Pletichy, romance a tužby členů aristokratické rodiny i jejich služebnictva v době velkých společenských proměn dvacátých let minulého století. Premiérová pokračování cenami ověnčeného britského kostýmního seriálu (2013). Hrají: H. Bonneville, M. Smithová, E. McGovernová, M. Dockeryová a další. Režie Catherine Morsheadová
00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:26 PANSTVÍ DOWNTON
00:00:48 NENÍ SLYŠET
00:00:54 -Hospodyni kdysi říkali paní Hughesová.
00:00:57 Nevím, jestli tu ještě je.
-Nechte to na mně, milostpane.
00:01:00 -Uvidíme se nahoře. Před gongem tam nebudu.
00:01:06 -Dobře, tak ať to odnesou nahoru.
00:01:10 -Můžu pomoct?
-Strčte mi to pod ruku,
00:01:13 jestli můžete. Jste anděl shůry.
-O tom nic nevím.
00:01:16 -Víte, kde spí lord Gillingham?
-Služebná na chodbě má seznam.
00:01:19 Ukáže vám.
-Vidíte? Máte odpověď na všechno.
00:01:21 -A myslím, že vy taky, pane Gillinghame
00:01:29 -Přijel vlak na čas, Sire Johne?
-Zcela přesně.
00:01:32 Všechno fungovalo tak dobře, jak má být.
00:01:34 Paní Jeffersonová, jak rád vás vidím!
00:01:37 -Který je pan Sampson? A proč jsme ho zvali?
00:01:40 -Ách, no, já ho vídám tu a tam v klubu a zdálo se,
00:01:43 že chce přijet. Je támhle, mluví s mamá.
00:01:46 -Á, ano.
-Kdo je ten okouzlující pirát?
00:01:50 -Nepoznáváš syna Johnyho Gillinghama?
00:01:52 -Anthony Foyle.
-Ano, ale teď je lord Gillingham.
00:01:55 -Neviděl jsem ho od pohřbu jeho otce.
00:01:58 -Já vím, ale potom jsem mu psala a odpověděl.-Ano.
00:02:03 Je milé, že jste přijel.
-Je hezké být zase na Downtonu.
00:02:06 -Mary, vzpomínáš na Anthonyho Foylea?
00:02:09 Pardon, Gillinghama.
-Pamatuji si povýšeného mladíka,
00:02:12 pro kterého bylo nezměrně otravné bavit se se třemi děvčaty.
00:02:14 -Zdá se, že staří přátelé tvých rodičů jsou v přesile.
00:02:18 -Neboj se. Tentokrát se s papá skutečně navzájem poznáte. Slibuji.
00:02:24 -Á, vy jste tu teď správce, že? Mary říkala.
00:02:26 Drahoušek Sybil vám musí strašlivě chybět.
00:02:29 -Ano. Měla jste dobrou cestu?
00:02:32 -Obávám se, že Tomova schopnost konverzace není právě skvělá.
00:02:35 -Každý nemůže být Oscar Wilde.
-To je úleva.
00:02:39 -Račte jít nahoru. Sejdeme se v osm v salonu.
00:02:46 -Deset na noc a mezi nimi jen tři služebné a dva komorníci.
00:02:49 Není to tak docela jako před válkou, že?
00:02:52 -Toho je velmi málo. No, většinou nejsou nároční
00:02:55 a s vévodkyní z Jouville vůbec není problém.
00:02:58 Ovšem pana Sampsona a Sira Johna Bullocka neznáme
00:03:01 a lorda Gillinghama jsme dlouho neviděli.
00:03:04 Ach, Anno, můžete se podívat k paní Jeffersonové?
00:03:07 Jsou v čínském pokoji.
-Ovšem.
00:03:10 -Edno, Lady Ravenová možná potřebuje pomocnici.
00:03:14 Je ve Fontenoyském. Prý je zvyklá, že nemá komornou,
00:03:17 ale dost pochybuji.
-Nevím, jestli budu mít čas.
00:03:20 -Udělej si ho!
-Chudák Lady Ravenová.
00:03:22 Když vezmete její život před deseti lety a teď.
00:03:26 Říkali, že má nějaký omšelý domek na severu parku.
00:03:31 Je div, že ji přesto pozvali.
-No, možná si milostpaní
00:03:34 nepřeje odvrhnout přítelkyni jenom proto, že žije na severu parku.
00:03:38 -Já vím, já vím. Ale přesto je to smutné.
00:03:45 -Po válce jsme se tam už nevrátili. Byla to nemocnice, víte.
00:03:49 -A teď?
-Je to dívčí škola.-Hm.
00:03:53 -Ale v domě pro vdovy jsme spokojeni. Byla jste tam někdy?
00:03:57 -Byli jsme tam na čaji u vaší babičky.
00:04:00 Dala mi zmrzlinu a já se celá pobryndala. Chůva zuřila.
00:04:04 -To se babičce podobá. Vždycky říkala,
00:04:07 jak se děti mají rozmazlovat. Už zemřela, tak se nedoví,
00:04:11 jestli jsem ji poslechl.
-Nemáte děti?
00:04:14 -Ne. Ani děti, ani ženu. Několikrát jsem byl blízko.
00:04:19 Vlastně i teď jsem.
-Hm.-A co vy?
00:04:23 -Mám syna, George.
00:04:27 Víte, že Matthew...
-Ach, Bože, omlouvám se.
00:04:31 Jistěže to vím. Prostě jsem nemyslel.
00:04:35 Odpusťte prosím.
-Není co odpouštět.
00:04:39 Já půjdu tudy a vy jste tam na konci.
00:04:49 -Ale tyhle mísy ne, Ivy!
00:04:51 Studená polévka má být vybrané sousto a ne kýbl pomyjí.
00:04:55 -Dojdu pro menší.
-Daisy, co ta holoubata?
00:04:58 -Dobrá, paní Patmorová.
-A co syllabuby?
00:05:01 -Pomerančová kůra a brandy chladne,
00:05:03 šlehačku ušlehám během prvního chodu.
00:05:06 -A co chuťovky?
-Houby nakrájené,
00:05:08 ančovičkové máslo hotové, tousty udělám až při pudinku.
00:05:11 -Bože můj! Zelenina!
00:05:15 -Ta se strhá, když toho nenechá.
00:05:18 -Ubytoval jste ho uspokojivě, pane Gillinghame?
00:05:21 -Co kdybyste mi říkala Greene?
00:05:23 -Pan Carson by to neschválil. Věří starým zvykům.
00:05:26 -Čemu věříte vy?
-Věřím, že mám pokračovat v práci.
00:05:30 -Samá práce a žádná zábava udělá z člověka nudného patrona.
00:05:33 Mám zorganizovat nějaké hry?
-Já "zorganizuju" vás,
00:05:37 když si nedáte pozor.
00:05:39 -Vidím, že vás konečně dostali do fraku.
00:05:42 -Je to horší. Nikdy jsem si nepřipadal hloupěji.
00:05:50 -Říkala jsem si, proč jsme spolu od mého návratu nemluvili?
00:05:55 Snad můžeme být dál přátelé?
00:05:59 -Ovšem. To můžeme.
00:06:03 -Ale už spolu nemůžeme obědvat v hospodě.
00:06:08 -Braithwaiteová.
00:06:10 Edno, pohybuji se na tenkém ledě.
00:06:14 -Pokud nejste můj nepřítel.
-Bože, ne!
00:06:17 Doufám, že pro vás to dopadne dobře.
00:06:20 Opravdu. Doufám.
00:06:31 -Vyrozuměl jsem, že panství je znovu místem velké slávy.
00:06:35 Půjdete tam na něco z toho?
-Mám přijít
00:06:38 poslední večer na večeři. Bude zpívat Melbaová
00:06:41 -Á! Závidím vám. Ale nezdá se, že jste ráda.
00:06:46 -Nechci, aby trávili dny v pochmurné náladě.
00:06:50 To opravdu ne. Život musí jít dál, a to je pravda.
00:06:55 -Ale je to jako zrada na Matthewovi.-Ne tak úplně.
00:07:01 -Jak to vnímá Lady Mary?
-Eh, znáte Mary.
00:07:04 Na té nic nepoznáte.
00:07:07 -Miluji Ala Jolsona, vy ne? Mám všechny jeho desky.
00:07:11 -I "April Showers"?
-Ovšem. Tu miluji k zbláznění.
00:07:18 -Jezdíte do Londýna?
-Mohla bych.
00:07:22 -Jsme tady trochu nuceni sít ječmen jako ozim.
00:07:25 -Vévoda na něj nedal dopustit. Víte, že pivo z ječmene
00:07:29 byl asi první alkoholický nápoj? Objevil ho neolitický člověk.
00:07:33 -Takže jsme všichni jeho dlužníci.
-Ano?
00:07:37 -Á, tam je chudák Lady Ravenová Vlastně bych s ní měla promluvit.
00:07:41 -Jistě, Vaše Milosti.
00:07:46 -Neříkejte jí "Vaše Milosti".
-Já myslel, že je to správné.
00:07:50 -Pro sluhu, nebo pro úředníka při nějakém obřadu,
00:07:53 ale při společenské události jí říkejte "vévodkyně".
00:07:57 -Ale proč? Vám neříkám "hraběnko".
-To jistě ne.
00:08:01 -Nemá to logiku.
-To ne. Kdybych měla hledat logiku,
00:08:05 nehledala bych ji mezi anglickou vyšší třídou.
00:08:09 Chm.
00:08:11 -Thomasi, dejte mi něco k pití proboha.
00:08:14 -Teď jsem Barrow, pane. Ale samozřejmě.
00:08:18 -Co partičku karet?
-Proč ne?
00:08:20 -Řeknu, aby vám připravili stůl v kuřárně. Barrowe?
00:08:24 -Je připraven, milostpane.
-Vy také, lorde Granthame?
00:08:27 -Myslím, že ne. Dnes ne.
-Hraješ karty?
00:08:30 -Hrával jsem. Dnes bych byl raději s tebou.
00:08:34 -To není problém. Máme hodně koní a papá by byl potěšen.
00:08:38 Máte v čem jezdit?
-Vzali jsme to, kdyby náhodou.
00:08:41 -Tím je to dané. Večer pošlu vzkaz do stájí.
00:08:46 -Pojedete se mnou?
00:08:49 -Vlastně bych mohla. Nebyla jsem v sedle celé věky.
00:08:53 Budu druhý den celá ztuhlá.
00:08:58 Chtěl by si ještě někdo vyjet zítra ráno na koni?
00:09:01 Sire Johne?-Ne.
-Pane Sampsone?-Musím?
00:09:06 -Edith?-Jezdíš na koni?
-Když nemusím, tak ne.
00:09:12 -No tak je to na nás.
00:09:18 -Pro všechno na světě, proč to děláte v tak nelidskou hodinu?
00:09:21 Kde jsou děvčata?
-Poslala jsem je spát.
00:09:24 Pak mě napadlo, že bych to mohla udělat napřed.
00:09:26 Přišlo mi, že si můžu připravit snídani.
00:09:28 -Na zítra vše připraveno?
-Myslím, že ano.
00:09:31 Ale kde máme prostřít v neděli pro Melbaovou?
00:09:34 Nemůže jíst se služebnictvem. A co s pianistou?
00:09:37 -Ten může jíst s námi a ona dostane podnos do pokoje.
00:09:41 -Nemyslíte, že by měla večeřet se společností?
00:09:45 -Australská zpěvačka? Jíst s milostivou paní?
00:09:48 Nemluvě o vévodkyni! Ne, myslím, že ne.
00:09:59 -(Patmorová zdola) Tak rychle, už je nejvyšší čas!
00:10:03 -Pane Molesley?
-Dobrý den.-Co děláte?
00:10:07 -Paní Patmorová nechala u pana Bakewella objednávku, spěchá to.
00:10:10 -Á, co je, pane Molesley? Vy teď rozvážíte pro Bakewella?
00:10:14 -Jenom zaskakuju. Než se něco objeví.
00:10:18 -Vy jste poslíček?
-No tak, Daisy.
00:10:20 Těžká práce není hanba. Sedněte si, pane Molesley,
00:10:24 donesu vám trochu čaje.
-Děkuju.
00:10:36 -Hráli jste dlouho. Snad nebylo nezdvořilé, že jsem šel spát.
00:10:40 -Ne, ani trochu.-Jak šla hra?
-Sampson je velmi zkušený hráč.
00:10:45 -Aha.
00:10:49 -Kde jste večer byl?
-Drtil mě Sampson.-Chudáčku.
00:10:54 Doufám, že s vámi můžu dnes počítat.-To vy přece vždy.
00:10:59 -Jaké máte dnes plány?
-Jel bych do South Woodu,
00:11:03 podívat se na setbu.
-Nepomůžete mi bavit hosty?
00:11:06 -Dejte mi jen dvě hodiny volno a udělám, co budete chtít.
00:11:11 -My se půjdeme po snídani projít. Šel byste taky?
00:11:15 -Myslím, že ne. Mám toho až příliš všechny je obejít. Kávu?
00:11:20 -Zatím ne. Děkuji.
00:11:25 Já to nějak zvládnu.
00:11:27 -Mám pocit, že umí výborně odkládat to, co nechce dělat.
00:11:30 -Takhle vypočítavý není.
-Jak málo známe své rodiče.
00:11:35 -Sira Johna Bullocka zřejmě obehrál o spoustu peněz.
00:11:39 -A váš zaměstnavatel?
-Milostpán je to na příliš chytrý.
00:11:42 Brzy té hry nechal.
-Já slyšel něco jiného.
00:11:45 -Co hráli?
-Poker.-Jistě.
00:11:48 U Černého Petra byste moc neprohráli. -Já ano.
00:11:52 -Mabel Lane Foxová. Takže jste chytil největší dědičku sezóny.
00:11:57 -Po pravdě je velmi milá.
-To jistě.
00:12:00 -Ovšem všichni to chtějí na obou stranách,
00:12:04 ale my si rozumíme.
-Možná byste se divil,
00:12:07 že spojení, které všichni chtějí, může být nakonec nesmírně šťastné.
00:12:12 -Mluvíte ze zkušenosti?
-Zajisté.
00:12:15 Matthew a já, to měli v hlavě všichni od chvíle, kdy přijel.
00:12:20 A právě tím se všechno tak zbrzdilo.
00:12:23 -Ale byla jste šťastná?
-Úžasně šťastná.
00:12:27 -Vy máte ale štěstí.
-Vskutku?
00:12:31 -Poznala jste velkou lásku. Copak to neobohacuje život?
00:12:36 -Nevím jistě. Matthew mě změnil.
00:12:41 Milovala jsem ho, ale změnil mě.
00:12:45 Kdybych byla tak tvrdá, jako než jsem ho poznala,
00:12:48 byla bych teď šťastnější.
00:12:51 -Možná. Ale vrátit se nemůžeme, že?
00:12:56 -Zjevně ne.
00:13:01 -Co s tím budete dělat?
-Přikryju to a usuším na kamnech,
00:13:06 a dám to do pytlíků.
-Komorná Lady Gillinghamové
00:13:09 to kupuje v balících.
-Tak asi není z venkova.
00:13:11 -No, soudě podle vás, je o to větší chudinka.
00:13:14 -Máte dost času na žvanění?
-Můžete vinit mě.
00:13:17 Bohužel je to moje chyba.
-To dělám. ZVONEK
00:13:25 -Co je to s tebou?
-Já nevím.
00:13:28 Něco na něm je mi proti srsti.
-Jenom se snažil být milý.
00:13:34 -Carsone, za deset minut se jdeme podívat do zahrad.
00:13:38 Až se vrátíme, dali bychom si kávu.
-Dobrá, milostpaní.
00:13:42 -Je všechno pod kontrolou?
-Ano. Je tak úžasné,
00:13:45 že Nely Melbaová zazpívá na Downtonu.
00:13:48 -Nevím, jestli úžasné, ale rozhodně velmi drahé.
00:13:51 -Já vím, ale tohle bude opravdu něco skvostného.
00:13:54 -A západ slunce u jezera by snad nebyl dost skvostný?
00:13:59 Dobré jitro, dámy.
-Dobré jitro.
00:14:04 -Bazalka, tymián?
00:14:08 -Copak je?
-Nemůžu sundat to víčko.
00:14:10 -Dej to sem.
00:14:14 -Já to udělám.
00:14:20 -Přestaň! Dej to chlapovi. Dělej.
00:14:28 -A kam se ten chlap poděl?
00:14:31 -No? Říkám, že jsem mistr.
00:14:35 Auuu!
-Ty aby ses nepředváděl!
00:14:40 -Uhodil jsem se, tak děkuju.
-To se spraví, což je víc,
00:14:43 než se dá říct o té sklenici. Daisy, Ivy, ukliďte to.
00:14:47 Myslím, že pan Vejtaha to neudělá.
00:14:52 ROZHOVOR DAM NENÍ ROZUMĚT
00:14:58 -Mluvím už dost plynně.
-Bereš hodiny němčiny?
00:15:02 -No, když tam budu žít.
-Ne. Ne, ovšem.
00:15:07 Jen se nemůžu vyrovnat s tím, že to děláš, abys byl se mnou.
00:15:11 -Udělám cokoli.
00:15:17 -Michael obdivoval knihovnu.
-Je nádherná. Edith říkala,
00:15:22 že tam je Guttenbergova bible.
-Ano.
00:15:25 -Škoda, že tu není náš knihovník, pan Pattison.
00:15:28 Ten jediný ví, kde co je. Ale omluvíte mě?
00:15:32 Musím jít vybrat víno na večer.
00:15:37 -Neschvaluje mě.
-Jenom tě nezná.
00:15:41 -A nejspíš ani nebude.
00:15:45 -K večeři podávejte Margaux a Haut Brion nechte na zítra.
00:15:48 -Ne, 99, jestli máme dost. Chci to parádně zakončit.
00:15:52 A bílé vyberte vy.
-Dobře, milostpane.
00:15:55 Jedna věc: milostpaní byla tak laskavá
00:15:57 a pozvala služebnictvo na Dame Nellie zítra večer.
00:16:00 -Je to vzácná příležitost.
-Je to velkorysé. Ale říkám si,
00:16:04 co s kuchyňským personálem?
-Proč?
00:16:07 Bojíte se špatného vlivu opery?
-Eh, vůbec ne, milostpane.
00:16:11 Ale před válkou by obvykle zváni nebyli.
00:16:13 -Asi se musíme až tak sklonit, Carsone. Moderní doba a to všechno.
00:16:17 -Jak si přejete, milostpane.
00:16:19 Zařídil jsem, že doprovazeč Dame Nellie bude spát u sluhů.
00:16:23 -Pochybuji, že by čekal, že bude spát u služek.
00:16:25 -A Dame Nellie bude večeřet ve svém pokoji.-Výborně.
00:16:30 Jak myslíte.
00:16:44 -Je to nádhera, vidět panství, které je stále v celku.
00:16:48 -Nechvalte dne před večerem.
-Jak to myslíte?
00:16:52 -No, máme zaplatit velkou daň. Papá chce prodat půdu,
00:16:57 ale já chci zjistit, zda to jde jinak.
00:17:00 Problém je, že mě nechce vyslechnout.
00:17:02 -Vím, co bych dělal já.
-Prosím.
00:17:05 -Ať dá souhlas k vaší schůzce s lidmi přes daně,
00:17:08 pak předneste jejich nejlepší nabídku.
00:17:12 Tak se budete moci přít o reálnou věc.
00:17:14 Měli jsme podobnou volbu, když otec zemřel.
00:17:16 A nakonec jsme dům pronajali a půdu si nechali.
00:17:20 -Děkuji. Je dobré vědět, že člověk není sám.
00:17:26 Že jiní čelí stejným zkouškám.
-Ne, nejste sama.
00:17:47 -Co je?
-Sakra! Vymknul jsem si zápěstí.
00:17:50 -Á, tady se mi klít nebude, děkuju mnohokrát.
00:17:53 Pokud nebudu klít já.
-Co se děje? Proč nejste nahoře?
00:17:56 -Poranil si zápěstí. Neunese podnos. -Co?
00:18:00 -Dělám, co můžu, pane Carsone.
-Děje se něco?
00:18:03 -Proč vy jste tady dole? Kdo je teď v jídelně?
00:18:05 -Hned jdu zase nahoru. Chtěl jsem vědět, proč to zdržení.
00:18:08 -Ale ne. Tohle nejde.
-Pane Barrowe, musíte to vzít vy.
00:18:11 -Pane Carsone, musím připomínat, že jsem zástupce majordoma?
00:18:14 -Je mi jedno, jestli jste nejvyšší hlavoun.
00:18:17 Dnes večer jste lokaj.
00:18:20 -Promiňte, pane Barrowe.
00:18:32 -Zahrál bych si. Co vy, Gillinghame?
00:18:35 -Myslím, že ne.
-Já půjdu, jestli chcete.
00:18:37 -Je místo pro mě?-Zajisté. Takže za deset minut v kuřárně?
00:18:40 -Výborně.
00:18:43 -Být vámi, dal bych si pozor. Sampson je velmi ostrý hráč.
00:18:46 -Myslím, že se o sebe umím postarat.
00:18:48 -Zdá se to hrozně těžké.
00:18:55 -Budu hrát karty se Sampsonem a tvým otcem.
00:18:58 Musí se mnou mluvit, když budeme spolu u karet.
00:19:00 -Doufám, že to s Jamesem není vážné.
00:19:02 -Myslím, že ne, milostpaní.
-Dobře. Obávám se,
00:19:05 že i zítra to nebude o nic lepší.
-Nedělejte si starosti, milostpaní.
00:19:09 Já mám nápad.
00:19:12 -Uvědomuješ si, že můžeme prodat půdu se ziskem
00:19:15 a neplatit z toho žádnou daň?
-A skončit u panství,
00:19:18 které neuživí dům?
-Pochybuji, že změním názor.
00:19:22 -Jsem ráda, že jen pochybujete. Zřejmě dělám jisté pokroky.
00:19:27 HUDBA Z GRAMOFONU Co je to?
00:19:32 -Nechce tady někdo tancovat?
-Já saframentsky rád.
00:19:37 Pokud je to s vámi.
00:19:39 -Já ráda tančím, ale v současnosti nemám partnera.
00:19:44 -Tome? Jste na to oblečený.
00:19:50 -Směl bych prosit o tanec, vévodkyně?-Půjdu velmi ráda.
00:19:54 -Nerad si nechám ujít šanci držet tě v náručí, ale...
00:19:57 -Proč musíš jít hrát?
-Protože jsem to slíbil.
00:20:02 -Co vy na to?
-Asi budu dělat společnost babičce.
00:20:07 -Nevymlouvej se na mě. Jestli nechceš tancovat, řekni to.
00:20:21 -Umíte Pádícího démona?
-Jenom jsem o tom slyšela.
00:20:24 -Naučím vás to, jestli chcete. Přibereme pár dalších.
00:20:27 Potřebujete balíček karet pro každého.-To seženeme.
00:20:31 -Anno, pomůžeš mi s tou košilí? Musím mu vyčistit boty.-Ovšem.
00:20:40 -Mám Irsko velmi ráda. Kde jste vyrostl?
00:20:44 -V Bray v hrabství Wicklow.
-Ách. Miluji Wicklow.
00:20:48 A to jistě znáte Pauerscourtsovy?
-Vím o lordu Pauerscourtsovi, ano.
00:20:54 -Lady Pauerscourtsová je má neteř. Znáte se s ní?
00:20:57 -Viděl jsem ji. Neřekl bych doslova, že se známe.
00:21:05 -Nevím, proč tohle dělám.
00:21:13 Mimochodem, přijala jsem vaši radu a jsem tomu ráda. Děkuji.
00:21:17 -Jsem rád nápomocen.
00:21:23 -Rose?
00:21:25 Kde jste to vzala?
-Našla jsem to na půdě.
00:21:29 Alfred mi to snesl dolů.
00:21:31 -Omlouvám se, ale přece jen nemůžu tančit.
00:21:38 -O co tu jde?
00:21:41 -O ten gramofon. Patřil Matthewovi.
00:21:45 Já nemyslela...
00:21:50 -To je škoda.
00:22:02 -Čtyři devítky.
-Na mě jste moc dobrý.
00:22:05 -Je moc dobrý na všechny.
-Nesmysl. Měl jsem štěstí,
00:22:08 to je všechno.
-Asi bych měl přestat.
00:22:11 Jsem dost v mínusu.
-Já mnohem víc. Nerad to říkám.
00:22:13 -Štěstí se obrátí, pánové. Tím jsem si jistý.
00:22:17 -Jestli ne, jak to chcete vyplatit?
-Nemějte strach. Dlužní úpis stačí.
00:22:22 Dohodneme se před odjezdem, nebo v klubu.
00:22:25 A pak můžete zase všechno vyhrát.
-Není šance.
00:22:29 Doufám, že to uchováte v tajnosti?
00:22:31 Nechtěl bych znepokojit Lady Granthamovou.
00:22:33 -Musíme uplatnit pokerface.
-Vklady, pánové.
00:22:40 -Dobrou noc.
00:22:43 -Jak se bavíte ve společnosti?
00:22:46 -Vypadám jak hlupák, mluvím jako hlupák, jsem hlupák.
00:22:50 -Alfred říkal, že jste tančil.
-Se stařenou, co si myslí,
00:22:54 že jsem vyrůstal v jeskyni. Šaty je neoklamou.
00:22:58 -Nebuďte na sebe tak přísný.
-Jsem ryba na suchu.
00:23:02 A dneska obzvlášť.
00:23:12 -Hezký den, milostpane?
-Dobrý, až na ten večer.
00:23:16 Dostal jsem nářez od pana Sampsona. V pokeru.
00:23:19 Byl jsem hlupák, že jsem hrál s někým, kdo zjevně ví, co dělá.
00:23:22 Lord Gillingham mě varoval, ale já neposlouchal.
00:23:24 -Znáte toho pána dobře?
-Ne. Ale hovořil jsem
00:23:28 o zvaní hostů v klubu a on něco naznačil a asi jsem sedl na lep.
00:23:33 A vůbec.
00:23:36 Snad si to nechte pro sebe.
-Ovšem, milostpane.-Výborně!
00:23:46 -Milostpaní? Co se děje?
00:23:49 -Věděla jste, že Lady Rose našla gramofon pana Crawleyho?
00:23:53 -Věděla. Ano. Chtěla ho na své desky.
00:23:57 Řekla jsem, aby se vás zeptala.
-Nezeptala se.
00:24:03 Je mi dnes večer smutno.
-A není divu.
00:24:06 Neměla ho dát přinést dolů a spustit vaše vzpomínky.
00:24:09 -Ne, v tom to není. Alespoň nejen v tom.
00:24:15 Někdy nevím, pro koho vlastně truchlím víc.
00:24:19 Pro Matthewa, nebo pro to, jaká jsem byla s ním.
00:24:23 -Jste dobrý člověk, milostpaní. Dobrý a silný,
00:24:28 a časem to určitě poznáte sama.
00:24:33 -Udělala jsem ze sebe hlupáka před lordem Gillinghamem.
00:24:37 -To nebude vadit.
-Ne.
00:24:42 Ne, myslím, že nebude.
00:24:48 -Můžete na chvilku zastavit a pustit mě ven?
00:24:55 Isobel, má drahá, přijdete si dnes večer poslechnout Melbaovou?
00:25:01 -Nemůžu se rozhodnout. Mám spoustu práce.
00:25:04 -Podívejte, má drahá, nechci být bezcitná
00:25:08 a máte mé pochopení, opravdu. Ale nevrátí ho to zpátky,
00:25:12 když budete sedět večer co večer sama.-Já vím.
00:25:17 Ale pochopte, mám takový pocit, že když se směju, čtu knížku,
00:25:22 nebo si broukám melodii, tak že jsem na něj zapomněla.
00:25:27 Jen na chvilku. A to je to, co nedokážu snést.
00:25:31 -"Lépe bude zapomenout a jít dále s úsměvem,
00:25:35 než abyste vzpomínali se smutkem."
-Ale Rossettiová psala o své smrti,
00:25:41 ne o smrti dítěte.
00:25:44 -Přijdete?
00:25:55 -Přišel jsem, hned jak jste vzkázal.
00:25:58 -Doufám, že jsem vám nepřekazil nic důležitého. -Á, ne, ne.
00:26:01 Pro dnešek jsem skončil.
-U Bakewella?
00:26:05 Jsem v tísni. James, první lokaj, si vymknul zápěstí a nemůže nosit,
00:26:10 pan Barrow má pocit, že je to pod jeho úroveň,
00:26:14 a k tomu všemu máme zrovna v domě společnost šestnácti.
00:26:20 -Mám dělat lokaje?
-Já vím, že je to
00:26:23 hluboko pod vaše schopnosti, ale dobře znáte ty povinnosti
00:26:28 a ježto teď pracujete u Bakewella?
00:26:32 -Myslíte, že hlouběji padnout nemůžu.
00:26:34 -Já jsem myslel, zda byste nám prokázal velkou laskavost
00:26:38 a pomohl mi.
00:26:42 -Společensky jsem klesl, pane Carsone.
00:26:45 Oba to víme. Jsem žebrák, a tak jak říká přísloví,
00:26:49 nemůžu si vybírat.
00:26:53 -Hm.
00:26:59 -Nevíte, jestli už přijela Dame Nellie?
00:27:01 -Myslím, že ano, milostpaní.
00:27:04 -Ale pozdě na čaj. To je škoda.
00:27:08 Byla jsem nervózní, ale zdá se, že Dame Nellie už je tu.
00:27:11 -Výborně.
00:27:13 -Bavíš se zatím dobře?
-Když vidím dům zase v plné síle?
00:27:17 Ano. Rozhodně se většinou bavím.
-Jen většinou?
00:27:22 -Toho Sampsona sem už zvát nechci. Myslím, že je trochu mizera.
00:27:27 -Hm. Jak se ti líbí pan Gregson?
-No, Sampson ho rozdrtil,
00:27:31 ale on to vzal jako chlap. To musím říct.
00:27:33 -Snad tě do toho nezatáhli?
-Ne, já jsem byl spíš divák.
00:27:38 -Nenávidím hazard. Jak mohou dospělí muži
00:27:41 takhle rozhazovat jmění? Co může být hloupější?
00:27:44 -Nemohu než souhlasit.
00:27:49 -Pane Molesley. Tak jste to vy!
-Vy jste teď lokaj?
00:27:53 -Kariéru začínám od konce.
-Á, pan Molesley.
00:27:56 Prvním lokajem dnes bude Alfred. Takže přijmete jeho vedení?
00:28:01 -Proč ne? Možná by mi Daisy dala radu, či dvě. Nebo Ivy.
00:28:05 -Eh, tady máte čisté rukavice, snad vám padnou.
00:28:09 -Rukavice, pane Carsone?
-Je mi líto, pane Molesley.
00:28:13 Tady nejste majordom. To je má práce.
00:28:15 Vy jste lokaj a lokaj nosí rukavice. Tak mohli bychom začít?
00:28:33 -Všichni připraveni? Teď!
-Á, vy strkáte!
00:28:36 -To patří k pravidlům.
-Á, mám eso!
00:28:41 Á pozor! To je moje!
-Někdo švindluje!
00:28:50 -A mám to!
00:28:52 -Proboha, co může dělat?
-Má se jít někdo podívat?
00:28:56 -Já myslela, že má zpívat po večeři.-To má.
00:28:58 -Tak proč bychom ji měli vidět před tím?
00:29:03 -Inu domnívám se, že večer budete zase hrát? Po tom zpěvu?
00:29:09 -Když to půjde, už během.
-Počítejte se mnou.
00:29:12 -Hrajete znova?
-Když mě vezmete.
00:29:15 Myslím, že jsem na to už přišel.
-Dobrá. Když myslíte.
00:29:18 Ale já jsem vás varoval.
00:29:25 -Znáte Isabellu Moncrieffeovou?
-Ne.
00:29:28 -Ta je teď jako balón.
00:29:30 -Jak to, že je ve svém pokoji? Jak dlouho tam je?
00:29:33 -Služebná jí donesla čaj, když přijela.-Co?
00:29:35 -A chystám se jí poslat večeři.
-Nechce večeřet s námi?
00:29:38 -Nepovažoval jsem to za vhodné. A milostpán se mnou souhlasil.
00:29:43 -Já nevěřím svým uším.
00:29:46 -Roberte?
00:29:50 V našem domě je slavná zpěvačka, velká umělkyně oceněná králem,
00:29:54 a podle tebe je pod naši důstojnost s ní jíst?
00:29:58 -Já si nemys...
-Copak já jediná z téhle rodiny
00:30:01 žiju ve dvacátém století? V jakém je pokoji?
00:30:04 -Princezny Amelie, milostpaní.
00:30:06 -Bude u večeře vedle tebe a ty budeš rád!
00:30:09 -Ale co jí mám říkat? Co se říká zpěvačkám?
00:30:16 To je vaše vina.
00:30:21 -Tak, nandej to do mušlí. Ne, takhle ne!
00:30:25 Á, dej to sem!
-Paní Patmorová, my to uděláme.
00:30:28 -Ó, opravdu? Když to Ivy plácá jako cvičený tuleň?
00:30:31 Alfrede, pamatuj: tohle je pro vévodkyni. Nemůže to jíst...
00:30:36 Ach, Bože!
-Co je vám?
00:30:39 -Bolí to jako ve svěráku. Je to jako svěrák!
00:30:41 -Ivy, jdi pro paní Hughesovou. Alfrede, pomoz ji dovést k židli.
00:30:44 -Ale kdo dodělá večeři? Ještě jsem neudělala bešamel,
00:30:47 ani koprovou omáčku k lososovi.
-Daisy?
00:30:50 -Ale já mám udělat to svoje.
-Já to udělám.
00:30:53 -Madge už volá doktorovi.
-Proč? Co se tady děje?
00:30:56 -Alfred dělá omáčku k večeři a paní Patmorová má srdeční záchvat.
00:30:59 -Já se nedivím.
-Ale né, doopravdy!
00:31:03 -Co to je?
-Neptejte se.
00:31:10 -Á, Molesley? Vy jste zpátky? Jsem tak ráda.
00:31:13 Vás na kolena prostě nic nesrazí.
-Naopak, milostpaní.
00:31:17 To byste se právě divila.
00:31:20 -Potom se chystám vyklouznout na karty. Doufám, že to nevadí.
00:31:24 -Snad ne se Sampsonem? Říkáš, že jsi prohrál balík.
00:31:27 -No a...
00:31:31 Je čas to změnit.
00:31:35 -Velmi se omlouvám.
00:31:37 Doufám, že jste se necítila opuštěná.
00:31:43 -Je výborné.
-Těší mě, že vám chutná.
00:31:45 -Brione patří k mým oblíbeným.
00:31:49 -Četla jste to na menu?
-To nemusím.
00:31:52 Klaret mám dost prozkoumaný.
-Á, ale. Tohle bude snazší,
00:31:56 než jsem očekával.
-Zítra zavolám a domluvím schůzku.
00:32:00 Tom může jet se mnou.
-Mou pomoc nepotřebujete,
00:32:03 ale stačí, když řeknete.
-Děkuji.
00:32:06 -Smím vás pozvat na večeři, až budete v Londýně?
00:32:10 -Slečna Lane Foxová by asi nesouhlasila, a já taky ne.
00:32:14 Ale nedokážu říct, jaké mi to dodalo sebevědomí.-Vážně?
00:32:21 -Nějaký problém?
00:32:24 -Žádný by být neměl.
00:32:27 -Poprvé od té doby slyším její smích.
00:32:30 -Já vím. A nechci, aby prožila život ve smutku.
00:32:34 Není Paní ze Shallotu. Jen pro mě je těžké se veselit.
00:32:39 -Neveselili jsme se všichni.
00:32:44 -Ale víte, nakonec jde jen o to, že ten milý lord Gillingham,
00:32:48 nebo támhle sir John, nebo vy...
00:32:52 Všichni žijete.
00:32:57 A můj syn zemřel.
00:33:10 SE SMÍCHEM JEDEN PŘES DRUHÉHO
00:33:21 -Anno!
00:33:24 Anno!
00:33:28 Jsi tak zabraná do hry, že nevíš, že paní Patmorová je nemocná?
00:33:33 -Co? Jak nemocná?
-Dost na to,
00:33:36 aby byl ten rámus nevhodný.
00:33:40 -No, já bych vyhrála.
-Ano, asi ano.
00:33:44 -Což je dobré znamení.
-Pro co?-Nestarejte se.
00:33:52 -Proč jsi teď takový? Jen jsem se bavila.
00:33:56 -Nechám vás.
-Prosím.
00:34:00 -Děkuju za tu hru, pane Gillinghame. Bylo to ohromné.
00:34:08 ZAKLEPÁNÍ
00:34:09 Jak je jí?
-Bude žít.
00:34:12 Asi to přivodila úzkost, panika kvůli všemu,
00:34:14 co se muselo udělat.
-A muselo se udělat hodně.
00:34:17 -Ano, ale nesmí vás to přemoct.
-Smím si poslechnout Dame Nellie?
00:34:21 -Myslím, že ano. Ale až odjedou, dejte si nohy nahoru.
00:34:25 -Měl byste zůstat na koncert.
-Nechci být přítěží,
00:34:28 ale nechtěl bych si to nechat ujít. Půjdu si dát tašku do auta.
00:34:35 -Opravdu nevím. Křik v jídelně služebnictva,
00:34:39 zpěvačka se baví s milostpánem a večeři vaří lokaj.
00:34:42 Do jak zvráceného světa jsme se dostali!
00:34:58 -Potřebuji něco, abych to přečkal, a vidím, že jste měl stejný nápad.
00:35:03 Je vám dobře?
-Ne.
00:35:06 Asi jsem vás zklamal.
-Co? Proč?
00:35:10 -Co Sybil zemřela, dovolili jste mi věřit, že jsem jeden z vás.
00:35:14 -Vy jste jeden z nás. Teď.
-Ne, nejsem.
00:35:18 Když jste mezi svými, tak ne.
-Tome, něco vás rozrušilo.
00:35:22 To vévodkyně? Jestli ta, nevěnoval bych tomu pozornost.
00:35:26 -Nemohla za to. Jen se snažila být milá. To já sám.
00:35:32 Já sem nepatřím, a těch pár dní mi to ukázalo.
00:35:35 -Nesouhlasím s tím, co říkáte.
00:35:38 A Cora určitě také nebude souhlasit.
00:35:41 Ale musíme jít, nebo bude mazec.
00:35:46 -Vy jste prostě jak malé děti.
00:35:50 OPERNÍ ÁRIE
00:36:06 ZAKAŠLÁNÍ
00:36:10 -(šeptem) Já se vytratím.
-Neřeknete proč?-Později.
00:36:30 -(šeptem) Snad jsem vás nezklamal.
-To určitě ne.
00:36:34 Pan Carson říkal, že to zhltli jako hladovci.
00:36:37 -Tohle dělat je můj sen, paní Patmorová.
00:36:41 -Krůček po krůčku.
00:36:51 -(šeptem) Trochu mě bolí hlava.
-Z toho zpívání?
00:36:56 -No, tím se to nezlepšuje. Asi z toho křiku při hře.
00:37:03 A děkuju, že nic neříkáš.
00:37:07 Skočím dolů a něco si vezmu.
00:37:15 -Nu, co říkáte?
00:37:21 -A teď jedna z mých nejmilejších.
00:37:24 "O Mio Bambino Caro" od Pucciniho z opery Gianni Schicchi.
00:37:29 A ráda bych ji věnovala lásce a milencům.
00:37:33 -To je úleva.
00:37:35 Já myslela, že nás čeká nějaká z těch hrozných německých písní.
00:37:39 Na Pucciniho je vždycky spolehnutí.
-Mám raději Bartóka.
00:37:43 -Opravdu?
00:37:51 -Straight do šestky.
00:37:57 -Flush.
00:38:02 -Já nechápu jak...
-Jak co?
00:38:04 -No tak, Sampsone. Snad se nechcete vyvléknout z placení?
00:38:09 -To jistě ne.
00:38:27 -Nedáte si něco silnějšího?
-Pan Carson
00:38:30 by vás s tím neměl vidět.
-Nechcete?
00:38:33 Asi je vám z toho taky špatně. Dospělá ženská
00:38:37 a vříská jako kočka nad ohněm.
00:38:40 -To je velmi ošklivé. Já si myslím, že má krásný hlas.
00:38:45 Nehloupněte, nechte mě projít.
-Připadá mi, že byste se
00:38:49 pro jednou pořádně pobavila. Chcete to?
00:38:54 -Já se chci vrátit nahoru.
-Neříkejte, že jste
00:38:58 s tím ubohým starým mrzákem šťastná.
00:39:01 -Když to musíte vědět. Jsem s ním velmi šťastná.
00:39:05 Teď mě nechte jít. Prosím.
-Možná jste zapomněla,
00:39:09 co vám chybí.
00:39:18 PROCÍTĚNÁ ÁRIE
00:39:47 ANNY TLUMENÝ KŘIK
00:39:55 HLASITÁ ÁRIE
00:40:10 -Říkám si, co dělá? Možná, že usnula.
00:40:14 -No, tady by se moc nevyspala, to je jisté.
00:40:44 -Myslím, že jsme vyrovnáni. Tak vás tu necháme.
00:40:54 -Mám za to, že vezmete úpis.
-Především vezmu všechny úpisy,
00:40:58 které jste tady nashromáždil. Na zbytek mi můžete poslat šek.
00:41:02 -Nevím jistě, jestli na to mám.
-Měl byste mít,
00:41:05 jinak řeknu lordu Granthamovi, jak jste vyhrával,
00:41:08 a v Londýně nebude klub, kam by vás pustili.
00:41:16 -Vezmete na zbytek dluhu potvrzení?
-Ano.
00:41:20 Nebylo by ve vašem zájmu mě popudit.
00:41:28 -Myslíte si, že jste svatý, co?
00:41:31 Jste jen podvodník, jako já.
-Vyhrál jsem nad falešným hráčem.
00:41:38 To člověka potěší.
00:41:44 -Jsem tak rád, že jste přišla.
-Já taky. Neměla jsem váhat.
00:41:49 Ale pocit viny nás všechny nutí dělat divné věci.
00:41:53 -Uh! No všechny ne. V mém životě pocit viny nehrál velkou roli.
00:41:59 -Ámen pravím. Děkuji.
00:42:04 -Myslím, že to je vaše.
00:42:09 -Á, to nemohu přijmout.
-Prosím.
00:42:13 Vyhrál jsem to na Sampsonovi férově.
00:42:16 -Férově, ano?
-No, prostě jsem vyhrál.
00:42:20 -Ale pak je to vaše.
-Ne, nechci to.
00:42:23 Copak není lepší ukončit návštěvu takhle?
00:42:26 -Jak to šlo?
-Pan Gregson mi zachránil krk.
00:42:30 Ale matce to neříkej.
00:42:33 -Jak jsi to proboha dokázal?
-Oživil jsem pochybné sklony
00:42:37 svého promarněného mládí.
00:42:41 -No, tak to bylo milé překvapení.
-Zažil jsem tu
00:42:44 plno milých překvapení. Nevíte, jak mě těší, že jsem přijel.
00:42:48 -Ano? Pak jsem taky potěšen.
00:43:06 -Co je to?
-Whisky.
00:43:09 -Bože, to je moc!
-Asi ji potřebujete.
00:43:18 -Vy mi rozumíte, že?
00:43:21 -Myslím, že ano.
00:43:27 -A je to za náma.
-Dobrou noc.-Ano.
00:43:30 -Ještě čerstvou kávu, pane Molesley.
00:43:35 -Zavřete.
-Bože!
00:43:38 -Zavřete.
00:43:40 Pomůžete mi? Najdete mi nějaké šaty?
00:43:44 -Samozřejmě, ale...
-Zašla byste potom k Lady Mary?
00:43:47 Řekněte, že jsem ulehla, že mě bolela hlava.
00:43:49 -S Lady Mary to zařídím, ale musím někomu říct...
00:43:52 -Ne, ne, ne!
-Ale panu Batesovi to musíš říct.
00:43:56 -Jemu už vůbec ne! Zabil by toho, co to udělal, a pak by ho pověsili!
00:44:00 -Ale jistě to...
-Je odsouzený zločinec!
00:44:03 Myslíte, že by ho podruhé ušetřili? Ne.
00:44:06 -Možná je tady ještě doktor.
-Poslouchejte! Potřebuju pomoct,
00:44:11 jinak bych vám to neřekla. Nikdo jiný to nesmí vědět.
00:44:15 Slibte mi to!
00:44:20 -Počkej tady. Přinesu vodu a hřeben.
00:44:24 A podívám se ti po nějakých těch šatech.
00:44:41 -Líbil se ti ten večer?
-Ano, docela ano.
00:44:46 -Nebyl to šok, muset si povídat s profesionální zpěvačkou?
00:44:50 -Vždycky chceš ukázat, jak jsem úzkoprsý. Ale líbila se mi.
00:44:54 -Protože ocenila tvé víno?
-Jsou i horší důvody.
00:44:58 -A udělal sis názor na pana Gregsona?
00:45:02 -Ano, po pravdě řečeno ano. Nevím jistě, co chce pro Edith,
00:45:06 ale svět se mění a já musím přiznat, že je slušný muž.
00:45:11 -Nebesa, ze Šavla se stal Pavel.
00:45:16 Co to způsobilo? Něco, co řekl?
-To přímo ne.
00:45:21 Ale zachoval se tak, že se projevil jako skutečný gentleman.
00:45:33 -(šeptem) Nespíte?
00:45:42 -Co se ti stalo?
-Zapíjela jsem prášek
00:45:45 a najednou se mi zamotala hlava, a asi jsem omdlela.
00:45:50 Myslím, že jsem při pádu narazila na dřez. Hloupé.
00:45:54 -Převlékla ses.
-Ano, dost se umazaly.
00:46:00 Namočila jsem je, ale asi je nezachráním.
00:46:04 Tyhle jsou od paní Hughesové.
-Dobrou noc, pane Batesi.
00:46:07 Paní Batesová. A děkuju, že jste se tady o mě postarali.
00:46:11 -Dobrou noc, pane Gillinghame.
-Dobrou, pane Gillinghame.
00:46:22 -Co se děje?
-Nic.
00:46:25 Jenom chci jít sama. To je všechno.
00:46:40 -Anno?
00:47:07 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2014
Na panství Downton se koná sešlost, jejímž vrcholem je vystoupení australské operní pěvkyně Nellie Melba, na kterou se sjede početná společnost. Jedním z přítomných je také lord Gillingham, který již dříve usiloval o Mary a nyní ji svou decentní pozorností přiměje na chvíli zapomenout na její trápení. Lady Edith na večer pozvala Michaela Gregsona, který usiluje o její ruku, a chce večera využít pro jeho seznámení se svým otcem. Jako ideální příležitost se jeví pokerová hra zorganizovaná dalším hostem, lordem Sampsonem, jemuž až podezřele dobře přicházejí karty. Zábava vysoké společnosti ale na druhou stranu připomene Tomovi Bransonovi jeho původ a sociální názory, které se přijetím do rodiny výrazně obrousily. Jeho zjitřených pocitů se rozhodne využít komorná Edna. Nejvíce ovšem osudy obyvatel Downtonu zatřese lokaj lorda Gillinghama.