Pletichy, romance a tužby členů aristokratické rodiny i jejich služebnictva v době velkých společenských proměn dvacátých let minulého století. Premiérová pokračování cenami ověnčeného britského kostýmního seriálu (2013). Hrají: H. Bonneville, M. Smithová, E. McGovernová, M. Dockeryová a další. Režie Jon East
00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:26 PANSTVÍ DOWNTON
00:00:36 -Bratránku Roberte?
-Hmmm?
00:00:39 -Mám takovou zvláštní otázku. Připadá mi to trapné, ale...
00:00:45 Myslíte, že by váš přítel, pan Sampson,
00:00:48 byl schopen něčeho nečestného?
-Není to můj přítel. Proč se ptáte?
00:00:52 -No, když jsme byli v paláci,
00:00:57 na recepci...
-Ano?
00:01:00 -Pamatujete paní Duddley Wardovou? Víte, jak byla rozrušená?
00:01:08 -Vážně chtěl, aby slečna Allsoppová šla na piknik do parku?
00:01:11 -Ten piknik byl můj nápad. On myslí, že ji urazil,
00:01:14 a chce se smířit.
-Ale nemůže jít na piknik
00:01:17 s mladou dámou samotnou. Co ho to napadlo?-Proč ne?
00:01:20 -Protože nejsme v Americe a ona není sboristka.
00:01:24 -Nebojte se. Pozval taky jejího otce a paní Levinsonovou.
00:01:28 -A kdo ten piknik připraví, když máme večer "Doma"?
00:01:31 -Může to udělat Daisy. A také mi pomoct obsluhovat.
00:01:34 -Neblázněte. Já pracuju v kuchyni. Neobsluhuju.
00:01:38 -Já budu obsluhovat. Vy to připravíte a ozdobíte
00:01:41 a já to podám.
00:01:43 -Á, už chápu.
-Co chápete?
00:01:47 -Není tesáno do kamene, že nemáš pomáhat na pikniku. Můžu tě pustit.
00:01:52 Jestli myslíš, že půjdou.
-Lord Aysgarth půjde, když zjistí,
00:01:56 že jde stará matka Levinsonová.
-Á, velmi uctivé, musím říct.
00:02:01 -Bude mě mrzet, jestli chce oživit způsoby svého dědečka
00:02:04 a mrkat na každou krásku v operní lóži.
00:02:07 -V tom postavení je osamělý.
-Veřejnost chce mít v paláci
00:02:10 šťastné manželství. Žádá toho snad tolik?
00:02:13 A vůbec, proč měla paní Duddley Wardová
00:02:15 dopis od prince v kabelce?!
-Počítám, že to bylo z lásky.
00:02:18 -Až se to objeví v amerických novinách, nebude to z lásky.
00:02:21 -Myslíte, že proto to vzal?
-Sampson to vzal, aby vydělal.
00:02:26 Otázka je, zda chce vydírat paní Duddley Wardovou,
00:02:29 nebo to prodat tisku v cizině.
-Žádný div,
00:02:32 že byla v takovém stavu. Nemůžu vám říct, co tam bylo.-Ne!
00:02:36 Já jsem monarchista, takže bych rád získal ten dopis zpět,
00:02:40 ale nechci znát jeho obsah.
-Je to má vina.
00:02:44 Kdybych o tom nežertovala, vůbec by netušil, že je dopis v kabelce.
00:02:48 -Dobrý Bože! Tak musíme něco udělat. Ihned.
00:02:52 Se štěstím bude dopis u Sampsona v bytě.
00:02:54 Musíme Sampsona dostat ven, a zatímco ho to odláká,
00:02:57 někdo musí jít dovnitř a...
-Ukrást to.
00:03:00 -Nemůžete ukrást ukradené.
-Ale jak se dostat dovnitř?
00:03:04 Nemůžeme přece vylomit zámek.
00:03:11 -Jamesi. Požádal byste Batese, aby přišel do salónu?
00:03:16 -Je tam všechno, o co jsem žádal?
-Nebylo to moc komplikované.
00:03:20 -Pan Levinson nedá moc na komplikovanou stravu.
00:03:22 Právě to se mu na anglické kuchyni líbí.
00:03:24 -Jak to zvládnete? Když jede stará Lady Granthamová a paní Crawleyová.
00:03:28 To je spousta práce.
-Raději s sebou vezměte Jamese.
00:03:31 -Oběd dokážeme zařídit s panem Molesleym.-Ano!
00:03:33 -Mohl byste? -Já jsem lokaj. Nemám právo rozhodovat.
00:03:37 -Děkuji, Watte Tylere.
-Dohodli jste se,
00:03:40 kde se s nimi sejdete?
-Prý že u Albertova památníku,
00:03:44 ale nikdy jsem ho neviděl.
-Ten určitě poznáte,
00:03:48 to vám můžu slíbit. Tak, mám tu deky, polštáře a skládací židle.
00:03:52 -No tak, měli byste vyrazit.
00:03:56 -Jste velmi hodná, že ji pustíte.
-Mě to nezabije.
00:03:59 Zaslouží si trochu štěstí.
-Obávám se, že zájem toho chlapce
00:04:03 o ni možná není zcela náležitý.
-Pane Carsone,
00:04:06 všechny ženy potřebují, aby o ně někdo občas projevil trochu zájmu.
00:04:11 Nejlépe způsobem, který není zcela náležitý. -Hm-hm.
00:04:18 -Batesi, v době, kdy jste byl pryč, nepoznal jste někoho,
00:04:22 kdo by uměl napodobit něčí písmo?
-Myslíte padělatele, milostpane?
00:04:27 -Ano, připouštím, že toho.
-O co by byl požádán?
00:04:30 -Musíme získat vstup do jednoho bytu tak,
00:04:32 aby vrátnému bylo nařízeno odemknout.
00:04:34 Příkaz přijde ve formě podepsaného dopisu.-Chápu.
00:04:38 Předpokládám, že máme vzorek rukopisu? -Máme?
00:04:42 -Poslal děkovný dopis po tom našem slavnostním večeru.
00:04:45 -Pak to můžu zařídit.
-Za jak dlouho to bude?
00:04:48 -Jestli dostanu dopis hned, myslím, že bych mohl list dodat do večera.
00:04:52 -Takže ten člověk je v Londýně?
-Ano, milostpane.
00:04:55 -To je velké štěstí. Vím, že to vypadá poněkud ošidně,
00:04:58 ale přísahám, že se nesnažíme dosáhnout ničeho nečestného.
00:05:02 Právě naopak.
-Vaše slovo mi stačí, milostpane.
00:05:09 -Paštika byla výborná, rybí pěna je výborná
00:05:12 a mě celý život varovali před anglickým jídlem.
00:05:15 -Jsem ráda, že v něčem máme úspěch.
00:05:17 -Obávám se, že nabídka není nijak originální.
00:05:19 -Mám rád jídlo dobré, nechci originální.
00:05:22 -Pak je pro vás Anglie ta správná země.
00:05:24 -Takže vím, že jste lord, ale jaký druh lorda?
00:05:28 -Jsou různé druhy?
-Britská šlechta
00:05:30 je gejzír rozmanitosti.
00:05:32 -Je to jen řadové baronství, bohužel,
00:05:35 ale dosti staré.
-Takže vy nejste "Lady", Madeleine?
00:05:40 -Ne. Ale je "Ctihodná".
-Kdo by pochyboval?
00:05:44 -A kolik času máte do odjezdu domů?
-V pátek v noci jedeme do Paříže,
00:05:50 a pak do Říma.
-Závidím vám.
00:05:53 Navštívit Evropu tak, jako vy.
-Jak myslíte?
00:05:57 -Táhnout ze skvělého hotelu do skvělého hotelu,
00:06:00 nikdo na vás nespěchá, nikdo vás neobtěžuje.
00:06:04 Svět, jaký bývával.
-Myslíte bez šetření na výdajích.
00:06:08 -Aha.
-Myslel jsem, jak kouzelné by bylo
00:06:12 být tam s paní Levinsonovou. Ještě whisky, ano?
00:06:17 -Jde to dobře?
-Pokud jde o tebe, ano.
00:06:20 Ale stará paní jedná s Jeho Lordstvem jako s vyrážkou.
00:06:23 -Rose říká, že doma máte pěknou pověst.
00:06:26 -Myslíte jako playboy?
00:06:29 Vím, že je těžké uvěřit, ale je to pravda.
00:06:33 No, vlastním jachtu a mám rád hezké dívky.
00:06:37 A...
00:06:41 Smím být upřímný?
-Prosím.
00:06:44 -Nejlepší je, že ty dívky ode mě nečekají víc než dobrou zábavu
00:06:48 a diamantový náramek místo poděkování.
00:06:52 -A vám se to líbí?
-Hm. Nikdo není zklamán.
00:06:55 Nerad přináším zklamání.
-Proto jste se neoženil?
00:07:00 -To je přímá otázka. Já myslel, že anglické dívky z dobré rodiny
00:07:05 mají být zdrženlivé a uhlazené.
-To bylo před válkou.
00:07:12 -No, těžko bych měl úctu k ženě, která by si mě chtěla vzít.
00:07:16 -Hodně milých žen by si vás chtělo vzít, pane Levinsone.
00:07:19 -Protože jsem bohatý?
00:07:23 -Jste divný. Pozvete mě jako na omluvu, a zdá se,
00:07:26 že máte v úmyslu mě znovu urážet.
-Ne, doufám, že ne.
00:07:31 Velice se mi líbíte, slečno Allsoppová.
00:07:36 Víc než všechny... "Lady", které jsem poznal, smím-li to tak říct.
00:07:44 -Ale s plány papá nesouhlasíte.
-Ne.
00:07:47 A kdybyste to uvážila, nechtěla byste to.
00:07:50 -Jak tohle víte? -Protože vy jste lepší, než váš otec.
00:07:58 -Varujete před ním svou matku?
00:08:01 -Moje matka se o sebe umí postarat, věřte mi.
00:08:12 -Copak tu děláte?
00:08:15 -Něco pro milostpána.
-Hm.
00:08:20 Líbí se vám v Londýně?
-Ano.
00:08:24 Je to milá změna.
-Pro mě taky, to je pravda.
00:08:28 -Nebyl jsem tu od pohřbu své matky. Což bylo uprostřed války.
00:08:31 -Už je to tak dávno? Ach, Bože.
00:08:43 -Samozřejmě chápu, proč se dopis musí vzít.
00:08:46 Nechápu, proč se musím zapojit já.
-Někdo musí pro dopis dojít,
00:08:49 zatímco my Sampsona zabavíme.
-Nemůže jít Rose?
00:08:53 -Sama? Slituj se.-No tak vy.
-U mě se budou hrát karty.
00:08:57 Otázka je, kdo ještě může hrát. Někdo musí být pravý,
00:09:01 jinak to bude podezřelé.
-Tony Gillingham by přišel,
00:09:03 ale tomu to musíme říct.-Vím, kdo by hrál a přivedl Sampsona.
00:09:06 A nemuseli bychom nic říct. Lord Aysgarth.
00:09:09 -Babička mu může sedět na klíně.
-Já ji tady nechci.
00:09:11 Něco poznamená a všechno prozradí. Nedokáže se ovládnout.
00:09:15 -Co s ní uděláme?
00:09:17 -Pošli dopis Rosamund.
00:09:20 Požádej, aby vzala Marthu do divadla. A mamá. A Isobel.
00:09:24 A aby pak pro ně uspořádala večeři.
00:09:26 Budou se muset převléknout, jakmile se vrátí z pikniku,
00:09:29 tak se s nimi dlouho nezdržíme.
-Nerada lžu.
00:09:32 -Já to napíšu. Mně to nevadí.
-A zatím bychom měli připravit
00:09:36 pánskou večeři. Bude to vypadat dost normálně.
00:09:38 -Ale nebude mít Sampson podezření? Musí vědět, že ho nemáte rád.
00:09:42 -Řeknu Aysgarthovi, že Harold chce hrát.
00:09:44 Šance oškubat tvého strýce bude pro Sampsona příliš lákavá.
00:09:47 -Co když by strýc Harold šel raději s ostatními do divadla?
00:09:50 -Přijde, když lord Aysgarth přivede svou dceru.
00:09:52 -Nelíbí se mi představa, že vy dvě se vydáváte samy
00:09:55 loupit v jeho bytě. To nemohu dovolit.
00:09:57 -Co požádat Evelyna Napiera?
-Je ve Francii.-Tak pana Blakea.
00:10:00 Ten to může udělat.
-Ale musím jít s ním,
00:10:02 protože vím, jak ten dopis vypadá.
-Co když vrátný zavolá policii?
00:10:05 -Chceš, aby dědic trůnu byl v celém světě zesměšňován?
00:10:09 Historkou, která nezapadne, ani až bude korunován
00:10:11 a ženatý s cizí princeznou?
-Ne, ale mám pocit,
00:10:14 že si to na sebe přivolal sám.
-I když je to pravda, my jsme
00:10:18 představili Sampsona paní Wardové a Rose mu ten dopis skoro dala.
00:10:22 Fakt je, že tahle rodina je zodpovědná
00:10:25 za celý ten příšerný debakl.
00:10:32 -Skutečně to můžete stihnout?
-Ale ano.
00:10:35 Stejně vás tu mělo být deset, když jsou tu teď všichni,
00:10:38 takže čtrnáct není žádný rozdíl. Jen doufám, že paní Hughesová
00:10:43 vyřeší, kam je na noc uloží.
-Hm, jsme namačkáni jako sardinky,
00:10:47 ale snad to není nadlouho.
-Jestli je rodina jak sardinky,
00:10:51 tak personál je jak červi.
00:10:56 -Kde je Bates?-Prve byl v jídelně služebnictva.
00:11:00 -Děkuji, paní Patmorová.
-Milostpaní.
00:11:09 -Milostpán se ptá, jestli je něco nového s tím dopisem.
00:11:12 -Je tady, slečno.
00:11:16 -Ale to je vynikající! Jak to, že vám to udělal tak rychle?
00:11:21 -Neměl nic jiného.
-Je to zcela korektní.
00:11:24 Ať to vypadá, jak chce.
-Jak mě milostpán ujistil.
00:11:27 Hodně štěstí s tím plánem, až budete v bytě pana Sampsona.
00:11:30 -Dám vám vědět.
00:11:32 No měla bych sdělit, že jsme připraveni.
00:11:39 -Na Londýně je něco zvláštního, že? Jak vtahuje člověka
00:11:43 do podivných situací.
-Jako každé velkoměsto.
00:11:47 -Domnívám se, že mnozí musejí litovat toho, co zde udělali.
00:11:55 -Můžu pro vás něco udělat, milostpaní?
00:12:00 -To jen, že jsme si bez varování vynutili na paní Patmorové večeři.
00:12:04 Byla jsem se zeptat, jestli to zvládne.
00:12:07 -Paní Patmorová se umí přizpůsobit.
00:12:13 -Já nevím, jestli to můžu nechat být. S tou jízdenkou.
00:12:16 Jde tady o lidský život, paní Hughesová.
00:12:19 Ať si myslíme cokoli, máme právo nic nedělat?
00:12:23 -Tak pan Bates musí být zničen, nebo i oběšen,
00:12:27 protože odporná zlá zrůda už není mezi námi?
00:12:31 -Je mi líto, to, co žádáte, je špatné.
00:12:34 Ať to byl kdokoli, ať byl motiv jakýkoli.
00:12:43 -Ale? Karty? Tady? A co mají dělat dámy?
00:12:47 Dát si peří do vlasů a zapalovat pánům doutníky?
00:12:52 -Víte, Rosamund vás chce vzít do divadla.
00:12:55 -Myslím, že nechci. To ne, jsem příliš unavená
00:12:59 na večer emocí z druhé ruky.
-Já také. Jeden výlet stačí.
00:13:03 Mnohem raději bych zůstala a hrála karty.
00:13:06 -Poker není hra pro vás.
00:13:08 Doufám, že vám nevadí hrát první večer tady.-Vůbec ne.
00:13:12 -Když nechcete jít, můžeme si přece povídat.
00:13:14 -Tak vám to nepřipadá divné?
-Ne. Ani ne.
00:13:17 -A Maryini muži? Proč ti přijdou?
-Neříkejte "Maryini muži".
00:13:21 -Přijdou na karty, mamá. Kromě Charlese Blakea. Ten nehraje.
00:13:25 Tedy nebude dnes hrát.
-No, můžeme hrát jinou hru.
00:13:29 -Ne. On tu nebude. Vezme Mary a mě na představení.
00:13:33 -Tedy ne příliš dlouhé.
-Kéž byste řekli, co se děje.
00:13:38 -No, Isis, děvče, jsi ráda, že jsi v Londýně?
00:13:41 -Je ráda, že vás vidí. Já jsem vás nenahradil.
00:13:48 -Áááá. Je tady celý gang, jak vidím.
00:13:51 -To je americké "Dobrý den"?
00:13:55 -Harolde, myslím, že neznáš Toma, Sybilina muže?
00:13:58 -Je škoda, že jsme se nepotkali, když nás ještě mohla představit.
00:14:01 -No, rád vás poznávám teď.
-Jak jsou ty fráze kuriózní.
00:14:06 -Mohli bychom dostat trochu čaje s mlékem?
00:14:10 No, doufám, že se vám piknik líbil.
-Ovšemže ano.
00:14:13 -I když z kombinace pikniku na čerstvém vzduchu
00:14:17 a pokeru po večeři mám pocit, jako bych se propadla zrcadlem
00:14:21 do obrazu "Snídaně v trávě".
-Máme štěstí, že nepřeháníte, mamá.
00:14:25 -Poker po večeři? Ne. Je tu vzkaz od Rosamund,
00:14:29 že nás vezme do divadla.
-Nás ne. Vás.
00:14:32 -Proč jsem byla vybrána k téhle poctě?
00:14:34 -Stěžovala si, že vás dost nevidí.
-Dost na co?
00:14:41 -No, když mám jít do divadla, měla bych se převléknout.
00:14:48 -Ano, to bych měla.
00:14:55 -Napsal zase Alfred?
-Proč by psal?
00:14:57 -Asi už se kvůli nám neobtěžuje. Když vaří pro filmové hvězdy
00:15:00 a milionáře a korunované hlavy.
-Já tě korunuju,
00:15:03 když to nedáš zpátky ohřát.
-Ale on utekl, nebo ne?
00:15:06 -Od čeho utekl?
-Vždyť víte. Od všedního života.
00:15:17 -Takže?
-No mě už svědí dlaně.
00:15:20 -Úžasná partie pánové!
-To věřím!
00:15:23 -Tak račte!
-Bohužel. Je už to dávno!
00:15:27 -Než půjdete dál, milostpane.
-Copak?-Nebyl jsem si jist,
00:15:30 zda vám to mám říct, ale měl jsem na starost Downton,
00:15:34 když jste odjel a...
-Stalo se něco?-V tom směru ne.
00:15:37 A můžete si myslet, že to není moje věc,
00:15:40 ale když jde o čest rodiny, milostpane, beru to jako svou věc.
00:15:43 -Mluvte.-Jednou večer jsem procházel chodby,
00:15:46 abych se ujistil, že všechno je jaksepatří,
00:15:49 než půjdu spát, a potkal jsem pana Bransona. S dámou.
00:15:52 -Nahoře?
-Jak jsem řekl, milostpane.
00:15:55 Na chodbě u ložnic.
-V kolik hodin to bylo?
00:15:57 -Dost pozdě. Nemůžu říct, ve kterém pokoji byli,
00:16:00 nebo jestli vůbec v nějakém, jenže nevím, proč by jinak byli nahoře.
00:16:05 Ale sešli dolů a on ji vezl zpátky do vsi.
00:16:09 -Kdo byla ta "dáma"?
-Říkal, že slečna Buntingová.
00:16:13 Slečna Sarah Buntingová. Ovšem pan Branson je ještě mladý
00:16:16 a nedá se čekat, že zůstane do konce života sám, ale i tak.
00:16:20 -Děkuji, Barrowe.
-Ano, milostpane.
00:16:25 -Paní Hughesová, zbavila jste se toho starého kabátu?
00:16:29 -Ano. Byli velmi vděční.
-Škoda, že jste to neřekla
00:16:33 panu Batesovi. Zlobí se, že jsem to vzala a nic neřekla
00:16:37 a on neměl šanci prohledat kapsy. Ale nic v nich nebylo, že ne?
00:16:40 -Na tom teď už nezáleží.
-To je divná odpověď.
00:16:45 -Máte přání, slečno Baxterová?
-Ne, ne.
00:16:56 -Doufám, že Daisy vyřídila vzkaz.
-Vyřídila. Ano.
00:17:01 -Tak co se děje? Znám vás. Něco tu je.
00:17:05 -Máte čas, slečno Baxterová?
00:17:08 Mám knihu, kterou jsem vám chtěl ukázat.
00:17:10 -Děkuji, pane Molesley.
00:17:14 -Co jste to chtěl říct?
-Musíte slíbit,
00:17:17 že neodpovíte teď hned.
-Na co neodpovím?
00:17:20 -Pan Levinson chce, abyste jela do Ameriky. Vařit pro něj!
00:17:25 Měsíc, dva, budeme v Evropě, tak máte spoustu času.
00:17:29 Pak, když budete souhlasit, pošle vám jízdné
00:17:32 a v New Yorku vám přijdu naproti.
-To myslíte vážně?
00:17:34 -Říká, že se mu budou v klubech smát, že má anglickou kuchařku,
00:17:38 ale vaše jídlo mu chutná. Vážně.
-Je to tak nenadálé.
00:17:54 -Hrozně jsem vyšel ze cviku. Od Downtonu jsem nehrál.
00:17:59 -Je smutné, že chudák pan Gregson si s námi nezahraje.
00:18:02 -Slyšel jste o tom?
-Jako všichni. Je to záhada.
00:18:05 Ale přiznávám jistou úlevu, že dnes večer u stolu nebude.
00:18:09 -Ten chlapík Gregson vám snad dal zabrat?
00:18:12 -Abych byl upřímný, nebyl jsem si jist,
00:18:14 že hraje přesně podle pravidel, ale necháme toho,
00:18:17 když se ten chudák ztratil.
-Doufám, že dnes večer
00:18:20 lze všem u stolu důvěřovat.
-Já jsem zklamán.
00:18:22 Doufal jsem, že tu bude paní Levinsonová.
00:18:25 -Hm. Tím jsem si jistý.
-Doufám, že budu mít štěstí.
00:18:28 -To brzy uvidíme!
-Soudím, že jste se
00:18:31 v naší nepřítomnosti bavil.
-Ano?
00:18:33 -Barrow se zmínil o přítelkyni, která přišla na večeři.
00:18:37 -Na večeři ne. Ale vzal jsem ji do domu po večeři.
00:18:44 -Po večeři?
-Ona se chtěla podívat.
00:18:48 -Vypadá to dobře.
-Měli bychom se soustředit.
00:18:51 Jinak nás Sampson roznese.
00:19:01 -Jste tak velmi laskav.
-Je mi líto,
00:19:03 že pan Sampson onemocněl, slečno.
-Jistě to není vážné,
00:19:07 ale musíme mu vzít pár věcí.
-Řekněte mi, až skončíte,
00:19:12 a já přijdu zamknout.
-Děkuji.
00:19:21 -Je to dost smutné. Vidět pravdu za hladkou fasádou pana Sampsona.
00:19:26 -Podvádět v kartách přece jen nebude lukrativní.
00:19:29 -To je jedno. Charlesi, vy zkuste psací stůl, my ložnici.
00:19:33 Muži prý schovávají věci u ponožek.
00:19:35 -Proč asi, co myslíte?
-Odstrašuje to.
00:19:38 Co je odpornější, než hrabat se v ponožkách cizího člověka? -Hm.
00:19:43 -Jste velmi zamyšlená, slečno Baxterová.
00:19:46 -Ano?
00:19:50 -Nemá cenu paktovat se s panem Molesleym.
00:19:53 Ten vás neochrání jako já. Neví, co já vím, že ne?
00:19:58 -On umí být laskavý, pane Barrowe. V tom má proti vám výhodu.
00:20:04 -Ehm, je to moje, domnívám se. Promiňte.
00:20:08 -Nebesa! Vy máte karty!
-Prostě musím víc hrát.
00:20:11 -Tady to máte. Říkal jste, že Sampson vyhraje.
00:20:14 Já neměl celý večer pořádnou kartu.
-Pánové, zahráli jsme si dost?
00:20:18 -Jistěže ne. Sotva jsme začali.
-Ne. Ne, myslím, že končíme.
00:20:22 -A máte v úmyslu se s ní zase sejít?
00:20:25 S tou slečnou Buntingovou?
-Soudím, že se nám nepodařilo
00:20:28 ochránit prince před jeho lehkovážností.
00:20:31 Tak teď se do toho pustí tisk.
-Obávám se, že ano.
00:20:35 -Ale řekla bych, že nedostatek soudnosti
00:20:37 by ho podrazil dřív či později.
-Pro monarchistu deprimující.
00:20:41 -Já jsem střízlivá monarchistka.
-Někdo na vás čeká.
00:20:49 -Měl bych jít.
-Jsem vám vděčná. Opravdu.
00:20:53 -No, až to celé bouchne, snad se doví, jak jsme se snažili.
00:20:57 -Ale nejsem smutný.-Ne?
-V nesnázích jste volala mě.
00:21:02 To vypadá jako velmi pozitivní krok a rád bych, aby se zopakoval.
00:21:06 -Musím být zase brzy v nesnázích?
-Myslím to vážně. Dejte mi šanci.
00:21:12 -Jste si jist? Má kasta upadává a vaše je na vzestupu.
00:21:17 Je tohle recept na mírové soužití?
-Tak bych to nevyjádřil.
00:21:22 Řekl bych, že věřím v budoucnost. Taky byste mohla.
00:21:27 Raději půjdu.
00:21:31 Tak na plese.
00:21:35 -Pane Batesi, Lady Rose mě požádala, abych vám vyřídil,
00:21:39 že dopis zabral, ale nemohli najít to, co hledali.
00:21:42 Ať tím myslela cokoli.
-O co tu jde?
00:21:46 -Jamesi, až budou odcházet, potřebuji pomoct s kabáty.
00:21:50 -Rád bych pomohl, pane Carsone.
-Á, pokud ano,
00:21:53 budu vám za to vděčný. Děkuji.
00:21:56 -Takže od zítřka je to plnou parou vpřed k plesu.
00:22:00 Mohli bychom jim říct o výletě, abychom je povzbudili.
00:22:03 Máte nějaké další nápady?
-Tedy říkal jsem si,
00:22:06 že bychom mohli zkusit něco zajímavějšího.
00:22:10 K Madame Tussaud, třeba. Jsou tam vidět
00:22:13 velmi zajímavé historické postavy a nejenom ty senzační.-Vskutku?
00:22:19 -Jsi v pořádku, drahoušku?
00:22:22 Vůbec nevím, co se děje v té tvé hlavičce. Poslední dobou.
00:22:26 -Ale víte, že bych neudělala nic, co by vám ublížilo, že?
00:22:30 -Říkáš tak zvláštní věci.
-Možná zvláštní, ale je to tak.
00:22:36 Ať udělám cokoli, nikdy bych vám neublížila.
00:22:40 Dobrou noc, papá.
00:22:44 -Tak jsme byli drženi v nevědomosti pro nic?-Bohužel ano.
00:22:48 -V nevědomosti o čem? -Ó, o jistých romantických úkladech,
00:22:53 nic víc. -Netýká se to mého přítele Aysgartha,
00:22:57 který sem přišel za jistou dámou ze zámoří?
00:23:01 -Ano, za dámou, které je souzeno vrátit se do zámoří. Doufejme.
00:23:07 -Lady Granthamová, jsem dojat vaší velkorysostí dnes večer.
00:23:10 My Angličané o takových věcech nemluvíme, ale já nezapomenu.
00:23:14 -To je v pořádku. Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:23:19 -Bylo milé, že jste přišla. Po našem minulém rozhovoru.
00:23:24 Doufám, že budete na plese.
-Proč bych nebyla?
00:23:29 -Dobře.
00:23:32 -Počítám, že zítra večer budete zase hrát?-Jak dobře mě znáte.
00:23:37 -Který je pana Sampsona?
-Nemějte starost. Mám ho tady.
00:23:40 -Děkuji, pane Carsone.
-Ano, byla to dobrá hra. Díky.
00:23:44 -Tak co tomu říkáš, Madeleine?
00:23:51 -Prosím, pane.
00:23:56 -Spokojená?
-Dobrou noc! Zítra!
00:23:59 -Ach, jsem zmožená. Mám pocit, jako bych byla celý večer
00:24:03 lapena v detektivním románu.
-Jenže bez rozuzlení.
00:24:07 To je ten problém. Dobrou noc, mamá.-Dobrou noc.
00:24:12 -Promiňte prosím, milostpane.
00:24:16 -Co je to?
-Napadlo mě, milostpane,
00:24:20 že kdybych měl nějaký velmi citlivý dokument,
00:24:24 nenechal bych ho nestřežený doma,
00:24:26 ale spíše bych ho nosil všude s sebou.
00:24:29 Tak jsem pomohl tomu "džentlmenovi" do kabátu.
00:24:32 -On to nechal ve svrchníku?
-Bylo to v jeho náprsní kapse.
00:24:36 A teď to máte bezpečně v rukou. Budu nahoře, milostpane.
00:24:48 -Och!
00:24:51 -Nemůžu uvěřit! Ale jak?
00:24:54 -Zdá se, že panu Sampsonovi to vypadlo a Bates to sebral.
00:24:59 -Vypadlo mu to?
-To máme štěstí!
00:25:02 -I tak se tomu dá říct.
00:25:39 -Takže to skončilo šťastně, milostpaní?-Šťastně pro prince.
00:25:44 Krize monarchie byla odvrácena. Ačkoli při jeho povaze si říkám,
00:25:48 jestli nezažijeme další, než skončí.
00:25:51 -Ale ta další nebude vinou rodiny Crawleyových.
00:25:56 -Ale vážně, jsme Batesovi tolik dlužní.
00:25:59 Ráno mu poděkuji, ale řekla byste mu, jak jsme mu vděční?
00:26:02 -Bude rád, že byl užitečný. Je k rodině velmi loajální.
00:26:07 Ale to vy už víte.
-Ano. A rodina je loajální k němu.
00:26:11 K vám oběma.
00:26:56 LADĚNÍ NÁSTROJŮ
00:27:35 RUCH SPOLEČNOSTI
00:28:05 -Měli bychom začít tančit. Asi by bylo hezké,
00:28:08 kdybys to zahájil s Rose.
-Rodinné povinnosti
00:28:11 mohou mít mnoho podob. Počkat! Co je tohle?
00:28:21 -Lady Granthamová, vím, že jsme sem vpadli
00:28:24 a nebyli jsme pozváni, tedy alespoň já ne,
00:28:27 ale doufám, že to nevadí.
-Vaše přítomnost je pocta
00:28:30 pro náš dům, Sire.
-Nevím, jestli už začal tanec.
00:28:33 Ale snad by Jeho Výsost a Rose mohli...
00:28:36 -Dovolili byste, abych ples zahájil?
00:28:48 HRAJE VALČÍK
00:28:56 NENÍ SLYŠET
00:29:12 -Jestli po takovém začátku
00:29:14 nebude Rose miláčkem londýnské společnosti, nebude to jeho vina.
00:29:29 -Jste rád, že jste tady? Tohle jsou teď vaši lidé.
00:29:33 Na to musíte pamatovat. Tohle je vaše rodina.
00:29:36 -Možná je to moje rodina, ale tohle nejsou moji lidé.
00:29:38 -To zní jako výzva.
-Ano? Tak tady je další?
00:29:44 Smím prosit?
-Ale... ale opravdu?
00:29:48 Pak tedy tu výzvu přijímám.
00:29:51 A vím, že vám mohu svěřit vedení.
00:29:57 -Jak jste tohle dokázala?
-Řekla jsem mu,
00:30:00 že v životě nedlužil nikomu víc, než dluží Rose.
00:30:04 -A řekla jste mu proč?
-Jistěže ne. Důvěřuje mi,
00:30:09 je to oddaný mládenec.
-To já taky, Fredo.
00:30:15 Je to mrzuté, ale já taky.
00:30:23 -Jak myslíte to "ne"?
-Co byste asi řekl?
00:30:27 Není to velmi komplikované slovo.
-Copak nechcete být
00:30:31 "Lady Aysgarthová" a postavit se na roveň dceři?
00:30:35 -Lorde Aysgarthe, já jsem moderní. Já netoužím po době před válkou.
00:30:40 A skutečně nechci žít až do konce života mezi lidmi,
00:30:45 kteří mě mají za hlučnou a neústupnou a obyčejnou.
00:30:50 -Ale ujišťuji vás, že by...
-No, ale ano.
00:30:53 A víte, že by měli pravdu, protože já si myslím,
00:30:57 že oni jsou úzkoprsí a nafoukaní a nudní.
00:31:02 -Tak proč jste mi dávala naději?
-Říkala jsem si,
00:31:06 že to bude větší zábava. A také že byla.
00:31:09 Tak co kdybyste přijel do Newportu? A já tam seženu staré bohaté vdovy,
00:31:16 které chtějí tituly mnohem víc než já.
00:31:21 Nebyli bychom vyrovnáni?
00:31:26 -Tohle nejsem já. Takže Londýn mě předělal k jinému obrazu.
00:31:32 -Možná vás Londýn uvolnil, abyste ukázal, jaký jste.
00:31:36 -Á, slečno Allsoppová
-Eh, Madeleine.
00:31:41 A prosím, neposuzujte nás moc příkře. Otec je vyděšený.
00:31:46 Pochopte, neví, jak žít bez peněz.
-Aha. No, děkuji vám za upřímnost.
00:31:51 Jen lituji, že bych nepomohl.
-Pomohl jste.
00:31:55 Už tuhle hru hrát nebudu a za to vám musím poděkovat.
00:31:59 Ale teď pomůžu já vám.
-Lichotí mi, že byste chtěla.
00:32:02 -A už je to tu zase.
00:32:09 Říkáte, že jste vhodný jen pro dívky,
00:32:12 které vidí v přátelství zisk.
-Vy nesouhlasíte, že?
00:32:15 -Vím, že každá žena, bez ohledu na to, co je zač,
00:32:18 by měla štěstí, kdyby vás získala.
-Oh! -Jste laskavý, chytrý,
00:32:23 a až příliš skromný. A mluvím bezelstně,
00:32:26 protože vím, že z mé sítě jste unikl. -Děkuji.
00:32:33 -Kdy jedete?
-Vlakem do přístavu v pátek.
00:32:38 Ale potěší vás, že chci přijmout anglickou kuchařku.
00:32:43 Zdá se, že můj komorník tady jednu získal.
00:32:51 Napíšete?
00:32:53 O tom, jak to tady jde? Madeleine?
00:32:57 -Těšilo by mě to, Harolde.
00:33:04 -Můžeme přestat, aniž bych vás musel předat jinému?
00:33:07 -Schováme se.
00:33:15 -Tak co, bavíte se dobře?
00:33:18 -Je úžasné vidět prince z Walesu zblízka.
00:33:20 -Podíváme se na něj ze schodiště, až půjde.
00:33:23 -Ech...
00:33:25 Nevím, co na vás pan Barrow má, a nechci to vědět.
00:33:29 Ale nesmí vás nutit dělat to, co není správné.
00:33:32 A nesmí vás šikanovat.
-To se lehko řekne.
00:33:35 -Já vím. Ale když vás vtáhne do svých intrik,
00:33:39 taky to pro vás nebude lehké.
00:33:42 Někdy je lepší se odvážit, než jít špatnou cestou.
00:33:48 To je všechno.
00:33:50 -Vezmete si to, nebo to mám odnést nahoru do sálu sama? -Promiňte.
00:34:00 -Tak soudím, že to tehdy večer dopadlo dobře?
00:34:02 -Proto princ přišel zahájit ples.
-Jsem rád.
00:34:08 Asi nedošlo k vývoji v tom, zda to dopadne dobře i pro mě.
00:34:12 -Ach, Tony, to kdybych věděla. Připadá mi kruté,
00:34:16 jak vás a Charlese a ještě Evelyna nechávám v nejistotě.
00:34:21 -Charlese jste taky neodmítla?
-Zkusila jsem to, ale nedal se.
00:34:25 -Určitě to není on?
-Můj osud je
00:34:29 zachránit Downton pro George. Tím že věnuji každé penny
00:34:34 a každou minutu, abych ho udržela.
-Takže?
00:34:40 -Charles je na druhé straně toho boje. Stojí mimo
00:34:43 a nesnáší právě ty vrstvy, z kterých jsem já.
00:34:47 I když mě miluje, jak můžeme táhnout jako tým?
00:34:52 -Měl bych zpívat a tančit, když to slyším,
00:34:56 ale zdá se, že s Charlesem to chápete špatně.-Co myslíte?
00:35:01 -Charles je dědic bratrance svého otce, Sira Severa Blakea.
00:35:05 Má zdědit baronství a jedno z největších panství v Ulsteru.
00:35:10 -Charles? Ale jestli je to tak, jistě bych o něm slyšela?
00:35:16 -No, Sir Severus je vzdálený příbuzný
00:35:19 a Charles to vždy zlehčoval, ale vůbec není mimo.
00:35:23 Vlastně bude přicházet v úvahu mnohem víc než já.
00:35:28 -Proč mi tohle nikdo neřekl dřív?
-Mění se tím něco?
00:35:32 -Když vím, že jsme oba na stejné straně? Ano. Samozřejmě je to jiné.
00:35:37 -Zdá se, že proud se obrací proti mně.
00:35:41 -Tony, před rokem jsem myslela, že budu věčně sama.
00:35:48 Že budu truchlit pro Matthewa do konce svých dní.
00:35:53 Teď vím, že to není pravda. Že jednou pro mě bude nový život.
00:36:00 A i když se ještě nemohu rozhodnout,
00:36:03 jaký by měl být, neměli bychom tohle oslavit?
00:36:14 -To rozhodně ano.
00:36:24 -Ó nebesa!
00:36:26 -Co je?
-Lord Merton.
00:36:28 A zdá se, že má namířeno tímhle směrem.
00:36:31 -Á! Bezpochyby, aby vás vedl cestou rozkoše milkování.
00:36:37 -Paní Crawleyová, doufám, že mě poctíte tímhle valčíkem.
00:36:42 -Já skutečně nejsem zrovna tanečnice.-Já taky ne.
00:36:45 Takže se k sobě hodíme.
-Eh...
00:36:55 NENÍ SLYŠET
00:36:59 -Omluvte mě.
-Prosím.
00:37:12 -Tak bavil jste se tu? Nakonec?
-Bavil jsem se dobře.
00:37:18 Ale vy i já se jim musíme postavit.
00:37:21 Máme je rádi, ale když nebudeme hájit svůj postoj, převálcují nás.
00:37:28 -Máte pravdu. Děkuji vám za to.
00:37:41 Ráno pojedu domů, mamá. Nevadí to, že ne?
00:37:45 -Jistěže ne. Z nějakého důvodu?
-Z různých důvodů.
00:37:49 Možná pojedu do Evropy. Ne nadlouho.
00:37:53 -Skutečně? Má to co dělat s Michaelem Gregsonem?
00:37:56 -Ano, právě s Michaelem Gregsonem.
-Nemohl by jet někdo za tebe?
00:38:01 -Bohužel ne, teto Rosamund. Bohužel, rozhodně nemohl.
00:38:12 -Á, jdeme do postele? No, to je velmi rozumné.
00:38:16 Žena vašeho věku potřebuje odpočinek.
00:38:19 -Vy potřebujete sanatorium, když jste se nachytala
00:38:22 na toho hlupáka Aysgartha.
-Violet, odpusťte,
00:38:26 nemám v úmyslu vás urazit, ale vždycky jste taková fajnovka?
00:38:30 -Hm, povězte, povězte, je nová Lady Aysgarthová
00:38:34 připravena okouzlovat Londýn příběhy o tom, jak byl dobyt Západ?
00:38:39 -Ve skutečnosti jsem ho odmítla.
-Á? Překvapujete mě.
00:38:44 -To jistě. Víte, já netoužím být velkou "Lady".
00:38:48 -Ne. To rozhodnutí asi zesílí vždy, když se podíváte do zrcadla.
00:38:58 -Violet. Mně pohled do zrcadla nevadí.
00:39:02 Protože to, co vidím, je žena, která se nebojí budoucnosti.
00:39:07 Můj svět se teď blíží, a váš svět? Uniká stále dál a dál.
00:39:14 Dobrou noc.
00:39:31 -Snídaně je hotová. Ale v sále je jich pořád ještě dost.
00:39:35 -Ne. Jděte spát. Vezměte ostatní s sebou.
00:39:38 Nechám si tu Jamese a dám mu na zbytek dopoledne volno.
00:39:41 -A co vy?
-Nebude to poprvé,
00:39:44 co jsem si odřekl spánek.
-Měli bychom mít
00:39:47 připravený ten výlet, když ve čtvrtek jedeme.
00:39:50 -Mám z toho tak trochu pocit viny.
00:39:56 Zkusil jsem u nich své nápady
00:39:58 a nedokázal jsem vznítit žádné nadšení, takže si říkám,
00:40:02 jestli bychom si neměli zařídit den u moře.
00:40:05 Ano, vím, je to porážka, ale co tomu říkáte?
00:40:09 Mohli bychom jet lůžkovým vozem z Victoria. Jeden zpáteční lístek
00:40:13 stojí 12 šilinků. Je to hodně, ale milostpaní to ráda zaplatí.
00:40:17 -No, díky Bohu, že jste se nakonec rozhodl.
00:40:29 -Tančili jsme celou noc.
-Vaše matka šla spát,
00:40:32 tak jí gratulujte k takovému triumfu.-Vyřídím.
00:40:35 Charlesi, proč jste mi nikdy neřekl o bratránkovi,
00:40:40 ani o panství v Ulsteru, a o tom všem?-Já vlastně nevím.
00:40:44 Nejdřív jsem chtěl, abyste si nemyslela,
00:40:47 že sdílím vaše předsudky, protože pocházím z podobného prostředí.
00:40:51 -A později?
-Později jsem vás asi chtěl
00:40:55 získat za sebe. Sám. Kdo to řekl? Evelyn?
00:41:00 No, mohl to být kdokoli.
-Řekl mi to Tony Gillingham.
00:41:03 -Á! Já myslel, že se mu hodí, když si myslíte, že jsem jiný.
00:41:07 -Myslím, že chce férový boj.
-Za předpokladu,
00:41:11 že jsme v ringu jen dva.
00:41:15 Takže, "nechť vypukne boj"?
00:41:21 -Nechť vypukne boj.
00:41:32 -Děkuji. Položte to sem.
00:41:44 -Tak když ráno pojedete, jak dlouho budete ve Švýcarsku?
00:41:48 -Tři, nejvýš čtyři dny.
-To nemáme moc času na přípravu.
00:41:51 -Za první měsíc zaplatím dnes odpoledne, ale se třemi dětmi
00:41:56 většinu výbavy jistě už máte.
-To ano. Moc nepotřebujeme.
00:42:01 -A víte jistě, že vaše žena je ochotná to přijmout?
00:42:04 -Margie je do dětí blázen, slečno.
00:42:08 Vlastně nevím, jestli jsme měli poslední.
00:42:15 Bude ho mít ráda jako svoje.
00:42:19 -Potřebujeme slušnou historku.
00:42:22 Že rodiče zemřeli a matka byla vaše kamarádka, nebo tak.
00:42:27 A proto si ji berete. No, je to pravda.
00:42:31 Až na to, že je to moje přítelkyně, ne vaše.
00:42:34 -Ale nechcete ji tady v dětském pokoji.
00:42:37 -Nemůžu ji tu mít.
00:42:39 Rodiče mé přátelství s její matkou neschvalovali.
00:42:43 Bylo by jim nepříjemné mít to dítě v domě.
00:42:48 -Chápu.
-Proto to musí být tajemství.
00:42:56 Doufám, že dokážete pochopit, jak důležité to je.
00:43:00 Zaplatím, co budete chtít,
00:43:03 ale před mou rodinou to musí zůstat v tajnosti.
00:43:11 -Tak víte co?
00:43:15 Asi by to mělo být naše tajemství, slečno.
00:43:19 Naše, a nikoho jiného.
00:43:25 Já...
00:43:27 ...si dneska pošlu dopis
00:43:30 a řeknu Margie, že zemřela stará přítelkyně
00:43:35 a žádá v závěti, abych si dítě vzal.
00:43:41 Margie se nebude ptát. A vědět to budeme jen vy a já.
00:43:47 -Pane Drewe, to byste pro mě udělal?
00:43:49 -Pro vás a pro tu malou, slečno. Ano, udělám to.
00:43:57 -Je to taková útěcha, že na světě skutečně zbylo pár dobrých lidí.
00:44:35 -Vím, že přede mnou něco tajíte. Poznám to.-Ne, netajím.
00:44:41 -Nenuťte mě jednat hrubě, slečno. Víte, že to umím.
00:44:45 -Dělejte to, co považujete za nejlepší. Stejně jako já.
00:44:49 -Musím si sednout.
-Ech.
00:44:57 -Musím vám poděkovat, pane Molesley. -Pročpak?
00:45:01 -V mé minulosti jsou věci, kvůli kterým jsem se bála,
00:45:06 ale teď už se nebojím.
00:45:11 Nevím, co bude dál, ale ať je to, co chce,
00:45:14 je to lepší, než se bát. Vy jste mi dal sílu, pane Molesley.
00:45:21 Vaše síla mě totiž posílila.
00:45:25 -Moje co?
00:45:29 -V kolik zítra odjíždíte?
-Vlak jede v deset.
00:45:32 Ve Španělsku a Itálii bude horko, tak až mě zas uvidíte...
00:45:36 -Ne.
00:45:37 Ne, já do Ameriky nepojedu.
-Nerozhodujete se moc...
00:45:42 -Ne, nepojedu! Ale děkuju. A poděkujte panu Levinsonovi.
00:45:47 -Víte, proč jsem vás zval?
-Asi to vím. Ano.
00:45:52 -Neřekl jsem to, abych vás nevyděsil.
00:45:56 Ale mohli bychom to zkusit, Daisy?
00:46:00 -Mám dojem, že každý chceme něco jiného, pane Slade.
00:46:04 Ale moc pro mě znamená, co říkáte. Děkuju.
00:46:10 -Mohla bych to zkusit já?
-A co?
00:46:12 -Vařit pro pana Levinsona. Umím všechna jídla, co Daisy dělá.
00:46:16 Přísahám. -Ano, ale mělo to být s Daisy v New Yorku.
00:46:20 -Když má pan Levinson rád její vaření. Prosím.
00:46:24 Vyzkoušejte mě. Ušetřím si a zaplatím si cestu, jestli musím.
00:46:29 -Ať jede. Řekl jste mu, že máte anglickou kuchařku.
00:46:33 On ten rozdíl nepozná.
-Dobře.
00:46:36 Až budu v New Yorku, pošlu telegram a za cestu nemusíte platit.
00:46:40 Ale varuju vás. Umí být vybíravý.
-Nebojte. Tohle je má šance.
00:46:46 Přísahám, že vás nezklamu.
00:46:56 -To bylo od tebe laskavé, Daisy.
-Proč by neměla jet do Ameriky,
00:47:00 když to chce?-Tak nejsi naštvaná, že ti pan Slade nadbíhal?
00:47:05 -Naštvaná? Paní Patmorová, kdybyste věděla, jaké to je,
00:47:09 když se chce mladý muž dvořit mně! Dala bych mu pusu,
00:47:14 kdyby si to nevykládal špatně. Naštvaná?
00:47:18 Jsem tak šťastná, že mi to vydrží zas až do léta.
00:47:22 -Řekla jsem ti, jak byli rádi,
00:47:25 že dostali ten kabát pro ruské uprchlíky? Chudáci.
00:47:29 -Jen jsi mě měla nejdřív nechat prohledat kapsy. To je všechno.
00:47:33 -Tak promiň. Mohla bych udělat něco, čím bych ti to vynahradila?
00:47:40 -Hmmm.
00:47:42 Tak počkej. Mohla bys mi koupit zmrzlinu.
00:48:00 -Pojďte! Nebojte se.
-Ale jestli si namočím kalhoty...
00:48:05 -Když se namočí, usušíme je.
-A co když upadnu?
00:48:10 -Co když vybuchne bomba? Co když nás zasáhne padající hvězda?
00:48:14 Můžete se mě držet za ruku. Tak do toho, půjdeme spolu.
00:48:18 -Asi se vás chytím za ruku. Budu potom tak trochu klidnější.
00:48:23 -Vždycky se mě můžete držet za ruku, abyste byl klidnější.
00:48:28 -Nevím čím to, ale teď to od vás znělo vlastně takřka lechtivě.
00:48:35 -A kdyby?
00:48:39 Mladší už nebudeme, pane Carsone. Můžeme si trochu užívat.
00:49:19 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2014
Podvodník lord Sampson se náhodou, kvůli prostořekosti lady Rose, zmocní dopisu, který odeslal následník trůnu své tajné milence Fredě Dudley Wardové. Navrácení dopisu do pravých rukou a zabránění skandálu, jenž by padl na královskou rodinu, se stane pečlivě plánovanou akcí, která si vyžádá kooperaci celé rodiny Granthamových i jejich věrných sloužících. Lady Edith se vrátila z pobytu v Evropě, který byl zástěrkou pro její tajný porod, ale nyní původního rozhodnutí vzdát se dítěte na adopci lituje a přemýšlí o alternativách, jak mu být nablízku. Jak se blíží konec pobytu Granthamových v Londýně, čelí pan Carson nelehkému rozhodnutí, jak využít den volna, který služebnictvu jako odměnu za výjimečné vytížení nabídla lady Cora. Naštěstí je mu vždy nablízku paní Hughesová, která ho dokáže nenápadně nasměrovat ke správnému řešení.