Mostar včera, dnes a zítra - historie jedné války

Slavné město na Neretvě přišlo za jugoslávské války o svůj legendární most. Ten dnes už znovu stojí, ale nic není jako dřív. Italský dokument

00:00:51 Česká televize uvádí dokumentární film

00:00:56 MOSTAR: VČERA, DNES A ZÍTRA

00:02:27 Srdce hrdinného města Mostaru,

00:02:30 trpící již téměř celé dva roky nepřetržitými boji.

00:02:33 je na pokraji kapitulace.

00:02:36 Těžké chorvatské dělostřelectvo z okolních kopců vytrvale

00:02:40 ostřeluje historickou muslimskou čtvrť ve východní části města.

00:02:49 Pamětihodnosti jednoho z nejkrásnějších multikulturních

00:02:54 měst Evropy končí jedna po druhé nenávratně v sutinách.

00:03:01 Zaslepená zloba těch, kteří tu ještě před

00:03:04 několika měsíci žili s obléhanými jako s bratry v klidu a míru,

00:03:08 nešetří nic a nikoho.

00:03:12 9. listopad je jedním z nejtemnějších dnů

00:03:16 jugoslávského válečného konfliktu.

00:03:19 Stari Most - historický most, dávný symbol jednoty lidí

00:03:23 různých kultur a náboženství - rozmetala palba

00:03:26 více než 60 chorvatských střel.

00:03:35 S mostem se do řeky zřítilo 50 miliónů dolarů.

00:03:39 Z vojenského hlediska to nebylo vůbec nutné.

00:03:48 Dělostřelecká palba na most posloužila pouze jako prostředek

00:03:52 k zasetí nenávisti a ke zničení toho, co zbývalo ze starých časů,

00:03:57 kdy byl Mostar významným multikulturním centrem.

00:04:08 Avšak toto sémě nenávisti a ničení v Bosně a Hercegovině

00:04:13 zaseli jako první Srbové, vedení Slobodanem Miloševičem.

00:04:17 V rámci dlouhodobých územních požadavků zaútočila koncem

00:04:22 roku 1991 bělehradská armáda na chorvatské městečko Ravno.

00:04:29 Tato provokace znamenala pouhý začátek.

00:04:33 Srbské jednotky pokračovaly v postupu na Hercegovinu

00:04:37 bleskovým útokem na Mostar a některá dalmatská pobřežní města,

00:04:41 například Dubrovník.

00:04:54 Chorvaté z Hercegoviny reagovali vytvořením Unie Herzeg Bosna -

00:04:59 odbojové organizace, kterou bosenský ústavní soud

00:05:03 postavil mimo zákon a jež nikdy nebyla mezinárodně uznána.

00:05:12 Cílem této unie, která zahrnovala západní část Bosny

00:05:16 a jejímž hlavním městem se stal Mostar,

00:05:20 bylo chránit všemožnými prostředky chorvatské obyvatelstvo

00:05:24 proti srbskému vměšování.

00:05:27 Když se Jugoslávie koncem 80. let rozpadla,

00:05:30 přešla její armáda do rukou obou nově vzniklých regionálních vlád:

00:05:35 Srbové veleli pozemnímu vojsku a Chorvaté získali námořnictvo.

00:05:41 Obě vlády byly nyní připraveny k přímé konfrontaci.

00:05:45 Do ledna roku 1992 byla situace relativně klidná.

00:05:51 Když se ovšem bosenský parlament rozhodl navzdory ostrému

00:05:55 nesouhlasu bosenských Srbů vyhlásit referendum o nezávislosti,

00:05:59 události nabraly rychlý spád.

00:06:02 Vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny dalo Bělehradu

00:06:06 příležitost nebo spíš záminku k invazi v rámci proti-muslimského

00:06:10 a proti-chorvatského hnutí.

00:06:17 Na rozdíl od Slovinska, a s malou výjimkou Chorvatska,

00:06:22 Bosna vždy byla směsicí různých etnik,

00:06:25 žijících po staletí vedle sebe.

00:06:28 Hovořit o "různých národnostech" je však poněkud zavádějící -

00:06:32 jednotlivé skupiny obyvatelstva se zde totiž liší pouze vyznáním,

00:06:35 nikoliv jazykem.

00:06:38 29. února bylo vyhlášeno bosenské referendum.

00:06:43 Navzdory srbskému bojkotu volilo 64% obyvatelstva Bosny nezávislost.

00:06:50 Srbská demokratická strana

00:06:53 vedená válečným zločincem Radovanem Karadžičem

00:06:57 proti samostatnosti Bosny ostře vystoupila.

00:07:01 Ihned po vyhlášení výsledků referenda

00:07:05 se bělehradské jednotky seskupily na území republiky a obsadily

00:07:09 všechny strategické body.

00:07:12 To vyvolalo reakci Chorvatů a Bosňanů,

00:07:15 kteří se ve snaze čelit srbské invazi

00:07:18 rozhodli vybudovat vlastní armádu.

00:07:21 Nicméně nedávno rozpuštěný jugoslávský obranný systém

00:07:25 byl založený na celkové militarizaci země,

00:07:29 jejímž cílem byla okamžitá obranyschopnost obyvatelstva

00:07:33 vůči nepřátelským útokům pomocí lehkých, dostupných zbraní.

00:07:37 Díky tomu se na scéně bosenského ozbrojeného konfliktu vynořuje

00:07:41 množství polovojenských organizací:

00:07:44 Bílí orli, Rysi, Tygři, Škorpióni, Zelené barety.

00:07:49 Všechny tyto nelegální skupiny

00:07:52 tvořili fanatičtí zabijáci s jediným cílem.

00:07:56 Strategie spočívala v zastrašování: občas někoho zabili,

00:08:00 další nechali uprchnout.

00:08:02 Bylo to cynické, ale cynismus byl jejich heslem.

00:08:05 Zabít pár lidí, ostatní nechat jít, aby se zpráva rozšířila,

00:08:08 veřejně znásilnit pár žen.

00:08:11 Vesnice se začaly vylidňovat.

00:08:15 Válka, která se z těchto událostí zrodila,

00:08:19 byla nejsložitějším, nejchaotičtějším a nejkrvavějším

00:08:24 konfliktem, jaký Evropa zažila od konce II. světové války.

00:08:33 Po celý rok 1992 chorvatské a bosenské jednotky

00:08:38 bojovaly bok po boku proti srbské invazi.

00:08:41 Záhřebským vojskům se podařilo prolomit srbské obležení Mostaru

00:08:45 a Srby z města vyhnat.

00:08:48 Ale bezprostředně poté se stalo něco neočekávaného.

00:08:52 Jsme na cestě ze socialistického pekla a zároveň se snažíme

00:08:57 vyváznout z pekla, kterým je sjednocená Jugoslávie!

00:09:03 My sami bychom pro Chorvatsko nezávislost vybojovat nedokázali!

00:09:09 Dokud jsme byli součástí Jugoslávie,

00:09:13 mohli jsme se spoléhat sami na sebe.

00:09:16 Teď už to není možné.

00:09:21 Chorvatský lídr Franjo Tudžman, bývalý generál Titova režimu

00:09:26 a pozdější disident s nacionalistickými názory,

00:09:29 otevřeně podpořil Bosnu a Hercegovinu,

00:09:32 čímž oficiálně vyhlásil chorvatské územní nároky

00:09:36 v Bosně nejen vůči útočícím Srbům, ale také proti bosenským muslimům,

00:09:40 s nimiž jen o několik měsíců dříve Chorvaté bojovali bok po boku.

00:09:46 Roku 1992 mezinárodní společenství pokusilo vyřešit krizi

00:09:51 prostřednictvím rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN

00:09:56 o ustanovení mírové mise UNPROFOR.

00:10:04 Jednotky čítající 39 tisíc vojáků měly ambiciózní cíl -

00:10:08 vytvořit mírové a bezpečné podmínky,

00:10:11 nezbytné k vyřešení situace.

00:10:16 Stěžejním úkolem mise UNPROFOR bylo zajistit bezpečnost obyvatel

00:10:21 jejich soustřeďováním v chráněných místech.

00:10:23 Ta měla být schopna přijmout značné množství

00:10:26 uprchlíků z bosenského území.

00:10:29 Avšak tento projekt se záhy ukázal jako nedostatečný

00:10:33 a vojensky neúčinný.

00:10:37 Jednotky mohly fungovat pouze jako nárazník

00:10:40 bez pravomocí zasáhnout podle toho, jak to vyžadovala situace.

00:10:44 Toto politicky váhavé rozhodnutí OSN bylo výsledkem

00:10:47 názorových neshod představitelů jednotlivých států Evropské unie

00:10:51 ohledně řešení situace v Bosně.

00:10:54 Francie s Ruskem stály na straně Miloševičova Srbska,

00:10:59 zatímco Německo v čele s Helmutem Kohlem podporovalo Chorvaty.

00:11:03 Tento rozpor mezi hlavními členy EU vedl k patové situaci,

00:11:08 a současně povzbudil vojenské úsilí dvou největších válčících stran.

00:11:21 Posledním pokusem mezinárodní diplomacie o zabránění rozpadu

00:11:25 Jugoslávie byl návrh na rozdělení Bosny na tři stejně velká území,

00:11:30 která měla být předána třem hlavním etnickým skupinám.

00:11:34 Toto řešení rovněž nepřineslo očekávané výsledky.

00:11:38 Rozdělení Bosny nebylo řešením.

00:11:42 Jednak proto, že idea moderního státu vyžaduje,

00:11:46 aby menšiny mohly žít kdekoliv vedle sebe a byla zajištěna

00:11:49 jejich bezpečnost, a dalším důvodem byl fakt,

00:11:53 že zdejší etnické skupiny nejsou rozmístěny pravidelně.

00:11:56 Národnostní situace v zemi je výsledkem staletého procesu,

00:12:00 a jednotlivé skupiny není možné jednoznačně ohraničit.

00:12:04 Koncem roku 1992 se Mostar ocitl znovu v obležení.

00:12:09 Tentokrát byl pod palbou nových uchvatitelů.

00:12:13 Muslimská bosenská komunita,

00:12:17 naprosto zdecimovaná po roce krutých bojů se Srby,

00:12:21 nebyla s to změně situace čelit.

00:12:24 Na obzoru se vynořovala srážka civilizací:

00:12:26 Srbové a Chorvaté proti těm,

00:12:29 jež označili za muslimské nájezdníky z dávných dob.

00:12:32 Evropské město Mostar - nebo to,

00:12:35 co z něj ještě zbylo - se stalo snadným terčem, symbolem,

00:12:38 který bylo třeba zničit, počínaje památkou Stari Most,

00:12:42 jež ze všeho nejvíc připomínala dávnou tureckou říši.

00:12:47 Svět si dosah tohoto ostudného činu uvědomil až později.

00:12:51 Jako by se 9. listopadu nadzvedlo víko Pandořiny skříňky.

00:12:55 Nešlo zdaleka jen o rozstřílení mostu.

00:12:58 Mnozí v tom spatřovali rozpoutání války civilizací.

00:13:02 Zničení mostu mělo obrovský význam.

00:13:06 Chorvaté tím jasně dali najevo, že už si na mostě nikdy

00:13:09 nechtějí společně s muslimy vypít kávu a zakouřit vodní dýmku.

00:13:19 Výjimečná stavba Stari Most,

00:13:23 navržená tureckým architektem Mimarem Hajrudinem,

00:13:26 byla slavnostně dokončena roku 1566 za účasti sultána

00:13:31 Sulejmana Nádherného.

00:13:33 30 metrů dlouhý a 4 metry široký most ve tvaru sedla byl výsledkem

00:13:37 společné práce stavitelů, architektů a kameníků

00:13:41 ze všech koutů Balkánského poloostrova.

00:13:46 Společně, bez ohledu na stávající rozdíly, dokázali spojit

00:13:51 své vědomosti i rozdílné styly a vybudovat skvost,

00:13:54 který sám Hajrudin označil za nezničitelný.

00:13:59 Most přežil v průběhu staletí mnohé hrozby, dokonce i vpád nacistů,

00:14:04 kteří zpustošili celou zemi.

00:14:07 Ale ani Hajrudin si nedokázal představit,

00:14:10 co se stane s Mostarem a s celou Bosnou a Hercegovinou

00:14:13 na sklonku 20. století.

00:14:18 Roku 1995, po 4 letech nemilosrdných bojů,

00:14:22 ukončily občanskou válku v Jugoslávii

00:14:26 Daytonské mírové dohody.

00:14:28 Dohoda, v níž sehrál zásadní úlohu

00:14:32 tehdejší prezident USA Bill Clinton,

00:14:35 vycházela z válečné situace poté, co Chorvatsko získalo zpět Slavonii

00:14:39 a další části území okupované srbskou armádou.

00:14:43 V Bosně a Hercegovině vznikly v rámci jednoho státu

00:14:47 dvě přesně definované jednotky s rozsáhlou mírou samosprávy:

00:14:50 Chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny

00:14:55 a Republika srbská.

00:14:57 Cena, kterou místní obyvatelé zaplatili za nezávislost,

00:15:01 však byla příliš vysoká, zejména pro bosenské muslimy.

00:15:05 Konečné počty uvádějí více než 100 tisíc mrtvých,

00:15:08 z nichž 70% tvořili bosenští muslimové, většinou civilisté.

00:15:14 Pouze v Mostaru přišlo z tehdejšího počtu 90 tisíc obyvatel

00:15:18 o život přes 6000 lidí.

00:15:22 Zjednodušeně řečeno to znamenalo,

00:15:25 že každý občan měl nejméně jednoho mrtvého nebo zraněného přítele.

00:15:29 A každý muslim měl minimálně jednoho deportovaného člena rodiny.

00:15:34 V koncentračních táborech vybudovaných v okolí Mostaru

00:15:39 se tísnilo více než 20 tisíc bosenských muslimů.

00:15:42 Mnozí z nich se odtamtud nevrátili živí.

00:15:47 Podvyživené hladovějící vězně

00:15:50 v přeplněných táborech zabíjelo spalující horko,

00:15:52 každodenní mučení a průjmové epidemie.

00:15:56 Ty, jimž se podařilo uniknout, čekal stejně nemilosrdný osud.

00:16:00 Při etnických čistkách byl velký počet muslimů,

00:16:04 okolo 15-20 tisíc, vyhnán ze země.

00:16:07 Do Skandinávie, Ameriky nebo Austrálie.

00:16:10 Mnozí z těch, kteří se rozhodli zůstat za války ve městě,

00:16:14 byli donuceni zříci se víry.

00:16:17 Muslimové v chorvatské části města byli povražděni,

00:16:21 nebo donuceni konvertovat ke katolictví.

00:16:25 Takových případů tu bylo velké množství.

00:16:30 Mniši využívali kritické situace,

00:16:34 v níž se nacházeli muslimští obyvatelé města,

00:16:38 sužovaní neustálými boji a nedostatkem základních potravin,

00:16:42 a nutili je přijmout katolickou víru.

00:16:45 Přežití v té době záviselo pouze na charitativní pomoci.

00:16:57 Kulturní pohrdání a etnická nenávist,

00:17:01 kterým bosenští muslimové museli v průběhu války čelit,

00:17:04 se nezastavily ani před staletými náboženskými památkami.

00:17:09 Tady v Mostaru bylo 20 mešit, všechny staré 400 až 500 let.

00:17:13 Mešita v každé ulici. Za války byly všechny zničeny.

00:17:21 Po uzavření příměří se mnoho mladých lidí ze zničeného Mostaru

00:17:27 rozhodlo zapomenout na minulost a začít nový život jinde.

00:17:31 Několik mladých lidí odešlo do zahraničí, a už se nevrátili.

00:17:41 Ti, kdo se po roce 1995 pokusili vrátit do svých domovů

00:17:45 v chorvatské čtvrti, zjistili, že jejich domy, obchody a dílny

00:17:50 byly nezákonně vyvlastněny novými samozvanými vůdci města.

00:17:56 Dnes žijí v chorvatské části Mostaru noví osídlenci.

00:18:00 Usadilo se tam množství Chorvatů ze severní Bosny

00:18:04 a stali se místní většinou.

00:18:07 Je jich v současné době víc než nás.

00:18:10 Je to jejich strategie.

00:18:13 Čím víc jich tu bude, tím větší vliv na chod města získají.

00:18:18 Bůh mě nestvořil, abych je všechny nenáviděl,

00:18:22 i když jsem byl deportován jenom kvůli svému jménu.

00:18:25 Jsme připraveni jim odpustit,

00:18:29 ale potřebujeme morální i materiální kompenzaci.

00:18:32 Chceme, aby zločinci byli odhaleni,

00:18:36 aby se tyhle události nikdy nemohly opakovat.

00:18:50 S postupujícím časem ozvěna tragédie pomalu slábla.

00:18:54 Pozornost se začínala upírat jinam a tato doposud neuzavřená

00:18:58 kapitola historie byla až příliš rychle uložena do archivu.

00:19:06 Dnes Mostar vypadá zase jako obyčejné město.

00:19:10 Za finanční pomoci mezinárodního společenství byla vybudována

00:19:14 replika Starého mostu a obnovena většina mešit -

00:19:19 v ulicích starého města se opět procházejí turisté.

00:19:23 Válečnou tragédii tu však stále připomínají zničené domy,

00:19:27 které tak jako ranění obři ukazují své rány způsobené minomety a děly

00:19:31 a provizorní hřbitovy v městské zeleni.

00:19:35 Mnohem vážnější je však skutečnost, že tragédie stále zůstává

00:19:40 v myslích obyvatel Mostaru, rozdělených neviditelnou zdí

00:19:45 nenávisti a odporu, jež se nikdy úplně nevytratily.

00:19:49 Rány v Mostaru nejsou zahojené.

00:19:52 Ke skutečnému propojení částí města nestačí znovu postavit most,

00:19:57 jak se mezinárodní společenství naivně domnívalo.

00:20:00 Most je dobrý pro turisty,

00:20:03 ale nepomůže lidem zapomenout na místní tragédii.

00:20:13 Město je striktně rozděleno.

00:20:16 Hranici mezi novým městem, kde žijí Chorvaté, a starým městem,

00:20:20 obývaným bosenskými muslimy,

00:20:22 tvoří řeka Neretva se Starým mostem.

00:20:25 Berlín byl také rozdělený, ale nakonec tu zeď strhli,

00:20:30 a od té doby je zase jedním městem.

00:20:33 V Mostaru žádná zeď není, a přesto ho není možné sjednotit.

00:20:45 74letý obyvatel Mostaru Emir Balič je místní slavnou osobností.

00:20:51 Je součástí dlouhé tradice skokanů,

00:20:55 kteří se v létě setkávají na mostě a před zraky užaslých turistů

00:20:58 podnikají z výšky 24 metrů nebezpečné skoky do řeky Neretvy.

00:21:05 Vrhnout se dolů ze Starého mostu není pád, je to let.

00:21:09 Jste ve vzduchu celé 3 vteřiny.

00:21:18 Emir Balič má k mostu osobitý vztah,

00:21:23 stejně jako přibližně stovka členů mostarské skokanské asociace.

00:21:28 Tvrdí, že místní tradice je stará mnoho staletí,

00:21:31 a údajně je ještě starší než samotný most.

00:21:39 Po skončení války se situace radikálně změnila.

00:21:42 Dříve tu společně skákali nebo soutěžili muži

00:21:46 bez rozdílu národnosti - buď za peníze, nebo pro radost.

00:21:50 Dnes ztělesňuje most pouze jednu část města,

00:21:54 tu muslimskou, a pouze muslimové rozhodují o tom,

00:21:58 co se bude na Starém mostě dít.

00:22:03 A to i přes naprosto odlišný postoj,

00:22:06 který vyjádřila většina obyvatel Mostaru na konci 90. let,

00:22:10 kdy se plánovala rekonstrukce mostu.

00:22:13 Turecko nabídlo, že Stari most znovu vybuduje na vlastní náklady,

00:22:17 jenže tohle nikdy nebyl turecký most: měl to být kosmopolitní,

00:22:21 světový most.

00:22:24 Stari Most je asi nejvýraznějším symbolem toho,

00:22:28 co za sebou zanechala válka v Bosně a Hercegovině,

00:22:32 zejména tady v Mostaru.

00:22:41 Těší mě, že jsou lidé jako vy, kteří se o tohle město zajímají.

00:22:46 Svět by měl vědět, co se tady událo, i co se tu děje teď.

00:22:51 Josip Muselimovič je právník a spisovatel.

00:22:56 V posledních několika letech

00:23:00 se věnuje ochraně občanských práv všech mostarských komunit.

00:23:11 V roce 1990 jsem byl zvolen prezidentem Bosny a Hercegoviny.

00:23:16 V úřadu jsem setrval jen měsíc a půl.

00:23:20 Tato krátká zkušenost Josipa Muselimoviče hluboce poznamenala.

00:23:25 Zjistil, že politické angažmá nemohlo v daném okamžiku vést

00:23:30 k řešení problému.

00:23:33 Politika byla jako jiskra, která zažehne požár.

00:23:37 A tak se rozhodl pomáhat městu jinak:

00:23:40 stal se prezidentem Chorvatské matice - kulturní asociace,

00:23:44 která už 12 let organizuje mezinárodní festival,

00:23:47 jehož prostřednictvím se Muselimovič snaží přinést

00:23:51 do Mostaru nejrůznější kulturní, umělecké, divadelní

00:23:54 a literární události.

00:23:57 Jeho cílem je rozšiřovat a propagovat chorvatskou národnost

00:24:00 v rámci Bosny a Hercegoviny, a to s plným respektem

00:24:04 ke všem skupinám, tvořícím identitu státu.

00:24:07 Věří, že jen tak se jeho město může vrátit k normálnímu životu,

00:24:11 po jakém obyvatelé tolik touží.

00:24:15 Přes všechno, co se tu stalo, je nezbytné najít sílu k dialogu.

00:24:19 Bez něj nemůžeme dospět k dohodě, a bez dohody se nic nezmění,

00:24:24 nepohneme se kupředu.

00:24:29 Klíčem k dosažení posunu v Bosně a Hercegovině

00:24:34 je sjednocení obyvatel.

00:24:37 K žádné změně nemůže dojít, dokud bude země

00:24:40 rozdělená na dvě odlišné národnostní a náboženské jednotky.

00:24:45 Ale i dnes se tu najdou lidé,

00:24:49 kteří návratu k dřívějšímu fungování života v Mostaru brání.

00:24:55 Zdá se, že největší zátěž spočívá na bedrech

00:24:59 chorvatské katolické komunity.

00:25:04 Té byla připisována odpovědnost za použití síly ke zvrácení stavu

00:25:09 neměnného po mnoho staletí už během války.

00:25:13 Po válce byla obviněna z neschopnosti zajistit

00:25:17 integraci komunit, odjakživa tvořících nedílnou

00:25:20 součást mostarské občanské společnosti.

00:25:26 Dnes jsou v Mostaru všechny instituce rozdělené:

00:25:30 nemocnice, úřady, společnosti pro dodávku vody a plynu,

00:25:34 a co horšího, i školy.

00:25:45 Ano, jsou zvlášť muslimské třídy a zvlášť chorvatské.

00:25:54 Chtěli bychom mít některé předměty společně,

00:25:58 abychom se mohli potkávat.

00:26:02 Nikdo se nás na nic neptá. O všem rozhoduje vedení.

00:26:10 Dnešní mladí lidé jsou nuceni žít v rozděleném městě,

00:26:14 jehož instituce lidem připomínají jejich národnostní rozdíly.

00:26:19 Bohužel místo aby Mostar směřoval kupředu, vrací se zpátky.

00:26:24 Trápí mě, že města, která se před válkou

00:26:28 po kulturní stránce s Mostarem absolutně nedala srovnat,

00:26:32 jsou na tom daleko lépe než my.

00:26:42 Budovy muslimské komunity, domy, které vlastní malá,

00:26:46 po válce obnovená židovská obec a také místní romská komunita,

00:26:50 se staly předmětem útoků v podobě nasprejovaných

00:26:54 nacistických symbolů a hesel.

00:26:59 Některé ulice v chorvatské části města byly pojmenovány po vůdcích

00:27:03 Ustašovců, kteří za druhé světové války kolaborovali s nacisty.

00:27:08 Zdejší ulice nesou jména ministra zahraničí Mladena Lorkoviče,

00:27:12 ministra války Anteho Vokiče a fašistického ideologa a šéfa

00:27:17 chorvatského nacistického hnutí Mileho Budaka.

00:27:20 Považuji za naprosto ostudné,

00:27:24 že ulice Mostaru mohly být pojmenovány

00:27:26 po válečných zločincích.

00:27:29 Tím se město de facto hlásí k fašistické minulosti státu.

00:27:33 Jako kdyby ulice v Německu nesly jména Hitlera nebo Goebbelse.

00:27:38 Ustašovské hnutí založili ve 30. letech za podpory

00:27:42 italských fašistů exiloví politici blízcí extremistickým frakcím

00:27:47 chorvatské Strany práva.

00:27:50 K moci se Ustašovci dostali v roce 1941,

00:27:54 kdy Německo a Itálie okupovaly Jugoslávii.

00:27:59 Hitler okamžitě uznal chorvatskou samostatnost a do čela státu

00:28:03 postavil nacionalistu Anteho Paveliče.

00:28:07 Ten zavedl vládu teroru, trvající až do konce války.

00:28:12 Fašistický režim, založený na národnostní ochraně Chorvatů

00:28:16 a extrémistickém katolicismu, se v rámci etnických čistek

00:28:19 dopouštěl brutálních zločinů proti lidskosti.

00:28:24 Historické studie prokázaly,

00:28:27 že obětí těchto zběsilých čistek bylo přes milión.

00:28:31 Mnozí přišli o život ve vyhlazovacím táboře Jasenovac,

00:28:34 kde bylo údajně zavražděno 52 tisíc Srbů, 13 tisíc Židů,

00:28:39 12 tisíc Chorvatů a 10 tisíc Romů.

00:28:48 Nejsem přívržencem Marxovy myšlenky,

00:28:51 že historie se opakuje nejprve jako tragédie a posléze jako fraška.

00:28:56 Věřím, že jsou v dějinách určité tendence.

00:29:00 Některé vyplují na povrch jednou, jiné vícekrát,

00:29:04 ale vždy odporně zapáchají.

00:29:09 Na otázku, proč atmosféra nenávisti stále přetrvává,

00:29:14 nám katolická komunita odmítla odpovědět.

00:29:19 Pokoušeli jsme se získat jejich vyjádření, ale bez úspěchu.

00:29:24 Nakonec se nám podařilo proniknout do blízkosti biskupské kanceláře.

00:29:29 Po několika neúspěšných pokusech setkat se s biskupem nám sdělili,

00:29:34 že mu otázky můžeme poslat e-mailem.

00:29:37 To jsme učinili, ovšem žádnou odpověď jsme nedostali.

00:29:45 Podle mě se katolická komunita nechce přihlásit k pocitu viny,

00:29:50 a proto zaujímá tak agresivní obranné stanovisko.

00:29:53 K masakrům totiž mimo jiné docházelo

00:29:57 s tichým souhlasem katolické církve.

00:30:02 Na kopci nad městem stojí kříž, který tam před válkou nebyl -

00:30:06 vztyčili ho tam až později.

00:30:09 Je to další symbol snahy Chorvatů

00:30:13 udělat z Mostaru pouze katolické město.

00:30:20 I přes mlčení katolické komunity jasně vyplouvá na povrch její snaha

00:30:25 o nadřazenost a touha pomstít se druhé polovině města -

00:30:29 postoj s dlouhou tradicí, který rozpor mezi oběma stranami

00:30:34 dále prohlubuje.

00:30:38 Od dob svého založení byl Mostar po dobu 500 let muslimským městem -

00:30:43 historické dokumenty to jasně dokazují.

00:30:47 Katolíci se rozhodli to změnit, a tak vypukla válka.

00:31:01 Bosna a Hercegovina a město Mostar

00:31:04 mají za sebou spletitou tisíciletou historii.

00:31:08 Region, který byl od 13. do 15. století nezávislý,

00:31:12 dobyli roku 1463 Turci.

00:31:19 Místní obyvatelstvo - v té době převážně křesťanské - pod vidinou

00:31:23 politické stability a hospodářského růstu konvertovalo k islámu.

00:31:29 Turecká nadvláda v tomto regionu měla dvojí podobu.

00:31:33 Bezprostředně po jeho dobytí

00:31:37 bylo obyvatelstvo rozděleno do dvou skupin.

00:31:39 Těm, kteří přijali islám, byla plně ponechána jejich práva

00:31:44 a mohli požívat velkých výhod,

00:31:47 dokonce zastávali vysoké pozice v turecké politické struktuře.

00:31:51 Ti, kteří novou víru odmítli, byli označeni za politicky,

00:31:55 nábožensky a občansky méněcenné a jejich pravomoci byly omezeny.

00:32:04 Historici se často zaměřují pouze na negativní aspekty

00:32:09 turecké nadvlády na Balkáně.

00:32:17 Obvykle se zapomíná, že katolické Španělsko roku 1492

00:32:22 postavilo Židy mimo zákon, vypovědělo je ze země

00:32:26 a celou Evropu zaplavila vlna nenávisti nejen vůči Židům,

00:32:30 ale také vůči Romům a muslimům.

00:32:34 V Turky ovládané Bosně a sousedních územích byly

00:32:38 národnostní a náboženské menšiny přijímány a respektovány.

00:32:42 Mostar byl od dávných dob místem setkávání.

00:32:46 Jeho strategická pozice v údolí řeky Neretvy,

00:32:49 blízkost přístavů v Jaderském moři a obchodní stezky

00:32:52 směřující do východní Evropy a na Střední Východ

00:32:56 přiváděly do města vojáky, umělce, obchodníky, cestovatele a poutníky.

00:33:03 Tato situace zůstávala víceméně stejná do roku 1878,

00:33:07 kdy turecká říše ztrácela moc a o slovo se začaly hlásit

00:33:13 národnostní požadavky Srbů a Chorvatů.

00:33:21 Na povrch vytryskly nacionalistické nálady a touha po nezávislosti.

00:33:28 Bosenští katolíci se nikdy úplně nevzdali a nesmířili

00:33:32 s přechodem od křesťanské víry k islámu.

00:33:35 Jejich odhodlanost se opírala o výraznou podporu,

00:33:38 jíž se jim dostávalo ze zahraničí.

00:33:42 Za Balkánem stála křesťanská Evropa, papežský Řím,

00:33:45 Benátky a velmoci jako Španělsko a Rakousko,

00:33:48 vždy připravené podpořit křesťanské nároky proti

00:33:52 tureckému nepříteli ohrožujícímu celou Evropu.

00:33:57 Naprosto odlišná byla situace pravoslavných Srbů,

00:34:01 kteří přišli o své území a dostali se pod novou nadvládu.

00:34:06 Ti nemohli se žádnou zahraniční pomocí počítat.

00:34:11 Byla to jen otázka času, protože po staletí

00:34:16 tu pod tureckou nadvládou trpělo velké množství obyvatel.

00:34:20 Směr vývoje jasně ukázaly obě světové války.

00:34:24 Titův režim potlačil separatistické snahy jednotlivých národů a skupin

00:34:29 v bývalé Jugoslávii, ale po smrti tohoto diktátora

00:34:33 nespokojenost opět naplno propukla.

00:34:51 Tito zemřel 4. května 1980

00:34:55 a země neměla žádného charismatického nástupce.

00:34:59 Muž, který v očích celého světa udržel Jugoslávii sjednocenou

00:35:04 a klidnou, ve skutečnosti pouze zmrazil hluboce nestabilní situaci,

00:35:08 danou politickou a kulturní různorodostí země.

00:35:11 Situace se v době jeho vlády navenek jevila jako ideální,

00:35:15 ale tento stav byl udržován naprosto uměle.

00:35:19 Tito byl diktátor s velkým osobním charismatem a ideály,

00:35:23 díky čemuž dokázal vést Jugoslávii po politické a ekonomické stránce,

00:35:28 národnostní problém však vyřešit nedokázal.

00:35:34 Nahradit individuální nacionalismus panjugoslávským nacionalismem

00:35:40 komunistického typu nestačilo.

00:35:45 Roku 1948 se Tito odklonil

00:35:49 od Stalinova Sovětského svazu a zabránil tomu,

00:35:53 aby se jeho země stala ruskou kolonií

00:35:56 jako ostatní východoevropské státy.

00:35:59 Zavedl mírnější formu socialistického zřízení,

00:36:03 jehož ekonomická reforma byla založena na decentralizaci

00:36:06 a samosprávě výrobních prostředků.

00:36:09 Díky tomuto systému dosáhla Jugoslávie v porovnání s ostatními

00:36:13 komunistickými státy světa výrazně vyšší úrovně ekonomiky.

00:36:16 V téže době ale v Jugoslávii panovala absolutní kontrola tisku.

00:36:23 Režim zaujímal nepřátelský postoj vůči všem náboženstvím

00:36:27 a nemilosrdná státní policie tvrdě potlačovala jakoukoliv opozici.

00:36:31 To vedlo k nárůstu nespokojenosti

00:36:35 jednotlivých slovanských národnostních skupin.

00:36:39 Když Tito zemřel, strana nedokázala vytvořit zázemí

00:36:44 pro stabilní vládu, která by dokázala tuto směsici

00:36:47 kultur, národností a náboženství stmelit, a tak došlo k explozi.

00:37:01 Titíž lidé, kteří po celá léta oddaně sloužili maršálu Titovi,

00:37:05 se odklonili od komunismu k nacionalismu, a ve jménu dávné,

00:37:09 ale zároveň relativně nové ideologie se snažili poštvat národy

00:37:13 žijící v Jugoslávii proti sobě tím, že vlivem zmanipulovaných

00:37:17 informací vyvolávali skryté vášně v řadách

00:37:21 jednotlivých etnických skupin.

00:37:24 Mezi novými vůdci zaujímal dominantní postavení

00:37:28 Srb Slobodan Miloševič.

00:37:30 Tento bývalý komunistický politik

00:37:33 se rozhodl využít srbského nacionalismu k získání

00:37:37 absolutní moci oživením myšlenky velkého Srbska.

00:37:39 Už v roce 1987 na demonstraci v Prištině vyslovoval věty,

00:37:44 které mezinárodní společenství bohužel nebralo vážně.

00:37:49 Jel do Kosova, zhodnotil situaci a oznámil Srbům,

00:37:53 kteří si stěžovali na brutalitu kosovské policie:

00:37:56 "Nikdo už vás bít nebude."

00:38:01 O dva roky později opět v Prištině v průběhu oslav 600. výročí

00:38:05 bitvy na Kosovu poli před miliónem Srbů Miloševič konečně odhalil

00:38:11 světu svůj plán.

00:38:22 Zatímco se svět v roce 1989 radoval z pádu

00:38:26 komunistické Berlínské zdi, bělehradský vůdce rozséval strach

00:38:30 z porážky Srbů Turky a povolával lid do zbraně,

00:38:36 aby definitivně vyhnal "turecké nájezdníky",

00:38:40 jak je sám označoval.

00:38:50 Co se roku 1389 opravdu přihodilo?

00:38:54 Proč byla připomínka výročí této bitvy tak důležitou

00:38:58 součástí Miloševičovy propagandy?

00:39:02 28. června před 600 lety na planině poblíž Prištiny

00:39:07 vedl princ Lazar Hrebeljanovič koalici srbsko-bosenských vojsk

00:39:12 proti turecké armádě v čele se sultánem Muradem I.

00:39:17 Slovanská armáda byla poražena.

00:39:19 Jejích 25 tisíc vojáků nemělo proti dvojnásobné převaze

00:39:23 tureckých nepřátel šanci.

00:39:26 Tato událost je směsicí historických faktů a legend,

00:39:30 z níž vyšly ideologické a kulturní základy nové srbské politiky

00:39:35 vedené Slobodanem Miloševičem.

00:39:38 Podle legendy si měl princ Lazar zvolit mezi pozemským vítězstvím

00:39:44 a přijetím do království nebeského.

00:39:48 Díky tomu, že si vybral druhou možnost,

00:39:52 se stal mučedníkem a získal věčnou slávu pro sebe i svou armádu.

00:39:57 Tato volba prince Lazara je dodnes pravoslavnou církví

00:40:01 považována za zásadní okamžik v historii srbského národa.

00:40:08 V hlavním městě Kosova Prištině se nacházejí chrámy,

00:40:11 které mají zásadní význam pro ideu srbského národa a nacionalismu

00:40:16 a pro jeho kolektivní chápání.

00:40:22 Čím je pro srbskou identitu

00:40:26 porážka na Kosově poli, tím se pro Chorvaty stalo

00:40:30 nacionalistické úsilí v 19. století,

00:40:34 jež se později vyvinulo v Paveličův ustašovský režim.

00:40:38 Pro bosenské muslimy má stejný význam masakr v Srebrenici,

00:40:42 kde v červnu roku 1995 srbské jednotky generála Ratka Mladiče

00:40:47 zavraždily více než 8000 muslimů.

00:40:54 U této příležitosti velký muftí Bosny a Hercegoviny Mustafa Cerič

00:40:59 zdůraznil náboženskou stránku masakru a obvinil křesťanství

00:41:04 z násilí cíleně namířenému proti islámu.

00:41:09 Striktní odsouzení masakru

00:41:12 ze strany hlavy katolické církve, tehdejšího papeže Jana Pavla II.,

00:41:16 nedokázalo uklidnit narůstající muslimskou agresivitu,

00:41:20 jež se začala šířit v Bosně a Hercegovině.

00:41:25 Bosnu ve válce nepodporoval žádný ze západních států,

00:41:29 a tak přijala pomoc od muslimských zemí.

00:41:38 Původně umírněná, tolerantní podoba islámu se západními prvky,

00:41:43 typická pro Balkánský poloostrov, byla nahrazena saúdským

00:41:48 extremismem, podporovaným bosenským prezidentem Alijou Izetbegovičem.

00:41:54 Ten v roce 1993 schválil zformování muslimské brigády.

00:42:09 Duchovními vůdci původní brigády v počtu 300 mužů

00:42:13 vedené emírem Abu Harisem Libim byl Egypťan šajch Enver Šaban

00:42:18 a saúdskoarabský imám Imad el-Misri.

00:42:22 Noví mudžahedíni, které bosenští muslimové požádali

00:42:26 o pomoc v bojích, přinesli na Balkán nové,

00:42:30 daleko agresivnější pojetí islámu.

00:42:33 To šířili prostřednictvím knihy s názvem

00:42:36 "Vyznání, která musíme napravit".

00:42:39 Vyzývali bosenské bratry k službě Bohu, jak je psáno v Koránu.

00:42:43 Izetbegovič posílil vztahy s Íránem a dokonce s Usámou bin Ládinem,

00:42:48 o němž se mnozí domnívali, že stojí za válkou v Bosně

00:42:53 nejen po ekonomické stránce.

00:42:56 Obyvatelé Bosny museli za svou nezávislost zaplatit vysokou cenu.

00:43:01 V současnosti se nám zdá pochopitelné,

00:43:04 že hledali politickou, vojenskou a ekonomickou podporu,

00:43:08 protože se nechtěli nechat zlikvidovat Srby a Chorvaty.

00:43:12 Přesto navázání vztahů se státy

00:43:16 z kolébky islámského fundamentalismu vedlo k ovlivnění

00:43:20 bosenského muslimského obyvatelstva víc, než bylo žádoucí,

00:43:24 zejména uvážíme-li, že se Bosna a Hercegovina vždy vyznačovala

00:43:29 vysokým stupněm náboženské tolerance.

00:43:35 Příchod takzvaných "nových muslimů",

00:43:39 jak je nazývá Reis Cerič, mě zneklidňuje.

00:43:43 Přišli sem v průběhu války z Jemenu, Afghánistánu, Iráku

00:43:48 a bůhvíodkud ještě.

00:43:51 Není jich mnoho, ale přinesli s sebou agresivnější formu islámu,

00:43:56 kterou jsme tu do té doby neznali.

00:44:02 Ale za války, která zpustošila

00:44:05 Bosnu a Hercegovinu, se všechna tři místní náboženství

00:44:10 snažila využít tajné spolupráce s nacionalisty a extremisty ve svůj

00:44:16 prospěch podle starého přesvědčení, že každá místní kultura musí

00:44:20 odpovídat specifickému náboženství, aby se vyloučila možnost vzniku

00:44:25 hybridních komunit bezvěrců a volnomyšlenkářů.

00:44:34 Evangelium nás učí, že musíme budovat dům na skále, ne na písku.

00:44:41 Dům bratrství a jednoty obyvatel bývalé Jugoslávie byl vybudován

00:44:47 na lžích, takže se nutně musel jednoho dne rozpadnout.

00:44:51 A proto došlo k válce.

00:44:57 Bratrství a jednota tu nebyly pravdivé, ale vynucené.

00:45:05 Nejvíc však překvapuje,

00:45:09 jak je dodnes pro všechny těžké uznat vlastní chybu.

00:45:14 Každá ze zúčastněných stran hází vinu na druhé,

00:45:19 a zhoršuje tak vyhrocenou atmosféru,

00:45:25 jež je v Mostaru více než patrná.

00:45:33 Město je rozděleno na dvě velmi odlišné části.

00:45:39 Levý břeh Neretvy - v současné době jen malá část města -

00:45:43 je muslimský a jeho obyvatelé jsou chudí a izolovaní.

00:45:48 Pravý břeh obývá katolická většina.

00:45:51 Mezi nimi se nacházejí ti, kteří cítí hanbu za to,

00:45:54 co se tu stalo - jsem jedním z nich - a bohužel jsou tu i tací,

00:45:58 kteří by si přáli, aby se to všechno opakovalo.

00:46:07 Na konci této cesty vytane na mysli několik otázek.

00:46:12 Byla válka v bývalé Jugoslávii v letech 1991-95 vedena

00:46:16 skutečně ve jménu náboženství?

00:46:20 Nebo za bombardováním, masakry, deportacemi a ponižováním

00:46:25 stály teritoriální zájmy?

00:46:29 Domnívám se, že tu hrálo roli obojí.

00:46:32 Náboženské důvody se promísily s územními nároky

00:46:36 a dohromady je spojil radikální nacionalismus chorvatského vůdce

00:46:40 Tudžmana i Srba Miloševiče.

00:46:43 Oba tu koncem 80. let našli

00:46:47 úrodnou půdu pro rozdmýchání etnické nenávisti.

00:46:50 Kdo jsou vítězové a kdo poražení, pokud tu vůbec nějací jsou?

00:46:55 Zodpovědnost neleží na žádné etnické skupině jako takové.

00:47:02 Otázka viny je individuální: viníci jsou ti,

00:47:05 kteří se budou muset zodpovídat z toho, co spáchali.

00:47:09 Všichni stanou před soudem a budou muset zaplatit.

00:47:12 Jak říká můj přítel a duchovní vůdce Predrag Matvejevič:

00:47:16 "Všichni se musíme podívat do zrcadla." Dělám to každý den.

00:47:20 Každý den se sám sebe ptám.

00:47:29 Nevíme, zda tu má dnes někdo takovou odvahu,

00:47:32 sílu nebo lehkomyslnost, aby si dělal nárok na vítězství.

00:47:35 Víme však, kdo jsou oběti.

00:47:38 Bezbranní civilisté, kteří byli pronásledováni, okrádáni,

00:47:42 deportováni, znásilňováni, vražděni a masakrováni.

00:47:47 Vinu nese ten, kdo z pozice moci masakry zahájil a propagoval.

00:47:52 Vinny jsou vojenské jednotky, které popravovaly obyvatele,

00:47:56 a jejich velitelé.

00:47:59 Viníky jsou televize a noviny, které nenávist přiživovaly.

00:48:03 K té hrůze došlo možná proto,

00:48:06 že jsme těm lidem příliš důvěřovali.

00:48:08 A taky proto, že jsme si mysleli,

00:48:11 že se nám něco takového nemůže nikdy stát.

00:48:17 Mnozí z oněch mužů byli mezinárodním soudem

00:48:21 odsouzeni za válečné zločiny.

00:48:24 Některé rozsudky už tribunál v Haagu vynesl,

00:48:26 další se teprve připravují.

00:48:29 Někteří viníci, jako Miloševič, Arkan, Tudžman nebo Izetbegovič

00:48:33 jsou již mrtví, jiní jsou stále na svobodě.

00:48:37 Ohledně mnoha z nich se stále zjišťují potřebná fakta,

00:48:41 aby se obětem dostalo ekonomické i morální satisfakce

00:48:44 a aby bylo všem, kteří si to přejí,

00:48:48 umožněno vrátit se zpět do bývalé Jugoslávie a žít tam v souladu.

00:48:52 Všichni chtějí totéž. Stabilitu, práci pro své děti.

00:48:57 Nikdo nechce opakovat zkušenosti z války,

00:49:01 nikdo nechce zbraně - lidé hledají v budoucnosti naději pro své děti.

00:49:07 To se ale nemůže podařit, dokud budou žít odděleni

00:49:10 v atmosféře plné nedůvěry a podezírání.

00:49:20 Před odjezdem z Mostaru se ještě jednou vracíme na most.

00:49:25 Je tu kámen s nápisem:

00:49:28 Nezapomeňte, rok 1993.

00:49:33 Díváme se nejdřív na chorvatský břeh, potom na muslimský.

00:49:37 Stojíme tu potichu při západu slunce a pátráme po známce naděje.

00:49:52 V pět hodin odpoledne zazvonily zvony z pravoslavného chrámu.

00:49:58 Krátce potom jsme slyšeli zvony z katolické katedrály

00:50:05 a nakonec zpěv muezzina z minaretu mešity Bega Kardjoze.

00:50:19 Ucho, které není s to přijmout harmonii tvořenou dohromady

00:50:24 těmito třemi zvuky, není hodno v tomto městě žít.

00:50:38 Skryté titulky Tomáš Pechoušek

00:50:41 Česká televize 2012

Městečko Mostar v Bosně a Hercegovině bylo odedávna proslulé především svým starým mostem přes řeku Neretvu. Most byl postaven už v 16. století a spojoval muslimskou a chorvatskou část města. Legendárním se stal díky tzv. „skokům dospělosti“ – tradičnímu rituálu nebezpečných, ale ohromujících skoků místních mladých mužů do Neretvy. Když přišla jugoslávská válka, byl most jako symbol soužití dvou etnik zlikvidován. Dnes už stojí na jeho místě jeho věrná kopie, ale vztahy mezi obyvateli Mostaru se ozdravují jen velmi pomalu a válečné jizvy jsou daleko hlubší než údolí Neretvy.

Bosna vždy byla směsicí různých etnik, žijících po staletí vedle sebe. Hovořit o „různých národnostech“ je však poněkud zavádějící - jednotlivé skupiny obyvatelstva se zde totiž liší pouze vyznáním, nikoliv jazykem. 9. listopad je jedním z nejtemnějších dnů jugoslávského válečného konfliktu. Stari Most, historický most a dávný symbol jednoty lidí různých kultur a náboženství, rozmetala palba více než 60 chorvatských střel. Palba ovšem posloužila pouze jako prostředek k zasetí nenávisti a ke zničení toho, co zbývalo ze starých časů, kdy byl bosenský Mostar významným multikulturním centrem.

Geneze

Sémě nenávisti a ničení v Bosně a Hercegovině zaseli jako první Srbové, vedení Slobodanem Miloševičem. Bělehradská armáda zaútočila koncem roku 1991 na chorvatské městečko Ravno a pokračovala v postupu na Hercegovinu bleskovým útokem na Mostar a některá dalmatská pobřežní města, například Dubrovník. Chorvaté z Hercegoviny reagovali vytvořením Unie Herzeg Bosna, odbojové organizace, kterou ale bosenský ústavní soud postavil mimo zákon a která nebyla mezinárodně uznána. Jejím cílem bylo chránit všemožnými prostředky chorvatské obyvatelstvo na západě Bosny proti srbskému vměšování. Když se pak bosenský parlament rozhodl navzdory ostrému nesouhlasu bosenských Srbů vyhlásit referendum o nezávislosti, události nabraly rychlý spád. Vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny dalo Bělehradu příležitost nebo spíš záminku k invazi v rámci protimuslimského a protichorvatského hnutí. V lednu roku 1992 se do té doby relativně klidná situace vyostřila.

Chorvaté a Bosňané proti Srbům

Ihned po vyhlášení výsledků referenda se bělehradské jednotky seskupily na území republiky a obsadily všechny strategické body. To vyvolalo reakci Chorvatů a Bosňanů, kteří se ve snaze čelit srbské invazi rozhodli vybudovat vlastní armádu. Válka, která se z těchto událostí zrodila, byla nejsložitějším, nejchaotičtějším a nejkrvavějším konfliktem, jaký Evropa zažila od konce II. světové války. Po celý rok 1992 chorvatské a bosenské jednotky bojovaly bok po boku proti srbské invazi, až se nakonec vojskům podařilo prolomit obležení Mostaru a Srby z města vyhnat.

Chorvaté proti Srbům a bosenským muslimům

Bezprostředně poté se ale chorvatský lídr Franjo Tudžman, bývalý generál diktátorského jugoslávského režimu a pozdější disident s nacionalistickými názory, otevřeně podpořil Bosnu a Hercegovinu, čímž oficiálně vyhlásil chorvatské územní nároky v Bosně nejen vůči útočícím Srbům, ale také proti bosenským muslimům, s nimiž jen o několik měsíců dříve Chorvaté bojovali bok po boku.

Mezinárodní snahy o urovnání situace

Roku 1992 se mezinárodní společenství pokusilo vyřešit krizi ustanovením mírové mise UNPROFOR, jejímž stěžejním úkolem bylo zajistit bezpečnost obyvatel jejich soustřeďováním v chráněných místech. Ta měla být schopna přijmout značné množství uprchlíků z bosenského území, avšak tento projekt se záhy ukázal jako nedostatečný a vojensky neúčinný. Jednotky totiž mohly fungovat pouze jako nárazník bez pravomocí zasáhnout.

Dalším pokusem mezinárodní diplomacie byl návrh na rozdělení Bosny na tři stejně velká území, která měla být předána třem hlavním etnickým skupinám. Ani to ale nebylo řešením jednak idea moderního státu vyžaduje, aby menšiny mohly žít kdekoliv vedle sebe a byla zajištěna jejich bezpečnost, jednak zdejší etnické skupiny nejsou rozmístěny pravidelně.

Srbové a Chorvaté proti muslimům

Nakonec spolu válčili Srbové a Chorvaté proti těm, jež označili za muslimské nájezdníky z dávných dob. Mostar se stal symbolem, který bylo třeba zničit, a to včetně památného Starého mostu, jež ze všeho nejvíc připomínala dávnou tureckou říši. Svět si dosah tohoto ostudného činu uvědomil až později. Mnozí v tom spatřovali dokonce rozpoutání války civilizací.

Stari Most

Výjimečná stavba Stari Most, navržená tureckým architektem Mimarem Hajrudinem, byla slavnostně dokončena roku 1566 za účasti sultána Sulejmana Nádherného. 30 metrů dlouhý a 4 metry široký most ve tvaru sedla byl výsledkem společné práce stavitelů, architektů a kameníků ze všech koutů Balkánského poloostrova. Společně, bez ohledu na stávající rozdíly, dokázali spojit své vědomosti i rozdílné styly a vybudovat skvost, který sám Hajrudin označil za nezničitelný. Most přežil v průběhu staletí mnohé hrozby, dokonce i vpád nacistů, kteří zpustošili celou zemi. Ale ani Hajrudin si nedokázal představit, co se stane s Mostarem a s celou Bosnou a Hercegovinou na sklonku 20. století.

Následky války

Roku 1995, po 4 letech nemilosrdných bojů, ukončily občanskou válku v Jugoslávii Daytonské mírové dohody. V Bosně a Hercegovině vznikly v rámci jednoho státu dvě přesně definované jednotky s rozsáhlou mírou samosprávy: Chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská. Cena, kterou místní obyvatelé zaplatili za nezávislost, však byla příliš vysoká, zejména pro bosenské muslimy. Konečné počty uvádějí více než 100 tisíc mrtvých, z nichž 70 % tvořili bosenští muslimové, většinou civilisté.

Pouze v Mostaru přišlo z tehdejšího počtu 90 tisíc obyvatel o život přes 6000 lidí. V koncentračních táborech vybudovaných ve zdejším okolí se tísnilo více než 20 tisíc bosenských muslimů, z nichž mnozí se nevrátili živí. Podvyživené hladovějící vězně v přeplněných táborech zabíjelo spalující horko, každodenní mučení a průjmové epidemie. Ty, jimž se podařilo uniknout, čekal stejně nemilosrdný osud. Při etnických čistkách byl velký počet muslimů, okolo 15 až 20 tisíc, vyhnán ze země. Mnozí z těch, kteří se rozhodli zůstat za války ve městě, byli donuceni zříci se víry. Muslimové v chorvatské části města byli povražděni, nebo donuceni konvertovat ke katolictví.

Mostar dnes

Dnes Mostar vypadá zase jako obyčejné město. Za finanční pomoci mezinárodního společenství byla vybudována replika Starého mostu a obnovena většina mešit. Válečnou tragédii tu však stále připomínají zničené domy, které tak jako ranění obři ukazují své rány způsobené minomety a děly a provizorní hřbitovy v městské zeleni. Mnohem vážnější je však skutečnost, že tragédie stále zůstává v myslích obyvatel Mostaru, rozdělených neviditelnou zdí nenávisti a odporu, jež se nikdy úplně nevytratily. Rány v Mostaru nejsou zahojené.

Město je striktně rozděleno: hranici mezi novým městem, kde žijí Chorvaté, a starým městem, obývaným bosenskými muslimy, tvoří řeka Neretva se Starým mostem. Stále se tu najdou lidé, kteří návratu k dřívějšímu fungování života v Mostaru brání. Zdá se, že největší zátěž spočívá na bedrech chorvatské katolické komunity, které byla připisována odpovědnost za použití síly ke zvrácení stavu neměnného po mnoho staletí už během války. Po válce byla obviněna z neschopnosti zajistit integraci komunit, odjakživa tvořících nedílnou součást mostarské občanské společnosti. Dnes jsou v Mostaru všechny instituce rozdělené: nemocnice, úřady, společnosti pro dodávku vody a plynu, a co horšího, i školy.