Vzkříšení slávy Říma – renesanční a antické sochy. Japonský dokument
00:00:03 Česká televize uvádí japonský dokument
00:00:07 POKLADY VATIKÁNU
00:00:16 Vatikánská muzea.
00:00:19 V jejich prostorách je možné obdivovat
00:00:22 řadu mistrovských artefaktů geniálních umělců,
00:00:25 kteří je vytvořili na objednávku některého z papežů.
00:00:29 Toto jsou příběhy z knihy Stvoření od Michelangela.
00:00:38 Do té doby bylo zobrazení nahých lidských těl
00:00:41 v církevní stavbě nemyslitelné.
00:00:48 Papežové se však zajímali o antické řecké sochy.
00:00:58 Toto je Belvederské torzo,
00:01:00 kterému chybí hlava i všechny končetiny.
00:01:13 Sousoší Láokoón představuje výjev z řecké mytologie.
00:01:19 Jak se vůbec do Vatikánu dostala umělecká díla
00:01:23 reprezentující ideály antického Řecka,
00:01:26 které středověká církev odmítala?
00:01:34 V tomto dvoudílném dokumentu
00:01:37 se seznámíte s mistrovskými díly z vatikánských muzeí,
00:01:41 a současně poznáte
00:01:43 i skryté politické záměry a názory tehdejších papežů.
00:01:52 ČÁST 1
00:01:54 VZKŘÍŠENÍ SLÁVY ŘÍMA: RENESANČNÍ A ANTICKÉ SOCHY
00:02:05 Věčné město Řím se pyšní historií dlouhou 2500 let.
00:02:16 V jeho historickém centru
00:02:19 na ploše o rozloze necelého kilometru čtverečního
00:02:22 leží nejmenší nezávislý stát na světě: Vatikán.
00:02:27 Jeho dominantou je obrovitá bazilika svatého Petra.
00:02:36 Vatikán je centrem katolické víry,
00:02:39 kterou vyznává víc než miliarda věřících po celém světě.
00:02:45 Vatikánská muzea se nacházejí v obdélníkovém komplexu
00:02:49 za Svatopetrskou bazilikou.
00:02:52 Je to impozantní soubor budov
00:02:54 vytvořený z bývalých papežských paláců.
00:03:00 Muzea obklopují hradební zdi ze 16. století.
00:03:07 Vatikánská muzea každoročně navštíví
00:03:10 více než čtyři milióny lidí z celého světa.
00:03:18 Jsou zde uloženy velkolepé sbírky, které v průběhu minulých staletí
00:03:22 postupně nashromáždili římští biskupové, tedy papežové.
00:03:26 K nejvýznamnějším pokladům vatikánských muzeí
00:03:30 patří sbírka renesančních maleb ze 14. až 16. století.
00:03:39 Toto je Stefaneschiho triptych ze 14. století,
00:03:43 jehož autorem je umělec z období rané renesance Giotto.
00:03:53 Na prostředním panelu je vyobrazen Kristus, obklopený anděly.
00:04:03 Zadní straně oltářního obrazu dominuje Kristův učedník
00:04:08 svatý Petr.
00:04:15 U Petrových nohou klečí kardinál Stefaneschi,
00:04:19 který pověřil Giotta namalováním tohoto triptychu.
00:04:28 Toto jsou fragmenty fresek z jednoho římského kostela,
00:04:32 které v 15. století namaloval Melozzo da Forli.
00:04:36 Nástěnné malby však byly poškozeny při přestavbě kostela v 18. století
00:04:41 a dochovaly se jen jejich zlomky.
00:04:47 Tyto fresky proslavily hlavně postavy andělů,
00:04:51 kteří se zjevně baví hrou na hudební nástroje.
00:04:57 Tváře andělů, malované podle živých modelů,
00:05:01 jsou velmi realistické.
00:05:07 Věrné zobrazování lidských postav
00:05:11 patřilo k charakteristickým rysům renesančního malířství.
00:05:26 Vatikán vlastní i některá díla renesančního génia
00:05:30 Leonarda da Vinciho.
00:05:33 Svatý Jeroným se v pokání bije kamenem do hrudi.
00:05:37 Z jeho tváře lze vyčíst velké utrpení.
00:05:47 Realistické vyobrazení lidských citů
00:05:51 patřilo k charakteristickým rysům renesančního malířství.
00:05:59 Papežové však shromažďovali i díla, která s křesťanstvím nesouvisela.
00:06:05 Tak například v Egyptském muzeu, založeném papežem Řehořem XVI.
00:06:10 jsou uloženy umělecké skvosty, vytvořené ve starověkém Egyptě.
00:06:16 Tento bohatě zdobený sarkofág egyptské kněžky
00:06:21 pochází z období kolem roku 1000 před Kristem.
00:06:30 Busta, vytvořená kolem roku 2000 před naším letopočtem,
00:06:34 patří k nejstarším sochám na světě.
00:06:47 Etruská civilizace vzkvétala na území Itálie
00:06:51 ještě před založením Říma.
00:06:56 Takové starověké předchůdkyně moderní spony
00:07:00 z období kolem roku 700 před Kristem
00:07:03 nosily etruské královny při slavnostních příležitostech.
00:07:10 Hejno ptačích figurek...
00:07:13 Řemeslná zručnost etruských zlatníků byla obdivuhodná.
00:07:25 Mimořádnost vatikánských muzeí spočívá v jejich přímé spojitosti
00:07:31 s papeži a Svatým stolcem.
00:07:37 Vatikánu se během jeho dlouhé historie podařilo
00:07:43 nashromáždit umělecké skvosty nesmírné kulturní hodnoty
00:07:49 z různých období.
00:07:55 Papežové přitom uměli ocenit nejen náboženská,
00:08:02 ale i světská díla.
00:08:10 Řím býval hlavním městem obrovské říše,
00:08:14 která kdysi ovládala celé Středomoří.
00:08:23 V polovině 15. století
00:08:26 však už z jeho bývalé slávy nezbývalo téměř nic.
00:08:30 V té době v Římě žilo jen 40 000 lidí,
00:08:34 což byla sotva dvacetina populace z časů jeho největšího rozkvětu.
00:08:47 V době úpadku římského impéria
00:08:50 pustošily Řím především nejrůznější barbarské kmeny.
00:08:59 Bývalé centrum občanského a hospodářského života
00:09:03 Římské říše - Forum Romanum -
00:09:06 bylo ve středověku už jen hromadou trosek,
00:09:09 mezi nimiž se volně popásal dobytek.
00:09:17 V roce 1447 usedl na papežský stolec Mikuláš V.,
00:09:22 který se pustil do obnovy skomírajícího města,
00:09:26 aby obnovil i upadající autoritu papežů.
00:09:36 Jeho pozornost se upřela i na baziliku Santa Maria Maggiore
00:09:41 z 5. století,
00:09:43 která se nachází na území dnešního Vatikánu.
00:09:55 Hlavní vstup do Vatikánu zdobí symbol dvou zkřížených klíčů.
00:10:05 Bazilika Santa Maria Maggiore
00:10:08 byla v průběhu staletí mnohokrát přestavována
00:10:11 a nese stopy řady architektonických slohů
00:10:14 včetně barokního.
00:10:19 Čtvercové mozaikové obrazy nad pilíři,
00:10:23 inspirované příběhy ze Starého zákona,
00:10:26 vznikly při výstavbě původní baziliky v 5. století.
00:10:30 Hlavní pozornost návštěvníků však přitahuje freska
00:10:34 Korunovace Panny Marie v půlkruhové kupoli.
00:10:46 Mikuláš V. určil rok 1450 "Svatým rokem"
00:10:50 nebo také "Jubileem",
00:10:53 a bazilika Santa Maria Maggiore
00:10:56 sehrála v jeho plánech důležitou úlohu.
00:11:01 Papež slíbil, že pokud věřící vykonají během "Jubilea" pouť
00:11:06 do čtyř hlavních římských papežských bazilik,
00:11:09 včetně Santa Maria Maggiore,
00:11:11 budou jim po smrti odpuštěny hříchy,
00:11:14 kterých se během života dopustili.
00:11:22 Během Jubilea Řím navštívily
00:11:25 desetitisíce poutníků z celé Evropy,
00:11:28 kteří s sebou přinesli množství hodnotných darů,
00:11:32 a významně tím přispěli k posílení moci katolické církve.
00:11:42 Centrem renesance byla v té době Florencie.
00:11:51 Pozornost Mikuláše V. upoutalo dílo jednoho z místních umělců.
00:12:02 Jmenoval se Fra Angelico a toto je jedno z jeho děl:
00:12:07 Zvěstování.
00:12:12 Archanděl na něm sděluje Panně Marii,
00:12:16 že bude zanedlouho nosit v lůně Ježíše Krista.
00:12:23 Na Mariině tváři se jasně zračí směs překvapení a smíření.
00:12:30 Tak nádherné vyjádření pocitů
00:12:33 se dosud neobjevilo na žádném náboženském obraze.
00:12:44 Mikuláš V. povolal Fra Angelica do Říma
00:12:49 a pověřil ho namalováním fresek v jeho vatikánském paláci.
00:13:01 Toto je kaple Mikuláše V. ve vatikánských muzeích.
00:13:09 Televizní kamery nahlédly dovnitř vůbec poprvé.
00:13:20 Fra Angelico pracoval na freskách pět let.
00:13:32 Na horní a spodní části stěny
00:13:35 se nezávisle na sobě odvíjejí životní příběhy dvou světců.
00:13:50 Prohlédněme si příběh prvního z nich, svatého Štěpána.
00:13:59 Tento první křesťanský mučedník zemřel pro svou víru
00:14:03 v prvním století po Kristu.
00:14:09 Svatý Petr, považovaný za prvního papeže římsko-katolické církve,
00:14:14 jmenoval Štěpána jáhnem.
00:14:25 Štěpán proslul hlavně svým řečnickým uměním.
00:14:35 Malíři se podařilo dokonale vystihnout
00:14:39 zaujatou pozornost jeho posluchačů.
00:14:46 Tady zase Štěpán obhajuje svou víru před židovským tribunálem.
00:14:52 Křesťana, který chtěl v té době získat stoupence z řad Židů,
00:14:56 čekal velmi nesnadný úkol.
00:15:01 Štěpánovi se nepodařilo Židy přesvědčit
00:15:05 a ti ho odvádějí na popraviště.
00:15:12 Tam ho ukamenovali
00:15:15 a Štěpán se tak stal prvním křesťanským mučedníkem.
00:15:20 Štěpán se své víry nevzdal ani na prahu smrti
00:15:23 a jeho poslední slova byla: "Pane, odpusť jim tento hřích."
00:15:30 Díky Fra Angelicovým freskám v kapli Mikuláše V.
00:15:35 se mohl Řím poprvé seznámit
00:15:38 s půvabem a vytříbeností florentské renesance.
00:15:44 Obdivovatelé Florencie si tu zas mohli připadat,
00:15:48 že se náhle ocitli v onom malebném městě.
00:15:54 Podívejme se teď na druhého ze zobrazených světců,
00:15:58 svatého Vavřince, který žil ve 3. století.
00:16:02 Jeho život zachycují dvě fresky na jedné ze stěn.
00:16:09 Na malbě vlevo přijímá Vavřinec z rukou tehdejšího papeže
00:16:14 církevní poklady.
00:16:18 Papež mu přikázal pomáhat chudým a požádal ho,
00:16:22 aby mezi ně část pokladů rozdělil.
00:16:28 Na fresce vpravo Vavřinec rozdává v souladu s papežovým příkazem
00:16:33 církevní poklady chudým.
00:16:41 Stařec s nataženou rukou.
00:16:45 Vavřinec obdaroval i nemocné.
00:17:01 Tehdejší římský císař však šíření křesťanství bránil.
00:17:11 Vavřinec, který kázal,
00:17:14 že chudí lidé jsou skutečným bohatstvím církve,
00:17:18 byl za svou misijní činnost předvolán před císaře.
00:17:22 Ten mu pohrozil mučením, pokud ve své činnosti neustane.
00:17:31 Vavřinec se však nenechal zastrašit
00:17:34 a zlaté plameny na jeho rouchu naznačují krutý osud,
00:17:38 který ho zanedlouho čekal.
00:17:47 Nejprve byl uvržen do vězení,
00:17:50 kde pokračoval v šíření křesťanské víry.
00:17:54 Dokonce se mu podařilo obrátit na víru i žalářníky.
00:18:02 Vavřincovi nepřátelé přihlížejí jeho popravě.
00:18:15 Vavřinec zemřel mučednickou smrtí na rozpáleném roštu.
00:18:32 Na fresce je připomenut i její zadavatel Mikuláš V.
00:18:37 Fra Angelico ho zobrazil jako papeže
00:18:40 předávajícího Vavřincovi církevní poklady.
00:18:50 Zobrazení biblických výjevů bylo podle Mikulášova názoru
00:18:55 nezbytné pro posílení zbožnosti věřících.
00:18:59 Realistické obrazy, tak charakteristické pro renesanci,
00:19:02 se pro tyto účely ideálně hodily.
00:19:09 Odhodlání znovu vybudovat Řím a posílit autoritu Vatikánu
00:19:14 přijali za své i Mikulášovi nástupci na papežském stolci.
00:19:19 V roce 1471 byl papežem jmenován Sixtus IV.,
00:19:24 který byl rovněž oddán myšlence obnovení slávy Říma.
00:19:32 Náměstí Piazza Navona se rozkládá
00:19:35 na místě starověkého římského atletického stadiónu.
00:19:45 Papež nechal v celém Římě také opravit zničené fontány.
00:19:49 Staly se jednak významným zdrojem pitné vody,
00:19:53 a současně přispěly ke zlepšení hygienické situace ve městě.
00:20:07 Na Piazza Navona byla tržnice,
00:20:10 a podobné vznikaly i na dalších římských náměstích.
00:20:14 Daně, které trhovci museli papeži platit,
00:20:17 značně vylepšily finanční situaci Vatikánu.
00:20:30 Papež Sixtus IV. však nezapomínal ani na dobročinné projekty.
00:20:36 Do této kategorie patří i výstavba špitálu Santo Spirito.
00:20:42 Nad vchodem do špitálu
00:20:45 je vatikánský znak se zkříženými klíči,
00:20:47 které navíc doplňuje dub, symbolizující osobu Sixta IV.
00:20:52 Tato rytina zachycuje původní podobu špitálu Santo Spirito,
00:20:57 financovaného přímo Vatikánem.
00:20:59 Za dlouhá léta své činnosti špitál pomohl tisícům chudých lidí.
00:21:05 Část špitálu slouží svému původnímu účelu dodnes.
00:21:16 V rámci Sixtova stavitelského úsilí
00:21:20 vyrostly uvnitř vatikánského komplexu
00:21:23 i některé nadčasové stavby.
00:21:32 Jednou z nich je i nádherná Sixtinská kaple.
00:21:48 Tato významná církevní stavba,
00:21:51 o jejíž vybudování se zasadil sám Sixtus IV.,
00:21:55 byla dokončena v roce 1483.
00:21:58 Prostor kaple je 40 m dlouhý, 13 m široký a 21 m vysoký.
00:22:04 Proslulé Michelangelovy fresky,
00:22:06 zdobící dnes její strop a oltářní stěnu,
00:22:09 tu původně nebyly,
00:22:11 takže atmosféra kaple byla zpočátku úplně jiná.
00:22:21 Na této rytině je Sixtinská kaple krátce po dokončení,
00:22:29 kdy v ní ještě nebyla Michelangelova výzdoba,
00:22:33 a strop dosud nezdobily výjevy oslavující lidstvo.
00:22:43 Původní rytina, uložená ve vatikánském archívu,
00:22:48 je jednobarevná.
00:22:54 My však můžeme prvotní vzhled kaple
00:22:58 zrekonstruovat díky počítačové grafice.
00:23:09 Sixtus IV. nechal levou a pravou stěnu vedoucí k oltáři
00:23:14 pomalovat freskami s různými biblickými výjevy.
00:23:30 Barvy těchto fresek si dodnes uchovaly svou svěžest.
00:23:44 Výzdobu zadal Sixtus IV. nejlepším italským renesančním malířům,
00:23:49 mezi nimiž hráli prim Florenťané.
00:24:05 Pravou stěnu kaple zdobí výjevy ze Starého a Nového zákona.
00:24:16 Nejprve si prohlédneme starozákonní Mojžíšův příběh.
00:24:26 Autorem fresky nazvané Výjevy ze života Mojžíšova
00:24:31 je Sandro Botticelli.
00:24:34 Mojžíš je tu vyobrazen ve žlutém rouchu.
00:24:39 V každém rámu je zachyceno několik událostí.
00:24:44 Tady Mojžíš nalévá vodu domácím zvířatům,
00:24:48 aby pomohl venkovské dívce.
00:24:54 Zde zase přijímá Boží příkazy.
00:25:05 Bůh nařizuje Mojžíšovi, aby odešel z Egypta
00:25:09 a zbavil tak svůj lid útisku.
00:25:19 Mojžíš pak vyvedl Židy do nové domoviny.
00:25:27 Měkké záhyby oděvů a splývající plavé vlasy dětí
00:25:31 jsou důkazem proslulé Botticelliho výrazové ladnosti.
00:25:52 Dalším Botticelliho dílem je Potrestání Koraha a jeho druhů.
00:26:00 Zachycuje smrt rebelů, kteří povstali proti Mojžíšovi.
00:26:11 Mojžíš stojí ve středu fresky
00:26:14 a z jeho hole vyšlehávají na protivníky neviditelné plameny.
00:26:24 Vzbouřence právě pohlcuje země.
00:26:41 Nyní si prohlédneme Příběhy Kristovy na protější stěně.
00:26:53 Toto je Peruginova freska Křest Kristův.
00:27:06 V její horní části je zobrazen žehnající Bůh,
00:27:10 ve spodní části vidíme Kristův křest na břehu řeky Jordán.
00:27:43 Další freskou je Kristovo pokušení od Botticelliho.
00:27:48 Ve třech scénách je tu zobrazen Satan v mnišském rouchu
00:27:53 pokoušející Krista.
00:28:01 V této scéně navádí Krista: "Jsi-li syn Boží, skoč",
00:28:06 a Kristus mu odpovídá: "Nepokoušej Boha."
00:28:16 Neúspěšný Satan nakonec odhazuje mnišský převlek a prchá.
00:28:29 Dalším Peruginovým dílem je Předání klíčů.
00:28:33 Na toto výjevu, odehrávajícím se před renesančním kostelem,
00:28:38 předává Kristus klíče od Nebes
00:28:41 prvnímu papeži katolické církve svatému Petrovi.
00:28:48 Zatímco zlatý klíč symbolizuje duchovní autoritu papeže,
00:28:52 stříbrný klíč je naopak symbolem jeho světské moci.
00:28:57 Tyto klíče jsou i ve znaku Vatikánu.
00:29:06 Tato freska divákovi připomíná,
00:29:09 že papežova autorita pochází od samotného Boha.
00:29:18 Sixtus IV. nechal na freskách zvěčnit i své vlastní zásluhy.
00:29:23 Vidíme špitál Santo Spirito, o jehož výstavbu se zasadil.
00:29:28 Touto malbou chtěl dát zřejmě najevo,
00:29:32 že množství nemocných bylo zachráněno díky jeho milosrdenství.
00:29:43 Nástěnné fresky vytvořené na objednávku Sixta IV.
00:30:05 Katolická víra se v plánech a politických projektech Sixta IV.
00:30:11 mísila s uměním.
00:30:15 Sixtus totiž podobně jako Mikuláš V. pochopil,
00:30:20 že nádherná umělecká díla pomohou zvýšit lesk a autoritu církve.
00:30:29 Oba se této myšlenky při realizaci svých projektů drželi,
00:30:35 a úžasná díla tohoto období
00:30:37 vděčí za svůj vznik jen jejich podpoře.
00:30:46 V roce 1503 byl zvolen nový papež Julius II.,
00:30:51 který si pro svou bojovnost
00:30:53 vysloužil přezdívku "Zachránce papežství".
00:31:06 Julius II. měl rozličné plány,
00:31:09 které dosud nepřišly na mysl žádnému z jeho předchůdců.
00:31:13 Tak na příklad shromažďoval a vystavoval sochy
00:31:17 z období antického Řecka a Říma.
00:31:21 Tato pozoruhodná díla z Juliovy sbírky
00:31:25 jsou nyní k vidění na nádvoří vatikánských muzeí.
00:31:37 Toto je Belvederský Apollón.
00:31:48 Bůh Apollón je tu pravděpodobně zachycen,
00:31:52 jak pohledem sleduje let právě vystřeleného šípu.
00:32:24 A tady je socha bájného řeckého hrdiny Meleagra.
00:32:33 Je zobrazen krátce poté, co zabil rozzuřeného kance.
00:32:47 Roucho tohoto torza jakoby lehce povlávalo ve větru.
00:32:54 Této soše sice chybí hlava,
00:32:57 ale nepochybně jde o dceru bájné řecké Niobé.
00:33:21 Julius II. vystavoval antické sochy ve Vatikánu,
00:33:26 kde si je každý mohl prohlédnout.
00:33:37 V roce 1506, kdy byl třetím rokem ve svém úřadu,
00:33:42 se Julius II. dozvěděl o nečekaném objevu nádherné sochy,
00:33:46 pohřbené pod sutinami na jednom z římských pahorků.
00:33:56 V těch místech se kdysi rozkládal komplex císařských lázní.
00:34:05 Julius neváhal a poslal na místo nálezu jednoho ze svých úředníků.
00:34:17 Když se dozvěděl, o jak úžasné dílo se jedná,
00:34:21 slíbil nálezci ohromnou rentu.
00:34:24 Socha prý byla vezena do Vatikánu za zvonění zvonů
00:34:28 a zpěvu církevních písní.
00:34:54 Sousoší znázorňuje výjev z řecké mytologie,
00:34:59 spojený s Trojskou válkou.
00:35:14 Těla Láokoónta a jeho synů ovíjejí obří hadi.
00:35:26 Láokoón byl trojský věštec, který Trójany varoval
00:35:30 před vtažením obrovské figuríny koně do města.
00:35:35 Tím však na sebe přivolal hněv bohyně Athény,
00:35:39 která vyslala obrovské hady,
00:35:41 aby Láokoónta a jeho syny zardousili.
00:35:45 Sousoší zobrazuje právě tento dramatický okamžik.
00:35:52 Láokoón se zoufale snaží vyprostit z hadího sevření
00:35:57 a jeho obličej je zkřivený hrůzou.
00:36:13 Díky skvěle vyjádřené dynamice pohybu,
00:36:16 nádherně vypracované muskulatuře a Láokoóntovu výrazu děsu
00:36:21 byla umělecká hodnota tohoto sousoší zjevná hned po nalezení.
00:36:43 Objev Lákoóntovy sochy vyvolal v 16. století hotovou senzaci.
00:36:50 Řada umělců se vydávala do Vatikánu jen proto,
00:36:54 aby si mohli sousoší prohlédnout.
00:36:59 Antické sochy byly vládnoucí aristokracií
00:37:03 považovány za symbol společenského postavení,
00:37:06 takže získání mistrovského sousoší Láokoónta
00:37:10 přineslo Vatikánu obrovskou prestiž.
00:37:21 Řada zahraničních politiků přicházela z méně vyspělých zemí,
00:37:31 a kultura se tak stávala důležitým nástrojem politiky.
00:37:40 Julius II. využíval svou sbírku jako doplněk své politické agendy
00:37:48 a rozhovory s cizinci se často točily kolem umění.
00:37:55 Julius II. získával pro vatikánské sbírky
00:37:59 hodnotné antické sochy,
00:38:01 které si mohli prohlédnout nejenom Římané, ale i cizinci.
00:38:05 Papež tím dával najevo svou moc.
00:38:13 Sochy nejrůznějších antických bohů a hrdinů,
00:38:17 které začal jako první sbírat právě tento papež,
00:38:21 jsou nyní k vidění ve vatikánských muzeích.
00:38:26 Belvederské torzo sice postrádá paže a nohy,
00:38:30 ale díky své nesporné umělecké hodnotě
00:38:33 do vatikánských muzeí rozhodně patří.
00:38:44 Výrazným znakem torza jsou mohutné svaly.
00:38:53 Sochař dokázal skvěle vyjádřit napětí svalů vstávajícího člověka.
00:39:10 Toto je socha Venuše z Knidu.
00:39:13 Bohyně Venuše právě vstupuje do koupele.
00:39:20 Sochař ji zachytil v okamžiku,
00:39:23 kdy klidně a prostě vkládá své roucho na džbán s vodou.
00:39:33 Spící Ariadna...
00:39:36 Je to známá postava z řecké mytologie.
00:39:48 Unavená Ariadna usnula na břehu moře,
00:39:52 když předtím pomohla svému milenci z nebezpečí.
00:40:15 Socha s názvem Nil
00:40:18 zobrazuje říčního boha, hojně rozdávajícího své požehnání.
00:40:27 Ležící postavu obklopují sfingy a krokodýli,
00:40:31 kteří ji ztotožňují s nilským božstvem.
00:40:43 Bezstarostně si hrající děti zase symbolizují bohatost darů
00:40:48 nejdůležitější egyptské říční tepny.
00:41:02 Tady je řecký bůh Hermes,
00:41:05 který provázel duše zemřelých do podsvětí.
00:41:22 Jeho krásná tvář vyjadřuje téměř nepostřehnutelný smutek.
00:41:34 Sousoší Láokoónta je provázeno tajemstvím,
00:41:38 protože soše při nálezu chyběla pravá paže.
00:41:49 Od té doby se socha pyšnila několika různými pažemi.
00:42:01 V archívu vatikánských muzeí je uložena fotografie,
00:42:05 pořízená během poslední obnovy sochy v 19. století.
00:42:24 Toto je Láokoón před nedávnou rekonstrukcí.
00:42:29 Povšimněte si tvaru jeho pravé paže.
00:42:38 Paže, připojená restaurátorem v 19. století,
00:42:43 se od té současné liší.
00:42:52 V téhle podobě bylo sousoší vystavováno
00:42:56 až do 50. let 20. století.
00:43:10 K Láokoóntově soše bylo podle dostupných záznamů
00:43:14 připojeno celkem sedm různých paží.
00:43:28 Kdy a jak přišla socha k současné pravé paži
00:43:32 ohnuté do ostrého úhlu?
00:43:50 V roce 1905 byla ve skladišti jedné kamenické dílny
00:43:54 objevena část mramorové pravé paže.
00:44:02 Objevil ji archeolog a obchodník s uměním Ludwig Pollak.
00:44:17 Pollak věřil, že se jedná o skutečnou,
00:44:21 400 let ztracenou Láokoóntovu pravou paži,
00:44:25 a věnoval ji vatikánským muzeím.
00:44:35 Po rozboru velikosti paže a použitého materiálu
00:44:40 došli odborníci k závěru,
00:44:42 že jde opravdu o původní část sousoší.
00:44:48 Připojení paže trvalo celé tři roky.
00:45:03 Symbolem Vatikánu je bazilika svatého Petra.
00:45:10 O stavbě této majestátní katedrály rozhodl Julius II.
00:45:21 Dokázal ve svých rukou soustředit obrovskou moc a autoritu,
00:45:26 ale ani potom nepolevil ve svém reformátorském úsilí,
00:45:30 a učinil z Říma jedno z hlavních center renesance.
00:45:36 Chtěl za sebou zanechat něco působivého.
00:45:39 Něco, co by na první pohled
00:45:41 symbolizovalo moc a význam papežského státu.
00:45:58 Ústředním svatostánkem Vatikánu byl v té době chrám ze 4. století.
00:46:06 Neutěšený stav a stáří tohoto hlavního chrámu
00:46:10 však ostře kontrastovaly s novostí okolních budov.
00:46:14 Julius proto začal uvažovat o jeho stržení
00:46:18 a o postavení největší světové baziliky,
00:46:21 která by Řím proslavila.
00:46:31 Pro mnohé věřící však byl tento chrám posvátný.
00:46:39 Nápad s jeho zbořením považovali za svatokrádež
00:46:44 a postavili se papeži na odpor.
00:46:52 Papež ale neustoupil,
00:46:55 protože dokončení kolosálních plánů na přebudování Vatikánu
00:46:59 považoval za otázku osobní cti.
00:47:18 Chtěl Vatikán zaplnit díly nejlepších renesančních umělců.
00:47:27 Povolal proto do Říma dva geniální umělce,
00:47:31 kteří mu měli s uskutečněním jeho plánu pomoci.
00:47:40 Jedním z nich byl mladý neznámý malíř Raffaello Sanzio,
00:47:44 kterého dnes známe pod jménem Raffael.
00:47:51 Tím druhým byl umělec,
00:47:54 který byl už tehdy považován za sochařského génia,
00:47:57 Michelangelo Buonarotti.
00:48:27 Ve druhém dílu našeho filmu o pokladech Vatikánu
00:48:31 se budeme hlouběji zabývat vrcholnými díly renesance,
00:48:35 která vytvořili právě tito dva mimořádně nadaní umělci.
00:48:54 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2012
Věčné město Řím se pyšní historií dlouhou dva a půl tisíce let. V jeho historickém centru se na ploše o rozloze necelého kilometru čtverečního (44 hektarů) leží nejmenší nezávislý stát na světě: Vatikán. Jeho dominantou je obrovitá bazilika svatého Petra. Je to centrum katolické víry, kterou vyznává víc než miliarda věřících po celém světě. Vatikánská muzea se nacházejí v obdélníkovém komplexu za Svatopetrskou bazilikou. Je to impozantní soubor budov vytvořený z bývalých papežských paláců. Muzea obklopují hradební zdi z 16. století. Vatikánská muzea každoročně navštíví více než čtyři milióny lidí z celého světa. K nejvýznačnějším pokladům vatikánských muzeí patří sbírka renesančních maleb ze čtrnáctého až šestnáctého století.