Nález šperků a zlatých předmětů nesmírné hodnoty – uprostřed bojů a intrik dvacátého století. Francouzský dokument
00:00:04 Česká televize uvádí francouzský dokumentární film
00:00:22 Objev pokladu v hlubinách země byl vždycky něco fascinujícího
00:00:26 a vyvolával u lidí touhu po bohatství.
00:00:34 Když se ale mělo jednat o zlato zmiňované v Homérových spisech,
00:00:38 byl to okamžik, kdy se mýtus protnul s historií.
00:00:44 V roce 1870 zahájil archeolog Heinrich Schliemann vykopávky
00:00:48 na kopci Hissarlik, v dnešním Turecku.
00:00:53 Byl přesvědčený, že se zde nachází bájné město Troja.
00:00:59 Snil o tom, že právě jeho jméno bude jednou spojeno
00:01:03 s takovým objevem.
00:01:05 Když kopal více než 10 metrů hluboko, a narazil na hradbu
00:01:08 se dvěma branami, okamžitě uvěřil, že to jsou brány Priamského paláce,
00:01:13 popisovaného v Illiadě.
00:01:21 Právě v tomto místě našel nečekaně velké množství
00:01:24 šperků a zlatých předmětů, které označil jako Priamský poklad.
00:01:33 Schliemann by si však asi jen stěží dokázal představit,
00:01:36 jaký neobyčejný osud jeho objev bude mít.
00:01:40 Tento poklad nesmírné hodnoty se ocitl uprostřed bojů a intrik
00:01:44 dvacátého století.
00:01:46 Putoval po Evropě a překonal různé historické zvraty.
00:01:50 Žádaný, utajovaný, ukrývaný. Dodneška se o něj vedou spory.
00:01:57 TROJSKÝ POKLAD
00:02:07 Můj otec mi s nadšením líčil skutky Homérových hrdinů
00:02:10 a události trojské války.
00:02:15 Byl jsem smutný, když mi vyprávěl, že město Troja bylo zcela zničeno,
00:02:20 že zmizelo z povrchu zemského a nezůstala po něm
00:02:23 ani ta nejmenší stopa.
00:02:27 Děkuji nebesům, že se mi podařilo i přes všechny útrapy
00:02:30 mé nelehké kariéry uchovat si přesvědčení,
00:02:34 že město Troja existovalo. Heinrich Schliemann
00:02:46 Schliemann byl ambiciózní muž, který zbohatl obchodem.
00:02:50 Kontakty měl od Ameriky až po Rusko.
00:02:53 Byl výjimečně nadaný na řeči, mluvil dvanácti jazyky.
00:02:57 A díky svému oportunismu dokázal shromáždit obrovské jmění.
00:03:02 Měl tak dostatek prostředků, aby mohl uskutečnit své sny.
00:03:06 V padesáti letech se přestal zabývat obchodem
00:03:09 a věnoval se archeologii.
00:03:16 Pracovali jsme tu 3 roky, se 150 dělníky.
00:03:21 Objevili jsme polovinu antického města,
00:03:24 odstranili 250.000 kubíků sutě a objevili jsme Priamský poklad,
00:03:30 poklad bájného krále, bájného města, z bájné doby.
00:03:37 Hřeje mě myšlenka, že objevení Troji si zaslouží
00:03:40 uznání většiny civilizovaného světa.
00:04:14 Nacházíme se na místě původní polohy Troji.
00:04:17 Věděli jste, že Troja byla zničena hned devětkrát?
00:04:21 Požáry, zemětřesení, války.
00:04:24 A potom zmizela.
00:04:26 Tyto civilizace nám však zanechaly vzácný poklad.
00:04:30 Říkáme mu Priamský poklad, poklad pana Schliemanna.
00:04:36 Schliemannovy objevy ve své době vyvolaly spoustu kritiky.
00:04:39 Odborníci ho nechtěli brát vážně.
00:04:42 Pro ně byl především dobrodruhem bez skrupulí.
00:04:48 Obvinili ho, že při vykopávkách vůbec nepoužíval
00:04:52 tradiční archeologické postupy, a že se snažil pouze o to,
00:04:56 aby objevil důkazy pro svou tezi o existenci Troje,
00:05:00 coby města krále Priama.
00:05:04 Schliemann nicméně zavedl nový přístup v archeologii.
00:05:08 Doktor Klaus Goldman, německý archeolog, nám vysvětlí proč.
00:05:15 Tehdy se kopalo vždycky podél zdí.
00:05:21 Hledaly se paláce, možná také zlato, velké poklady.
00:05:27 Ale keramika, obyčejná keramika, té si nikdo nevšímal.
00:05:36 Schliemann však ano, a za to mu musíme být vděční.
00:05:45 Postavení Schliemanna ve vědeckém světě je ještě dnes zpochybňováno.
00:05:51 Vědecké společenství nicméně uznává, že Schliemann učinil
00:05:56 pro archeologii některé důležité objevy.
00:06:07 Schliemann své protivníky rozčiloval navíc ještě tím,
00:06:11 že sděloval výsledky své práce široké veřejnosti.
00:06:14 Činil tak prostřednictvím tisku.
00:06:17 Byl prvním, kdo umožnil fotografům přístup na své naleziště.
00:06:22 Dělal všechno, aby si vytvořil svou vlastní legendu.
00:06:27 Neváhal dokonce ani upravovat skutečnosti týkající se
00:06:30 jeho vlastních objevů.
00:06:33 Zlaté klenoty a další předměty sice byly objeveny
00:06:36 na různých místech naleziště, ale Schliemann předstíral,
00:06:39 že poklad vykopal sám společně s manželkou Sofií,
00:06:42 a sice na jednom místě u zdi.
00:06:45 Jeho ženu vidíme zde, ozdobenou diadémem Heleny Trojské.
00:06:49 Tato fotografie byla ve své době zveřejněna v různých novinách
00:06:53 a časopisech po celém světě.
00:06:56 Stala se ikonou Schliemannových objevů.
00:07:01 Schliemann si přál důstojné a honosné místo,
00:07:04 kam by svůj poklad mohl uložit.
00:07:07 Váhal mezi carským Ruskem, pařížským Louvrem či Řeckem
00:07:10 s antickými kořeny.
00:07:12 Byl rozpolcený, lákal ho zisk i sláva.
00:07:16 Po celé Evropě hledal nejlepšího kupce.
00:07:21 Moje milovaná Sofie, zaplatil jsem 50 000 franků,
00:07:26 a Turecko se zřeklo všech nároků na můj objev.
00:07:30 Nikdy svou sbírku nedám Německu.
00:07:34 Závistiví profesoři se tam ke mně vždycky chovali neuctivě.
00:07:39 O Priamském pokladu tvrdili, že je to mystifikace.
00:07:48 Veškerá jednání o předání sbírky ale ztroskotala.
00:07:52 Rusko můj návrh odmítlo. Anglie vyčkává.
00:07:56 Francie neodpověděla a Itálie váhá.
00:08:08 Rozuzlení bylo nečekané.
00:08:11 Národ, který si přál získat jeho poklad, byl nakonec ten německý.
00:08:16 Je to jeho rodná země, ze které vždy utíkal a kterou nenáviděl.
00:08:19 Ale Německo nakonec bylo jedinou zemí, kde ho čekala úcta
00:08:23 a uznání jeho kolegů.
00:08:30 Umístění pokladu do Berlínského muzea prehistorie
00:08:34 bylo výsledkem úsilí Rudolfa Virchowa, archeologa
00:08:41 a excelentního specialisty na antické vykopávky.
00:08:50 Přesvědčil Schliemanna, aby svůj poklad předal německému lidu.
00:08:56 Poklad měl být přechováván v hlavním městě Říše, v Berlíně.
00:09:02 Jedinou podmínkou bylo, že výstavní sál ponese jméno
00:09:07 "Sál Heinricha Schliemanna".
00:09:11 Celá věc se řešila až na těch nejvyšších místech,
00:09:15 dokonce i sám Bismarck se podílel na konečném rozhodnutí.
00:09:20 Tak se nakonec dospělo k označení pokladu jako "daru německému lidu",
00:09:26 daru, který se posléze stal národním pokladem.
00:09:36 Všemocná německá říše tedy měla čím podpořit
00:09:39 své nacionalistické teze.
00:09:42 Ze Schliemanna učinila po jeho smrti lidového hrdinu.
00:09:45 V této mystifikaci pak pokračovala a rozvíjela ji i tzv. Třetí Říše.
00:09:53 Poklad byl po celých 50 let umístěn v sále Heinricha Schliemanna
00:09:57 Berlínského muzea prehistorie.
00:10:00 Pak na 40 let zmizel, aby se poté za velmi podivných okolností
00:10:06 znovu objevil. Tentokrát v Moskvě!
00:10:23 Ty nejkrásnější kusy dnes můžete spatřit
00:10:26 v Puškinově muzeu krásných umění.
00:10:28 Dohlíží na ně Vladimir Tolstikov, kurátor muzea.
00:10:43 Hlavní položkou tohoto pokladu je tento slavný diadém,
00:10:47 kterému se hned začalo říkat "diadém krásné Heleny",
00:10:51 Heleny Trojské. Je uložen v této vitríně.
00:10:56 Diadém a náušnice vytvářejí celek.
00:11:04 Diadém tvoří zlaté řetízky.
00:11:10 V každém očku je malý štítek, je jich tu celkem přes 6.000.
00:11:16 Samozřejmě všechny plíšky byly vyrobeny ručně.
00:11:24 Z pokladu pochází i slavná nádobka ve tvaru loďky,
00:11:29 s dvojitým držadlem a dvojí nálevkou.
00:11:33 Pohár váží více než 600 gramů.
00:11:45 Všechny tyto předměty sloužily královským a kněžským účelům.
00:11:50 To spolu souviselo. Byly tedy určeny k posvátným rituálům.
00:11:58 Nikde jinde na světě nenajdete takový diadém, ani takovou nádobu.
00:12:03 Jsou to naprosto unikátní kusy.
00:12:07 Schliemann tak, aniž by to věděl, otevřel novou kapitolu
00:12:11 v historii oblasti kolem Středozemního moře.
00:12:22 Několik vědeckých studií přitom potvrdilo, že se nejedná
00:12:26 o Priamský poklad, jak to prohlašoval Schliemann,
00:12:29 ale o soubor cenných předmětů, pozůstatků po neznámé civilizaci,
00:12:33 která tu existovala již 2000 let před naším letopočtem.
00:12:41 Během posledních vykopávek na nalezišti Troje, v roce 1890,
00:12:46 objevil Schliemann poslední poklad svého života.
00:12:51 Tyto čtyři sekery. Jsou to sekery vytesané z kamene.
00:12:58 Schliemann sám považoval tato čtyři mistrovská díla
00:13:02 za nejdůležitější a nejcennější nález svého života.
00:13:06 Požádali jsme odborníky, aby je prozkoumali.
00:13:09 Použili k tomu mimo jiné halogenové světlo.
00:13:12 A při hlubším zkoumání zjistili, že jsou na nich stopy zlata.
00:13:18 Schliemann ty zlaté stopy nemohl vidět, v té době ještě analýza
00:13:21 pomocí halogenového světla neexistovala.
00:13:24 Zbytky zlata dokazovaly, že tyto sekery jsou prastaré.
00:13:28 Odhadem více než 4000 let.
00:13:31 Je jasné, že tady už nemůže jít o Priam.
00:13:36 Přesto se jméno nálezu nezměnilo, stále se mu říká Priamský poklad.
00:13:42 Je to jako pečeť, symbolizující jeho osud.
00:13:46 Vyšel z turecké země, v Německu jej uctívali,
00:13:49 pak na 40 let zmizel a dnes ho obdivují v Rusku.
00:13:54 Abychom pochopili všechny spletité souvislosti jeho pohnuté historie,
00:13:57 musíme se vrátit až do doby Třetí Říše.
00:14:01 V té době ještě poklad zářil v Berlínském muzeu.
00:14:17 Od nástupu k moci v roce 1933 považoval Hitler umělecká díla
00:14:22 za základ svého projektu renesance německé kultury.
00:14:27 Jeho postupující expanzi a nadvládu v Evropě
00:14:30 doprovázelo drancování a vykrádání muzeí i soukromých sbírek.
00:14:45 Hitler měl v úmyslu vytvořit monumentální muzeum,
00:14:49 které by obsahovalo prestižní sbírky odpovídající jeho představám
00:14:52 o světě a o umění.
00:14:55 Plánoval ho postavit v Rakousku, v Linzi, svém rodném městě.
00:15:01 Mezi největšími vystavovanými skvosty měl mít své čestné místo
00:15:05 i Priamský poklad.
00:15:11 Před vypuknutím války chtěl Hitler své umělecké sbírky chránit,
00:15:15 a tak nařídil svým vojákům, připravit pro ně bezpečné zázemí.
00:15:27 Ještě před válkou, v roce 1939, připravilo Muzeum prehistorie
00:15:32 a dávné historie v Berlíně 3 bedny, ve kterých mělo být uloženo
00:15:37 nejenom zlato z Troje, ale i všechny další zlaté, stříbrné
00:15:41 a bronzové předměty.
00:15:50 Podzemní prostory muzea ale nebyly dostatečně chráněné
00:15:53 proti leteckým útokům. A proto bylo v roce 1940 rozhodnuto
00:15:58 přemístit tyto 3 bedny do budovy Pruské státní banky.
00:16:15 V červnu 1941 napadlo Německo Sovětský svaz.
00:16:19 Východní fronta se stala dějištěm velké války,
00:16:22 která skončila až v roce 1945.
00:16:26 Ale až do roku 1943 Němci postupovali,
00:16:29 po milionech zabíjeli vojáky i civilisty,
00:16:31 bez přestávky ničili a rabovali.
00:16:44 Východní země se tehdy proměnily v obrovské bitevní pole,
00:16:47 kde bylo všechno zničeno.
00:16:51 Ruská armáda odolávala.
00:16:53 Postup nacistických vojsk byl zastaven u Stalingradu.
00:16:59 Zatímco ještě zuřila bitva, v kancelářích v Moskvě
00:17:02 už mysleli na budoucí vítězství.
00:17:05 Byl vytvořen seznam všeho, co by se dalo v Německu
00:17:08 i v dalších státech Fašistické osy zabavit,
00:17:10 aby byly vykompenzovány těžké ztráty lidské i materiální.
00:17:20 Po dvou letech urputného boje začali Rusové vítězit.
00:17:25 Vítězství se tedy nakonec přiklonilo na druhou stranu,
00:17:28 konec války se blížil.
00:17:46 V únoru 1945 se na konferenci v Jaltě rozhodlo,
00:17:50 jak si vítězové mezi sebou rozdělí sféry vlivu.
00:17:54 Lidské i materiální ztráty Ruska byly obrovské.
00:17:58 Stalin proto učinil z válečných reparací
00:18:01 zásadní otázku vyjednávání.
00:18:05 Podstatou celé věci byla skutečnost,
00:18:10 že mocnosti se na konferenci v Jaltě měly dohodnout na tom,
00:18:15 kdo dostane válečné reparace a v jaké formě.
00:18:27 Při vyjednávání Spojenců o otázkách válečných reparací
00:18:31 se rovněž diskutovalo o kulturních statcích.
00:18:35 Formálně ale k dohodě nedošlo.
00:18:38 Nakonec řekli: Každý si může ponechat to, co najde na území,
00:18:42 které se později stane jeho okupační zónou.
00:18:46 Stalin nechal sestavit speciální komando, které mělo za úkol
00:18:50 zabavovat umělecké předměty v Německu.
00:18:53 Do něj patřil i Andrej Belokopytov.
00:18:57 Před svou smrtí vyprávěl o této své zkušenosti,
00:19:00 která ho dovedla až na cestu za Priamským pokladem.
00:19:04 V polovině února 1945 si mě pozval lidový umělec
00:19:10 Ivan Michajlovič Moskvin.
00:19:13 Tehdy byl ředitelem Uměleckého divadla v Moskvě,
00:19:16 kde jsem pracoval v administrativě.
00:19:23 Svěřil mi: Právě jsem dostal rozkaz.
00:19:29 Vysoké velení armády a Rada pro kulturní otázky
00:19:33 tě vybraly, abys nalezl a uchoval umělecké předměty,
00:19:36 které Němci sebrali v Sovětském svazu,
00:19:40 ale také předměty z německých muzeí.
00:19:48 Na konci února vyjel zvláštní vlak s přibližně 300 lidmi
00:19:54 k prvnímu běloruskému frontu.
00:19:58 Vezl automobily, psací stroje a další materiál a zařízení.
00:20:08 Bylo rozhodnuto, že zaměstnanci divadel, historikové umění
00:20:12 i ředitelé muzeí dostanou uniformy.
00:20:15 Během jednoho dne byli povýšeni do důstojnického stavu.
00:20:19 Stali se z nich velitelé.
00:20:22 Byli posláni do armády, aby zde dohlíželi
00:20:24 na zabavování artefaktů v Německu.
00:20:27 Blížící se příchod spojeneckých a sovětských vojsk do Berlína
00:20:30 přinutil Hitlera nařídit evakuaci uměleckých děl z města.
00:20:36 Všechno už bylo připraveno na jejich převoz a uložení
00:20:39 do chráněných skladů a jeskyní ve vzdálených rakouských horách.
00:20:47 Nejcennější díla opustila Berlín.
00:20:51 Priamský poklad však i přes jasné příkazy zůstal ve městě.
00:20:59 Na poklad dohlížel Wilhelm Unverzagt,
00:21:02 slavný archeolog a ředitel muzea.
00:21:04 Na bednách, ukrytých v bunkru ve věži, dokonce i spal.
00:21:13 Nechtěl riskovat vyslání tak cenných předmětů do válečné zóny.
00:21:17 Obával se, aby poklad nepadl do nepravých rukou.
00:21:20 Věděl, že největším nebezpečím jsou lupiči.
00:21:23 Zvlášť v situaci, kdy už některá území přestala být
00:21:26 pod kontrolou jedněch, ale ještě se jich neujali ti druzí.
00:21:43 Když byla zahájena ofenziva na Berlín, naší skupině se podařilo
00:21:47 skutečně tentýž den dojet na území zoologické zahrady.
00:21:58 Prvním naším úkolem bylo vniknout do bunkru pod věží.
00:22:03 To byla taková krychlová stavba, která měla na střeše
00:22:07 protiletadlovou obranu.
00:22:13 V jejích prostorách byly uskladněny předměty pocházející z muzeí.
00:22:22 Byly to různé fragmenty, větší i menší, z různých míst.
00:22:27 Obrazy bitev mezi bohy a titány.
00:22:36 A přímo vedle nich stály 2 nebo 3 bedny, vypadaly nenápadně.
00:22:42 Otevřeli jsme je. A jaké bylo naše překvapení!
00:22:46 Bylo to Priamské zlato, Schliemannův poklad!
00:23:00 Právě Wilhelm Unverzagt přinutil ruské důstojníky,
00:23:04 aby se o poklad postarali.
00:23:06 Nic jim neskrýval, naopak, dal jim maximum informací,
00:23:09 aby zajistil, že budou na poklad opravdu dávat pozor.
00:23:15 Belokopytov musel jednat rychle.
00:23:17 O okupačních zónách v Berlíně už bylo rozhodnuto
00:23:20 na Jaltské konferenci, a toto místo se nacházelo
00:23:23 v budoucí britské zóně. Věděl, že nemůže dopustit,
00:23:26 aby se pokladu zmocnili Spojenci.
00:23:31 Aby se mohl pustit do evakuace pokladu,
00:23:34 musel se nejdřív sejít s maršálem Žukovem,
00:23:36 vrchním velitelem a vrchním správcem
00:23:39 okupovaných německých území.
00:23:44 Vstoupil jsem do kanceláře maršála Žukova.
00:23:49 Plukovník Belokopytov se hlásí.
00:23:51 Pokud takové poklady, jako je Pergamský oltář,
00:23:54 či Priamské Schliemannovo zlato, neodneseme do tří dnů,
00:23:58 pak to všechno poputuje do Ameriky.
00:24:01 Odpověděl mi: "Proč už tedy nejsou pryč?"
00:24:04 "To nevím, upozorňoval jsem na to už několikrát, na více místech."
00:24:09 Řekl: "Vezměte si s sebou oddíl ženistů, na 20 hodin."
00:24:15 Evakuace začala okamžitě a zlato cestovalo do Moskvy.
00:24:19 O dva dny později pak do Puškinova muzea.
00:24:54 Jen několik lidí vědělo, že poklad opustil Berlín
00:24:57 v kamionech Rudé armády.
00:25:02 Když se zjistilo, že zmizel, všechny pohledy se pak upřely
00:25:06 na Spojené státy.
00:25:08 Pravdou je, že mezi květnem a listopadem 1945,
00:25:12 v chaosu osvobozování Berlína, nebyli Rusové jediní,
00:25:15 kteří se hnali za kořistí.
00:25:24 I Američané se ještě před příchodem Rudé armády zmocnili mnohých
00:25:29 uměleckých děl.
00:25:50 Jakmile byly stanoveny okupační zóny,
00:25:53 Roosevelt žádal od svých vojáků, v rozporu s příkazy Stalinovými,
00:25:57 aby v Německu nic nekonfiskovali.
00:25:59 Všechno mělo zůstat na místě, nic nemělo sloužit jako kořist.
00:26:04 Po Rooseveltově smrti však nový prezident Truman změnil názor.
00:26:08 Část berlínských obrazů se mohla stát válečnou kořistí.
00:26:14 Tehdy došlo v americké armádě ke slavné vzpouře.
00:26:17 Vojáci sepsali zvláštní prohlášení, ve kterém stojí:
00:26:21 Umělecká díla jsou součástí kulturní identity každé země.
00:26:26 Nemůžeme trestat národ tím, že je zabavíme.
00:26:29 Tak není možné se chovat, to by byl zločin.
00:26:35 Vyvolali tím tak bouřlivé polemiky po celém světě,
00:26:37 že Truman nakonec musel změnit názor.
00:26:41 Američané, Angličané i Francouzi vytvořili na německém území
00:26:45 síť skladů, ve kterých shromáždili sbírky z německých muzeí.
00:26:50 Celých 10 let se umělecká díla, která ukradli nacisté,
00:26:54 vracela do zemí původu, jejich původním vlastníkům.
00:26:58 Pokud ovšem nezahynuli ve válce.
00:27:01 Rusko se toho nezúčastnilo, ale přesto z těchto restitucí
00:27:06 mělo užitek.
00:27:14 Mnohé předměty se ztratily, jiné se vrátily do Berlína.
00:27:19 Zůstalo ale poměrně velké množství těch, po kterých nebylo ani stopy.
00:27:28 Proto jsem měl všechny důvody věřit, že Trojský poklad
00:27:32 se spíš nachází někde na dně nějakého jezera,
00:27:35 než v kamionech Rudé armády.
00:28:05 Grigorij Kozlov, moskevský historik umění,
00:28:08 zasvětil několik let svých výzkumů osudu Priamského pokladu.
00:28:14 Nabízí se otázka:
00:28:17 proč se tolik let myslelo, že je Priamské zlato v Americe?
00:28:21 Bylo to proto, že Unverzagt, stejně jako skoro všichni
00:28:24 tehdejší němečtí archeologové, byl nacista.
00:28:28 Archeologie byla považovaná za ideologickou vědu.
00:28:32 A po válce mu zakázali pracovat.
00:28:35 Mysleli si, že všechno, co vyprávěl o předání zlata Rusům,
00:28:40 byla jenom lež, že všechno ukryl a že nikdy nemohl neposlechnout
00:28:44 Hitlerovy příkazy.
00:28:48 Až do své smrti stále opakoval, že všechno mají v rukou Rusové,
00:28:53 ale nikdo mu nevěřil.
00:28:58 Pokud jde o sovětskou stranu, tady to bylo ještě složitější.
00:29:04 Zabavování probíhalo chaoticky.
00:29:07 Neexistoval žádný promyšlený a propracovaný plán.
00:29:11 Základním principem bylo: Odvézt co nejrychleji,
00:29:14 roztřídit potom. A sebrali toho opravdu hodně.
00:29:19 Více než dva a půl milionu uměleckých předmětů.
00:29:22 Kdyby se to všechno vystavilo na jednom místě,
00:29:25 byla by to skutečně jedinečná sbírka.
00:29:32 Moskva, pochod vítězů v červnu 1945.
00:29:51 Schliemannovo zlato bylo v Puškinově muzeu.
00:29:54 Bylo to skutečně neuvěřitelné skladiště.
00:29:57 Z Německa sem bylo přivezeno nespočetné množství artefaktů.
00:30:00 Všechno leželo na jedné hromadě.
00:30:07 Stalin měl stejně jako Hitler svůj projekt.
00:30:11 Chtěl umístit do jediného muzea všechna mistrovská umělecká díla.
00:30:18 Tohle super muzeum mělo být postaveno v centru Moskvy,
00:30:22 uvnitř Paláce sovětů s věží vysokou více než 100 metrů,
00:30:26 na vrcholu s Leninovou sochou.
00:30:29 Tato stavba měla být symbolem vítězství ruské armády,
00:30:32 ale také komunismu, triumfujícího po celém světě.
00:30:40 Na konci války však byla země zcela vyčerpaná.
00:30:44 Sovětský svaz se musel v prvé řadě soustředit na to,
00:30:47 co bylo nejvíc potřeba.
00:30:49 Navíc začala také honba za jaderným zbrojením.
00:30:53 Na velké architektonické projekty už tedy nezbyly prostředky.
00:30:56 Výstavba Paláce sovětů byla odložena.
00:31:02 V roce 1946 začala studená válka.
00:31:06 Z ideologických důvodů bylo rozhodnuto,
00:31:08 že Priamský poklad nebude spolu s jinými vzácnými díly vystaven.
00:31:13 Sověti si chtěli z NDR vytvořit nového německého spojence,
00:31:17 komunistického spojence.
00:31:20 Proto se Stalinovi nezdálo vhodné vystavovat v Moskvě díla,
00:31:23 která byla v Německu zkonfiskovaná.
00:31:29 Z pokladu z Priamu se stalo státní tajemství.
00:31:33 Téměř půl století byl ukrytý v depozitářích Puškinova muzea.
00:31:38 O jeho existenci vědělo jen několik představitelů státu
00:31:41 a zástupci muzea.
00:31:53 My jsme poklad nevystavili. Vůbec jsme tu sbírku nezmiňovali.
00:31:57 Osobně to považuji za velkou chybu. Zásadní chybu.
00:32:04 Samozřejmě, všechno, co jsme získali, jsme měli zveřejnit.
00:32:08 Všichni se to měli dozvědět.
00:32:11 A víc než to, měli jsme potvrdit naše právo na tuto sbírku.
00:32:15 Mělo se to udělat hned v roce 1945, nejpozději v roce 1946.
00:32:21 Ale nedošlo k tomu. To je obrovská chyba.
00:32:24 Mnoho let jsme tak tady, a stejně tak i v Ermitáži
00:32:27 a na dalších místech, uchovávali podobné předměty.
00:32:31 Ať už to byly knihy, sochy nebo obrazy.
00:32:35 Získali jsme je v Německu na konci války.
00:32:38 A to bylo jenom spravedlivé.
00:32:43 Jako určitá kompenzace za ty nespočetné škody,
00:32:46 které utrpěla ruská kultura.
00:32:49 Měli jsme své postavení legitimizovat hned!
00:32:54 Byla to ale taková zvláštní hra. Konfiskáty jsme schovávali.
00:33:00 Mně se to nelíbilo. Rozhodně jsme se tak chovat neměli.
00:33:04 Chápete, žijeme v určitých podmínkách, řídíme se určitými
00:33:08 zákony, máme jasně stanovený rámec.
00:33:15 O tom můžeme diskutovat ještě dlouho.
00:33:21 Ale pokud pracujete v nějaké instituci,
00:33:24 která má svá vlastní pravidla, musíte je respektovat.
00:33:29 A když je porušíte, měli byste odejít.
00:33:33 Musíte si vybrat.
00:33:38 -V Puškinově muzeu krásných umění byla otevřena výstava obrazů
00:33:42 z Drážďanské galerie.
00:33:44 Tyto obrazy zachránila během války sovětská armáda
00:33:47 a z rozhodnutí sovětské vlády je vrátila německému lidu.
00:33:52 Ministr kultury Sovětského svazu, soudruh Michajlov,
00:33:54 stejně tak jako zastupující předseda vlády
00:33:57 Německé demokratické republiky Hans Loch, si postupně vzali slovo.
00:34:08 Celá ta věc se stěhováním kulturních statků ze sovětské zóny
00:34:14 byla naprosto tabu.
00:34:17 Šlo o sovětskou okupační zónu a budoucí NDR.
00:34:26 Tahanice trvaly až do roku 1955, kdy se představitelé NDR obrátili
00:34:32 na sovětskou vládu a řekli: Tady máme seznamy.
00:34:37 Tehdy jste nám tohle všechno sebrali. Vraťte nám to!
00:34:44 Na základě vládního rozhodnutí se pak neuvěřitelné množství
00:34:48 předmětů, které Rudá armáda odvezla z muzeí, mohlo vrátit do NDR.
00:34:55 -Tento portrét mladého muže, dílo německého malíře Dürera,
00:34:58 je prvním z obrazů, který se do NDR vrátil.
00:35:04 Umělecké poklady se začaly vracet do Drážďanské galerie.
00:35:09 Mezi 750 obrazy je i Spící Venuše od Giorgioneho,
00:35:13 benátského malíře ze 16. století.
00:35:22 Sixtinská madona, nepřekonatelné mistrovské dílo od Rafaela,
00:35:27 přitahuje obzvláštní pozornost.
00:35:37 Podivné bylo, že Priamský poklad mezi všemi těmi navrácenými
00:35:40 cennostmi nebyl. Zůstal uzamčený v bednách, v depozitářích
00:35:44 Puškinova muzea.
00:35:49 Pochopitelně na něj nezapomněli, jen ho schovali.
00:35:55 Sovětský svaz zavřel dveře nad svým tajemstvím.
00:35:58 Většina zemí tak zůstala v nejistotě ohledně osudu
00:36:01 některých děl.
00:36:04 Irina Alexandrova Antonova se osobně vydala
00:36:08 na letiště Vnukovo, aby Priamský poklad převzala.
00:36:12 To je prokazatelný fakt.
00:36:15 Ale po celá dlouhá léta tvrdila, že o ničem takovém nic neví.
00:36:19 To nejmenší, co o tom můžeme říct, je, že to prostě nebyla pravda.
00:36:32 V roce 1971, na druhé straně Berlínské zdi, v západním Německu,
00:36:37 byl doktor Goldman státem pověřen, aby našel díla
00:36:40 ztracená ve válečném chaosu.
00:36:43 Byl hluboce přesvědčený, že poklad nebyl zničen.
00:36:49 Začal s podrobným pátráním v archivních dokumentech,
00:36:53 které měl k dispozici.
00:36:55 Inventáře muzeí, seznamy shromážděných děl,
00:36:58 příkazy k převozu. Příliš mnoho dokumentů ale chybělo.
00:37:02 Jen stěží nalezl náznaky, které ho mohly snad dovést
00:37:06 na tu pravou cestu.
00:37:11 Tyhle stránky jsem objevil díky své dlouholeté práci.
00:37:17 Už během války byly zjevně tajné.
00:37:25 Kdyby existovaly ještě po válce, příslušné úřady by je nejspíš
00:37:28 nechaly zmizet.
00:37:33 Jít po této stopě bylo nesmírně obtížné.
00:37:37 Byla to skutečně detektivní práce.
00:37:43 V polovině 80. let 20. století to byl Grigorij Kozlov,
00:37:47 mladý historik umění, kdo nadzvedl závoj, který halil cenný poklad
00:37:51 celých 40 let. Byl to on, kdo našel důkazy o tom,
00:37:56 že rozhodnutí o utajení přítomnosti pokladu na sovětském území
00:38:01 pocházelo z těch nejvyšších vládních míst.
00:38:05 To já jsem našel dokumenty, které to dokazovaly.
00:38:09 Měl jsem prostě štěstí. Zabývám se tím tématem od roku 1985.
00:38:14 Po dokončení univerzity jsem začal pracovat na Ministerstvu kultury.
00:38:18 Když jsem se procházel po chodbách, všiml jsem si množství papírů
00:38:22 a složek. Zeptal jsem se, co to je.
00:38:25 Odpověděli mi, že jim právě vyměnili šéfa,
00:38:28 a tak se v kancelářích zbavovali starých archívů.
00:38:31 Pálili to ve dvoře.
00:38:35 Tak jsem se do těch lejster trochu podíval.
00:38:38 V jedné složce jsem objevil stránku a první věc,
00:38:41 které jsem si na ní všiml, byla dvě slova:
00:38:44 "Schliemannovo zlato." Tak to bylo jednoduché!
00:38:56 Před navrácením uměleckých předmětů do NDR byla muzea požádána,
00:39:00 aby nahlásila ztracená umělecká díla.
00:39:04 Tak vznikl seznam, který vlastní rukou sepsala hlavní kurátorka
00:39:08 Puškinova muzea, Eleonora Eljasbergová.
00:39:12 Mimo jiné tam stálo:
00:39:14 Priamský poklad, Schliemannovo zlato.
00:39:17 Tenhle řádek byl ale přeškrtnutý.
00:39:20 Poklad vyloučili z věcí, které měly být vráceny.
00:39:24 Pro mě to byl první důkaz o existenci Schliemannova zlata.
00:39:28 Nikdo ho nezničil, nezmizelo během druhé světové války.
00:39:38 Mladý Kozlov věděl, že má informaci té nejvyšší důležitosti.
00:39:43 Stěží si ale dovedl představit, jaké diplomatické důsledky
00:39:46 jeho objev může vyvolat.
00:39:51 Na začátku jsme o Schliemannově zlatě nezveřejnili vůbec nic.
00:39:55 Nechtěli jsme na sebe upoutat pozornost.
00:39:58 To nebylo naším cílem, ani naším úmyslem.
00:40:02 Ale když začaly všechny ty tlaky a návštěvy členů KGB,
00:40:06 když už to byla opravdu dost složitá situace,
00:40:09 museli jsme se bránit.
00:40:11 A naší obranou bylo zveřejnění co největšího množství věcí.
00:40:21 Kozlov patřil do generace mladých, kteří od zkostnatělé státní moci
00:40:25 žádali změnu režimu a svobodnější a spravedlivější společnost.
00:40:31 Těžko lze něco udělat, dokud se v Rusku nezmění
00:40:34 politická situace.
00:40:37 Všichni, kteří byli v tu dobu v Moskvě, o tom mluvili.
00:40:42 Byla to skutečná událost.
00:40:44 Já jsem dál pracoval v Puškinově muzeu, kde mi šlapali na paty.
00:40:49 Tehdy začala Perestrojka.
00:40:55 Priamský poklad vystoupil ze stínu uprostřed všech těch převratných
00:40:59 změn, které tehdy otřásaly Sovětským svazem.
00:41:03 Studená válka trvala celých 40 let. Zahraniční politika
00:41:06 a závody v jaderném zbrojení vyprázdnily státní pokladnu.
00:41:10 Uvnitř se politbyro a KGB snažily umlčet základní práva a svobody.
00:41:23 Společně s jedním mým kolegou, Konstantinem Akinčou,
00:41:27 jsme publikovali článek v americkém časopise Art News.
00:41:33 Byla to skutečná bomba, která rozpoutala prudké polemiky.
00:41:37 Naši iniciativu odsoudil ministr kultury i ředitelka muzea
00:41:41 Irina Antonova, která mi řekla, že jsme udělali obrovskou chybu,
00:41:45 a že jsme jen přidali vodu na mlýn těm, kteří se snažili deptat
00:41:49 ruskou kulturu.
00:41:55 Z celé věci se vlastně stala světová událost.
00:42:02 Kozlov narazil na drsnou realitu zavedených pořádků.
00:42:06 Jeho objev ho stál místo v Puškinově muzeu.
00:42:10 Informace se však dostala k doktoru Goldmanovi.
00:42:13 Byl plný nadšení i pochyb, a tak se chtěl přesvědčit
00:42:16 na vlastní oči.
00:42:18 Přes vypjaté politické vztahy mezi východem a západem
00:42:21 se rozhodl tajně odjet z Německa do Ruska.
00:42:24 Bez souhlasu svých nadřízených.
00:42:27 Naše první setkání se odehrálo v tunelu metra,se zdviženými límci.
00:42:32 Navzájem jsme se trochu popsali, já vypadám takhle, já zase takhle.
00:42:36 Bylo to skutečně jako setkání nějakých tajných agentů.
00:42:41 Sešli jsme se a Goldman mi řekl: Já vím, že nelžete.
00:42:45 Přitom existovalo množství různých prohlášení, která tvrdila,
00:42:49 že jsme lháři.
00:42:51 Dokonce i v New York Times pochybovali, jestli to je pravda.
00:42:55 Srdce mi bušilo rychleji než obvykle,
00:42:58 protože jsem se konečně po tom všem ocitnul na konci svého pátrání,
00:43:05 které začalo v roce 1971.
00:43:11 Na začátku mě měli za blázna.
00:43:14 Všichni říkali, že je naprosto absurdní něco takového hledat,
00:43:18 když už to dávno neexistuje.
00:43:32 Sovětský svaz se ocitl v choulostivé politické situaci.
00:43:36 Jedna republika za druhou vyhlašovala svou nezávislost.
00:43:40 Zraky všech se upíraly ke konci nadvlády sovětského kolosu.
00:43:44 Jako kdyby se poklad znovu vynořil z trosek jednoho impéria.
00:43:50 Rusko váhalo s vydáním toho tak dobře stráženého tajemství.
00:43:54 Nechtělo riskovat vyloučení z mezinárodního společenství.
00:44:00 Odhalení pokladu iniciovalo riziko oživení starých
00:44:03 válečných přízraků. Nátlak byl ale příliš silný.
00:44:08 Rusko muselo ukázat novou tvář, a zajistit si tak klidné
00:44:11 přechodné období.
00:44:13 Odhalení tajemství bylo tedy nevyhnutelné.
00:44:22 O pár měsíců později
00:44:26 to prezident Jelcin v Athénách trochu přehnal s vodkou
00:44:33 a poprvé před novináři přiznal:
00:44:36 Priamský poklad je u nás
00:44:41 a jednou ho Řekům ukážeme.
00:44:47 Žádný stát nesmí být poškozen.
00:44:55 Nebudeme tolerovat žádný nátlak.
00:45:27 -Paní Antonova dostala nejprve příkaz přijmout delegaci z Berlína.
00:45:37 Na stěně visel Schliemannův portrét.
00:45:42 Pro hosty byly připraveny ochranné rukavice.
00:45:48 Pak vstoupili pánové Tolstikov a Trajstr, vždy s několika předměty
00:45:53 z pokladu položenými na podnose.
00:46:02 Pro vědce to byla nevýslovná radost.
00:46:06 Skutečnost, že se poklad, který všichni považovali
00:46:09 za nenávratně ztracený, znovu vrátil vědě,
00:46:13 to bylo mnohem důležitější než otázka jeho vlastnictví.
00:46:23 Národní poklad se neztratil ve válečných zmatcích.
00:46:31 Byl to dojemný okamžik.
00:46:41 Nakonec jsem si řekl: Měl jsem pravdu!
00:46:46 Stalo se to, o čem jsem posledních 30 let snil.
00:46:52 Prožíval jsem obrovské pohnutí.
00:47:05 Na počátku 21. století tedy poklad znovu zazářil.
00:47:10 Lidé ho obdivují ve vitrínách Puškinova muzea.
00:47:13 Bouře kolem něj ale neustaly.
00:47:18 Nakonec poklad začali vydávat za symbol vítězství
00:47:21 Sovětského svazu ve 2. světové válce.
00:47:24 Což je podle mne naprosto nepodložené.
00:47:28 Vždycky na to mám jeden argument, který mi připadá dostatečně silný.
00:47:36 Můj dědeček šel do války za svoji vlast,
00:47:39 ne kvůli Schliemannovu zlatu. Kvůli němu nepadl.
00:47:45 A tyhle přeměty, které byly po celá léta ukryty
00:47:48 před mezinárodním společenstvím, na sobě nesou stopu zločinu,
00:47:53 přesně v duchu Stalinovy politiky.
00:48:00 Tedy politiky, pro kterou osud uměleckých předmětů, osud lidí,
00:48:04 mnoho neznamená.
00:48:09 Zajímají ji jenom machiavelistické úskoky.
00:48:14 Rusko bylo postaveno před volbu buď se stát dědicem
00:48:19 stalinského pojetí světa, nebo svou mentalitu změnit.
00:48:28 Bohužel v roce 1995 učinili špatnou volbu.
00:48:39 Německo dodnes čeká a posílá své vyslance vyjednávat.
00:48:44 Vědecké společenství si zoufá, že nemá přístup
00:48:47 k tomuto unikátnímu pokladu.
00:48:50 Mezitím se v Rusku odehrává nesmírně složitá právní bitva.
00:48:54 Střetly se tu dva názory.
00:48:56 Na jedné straně jsou ti, kteří chtějí legitimizovat
00:48:59 válečné kompenzace.
00:49:01 Na druhé nová generace, která si přeje otázku
00:49:04 válečných reparací uzavřít a obrátit list.
00:49:09 Nakonec byl ve Státní Dumě přijat zákon, stanovující,
00:49:12 že poklad zůstane na ruském území.
00:49:43 Pokud se jedná o aktuální problém válečné kořisti mezi Německem
00:49:50 a Ruskem, náš současný názor se opírá především o vědecké zájmy.
00:50:02 Věda by mohla z naší kvalitní spolupráce a vzájemného porozumění
00:50:07 mnoho získat.
00:50:10 V 90. letech 20. století jsme Rusku vrátili při různých příležitostech
00:50:14 mnoho uměleckých předmětů.
00:50:18 Jsme připraveni otevřeně a čestně diskutovat
00:50:21 o bolestivých otázkách spojených s uměleckými díly
00:50:24 jako válečnou kořistí.
00:50:27 Příběh Schliemannova zlata je poslední baštou 2.světové války.
00:50:32 Pořád existuje, pořád tu je.
00:50:57 Všechno, co se píše, jsou jen nesmysly.
00:51:00 Nejdůležitější je obsah, nebo ne?
00:51:03 Vidíte. Existoval Homér.
00:51:05 Jsou tu dokumenty, které můžete vidět tady.
00:51:09 Nejdůležitější je, že jsme nic neprodali,
00:51:11 nic nezničili, ani nezcizili.
00:51:14 Veřejnost je může obdivovat. A to je podstatné.
00:51:18 Uplyne ještě nějaký čas, a nikdo si už na tohle všechno
00:51:21 ani nevzpomene.
00:51:23 Budeme se na ty věci jen dívat a obdivovat je.
00:51:35 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2012
V roce 1870 zahájil archeolog Heinrich Schliemann vykopávky na kopci Hissarlik, v dnešním Turecku. Byl přesvědčený, že se zde nachází bájné město Trója. Snil o tom, že bude jednou spojeno s takovým objevem. Když kopal více než deset metrů hluboko, a narazil na hradbu se dvěma branami, okamžitě uvěřil, že to jsou brány Priamského paláce, popisované v Iliadě. Právě zde našel nečekaně velké množství šperků a zlatých předmětů, které označil jako „Priamský poklad“. Schlieman si tehdy jen stěží dokázal představit, jaký neobyčejný osud jeho objev bude mít. Tento poklad nesmírné hodnoty se ocitl uprostřed bojů a intrik dvacátého století. Putoval po Evropě a překonal různé historické zvraty. Žádaný, utajovaný, ukrývaný… Dodneška se o něm vedou spory.