Pletichy, romance a tužby členů aristokratické rodiny i jejich služebnictva v době velkých společenských proměn dvacátých let minulého století. Premiérová pokračování cenami ověnčeného britského kostýmního seriálu (2013). Hrají: H. Bonneville, M. Smithová, E. McGovernová, M. Dockeryová a další. Režie David Evans
00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:26 PANSTVÍ DOWNTON
00:00:32 -Dobré nebe! To je hezké. Je to od Gwen. Vdala se.
00:00:37 -Kdo je Gwen?
-Pracovala tu jako služebná.
00:00:40 Odešla dělat sekretářku. ZVONĚNÍ
00:00:42 -To je milostpaní, slečno Braithwaiteová.
00:00:46 Píše, že svatba byla v tichosti, protože jeho matka je nemocná,
00:00:49 ale doufá, že nám ho v pravý čas představí.
00:00:52 -Tak to je milé. Měli bychom poslat přání.
00:00:54 Nějaké koupím a všichni ho podepíšeme.
00:00:57 -Promiňte. Málem jsem zapomněla.
-Nic se nestalo.
00:01:01 Jak se vám to líbí? Už si všichni zvykli na vaše povýšení?
00:01:05 -Někteří.
-Ale všichni ne.
00:01:07 -To bude dobré. Nemusí mě každý milovat.
00:01:11 -Ani mě. Ale co na tom.
00:01:17 -Slečno Braithwaiteová.
00:01:19 Doufám, že dovolíte, ale smím vám dát radu?
00:01:22 -Do toho.
-Pan Barrow si vás nikdy nevšímal,
00:01:25 když jste byla služebná, ale teď bude.
00:01:28 Byla bych přátelská, ale držela bych si ho od těla.
00:01:32 -Měla bych jít.
00:01:40 -Co myslíte, že v tom je?
-Nemohu říci, Jamesi.
00:01:43 Je to adresováno Lady Mary, tak snad byste se potom mohl zeptat jí?
00:01:49 -Pane Carsone.
00:01:53 Víte, že tu krabici dodali z kanceláře zesnulého pana Crawleyho?
00:01:57 -Ano.-Měli bychom ji dát přímo Lady Mary?
00:02:00 Neměl by ji vidět nejdřív někdo jiný?
00:02:03 Kdyby v ní bylo něco, co by ji rozplakalo.
00:02:05 -Možná máte pravdu. Vezmu ji milostpánovi a ten rozhodne.
00:02:22 -Jářku, do Královského divadla v Yorku přijede Phillis Dareová.
00:02:26 "Slečna Dareová vystoupí v Dámě s růží,
00:02:28 což je úspěšný muzikál londýnské sezóny."
00:02:31 -Kdo je Phillis Dareová?
-Jen jedna ze sester Dareových.
00:02:34 Zena a Phillis Dareovy! Tady v Yorku
00:02:37 -Co se stalo s tou druhou?
-Vdala se za syna lorda Eshera
00:02:41 a skončila. -To se někdo má.
-Vážně jsi o nich neslyšela?
00:02:44 -A proč by? Já do divadla nechodím.
-Někdy jsi tam jistě byla.
00:02:47 -Ne. Nikdy.
-Ta utrácí peníze za lepší věci.
00:02:56 -Já ti nerozumím. Samozřejmě jí to musíš dát.
00:03:00 -Ale co když to nemá právní status? Nechci jí dávat naděje,
00:03:04 jen aby je zmařili.
-Roberte, Matthew měl v úmyslu
00:03:08 učinit Mary jedinou dědičkou. To pro ni bude znamenat hodně,
00:03:12 ať to je, nebo není zákonné. Nechápeš to?
00:03:16 -Ale je správné vyloučit George?
-Správné, nesprávné,
00:03:20 on to takhle chtěl. A pak, na tobě to nezáleží.
00:03:28 -Pošlu to Murraymu
-Mary si to musí přečíst,
00:03:32 než to někam pošleš. Nebo se snažíš skrýt před pravdou?
00:03:37 -Před jakou?
-Že bys měl panství
00:03:40 nejraději na starost sám a nedělil se o vládu s Mary.
00:03:45 -Nebuďte bláhová. Tímhle se to všechno vůbec nemění.
00:03:48 Ona se nebude chtít zapojit.
-Když mluvíš takhle,
00:03:52 jsem v pokušení zazvonit na chůvu a dát tě uložit ke spaní bez večeře.
00:04:00 -Na shledanou, pane Griggu.
-Děkuju, pane doktore.
00:04:04 -K tomu, aby se dal do pořádku, stačí placená práce.
00:04:08 -V dnešní době si těžko najde práci zdravý mladý muž,
00:04:11 natož chudák starý pan Grigg.
-Já vím. Děkuji.
00:04:15 Ale má to v rukou paní Crawleyová. Hádám, že jste věděla, co děláte,
00:04:20 když jste ho vzala sem.
-Paní Hughesová? Nepůjdete nahoru?
00:04:29 -Kvůli mně nevstávejte.
-Co nového o Charliem?
00:04:33 -Pan Carson má stále moc práce, ale přeje vám všechno nejlepší.
00:04:39 -Vážně?
00:04:41 Jak to přesně formuloval?
00:04:44 -No, řekl, abych vyřídila...
-On nic neřekl, že ne?
00:04:51 -Musíte to chápat. On nevzpomíná na dny,
00:04:54 kdy jste byli spolu, s nějakou velkou nostalgií.
00:04:59 -Myslí, že za vše můžu já. Ale nemůžu.
00:05:03 -Za co nemůžete?
-To je jedno.
00:05:07 Ale nemohl jsem za to.
00:05:11 -Dneska přijdou všichni, tak musíme roztáhnout večeři do dvou míst.
00:05:15 -Proč tak najednou? -Copak já vím? Tak povídej o Jimmym.
00:05:18 -Jen chci, aby Ivy věděla, že o ni nemá zájem. Hraje to,
00:05:22 protože ví, že mě to štve.
-Jak to můžeš vědět?
00:05:25 -No, dřív se kvůli ní netrápil, že ne? -Lidi názor mění!
00:05:29 -Doufáš?
00:05:31 -Myslela jsem, že ve vsi bude prodavač ryb, ale nepřijede.
00:05:34 Budu muset k Tuttleovi do Yorku.
-To můžu já. -Co?
00:05:38 -Jít do Yorku. Řeknete panu Carsonovi, a je to.
00:05:41 -Nevíme, jestli tě pustí.
-Když ho požádáte vy.
00:05:56 -Dobrý den, pane Molesley.
00:06:01 Jak se daří?
-Jak vidíte, moc dobře ne.
00:06:04 -Nesouhlasím. Je to práce.
-Ne. Ne ta, kterou dělám.
00:06:09 -Když počkáte, určitě se objeví něco lepšího.
00:06:12 -Čekal jsem a nic se neobjevilo. Od smrti pana Crawleyho
00:06:16 jsem nevydělal ani penny, dlužím peníze.
00:06:19 -Ano, ale jistě s otcem...
-Nechápete to? Já jsem v koncích!
00:06:25 Omlouvám se. Neměl jsem to říkat. Bylo to neomalené a namyšlené.
00:06:29 Prosím, odpusťte.
00:06:35 -Kolik dlužíte?
00:06:38 -Co na tom záleží? Patnáct, dvacet liber.
00:06:42 Víc než kdy pravděpodobně získám.
-Pane Molesley,
00:06:47 pomohlo by vám, kdybychom vám s panem Batesem půjčili?
00:06:52 -Kdy bych vám to splatil?
-Tak dali. Něco vám dáme, chcete?
00:06:58 Moc ne, ale něco.
-To bych nemohl přijmout.
00:07:03 Ale děkuji. Opravdu. Zcela upřímně.
-Tak do práce!
00:07:16 -Anna říkala, že mám přijít, než půjdu dolů.-Ano. Tedy...
00:07:21 Děkuji, Batesi. To bude všechno.
00:07:28 Víš, že jsem pozval babičku a Isobel na večeři?
00:07:32 -To nevím, ale...
-No, jde o to,
00:07:36 že je tu pro tebe dopis. Od Matthewa.-Co?
00:07:42 A kde byl?
-Schovaný v knize v kanceláři,
00:07:45 a tak ho přehlédli. Konečně si našli čas
00:07:48 sbalit jeho věci a ráno je sem přivezli.
00:07:58 -Kdo ho otevřel?
-Nebyl zapečetěný.
00:08:02 -Ale četl jste ho. Dřív než já!
-Ano.
00:08:04 Chtěl jsem ho poslat Murraymu, aby se na to podíval,
00:08:07 ale babička trvala na tom, že si ho máš přečíst.
00:08:09 -Babička ho taky četla? A co myslíte tím
00:08:12 "aby se na to podíval?"
-Jen čti. Pak to pochopíš.
00:08:25 -Bylo mi ho tak líto. Být takhle zadlužený je to nejhorší.
00:08:31 -Molesley nemá moc štěstí.
-Ale když nepřijme pomoc, tak...
00:08:36 Já nevím.
00:08:39 Vážně mě to zneklidňuje.
-To nemůžeme dopustit.
00:08:45 -Já to nechápu. Matthew přece jen nechal nějaké instrukce?
00:08:49 -Zanechal dopis.-Napsal ho, než jsme jeli do Skotska.
00:08:53 -No a kde byl?
-Ukrytý v knize.
00:08:56 Přivezli to teprve dnes.
00:09:02 -Papá, čtěte.
00:09:09 -"Má drahá Mary, ráno odjíždíme do Duneagle
00:09:12 a já jsem si náhle uvědomil, že jsem nikdy nesepsal závěť,
00:09:15 nebo něco takového, což je na právníka dosti chabé,
00:09:18 a když jsi těhotná, je to ještě nezodpovědnější."
00:09:21 -Hm, s tím bohužel musím souhlasit.
-"Provedu to řádně, až se vrátím,
00:09:24 a tohle roztrhám, než to kdy uvidíš.
00:09:28 Ale bude mi lehčeji, že jsem zapsal na papír, že si přeji,
00:09:31 abys ty byla má jediná dědička."
-Cože?
00:09:35 -"Nevím, jestli naše dítě bude chlapec nebo děvče, ale vím,
00:09:39 že jestli se mi něco stane, než sepíšu závěť, bude to dítě,
00:09:43 a ty budeš muset převzít vedení.
00:09:46 A nyní tohle podepíšu
00:09:50 a vyrazím domů na večeři s tebou. Je to krásné, krásné pomyšlení.
00:09:55 Matthew."
00:09:59 -Teď chápete, proč jsem to nechtěla číst.
00:10:02 -Ale jistě to musí platit. Nebo musejí být svědkové?
00:10:05 -Ale jsou tam svědkové. Dva z jeho klientů,
00:10:08 proto nikdo v kanceláři nevěděl, že to existuje.
00:10:10 -Tím je to dané.
-Nic není dané.
00:10:14 Proto jsem chtěl, aby to Murray nejdřív prověřil.
00:10:19 Ať Matthew zamýšlel cokoli, není to závěť.
00:10:26 -Vysvětlila jsem panu Carsonovi to s rybami
00:10:29 a on říká, že můžeš jít.
-Díky.
00:10:33 -Libru proti penny, že má nějakou fintu v rukávu.
00:10:36 -Jsi tak podezíravý.
-Je k Ivy tak milý ze dvou důvodů.
00:10:39 První je aby mě naštval, a na druhý se děsím pomyslet.
00:10:43 -A já mám svůj důvod, aby tohle bylo v jídelně před půlnocí.
00:10:50 -Vlastně ani nevím proč, ale jsem velmi ráda,
00:10:54 že Matthew dostal poslední slovo.
-Já také. Víc, než umím říct.
00:10:58 -Já věděla, že budem mít rozumný plán.
00:11:01 -Nejsem si jist, jak rozumné to je. Jestli je dopis platný,
00:11:04 panství bude muset platit dědickou daň dvakrát,
00:11:07 než se dostane k Georgeovi.
-Ale mezitím bude mít
00:11:10 veškeré výhody Maryiny účasti, nemyslíš?
00:11:13 -Doufám, že do toho půjdete.
-Chci právo na názor.
00:11:17 S tím budu spokojená.
-Právo na názor už přece máš.
00:11:21 -Ano? Dobře.
-Samozřejmě, že ano.
00:11:23 Vlastně je tu otázka využití prázdných farem
00:11:26 jako nových zdrojů příjmu. Rád bych věděl,
00:11:29 jaký na to máš názor?
-No, musela bych to promyslet.
00:11:32 -Na střídání plodin? Dobytek versus obilniny?
00:11:35 Nebo na celou tu věc s daněmi.
00:11:37 Je hodně věcí, ke kterým bych chtěl tvůj názor.
00:11:40 -Domnívám se, že se snažíte něco dokázat.
00:11:43 -Jen to, že místo ženy je doma.
-Ale ona ví hodně
00:11:46 o Matthewových plánech. To má pro mě cenu.
00:11:49 Paní Crawleyová? Co myslíte vy?
-Myslím, že jsem na straně Mary.
00:11:54 Pokud tu jsou dvě strany.
-Nejsou tu žádné strany. Vůbec ne.
00:11:57 Mám radost, když máte radost. Jen chci říct,
00:12:00 že máš před sebou práci. Tedy pokud se ukáže, že dopis je platný.
00:12:04 -Přičemž ty velice doufáš, že není.
00:12:11 -Co je to s vámi?
-Jsem pitomá, tak je to.
00:12:15 -Pane jo. Jak jste to dokázala?
00:12:19 -Zasnila jsem se. Nevím, co jsem dělala.
00:12:22 Ta bude zuřit.
00:12:25 -Ne, když uděláte, co řeknu. Pojďte.
00:12:29 -Mimochodem koupila jsi ten lístek pro Gwen?-Ano, proč?
00:12:33 -Asi by bylo hezké, kdyby to podepsali lidi ze vsi.
00:12:36 Bakewellovi, pan Molesley, a ostatní. Seženu je.
00:12:42 -Udivuješ mě.-Proč?
-Nevěděla jsem, že jsi tak družný.
00:12:47 -Proč bych měl být družný, když mám tebe?
00:12:52 -Napsala jste do Opery v Belfastu? To bylo odvážné.
00:12:57 -Psala jsem do velmi mnoha divadel, ale jenom ředitel Opery odepsal.
00:13:02 Potřebují vrátného u vchodu pro herce.
00:13:06 Jednoho vybrali, ale nechal toho. Žádají, aby to pan Grigg uvážil.
00:13:13 -Slyšela jsem o dopise pana Matthewa.
00:13:16 Doufám, že vás to příliš nerozrušilo.
00:13:20 -Po pravdě řečeno, byla to úleva.
00:13:24 Byla jsem tak šťastná, že ho konečně vyslyšeli.
00:13:28 Ale soudíc podle dnešní večeře,
00:13:31 může to být pro Lady Mary těžký úkol.
00:13:41 -Nechám si to na toaletním stolku.
00:13:43 Připomene mi, že Matthew je na mé straně.
00:13:47 -Všichni jsou na vaší straně.
-Papá mi dal u večeře
00:13:51 takový výprask.
-Váš otec vás má velmi rád.
00:13:58 -Taky je velmi rád, že má Downton zase pod svou kontrolou.
00:14:03 -O panu Matthewovi a změnách, co udělal, mluví pochvalně.
00:14:07 -Jistě to myslí doopravdy. Ale myslí, že to teď zvládne sám.
00:14:12 A otázka je jestli ano.
00:14:17 ZAKLEPÁNÍ
00:14:24 -Chtěla jste si půjčit pásek, slečno.
00:14:26 Lady Mary myslela, jestli by se některý nehodil.
00:14:28 -Děkuju. Vlastně jsem ráda, že jste tu. Chci se na něco zeptat.
00:14:37 Podívejte, co jsem dneska našla ve vsi.
00:14:41 Nemyslíte, že by to byla ohromná zábava?
00:14:44 -Ptala jste se milostpaní?
-Ta by mě tam nepustila.
00:14:47 Ještě tak s gardedámou. Ale Lady Edith bude v Londýně
00:14:51 a Lady Mary na to nemá náladu.
-Ale je to úplně vhodné?
00:14:54 Je to spíš pro služebnictvo a pomocníky z farem.
00:14:57 -No a? Budou tančit one-step, ne? Já ho cvičila a cvičila
00:15:03 a toužím ho zkusit. Tak doprovodíte mě?
00:15:07 Kdyby se na to přišlo, řeknu, že jste šla se mnou,
00:15:10 tak to bylo v pořádku.
-Ovšemže nemůžu, slečno,
00:15:14 když se nezeptám Lady Mary.
-Ale to by všechno zkazilo.
00:15:18 Musela by to říct Lady Granthamové. Prosím.
00:15:22 Vím, že ráda tancujete a pan Bates má hodně dobrých vlastností,
00:15:26 ale tanečník není.
-Ne, slečno, tanečník není.
00:15:31 Ale bohužel tohle je zcela vyloučeno.
00:15:37 -Ale jak se to stalo?-To bych raději neřekla, milostpaní.
00:15:41 -Vážně se zlobím. Tu mám nejraději.
-Já vím, milostpaní,
00:15:44 a je mi to velmi líto.
-Ale neřeknete, jak to bylo?
00:15:48 -Nemůžu.
-Dobře, Braithwaiteová.
00:15:51 Tak byste mi měla vybrat jinou.
00:16:10 -Co to děláte?
-Jen třídím nějaké staré papíry.
00:16:13 Nedíval jsem se na ně už léta.
-Proč se díváte teď?
00:16:17 -Nemám zvláštní důvod. Á, věděl jsem, že jsem to nevyhodil.
00:16:23 -Kdo to je?
-Jen přítelkyně. Z dříve.
00:16:28 -Jak jí říkali?
00:16:30 -Alice. Alice Nealová
-A vy jste ji měl rád.
00:16:35 -Ano, ale lidi vám to do života přinese a odnese, že?
00:16:42 Mám-li říci pravdu, chovala se ke mně ošklivě.
00:16:45 Ale co na tom záleží. Křičíme, lkáme a pláčeme,
00:16:49 ale nakonec musíme všichni umřít.
00:16:53 -No, to mě povzbudilo. Děkuji, teď půjdu zase pracovat.
00:17:02 -Milostivá paní, pan Bates.
00:17:07 -Batesi?
-Omlouvám, že ruším,
00:17:09 když jste zaneprázdněna, milostpaní.
00:17:12 Týká se to pana Molesleyho mladšího.
00:17:15 -Říkáte to, jako by byl řecký filozof.
00:17:17 -Postihly ho těžké časy a vím, že vy jste mu v minulosti pomohla.
00:17:23 -Žádáte mě, abych mu dala nějaké peníze?
00:17:26 -Žádám o peníze, ano. Ale je příliš hrdý, aby je přijal jako dar.
00:17:32 -Á, to je jiná.
-Ale myslím, že na něco přijdeme.
00:17:37 -Dobré ráno.
-Dobré ráno, milostpaní.
00:17:42 -Milostpán je v knihovně?
-Ano, je ale...
00:17:47 -Copak je?
00:17:49 -Slečna Braithwaiteová je velmi nešťastná.
00:17:52 -Má dobrý důvod.
-Ano.
00:17:54 Ale víte, nemohla vysvětlit, jak se to stalo,
00:17:59 protože nechtěla na nikoho ukázat.
-Na koho nechtěla ukázat?
00:18:03 -Uh, v tom to je, milostpaní. Ani já si netroufám.
00:18:07 Už takhle mám s panem Batesem dost problémů.
00:18:09 -Chcete říct, že za to může Bates?
-Ne, pan Bates osobně ne.
00:18:13 -Tak Anna? Proč by něco takového dělala?
00:18:16 -Pokud jde o to, kdo ví? Možná to byla nehoda.
00:18:20 Ale říká se, že nikdo nežárlí tak jako komorná.
00:18:24 -Coro, to jsi ty? Můžu se na něco zeptat?
00:18:32 -Kde je můj parfém?
-Tady, milostpaní.
00:18:36 Uh!
-Oh. To jsem to vyvedla!
00:18:40 -To já jsem nešikovná.
-Ne, to já. Sakra.
00:18:43 Teď bude pokoj vonět jako budoár coury.
00:18:47 -Já to uklidím.
00:18:50 Všechno se vylilo?
-Bohužel ano.
00:18:53 Znamená to cestu k panu Robertsovi. Tady poblíž to nikdo neprodává.
00:18:56 -Je to jen do Yorku. Mohla bych jít já.
00:19:00 Vlastně...
-Co je?
00:19:03 -Lady Rose mě žádala, abych jí dělala garde
00:19:06 na tanečním čaji v Yorku. Nechtěla se ptát milostpaní,
00:19:10 ale myslela, že by to prošlo, kdybych šla s ní.
00:19:13 -Co jste řekla?
-Že bez vašeho svolení bych nešla.
00:19:17 -No, pro dívku v jejím věku je to tu dost ospalé.
00:19:21 Jděte. Ale ať se nedostane do potíží.
00:19:28 -No tak. Vím, že Gwen by byla ráda.
-Nechápu proč.
00:19:33 Tak dobře jsem ji neznal.
-Ale podepsat to můžete.
00:19:42 A co kdybyste večer zašel? Dlouho jsme vás neviděli.
00:19:46 -Jste velice přátelský.
-Normálně nejsem?-Ne.
00:19:51 Nejste nezdvořilý, pane Batesi, to uznávám, ale přátelský nejste.
00:19:56 Jenom k Anně ovšem.
-No, tak se v budoucnu vynasnažím.
00:20:03 Večer přijďte.
00:20:09 -Pan Branson, milostpaní.
-Promiňte, jestli jdu pozdě.
00:20:12 Musel jsem ke...
-Nejdete pozdě.
00:20:16 Požádala jsem Bransona, aby přišel, protože mám nápad.
00:20:20 -Babi, musíte mu říkat Tom.
-Já myslela,
00:20:23 že zase můžu říkat Branson, když je teď správce.-Nemůžete.
00:20:26 -To je dobré.
-Ne, jsem poražena,
00:20:29 ale jaké já mám sympatie ke králi Knutovi?
00:20:33 -Tak co je to za nápad?
-No, Mary, buďto ty,
00:20:37 nebo tvůj malý syn vlastníte polovinu Downtonu.
00:20:42 Chci, abys mohla mluvit do jeho řízení. Přesně to potřebuješ.
00:20:47 -A včerejší večeře vás od toho plánu neodradila?
00:20:50 -Jo, tak právě o to jde. Chci, aby eh...-Tom.
00:20:54 -"Tom" byl tvůj, tvůj učitel.
-Cože?
00:20:59 -Vezměte Mary na ty své obchůzky. Ať pozná těžkosti farmářů.
00:21:07 Vysvětlete ty plodiny
00:21:11 a dobytek,
00:21:14 víte, ať chápe problémy, které panství má.
00:21:17 -A máme to dělat a neříkat o tom papá? Není to trochu podvod?
00:21:23 -V některém vztahu může být pravdy přespříliš.
00:21:30 -Paní Crawleyová.
00:21:36 Nečekali jsme vás.
00:21:38 Milostpaní obědvá s Lady Ingremovou,
00:21:41 milostpán je na procházce, Lady Mary je ve vdovském domě
00:21:44 a Lady Edith je v Londýně.
-Po pravdě řečeno,
00:21:47 já jsem přišla za vámi. Kvůli Charlesi Griggovi.
00:21:51 Víte, dostal práci v Opeře v Belfastu.
00:21:56 Tolik touží s vámi mluvit, než odjede.
00:21:59 -Potom ho čeká zklamání.
-Říká, že je rozhodnut
00:22:03 zanechat své nepoctivosti.
-Opravdu?
00:22:07 -Vím, že je v tom víc. Říkal, že vám způsobil velké neštěstí,
00:22:13 ale prý za to nemohl.
-Byl to vždycky lhář.
00:22:18 -Chápu.
00:22:23 Je to škoda nevyužít šance ukončit hádku.
00:22:26 Není to lepší, než nechat to hnisat?
00:22:28 -Nechci mluvit nepřístojně, paní Crawleyová, ale myslím, že uznáte,
00:22:32 že jakýkoli spor mezi panem Griggem a mnou je moje věc.
00:22:36 -Samozřejmě, že ano.
00:22:39 Promiňte.
00:22:47 Děkuji, Carsone. Hezký den.
00:23:00 -Mám udělat kávu?
-Ty jsi tak domácký.
00:23:04 -Ne, ani ne. Monk to všechno připraví. Já musím jen nalít vodu.
00:23:09 -Ne, vážně. Ve srovnání s papá jsi přímo kuchař. Opravdu.
00:23:13 Neumí dát vařit ani vodu. Kdyby sloužící odešli,
00:23:16 byl by nalezen v chodbě, mrtev, ruce vztažené, jak hledal kuchyň.
00:23:21 -Doufám, že ty umíš dát vařit vodu.
00:23:23 Život se mnou nebude takový, na jaký jsi zvyklá.
00:23:27 -Jak to pokračuje?
-Eh, dobře.
00:23:31 Aspoň můj právník si to myslí.
-Určitě to tak chceš?
00:23:35 Královská rodina otřásá národem tím, že přestali být Němci,
00:23:39 a ty to chceš přijmout. Nezáleží na tom,
00:23:42 že lidi tě budou nenávidět?
-Ty snad taky?
00:23:46 -Budu tě milovat víc než dřív.
-Tak je to v pořádku.
00:23:50 Jsem dost tvrdý. Možná mě nelze použít pro slávu Downtonu,
00:23:54 ale umím se o sebe postarat.
-Nechtěl bys Downton navštívit?
00:23:58 -Jak jsi na to přišla?
-No říkala jsem si,
00:24:01 když jsi skoro Němec a skoro rozvedený,
00:24:05 snad by tě rodina měla trochu poznat.
00:24:08 -Nebude to vyřízeno zítra. To nepředstírám.
00:24:11 -Neodbývej mě. Nejsi zvědavý na domov mého dětství?
00:24:17 -Jsem zvědavý na všechno, co se tě týká.
00:24:21 Ale moje situace by je vyděsila a to nechceme.
00:24:26 -Já vím. Mamá pořádá příští měsíc večírek. Co kdybys přijel?
00:24:31 Tak můžeš zapadnout a porozhlédnout se
00:24:34 a nikdo se nebude příliš vyptávat.
00:24:36 A mamá to přejde. Má tě ráda.
-Ale tvůj otec ne.
00:24:40 -Bude tě mít rád. Až tě pozná.
00:24:46 Teď musím do sebe hodit kávu a běžet,
00:24:50 když mám chytit vlak ve tři.
-A co kdybys zůstala?
00:25:01 -Ale řeknu tohle: Je stále těžší a těžší říkat "ne".
00:25:35 NENÍ SLYŠET
00:25:54 -Podívejte, sedneme si támhle.
-Nevím,
00:25:57 jestli bychom tu měly být, slečno. Nepřipadá mi to vhodné.
00:26:00 -Neříkejte mi slečno, ale Rose.
-Nemůžu.
00:26:04 -Tak mi neříkejte nijak.
00:26:09 -Vidíš, tam dole?
-A hele!
00:26:12 -Přání?
-No, je to taneční čaj.
00:26:15 Dáme si šálek čaje.
-Dobře. Čaj.
00:26:19 Ale do mého třeba něco speciálního.
-Jak je libo, slečno.
00:26:24 -Poslouchejte. To je one-step
00:26:29 Proč jsou tak pomalí?
00:26:33 -Vážně, slečno, nesmíte být tak nápadná.
00:26:36 -Proč ne? Zabírá to.
00:26:41 -Asi byste nešla tancovat?
-To by byl omyl.
00:26:46 Protože bych šla strašně ráda.
-Neměli bychom se představit?
00:26:50 -Jsem Sam Thawley. Těší mě.
-Já jsem Rose Smithová.
00:26:56 Dobrý den. Doufám, že to umíte.
00:26:59 -Máte kliku. Říkají mi "Lehkonohý".
00:27:07 -Dobrý den, Anno.
-Jimmy? Co tady děláte?
00:27:11 -Bral jsem něco pro paní Patmorovou. Smím prosit?
00:27:17 -Radši ano. Aby se snad Lady Rose nedostala do nesnází.
00:27:26 -Jsem pomocný zahradník u lorda Ellise. U Easingwoldu
00:27:30 A co vy?
-Já jsem na panství Downton.
00:27:33 -Aha. Co děláte? Vy jste komorná? Mluvíte dost nóbl.
00:27:38 -Ano? To mě moc těší. Já jsem výslovnost hodně cvičila.
00:27:43 -Á, povedlo se vám to. Mohli by vás brát za dámu,
00:27:46 natož za komornou.
-Já ještě nejsem komorná.
00:27:49 Anna je. Ta, co jsem tu s ní.
00:27:51 Ale říkám si, jestli jsem dost chytrá.-Ále,
00:27:54 nebudete věčně služebná. Asi se kolem vás točí dost farmářů.
00:27:59 -Neřekla bych.
-Nebo nechcete říct.
00:28:03 -Jamesi? Jak... jste nás našel?
-Viděl jsem vás přes náměstí.
00:28:08 -Rose chce jen říct, jak báječné je si vyjít.
00:28:10 -Napadlo mě, že mrknu, jak se tu baví.
00:28:13 -Baví se dobře, že ano, Same?
-Jo, když vás mám v náručí.
00:28:23 -Mám ráda ten výhled odsud.
-Když to tu znáte, tím líp.
00:28:28 Ten živý plot, nalevo od něj je Oakwoodská farma,
00:28:33 napravo hospodaříme my.
-Chceme převzít Oakwoodskou farmu?
00:28:38 -Ne. Oldsovi jsou dobří nájemci a pracanti.
00:28:43 -Hm.
00:28:47 -Jednu věc bychom měli probrat.
00:28:50 Vím, že vaše postavení není vyřešeno, ale stejně. -Mluvte.
00:28:54 -Dědické poplatky. Nezmění se, když budete dědička.
00:28:59 Pro vdovy není zvláštní úprava.
-To mě nepřekvapuje.
00:29:04 -Je to vážně divné, platit stejně velkou daň,
00:29:08 jako kdyby všechno nechal paní Tiggy-Winkleové o kus dál.
00:29:11 Ale tak to chodí.
00:29:14 -Tak co máme dělat?
00:29:18 -Váš otec myslí, že by měl prodat půdu
00:29:21 a splatit to najednou.
-Vy to nechcete?
00:29:24 -Chci vědět, co si myslíte.
00:29:42 -Mám dobré lístky pro sebe a Ivy.
-Abyste viděl Phillis Dareovou?
00:29:47 To vám nevěřím. -Ale ano. Stálo to balík, to zase jo.
00:29:52 -Ví to Ivy?
-Ještě ne.
00:29:56 -Kamaráde, dovolíš?
-Tancuju s ní já.
00:29:59 -Říkám, nech ji tancovat se mnou.
-Ne!
00:30:02 -Já s vámi nechci tancovat.
-Ani jste to nezkusila!
00:30:05 -Neříkejte, že jste se nakonec zamiloval. Ta bude ráda.
00:30:08 -Říkám, dej jí pokoj!
-O to tu jde.-No tak pojď!
00:30:14 -Same, je vám něco?
-Tak pojď!
00:30:17 -Nechte mě! Pusťte tu ruku!
00:30:21 Pusťte ho! Same! Pusťte! Pusťte! Same!
00:30:25 -Odveďte ji odsud!
-Nechte ho!
00:30:28 -Tak pojďte.-Jamesi! Teď nemůžu odejít,
00:30:31 když se pere, aby mě chránil!
-Ale můžete.
00:30:34 Nebo chcete, aby vás zatkli?
-Musíme ji odsud dostat. Rychle!
00:30:41 -Takže byste to udělal?
-Mohl bych.
00:30:44 -Pane Molesley, jste to vy? Pojďte dál a dejte si šálek čaje.
00:30:48 -Pan Bates myslel, že snad budu vítán.-A to taky jste.
00:30:52 Posaďte se. -Pane Molesley. Jsem rád, že jste tu.
00:30:57 Probíral jsem se odpoledne v psacím stole
00:31:00 a přišel jsem na ten náš dopis a jestli jste svolný,
00:31:07 rád bych to teď splatil.
-Jaký dopis?
00:31:10 -Půjčil jste mi peníze, když jsem přijel. Promiňte, že jsem to
00:31:13 nevrátil dřív, ale pravda je, že jsem bohužel zapomněl.
00:31:16 -Já si na to nevzpomínám.
-30 liber?! Vy tedy máte štěstí!
00:31:22 -To bude jistě nějaký omyl.
-Nepopřete, že je to váš podpis.
00:31:26 -Zcela jasně.
-Jaké to bylo v Yorku?
00:31:28 -To je jedno. Co se děje?
-Pan Bates si vzpomněl,
00:31:32 že dluží panu Molesleymu 30 liber.
-Co? -Ale ne...
00:31:35 -Tady jsou. A děkuju, že jste mi pomohl v nouzi.
00:31:40 No, musím jít. Mám ještě nějakou práci,
00:31:44 než přijde milostpán. Děkuju, pane Molesley.
00:31:51 -Pane Carsone, smím na slovíčko?
-Zajisté, Jamesi.
00:32:00 -Proč jsi to udělal?
00:32:03 -Snesla jsi tolik toho, co jsem nemohl změnit.
00:32:08 Tak když pro tebe můžu zlepšit i jen nepatrnou věc, udělám to.
00:32:12 -Ale jak jsi to dokázal?
-Vždyť ti to říkám pořád.
00:32:16 Vězení mě naučilo.
00:32:25 -Vzít ji do divadla?
-Mám odpoledne volno.
00:32:28 -Ale ona ne. A jak máme vědět, že chce jít?
00:32:31 -Bude chtít jít.
-Můžete jí volno přehodit.
00:32:35 -Já nevím. Stává se tady z toho holubník. Máme ten večer hosty?
00:32:41 -Já nevařím. Všichni večeří u Lady Lawsonové v Brough Hallu.
00:32:45 -Tak dobře. Ale nezdržíte se.
-Můžeš jí tu dobrou zprávu říct.
00:32:49 -Děkuju, pane Carsone.
00:32:56 -Doufám, že jí nezlomí srdce.
-Eh, všichni musíme mít jednou,
00:33:01 dvakrát zlomené srdce, než skončíme.
00:33:03 -To je pravda, paní Hughesová.
00:33:09 -Zvláštní pomyslet, že kdysi bylo divadlo součástí mého života.
00:33:14 -Vašeho a pana Grigga.
00:33:19 Víte, že bude pracovat v Belfastu?
-Slyšel jsem.
00:33:23 -Ráno odjíždí ze vsi. Vlakem v jedenáct.
00:33:27 -A co já s tím?
-Tak já vám to řeknu.
00:33:32 Je to otevřená rána.
00:33:35 Nevím proč, ale jedno vím:
00:33:39 Měl byste ji zašít a nechat zahojit.
00:33:49 -Omlouvám se, milostpane, neslyšel jsem gong.
00:33:51 -V pořádku, ještě se neozval. Doufal jsem, že tu budete.
00:33:55 Samozřejmě chápu, jak protivné musí Anně být, že se Edna vrátila
00:33:59 a najednou je vyšší komorná.
-Milostpane?
00:34:02 -Požádejte ji, ať to nepřehání.
-Promiňte, milostpane,
00:34:06 ale nerozumím tomu.
-Milostpaní si myslí,
00:34:09 že mezi Braithwaiteovou a Annou došlo k nějaké neshodě.
00:34:12 Že Anna byla trochu nepřátelská.
-O tom nic nevím.-Podívejte,
00:34:16 nechci z toho dělat problém. Jen žádám o trochu ohleduplnosti.
00:34:19 -A budete ji mít, milostpane.
-Dobře. Víc slyšet nepotřebuji.
00:34:23 ÚDER NA GONG Á, tak teď je gong.
00:34:29 -Nemůžu uvěřit, že mě pustíte. Myslíte to vážně?
00:34:32 -Ne, dělala jsem si legraci. Á, nebuď měkkota.
00:34:36 Řekla jsem, že můžeš jít, tak můžeš jít.
00:34:39 -V čem mám jít?-V šatech.
-Ale já nemám nic vhodného.
00:34:43 Když je to do divadla v Yorku.
-Není to Covent Garden. -Co?
00:34:47 -Ále, to nic. My už tě vypravíme. Teď přines tu petržel.
00:34:54 -Nevím, proč je tak natěšená. Je to jen mizerná hra.
00:35:04 -Je jí posedlý jako předtím.
-Uvidíme. Nic není tak nestálé
00:35:09 jako srdce mladého muže. Ať je to pro tebe
00:35:12 naděje i varování.
00:35:47 ZVONEK
-Já tam dojdu.
00:35:55 Ano?-Chci se zeptat, jestli bych mohl mluvit
00:35:58 se služebnou Rose.
-Se "služebnou Rose"?
00:36:00 -Se služkou Rose, co tu pracuje.
-Podívej, hochu...
00:36:03 -Já to vyřídím, pane Barrowe. Dobrý den, pane Thawley.
00:36:08 -No, já vás tu nechám.
00:36:11 -Musím vědět, že je v pořádku.
-Rose má teď dost práce.
00:36:15 Ale řeknu jí to.
-Já klidně počkám.
00:36:19 Můžu dál?
00:36:22 -Když tady počkáte, tak se po ní podívám.
00:36:30 -Anno? Co? O co jde?
00:36:33 -Ten, co jste s ním tancovala, Sam Thawley, je dole.
00:36:38 -Ale proč? Co tady chce?
-Prý se jde ujistit,
00:36:41 že jste v pořádku.
-A co jste s ním udělala?
00:36:45 -Nechala ho na dvoře, než se začne vyptávat jiných.
00:36:48 -Ale co mám říct? Co mám dělat?
00:36:53 -Pojďte se mnou. Mám nápad.
00:37:16 -To je od vás velmi laskavé.
-Musel jsem přijít.
00:37:20 Musel jsem vidět, že jste v pořádku po té rvačce.
00:37:26 -A to jsem. Díky vám.
-He.
00:37:30 -Nikdy jsem neviděla nic tak statečného,
00:37:33 jako když jste ho praštil.
-Pro vás bych udělal víc.
00:37:37 -To mi velice lichotí.
-Vodkuď jste?
00:37:41 Nemluvíte jako v Yorkshire.
-Opravdu? To protože
00:37:45 jsem v životě byla tak nějak na různých místech.
00:37:50 Na severu, na jihu, na východě, na západě
00:37:55 -Domov je místo, co mám nejraději.
-Co?
00:37:59 -To je jedna písnička.
00:38:02 -No ano, to asi je.
00:38:08 -Směl bych zase přijít?
-Tedy...
00:38:11 -Vím, že pro vás nejsem dost dobrej.
00:38:14 To já vidím. Ale jsem solidní chlap.
00:38:17 Zeptejte se správce u nás. Dá mi dobrý doporučení.
00:38:21 -To jistě. Ale je tu něco jiného. Pamatujete, jak jste se ptal,
00:38:26 jestli za mnou chodí někdo z místní farmářů?
00:38:30 -Jo.
-Tak v tom to je. Já...
00:38:33 Je tu jeden farmář a já nechtěla kazit to odpoledne
00:38:37 a mluvit o tom, ale jaksi jsem mu dala slovo.
00:38:43 -Tak jsem zas tam, kde jsem byl.
-Hm. Doufám, že chápete.
00:38:49 -Samozřejmě. Je to šťastlivec, co na to říct.
00:38:55 Hodně štěstí. Rád jsem vás poznal.
00:39:00 -Já vás taky.
-Hm.
00:39:05 -A pane Thawley, Same.
00:39:11 Až najdete nějakou
00:39:14 nějakou mnohem hezčí a lepší než jsem já,
00:39:18 bude mít velké štěstí.
00:39:34 -Co to?-Ani slovo a máte ve mně navždy přítele.
00:39:45 -Je lord Grantham v salónu?
-Ano, slečno.-Děkuji.
00:39:53 -Nakonec jsem pochopil, že ho to vlastně ani moc nezajímá!
00:39:57 -Á, tady je.-Drahoušku.
-Á, přijela jsi až teď?
00:40:04 -Čekali jsme věčnost u Petersborough. Vůbec nevím proč.
00:40:07 Mám se převléknout?
-Ne, neobtěžuj se. Jsme tu jen my.
00:40:10 -A kdo jsme, abychom vyžadovali zdvořilost?
00:40:12 -Nedělejte potíže, babi.
-Kde je Rose? Ztratila se?
00:40:17 -Promiňte, že jdu pozdě.
-Nevadí, nevadí.
00:40:23 Teď vás tu mám všechny a než sem přijde Carson, musím vám něco říct.
00:40:28 Dostal jsem dnes dopis od Murrayho. A...
00:40:31 Počkejte. Jen okamžik, než domluvím.
00:40:34 -Mám odejít, milostpane?
-Ne, taky to můžete slyšet.-Hm.
00:40:38 -Murray vzal Matthewův dopis k různým odborníkům
00:40:41 a jejich závěr je, že představuje "testamentární úmysl".
00:40:45 -Co to je?
-Znamená to, že pisatel zamýšlel,
00:40:49 aby dokument soužil jako závěť.
-Takže odkaz platí?-Ano.
00:40:53 Mary vlastní polovinu panství.
-To zní jako velmi dobrý závěr.
00:40:58 -A teď bychom měli jít večeřet, než paní Patmorová vybouchne.
00:41:04 -Dobrá zpráva, že babi?
00:41:07 -Nejdražší papá, doufám, že nejste příliš zklamaný.
00:41:10 -Eh, nebuď hloupá. Vůbec ne.
-Možná si můžeme všichni tři
00:41:13 zítra sednout a řádně to probrat?
-Ovšem.
00:41:16 Ale hlavní problém je jednoduchý. Daň.-No právě.
00:41:19 Tom říkal, že kvůli tomu chcete prodat pozemky.
00:41:22 -Obávám se, že jinak to nejde.
-Ano, ale já nesouhlasím.
00:41:27 Ale teď o tom nebudeme mluvit. Měli bychom jít za ostatními.
00:41:37 -Jestli jste ji k tomu navedl...
-K ničemu jsem ji nenaváděl.
00:41:42 Ale ji neumlčíte. Teď, když se do toho pustila.
00:41:46 Nemyslete si, že ano.
00:41:49 -Já nevím, co myslel.
-Musela jsi něco říct.
00:41:53 -Ale já jsem nic neřekla. Varovala jsem ji před panem Barrowem.
00:41:58 Ale na ni jsem nic nezkoušela.
-Můžu ti jen říct,
00:42:02 že se dokázala urazit.
-To nemohla.
00:42:12 -Pane Barrowe, co děláte tady dole? Šel byste nahoru
00:42:15 a pomohl mi podávat víno?!
-Promiňte, pane Carsone.
00:42:18 Už tam jdu.
00:42:34 -Co je k smíchu?
00:42:38 -Nic, pane Batesi. Vůbec nic.
00:43:41 -Dobrý den, Carsone.
00:43:44 -Doufám, že nepřekážím.
-Ani trochu. Pana Grigga znáte.
00:43:53 -Ahoj, Charlie. Jsi hodný, žes přišel.
00:44:05 -Těší mě to. Ale nejsem překvapená.
-Vy ne?
00:44:10 Protože já žasnu.
00:44:13 -Ale proč jsi o Alice vůbec nemluvil,
00:44:16 když jsme se viděli naposled? Před válkou?-K čemu by to bylo?
00:44:19 Před těmi lety si vybrala tebe a to byl konec. Proč o tom začínat?
00:44:24 -Protože to nebyl konec. Vybrala si mě, ale nevyšlo to.
00:44:28 Stejně už zemřela. Ale vůbec to nebyl konec.
00:44:35 -Nevěděl jsem, že zemřela.
-Je to pět let.
00:44:38 Rozešli jsme se dávno před tím,
00:44:41 ale navštěvoval jsem ji v nemocnici. Víš, co řekla?
00:44:45 Řekla: "Charlie Carson byl lepší chlap.
00:44:48 Mohla jsem ho milovat. Vlastně jsem ho milovala.
00:44:53 Ale byla jsem hloupá a neviděla to."
00:44:56 -Tohle řekla? Doopravdy?
-Že tě milovala?
00:45:01 Ano, to řekla. A chtěla, abych ti to vyřídil,
00:45:05 až tě uvidím. Tak prosím.
-Mohli jsme se o to pokusit, víš.
00:45:11 -Jen abys věděl, vybrala si ona. Já jsem ti ji nikdy nehodlal vzít.
00:45:16 -Nastupovat!
00:45:18 -Promiňte, že vás ruším, ale asi musíte nastoupit.
00:45:25 -Neumím vypovědět, jak jsem vděčný, paní Crawleyová.
00:45:27 -Hodně štěstí.
-Děkuju.
00:45:33 Už se asi neuvidíme, ale podáme si ruku?
00:45:38 Poznali jsme spolu štěstí i smůlu, to je pravda.
00:45:42 Ale jestli je to sbohem, rozejděme jako přátelé.
00:45:47 -Dobrá.
00:45:50 Měj se dobře.
-Nápodobně,
00:45:53 Charlie. PÍSKÁNÍ VÝPRAVČÍHO
00:46:05 -Paní Crawleyová, byl bych vděčný, kdybyste mi sdělila všechny výdaje,
00:46:10 které jste měla kvůli panu Griggovi během jeho pobytu u vás.
00:46:13 -Ale ne. To naprosto není nutné.
-Byl bych vám vděčný.
00:46:20 -Tak dobře, Carsone. Sdělím vám to.
00:46:24 -Přeji hezký den.
00:46:38 -Pane Carsone? Nepůjdeme spolu?
00:47:10 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2014
Nález dopisu, který Matthew napsal těsně před smrtí a kde jako svou výhradní dědičku stanovuje Mary, zamíchá plány sira Roberta na vedení panství. Hraběnka-vdova Violet svou vnučku motivuje, aby se za pomoci Toma Bransona seznámila s vedením panství a do záležitostí jeho správy se aktivně zapojila. Současně se Violet pokouší nenápadně pomoci také Molesleymu, který po Matthewově úmrtí přišel o práci a musí si nyní vydělávat jako nádeník. Mladá lady Rose, která na Downtonu pobývá, zatímco její rodiče jsou v Indii, přemluví Annu, aby ji doprovodila na taneční zábavu v Yorku, kde se za dramatických okolností sblíží s mužem mimo její společenskou třídu.