Zločin a trest, vrazi a jejich rodiny, oběti a pozůstalí. Americký dokument
00:00:11 -Tento pořad nabízí nezkreslený pohled na trest smrti v Texasu
00:00:38 -Věznice s největší ostrahou
00:00:41 ležící asi hodinu cesty severně od Houstonu.
00:01:25 Kolik máme v Huntsville věznic. Je to hlavní vězeňské město USA.
00:02:09 Jedná se o nejstarší vězení v Texasu.
00:02:16 Život zde však trvale ovlivňuje blok smrti.
00:03:03 ale trest smrti je podle mě oprávněný.
00:03:17 -Myslím, že je to jako dělané pro ty, co znásilňují děti
00:03:28 -Willie byl odsouzen k smrti
00:03:31 za vraždu pětaosmdesátileté ropné dědičky Marthy Lennoxové.
00:03:41 Ale nezabil jsem ji. Paní Marthu Lennoxovou jsem nezabil.
00:04:17 -Kulka pronikla Lennoxové do mozku.
00:04:41 -To, jak jsem vyrůstal a jak jsem byl vychován,
00:04:48 Kdyby tehdy můj kámoš skočil z útesu
00:04:51 a řekl mi, že je to švanda, skočil bych taky.
00:05:27 -Williemu a jeho právníkům
00:05:30 zbývají na zvrácení rozsudku smrti pouhé čtyři týdny.
00:06:00 -Než se rozhodnou zhasnout světlo mého života, uplyne ještě 28 dní.
00:06:23 Jestli bych mohl být svým nejlepším přítelem,
00:06:30 Chcete to vědět? Svým nejlepším přítelem bych být nemohl,
00:06:41 -Vražednou zbraní bývalého taxikáře Johnnyho Raye Johnsona byla bota.
00:06:54 Ta byla jednoduchá: drogy za sex.
00:06:57 -Rozzuřilo mě to. Skočil jsem na ni a pořádně ji zvalchoval.
00:07:14 Když skončil, šestkrát jí dupl na hlavu a rozdrtil jí botou lebku.
00:07:26 Smithová umírala pomalu a utopila se ve vlastní krvi.
00:07:35 V životě jsem nikoho nezabil. Nikdy.
00:08:02 lze pozorovat určitou formu duševní nemoci.
00:08:15 že zločin spáchala jiná osoba, která tu není.
00:08:22 -S mým vnitřním "já" jsem se nikdy nedokázal vyrovnat.
00:08:31 Když mě odsoudil k smrti, ten žalobce... Víte, koho myslím.
00:09:00 -Všechny Johnnyho zákonné možnosti už jsou vyčerpány.
00:09:16 -329 mužů v oddělení smrti.
00:09:20 22 hodin denně tráví o samotě v celách o rozměrech 3 x 2 metry.
00:10:05 když byl podmíněně propuštěn po sexuálním napadení,
00:10:24 Zakopl o baseballovou pálku, která zůstala ležet na podlaze.
00:10:43 probudil zvuk pálky dopadající na Ericovu hlavu.
00:11:03 Dovedu pochopit, jak se cítí její příbuzní. A že chtějí pomstu.
00:11:12 Jsem člověk. Prožívám stejné emoce jako oni.
00:11:19 Víc než popravy se bojím toho, že se stane něco, co jí zabrání.
00:11:43 -Roger Prado je muž,
00:11:45 jehož syna a bývalou ženu David Martinez zavraždil.
00:12:33 Pověděla jsem manželovi, že tam pojedeme,
00:12:39 Ve skutečnosti tě neuvidí, mami.
00:12:44 Pro mámu bude velmi těžké to sledovat.
00:13:20 Protože nebude mít možnost poznat svoji dceru.
00:13:30 se Martinezova matka a sestra poprvé setkávají s Davidovou dcerou.
00:13:38 Doprovází ji její matka Cynthia, Davidova bývalá žena.
00:13:45 a řekla Stephanii, že je jejím biologickým otcem.
00:13:52 Svého pravého otce našla před šesti měsíci.
00:14:40 -Noc před Martinezovou popravou. Stephani se naskýtá příležitost
00:14:52 vyrůstal s jejím otcem a byl pro něho jako bratr.
00:15:02 Tu noc jsem byl s nimi.
-To je pravda.
00:15:11 Víte, kolik našich příbuzných je ve vězení?
00:15:18 Občas si říkám, jestli to nemáme v krvi.
00:15:29 -V roce 1972 Nejvyšší soud
00:15:32 prohlásil trest smrti za krutý a mimořádný postih,
00:17:08 -Mám na kontě 100 poprav. Chvíli to počítáte,
00:17:25 -Dosud jsme provedli víc poprav, než kdekoliv jinde v USA.
00:18:03 Všichni si tehdy byli velmi blízcí,
00:18:06 takže na popravu dorazil každý, včetně žen a dětí.
00:18:34 Tato budova je stará asi 160 let.
00:18:40 V roce 1924 byl schválen zákon, že veškeré popravy
00:19:25 kdy texaský stroj smrti připraví jednoho z nás o život.
00:19:35 -Už je skoro konec. Připadám si jako raketa.
00:19:51 14,5 roku, co tu jsem, už stačilo. Je konec. Skončil jsem.
00:20:39 není nutné chovat se k nim nepříjemně nebo hrubě.
00:20:48 Tady zůstanou zhruba do šesti hodin, kdy si pro ně přijdeme.
00:21:04 Lákala mě na nich jejich jedinečnost.
00:21:11 když vězně eskortujete z bloku smrti do komory smrti
00:21:46 Věděli jsme, co spáchali a za co byli odsouzeni.
00:21:55 "Bože, nevím jistě, jestli by měl zrovna za tohle dostat trest smrti."
00:22:09 Nebylo to ale ani tak, že bych křičel: "Pojďme ho zabít!"
00:22:24 Zástupci médií se shromažďují v malé místnosti naproti věznici.
00:22:53 je nejmladší reportérkou informující o dění v bloku smrti.
00:23:10 obdrží dozorce rutinní telefonát z kanceláře guvernéra.
00:24:03 Ne.
00:24:05 Jestli budu mít sarkastické poznámky?
00:24:11 Ne. Protože ke ztrátě došlo na obou stranách.
00:24:18 Můj bratr připravil o život jejich příbuzné
00:24:46 Tím se rozsvítí světla v lékařské místnosti
00:24:57 Pak jsem uviděl, jak se mu mění barva rtů.
00:25:39 Řekl, cituji:
00:25:42 "Je mi to líto. Opravdu." Konec citátu.
00:26:12 -Dozvěděl jsem se, že měl dceru. Martinez měl dceru.
00:26:21 Jí a její rodiny mi bylo líto, ale Davida Martineze ne.
00:27:14 -Do popravy zbývají Williemu Pondexterovi dva týdny.
00:27:43 I když v jeho kauze ještě provádíme určité kroky,
00:28:37 -Byla tam jeho přítelkyně Vanessa. Znáš ji? -Ne.
00:28:54 -Když jsem mu začala psát, brala jsem to tak, že budeme přátelé.
00:29:20 -S Vanessou jsme se seznámili... Seznámili jsme se...
00:29:34 -Máme skoro normální vztah.
00:29:38 Až na to, že on je za mřížemi a já ne.
00:30:11 Dow a jeho tým chtějí využít každou dostupnou možnost.
00:30:22 je trochu něco jiného, než ostatní právnické listiny.
00:30:29 Žádáme vykonavatele moci, aby zvážili fakta,
00:30:48 Jeho matka byla během jeho dětství
00:30:51 nejméně čtyřikrát hospitalizována v ústavu pro duševně choré.
00:31:19 Pokud doma necítí lásku, hledá ji na ulici.
00:31:32 -Přestože si lámou hlavu nad každým slovem,
00:31:46 že Pondexter by klidně mohl být zítra podmínečně propuštěn
00:32:00 které bych si najal na hlídání vlastního dítěte?
00:32:10 -Sedím v cele a celý den sním.
00:32:13 Tak se tu vyrovnávám s každodenním stresem a těžkostmi.
00:32:44 soud bez vysvětlení rozhodl, že jeho případ projednávat nebude.
00:32:53 -Myšlenky soudců číst neumím, takže vám k tomu nic nepovím.
00:33:41 Nikdo neví, jaké to je na druhé straně.
00:33:55 ale nikdy neuvidíte, že by tam někdo pospíchal.
00:34:05 která by mu pomáhala překonat léta strávená v cele smrti.
00:34:18 -Johnnyho navštěvuji každé dva týdny.
00:34:34 při loupeži ve večerce prodavače a představil svoji matku Johnnymu.
00:35:23 -Když mě umístili do cely smrti, netušil jsem, co to obnáší.
00:35:36 Žil jsem v domnění, že se stále používá elektrické křeslo.
00:35:43 jak se vám rozskočí hlava, oči vám vylezou z důlků a podobně.
00:36:36 A jako třetí chlorid draselný. Tato látka zastaví srdce.
00:36:49 -Jeden vězen, Jonathan Nobels,
00:36:52 zpíval místo svého posledního prohlášení Tichou noc.
00:37:11 Když si píseň zabroukáte, zjistíte, za jak dlouho látka zapůsobila.
00:37:40 Něco jako... Není to přesně takhle, ale zní to podobně.
00:38:20 a že až ho druhá látka zcela paralyzuje, bude při vědomí.
00:38:33 A po zbytek času budu vnímat všechnu tu bolest.
00:38:46 -Zda cítí bolest?
00:38:49 Ne. V žádném případě. To se nemůže stát.
00:39:01 -Johnny a dozorce stojí na opačných stranách polemiky o smrtící injekci.
00:39:47 -Je odpoledne, v den Johnnyho popravy.
00:39:59 Věřím v tohle...
00:40:02 Kdybych někoho zabila a oni zabili mě,
00:40:16 Jako příčina úmrtí dané osoby se uvádí "zabití".
00:41:27 Sbohem, Johnny. Máma tě miluje.
00:41:47 (rádio)-Dobré ráno, Huntsville. Je 3. března 2009.
00:42:23 a do města právě vjela dodávka z bloku smrti.
00:42:48 avšak odhodlaná skupina protestujících.
00:43:23 Etická stránka trestu smrti mě netrápí.
00:44:11 Podle toho, co o něm vím, je to nejspíš slušný člověk.
00:44:59 -Připravují pro Pondextera poslední jídlo.
00:45:06 Obvykle si přejí něco, co znají z dětství nebo z mládí.
00:45:21 -Nejvyšší soud s největší pravděpodobností
00:46:29 -Až mě zavolají do té místnosti, od celého toho procesu se oprostím.
00:46:44 Budu někde na ranči s koňmi a dobytkem.
00:47:19 -I když víte, že prohrajete, musíte se podívat do zrcadla.
00:47:38 Příští den se probudit a vrátit se zase do práce.
00:48:08 S posledními nádechy mu po pravé straně tváře stekla slza.
00:48:37 Někdo miloval toho, kdo byl brutálně zavražděn.
00:48:56 -Svůj díl zodpovědnosti nese i společnost.
00:49:10 -Trest smrti tu byl vždycky. Popraven byl i Ježíš Kristus.
00:49:28 že trest smrti bude v určité podobě zachován i v budoucnu.
Huntsville je typické texaské malé město. Život tu plyne bez výkyvů či katastrof ve stále stejném rytmu. Je tu jen jedna zvláštnost: umírá tu více lidí, než by se dalo vzhledem ke složení obyvatelstva předpokládat. Důvod najdeme v místní věznici, která v sobě skrývá temnou zónu smrti. Od roku 1982 zde byly popraveny stovky odsouzenců k smrti. Když z věznice zazní siréna, místní hned vědí: ano, dnes se koná poprava.
V dnešním dokumentu poznáme tři obyvatele cel smrti a prožijeme s nimi jejich poslední chvíle plné naděje, zklamání, strachu i bilancování. Setkáme se s jejich rodinami, ale také s nejbližšími jejich obětí. Neobyčejně silná výpověď nenechá nikoho chladným.