Jak to bylo se záhadnými sochami? Francouzský dokument
00:00:05 Velikonoční ostrov.
00:00:09 Osamělé mohutné vulkanické skalisko uprostřed Tichého oceánu,
00:00:13 známé především svými kamennými obry, kteří se tyčí
00:00:17 na monumentálních oltářích. Záhady však přetrvávají.
00:00:26 Proč z ostrova vymizel les?
00:00:29 Proč byly obrovské sochy povaleny a proč byl kráter i vulkanický lom,
00:00:34 ze kterého byly vytěženy, zřejmě opuštěn ze dne na den?
00:00:41 Pro některé vědce je toto ekologické drama předobrazem toho,
00:00:44 co nás očekává, pokud nebudeme dbát o své životní prostředí.
00:00:53 Od roku 2000 prozkoumávají vědecké týmy podpovrchové vrstvy ostrova
00:00:57 a snaží se porozumět jeho osudu.
00:01:00 Každá výprava přináší nová odhalení a další překvapení,
00:01:04 dokreslující historii Velikonočního ostrova.
00:01:08 Jsou to osudy značně odlišné od všeobecně uznávaného
00:01:12 katastrofického scénáře.
00:01:20 ČESKÁ TELEVIZE UVÁDÍ FRANCOUZSKÝ DOKUMENT
00:01:24 VELIKONOČNÍ OSTROV: STOPY
00:01:44 Vše začíná v Belgii ve 30. letech 20. století,
00:01:48 v bruselském Muzeu královského umění a historie
00:01:51 na Jubilejním náměstí, kde pracoval jistý Henri Lavachery.
00:01:55 Velikonoční ostrov se záhadnými sochami ho fascinoval.
00:01:59 Jeho vnuk Thomas se ponořil do archivu svého dědečka,
00:02:02 aby zrekonstruoval historii nejslavnější studie
00:02:05 o Velikonočním ostrově první poloviny 20. století,
00:02:09 známé jako Francouzsko-belgická expedice.
00:02:12 Francouzský učenec Guillaume de Hevesy upozornil
00:02:16 na jistou podobnost mezi písmem, nalezeném na Velikonočním ostrově
00:02:20 a tím, co odhalily v roce 1930 vykopávky kolem řeky Indu,
00:02:25 v Mohendžodaru, na Pahorku mrtvých.
00:02:29 Zde byly objeveny malé alabastrové pečetě,
00:02:32 na kterých je zaznamenáno písmo velmi se podobající písmu
00:02:36 na dřevěných destičkách z Velikonočního ostrova.
00:02:39 Odtud vychází úvaha, že možná existovalo spojení
00:02:42 mezi starobylou civilizací na řece Indus a Velikonočním ostrovem.
00:02:46 Můj dědeček byl stejně jako Paul Rivet
00:02:48 kustodem v pařížském Muzeu Trocadero a oba došli k závěru,
00:02:52 že je třeba na Velikonočním ostrově vyzkoumat a prověřit tu podobnost.
00:02:57 Oba doufali, že pod povrchem Velikonočního ostrova objeví stopy
00:03:01 po velkém starodávném městě, které by mohlo odpovídat tomu,
00:03:04 co se našlo u řeky Indus.
00:03:07 Výprava vyrazila v roce 1934. Bohužel během mezipřistání
00:03:11 v Patagonii podlehl následkům nemoci francouzský archeolog.
00:03:15 Švýcar Alfred Métraux a Belgičan Henri Lavachery se tedy vylodili
00:03:19 na Velikonočním ostrově sami.
00:03:22 To byl také důvod, proč se můj dědeček věnoval
00:03:26 archeologii úplně sám. Métraux se zabýval etnografií.
00:03:30 Očekávání obou mužů se od sebe značně lišila.
00:03:33 Zatímco Lavachery snil o zaniklé civilizaci,
00:03:36 Métraux byl přesvědčený, že gigantické sochy vytesali předci
00:03:40 současných obyvatel ostrova.
00:03:43 Zastávali sice protichůdná stanoviska, mohli se i pohádat,
00:03:47 ale k tomu nakonec zřejmě nedošlo, protože si jinak výborně rozuměli,
00:03:52 a také hlavně proto, že Métraux celkem snadno dědečka přesvědčil
00:03:56 o oprávněnosti své teorie.
00:03:59 Francie a Belgie dostaly od chilské vlády,
00:04:02 pod niž Velikonoční ostrov patří, povolení k odvozu dvou soch.
00:04:07 Francie by se sice spokojila pouze s hlavou,
00:04:10 Henri Lavachery se však rozhodl přivézt na palubě Mercatoru
00:04:14 sochu celou. Vybral si k tomu více než dvoumetrovou postavu,
00:04:18 vážila kolem 6 tun.
00:04:24 14. května 1935 dorazila socha do Bruselu.
00:04:30 I po 65 letech o ní stále nevíme všechno. Kdy vznikla?
00:04:35 Jaký měla význam? Jakou má historii?
00:04:39 Takovým otázkám se neubrání ani Nicolas Cauwe,
00:04:42 odborník na prehistorii a Oceánii.
00:04:47 Pouze archeologie nám může poodhalit střípky z těchto záhad.
00:04:53 Nicolas Cauwe usoudil, že pouhá prohlídka sochy nestačí.
00:04:57 Je třeba se vrátit přesně na místo, odkud byla přivezena.
00:05:01 V roce 2000 jsme nevěděli, co si máme o soše,
00:05:04 uložené v Bruselu, myslet. Přivezli ji v roce 1935
00:05:08 na lodi Mercator. Vědělo se, kde přesně na Velikonočním ostrově
00:05:13 stála, ale o ní samotné nebyly žádné informace.
00:05:17 Tato socha je poměrně atypická, má poněkud jiný tvar,
00:05:20 nepodobá se většině soch na Velikonočním ostrově.
00:05:23 Chtěli jsme s konečnou platností zjistit, co nám socha může
00:05:26 o sobě vypovědět.
00:05:36 75 let po francouzsko-belgické expedici se archeologové
00:05:40 znovu vrátili na Rapa Nui. To je polynéské jméno
00:05:43 Velikonočního ostrova.
00:05:45 Na ostrově leží jediné městečko - Hanga Roa.
00:05:49 Tato v podstatě větší vesnice má přibližně 4000 obyvatel.
00:05:54 Asi polovinu z nich tvoří potomci původních obyvatel
00:05:57 Velikonočního ostrova.
00:05:59 Příchod Evropanů znamenal pro obyvatelstvo ostrova,
00:06:02 který v roce 1722 objevil jeden holandský mořeplavec,
00:06:06 skutečnou pohromu.
00:06:16 Místní obyvatelé byli nejdříve deportováni z ostrova.
00:06:20 Pak je uvrhli do otroctví, kde postupně umírali
00:06:23 na různé epidemie.
00:06:25 Nakonec jich v roce 1877 zbylo pouhých 111, především dětí.
00:06:30 Ústní předávání tradice z generace na generaci
00:06:33 na ostrově byla přerušena.
00:06:38 Počátkem 20. století byl Velikonoční ostrov přeměněn
00:06:41 na plochu pro velkochov ovcí a jeho obyvatelé byli zavřeni
00:06:46 za ostnatým drátem ve vesnici Hanga Roa.
00:06:49 Teprve v roce 1963 mohli vzít domorodci konečně osud
00:06:53 opět do svých rukou. Dnes došlo k zásadní změně.
00:06:57 Na ostrov dorazí rok co rok přes 50.000 návštěvníků,
00:07:01 aby mohli spatřit slavné moai, legendární sochy.
00:07:05 Jejich reprodukce jsou hlavním ekonomickým přínosem pro ostrov.
00:07:08 Obyvatelé je ve všech možných podobách nabízejí turistům.
00:07:14 V turistických průvodcích se dozvíte o katastrofě
00:07:17 na počátku 17. století, ke které došlo na ostrově
00:07:20 následkem vykácení všech stromů používaných na přemisťování soch.
00:07:25 Následoval hladomor, který vedl k válkám mezi kmeny
00:07:28 a k násilnému zničení památek.
00:07:31 Těch několik soch, které vidíme vztyčené na velkých plošinách
00:07:35 v podobě oltářů, nazývaných Polynésany "Ahu",
00:07:38 bylo ve skutečnosti restaurováno.
00:07:41 Od poloviny 19. století totiž nezůstala na ostrově
00:07:44 jediná stojící socha.
00:07:47 Za těchto podmínek zahájili belgičtí archeologové
00:07:50 první vykopávky v lokalitě nedaleko Hanga Roa.
00:07:55 Zde, v O Rongo, stála socha, která je dnes uložená v Bruselu.
00:08:00 Pochází z malé plošiny, kterou jsme našli při vykopávkách
00:08:03 v roce 2001.
00:08:05 Tu dnes už vidět nemůžete, protože jsme to místo zakryli,
00:08:08 ale jde o těch pár kamenů tady za mnou.
00:08:11 Šlo o plošinu, u které jsme mohli prokázat, že ji prakticky celou
00:08:15 překryla stavba pozdější, daleko větší plošiny,
00:08:17 která je zde na vršku. A socha, která z ruin vyčnívala,
00:08:21 byla v roce 1935 naložena na loď Mercator,
00:08:24 která kotvila zhruba v místech, kde teď vidíte tu nákladní loď.
00:08:31 Henri Lavachery nemohl mít o historii této sochy ani tušení.
00:08:35 Když jsme tu však začali kopat, zjistili jsme,
00:08:38 že nepatřila k plošině, která je vidět na povrchu,
00:08:41 jak se ostatně Henri Lavachery domníval,
00:08:43 ale k historicky starší plošině nacházející se částečně
00:08:47 pod novější strukturou, která je na Velikonočním ostrově
00:08:50 vidět dodnes. Archeologie přináší mnohá překvapení.
00:08:53 Hledáte konkrétní věc, a najdete něco úplně jiného.
00:08:57 Ve skutečnosti tato socha pochází z plošiny kompletně skryté
00:09:00 pod sedimenty. Znali jsme plošiny, které bylo vidět na povrchu.
00:09:04 Proto jsme se domnívali, že jiné tu ani nenajdeme.
00:09:07 Mysleli jsme, že hned pod povrchem narazíme na ztuhlou lávu,
00:09:10 pokrývající skálu. Nečekali jsme, že objevíme navrstvené plošiny.
00:09:14 Bylo štěstí, že jsme v letech 2000-2001 narazili na plošinu
00:09:18 zcela skrytou pod sedimenty, což je pro archeologa
00:09:21 samozřejmě sen, protože nález v kontextu vrstev umožňuje určit
00:09:25 chronologické datování, rekonstrukci prostředí
00:09:29 i další souvislosti.
00:09:30 Tato plošina je také jednou z nejstarších,
00:09:33 co byly se zachovalou stratigrafií na Velikonočním ostrově nalezeny.
00:09:36 A mohli jsme ji časově zařadit, díky sedimentům,
00:09:39 které plošinu zakrývaly. Pochází z konce 13., možná ze začátku
00:09:43 nebo průběhu 14. století. Vzhledem k rozměrům sochy -
00:09:47 je přes 2 metry vysoká- není jisté, že jde skutečně o nejstarší sochu.
00:09:51 Ale je jediná, jejíž historický kontext prozatím známe.
00:09:58 Tyto vykopávky vnášejí nové světlo do historie Velikonočního ostrova.
00:10:03 Existovalo v historii ostrova více vývojových fází,
00:10:07 z nichž pouze tu nejmladší můžeme ještě dnes spatřit na povrchu?
00:10:12 Již v roce 1993, během přípravných výzkumů
00:10:16 při rekonstrukci ohromné plošiny ležící podél jihovýchodního pobřeží
00:10:21 ostrova, zjistil chilský archeolog Claudio Christino,
00:10:24 že pod hlavním Ahu existují mnohem starší plošiny,
00:10:28 ale neměl možnost se tomuto objevu hlouběji věnovat.
00:10:36 Ahu Tonga Riki, to byla největší plošina, která kdy byla
00:10:40 na Velikonočním ostrově postavená. A také se domnívám, že jde o jednu
00:10:44 z nejdůležitějších památek, a z hlediska kultovního
00:10:48 vůbec nejdůležitější památku v celé Polynésii.
00:10:52 Z čistě archeologického pohledu můžeme konstatovat,
00:10:55 že šlo o monument, který vznikal během 4 - 5 století.
00:10:59 Na začátku byly vybudovány malé, vedle sebe umístěné plošiny,
00:11:05 a nakonec na těchto dvou starých Ahu postavili ohromnou strukturu.
00:11:12 Známe dobu prvního osídlení, známe dobu první stavby,
00:11:16 šlo přibližně o 14. století, ovšem neznáme přesné datování
00:11:20 nejmladší struktury. Ale bezpochyby jde o stavbu z 16. - 17. století.
00:11:32 Na Velikonočním ostrově se našly plošiny Ahu obvykle v místech,
00:11:36 kde se podél pobřeží nacházely jednotlivé osady.
00:11:40 Byly v každé vesnici stejné? Na jednom i druhém konci ostrova?
00:11:47 Až do dnešní doby jsme neměli důkaz, který by to mohl potvrdit.
00:11:54 Po několika výpravách si Nicolas Cauwe vybral jako oblast výzkumů
00:11:58 poloostrov Poiké.
00:12:03 Tato chráněná a turistům nepřístupná oblast
00:12:06 je nejvzdálenější od městečka Hanga Roa, které se stalo
00:12:09 prvním místem vykopávek.
00:12:12 Dnešní město, to je moderní fenomén.
00:12:15 Víme, že původní obyvatelé Velikonočního ostrova
00:12:18 sídlili na celém jeho území. Proto jsme procházeli ostrov
00:12:21 křížem krážem a hledali původní starší plošiny.
00:12:25 Zde, na pobřeží, pod nádherným svahem,
00:12:28 jsme měli veškeré předpoklady k nálezu kvalitních sedimentů.
00:12:32 To byl první aspekt našeho zájmu.
00:12:36 Nešlo tedy o krásu plošiny či o to, zda se nacházela daleko
00:12:39 nebo blízko města. Šlo především o archeologické
00:12:43 a sedimentární podmínky.
00:12:57 Plošina je značně poškozená, leží na útesu,
00:12:59 a to způsobilo přirozené zhroucení zadní opěrné zdi,
00:13:03 ale současně se perfektně dochovala přední opěrná zeď.
00:13:07 Ta vytvořila zarážku a způsobila akumulaci sedimentů
00:13:11 dokumentujících obraz celé historie Velikonočního ostrova.
00:13:15 Tyto dějiny jsou historií postupné výstavby tří plošin,
00:13:18 skutečného vývoje, přerušovaného obdobími vysídlení
00:13:22 a následným návratem a rekonstrukcí,
00:13:25 jako by různé generace obyvatel vesnice toto místo
00:13:27 střídavě využívaly a pak zase ponechávaly svému osudu.
00:13:31 Nejpřekvapivější je ale to, že i ty nejstarší plošiny vypadají
00:13:35 jako částečně rozebrané, takže možná ty nejcennější části
00:13:39 přepravili zdejší obyvatelé jinam.
00:13:42 Jak u dvou nejstarších plošin, tak v případě té nejmladší
00:13:45 jsme zde našli terasy, které jsou nyní schovány pod sedimenty.
00:13:49 A na těchto terasách zůstalo ještě několik velkých oblázků,
00:13:53 i když část jich chyběla, ale našli jsme po nich otisky.
00:13:57 K těmto plošinám žádná socha nepatřila.
00:13:59 Docházelo k pravidelné demontáži celků, ale nikdy ne kompletní.
00:14:03 Mezi plošinami byla systematicky ukládána červená struska,
00:14:07 také záměrně, což nemělo nic společného
00:14:09 s nějakou krizovou situací.
00:14:12 Vždyť struktury vznikly během tří staletí.
00:14:14 Prostě to neodpovídá žádným projevům násilí.
00:14:18 V neposlední řadě byly tyto plošiny skutečně stavěny
00:14:21 pro krátkodobé využití. Mohly vydržet po 2 až 3 generace,
00:14:24 maximálně po 4, ale sotva celé století.
00:14:28 Po určité době byly tyto plošiny rozebrány.
00:14:30 Jednotlivé části byly bezpochyby přeneseny někam dál.
00:14:33 Byly sebrány nejdůležitější věci, a za další 3, 4 generace
00:14:37 se lidé vrátili na místo, které předtím opustili
00:14:40 a postavili novou plošinu. To je naprosto překvapující zjištění.
00:14:44 Tyto plošiny nebyly stavěny navěky, vůbec ne proto, aby odolávaly času,
00:14:48 ale odpovídaly délce života vesnice, která migrovala po ostrově
00:14:52 v závislosti na úrodnosti či vyčerpání půdy.
00:14:55 Nejen odhalení této skutečnosti představovalo novinku.
00:14:58 Nikdy předtím se o tom neuvažovalo, a dokonce
00:15:00 to umožnilo si klást spoustu dalších otázek:
00:15:04 Pokud jsou plošiny provizorní, jsou rozvaliny, co vidíme všude
00:15:07 na ostrově, skutečně jen rozvalinami?
00:15:10 Není to pouze důsledek rozebírání soch a plošin?
00:15:21 Tým Nicolase Cauwea pokračoval dál ve svých výzkumech.
00:15:26 Existuje důkaz, že plošiny i jejich sochy byly pravidelně rozebírány
00:15:30 a přemisťovány.
00:15:34 Ale co Ahu, jejichž sochy vypadají, že je někdo brutálně povalil?
00:15:41 Archeologický tým, který se snaží zjistit osud těchto obrů,
00:15:44 se pouští do nových vykopávek.
00:15:49 Právě jsme zahájili vykopávky na Ahu Té Niou.
00:15:52 Niou znamená "kokosová palma".
00:15:55 Jde o Ahu kokosové palmy, což je samozřejmě moderní pojmenování.
00:15:58 Je na západní straně ostrova, severně od městečka Hanga Roa.
00:16:01 Začali jsme tedy s průzkumem této plošiny.
00:16:04 Nalézá se v místě,kde předpokládáme zachovalé sedimenty
00:16:07 z minulých období. Leží pod svahem, byla zde zemědělská půda,
00:16:11 a tyto usazeniny ukryly mnohé stopy.
00:16:16 A pak tu máme další věc: to, co bylo možné spatřit na povrchu,
00:16:19 představovalo několik soch v naprosto rozdílných polohách.
00:16:27 Morgan De Dapper z univerzity v Gentu má v multioborovém týmu
00:16:30 vědců mimořádně důležité poslání.
00:16:35 Pracuji zde na archeologickém projektu, ale nejsem archeolog.
00:16:38 Vystudoval jsem geografii a fyziku a také geomorfologii.
00:16:42 To je obor, který se zabývá studiem tvarů zemského povrchu.
00:16:47 Už nějaký čas se specializuji na geoarcheologii, což je využití
00:16:51 geomorfologie při archeologických výzkumech.
00:17:05 Geomorfologie je opravdu velmi zajímavá věda,
00:17:08 protože nevysvětluje jen to, za jakých podmínek se předměty
00:17:12 dostaly do země, ale také všechny procesy, celou dynamiku,
00:17:15 která toto ukládání umožnila.
00:17:17 Tyto procesy mohou mít přírodní původ, ale stejně mohou být
00:17:19 výsledkem lidské činnosti. Pro mě je tohle antropické.
00:17:23 Jo, jo.
00:17:25 Tohle taky? Tohle je přírodní.
00:17:28 To je přírodní?
00:17:30 Dnes by práce archeologa bez poznatků věd o Zemi
00:17:33 byla nemyslitelná. Jde o to pochopit opravdu každý detail
00:17:36 při tvorbě nánosů.
00:17:44 Prvním cílem geomorfologa bude samozřejmě pochopit přírodní proces
00:17:47 vzniku naleziště jako celku. Z tohoto důvodu se potřebuje
00:17:51 geomorfolog prokopat až na rostlou skálu, kde je vidět
00:17:54 počátek její eroze, aby pochopil celý proces a zorientoval se
00:17:59 v jeho průběhu.
00:18:02 Nejdřív musí zjistit rozsah a chronologii, a pak najít
00:18:05 uvnitř tohoto procesu anomálie, které vznikly zásahem člověka.
00:18:09 Někdy jde o velmi namáhavou práci.
00:18:11 Je třeba vyhloubit několikametrové sondy, ale samozřejmě je také nutné
00:18:15 znát celý přírodní kontext, aby bylo možno zjistit,
00:18:18 co v daném prostředí způsobili jednotlivci, a jaký měla vliv
00:18:21 lidská populace.
00:18:35 Pomocí geomorfologie si také můžeme vytvořit představu
00:18:38 o dávné historii ostrova, jehož 170 kilometrů čtverečních
00:18:43 je výhradně vulkanického původu.
00:18:46 Na povrchu neexistují žádné vodní toky, neboť zdejší podloží
00:18:50 je příliš porézní, ale některé krátery vytvářejí
00:18:53 ohromné rezervoáry sladké vody.
00:18:56 Nejstarší oblasti, jako například poloostrov Poiké,
00:19:00 vznikly před milionem let, zatímco nejmladší lávové příkrovy
00:19:04 jsou staré stěží 2.000 let.
00:19:06 V této ztuhlé lávě můžeme najít stopy po bujné vegetaci,
00:19:10 jako tyto otisky palmových kmenů, které ukazují na význam
00:19:14 lesního porostu.
00:19:21 Co se tedy stalo?
00:19:23 Vykáceli původní obyvatelé Velikonočního ostrova
00:19:26 všechny stromy, aby s nimi mohli přemísťovat sochy?
00:19:30 Francouzští vědci Catherine a Michel Orliacovi
00:19:33 nedávno prostudovali vývoj flóry a klimatu na ostrově.
00:19:36 Rekonstruujeme podobu flóry od příchodu lidí, a to na základě
00:19:40 uhlí a zuhelnatělých rostlin vyskytujících se
00:19:44 v kuchyňských ohništích původních obyvatel Velikonočního ostrova.
00:19:49 Při této příležitosti samozřejmě zjišťujeme i chronologický rámec,
00:19:53 protože můžeme datovat uhlí.
00:19:56 Takže jsme si jistí souvislostí mezi rekonstruovanou flórou
00:19:59 a chronologickým rámcem této rekonstrukce.
00:20:06 Michelu Orliacovi se teze, že zničení lesa způsobila
00:20:09 jen činnost lidí, jeví málo pravděpodobná,
00:20:12 což je v rozporu s tím, co je obecně uznáváno.
00:20:18 Paradox je v tom, že zničení lesa připisujeme lidem,
00:20:23 u kterých to jako u mořeplavců dost udivuje o to víc,
00:20:26 že šlo o nejpozoruhodnější mořeplavce, co kdy na světě byli.
00:20:31 Protože právě oni přepravili svá společenství nejdále,
00:20:34 co se kdy člověku povedlo.
00:20:39 Polynéské loďstvo vyžadovalo systematickou údržbu.
00:20:43 Proto se plánovalo využívání dřeva i udržování jeho zásob a stromů,
00:20:48 které musely být dostatečné velké, pro stavbu velkých lodí.
00:20:54 Ve zbytcích rostlin nalezených v ohništích se podařilo Catherine
00:20:58 a Michelovi Orliacovým identifikovat 23 druhů stromů
00:21:02 a keřů. Ale v polovině 17. století veškeré stopy po této flóře mizí.
00:21:07 Vystřídala ji tráva a několik druhů rostlin, pěstovaných jako potraviny
00:21:12 nebo užitkové plodiny.
00:21:14 Pro vysvětlení tohoto reálně existujícího zániku
00:21:17 veškerých dřevin mezi léty 1650 a 1722, což jsme prokázali,
00:21:25 musíme najít globální odůvodnění, nějaký obecně platný jev.
00:21:31 Jediným takovým platným jevem, proč by mohla zaniknout
00:21:34 část vegetace, je sucho.
00:21:36 Výzkumy korálových ostrovů na Nové Kaledonii ukazují,
00:21:40 že v 2. polovině 17. století došlo ke dvěma obdobím
00:21:43 velmi výrazného sucha, a to působením jevu zvaného El Niňo.
00:21:48 Zdá se, že klimatický dopad El Niňa byl stejný
00:21:52 i na Velikonočním ostrově.
00:21:55 Jde o hypotézu, ale je možné, že velké sucho, které se rozšířilo
00:21:59 kolem poloviny 17. století na Nové Kaledonii,
00:22:06 zasáhlo stejným způsobem také Velikonoční ostrov,
00:22:10 kde pak došlo k zániku dřevnaté vegetace,
00:22:14 tedy stromů a keřů.
00:22:36 Na jihovýchodě ostrova dominuje krajině vulkán Rano Raraku.
00:22:45 Je to magické místo, kde dnes potkáme divoké koně,
00:22:49 místo, odkud pochází největší část obřích soch, které jsou rozesety
00:22:53 po celém ostrově.
00:23:11 Polynésané považovali ohromný kráter, z něhož těžili kámen,
00:23:14 za mystické místo.
00:23:19 Umění zpodobňovat předky bylo spojeno nejen s jejich
00:23:23 konečným obrazem vytesaným do kamene, ale také se způsobem
00:23:26 jejich tvorby. Paradoxně se tato jemná a snadno opracovatelná skála
00:23:31 mimořádně drolila a mohla puknout při sebemenším nárazu.
00:23:42 Jednou z největších záhad Velikonočního ostrova byla
00:23:45 vždy otázka způsobu přepravy moai.
00:23:49 Jak mohli lidé žijící v době kamenné přepravovat gigantické
00:23:52 sochy v neporušeném stavu z jednoho konce ostrova na druhý?
00:23:56 Na vnitřní i vnější straně vulkánu najdeme ještě dnes četné
00:24:00 vztyčené moai. Ty jediné byly na konci 19. století nalezeny
00:24:05 ve vzpřímené poloze.
00:24:07 Patřily také k největším, co byly kdy na ostrově vytesány.
00:24:10 Podle mnohých badatelů byly tyto sochy připraveny vyrazit
00:24:14 směrem k místu svého určení, a to podél pobřeží.
00:24:17 Ale lom byl náhle opuštěn.
00:24:20 Stále přetrvává představa, že dokončené sochy moai
00:24:23 byly připravené k přepravě na plošiny.
00:24:25 Problém je v tom, že většina z těch, co jsou skutečně dokončené,
00:24:29 jsou zde vztyčené a mají dosti mimořádné rozměry.
00:24:32 Ale opět jde o nesprávný předpoklad.
00:24:34 Vychází pouze z těch exemplářů, u kterých jsme si jistí,
00:24:37 že nikdy nebyly přepravovány.
00:24:40 Ale pokoušíme si představit přepravu ostatních.
00:24:43 Absolutně nevím, jak ty sochy převáželi.
00:24:45 Jsou skutečně rozeseté po celém ostrově.
00:24:47 Ale musíme se řídit zdravým rozumem.
00:24:50 Sochy byly skutečně přepravovány, ale je samozřejmě také možné,
00:24:53 že při převozu ještě nebyly úplně dokončené.
00:24:56 Spíš si umíme představit převoz jednotlivých bloků,
00:24:59 než plně dokončené stojící sochy.
00:25:01 Je velmi pravděpodobné, že je dokončovali až na samotném Ahu.
00:25:05 Můžu to potvrdit jen u dvou či tří plošin, které jsme našli
00:25:08 při vykopávkách. Nemůžu to potvrdit u všech.
00:25:11 Ale je možné, že detaily rukou či bederních roušek byly dokončeny
00:25:14 až na místě. Je to ostatně dost logické,
00:25:17 když na některých sochách vidíme jemné provedení detailů.
00:25:20 Po relativně komplikovaném převozu, u některých až do vzdálenosti 20
00:25:24 kilometrů, by to bylo jen stěží uvěřitelné.
00:25:27 Na nalezištích, která Nicolas Cauwe prozkoumal,
00:25:30 našel obrovské množství úlomků žlutých tufů,
00:25:34 z nichž jsou sochy vytvořeny.
00:25:36 Ať už se to odehrávalo jakkoliv, přeprava kamenů takových rozměrů
00:25:40 musela být mimořádně náročná.
00:25:42 -Je jisté, že přeprava stejně velkých a stejně těžkých bloků,
00:25:46 jako jsou tady ty sochy, a možná ještě rozměrnějších,
00:25:49 existovala i jinde na světě.
00:25:51 Například jde o megalitické stavby v Evropě, které vznikaly
00:25:55 od 5. tisíciletí přibližně do začátku 3. tisíciletí př.n.l.
00:26:00 V Evropě byla provedena celá řada rekonstrukcí a experimentů
00:26:03 a nakonec se došlo k závěru, že přeprava těchto bloků
00:26:07 -samozřejmě to nejsou sochy, nemají detaily jako oči, nos,
00:26:09 jsou to jen hrubě opracované kameny - ale že přeprava
00:26:13 těchto kamenných bloků, vážících i několik tun,
00:26:16 nepředstavovala v podstatě žádný problém, za podmínky,
00:26:19 že pro to byl nezbytně nutný čas.
00:26:22 Jestli vyjdeme z tohoto předpokladu, přepravit sochu zde
00:26:24 na Velikonočním ostrově, a to na největší vzdálenost,
00:26:27 tedy na vzdálenost o něco větší než 20 kilometrů,
00:26:30 by představovalo měsíc, 2 měsíce, maximálně 3 měsíce.
00:26:48 Podle legend sebraných na počátku 20. století způsobil zánik lesů
00:26:52 ukrutný hladomor, který zas vyvolal nemilosrdnou válku o přežití.
00:26:58 Hladomor tedy měl být příčinou úpadku civilizace
00:27:02 Velikonočního ostrova i příčinou ničení soch.
00:27:14 Někteří vědci na podporu této hypotézy nedávno připomněli
00:27:18 vychrtlost postav u dřevěných sošek z Velikonočního ostrova.
00:27:24 Došli jsme k jednomu z nejslavnějších témat sochařství
00:27:27 Velikonočního ostrova. Máme tady to, čemu se říká "moai Kavakava".
00:27:31 Moai, to je vždy podoba člověka.
00:27:33 Kavakava, to jsou žebra hrudního koše.
00:27:36 Doslova to tedy znamená "člověk-žebra", tedy člověk,
00:27:39 kterému jsou vidět žebra. Přesto je jinak v pořádku.
00:27:42 Ať už jde o nohy, přirození, břicho, ruce, obličej.
00:27:46 U této dosti výjimečné sošky se před několika lety podařilo
00:27:49 zjistit datum vzniku z malého kousku dřeva.
00:27:52 Tato soška byla vyřezána v 15. století.
00:27:56 Tedy daleko dříve, než mělo dojít k největšímu zničení
00:27:59 životního prostředí. Mnohem dřív před zmiňovaným hladomorem,
00:28:03 pokud zde ovšem někdy vůbec hladomor byl, protože to bude třeba
00:28:06 teprve dokázat.
00:28:09 Systematické odlesnění ostrova nezpůsobil naprostý nedostatek
00:28:13 potravy, protože Polynésané jsou zemědělci a odlesnění by jim zřejmě
00:28:18 nebránilo v dalším obdělávání půdy.
00:28:26 Polynésané byli především pěstitelé zeleniny a ovocných stromů.
00:28:31 Obyvatelé Velikonočního ostrova se vyrovnali s absencí
00:28:34 lesního porostu tím, že chytře využívali
00:28:37 geologických zvláštností své krajiny.
00:28:39 Například na dně sopečných kráterů pěstovali zeleninu a ovocné stromy.
00:28:44 Kořeny rostlin byly ve stínu a vlhku, zatímco listy měly světlo.
00:29:01 Původní obyvatelé chovali také drůbež, kterou si přivezli s sebou
00:29:05 na velkých pirogách.
00:29:09 Na desítkách hektarů obdělávali rovněž políčka, která byla chráněná
00:29:13 porézními vulkanickými kameny.
00:29:16 Někde využívali i systém umělé ochrany nazývané "manavai".
00:29:20 Jde o velmi malou plochu, na které pěstovali
00:29:22 ty nejchoulostivější rostliny.
00:29:27 I když obyvatelé Velikonočního ostrova neměli lesy, hojně jedli
00:29:31 dokonale vyváženou stravu, jak to dosvědčili první západní
00:29:35 mořeplavci, kteří se na ostrově zastavili, aby si doplnili zásoby.
00:29:41 Již Roggeveen v roce 1722 obdivoval zdejší pole.
00:29:45 Na cestu dostal jako dar spoustu potravy.
00:29:47 Odmítl ji, protože jí bylo příliš mnoho.
00:29:50 Nakonec si vzal několik kuřat a pár trsů banánů.
00:29:53 Naopak v 18. století všichni uvádějí, že ačkoliv se zemědělství
00:29:57 na ostrově nepřikládá nějaký velký význam, je dobře organizované.
00:30:02 Nakonec svědectví pamětníků potvrdila antropologická studie.
00:30:07 Analýza vzorků kosterních pozůstatků nalezených
00:30:10 na Velikonočním ostrově mohla odhalit přítomnost případného
00:30:13 stresu vyvolaného podvýživou.
00:30:16 Od roku 2004 prostudovala antropoložka Caroline Poletová
00:30:19 pozůstatky více než 150 jedinců.
00:30:22 Na základě vzorků, které jsem prostudovala,
00:30:25 pocházejí především ze 17. až 19. století.
00:30:28 Mohu konstatovat, že na Velikonočním ostrově
00:30:31 zřejmě období skutečně velkého hladomoru nenastalo.
00:30:35 Nezpozorovala jsem výskyt indikátorů stresu, jejichž míra
00:30:39 zastoupení má velkou výpovědní hodnotu.
00:30:41 Získaný výsledek je srovnatelný s těmi, kterých jsme dosáhli
00:30:45 na jiných ostrovech Tichého oceánu.
00:30:48 V období od 17. do 19. století nebylo tedy ani na Velikonočním
00:30:52 ostrově, ani jinde v Pacifiku zjištěno větší množství
00:30:55 stresových faktorů.
00:31:01 Pokud nenastal hladomor, proč asi došlo k válce
00:31:04 a násilnému ničení plošin se sochami?
00:31:08 Pokud jde o kmenové války, při kterých měly být
00:31:11 na Velikonočním ostrově zničeny všechny plošiny,
00:31:13 je nutné zvážit dvě skutečnosti.
00:31:16 Za prvé, obyvatelé ostrova byli násilně vytrženi z kontinuity
00:31:19 svých tradic a jejich paměť nahrazuje rekonstrukce
00:31:22 a jejich vlastní interpretace faktů.
00:31:25 Za druhé, plošiny sice vypadají jako ruiny,
00:31:28 jako by je na Velikonočním ostrově někdo všechny poničil,
00:31:30 ale když se na ně podíváme, jsou systematicky uspořádané.
00:31:34 Jedná se tu především o organizovanou demontáž.
00:31:38 Vůbec nešlo o to, že by je někdo devastoval.
00:31:41 Pro to nemáme žádný důkaz.
00:31:44 Naším úkolem je zjistit, proč byly rozebírány.
00:31:47 Proč je prostě jednoho dne obyvatelé Velikonočního ostrova
00:31:51 rozebrali.
00:31:54 Na některých Ahu to vypadá, že na sochy byly úmyslně navršeny
00:31:58 velké hromady kamení.
00:32:01 Zde máme stěnu plošiny.
00:32:04 Přibližně tady máme úroveň terasy s velkými kamennými bloky,
00:32:07 staré terasy. Na nich existovala celá plošina, která vede až tam,
00:32:12 až k tomu rohu na konci. A pak je tu ohromná rampa.
00:32:16 Ta vše převyšuje. Postavili ji až později.
00:32:19 A do ní, jak uvidíme, zapustili určitý počet soch
00:32:22 i s jejich "klobouky".
00:32:30 Pohřbívání, nebo spíše uložení soch, abychom byli
00:32:33 přesní, je něco, co se dělo záměrně.
00:32:36 Vždyť to představuje obrovskou námahu:
00:32:39 sesbírat všechny kameny, navršit je. Je to dobře postavené.
00:32:43 Vždyť jde skutečně o velikou kamennou mohylu, a ta s konečnou
00:32:46 platností uzavírá tuto plošinu.
00:32:52 Není to nějaký světový unikát, něco podobného
00:32:54 najdeme i v jiných kulturách.
00:32:57 Například mezi megalitickými stavbami v Evropě
00:32:59 z 5. - 3. tisíciletí př.n.l. existovaly takzvané dolmeny,
00:33:04 což byly v podstatě hrobové komory. Tam šlo o stejný princip.
00:33:08 V určitém okamžiku se přestaly využívat.
00:33:10 Byly vystaveny stejným procesům.
00:33:12 Buď lidé hrobky přikryli deskami, nebo na ně navršili hromadu kamení,
00:33:16 nebo rovnou velké mohyly z hlíny a kamení,
00:33:18 což samozřejmě zabralo dost času.
00:33:21 Tady se asi nejedná o totéž, nicméně jde o srovnatelný princip.
00:33:27 Naším současným úkolem je pokračovat ve vykopávkách
00:33:31 a pokusit se s definitivní platností přesně popsat,
00:33:35 co vedlo původní obyvatele k pohřbívání nebo definitivnímu
00:33:38 zavržení těchto soch.
00:33:49 Na nalezišti Ahu Te Niou začínají archeologové rozkrývat
00:33:52 historii této plošiny.
00:33:55 Vyprostili jednu ležící sochu. Byla zasypaná hromadou kamení.
00:34:00 Takže, Sergi -
00:34:02 Je tu vrstva Hani-Hani.
00:34:04 Je tady vrstva Hani-Hani, nad Beta 2, tam ta slabá vrstva.
00:34:08 Je to stavební vrstva, pod kterou byla Hani-Hani.
00:34:14 Udělám jen dva tři body pod stavební vrstvou, právě zde,
00:34:17 protože pak už je pouze usazenina Beta 2.
00:34:25 Jsou to 2,6 metru.
00:34:28 Toto naleziště má za sebou už dlouhou historii.
00:34:31 Máme tu nejdříve první osídlení, o kterém svědčí ta spálená zem,
00:34:34 úplně dole. Je to spálenina po žďáření lesa.
00:34:37 Ale tady na té vrstvě byla postavena první plošina.
00:34:40 Ta pak posloužila pro pokračování, jako základ pro pozdější plošinu.
00:34:44 Ta starší byla stavebně upravena velmi pěknými deskami,
00:34:47 a dala tím nové plošině modernější podobu.
00:35:09 Začínáme už lépe vidět strukturu podkladu sochy,
00:35:13 která spočívá na nahromaděných, předem připravených kamenech.
00:35:17 Skutečně na nich leží.
00:35:21 Je jisté, že nejdříve sem umístili tu desku, dále sochu
00:35:25 a pak mezi ně vrazili klíny.
00:35:27 Před skácením sochy přesně nevěděli,
00:35:30 do jaké polohy dopadne, proto ta malá zídka na zaklínění.
00:35:34 Také vidíme, že tato deska sochu nedrží.
00:35:37 Ostatně je také trochu vychýlená. Byla podepřená až později.
00:35:41 Nicméně je jasné, že všechno tohle kamení zde bylo
00:35:44 ještě před položením sochy.
00:35:49 Dobře, ani nemá cenu pokračovat dále.
00:35:53 Pod sochou objevili archeologové pohřební komoru.
00:35:57 Tady, když vycházíme z faktu, že tu leží krycí deska,
00:36:01 na které přímo spočívá socha, víme, že hrobka byla postavena dříve.
00:36:05 Je to zvláštní případ, kdy byla nejdříve postavena hrobka,
00:36:09 tedy zřejmě, budeme ještě hledat poslední důkazy.
00:36:12 Ale očividně zde byla nejdříve hrobka,
00:36:14 na kterou pak položili sochu.
00:36:17 Tým Nicolase Cauwea začíná postupně chápat různé fáze výstavby
00:36:21 této plošiny.
00:36:33 Velká deska brání přístupu do hrobky.
00:36:36 Můžeme ji odstranit, aniž bychom riskovali nějaký sesuv?
00:36:40 Nejsem si ale jistý, že by její odstranění byl dobrý nápad.
00:36:44 Už to je. Jo?
00:36:46 Sledujte.
00:36:50 Tak už ji dal pryč.
00:37:08 Cesta je volná.
00:37:10 Archeologové mohou dál pokračovat v průzkumu pod sochou.
00:37:26 Nešlápni na tu lebku. Pokusím se!
00:37:45 Hrobka obsahuje kosti několika jedinců. Přinejmenším šesti.
00:37:50 Je tu i jedno dítě.
00:37:53 Ale jak se často stává, kostry nejsou kompletní.
00:37:56 Tenhle typ pohřbívání existuje až od 17. století a představuje
00:38:00 významnou změnu v pohřebních rituálech.
00:38:03 Předtím se těla spálila a popel se rozptýlil před Ahu,
00:38:07 pod bedlivým dohledem moai.
00:38:10 Je to bezpochyby jedna z nejkrásnějších hrobek
00:38:14 na Velikonočním ostrově.
00:38:16 Stěny jsou dokonale svislé, desky jsou pravidelně opracované.
00:38:19 Strop je vytvořený opět z opracovaných desek,
00:38:23 zjevně získaných z bývalé plošiny a použitých v hrobce.
00:38:26 Navíc tu máme přístupové schodiště.
00:38:30 Tyto stupně umožňují přístup do hrobky. To je obdivuhodné!
00:38:34 Vidíme zde jasný záměr: hrobka byla postavena tak,
00:38:38 aby na ni bylo možné položit sochu jako poklop.
00:38:42 Pak lokalitu zase opustili, což je patrné zde,
00:38:45 těsně nad hlavou sochy.
00:38:48 Tato fáze je reprezentována přírodními sedimenty,
00:38:50 vznikem půdy, současnou stepí.
00:38:53 A pak následuje ještě jeden návrat na naše naleziště,
00:38:56 kdy sem poskládali všechny tyhle kameny.
00:38:58 Celé toto místo pokryli kameny a definitivně plošinu zakryli.
00:39:03 Je samozřejmě jasné, že kdyby chtěli jednoduše plošinu
00:39:06 zničit nebo se zbavit soch, tak by určitě nepřicházelo v úvahu
00:39:10 použít tak složité postupy.
00:39:13 Tady nejde o destrukci, ale možná o změnu funkce těchto struktur.
00:39:26 V historii pádu hypotetického pádu civilizace Velikonočního ostrova,
00:39:31 kdy byly plošiny zničeny, existuje rovněž záhada
00:39:34 vulkanického lomu Rano Raraku, ve kterém můžeme ještě dnes spatřit
00:39:38 desítky soch zapuštěných do země, ale také úctyhodný počet těch,
00:39:43 které jsou dosud nedokončené.
00:39:47 Když se na ně dobře díváme, opět jde o jistý druh iluze.
00:39:51 Všechny tyto sochy, ať už hotové nebo nedokončené, nejsou stejné
00:39:54 jako ty, které byly převáženy v předchozích staletích po ostrově.
00:39:59 Největší rozdíl je v očích.
00:40:02 Převážené sochy, které pak byly vztyčeny na oltářích, mají dutiny,
00:40:06 v nichž mohly být inkrustací znázorněny oči.
00:40:09 Tato inkrustace se často vytvářela z korálů, našly se 2, 3 případy,
00:40:14 a zornice byly z obsidiánu nebo růžové strusky.
00:40:18 Sochy z vulkanického lomu mají silně zkosenou hranu,
00:40:21 která charakterizuje jejich obličej, ale do které není možné
00:40:25 dát nějakou inkrustaci.
00:40:27 Další rozdíl je v tom, že i když jsou velké,
00:40:29 větší než ostatní, jsou mnohem tenčí. Kromě obličeje.
00:40:33 Výrazný je pouze nos. Zadní část je ale úplně plochá.
00:40:37 Tím pádem je vrcholek hlavy zcela úzký a není možné
00:40:40 na něj položit velké drdoly, které vidíme u jiných soch.
00:40:44 Velké drdoly z růžové strusky. Nazýváme je klobouky.
00:40:48 Ve skutečnosti jim Polynésané říkali "pukao",
00:40:52 což jednoznačně znamená drdol.
00:40:55 Tyto sochy jsou tedy nevidomé, a navíc nemůžou nést na hlavě
00:41:00 svou ozdobu. Také jsou hodně velké.
00:41:03 Daleko větší než ty, které kdy byly převáženy po ostrově.
00:41:06 Některé jsou vysoké od 10 do 15 metrů.
00:41:09 Takže pokud je udělali tak vysoké, museli vědět, že je po ostrově
00:41:13 nebudou převážet.
00:41:16 Proč už je nechtěli převážet? Protože už nebylo dřevo?
00:41:19 Mohli si dovolit nějaké lepší řešení? To je hypotéza.
00:41:23 Nebo k tomu měli jednoduše jiné důvody.
00:41:25 Mohli klidně vytvářet velké sochy, protože je chtěli nechat tady.
00:41:29 Přesto to místy vypadá, že sochaři svou práci právě opustili.
00:41:33 Existuje celá řada známých soch, které nebyly dokončeny.
00:41:37 Ale když se na ně dobře podíváme, upřímně řečeno, některé z nich
00:41:40 mohly být dokončeny. Samozřejmě, vypadají skutečně jako nedokončené,
00:41:44 ale u celé řady dalších vidíme, že si nevěděli rady s tím,
00:41:48 jak svou práci dokončit.
00:41:51 Máme tu jakýsi nástin soch, polotovar, nebo jejich
00:41:53 dokončenou část, ale v žíle, takže se nedalo pokračovat.
00:41:56 Dále práci skončili proto, že jiná socha byla už vytesána kolmo.
00:42:00 Nebo proto, že několik centimetrů za bradou už narazili na trhlinu
00:42:04 ve skále.
00:42:06 Představa, že všechny polotovary, které vidíme zde v lomu
00:42:09 Ranu Raraku, by měly být dokončeny, je nepravděpodobná.
00:42:12 Kromě toho je to nelogické.
00:42:14 Tady se přece setkáváme s lidmi, kteří už vytesali stovky soch!
00:42:17 Byli zkušení, přemístili stovky soch po ostrově. Věděli, co dělají.
00:42:22 A bylo by tedy naprosto udivující, kdyby úmyslně začali s tesáním soch
00:42:26 tam, kde by je nebylo možné dokončit, nebo je odtud vyprostit.
00:42:29 To by znamenalo samozřejmě zavrhnout zkušenosti získané
00:42:33 během předchozích několika staletí.
00:42:35 Tak mě spíše napadá, že opravdovým cílem tvůrců bylo
00:42:39 "humanizovat" část těchto útesů.
00:42:41 Bylo důležité sochy načrtnout, naznačit, nebo je někdy
00:42:44 skoro dokončit, ale na místech, odkud nebyla šance
00:42:47 je přemístit jinam.
00:42:50 Stalo se Rano Raraku jistým druhem svatyně,
00:42:53 shromažďující všechny předky?
00:42:56 Pro poznání významu tohoto vulkánu je samozřejmě nutné pochopit
00:42:59 v první řadě chronologický vývoj.
00:43:02 V jaké době vznikla veškerá tato díla?
00:43:04 Bylo to před, po, nebo během využívání plošin Ahu?
00:43:07 Existuje málo prvků, které umožňují stanovit časový údaj.
00:43:11 Většina nedokončených soch leží v rudných žílách.
00:43:14 Některé kusy skály se oddrolily.
00:43:17 Celkově má člověk dojem, že tady se již vulkanický lom
00:43:20 přestal využívat.
00:43:22 Ke změně došlo až po období, kdy se sochy přepravovaly.
00:43:25 Navíc, všechny dokončené stojící sochy jsou výhradně
00:43:28 na vnější části vulkánu, takže by přesunům dalších soch
00:43:32 nutně bránily. Vytvářejí přímo zábranu!
00:43:35 Pokusíme-li se spustit sochu přes skalní útesy, zarazí se o ty,
00:43:38 co jsou dole, co se tyčí ze země. Takže to vypadá,
00:43:42 že jsme svědky konečné fáze.
00:43:44 Nakonec tu máme ještě drobnost, trochu podružnou, ale přesto tu je:
00:43:48 Na jedné ze soch zde dole je vyryta loď.
00:43:50 Zřetelně jde o trojstěžník, loď západního typu.
00:43:53 Ta rytina se objevila až po odstranění nánosu,
00:43:56 který sochu pokrýval. To znamená, že jde o novodobý výtvor,
00:44:00 protože takovou loď mohli obyvatelé ostrova spatřit až v 18. století.
00:44:06 Skoro všude po obvodu ostrova můžeme spatřit zcela osamělé
00:44:10 ležící sochy, jako by je někdo náhle při převozu opustil.
00:44:18 Stejně jako tomu bylo u lomu, i zde podle legendy kmenová válka
00:44:22 náhle přerušila přemisťování soch k předurčeným plošinám.
00:44:27 Je jich skoro stovka, ale nikdy se zatím nestaly předmětem výzkumu.
00:44:33 S pomocí Claudia Christina a jeho týmu zahájil Nicolas Cauwe
00:44:36 výzkum jedné z těchto opuštěných soch.
00:44:51 A dočká se překvapení. Objeví jámu, určenou k zasazení sochy,
00:44:55 vyhloubenou do čedičové skály.
00:44:58 Tato socha tedy leží na místě svého plánovaného umístění.
00:45:02 Byla již usazená do jámy, a teprve později ji někdo úmyslně povalil,
00:45:07 stejně jako moai u plošin Ahu.
00:45:09 Zdá se, že všechny sochy, mimo lom Rano Raraku,
00:45:12 byly pečlivě položeny.
00:45:16 Můžeme tedy mluvit o změně tradice nebo všeobecně rozšířených kultů?
00:45:22 Tato hypotéza je o to lákavější, že na konci historie
00:45:25 Velikonočního ostrova, tím myslím období od 17. století -
00:45:29 se objevuje kult boha Maké Maké.
00:45:32 Zdejší obyvatelé si v této době nejen vymysleli boha,
00:45:35 ale na svou dobu mu vytvořili i velice zvláštní kult.
00:45:39 Kult, se kterým se setkali první misionáři ještě v 19.století.
00:45:43 Máme o něm přímá svědectví.
00:45:46 Tohoto boha reprezentují především jeho oči.
00:45:48 Důležitý je jeho pohled. Máme dojem, že to přechází
00:45:51 z jednoho kultu do druhého.
00:45:53 Předci upírali pohled, řídili svět, a pak jim někdo oči odebere,
00:45:57 nebo je oslepí tím, že nevytvoří u soch dutiny pro inkrustované oči,
00:46:01 a pohled přejde na boha Maké Maké.
00:46:06 Zobrazení boha Maké Maké se na Velikonočním ostrově
00:46:09 zachovalo v hojném počtu.
00:46:11 Dnes jde o jeden z nejčastějších motivů skalního umění.
00:46:15 Často jsou znázorňovány právě jeho oči.
00:46:17 Nebo za boha vystupuje jeho zástupce, ptačí muž,
00:46:20 což byl člověk, který byl každý rok vybrán na základě vítězství
00:46:24 v závodě. Šlo tehdy o velmi nebezpečnou a krutou soutěž.
00:46:27 Obyvatelstvo Velikonočního ostrova se pravidelně shromáždilo
00:46:31 na okraji jednoho z vulkánů, Rano Kau, jehož kráter dnes
00:46:34 v sobě ukrývá největší jezero.
00:46:37 Pod římsou vulkánu, mezi jezerem a mořem,
00:46:39 byla postavena vesnička Orongo, s domy z nasucho kladených kamenů.
00:46:44 Zde se shromáždila většina obyvatel ostrova a každý kmen,
00:46:48 každý rod mohl poslat jednoho závodníka.
00:46:51 Ten musel sešplhat ze skály až k moři, přeplavat malou úžinu,
00:46:54 aby se dostal na ostrůvek Montunui, kde pak čekali účastníci závodu
00:46:58 na stěhovavé ptáky.
00:47:02 Vyhrál ten, který jako první našel v daném roce vejce
00:47:05 a přinesl ho až do vesnice Orongo.
00:47:08 Musel tedy znovu přeplavat úžinu, vyšplhat se po skále,
00:47:11 přiběhnout do vesnice a všem neporušené vejce ukázat.
00:47:35 Ostrůvek Montunui je velmi významný,
00:47:38 protože je na něm 21 jeskyní a některé jsou vyzdobené.
00:47:42 Na tomhle místě najdeme spoustu nástěnných rytin a maleb.
00:47:46 K bohatství tohoto ostrůvku patří i několik ptačích druhů,
00:47:49 které zde hnízdí.
00:47:55 Muž, kterému se jako prvnímu podařilo přinést vejce,
00:47:59 se stal na jeden rok "Ptačím mužem".
00:48:01 Získal velmi rozsáhlé pravomoci, mohl vyhlásit nebo zrušit tabu.
00:48:06 Tato práva, která se obnovovala při každé nové soutěži,
00:48:10 ho přibližovala k bohu Maké Maké, jehož byl představitelem.
00:48:18 Hlavní postavou, kterou v těchto jeskyních najdeme -
00:48:21 a to jak na reliéfních plastikách s malbami, tak také na rytinách -
00:48:25 je maska Maké Maké, na níž jsou důležité především oči,
00:48:29 které skutečně upřeně hledí před sebe.
00:48:32 Četné masky najdeme rovněž na nalezišti Orongo,
00:48:35 tedy nahoře nad útesem. A také na deskách,
00:48:38 říkáme jim "papas".
00:48:39 Jsou to vulkanické desky s rytinou masky.
00:48:42 Vyskytují se především v Tonga Riki.
00:48:46 U obyvatel Velikonočního ostrova šlo zřejmě o projev
00:48:49 postupné změny kultu a náboženských praktik.
00:48:53 Možná od chvíle, kdy došlo k odlesnění ostrova.
00:48:56 Patřili obři z Velikonočního ostrova do období
00:48:59 již opuštěného kultu?
00:49:01 Důležité je především zjistit, co tyto velké sochy představovaly.
00:49:05 Víme, že pro polynéské společnosti měl zásadní význam kult předků.
00:49:09 Bohové stvořili svět, stvořili lidi a světový řád,
00:49:12 ale řízení světa svěřili předkům, a polynéské společnosti
00:49:17 ke svému fungování své předky neustále potřebovaly.
00:49:20 Šlo proto o výrazně roztříštěnou společnost,
00:49:23 protože předci samozřejmě omezovali své působení jen na svůj rod,
00:49:27 své potomstvo. Takže vidíme, že společnost byla relativně
00:49:31 roztříštěná, že kmeny hospodařily samostatně.
00:49:34 Tehdy velké sochy, jak to ostatně vidíme na Velikonočním ostrově,
00:49:37 začnou převážet po celém ostrově, staví je na oltáře,
00:49:40 jejichž umístění respektuje rozložení tehdejších vesnic.
00:49:45 Jsme si prakticky jistí, že tyto sochy nepředstavují
00:49:48 žádného konkrétního předka, ale jeho zobecněný symbol,
00:49:51 jehož prostřednictvím lze přivolat ducha předků, když nastane potřeba
00:49:55 s nimi komunikovat. Sochy z lomu, které jsou trochu jiné,
00:49:59 téměř jistě představují totéž.
00:50:02 Jenže byly vytvořeny bezpochyby v jiné době, kdy už nebyla taková
00:50:05 potřeba komunikovat s předky, a nebylo nutné je převážet
00:50:08 do blízkosti potomků.
00:50:10 Ale všechny sochy byly shromážděny v lomu, podobně jako když křesťané
00:50:14 jednají se svými svatými.
00:50:17 Svatí jsou významní mrtví, kteří nepatří jen svým vlastním
00:50:21 potomkům, ale celém světu.
00:50:23 Možná tito předci, uzavření ve vulkanickém lomu,
00:50:26 jsou takovým typem významných mrtvých, kteří už nemůžou pomáhat,
00:50:30 nebo patřit jednomu konkrétnímu rodu.
00:50:33 Ale už jsou univerzálnější, jako by umožňovali "globalizovat"
00:50:36 politicko-náboženský a společenský život na Velikonočním ostrově.
00:50:42 Když navštívíte Velikonoční ostrov, uvidíte všechny ty sochy,
00:50:45 jak jsou způsobně seřazené jedna vedle druhé
00:50:48 před svým kamenným podstavcem.
00:50:51 Prostě jen nestojí na svých plošinách, ale leží před nimi,
00:50:54 obličejem k zemi, a ne - zákonitě vždy,
00:50:56 ale na mnoha plošinách
- neleží jen tak na zemi,
00:50:59 ale je na nich navršená velká hromada kamenů,
00:51:02 která je prakticky přikrývá.
00:51:05 Tyto sochy tedy nebyly povaleny kvůli nějakým bojům, neshodám
00:51:09 nebo chaosu na ostrově, ale byly takto uloženy,
00:51:13 v některých případech pohřbeny, a to z důvodů změny víry.
00:51:19 Předci už ztratili dobrou pověst.
00:51:22 Začali do určité míry brzdit změny řádu světa,
00:51:25 a bylo třeba je odsoudit. Zdá se tedy,
00:51:29 že v jistém okamžiku uctívané předky nahradili noví Bohové.
00:51:41 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2012
Francouzský učenec Guillaume de Hevesy upozornil na jistou podobnost mezi písmem nalezeném na Velikonočním ostrově – a tím, co odhalily v roce 1930 vykopávky kolem řeky Indu, v Mohendžodaru, na Pahorku mrtvých. Zde byly objeveny malé alabastrové pečetě, na kterých je zaznamenáno písmo velmi se podobající písmu na dřevěných destičkách z Velikonočního ostrova. Odtud vychází úvaha, že možná existovalo spojení mezi starobylou civilizací na řece Indus a Velikonočním ostrovem. Pouze archeologie nám může poodhalit střípky těchto záhad.
