěchala na pomoc černému kuchaři,
00:36:27 kterému hrozilo bičování za údajné nelegální obchody.
00:36:31 Ve svém deníku píše: Kruté!
00:36:32 Neměli bychom zůstávat tam, kde se páchají taková zvěrstva!
00:36:38 Jeden armádní chirurg se o ní vyjádřil
00:36:41 jako o Generálce Ochranitelce. A nemyslel to jen v dobrém.
00:36:45 Tvrdil, že s paní Gibbonsovou by se pracovalo mnohem lépe,
00:36:48 kdyby se nesnažila pomáhat všem potřebným.
00:36:52 Možná z ní šel trošku i strach. Byla to velice silná osobnost.
00:36:56 Byla vždy odhodlaná vydat se do boje za to,
00:36:59 co považovala za správné.
00:37:07 Abby s nadšením uvítala,
00:37:10 když do její vojenské nemocnice dorazila zpráva,
00:37:12 že Lincoln zasvětil Unii boji za osvobození otroků.
00:37:16 To je úžasná novinka!
00:37:19 Náš chirurg se právě vrátil z Washingtonu
00:37:21 a dal nám dnešní ranní noviny.
00:37:24 Vítězství a svoboda pro všechny! To je i moje heslo...
00:37:28 Abby ale také věděla, že by to mohlo přinést potíže
00:37:31 v jejím domovském městě, v New Yorku.
00:37:34 Nespokojenost přerostla v kruté rasistické násilí na ulicích.
00:37:40 Abbyina rodina podporovala boj za svobodu černochů,
00:37:43 a proto byla v ohrožení.
00:37:54 New York. Největší město na severu.
00:37:57 Stovky kilometrů od krvavých bitevních polí na jihu.
00:38:01 Když válka začala, narukovaly tisíce mužů.
00:38:04 Mnozí se vrátili domů v rakvích.
00:38:07 Obyvatelé New Yorku byli zásadně rozdělení kvůli tomu,
00:38:10 za co by jejich mužové měli umírat.
00:38:13 Když Lincoln vyzval unionistické vojáky,
00:38:15 aby bojovali za svobodu černochů,
00:38:17 rodina Abby Hopper Gibbonsové to velice uvítala.
00:38:20 Lucy Gibbons Morseová ve svých vzpomínkách píše:
00:38:22 Měli jsme z toho prohlášení takovou radost,
00:38:25 že jsme já i moje sestra vyvěsily do oken
00:38:28 červenou, bílou a modrou látku.
00:38:30 To byl riskantní čin. Protože dole, u jejich domu,
00:38:34 měli chudí obyvatelé New Yorku docela jiný názor.
00:38:37 Byli z války k smrti vyčerpaní
00:38:40 a nechtěli být povoláni do armády, aby bojovali za svobodu otroků.
00:38:45 V červnu 1863 byla vyhlášená branná povinnost
00:38:49 a bílí newyorčané vyrazili do ulic, kde propuklo zuřivé násilí.
00:38:54 Jejich vztek se brzy obrátil proti místním černým obyvatelům,
00:38:58 které v ulicích pronásledovali, bili a lynčovali.
00:39:07 Moje rodina tyto nepokoje v New Yorku zažila.
00:39:11 Byla to významná událost na domácí frontě,
00:39:13 jako reakce na vývoj občanské války.
00:39:17 Jejich dům byl zasažen přímo, davy na něj útočily.
00:39:21 Teď jsem se o tomto období a o tom, jak ovlivnilo mou rodinu,
00:39:25 dozvěděla víc.
00:39:27 Angela se chtěla podívat na místo, kde byla Abby a její dcery,
00:39:30 když nepokoje vypukly.
00:39:33 Jsem ráda,
00:39:35 že je po více než 150 letech v takovém stavu.
00:39:39 Dovedu si představit, jak to asi tehdy vypadalo.
00:39:43 Dívky se doslechly o hrozném násilí, které zachvátilo město.
00:39:47 Lucy Gibbons Morseová událost popisuje:
00:39:50 Teta Sue nás přišla varovat.
00:39:53 Řekla, že dav podpálil sirotčinec s barevnými dětmi,
00:39:57 a že ty děti lidé vynášeli ven.
00:40:02 Dav se vydal jejich směrem. Dívky uprchly na střechu.
00:40:08 Historička Kathleen Hulserová ukazuje Angele,
00:40:12 kam se její příbuzné uchýlily, když ve městě vypuklo násilí.
00:40:18 Co je na tomto místě tak zvláštního?
00:40:21 New York je město, kde se všechno neustále od základů mění,
00:40:25 a my přitom stojíme na místě, odkud můžeme přesně vidět,
00:40:28 kde žila Abby Gibbonsová, kde vyrůstaly její dcery.
00:40:32 Kolik můžete v New Yorku najít takových míst,
00:40:35 kde na vás dýchne doba občanské války?
00:40:38 Násilníci pronásledovali bílé newyorčany,
00:40:41 kteří souhlasili se svobodou pro černochy.
00:40:44 Dívky neměly příliš času něco vymýšlet,
00:40:48 protože dole v ulicích se valil obrovský dav po 8. Avenue.
00:40:53 Slyšely, jak se v ulici rozbíjí okna, a ucítily kouř.
00:40:58 Zfanatizovaný dav byl dobře vybaven,
00:41:01 lidé měli s sebou terpentýn,
00:41:03 který lili na rohožky a koberce a závěsy a zapalovali je.
00:41:16 Byly Julia a Lucy v nebezpečí?
00:41:19 Ano. Lidé byli jako šílení. Zabíjeli, lynčovali.
00:41:23 Zapalovali domy a nestarali se, jestli v nich někdo je.
00:41:28 Takže obě dívky skutečně běžely o život.
00:41:34 Pár minut a mohla jsem přijít o svou praprababičku.
00:41:39 Málem to nepřežila.
00:41:42 Abbyiny dcery uprchly přes střechy domů
00:41:45 a hořící dům nechaly rozzuřenému davu.
00:41:50 K potlačení nepokojů povolali z fronty unionistické jednotky,
00:41:54 které měly bojovat se svými spoluobčany ze Severu.
00:42:03 Abby spěchala do New Yorku, aby dohlédla na zničený domov.
00:42:07 Své přítelkyni napsala smutný dopis.
00:42:12 Nezbylo nic, ani kousek něčeho,
00:42:15 z čeho by se dal opět učinit domov...
00:42:19 bude pro nás velmi bolestné tady žít...
00:42:21 všem se nám tak hrozně stýská!
00:42:26 Z jejího dopisu vyplývá, jak moc byla nešťastná.
00:42:31 Válka měla takovou neuvěřitelnou sílu, že zasáhla i její domov.
00:42:36 Na Abbyině příkladu vidíme, že dosáhla až sem, do New Yorku,
00:42:40 a nakonec zničila její vlastní domov.
00:42:43 A rozdmýchali to lidé z jejího okolí,
00:42:46 kteří chtěli bojovat za Unii,
00:42:48 ale přitom se obrátili proti Abby, která byla abolicionistka.
00:42:52 Občanská válka zasáhla každou část společnosti.
00:42:58 Svoboda pro černochy teď hluboce rozdělovala Unii.
00:43:01 Pouhé vyjádření podpory zrovnoprávnění stačilo,
00:43:05 aby dav napadl rodinu.
00:43:07 Černí vojáci, jako Lewis Douglass,
00:43:09 se tedy na bitevním poli museli skutečně osvědčit.
00:43:19 Když v New Yorku vypukly v roce 1863 násilnosti,
00:43:23 připravoval se skoro tisíc kilometrů na jih
00:43:26 Lewis Douglass na bitvu.
00:43:28 54. pluk chtěl po kontroverzním útoku na město Darien
00:43:32 v boji obstát.
00:43:35 Lewisův praprasynovec Ken Morris se o minulost zajímá,
00:43:39 a tak se vydal do Charlestonu.
00:43:42 Přijel jsem se podívat na ostrov Morris,
00:43:45 kde se odehrála bitva u Fort Wagner,
00:43:48 ve které tak statečně bojoval můj praprastrýc Lewis.
00:43:51 Byl tu zraněn, a já bych rád získal víc informací.
00:43:55 Fort Wagner byla jednou z řady pevností kolem Charlestonu.
00:43:59 Unionisté museli nejdřív dobýt ji,
00:44:02 aby se mohli zmocnit lákavé kořisti Charlestonu.
00:44:06 Dnes je pevnost pod mořem. Tehdy se ale hrozivě tyčila z písku.
00:44:13 Muži museli překonat písečnou pláž plnou nášlapných min,
00:44:17 přelézt přes ostré dřevěné kůly
00:44:20 a vyšplhat na 9 metrů vysoké hliněné zdi,
00:44:23 to vše pod prudkou palbou.
00:44:26 Dobrý den...
00:44:28 ... těší mě.
00:44:30 -Kennet Moris?
-Zdravím.
00:44:32 Ken se setkal s Josephem McGillem, odborníkem na 54. pluk,
00:44:36 aby zjistil, čemu musel jeho praprastrýc čelit.
00:44:41 Když tady přistáli, spatřili svůj cíl.
00:44:44 Když sem brzy ráno připluli, viděli pevnost Wagner.
00:44:48 A tehdy taky zjistili, že povedou hlavní útok na ostrově...
00:44:55 Určitě to musel být urputný boj.
00:44:58 Přestože už byli součástí Unionistické armády,
00:45:01 byla to výzva, ocitnout se najednou uprostřed boje.
00:45:06 Navíc si museli být vědomi toho, že když upadnou do zajetí,
00:45:10 nebude to pro ně jednoduché.
00:45:13 Jak se k nim budou vojáci Konfederace chovat,
00:45:17 jako k vězňům?
00:45:30 V 8:15 začala Unionistická armáda ostřelovat pevnost ze země i moře.
00:45:35 Bombardování trvalo celý den
00:45:38 a bylo jedním z nejtěžších bombardování celé války.
00:45:41 Den pomalu končil a Lewis a 623 dalších mužů jeho pluku
00:45:45 byli připraveni ve formaci na pláži.
00:45:48 Těsně před západem slunce dostali rozkaz postoupit kupředu.
00:45:58 Jak se blížili k pevnosti,
00:46:00 sílilo bombardování konfederačních vojáků.
00:46:04 Lewis a jeho muži byli uprostřed palby.
00:46:07 V dopise Amélii Lewis píše:
00:46:11 Muži kolem mne padali k zemi.
00:46:14 Vybuchla nálož a zničila všechno v okruhu šesti metrů.
00:46:17 Naši muži zase vyrazili kupředu, ale nemělo to smysl.
00:46:25 Kvůli obrovským ztrátám se museli stáhnout.
00:46:34 Moje drahá Amélie.
00:46:37 Pokud mám v příštích bojích padnout nebo být zraněn,
00:46:39 doufám, že budu stát k nepříteli čelem.
00:46:42 Máme pověst bojovného pluku.
00:46:45 Ani jeden muž necouvnul, i když to bylo těžké.
00:46:48 Nevím, jakým zázrakem jsem z boje vyvázl živý.
00:46:51 Moje milá, doufám, že tě znovu uvidím,
00:46:55 ale buď sbohem pro případ, že budu zabit.
00:46:58 Pokud padnu, umřu pro správnou věc.
00:47:01 Kéž bychom měli tisíce barevných jednotek,
00:47:04 pak bychom s touhle válkou skoncovali!
00:47:07 Fotografie mužů 54. pluku uvnitř pevnosti Wagner.
00:47:11 Po téměř dvou měsících obléhání se Konfederační vojska stáhla
00:47:15 a přenechala pevnost Unii.
00:47:20 Ti muži se osvědčili. Dokázali, že jsou vojáci,
00:47:24 dokázali to sami sobě, dokázali to ostatním vojákům,
00:47:28 dokázali to Unii a dokázali to nepříteli!
00:47:32 Dokázali Konfederaci, že jsou skutečnými vojáky.
00:47:37 A vydláždili tak cestu více než 200 000 dalších Afroameričanů,
00:47:42 kteří sloužili v občanské válce a mohli se vyznamenat na frontě.
00:47:46 Právě tahle bitva to umožnila.
00:48:01 Vím, že Lewis byl zraněný, ale nic dalšího o tom nevím.
00:48:05 Trošku jsem pátral, skutečně byl v té bitvě zraněný.
00:48:12 Potvrzení o neschopnosti k boji...
00:48:15 je nyní příliš slabý, aby mohl být bezpečně převezen...
00:48:19 takže byl vážně zraněný.
00:48:22 Ano.
00:48:26 V následujících měsících
00:48:29 se Lewisovi v tříslech rozvinula sněť.
00:48:32 Trpěl, jak to sám nazval, "dlouho protahovanou nemocí".
00:48:35 Ze služby byl propuštěn sedm měsíců po bitvě.
00:48:41 Díky, že jste zjistil, jak se to všechno přesně odehrálo.
00:48:45 Pro mě i mou rodinu je to důležité.
00:48:47 Bylo mi potěšením.
00:48:49 Po válce se Lewis oženil se svou láskou Amélií,
00:48:52 ale neměli děti.
00:48:54 Zranění, které utrpěl během války, patrně způsobilo jeho neplodnost.
00:49:04 Než jsem přišel sem, k Fort Wagner,
00:49:07 jsem toho moc o svém praprastrýci Lewisovi nevěděl.
00:49:11 Viděl jsem jeho fotky v uniformě,
00:49:13 ale nikdy jsem pořádně nepřemýšlel o tom,
00:49:16 co ta uniforma znamenala...
00:49:18 Sám věděl, že jediným způsobem, jak skončit s otroctvím,
00:49:22 bylo bojovat. A tak šel bojovat.
00:49:32 Když pomyslím na to, co naši předkové dokázali,
00:49:36 abychom mohli žít svobodně, jsem na ně hrdý.
00:50:00 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
O Velikonocích 1862 vytáhla Unionistická armáda na město patřící ke Konfederaci. Za řekou byla komunita, pro kterou bylo charakteristické vlastnění otroků. John Washington ve svých Vzpomínkách na minulost popisuje paniku, která se šířila, když se armáda Unie blížila k městu. Ve Virginii se otroci neučili číst a psát. Ale Washingtona to potají naučili. Jako jeden z mála otroků dokázal své naděje na osvobození zaznamenat. „Už to nebyla jenom naděje, už to byla téměř jistota, že získám svobodu… Odešel jsem z města… Vydal jsem se po cestě do Folmouthu. Chtěl jsem se dostat co nejblíže tábora Unionistické armády.“