Pletichy, romance a tužby členů aristokratické rodiny i jejich služebnictva v době velkých společenských proměn dvacátých let minulého století. Premiérová pokračování cenami ověnčeného britského kostýmního seriálu (2013). Hrají: H. Bonneville, M. Smithová, E. McGovernová, M. Dockeryová a další. Režie Philip John
00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:26 PANSTVÍ DOWNTON
00:01:14 -Nevím, proč na mě vždycky čekáš. Není třeba.
00:01:17 -Chci být první, kdo tě každé ráno pozdraví.
00:01:21 -Jak jsem řekla, není třeba.
-Je.
00:01:25 Je to třeba.
00:01:27 A budu to dělat, dokud mi nevysvětlíš,
00:01:30 co se mezi námi pokazilo.
-Vysvětlit co?
00:01:32 -Můj život je ideální, a pak v rozmezí jednoho dne není nic.
00:01:37 Podle mě to vyžaduje vysvětlení.
00:01:40 Dobré ráno, slečno Baxterová
-Dobrý den, pane Batesi.
00:01:43 Paní Batesová. Nevím, jestli byste mi pomohli.
00:01:46 -Ano, pokud můžeme.
-Jde o šicí stroj.
00:01:49 Nemám v pokoji zásuvky a šicí pokoj je u prádelny.
00:01:52 Nevím, zda mě paní Hughesová nechá v jídelně služebnictva.
00:01:55 -Být vámi, zeptal bych se jí.
-Ano, ovšem. Zeptám se.
00:02:01 -Co jí říkáš?
-Myslím, že je milá.
00:02:04 -Proto si říkám, co vidí na našem příteli Thomasovi.
00:02:08 -Znáš to staré rčení: "Nic není tak divné, jako lidi."
00:02:14 Zmeškáme snídani, když nepůjdeme.
00:02:20 -Tak co? Jste ráda, že učíme Alfreda vařit?
00:02:24 -Na to se zeptejte pana Carsona.
-A na co?
00:02:27 -Na to, že v kuchyni pomáhají Alfredovi s přípravou na zkoušku.
00:02:31 -Tak ho ke zkoušce přijali?
-Ne, ještě ne.
00:02:34 Ale rád by byl připraven.
-Domnívám se, že je to v pořádku.
00:02:38 Alfred je velmi pilný, to musím uznat,
00:02:41 a když za svou životní dráhu zvolil vaření... -Dobře.
00:02:44 -Dobře. Jen jsem si ověřovala, že nepodněcuju revoluci.
00:02:57 -Prosím, milostpaní.
00:03:01 Myslím, že jsem pamatovala na všechno,
00:03:04 ale zůstanu, než se podíváte.
-Zdá se to bezvadné,
00:03:07 ale co je tohle?
-No, vím,
00:03:09 že Američané často pijí k snídani pomerančový džus.
00:03:12 Tak jsem myslela, že budete ráda.
-To je tak pozorné, Baxterová.
00:03:17 Děkuji.
00:03:19 -Dobré ráno, milostpane.
-Dobré ráno.
00:03:22 Vypadáš dnes vesele.
-Baxterová mi připomněla zašlé časy
00:03:26 -Jsi s ní spokojená?
-Ano, díky Bohu.
00:03:30 Tak jak vypadá tvůj den?
-Tom a Mary mě povolali do knihovny
00:03:34 Mají nápad.-Snad ne něco, o co se budete hádat?
00:03:38 -Jak ti mám odpovědět, když nevím, o co jde?
00:03:43 -Takže chcete říct, že když najdeme práci pro chlapce,
00:03:47 pomůže to jeho matce.
-Á, velice.
00:03:49 Jestli chcete paní Peggové pomoct, bude tohle praktičtější,
00:03:52 než všechen čaj a soucit světa.
-Ale já tu nikoho nepotřebuji.
00:03:55 -Já vím. Ale neřekla byste vrchnímu zahradníkovi,
00:03:58 nebo třeba i staré Lady Granthamové?
00:04:01 Ta bere zahradu vážně.
-To mi nemusíte říkat.
00:04:05 -To je mi líto. Kdy je pohřeb?
-Zítra. Půjdete?
00:04:08 -Ano. Jistě! Jeho předkové tu byli nájemci od vlády Jiřího III.
00:04:12 -Ať je to, jak chce, nájem nebyl placen věčnost.
00:04:15 Všechny papíry jsme doručili. Je čas s tím pohnout.
00:04:18 -Myslíte nechat nájem propadnout a obdělávat půdu sami?
00:04:20 -O tom jsme jednali.
00:04:23 -Je to smutné. Po tak dlouhé době v rukou jedné rodiny.
00:04:27 -Svět jde dál a my musíme jít s ním.-To mi říkáš pořád.
00:04:32 Když jsme u toho, jak svět jde dál, tohle jsi asi četla.
00:04:39 -"Oznamuje se zasnoubení vikomta Gillinghama
00:04:42 a ctihodné Mabel Lane Foxové,
00:04:44 jediného potomka zesnulého lorda Oswestona."
00:04:47 No, musím mu napsat blahopřání.
00:04:51 Tak tedy půjdu.
00:05:01 -Ale když je elektrický, nebojíte se, že se sám rozběhne
00:05:05 a přišije vám prsty ke stolu?
-Rozhodně doufám, že ne.
00:05:08 -Jak to ovládáte?
-Pedálem pod nohou.
00:05:11 -No, já myslím, že v jídelně služebnictva to nemá co dělat.
00:05:13 -Ale ona nemá v pokoji zásuvku.
-Ale mohla si to vzít do prádelny,
00:05:17 nebo ještě lépe vůbec to vyhodit.
-Paní Patmorová není,
00:05:21 jak by se řeklo, futuristka.
-To už jsem asi pochopila.
00:05:26 -Anno.
-Něco jsem zapomněla.
00:05:33 -Musíte mi odpustit, pane Batesi. Obávám se, že Annu moc zaměstnávám.
00:05:41 -Chtěla byste to zkusit?
-Hm.
00:05:47 -Anno?
00:06:00 Nevím, proč musíš být k panu Batesovi tak tvrdá?
00:06:04 Teď už aspoň víš, že dítě nebude.
00:06:08 -Ne.
-A nemůžeš to začít překonávat?
00:06:11 A říct mu něco?
-Věděl by, že to není pravda.
00:06:16 Má mě prokouknutou.
00:06:19 Čte ve mně jako v knize.
-Kéž by v tobě četl.
00:06:22 A odvedl tě z toho údolí stínů.
00:06:26 Copak k němu nechceš být upřímná?
-Ovšemže chci. Ale znám ho.
00:06:32 Vím, co by udělal. Nemůžu ohrozit jeho budoucnost.
00:06:38 -No, je to tvé tajemství, ne moje. Ale myslím, že je to chyba.
00:06:54 -Takže máš cit pro zahradničení?
-Ano, milostpaní.
00:06:58 -Nejsem milostpaní. Jen paní Crawleyová.
00:07:00 -Moc ještě neumím, ale jsem dříč a učím se rychle.
00:07:05 -Nemůžu ti nic slibovat, ale pokusím se ti něco najít.
00:07:08 -Mockrát děkuju, milostpaní.
00:07:16 -Vyprovodíte ho?
00:07:22 Bude hodně zklamaný, až zjistí, jak obyčejná vlastně jsem.
00:07:26 -Patříte k rodině. Tak vás vesnice vidí.
00:07:29 -Rodina mě tak nevidí.
-Tím si nejsem tak jist.
00:07:33 -Lord a Lady Granthamovi byli vždy laskaví, jak bylo možné,
00:07:37 a toho si vážím. Ale nejsem jedna z nich, tak to prostě je.
00:07:40 -Lord Grantham vás velmi obdivuje, ale jestli si chcete myslet,
00:07:44 že vás nikdo nemá rád, pak to nic, co řeknu, nezmění.
00:07:47 -Myslím, že to je dost hrubé.
00:08:12 -Lorde Granthame.
-Byl to velmi hezký pohřeb.
00:08:15 Váš otec by byl potěšen.
-Děkuju.
00:08:18 -Máte to daleko?
-Jsem teď na Tisové farmě.
00:08:21 -Ovšem. Dejte nám vědět, až budete moci odjet. Není naspěch.
00:08:26 -Jde o to, milostpane, že se nechci vystěhovat. Já chci převzít nájem.
00:08:31 -Co?
-Jestli je to ještě možné.
00:08:34 -Je mi líto, že to mám říct právě já, ale myslím, že ne.
00:08:38 Výpovědi byly doručeny. Případ je uzavřen.
00:08:42 -Takže chcete obdělávat půdu sami? Tím je to dané.
00:08:47 -Pane Drewe, není proč ze mě dělat Simona Legreeho.
00:08:50 Dali jsme vašemu otci dlouhý čas na vyrovnání
00:08:54 a nechali jsme ho v klidu dožít.
-O dluhu mi nikdy neřekl,
00:08:58 pokusil bych se mu pomoct.
00:09:01 Moji předkové farmařili na Tisové farmě od napoleonských válek.
00:09:06 To už jistě něco znamená.
-Pro mě to znamená hodně.
00:09:11 -Můžeme si o tom promluvit, milostpane? Prosím.
00:09:18 -Přijďte zítra ráno, když chcete. Ale nevím, k čemu to bude dobré.
00:09:26 -Nestáhni to moc brzy. Ať to chvilku bublá,
00:09:29 jinak to chutná po mouce.
-Tak stačí takhle?
00:09:32 -Řekla bych, že jo. Tak to dej na stranu
00:09:35 a zkontroluj korpusy.
-Uh. No ne! Něco tu voní!?
00:09:37 -Alfred dělá zákusky se sýrovou náplní.
00:09:40 -Á, Bouchées de Fromage. Můžou to být dnešní chuťovky.
00:09:43 -Myslíte?
-Nevím, proč ne.-Dojdu pro vejce.
00:09:47 -Dobře, Daisy.
-Je to těžké, paní Patmorová.
00:09:51 Je mi, jako bych mu pomáhala odejít.
00:09:53 -Taky ano. A právě tak to má být, když se rozhodl odejít.
00:09:57 -A co dál? -Do bílé omáčky přidáme vejce a sýr,
00:10:00 když paní Patmorová dovolí.
-Jistěže dovolím, Daisy.
00:10:03 Můžeš mu pomoct ochutit bešamel.
00:10:10 -Milostivá paní, slečno.
-To je odpolední pošta?
00:10:14 Je něco pro mě?
-Jenom dva pro milostpána, slečno.
00:10:20 -Ty jsi něco čekala?
-Nic konkrétního.
00:10:23 Michael se mi chvíli neozval, to je všechno.
00:10:26 -Počítám, že nemá čas.
00:10:34 Do čeho ty ses pustila?
-Psala jsem Tonymu Gillinghamovi.
00:10:38 -Pozdravuj ho ode mě. Že se těšíme, až poznáme slečnu Lane Foxovou.
00:10:44 -To se divím. Myslela jsem, že je dost nadšený tebou.
00:10:47 -Není to poprvé, co jsi úplně vedle.
00:10:52 -Já myslela, že jde Robert. Už se vrátil z pohřbu?
00:10:55 -Myslím, že ještě ne.
-Když tu není,
00:10:58 neprobereme jeho narozeniny?
-On bude mít narozeniny?
00:11:01 -Dost brzy.
-Máte nějaké plány?
00:11:05 -Nic kromě jeho oblíbeného jídla. Nejde o jubileum.
00:11:08 -Co uspořádat oslavu, aby bylo veseleji. Jen malou.
00:11:12 -To bude fajn.
00:11:17 -Ale Maley nakonec možná bude chtít navrhnout svého kandidáta.
00:11:22 -Takže vy potřebujete pomocníka?
-Ano, myslím, že ano.
00:11:26 Ten poslední hoch odešel na opravdu strašně vznešenou faru.
00:11:30 -Tak vezmete mladého Pegga. Udělal na mě příznivý dojem.
00:11:34 -Divím se, že vás ta svatozář netíží.
00:11:38 Musí to být jako nosit neustále diadém.
00:11:41 -Pomůžete mu? Jeho matka by byla velmi vděčná. A já taky.
00:11:45 -Ano, ale zdá se, že vaše vděčnost nikdy netrvá.
00:11:49 Sotva bych řekla ano, přišla byste hned s další žádostí.
00:11:52 -Tak tedy?
00:11:55 -Ach, tak dobře. Tak dobře.
00:11:58 Ale mělo by se ukázat, že je přesně takový, jak říkáte.
00:12:03 -Tohle ti přišlo v poslední poště.
-To je ten dopis, kde píšou,
00:12:07 jestli máš přijít?
-Ano, to bude ono.-Tak ho otevři.
00:12:09 -Jo, dělej. Dál už nás nenapínej.
-Tak moc to chci.
00:12:14 Neunesu to, že mě nevzali.
-Tak mi to dej.
00:12:24 No, oni tě vyzkouší.
-Vážně?
00:12:27 -Hm. Hernajs, je to už pozítří! Moc času ti nedávají.
00:12:32 Á, poslali to před deseti dny. Asi to bloudilo.
00:12:35 -To bude dobré. On to umí.
-Samozřejmě. Že jo, Daisy?
00:12:39 -Umí, jo.
00:12:42 -Co je to?
-Alfreda vzali ke zkoušce. V Ritzu
00:12:46 -To mám radost, Alfrede.
-Anno?
00:12:49 ZVONĚNÍ
-To je gong.
00:12:55 -Neměla bych starost, pane Batesi. Ona má pořád tolik práce.
00:12:59 -To my všichni.
00:13:06 -Napadlo mě, že můžu mít deset minut navíc s Georgem.
00:13:09 -Můžete mi pomoct s tímhle. Sybbie říká,
00:13:11 že už každou chvíli bude hurikán.
-Hurikán? Vážně? V Yorkshire?
00:13:17 -Takže dáme všechna zvířátka pod stříšku.
00:13:20 -To jistě dáte. Kde je chůva?
-Šla pro oblečení do prádelny.
00:13:24 Řekl jsem, že tu počkám.
-Je mnohem uvolněnější,
00:13:27 než kdy byla naše chůva. Mé dětství se nepodobalo dětství Sybbie.
00:13:32 -Bůh ví, že ani moje.
-Myslíte, že má hezké dětství?
00:13:36 Že si vedeme dobře?
-Děláte pro ni, co můžete.
00:13:40 Tak to myslíte?
-Ne tak docela.
00:13:43 -Ale! Myslím, že je čas na hurikán.
00:13:48 Uh huí uuuuh!
00:13:50 -E-e.
-Jéje.
00:13:55 -Á! Bravo!
-Výborně!
00:13:57 -Má pravdu. Sama bych to líp nesvedla.
00:14:00 -Tak, vezmi je nahoru a řekni, žes je dělal sám.
00:14:02 -To nejde.
-Tak to může říct pan Carson.
00:14:05 -A co by měli udělat? Vyvěsit vlajky?
00:14:07 -Ale no tak, nezáviď mu ten úspěch.
-Nezávidím. Jen nechápu,
00:14:11 že někoho baví život uvázaný u sporáku.
00:14:14 -Jsou chuťovky připraveny?
-Jistěže ano.
00:14:23 -Tedy výborné.
-Bude nás mrzet, že o vás přijdeme,
00:14:27 ale myslím, že zkoušku uděláte.
-Nezakřiknout, milostpaní.
00:14:30 -Kdy to je?
-Bude to pozítří. Pojedu tam ráno.
00:14:34 -Přejeme všechno nejlepší.
-Ehm, ehm.
00:14:37 -Také jedu zítra do Londýna.
-Á?
00:14:40 -Jenom na den. Zajít do Michaelovy kanceláře.
00:14:43 K večeři se vrátím.
00:14:46 VRČENÍ ŠICÍHO STROJE
00:14:50 -Úplně sama?
-Vypadá to tak. A nevím proč.
00:14:55 -Jak vycházíte s milostpaní?
-Dost dobře, myslím.
00:15:00 -Udělala jste jí Ameriku a chválila Lady Sybil?
00:15:02 -Aby ne.
00:15:05 Co vás napadne, to jsem řekla.
-Bude vám zobat z ruky.
00:15:09 -To je taky záměr.
-Dole taky žádní nepřátelé.
00:15:14 To byla chyba slečny OBrienové. Nikdo ji neměl rád,
00:15:17 tak jí nic neříkali.
-Vás moc rádi nemají.
00:15:20 -Proto jste tady vy.
00:15:22 Abyste napravila ten nedostatek z mé strany.
00:15:27 -Je pravda, že zase bydlíte v domě? Říkala to paní Hughesová.
00:15:32 -Bylo to tak lehčí, když jsem se starala o milostpaní i o vás.
00:15:37 -Ale už má svou komornou. Proč se nevrátíte do domku?
00:15:44 -Ještě jsem neměla čas.
00:15:47 -Anno, jestli máte potíže, řekněte mi to.
00:15:52 -Nemám, milostpaní. Opravdu.
00:16:00 -Jdu se rozloučit. A děkuju za všechnu pomoc.
00:16:04 -Jen zůstaň klidný. Umíš dost, abys uspěl.
00:16:07 -Hodně štěstí, Alfrede.
-Měl bych něco vědět o Londýně?
00:16:12 -Cha, o Londýně bys toho měl vědět hodně, drahý.
00:16:14 -A teď na to není čas, jinak zmešká vlak.
00:16:21 -Dnes odpoledne, až přijde milostpaní dolů,
00:16:24 nechci žádné odmlouvání. Musí vidět, že všechno je v pořádku.
00:16:28 Všechno čisté a uklizené.
-Co máte se zástěrou?
00:16:30 -Proč? Co bych... Ach Bože!
00:16:34 -Co je?-No, asi jsem se zachytila za hřebík.
00:16:38 Tu druhou mám v prádle a za chvíli sem přijde milostpaní!
00:16:41 -Á, žádný strach. Slečna Baxterová to spraví. Dejte to sem.-Dobře!
00:16:48 -Myslím, že dovolíte, aby Alfred jel vepředu, slečno.
00:16:51 Pojede stejným vlakem.
-Samozřejmě, že dovolím.
00:16:55 Všichni vám přejeme štěstí.
-Budu ho potřebovat, slečno.
00:16:57 -Jede do Londýna poprvé.
-Tak se těší.
00:17:01 -Těší není to pravé slovo.
00:17:16 -Chcete zvrátit zabavení a převzít nájem,
00:17:19 ale nemůžete zaplatit všechny nedoplatky?
00:17:22 To nevypadá jako lákavá nabídka.
-Zaplatím a nebude to dlouho trvat.
00:17:25 -Ale i tak.
00:17:28 -Jsem Yorkshiřan, milostpane. Patřím právě sem.
00:17:35 Obdělávali jsme tu půdu v partnerství s Crawleyovými
00:17:39 déle než sto let.
-V partnerství s Crawleyovými.
00:17:44 -Já jsem nechtěl být drzý.
-Já to neberu jako drzost.
00:17:50 Ono to bylo partnerství.
00:17:53 A je to partnerství se všemi nájemci, nebo má být.
00:17:56 -Tak dovolíte, abych šel domů?
00:18:00 -Uvidím, co se dá dělat.
-Děkuju, milostpane.
00:18:06 Budu na farmě.
00:18:10 -Pane Drewe.
00:18:13 Raději bych oznámil, že jste připraven
00:18:17 zaplatit všechny nedoplatky hned. Na ten rozdíl vám půjčím.
00:18:21 -To byste pro mě udělal?
00:18:25 Bude to nejméně padesát liber.
00:18:27 -Pošlu vám šek, až si budu jist výsledkem.
00:18:30 -Nebudete litovat.
-Ne. Myslím, že nebudu.
00:18:41 -Myslíte, že mladý Alfred má s tím vařením šanci?
00:18:44 -Myslím, že má víc než šanci.
00:18:47 Podle toho, co o té věci říká paní Patmorová.
00:18:49 -Protože mám nápad, jak by šlo zabít dvě mouchy jednou ranou.
00:18:53 Brzy nejspíš budeme bez jednoho lokaje
00:18:56 a pan Molesley bude bez práce.
00:18:59 Co se zabývat těmi dvěma problémy společně?-A vyřešit oba.
00:19:02 -Přesně tak.-Ale přijal by to?
-Eh, přijal by to?
00:19:06 Když spravoval silnice a rozvážel nákupy,
00:19:09 a měl štěstí, že sehnal alespoň to? Řekl bych, že ano.
00:19:11 -Snad máte pravdu.
-Já vím, že mám.
00:19:17 -Mohl jste to projednat s námi, než jste se rozhodl.-Nerozhodl.
00:19:20 Řekl jsem, že si to rozmyslíme. Nic víc.-Mně se zdá,
00:19:23 že jste došel k rozhodnutí.
-Když nemáme v úctě minulost,
00:19:26 je těžší budovat budoucnost.
-Kde jsi to četl?
00:19:29 -To je ode mě. Myslím, že je to dobré.-Příliš dobré.
00:19:33 To jediné, co nechceme, je básník v rodině.
00:19:37 -Bylo by to tak špatné?
-Jediný básník aristokrat,
00:19:41 kterého znám, je lord Byron, a myslím, že všichni víme,
00:19:45 jak to skončilo.
-Tak bys tam pana Drewa nechal?
00:19:48 -Jelikož chce splatit dluh, myslím, že je to fér.
00:19:51 A pak mluví o partnerství mezi farmáři a naší rodinou,
00:19:55 a to se mi líbí.
-Myslím, že je to báječné.
00:19:57 -Říká královna rebelů.
-Děkuji. -Vy souhlasíte?
00:20:01 I když nemá právo nájem obnovit?
-Podle zákona ne. Ale myslíme,
00:20:05 že má morální právo.
-Škoda, že je to Tisová.
00:20:08 Spojila by pole, která obděláváme.
-Dokázali jste to i bez toho.
00:20:12 -Neřekl jste, co si myslíte. Na čí straně jste?
00:20:15 -Na straně farmáře. Nepřestal jsem být socialista,
00:20:18 i když to tak někdy vypadá.
-V tomhle jednom jediném případě
00:20:22 to rád slyším.-Kdy mu to řeknete?
-Není žádný spěch.
00:20:26 Máme den, dva, projednáme to, a ty mu to pak můžeš říct.
00:20:45 -Je divné, stát tady vedle tebe a mlčet.
00:20:52 Já tě miluju.
00:20:54 Chci se dovědět, proč ty už mě nemiluješ.
00:20:58 Zdá se, že o tom ani nemůžeme mluvit.
00:21:00 -Ale já tě...
00:21:06 Odpoledne jdu do Riponu koupit něco Lady Mary.
00:21:10 Kdyby se ptali, do gongu tady budu.
00:21:13 -No,
00:21:16 aspoň vím, že tady budeš do gongu.
00:21:23 -Uh! Nemůžu se z té rychlosti vzpamatovat.
00:21:26 Točí se mi z toho hlava.
-Hm. Ani to nebude vidět.
00:21:30 -Vidět? Je lepší, než když jsem ji přinesla.
00:21:34 Vážně. Mockrát děkuju.
-Milostpaní jde dolů.
00:21:45 Další na provaze u vozu.
00:21:49 -Za tuhle práci jsem vděčná, Thomasi, a oba víme proč.
00:21:53 Ale o co tady jde?-No, v Downtonu teď dojde ke změnám.
00:21:58 Musí dojít.
-To jistě.
00:22:01 -Tak chci vědět o všech plánech nahoře.
00:22:05 Každý detail, i ten nejmenší. Rozumíte?
00:22:09 -Ostatní komorné vás též informují?
-Slečna OBrienová ano,
00:22:14 ale nepohodli jsme se.
-Co paní Batesová? Je nepřítel?
00:22:19 Ta ví, co se děje.
-Ne, ta není nepřítel.
00:22:22 Ale je neúplatná, takže nemáme nic společného.
00:22:26 -Taky je tichá. Myslím, že jsem z ní nedostala víc než čtyři slova.
00:22:32 -Jen ať vám všichni věří a všechno vám řeknou.
00:22:36 -Přejete si, milostpaní?
-Přišla jsem vás přesvědčit.
00:22:40 -Já jen nechápu, proč je to lepší, než skříň s ledem?
00:22:43 -No, lednička je mnohem výkonnější. Udrží jídlo čerstvé déle.
00:22:49 Nebudou nám muset vozit led.
00:22:52 -Ale papíry nám snad budou vozit a potraviny a všechno,
00:22:56 nebo to taky máme zarazit?
00:22:58 -Paní Patmorová, je vůbec nějaká stránka současnosti,
00:23:02 kterou přijmete bez odporu?
00:23:04 -No, milostpaní, nevadilo by mi zbavit se korzetu.
00:23:11 -Musíte udělat všechno, co vám Maley řekne.
00:23:14 -Ano, milostpaní.
-John se hodně chce učit, že ano?
00:23:18 -Ano, madam.-Dobrý zahradník práci vždycky najde.
00:23:21 -Za to místo vděčíte paní Crawleyové.
00:23:23 Nepustila by mě, dokud jsem neslíbila.
00:23:26 To sevření by neuvolnila.
-Jako bych byla velmi horlivá.
00:23:29 -Války se vedly s menším zápalem.
-Doufejme, že tuhle jsme vyhráli.
00:23:34 Hezký den, Johne.
00:23:39 Říkejte si, co chcete, ale já vím, že o tohle máte péči jako já.
00:23:43 -Nikdo nemá péči o cokoli tak moc, jako vy.
00:23:55 -Tady je to.
00:24:24 -Jmenuji se Arsene Avignon Jsem zástupce šéfa v Ritzu.
00:24:29 Dnes připravíte čtyři chody. Je to jasné?
00:24:34 Tak jestli nemáte otázky, začneme.
00:24:36 V roce 1917 v našem sesterském hotelu v New Yorku
00:24:40 kuchař, monsieur Diat, změnil polévku,
00:24:43 kterou proslavili monsieur Gouffe a velký monsieur Escoffier.
00:24:48 Co udělal?
00:24:51 -Podával ji studenou.
-Výborně.
00:24:54 Ano, jedla se studená.
00:24:56 Před tím měla jednoduché jméno: pórková polévka s brambory.
00:25:00 Ale jak se jí říká teď?
00:25:05 -Vichyssoise.
-Ano, Vichyssoise.
00:25:09 Tak. Všichni máte před sebou pokyny.
00:25:16 Začněte, prosím.
00:25:21 -Pan Napier.
-Co?
00:25:26 -Dobrý den, Mary. Smím vám ještě říkat Mary?
00:25:29 -Samozřejmě, že ano. To je milé! Co vás přivádí?
00:25:34 -Pracuji na vládní věci a máme dělat nějaký průzkum v Yorkshire.
00:25:38 Jsem na jakési průzkumné výpravě.
-Mám štěstí.
00:25:42 -Byl jsem v Thirsku a napadlo mě: proč to nerisknout?
00:25:45 -Jsem tak ráda, že jste přijel. Dám vám přinést čaj.
00:25:49 Nechám oznámit mamá a papá, že jste tady.
00:25:52 -Dokud jsme sami, hodně jsem na vás myslel.
00:25:56 Od celé té děsivé věci.
-Jsem ráda, že to vím.
00:26:01 -Proto je tak báječně vidět, že vypadáte tak báječně.
00:26:10 -Ahoj. Lady Mary chce čaj pro čtyři.
00:26:16 Tak začnu znova.
00:26:18 Ahoj. Lady Mary chce čaj pro čtyři do knihovny.
00:26:22 -Víš, není správné, když mluvíš proti Alfredovi.
00:26:25 -Á, promiň. Ale představ si, že nebyl v Londýně. Proboha!
00:26:29 -Také jsem v Londýně nebyla. A tak si to umím představit.
00:26:33 Může být nervózní, může z toho mít strach, ale má ctižádost.
00:26:37 Ta ho žene. A já to obdivuju.
-Dobře.
00:26:42 Protože já mám hodně ctižádosti, pokud jde o tebe.
00:26:47 -Nebuď hlupáček.
00:26:51 -A na čem to tedy pracujete?
-Týká se to zemědělství.
00:26:56 Velmi utajované.-Neříkejte to, jestli je to tajemství.
00:27:00 -Není. Takové ne. Hodně zemědělských statků má potíže
00:27:04 a ministerstvo chce stanovit škody z válečných let,
00:27:08 jestli to přežijí, a tak dál.
-A přežijí?
00:27:11 -Některé.
-To se zdá dost zajímavé.
00:27:14 -To je. Zajímavé a neuvěřitelně depresivní.
00:27:17 -Které statky zkoumáte v Yorkshire?
-To nemůžu říct.
00:27:21 Nebylo by to k majitelům fér. Ale vyčlenili jsme
00:27:24 ty s vážnými potížemi a rádi uslyšíte, že Downton to není.
00:27:27 -Přesto rádi uslyšíme váš názor, jestli to děláme správně,
00:27:31 že ano, papá?
-Nebudeme mu přidělávat práci.
00:27:36 -Kde bydlíte, když jste tady?
-Ještě nevíme.
00:27:40 V Riponu znám docela dobrý hotel.
-Nesmysl. Musíte bydlet u nás.
00:27:43 -To bych nemohl.
-Proč by ne?
00:27:46 -No, především je tady se mnou můj šéf.
00:27:49 -Kdo je to?-Charles Blake. Nesetkal jste se s ním?
00:27:53 -Myslím, že ne.
-Musíte zůstat oba.
00:27:56 -Tak budeme moci využít vaše znalosti za cenu pár večeří.
00:28:00 Co by mohlo být lepší?
00:28:07 -No, pane Newgente, je to dost dobré.
00:28:10 -Dokážu to lépe, když mi dáte šanci. Vím to.
00:28:13 -Nerozhodl jste se vydělávat si na živobytí v kuchyni dřív?
00:28:16 -Ne. Víte, matka toužila...
-Místo toho jste pracoval
00:28:20 jako lokaj u hraběte Granthama?
-Ano. Správně.
00:28:24 -A s tím jste nebyl spokojen?
-To nechci říct.
00:28:29 Ale chci v životě dosáhnout víc.
-Aha.
00:28:32 No, máme před sebou těžké rozhodování,
00:28:35 ale nebojte, nenecháme vás čekat.
00:28:43 -Jste hodná, že vás smím odpoledne vyrušit.
00:28:52 Víte,
00:28:55 musím přijít na kloub tomu, co mě trápí,
00:28:59 a věřím, že vy mi můžete pomoct.
-Pochybuji.
00:29:02 -Já vím, že můžete.
00:29:06 Slyšel jsem, jak se ptáte Anny, proč je ke mně tak tvrdá.
00:29:10 -Ale to neznamená...
-Ano, znamená. Vy víte, o co jde,
00:29:15 a věříte, že by mi to měla říct.
-No, přiznávám.
00:29:21 Myslím, že by měla. Ale to neplatí pro mě.
00:29:25 -Pak nemůžu zůstat.
-Co?
00:29:28 -V tomhle domě jsem byl šťastný. Šťastnější, než jsem měl právo být.
00:29:33 Ale o to hůř se dá snášet má současná situace.
00:29:37 -Umím si představit.
-Ano? Ano, paní Hughesová?
00:29:41 Protože jestli to umíte, budete vědět, proč musím odejít.
00:29:48 Má žena už mě nemiluje, pohled na mě jsou pro ni muka.
00:29:52 Což jsou muka pro mě.
00:29:57 Jestli mi teď neřeknete pravdu, podám hned teď rezignaci
00:30:01 a odejdu, než se vrátí.
00:30:11 Tak budiž.
00:30:17 -Počkejte!
00:30:19 Kde je Anna?
-Šla pro něco do Riponu.
00:30:25 -Není to pravda. Anna vás velice, velice miluje.
00:30:29 A myslím, že ta bolest, až zjistí, že jste pryč, ji dorazí.
00:30:35 Takže vám řeknu, co se stalo, abyste zůstal.
00:30:40 A jestli to není správné, tak prosím Boha o milost.
00:30:53 -Promiňte, milostpaní, ale řekli, že před sedmou tu nebudete.
00:30:56 -Ne, taky bych nebyla, ale nechala jsem na stole dopis.
00:31:13 Byl tady někdo ji... Á, ptám se, jestli tady byl někdo jiný?
00:31:18 -Já nevím, milostpaní.
-Ne.
00:31:22 Jak byste mohl?
00:31:25 Tak dobrá.
00:31:29 -To je všechno.
-Neřekla jste, kdy se to stalo.
00:31:36 -Neřekla?
-Byl to poslední večer té návštěvy?
00:31:43 Kdy mi řekla,
00:31:45 že omdlela a uhodila se?
00:31:52 Tehdy se to stalo?
-Ano.
00:31:55 -Pak vím, kdo to skutečně byl.
-Řekla jsem vám, kdo to byl.
00:31:59 -Já vám nevěřím. Byl to komorník lorda Gillinghama.
00:32:04 Ten ji škádlil a flirtoval s ní, od chvíle, kdy přijel.
00:32:07 -Nebyl to komorník lorda Gillinghama.
00:32:10 Myslím, že z koncertu ani neodešel. Nebyl to on. -Přísaháte?
00:32:16 -Proč bych přísahala?
-Musíte přísahat na všechno,
00:32:19 co je vám drahé. Ano?
-Řekla jsem, že to byl někdo cizí.
00:32:24 Nebyl to nikdo, kdo bydlel v domě. Někdo se sem vloupal a čekal dole.
00:32:29 Kolikrát to musím opakovat?
-Přísaháte? -Tak dobře.
00:32:34 Jestli vám s tím bude líp, přísahám. -Na život své matky?
00:32:36 -Matka zemřela. -Tak na její hrob.
-Říkám, že přísahám.
00:32:40 -Protože já zjistím, kdo to je!
00:32:43 -Klidně to zkuste, ale nevím, z čeho můžete vyjít.
00:33:27 -Á, tady jsi. Jak se ti vedlo?
-No, dobře.
00:33:31 Prý tady byl odpoledne Evelyn Napier.
00:33:34 Škoda, že jsme se minuli.
-Ano. Jen zaskočil.
00:33:37 Byla to náhlá návštěva.
-Ještě pořád usiluje o Mary?
00:33:41 -Neptal jsem se ho.
00:33:44 -Tak bude oslava narozenin?
-Pro Roberta? Proč?
00:33:48 Vážně ji mám udělat?
-Mám docela dobrý nápad,
00:33:51 to je všechno.
-Tak vy byste mi pomohla?
00:33:53 -Rozhodně. Ššš.
00:33:56 -Tak došli jsme ke konečnému rozhodnutí o Drewovi?
00:34:00 -Myslím, že ano. Když to pro vás tolik znamená.
00:34:03 -A Tomův socialismus zajistí jeho souhlas s tím plánem.
00:34:07 -Vy se smějete, ale pravda je, že jsem teď o tom hodně přemýšlel.
00:34:11 -O čem?
-O svých názorech.
00:34:13 Nejsem si už moc jistý, jaké jsou. Co jsme měli ty hosty...
00:34:16 -O tom už nechci slyšet ani slovo. Někdo řekl něco,
00:34:20 co vás rozčílilo, to je všechno.
-Co to bylo? Kdo byl hrubý?
00:34:23 -Nikdo. Špatně to pochopil. Já jsem se cítil jako vetřelec.
00:34:28 Ukázalo mi to jasně, že nepatřím tam, kde žiju.
00:34:32 -Vítejte do klubu.
-Á, přestaň vzdychat.
00:34:34 -Ale kdybyste se vrátil do Irska, patřil byste tam?
00:34:36 -Ne. Myslím, že ne. Příliš jste mě změnili. Jsem člověk bez domova.
00:34:42 Bez státní příslušnosti.
-Nuže?-Je tu Amerika.
00:34:45 Mám tam teď příbuzné a vede se jim dost dobře.
00:34:48 Byl by to nový začátek.
-Ale znovu jste začal tady!
00:34:51 -Já mluvím o světě, v jakém bude vyrůstat Sybbie.
00:34:54 Nebylo by pro ni lehčí začít s čistým štítem,
00:34:57 než být dcerou "povýšeného šoféra"?
-Ale nedělejte nic ve spěchu.
00:35:02 -Nechceme vás ztratit, Tome.
00:35:06 -Co znamená, že si to musíte rozmyslet?
00:35:08 -Jak říkám. Nevadilo mi vypomoct, když jste neměli lidi.
00:35:12 -Óh, jak laskavé!
-Ale přijmout stálé místo lokaje?
00:35:16 Já jsem komorník s praxí, majordom s praxí.
00:35:21 Připustit svůj pád přijetím stálého podřízeného místa.
00:35:27 -Pořád mi říkáte, že je stálé. Ale z mého pohledu
00:35:31 se zdá každou minutu méně stálé.
00:35:36 -Já... já to důkladně uvážím.
-Velmi šlechetné, musím říct.
00:35:42 -Odpověď vám sdělím, až k ní dospěji.
00:35:44 -Budu čekat se zatajeným dechem.
00:36:09 -Copak s tím nikdy neskončíš? Je skoro půlnoc.
00:36:13 -Někdo to musí udělat.
-Ale nemusíš to být vždycky ty.
00:36:30 Já vím.
00:36:36 Vím, co se stalo.
00:36:40 Paní Hughesová mi to řekla. Já ji donutil.
00:36:43 -Pak se zachovala špatně. Nebylo to její tajemství.
00:36:46 -Nedal jsem jí na vybranou.
00:36:51 -Co říkala?
00:36:54 -Jak...
00:36:58 Jak se to stalo.
00:37:01 Kdy se to stalo.
00:37:06 Ptal jsem se, jestli to byl Green.
-Kdo?-Pan Green.
00:37:12 Komorník lorda Gillinghama. Přísahala, že ne.
00:37:14 -Ne, nebyl to on.
-Řekla, že se někdo vloupal do domu
00:37:19 a dole na tebe čekal. Někdo cizí.
-To je pravda.
00:37:23 -Protože jestli to byl ten komorník,
00:37:28 tak je po něm!
-Nebyl to on.
00:37:30 Říkáš to, protože jsi ho neměl rád.
-Ne. Tak to není.
00:37:34 -Je neomluvitelné vinit ho, když nic neudělal.
00:37:37 Copak bych si vedle něj ráno u snídaně sedla,
00:37:40 kdyby to byl on? Nedovíme se, kdo to byl.
00:37:43 Nedá se nijak vystopovat.
00:37:47 -Proč jsi mi to neřekla?
00:37:52 -Věděla jsem, jaké trápení by ti to způsobilo.
00:37:57 No, je to venku. Už žádná tajemství.
00:38:03 Aspoň to mě těší.
00:38:06 Žádný strach, že se to na to přijde,
00:38:08 protože se na to přišlo. Má hanba se už neutají.
00:38:13 -Proč mluvíš o hanbě? Nepřipouštím, že tohle je nějaká hanba.
00:38:21 -Ale jsem pro tebe zkažená. A už nemůžu být nezkažená.
00:38:27 -Nejsi zkažená.
00:38:33 Jsi mi teď ještě dražší a svatější,
00:38:37 kvůli tomu utrpení, kterému jsi byla vystavena.
00:38:43 Jsi moje žena a nikdy jsem nebyl pyšnější,
00:38:48 ani jsem tě nemiloval víc, než tě miluju v tuhle chvíli.
00:38:54 -Myslíš to vážně?
-Upřímně.
00:39:20 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:39:32 -Alfrede.
00:39:34 -To je výsledek?
-Myslím, že ano.
00:39:38 -Chceš, abych to otevřela?
-Ne, otevřu to sám.
00:39:42 -Hodně štěstí.
00:39:49 -No?
00:39:52 -Nedostal jsem to.
-Co?!
00:39:54 -Á, to je mi líto.
-Píšou, že jsem byl dobrý
00:39:57 a málem v první čtyřce.
-To asi píšou každému.
00:40:00 -Tak dost, Jamesi.
00:40:02 A Alfrede to, že jsi neuspěl na první pokus neznamená,
00:40:05 že neuspěješ později.
-To je pravda.
00:40:08 -Mohl bych na slovíčko, pane Carsone? -Zajisté.
00:40:19 -Já jsem o tom hodně přemýšlel.
-Tak přemýšlel jste?
00:40:23 -Nejdřív jsem se musel smířit s otcovým zklamáním,
00:40:27 když se dověděl o mém sestupu níže. Ale proti tomu
00:40:30 jsem dal možnost prospět, kterou zaměstnání přináší.
00:40:33 -Opravdu? A to všechno jste tedy uvážil.
00:40:36 -Myslím, že bych mohl ovládnout své schopnosti
00:40:40 a svést je na skromnější cestu bez ztráty důstojnosti.
00:40:44 -Představte si!
-Tak celkově a po zralém uvážení
00:40:49 jistě rád uslyšíte, že nabídku mohu přijmout.
00:40:52 -Jakou nabídku?
-Nahradit Alfreda jako lokaj.
00:40:55 -Eh, milý pane Molesley, obávám se, že Alfred neodchází.
00:40:59 Jo, škoda, že jste tu práci nepřijal,
00:41:02 když jsme o tom tehdy mluvili. Pak bych vás měl na krku.
00:41:06 Jak to je, svou šanci jste propásl.
00:41:09 -Tak jako obvykle.
00:41:13 -Zralé uvážení!
00:41:17 Vzmuž se, chlapče. Četl jsi dopis. Bylo to těsně vedle,
00:41:22 tak příště zasáhneš cíl.
-Myslím, že Jimmy má pravdu.
00:41:26 To píšou všem, co propadnou.
-A já myslím, že pilně pracuješ
00:41:30 a zasloužíš si úspěch. Jenom musíš vytrvat. A ty vytrváš.
00:41:38 -Neříkám, že to vzal, ale nevím, kdo jiný to mohl být.
00:41:43 -Jinými slovy říkáte, že to vzal.
-Já vím, že v tomhle pokoji byl.
00:41:48 -Oprávněně.
-Opravdu, doktore Clarksone,
00:41:51 já nejsem svědek obžaloby.
-Vážně?-Tak si projdeme fakta.
00:41:56 Ztratil se mi cenný nůž na papír, který zesnulému lordu Granthamovi
00:42:00 daroval švédský král.
-Což zcela mění situaci.
00:42:04 -Tím je ta ztráta větší, ano.
-Zcela souhlasím.
00:42:08 Ale nemůžu uznat, že je tu skutečný důkaz
00:42:12 proti mladému Peggovi.
-Když na tom trváte,
00:42:15 tak ho nevyhodím. Zatím! Ale nebudu ho pouštět do domu
00:42:18 a promluvím o tom se svým vrchním zahradníkem.
00:42:21 -To mu ale hodně uškodí.
-Tak co byste raději?
00:42:24 Mám pozvat místní zloděje, aby sem zaskočili
00:42:27 a úplně dům vybrali?
-Co požádat, aby vám řekli,
00:42:31 kdy zahradník přijde, takže vy nebo nějaký sluha můžete hlídat?
00:42:35 Tak budeme mít dost času ztrátu nože vyšetřit.
00:42:38 -Nebo už jste zavětřila krev?
-Jen tak pro zajímavost,
00:42:42 pochybujete někdy?
-Ne o poctivosti mladého Pegga.
00:42:46 -Ale na to jsem se vůbec neptala!
00:42:52 -Jsem velmi vděčný, milostpaní. Vím, že jste to nemuseli dělat,
00:42:56 ale tím víc jsem odhodlaný dokázat, že jsem té důvěry hoden.
00:42:59 -Nemůžu dělat, že je to moje zásluha, pane Drewe.
00:43:03 To lord Grantham byl rozhodnutý, že máte zůstat.
00:43:06 Vaše díky patří jemu.
-Poděkuju mu, milostpaní.
00:43:09 A zbylou platbu dostane, než se naděje.
00:43:12 -Jakou platbu?
-Zbytek dluhu.
00:43:17 Já myslel, že o tom víte.
-A taky víme. Samozřejmě.
00:43:21 Promiňte, byla jsem nějak roztržitá.
00:43:24 -Kolik je to? Já zapomněl.
-Jen posledních padesát liber.
00:43:27 Poslal šek, takže můžu zaplatit celou částku
00:43:30 a začít s čistým štítem.
-No, děkuji, pane Drewe.
00:43:34 Jistě máme před sebou mnoho úspěšných let.
00:43:43 -Chcete to napadnout?
-Ne. Když papá věří Drewovi tak,
00:43:47 že mu půjčil peníze a před námi to tají, něco mi to říká.
00:43:52 -Co přesně?-Že máme partnerství s velmi slušným člověkem.
00:44:02 -Paní Hughesová, můžu na chvilku?
00:44:10 Já vím, že jste o mně panu Batesovi včera řekla.
00:44:13 -Uvedl mě do velmi obtížné... On bohužel uhodl, kdo to byl.
00:44:20 -Vy jste to popřela.
-Popřela?
00:44:23 Přísahala jsem na matčin hrob, že to nebyl on. Bůh mi pomoz.
00:44:27 -Zdá se, že vaše slovo přijal.
00:44:30 Vlastně stěhuju se zpátky do domku.
-Ach, já mám takovou radost.
00:44:38 Jestli budu navěky zatracená, aspoň to k něčemu bylo.
00:44:42 -Nebudete zatracená. Pan Bates projevil velkou ušlechtilost ducha.
00:44:46 -Já věděla, že to udělá. Nakonec.
00:44:51 -Tak se pokusíme na to celé zapomenout.
00:44:55 -Nelíbí se mi, že to tomu zlému člověku projde beztrestně.
00:45:00 Ale možná je to tak lepší.
00:45:03 -Jen jsem vám to chtěla říct.
00:45:11 -Čemu se tak křeníš?
-Co myslíte? Neodchází!
00:45:21 -Pane Batesi. Jsem ráda, že vás vidím.
00:45:25 Anna mi řekla, k čemu mezi vámi došlo,
00:45:29 a neumím říct, jakou z toho mám radost.
00:45:32 Že je to skončeno a za námi.
-Nic není skončeno a za námi.
00:45:38 -Ale Anna říkala...
-Myslíte, že jí přitížím po všem,
00:45:42 čím prošla?
-Já neznám jeho jméno,
00:45:45 tak vám ho nemůžu říct.
00:45:47 Ani kdybyste na mě přišel s nožem, pane Batesi.
00:45:51 -Rozumím a nebudu na vás tlačit. Ale pamatujte,
00:45:54 nic není skončeno a nic není za námi.
00:46:32 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2014
Ačkoli stín Matthewovy smrti již z jejího srdce nezmizí, navrátila se lady Mary zpět do života a s vervou se chopila i svých dědických pravomocí na panství. Její otec, sir Robert, to přijímá s jistou umíněnou nelibostí a vlastními prostředky směřuje chod panství a správu jeho pozemků přinejmenším ke kompromisům. Lokaj Alfred hodlá naplnit svůj sen a stát se kuchařem. Podá proto přihlášku na kuchařský kurs v Ritzu pod vedením samotného Escoffiera. Jeho odchod by mohl vyřešit tíživou existenční situaci pana Molesleyho, ale současně vnáší velký zmatek do srdce kuchtičky Daisy. Na post komorné pro lady Coru nastupuje z doporučení Thomase slečna Baxterová, se kterou má ale Thomas současně vlastní plány. Vztah Anny a Batese prochází těžkou zkouškou a Bates naléhá na paní Hughesovou, aby mu vyzradila, co se Anně doopravdy stalo. Ale v tom všem bude možná nejtěžším dramatem s nejvyhrocenějšími emocemi snaha lady Cory přimět paní Patmoreovou, aby svolila k nákupu moderní ledničky.