Pletichy, romance a tužby členů aristokratické rodiny i jejich služebnictva v době velkých společenských proměn dvacátých let minulého století. Premiérová pokračování cenami ověnčeného britského kostýmního seriálu (2013). Hrají: H. Bonneville, M. Smithová, E. McGovernová, M. Dockeryová a další. Režie Jon East
00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:26 PANSTVÍ DOWNTON
00:00:35 -Představte si, co se právě stalo. Paní Buteová onemocněla
00:00:40 a dlouho se nevrátí. Takže...
-Co to znamená?
00:00:43 -Mám to v Londýně převzít. A to není všechno.
00:00:45 Žádají, abys jela se mnou.
-Já myslela, že potřebují
00:00:48 jen pomoct s plesem Lady Rose.
-Změnily se plány.
00:00:51 Takže pojedeš se mnou a Ivy tu bude vařit
00:00:54 pro pana Bransona a Lady Edith.
-Proč vypadá Lady Edith
00:00:57 tak unaveně? Odjela na osm měsíců do Ženevy
00:01:00 a po návratu je unavenější než před tím.
00:01:03 -Všichni jsme unavení. A to ještě není všemu konec.
00:01:08 -Mohla bych jet s nimi.
00:01:11 Musím se stavit u Michaela v kanceláři, když jsem zpátky.
00:01:14 Pojeďte se mnou.
-Ne. Mám nějakou práci.
00:01:17 -Nemyslete si ani chvilku, že vyklouznete z plesu.
00:01:22 -Proč se dům v Londýně neprodal, když byly potíže?
00:01:25 -Nakonec by se prodal. Ale ani zdaleka by nás nezachránil.
00:01:31 -Takže díky Bohu za Matthewa.
-Drahý Matthew.
00:01:36 Opravdu mi schází.
00:01:42 -Už se na to těšíš?
-Proč bych se těšila?
00:01:45 Jaký rozdíl je v tom,
00:01:47 jestli škrábete brambory v Londýně nebo v Yorkshiru?
00:01:53 -Uděláš pro mě něco, až budeš v Londýně?
00:01:57 Vyřiď slečně Baxterové, že se těším na ty historky,
00:02:00 které pro mě má.
-To je divný vzkaz. Jaké historky?
00:02:03 -Jen to vyřiď. Ona bude vědět.
00:02:07 -Já pojedu v úterý. Robert mě dal pozvat na recepci
00:02:10 po představování.
-Máte štěstí.
00:02:13 -Kdy jedeš do Londýna ty?
-Asi zítra. Musím si koupit šaty,
00:02:18 když mám zase normální postavu.
-Já vím,
00:02:23 že jsme nemluvily o tom dítěti. Ale uvědomuji si,
00:02:28 že na ně musíš neustále myslet.
00:02:33 -Můžeme prosím říkat "na ni" a ne "na ně"?
00:02:37 -Kéž bys nebyla pryč tak dlouho.
00:02:40 -Mysleli, že dítěti pomáhá, když ho odkojí vlastní matka.
00:02:45 -Ano. Jsem si jista, že se všechno vyřešilo k dobrému.
00:02:50 A konečně tvá francouzština musí být "superbe".
00:02:55 -Ano, babi. Zpátky k tomu, co je důležité.
00:03:05 -Musím na tohle jít?
-Ovšemže musíme.
00:03:07 Lady Wimborneová je tak laskavá, že dává koncert a večeři
00:03:10 a měli bychom být vděční.
00:03:12 -Kdy vlastně dorazí americká skupina?
00:03:15 A jak je proboha zvládneme?
-Nestyď se za mou matku, Mary.
00:03:18 Je taky tvoje babička.
-Je od nich milé,
00:03:20 že přijedou na můj ples.
-Ještě je neznáte.
00:03:22 A kde budou všichni spát? Tenhle dům není na velké oslavy.
00:03:25 -To zvládneme. Snad bys mohla bydlet s Edith.
00:03:28 -Žertujete.
-No, někdo musí spát nahoře.
00:03:31 Se služebnictvem.
-To raději na střeše,
00:03:34 než v pokoji s Edith.
-Pojďte. Přijdeme pozdě.
00:03:40 -Carsone, všechen ten rozruch přidělává personálu tolik práce,
00:03:44 tak bych ráda, abyste pro ně připravil po plese nějaký výlet,
00:03:48 než pojedeme domů.
-Tak dobrá, milostpaní.
00:03:51 -Mimochodem, Madeleine Allsoppová se ptala, jestli bych šla
00:03:54 potom s jejími přáteli do Embassy.
-Dnes? Po večeři?
00:03:57 -Nevadí to, že ne?
-Rose, až bude úterý za námi...
00:04:00 -Já vím. Ale abych mohla do klubu Embassy,
00:04:03 nemusím být představena. Miluji Ambrose a jeho orchestr. Prosím.
00:04:06 -Rose je nekonvenční. Smiřte se s tím.
00:04:08 -To není pravda. Ale můžu jít?
00:04:20 -Lord Merton, madam.-No tedy! Zapomněla jsem něco domluveného?
00:04:24 -Ne, ne. Jedu na večeři se Scroopovými, ale je brzy.
00:04:29 Projížděl jsem vesnicí.
-Díky Bohu. Já myslela,
00:04:32 že snad budu muset spěchat nahoru a ověsit se rodinnými šperky.
00:04:37 -Po 30-ti letech s Lady Mertonovou jsem proti sarkasmu odolný.
00:04:41 -Omlouvám se za skromnou polévku. Mohu vám něco nabídnout?
00:04:47 -Ne, děkuji. Rád bych věděl, jestli jdete na Rosein ples.
00:04:51 -Jsem pozvaná, ale pochybuji.
-Škoda.
00:04:55 Kdybyste tam šla, rozhodl bych se, že půjdu také.
00:04:58 -Ples debutantek vyšší společnosti není mé přirozené prostředí.
00:05:03 Jsem nudnější a vážnější, než si myslíte.
00:05:06 -Možná jste vážnější, o ostatním bych pochyboval.
00:05:10 Tak dost. Nechám vás vychutnat si polévku.
00:05:18 HRAJE JAZZ
00:05:41 -Á!
-Támhle jsou.
00:05:47 -Ale ne.
-Co, co je?
00:05:49 -To je můj otec. Viděl mě.
-Myslím, že je fantastické,
00:05:52 najít otce v nočním klubu.
-To by sis nemyslela,
00:05:55 kdyby to bylo každý týden.
-Nemůžeme jen zamávat a nechat to?
00:05:59 -Nevidíš, s kým tam je?
00:06:02 -S princem z Walesu.
00:06:07 -Vaše královská Výsosti, smím představit svou dceru Madeleine?
00:06:13 Paní Duddley Wardová. Má dcera Madeleine.
00:06:16 A to je..?
-Lady Rose McClareová
00:06:21 -Váš otec musí být Mrňous Flintshire.
00:06:23 -Ano, Vaše Výsosti.
-Znám ho dávno. Přisednete si?
00:06:28 -Bude nám ctí, pane.
00:06:34 -Jak se Mrňousovi daří?
-Myslím, že dost dobře.
00:06:37 -Víte, že mě loni ubytoval v Bombaji,
00:06:40 když jsem byl na cestě po Indii?
-Všechno mi o tom napsal.
00:06:43 Vaše návštěva byla velká pocta.
-To tedy nevím.
00:06:47 Byl velmi pohostinný. Bohužel, na mě tam bylo příšerně horko.
00:06:51 Jak to u všech všudy vydrží?
-Nejsem si jista,
00:06:54 že má v té věci na vybranou, pane.
-Ne, vskutku.
00:06:57 Vůbec nemá na vybranou!
00:07:01 -Nemohu vypovědět, jak mě těší, že mám posilu.
00:07:05 Začínal být nabručený a podívejte na tu změnu díky vám.
00:07:12 -Máš všechno, Daisy?
-Myslím, že ano.
00:07:18 -Tak hodně štěstí. Uvidíme se v Londýně. Na shledanou.
00:07:28 -Příkazy pro Ivy, pane?
-Nějaký jednoduchý oběd.
00:07:33 Ale na večeři půjdu do hospody. Nechci nijak obtěžovat.
00:07:43 -Dobrý den. Co vás přivádí?
-Chci pozvat Mary na oběd.
00:07:47 A vzít ji dnes na prohlídku Letní výstavy.
00:07:49 -Ta je výjimečná, že? Myslím, že má neteř tam jde.
00:07:52 Pro Mary je to milé překvapení.
-Není to takové překvapení.
00:07:56 Domluvili jsme to minulý týden. Co je tohle?
00:07:59 -Věci pro Rose. Neodvážili se odnést je do sklepa.
00:08:03 -Někteří lidé mají štěstí.
-Ale vrať se včas kvůli babičce.
00:08:09 -Chce pan Branson ještě něco?
-Říká, že ne.
00:08:13 A večeři si dá ve vesnici. Báječné, že ano?
00:08:17 Jednu chvíli je šofér
00:08:19 a při normálním běhu věcí by byl teď pode mnou.
00:08:22 Místo toho ho musím neustále obsluhovat,
00:08:25 stát tam, když se rozhoduje, co by mu ještě udělalo radost.
00:08:28 -Mně takový vůbec nepřipadá. Vždycky se zdá laskavý.
00:08:32 -Ale přesto mu musíme říkat "pane".
00:08:41 -Bože, přijela paní Levinsonová.
-Kdo je ten s kožešinovým límcem?
00:08:46 -To bude bratr milostpaní. Tak mi pomoz snést všechno dolů
00:08:49 a nedělej rámus. Pan Stark nám taky pomůže.
00:08:52 -Babičko! Vy už jste tady? Mamá říkala, že přijedete později.
00:08:56 -Zdá se, že si to myslela ona i všichni ostatní.
00:08:59 Carson říká, že v domě není nikdo, kdo by mě přijal.
00:09:02 -Tak teď jsem tu já. Jaká byla cesta?
00:09:04 -Jaká by byla, když mi komorná dala výpověď, právě když jsme odjížděli?
00:09:08 -Proč?
-Kdo ví, proč to tihle lidé dělají.
00:09:12 -Carsone, můžeme pomoct?
-Pustíme paní Hughesovou dovnitř?
00:09:15 A ona pak může udělat plán.
-Paní Hughesová, nevěděla jsem,
00:09:19 že vedete i tenhle dům.
-Zpravidla ne, madam.
00:09:23 Ale paní Buteová je nemocná, takže to mám vést, než se uzdraví.
00:09:26 -To jsem ráda. Aspoň jeden člověk pod touhle střechou ví,
00:09:30 co se proboha děje!
00:09:32 -Tak pojď.
-Vy jste strýc Harold že?
00:09:35 Zdá se podivné, že jsme se ještě neviděli.
00:09:38 -No, necítil jsem potřebu odjet z Ameriky,
00:09:41 a abych byl upřímný, necítím tu potřebu ani teď.
00:09:44 -Babička myslela, že Sezóna bude pro vás zábavou.
00:09:46 -Sice mě neznáte, ale asi jste slyšela dost
00:09:50 a víte, že dívat se na debutantky na plese není zábava pro mě.
00:09:53 -Ne. Ale tu a tam je milé zkusit něco nového, ne?
00:09:56 -No, možná, že je. A možná, že není.
00:10:03 -Já jsem Jimmy, jeden z lokajů. Chcete pomoct?
00:10:06 -Těší mě. Ethan Slade, komorník pana Levinsona.
00:10:13 A co vy? Pracujete tu?
-Já pracuju v domě v Yorkshiru,
00:10:17 ale teď jsem tady.
-Á, vy jste komorná?
00:10:19 -Ne, já jsem v kuchyni.
-Potřebujeme komornou, a to hned.
00:10:23 Nejlépe s kůží jako nosorožec.
-Daisy je naše pomocná kuchařka.
00:10:27 A já jsem paní Hughesová, hospodyně.
00:10:29 -Znáte Londýn?
-Atlantik jsem přeplul dnes poprvé.
00:10:32 -Doufám, že se vám tu bude líbit.
00:10:37 -Jste nadšená?
-To já nejsem nikdy.
00:10:46 -Nebesa, ten kotel vydává zvuky, jako by měl vybouchnout.
00:10:48 -Slyším tady spásný hlas?
-Spásný, nebo vnášející zmatek?
00:10:53 Na schodech jsem potkala paní Levinsonovou. Je tady bez komorné.
00:10:56 -Co se stalo s tou poslední?
-To, co se sneslo na její hlavu,
00:11:00 bylo už moc.
-Slečno Baxterová, šla byste nahoru
00:11:03 ubytovat paní Levinsonovou?
-Klidně se o ni postarám,
00:11:06 ale dámy na to musejí brát ohledy.
-Myslím, že braním ohledů
00:11:08 není paní Levinsonová zrovna proslulá.
00:11:11 -Á, tebe já tak ráda vidím. Dnes máme večeři a potom "Doma",
00:11:15 takže je spousta práce.
-Co je to "Doma"?
00:11:17 -Lidi se zastaví na hudbu a povídání, a tak dál.
00:11:20 -V jedenáct podáváme druhou večeři, ale nikdy nevíme pro kolik,
00:11:23 takže musíme být flexibilní.
-Dobrý den, pane Molesley.
00:11:27 Doufám, že je k vám život vlídný.
-Polovinu času tu není co dělat,
00:11:31 a pak je to jak na poplach. Ale to mi nevadí.
00:11:36 -Thomas žádal, abych vám vyřídila vzkaz.
00:11:38 Říkal, že se těší na historky, které mu povíte.
00:11:41 -Jaké historky?
-To nevím. Takhle to řekl.
00:11:57 -Na jakém novém plánu pracujete, abyste porazil vyšší vrstvy?
00:12:00 -Nejsem až takový Robespierre, jak myslíte.
00:12:03 -No, asi se musím smířit s tím, že v poválečném světě
00:12:07 budeme my, bohatci, vždycky za lumpy.
00:12:10 -A myslíte, že to je můj názor?
-Doufám, že děláte výjimky.
00:12:14 -Přirozeně vyjímám zachránce prasat.-Chm.
00:12:17 -Ale! Co tady dělá Tony Gillingham?
00:12:20 -Jak je vidět, baví se s Rose. Neříkal jste, že sem půjdete.
00:12:25 -Jsem rád, že mám tajemství.
-Chm.
00:12:28 -Mary, znáte paní Duddley Wardovou? Má sestřenka, Lady Mary Crawleyová.
00:12:32 -Jak jste se setkala s Rose?
-Seznámil nás Billy Aysgarth.
00:12:36 -Otec Madeleine Allsoppové. Pozvala jsem oba na dnešní večer.
00:12:39 -Řekla jste to mamá?
-Řeknu, až se vrátím.
00:12:43 -Znáte Charlese Blakea?
-Pana Blakea znám.
00:12:46 -Jdeš na to grand soirée, Gillinghame? -Ano.
00:12:49 -Nechal sis to pro sebe.
-Ale ne!
00:12:52 Zdá se, že jsme jediní nepozvaní. Co myslíte, že jsme provedli?
00:12:56 -Byli byste vítáni, kdybyste chtěli přijít.
00:12:59 -Co na to Lady Granthamová?
-Nevidím tu nepřejícníka?
00:13:02 -Vůbec ne. Nepřejícník se snaží někomu něco zkazit.
00:13:06 Zatímco já se na ten večer těším. Skutečně velmi.
00:13:11 -Neškádlete se, děti.-Víte, jak to při takových událostech bývá?
00:13:15 Nejdřív je večeře, většina lidí pak přichází po půl desáté.
00:13:18 -Pak udělám to, co většina.
00:13:23 -Vážně vás rád vidím. Bez paní Buteové jsme tu měli trochu potíže.
00:13:29 -A myslíte, že příjezdem paní Levinsonové se to zjednoduší?
00:13:34 -Po pravdě bych ocenil váš názor: Milostpaní mě požádala,
00:13:38 abych po plese uspořádal výlet pro personál jako poděkování.
00:13:42 -No, to je velmi laskavé.
-Právě otevírají nové Muzeum vědy
00:13:46 v jižním Kensingtonu, i když není dokončeno.
00:13:49 Ale nemohu se jaksi rozhodnout mezi tím
00:13:52 a návštěvou Křišťálového paláce na novém místě v Sydenham Hill.
00:13:56 -Aha. A je to zábavný den jako poděkování, ano?
00:14:01 -Ano. Myslím, že je to velkomyslné.
-To tedy je. Skutečně velkomyslné.
00:14:07 Možná byste to měl zkusit u služebnictva.
00:14:11 Uvidíte, po čem skočí.
00:14:20 -Matko. Velice se omlouvám. Nepsala jste, že tu budete po páté?
00:14:25 -Prostě jsme vyjeli dřív. Myslela jsem, že se nemusím ohlašovat.
00:14:28 -Měla jsem poslední zkoušku u krejčího.
00:14:32 Nazdar, Harolde.
-Ahoj.
00:14:34 -Jak se máš?
-Daleko od domova, tak se mám.
00:14:37 -S Haroldem strávíme nějaký čas návštěvou Evropy. Madrid, Řím,
00:14:43 Paříž. Budeme se skvěle bavit.
-To doufám. Ale někdy pochybuju.
00:14:47 -Soudím, že tím chceš získat jistý odstup od té věci s Teapot Dome.
00:14:51 -Nebudeme o tom zase začínat.
-Bylo by to vyšlo.
00:14:55 Do salónu se moc nehodím, ale obchodník jsem dobrý a tohle...
00:14:58 -Harolde, Harolde, to ne, ne. Jeli jsme tři a půl tisíce mil,
00:15:02 abychom změnili téma.
00:15:08 -Můžu vám pomoct?
00:15:11 -Nesla jsem toho moc.
00:15:15 Vy jste se mi vyhýbal.
-Nevyhýbal. Jen jsem měl pár měsíců
00:15:19 hodně práce. Ale teď jsem tady.
00:15:24 -Měla bych to oznámkovat.
-Já se jdu do hospody najíst.
00:15:27 Šla byste se mnou?
00:15:30 -Tak doufám, že Edith odjela v pořádku?
00:15:33 -Ano, jistě. A vzala s sebou paní Hughesovou a Daisy.
00:15:36 -Já jdu právě do Grantham Arms na večeři.
00:15:40 Smím představit slečnu Buntingovou? Učí ve škole.
00:15:43 -Opravdu?
00:15:46 Chtěla jsem se rozloučit. Možná vás před odjezdem neuvidím.
00:15:51 -Á.
-Má neteř bude v úterý představena.
00:15:54 Já s nimi potom půjdu na recepci. Do paláce.
00:15:58 -To je hezké.
-A vy přijedete potom na její ples,
00:16:02 že, Bransone?
-Hm.
00:16:05 -Á, Tome, promiňte.
00:16:09 -No, já se rozloučím.
-Ta nabídka večeře platí?
00:16:14 -Tak. První chod může jít nahoru, různá suflé na chuťovky jsou hotova
00:16:19 a bešamel na květák udělám.
-Bohudík za tebe, Daisy.
00:16:23 Doteď jsem neznala tvou pravou cenu.
00:16:26 -Zdá se, že to tu řídíte, vůbec nejste jako pomocnice.
00:16:29 -My dvě spolu pracujeme už dlouho.
-Co se osamostatnět?
00:16:32 -Vždycky se snažíte změnit život lidem, které znáte půl hodiny?
00:16:36 -Pane Levinsone, mohl bych se zeptat,
00:16:39 zda byste byl ochoten dělat v případě nutnosti lokaje? -Co?
00:16:42 -Ne každý den, ale když bude velký večer jako dnes.
00:16:46 Nebo ples Lady Rose. V Anglii je normální,
00:16:49 že komorníci takhle vypomáhají, ale v Americe to možná neuděláte.
00:16:53 -Nemíváme moc hosty. Ale dobře.
-Jste velmi laskav.
00:16:57 Vzal jsem s sebou pár volných livrejí,
00:16:59 kdybyste o ni řekl Jamesovi, nebo Molesleymu. -Ano.
00:17:04 A pane Carsone, můj zaměstnavatel je pan Levinson, já ne.
00:17:09 -V tomto domě ovšem ano.
00:17:16 -Nechtěla se povyšovat.
-Znělo to tak.
00:17:20 Bylo to pro vás těžké?
-Ztráta Sybil byla těžká.
00:17:25 Proti tomu je všechno ostatní snadné.
00:17:29 -Ukážete mi dům?
-Co?
00:17:32 -Á. Nesmíte si tam vodit přátele?
-Nejde tady o to, zda smím.
00:17:37 -Tak o co tady jde?
00:17:45 -Škoda, že nepřijel Tom.
-Tohle od tebe tak ráda slyším.
00:17:49 -Ne, chci říct, že přiveze Isis a ta mi chybí.
00:17:53 -Znáte matku Lady Granthamové, paní Levinsonovou, a jejího syna?
00:17:57 To je lord Aysgarth.
-Těší mě.
00:18:00 -Spousta lidí.
-Ano, ale hodně starých přátel.
00:18:04 Omluvte mě.
00:18:06 -To je lord Harrowby Neviděli se spolu věčnost.
00:18:10 -Očividně si myslí, že lord Harrowby je lákavější než my.
00:18:15 -Lady Rosamund Painswicková a pan Terence Sampson.
00:18:20 -Co to, k čertu..?
-Cestou jsem se stavila ve Warwicku
00:18:24 A pan Sampson říkal, že byl nedávno na Dawntonu,
00:18:27 tak jsem ho přiměla, aby šel se mnou.
00:18:29 -"Ne," pro ni nebyla odpověď.
-Rádi vás tu vidíme, pane Sampsone.
00:18:33 -Děkuji.
-Znáte lorda Aysgartha?-Ano.
00:18:36 -My jsme staří přátelé.
-Jak se máte, Billy?
00:18:39 -Skutečně jste Charlesovi zatajil, že sem dnes jdete?
00:18:43 -No, já jsem to netajil. Jenom jsem mu to neřekl.
00:18:47 -Rozhodně se nevzdáváte snadno.
-Já se vůbec nevzdávám.
00:18:54 -Dneska vyjdete na sucho.
-V tomto případě jedině dobře.
00:18:58 Loni jsem u nich v Yorkshiru malou patálii. Kdo je to?
00:19:02 -Matka a bratr Lady Granthamové. Z Ameriky, předpokládám.
00:19:06 -Zajímavé. Tedy bylo by, pokud by hrál karty.
00:19:10 -Proč?
-Ti jsou rozhodně samé peníze.
00:19:14 Proč myslíte, že střechou Dawntonu ještě neprší?
00:19:17 -Slyšíš to, Madeleine?
00:19:21 -Nedali byste si? Myslím, že jsou dobré.
00:19:27 -Nezbláznil jste se?
-Proč? Co jsem provedl?
00:19:30 -Jste lokaj, ne obchodní cestující.
00:19:33 Nechte si, prosím, své názory na jídlo pro sebe!
00:19:40 -Jak to jde?
-Zdá se, že milostpaní má radost.
00:19:44 Teď nosíme nahoru jídlo na občerstvení.
00:19:47 Jen doufám, že máme dost.
-Večeře, druhá večeře
00:19:50 a zítra bezpochyby snídaně. Je div, že se všichni nevalí jak sudy.
00:19:54 -Á, Anno, je tu prosba o staré šaty
00:19:57 z kostela skotské církve na Pont Street.
00:20:00 Sbírají je pro ruské uprchlíky. Vím, že jsi s sebou nebrala nic,
00:20:03 co chceš vyhodit, ale mohla bys to rozhlásit.-Ovšem.
00:20:07 Říkala jsem panu Batesovi, aby využil toho, že je v Londýně,
00:20:10 a něco si koupil. Problém je, že nerad nakupuje.
00:20:13 -To asi proto, že je muž.
00:20:17 -Znáte Anglii dobře, pane Levinsone? -Ani ne.
00:20:19 -Nebyl tady, co se moje dcera vdala.
00:20:22 -Ale nebojte se. Jsem připraven na studené koupele,
00:20:25 teplé pití a především na jídlo.
-Jak říkám, on moc necestuje.
00:20:31 -Jde se na večeři.
-Harolde, co kdybys vzal
00:20:35 slečnu Allsoppovou do jídelny?
00:20:46 -Nemusíte, jestli nechcete.
-Jste rozhodnutý mě odbýt?
00:20:53 -Tak fajn. No, když o to stojíte
00:20:59 -Tak ano?
-Nevím, proč ne.
00:21:02 -Proč ne co?
00:21:04 -Několik nás půjde potom do Embassy.-To je fajn.
00:21:10 -Můžete jít, jestli chcete.
-Dobrá.
00:21:13 -Proč je tu Sampson?
-Přivedla ho teta Rosamund.
00:21:16 Papá zuří, ale nedá se nic dělat. Nemůžeme vyvolat scénu.
00:21:19 -Někdy mám pocit, že bychom jich měli dělat více.
00:21:22 Kvůli tomu, na čem nám záleží.
-To by nebylo anglické.
00:21:25 -Ne, ale závidím to. Všechno to latinské ječení a křiky
00:21:30 a vrhání se do hrobu. Určitě se potom cítí mnohem líp.
00:21:35 -To nevím. Myslím, že jakmile to vypustíš,
00:21:39 je těžké dostat to zpět. Přejdeme.
00:21:44 -Kdy tohle používáte?
-To je vlastně náš obývací pokoj.
00:21:48 Salón je oficiálnější.
00:21:51 Tohle je na čaj nebo psaní dopisů, nebo takové věci.
00:21:56 -Připadalo by mi, že mám čaj ve Viktoriině a Albertově muzeu.
00:22:00 -Ne, je to hezké, když jsou tu všichni a hoří oheň.
00:22:05 -A vsadím se, že řeknete, že jste se nezměnil.
00:22:16 -Tak jste viděla všechno. Tedy hlavní pokoje.
00:22:19 -Pusťte mě podívat se na to shora. Pak mě můžete vzít domů.
00:22:27 -Promiňte, po pravdě je mi trochu trapně. Když jsou všichni pryč.
00:22:31 -Ale já se ptala, jestli se to smí.
00:22:36 -V tom to vážně není.
00:22:51 -Ty všechny jsou Crawleyových?
-Tohle jsou sňatky.
00:22:55 Jedna strana je Crawleyova, druhá jsou erby všech hraběnek.
00:22:58 -A současná Lady Granthamová? Nevidím tu erb s dolarem.
00:23:03 -Přejete si, pane?
00:23:06 -Eh, ne.
00:23:09 Už půjdeme dolů.
00:23:12 Tedy, právě jsme přišli a už zase jdeme dolů.
00:23:16 -Když to říkáte, pane.
-Odvezu slečnu Buntingovou domů.
00:23:20 Nezamykejte prosím, než se vrátím.
-Dobře, pane.
00:23:35 -Povedlo se vám to. Všichni říkali, jak výborné to kedgeree bylo.
00:23:38 -No, to byla Daisyna práce.
-Pan Levinson si třikrát přidal.
00:23:42 A vždycky říkal, že anglické jídlo nemá rád.
00:23:45 -Ale, ty jsi ho proměnila, Daisy, a na to můžeš být pyšná.
00:23:52 HRAJÍ JAZZ
00:23:58 -Co je k smíchu?
-Freda nám ukázala dopis.
00:24:02 -Co je na dopise tak zvláštního?
-Zvláštní je tím, kdo ho psal.
00:24:05 -Rose! Ty jsi snad opilá.
-No, asi trochu jsem.
00:24:08 -Za to můžu já. Neměla jsem se o tom zmiňovat.
00:24:11 -Nepůjde někdo tančit?
-Pane Levinsone,
00:24:14 Madeleine umírá touhou tančit. Zachráníte ji?
00:24:17 -Á, na tanec se dívám. Neprovozuji ho.-Tomu nevěřím.
00:24:21 Tak jděte. A co vy, Fredo?
-Tak dobře, ale musíte slíbit,
00:24:25 že mi nebudete šlapat na nohy.
-Ano.
00:24:29 -Obávám se, že mě vám otec vnutil.
-Ó, netrapte se, jsem na to zvyklý.
00:24:32 -Na co? -Že otcové chtějí, abych tančil s jejich dcerami.
00:24:45 -Smím prosit?
-Á, to je Neil Foster.
00:24:48 To je báječné! Pohlídáte nám kabelky?-Ovšem!
00:25:12 -Nemusíte tady čekat.
-Rád na všechno dohlédnu, pane,
00:25:17 jako to dělá pan Carson.
-Včera večer...
00:25:21 Mám trochu obavu, že jste to špatně pochopil.
00:25:25 -Pane?
00:25:29 -Já jsem večeřel se slečnou Buntingovou ve vsi
00:25:33 a ona se chtěla podívat na dům.
00:25:38 Pane Barrowe?
-Možná by pro ni bylo výhodnější
00:25:42 vidět ho ve dne, pane.
00:25:45 -Ano. A jistě ještě přijde.
00:25:49 Jde o to, že jsme vyšli nahoru, jen aby se pokochala pohledem do haly.
00:25:55 Nechci, abyste si myslel něco jiného.
00:25:58 -Ať mi ráčíte nařídit cokoli, jsem váš sluha, pane Bransone.
00:26:03 Ale nejsem si jistý, že se mi má přikazovat, co si smím myslet.
00:26:12 -Myslel jsem, že přijedu a zjistím, že už jste odjela do Londýna.
00:26:15 -Vlastně tam pojedu dnes dopoledne s Lady Granthamovou.
00:26:18 -Chtěl jsem říct, že bylo laskavé, že jste napsala. To je všechno.
00:26:23 -Když jsem se rozhodla na Rosein ples jít,
00:26:25 nebylo by dobré nesdělit vám to, když jste se ptal.
00:26:29 -Proč jste změnila názor?
-Asi mě napadlo, že ty plesy
00:26:33 a představování a uvádění do společnosti
00:26:36 nejsou jen aristokratický nesmysl, ale tradice,
00:26:40 podle níž členové této rodiny měří svůj životní postup.
00:26:44 -A chcete na tom mít účast?
-Myslím, že když to zavrhnu
00:26:48 jako maličkost, budu samolibá a netolerantní.
00:26:51 -Vědí, co ve vás mají?
-Já vím, co mám v nich.
00:26:56 Takže? Rozhodl jste se, jestli na ten ples půjdete?
00:27:00 -Jak se můžete ptát? Jistě půjdu.
00:27:04 -Ale já to nechápu. Jak můžeš být najednou vydavatelka?
00:27:08 -To nebudu. Ne takhle.
00:27:12 Ale Michael mi dal plnou moc.
00:27:15 Před tím neměla význam, ale teď potřebují něco rozhodnout.
00:27:21 -A musíš to rozhodnout, než se... Tedy, než se vrátí zpátky, nebo...
00:27:29 Existuje závěť, nevíš? Mohla by pomoct.
00:27:33 Abys zjistila, co chtěl. Chce.
00:27:37 -Jistě existuje, ale ještě nevím, co v ní je. Zjistím to.
00:27:44 Ale co jeho dítě? Ona nemá nějaká práva?
00:27:50 -Jeho dítě teď už není jeho dítě. Ani tvoje.
00:27:54 Patří milým manželům Schröderovým
00:27:57 a žije v Ženevě s ostatními z rodiny.
00:28:00 -To všechno se hezky řekne, ale nic se tím nemění.
00:28:03 -Jen proto, že to nenecháš.
-Nebyla žádná oficiální dohoda.
00:28:08 -Možná, že ne, ale nebylo by ke Schröderovým fér,
00:28:11 vzít své slovo zpátky.
-Milá teto Rosamund,
00:28:15 jsem vděčná za to, co jste udělala, a nechci se povyšovat,
00:28:19 ale faktem zůstává, že jste nebyla matka.
00:28:26 -Tohle neuhodnete.
-Ani to nezkusím. Povídej?
00:28:29 -Alfred dokončil kurz a oni ho přijali.
00:28:31 -Co? Nastálo? A v Ritzu?
-Je zástupce šéfa.
00:28:35 Ale to nebude dlouho. Ten bude slavný.-A kdo?
00:28:39 -Alfred Newgent. Byl to lokaj na Dawntonu.
00:28:42 Ale teď pracuje v Ritzu. Jde si za svým.
00:28:44 -To mi připadá docela jako americký sen.
00:28:47 Chudý chlapec ze zapadákova slavným hoteliérem.
00:28:50 -No, nevím, jestli je to americké, ale je to fantastické.
00:28:57 -Díky, to bylo milé!
00:29:07 -Eh. Co ten tu dělá?
-Jen mě přišel vyprovodit.
00:29:11 Ale nesmíme ztrácet čas, nebo zmeškáme vlak.
00:29:13 -Vím, že jedu pozdě. Nešlo to jinak.
00:29:16 Cora trvala na tom, abych jela bez komorné.
00:29:20 Nepředpokládám, že si je vědomá všech důsledků.-A to?
00:29:23 -No, jak seženu průvodčího, aby vzal zavazadla?
00:29:27 A až dorazíme do Londýna, co bude potom?
00:29:31 -Já nikdy necestovala s komornou.
00:29:33 Podělím se s vámi o znalost džungle.
00:29:35 -Nemůžete nikdy nabídnout pomoc, aby to neznělo,
00:29:38 jako byste byla trubač na vrcholu morální převahy?
00:29:41 -A musíte vy vždycky mluvit jako sestra Marie Antoinetty?
00:29:45 -Královna neapolská byla silná osobnost. Beru to jako kompliment.
00:29:50 -Vy berete všechno jako kompliment.
-A radím vám dělat totéž.
00:29:54 Ušetří to mnoho trapných chvil.
00:29:57 -Na shledanou.
00:30:05 -Úspěch.
00:30:07 Přesvědčila jsem pana Batese, aby si koupil nový svrchník.
00:30:10 Tenhle můžete mít pro uprchlíky.
-Právě tohle potřebují. Tak jistě?
00:30:13 -Berte. On to bude nosit jen dokud to bude doma.
00:30:16 -No, ti budou velmi vděční.
-Měla bych jít.-Já vím.
00:30:20 Před představováním je vždycky hodně nervozity.
00:30:22 -Ano, ale je to vzrušující.
00:30:25 -Mně přijde divné, že pukrle a pokývnutí z trůnu
00:30:28 vás změní z dívky v ženu.
00:30:30 Ale oni to tak dělají, a co záleží na nás?
00:30:35 -Á!
00:30:40 -Můžu pomoct, paní Hughesová?
-Jen jsem hledala Annu,
00:30:44 ale to je jedno.
00:31:44 -Teď se naše cesty rozdělí.
-Já jsem docela nervózní.
00:31:48 -Nesmysl. Kupředu, do boje!
00:32:02 -Hraběnka z Granthamu představuje Lady Rose McClareovou.
00:32:05 -Děkuji, Lady Granthamová.
00:32:12 -Doufám, že si nechceš napudrovat nos.
00:32:14 -Proč ne?
-Protože se nabízí
00:32:17 jen nočník za touhle zástěnou.
-Oh. Kouzlo života u dvora.
00:32:20 Kdo tě představuje?
-Nejstarší sestra mého otce.
00:32:25 -Mě chtěla představit teta Violet, ale obešli jsme to.
00:32:28 Cena útěchy je účast na recepci.
-Papá taky přijde.
00:32:31 -I moje matka a bratr.
-Pan Levinson je tu?
00:32:33 A paní Levinsonová? Jak jste to dokázali?
00:32:35 -Lord Grantham je náš zástupce koruny.
00:32:38 -A zařídil si, aby mohli jít? Otec bude mít velkou radost.
00:32:42 -Madeleine.
-Jej, teď já!-Zlom vaz.
00:32:48 -Tak je v knihovně a je tam sama? Určitě?-Ale co jí chcete?
00:32:53 -Eh, nic, co by vás zajímalo.
00:32:57 -Pan Carsone, rád bych se...
00:33:00 Promiňte.
-Mě si nevšímejte. Právě odcházím.
00:33:11 -Přejete si?
-Chtěl jsem se zeptat,
00:33:15 jako muž muže, jestli něco je mezi Daisy a tím chlapíkem,
00:33:19 co pracuje v Ritzu.
-"Něco je"?
00:33:23 Vůbec nic není v žádném domě, kde mám já pravomoc.
00:33:27 -Ovšemže. To jsem nemyslel.
-Co jste myslel?
00:33:31 -Asi víte.
-Ten "chlapík" se jmenuje Alfred.
00:33:37 Mezi ním a Daisy není milostný poměr.
00:33:40 Opustil zaměstnání u nás. Pochybuji, že se v budoucnu sejdou.
00:33:44 -Protože já bych se nerad cpal někam, kde mě nechtějí.
00:33:54 -Vévodkyně z Marghamu představuje Lady Elizabeth Bailey-Georgeovou.
00:34:20 Hraběnka z Granthamu představuje Lady Rose McClareovou.
00:34:45 -Lady Rose je dcera lorda Flintshirea, sire.
00:34:48 -Á, princ vyprávěl o pohostinnosti vašeho otce v Bombaji.
00:34:54 -Bylo mu ctí hostit Jeho královskou Výsost, Vaše Veličenstvo.
00:34:57 -Indická cesta byla velký úspěch díky lordu Flintshireovi.
00:35:01 -Princ si vedl znamenitě, sire. Byl oblíbený všude, kam přišel.
00:35:06 -Ano, princi popularita nikdy nechybí.
00:35:11 Lady Granthamová.
00:35:18 -Hraběnka z Derwentwateru představuje Lady Jane Radclyffovou.
00:35:30 -Takže Bates byl ten den v Londýně.
00:35:34 -Říkáte to, jako byste to už věděla.
00:35:40 Má Anna nějaké podezření?
-Určitě ne. Ta nic neví.
00:35:47 -A teď jí to řeknete, milostpaní?
-Soudím, že vy ne.
00:35:52 -Ne. Ne, já tohle odevzdávám vám.
-Myslíte nechat to být?
00:35:59 -Nevíme, co se na té ulici stalo. Možná byl v Londýně
00:36:03 z nevinného důvodu a vůbec ne u Piccadilly.
00:36:07 Ale řeknu vám tohle: jestli tam byl, aby pomstil čest své ženy,
00:36:13 já ho za to neodsoudím. Promiňte, ale ne.
00:36:24 -Á hotovo?-Představena, fotografována, hotovo.
00:36:29 -Obě vypadáte nádherně.
-Sám nevypadáš špatně.
00:36:32 -Nespravedlivá výhoda postavení u dvora.
00:36:35 Myslím, že král byl velmi hovorný. Na něho.
00:36:38 -A co královna?
-No, to víš. Tak nějak tam sedí
00:36:40 a je prostě královna Marie.
-Je šance, že se s nimi sejdeme?
00:36:43 -To sotva. Jeho Veličenstvo není obdivovatel Nového světa.
00:36:48 -Mohl byste uspět u prince z Walesu.
00:36:55 -Já nejsem z těch Angličanů, kteří nenávidí New York.
00:36:58 Ale velká města mohou přinášet osamělost.
00:37:00 -To i malá. -Byla byste sama, pouze kdybyste chtěla.
00:37:04 Znáte Newport?
-Proč?
00:37:06 -Byl jsem tam před válkou u matky vévodkyně z Marlborough.
00:37:10 Myslím, že je nádherný.
-Popravdě řečeno,
00:37:13 já jsem v Newportu dost často. Mám to, čemu říkají "vilka",
00:37:17 na Bellevue Avenue. -Skutečně? To jsem nevěděl. -Opravdu?
00:37:23 -Mám trochu pocit viny, že jsme Isobel nevzali.
00:37:26 -Proč? Přivezla si knihu. To by ji mělo zaměstnat.
00:37:30 -Jakou knihu?
-Mohu ti jenom říct, že ve vlaku
00:37:33 byla daleko zajímavější než já.
00:37:39 -Váš otec věnuje hodně pozornosti mé matce.
00:37:42 Nemám mu říct, že ona má příjem jen do konce života?
00:37:46 -Jste zvláštní.
-Á, pravda. Anglické vyšší vrstvy
00:37:50 o penězích nemluví. -To my neradi.
-Ale nevadí vám na ně myslet.
00:37:55 -Eh...
-Aspoň vašemu otci ne.
00:37:59 Měli bychom mu to říct raději dřív.
00:38:02 Po její smrti přejde všechen kapitál na mě. Měl by to vědět.
00:38:15 -Rose.
00:38:17 -Vy jste u všech představování? Jste dobrá.
00:38:21 -Jsou jenom čtyři a David, tedy princ, je rád, když tu jsem.
00:38:25 Říkal, že jste k němu byla milá.
00:38:28 -Stalo se něco?
00:38:31 -Vzpomínáte na dopis, nad kterým jsme se tehdy smály?-Ano.
00:38:35 -Tak jde o to, že doma jsem ho už neměla.
00:38:39 Nebyl v kabelce a vím, že jsem ho tam dala.-Viděla jsem to.
00:38:43 -Doufala jsem, že jste ho snad vzala vy. Jako žert.
00:38:46 Vůbec bych se na vás nezlobila.
-Bohužel ne. Zkuste Madeleine.
00:38:50 -Ta to nebyla.
00:38:52 Jenom kdyby padl do nepravých rukou
-To nemusíte říkat.
00:38:57 Spojil se s vámi někdo? Žádal peníze?-To bych ráda.
00:39:01 Aspoň bych věděla, jak ho dostat zpátky.
00:39:04 -Co říkali? Král a královna?
-Byli velmi laskaví.
00:39:08 -No, vlastně nejste představená kvůli konverzaci, že ne?
00:39:12 -Eh, to je paní Duddley Wardová.
-No samozřejmě.
00:39:16 -My se známe?-Ne. Četla jsem o vás v amerických novinách.
00:39:20 Klepy. Věru, není čeho se bát. Ale nikdy jim neříkejte pravdu.
00:39:37 -Těší mě. Harold Levinson.
00:39:39 -Mýlíte se, pane. Já nejsem Harold Levinson,
00:39:43 ať je to kdokoli.
-Eh, ne, ne.
00:39:45 Já jsem Harold Levinson.
-Tak proč říkáte, že jsem to já?
00:39:49 -Prosím, Výsosti.
00:39:58 -Je tu něco, co vám chci sdělit. Milostivá paní chce dát nám všem
00:40:03 den volna, dokud jsme na jihu.
-Á! -Á!
00:40:05 -A uvažoval jsem o návštěvě Muzea vědy.
00:40:09 -Eh... -Nebo třeba podívat se, kam přemístili Křišťálový palác.
00:40:14 Pak je tu Královský institut, nebo Přírodopisné muzeum.
00:40:21 Samozřejmě Westminsterské opatství je dobrý výlet.
00:40:27 Tedy jistě na něco přijdeme.
00:40:31 Ehm, mohl bych dostat ten led?
00:40:37 -Jsme připraveni?
-My ano, pane.
00:40:40 Jen Ivy musí vzít koš s věcmi pro kuchyň.
00:40:43 A budeme se trochu mačkat, ona a já a ten koš,
00:40:47 když budeme všichni vepředu.
-Vy chcete sedět vedle mě vzadu?
00:40:51 Kdybych byl milostpán, požádal byste o to taky?
00:40:54 -Pochybuji, že bychom byli ve stejném autě, pane.
00:40:57 -Kdyby ano?
00:40:59 -Mohli bychom přivázat ten koš dozadu.
00:41:02 -To by bylo nejlepší řešení.
-Dobře. Tak je to vyřešeno.
00:41:12 -Má drahá, prosím, nenič to všechno.
00:41:14 Teď, když je úplně po všem a nikdo to neví.
00:41:16 -Ví to babička.-Copak ta prozradí nemanželské dítě vlastní vnučky?
00:41:21 Pamatuj nikdy se o tom nesmíš zmínit, ani kdyby se vrátil.
00:41:25 -Vím, že jsem to řekla, ale teď myslím, že to nevydržím.
00:41:28 -Proč? Nějaké novinky?
-Vlastně ne. Trochu.
00:41:33 Zdá se, že se první večer v Mnichově
00:41:35 dostal do rvačky s bandou rabiátů.
-S bandou rabiátů?
00:41:39 -Zřejmě jsou dost známí. Nosí hnědé košile
00:41:43 a hlásají ty nejstrašnější věci. Tedy ten člověk, co tam byl, říká,
00:41:48 že Michael měl výhrady k tomu, co říkali.
00:41:51 -Měl mít rozum a držet se od toho.
-Ale jistě, když ty muže znají,
00:41:56 mohou je vyslechnout a zjistit, co se stalo.-Zdálo by se.
00:42:02 -Ó má drahá
-Většinu času jsem normální,
00:42:06 celé týdny, ale pak mě napadne, že už ho neuvidím a...
00:42:11 -Já vím.
-Ale o to nejde.
00:42:16 Jestli Michael zemřel, jestli budu dědit,
00:42:20 tak musím dát aspoň polovinu dítěti, chápete?
00:42:23 -Ne. Nechápu. Ale jestli skutečně musíš, udělej to anonymně.
00:42:29 Nebylo by to těžké.
00:42:37 Tak je to nejlepší.
00:42:40 Jestli vydržíš mlčet, budou další lásky, další děti.
00:42:46 Nic si v tom nenalhávej, prosím tě.
00:42:51 -Já nevím.
00:42:53 -Tak mi věř. Protože já to vím.
00:43:22 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2014
Léto 1923. U příležitosti nadcházejícího uvedení lady Rose do společnosti se celá rodina Granthamových i s většinou služebnictva přesouvá do svého londýnského sídla. Z Ameriky na návštěvu přijíždí Cořin bratr Harold Levinson a jejich matka Martha, což se pochopitelně neobejde bez poznámek ze strany hraběnky vdovy Violet. Na Downtonu zůstává pouze Tom, který se dále sbližuje s místní učitelkou Sarah Buntingovou. Lady Mary čelí přízni svých dvou nápadníků, lorda Gillinghama a pana Blakea. Nad znovu nalezeným klidem Anny a Batese visí stín podezření. Paní Hughesová najde náhodou v Batesově kabátě lístek na vlak do Londýna datovaný na den, kdy zemřel Green, zlovolný komorník lorda Gillinghama. Je možné, že by Bates měl v Greenově úmrtí podíl a jak pak s takovouto informací naložit?