00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:26 PANSTVÍ DOWNTON
00:00:44 -Nějaké zprávy od Sybil?
-Přece jen nepřijede.
00:00:47 Prý si to nemůžou dovolit.
00:00:49 -Pane Travisi, můžeme pokročit, prosím?
00:00:52 -Mohu požádat, abyste znovu šli k oltáři?
00:00:55 Může se ten houf srovnat?
-To myslí mě.
00:00:59 -Připadá mi dost kruté, že starý Travis dělá všechnu práci,
00:01:03 ale slávu sklidí arcibiskup.
-To papá chtěl arcibiskupa.
00:01:07 Já bych se spokojila s Travisem.
-Hm.
00:01:10 -Opravdu sem Sybil nemůžeme dostat? Přijde mi to směšné.
00:01:13 -Právě naopak, je to úleva.
00:01:15 Branson je pro hrabství stále objektem intenzivního zájmu.
00:01:18 Pozveme ho sem, až připravíme služebnictvo
00:01:21 a vše proběhne decentně.
-Dělá problém, kde neexistuje.
00:01:25 Nikdo by se nedivil, že Branson přijel na svatbu.
00:01:29 -Život na venkově není tak plný vzruchu,
00:01:32 aby se lidé nezajímali o to, že hraběcí dcera utekla s šoférem.
00:01:35 -No, ale faktem zůstává, že se to stalo.
00:01:38 Musejí si na to zvyknout.
-Pane Travisi, jsme připraveni?
00:01:41 -Ano, už to bude, Vaše Milosti.
00:01:44 Můžeme? Prosím.
00:02:00 -Ten koláč přišel k chuti. Díky, paní Patmorová.
00:02:03 -Paní Hughesová a Anna připravují dům k pronajmutí?
00:02:06 -Takový je plán.
-Divím se, že Anna ten dům udržela.
00:02:10 Já myslel, že zisky z vraždy zkonfiskovali.
00:02:13 -Pan Bates byl moudrý a převedl ho na ni před soudem.
00:02:16 -Já bych to nedovolil, pane Carsone.
00:02:18 -Pak musíme být vděční, že jste nebyl předsedou soudu.
00:02:22 -Podle mě je to divné. Vzhledem k tomu, že je odsouzený vrah...
00:02:25 -Smím vám připomenout pane Barrowe, že v tomto domě je pan Bates
00:02:29 za neprávem odsouzeného, jenž žádá spravedlnost.
00:02:32 Máte-li s tím problém, doporučuji, abyste jedl na dvoře.
00:02:41 -Domnívám se, že souhlasíte s Robertem.
00:02:44 -Pak se nikoli poprvé domníváte špatně.
00:02:48 Rodina nikdy nesmí být tématem hovorů.
00:02:52 -Bohužel, kvůli Sybil jsou už Crawleyovi stálým tématem.
00:02:55 -Tím větší důvod. Jestliže ukážeme, že se umí chovat normálně,
00:03:00 brzy o něho ztratí zájem. A já zařídím, aby se choval normálně,
00:03:04 protože mu budu držet ruku na topení, dokud nezačne.
00:03:08 -Sice nemohu říct,
00:03:10 že bych ho znala nad rámec zdvořilostních pozdravů,
00:03:12 ale připadá mi jako zajímavý přírůstek do rodiny.
00:03:15 -Oh, a je to tady!
00:03:16 -A proč by měl být "normální", jak to nazýváte?
00:03:20 Já říkám, že by měl přijet a nenechat si nic líbit.
00:03:23 Mám ráda muže s pevným přesvědčením.
00:03:26 Myslím, že jim pošlu peníze.
-Prosím ne.
00:03:29 Robert to výslovně zakázal. Ten by zuřil.
00:03:33 -Ale tak zlé to nemůže... Zítra vás přijedu navštívit.
00:03:40 Ne, trvám na tom. Ano. Sbohem.
00:03:47 -Papá? Co se děje?
-Nic se neděje. Co by se dělo?
00:03:58 -Jak bylo v Londýně?
-Všechno je hotové,
00:04:01 ale bez pomoci bych to nedokázala.
-Už jste jedly?
00:04:05 -Něco jsme snědly ve vlaku.
-Stejně si sedněte a dejte si čaj.
00:04:09 -Zítra ráno začnu hned sestavovat konečný seznam na svatbu.
00:04:14 -V úterý mi přijdou poslední dodávky vína.
00:04:17 -Ale jak to zvládnete bez lokaje?
-Souhlasím.
00:04:20 Ale teď jsem neměl čas ho hledat.
-Dostala jsem dopis od sestry.
00:04:24 Ptá se po nějaké práci pro syna.
-Slečno OBrienová,
00:04:27 chystáme se pořádat svatbu vyšší společnosti.
00:04:30 Nemám čas na výcvik nějakých mladých nemotorů.
00:04:33 ZVONEK
00:04:35 Milostpaní zvoní.
00:04:44 -Ale nevím proč ne. Požádám milostpána, až...
00:04:48 Tady jsi, zeptám se hned.
-A na co?
00:04:50 -Carson potřebuje lokaje a OBrienová má uchazeče.
00:04:54 -Alfreda Newgenta, milostpane. Je pracovitý.
00:04:58 -Myslím, že to je perfektní. Roberte?
00:05:02 -Jak myslíš, má drahá. Musím jet zítra do Londýna.
00:05:05 Chci chytit ranní vlak.
-Copak tak náhle?
00:05:07 Chceš, aby připravili dům?
-Ne, budu se hned vracet.
00:05:11 -Proč tam jedeš?
-Tím tě nechci obtěžovat.
00:05:29 -Všechno tam je. Všechny zápisy.
00:05:32 -Kde jsi tu knihu našla?
-Za psacím stolem.
00:05:36 Odtáhly jsme ho při úklidu a byla tam.
00:05:39 Asi Věře spadla, nebo tak.
-A co mám udělat?
00:05:43 -Napsat poznámky u všech jmen. Blízký přítel, příbuzný,
00:05:47 spolupracovník, obchodník, a tak dál.
00:05:50 Já je pak opíšu a pošlu je s knihou panu Murraymu.
00:05:54 -Nemáš lepší práci?
-Nemám.
00:05:58 Raději práce pro tvé propuštění,
00:06:01 než večeře s králem v Buckinghamském paláci.
00:06:06 Co nového u tebe?
-Co asi tady nového?
00:06:11 Dostal jsem nového spoluvězně. Moc se mi nezamlouvá.
00:06:17 -No, pamatuj, co říkávala moje matka:
00:06:21 Nedělej si náhodně nepřátele.
00:06:24 Můžeš ty poznámky napsat do mé příští návštěvy?
00:06:30 -Nechápu, co z toho může být?
-Nejspíš nic.
00:06:34 A můj další nápad taky asi k ničemu nepovede.
00:06:37 Ani další a další. Ale jednou nás něco napadne
00:06:41 a my za tím půjdeme a důkazy proti tobě se rozpadnou.
00:06:47 -Nikdy nepochybuješ? Ani na minutku?
00:06:52 Nedivil bych se.
-Ne.
00:06:55 Tak jako o tom, že slunce vychází na východě.
00:07:04 -Na lokaje jste příliš vysoký. Lokaj by neměl mít přes šest stop.
00:07:09 -A záleží na tom? Ostatně on už byl přijat.
00:07:13 -A co jste dělal?
-Byl jsem číšník v hotelu,
00:07:16 po odchodu z armády, ale propouštěli.
00:07:19 -Myslím, že sehnat práci číšníka ukazuje iniciativu.
00:07:22 -Snad za sebe umí mluvit sám.
-Proč? Je u soudu?
00:07:27 Tohle není pohovor, že ne? Když tu práci už dostal.
00:07:31 -Ne, to není pohovor, slečno OBrienová, ale u soudu je.
00:07:35 A když se nepřizpůsobí našim pravidlům, bude shledán vinným.
00:07:37 -Chci se pokusit, pane Carsone.
-Pokud ano, dobře.
00:07:42 Jděte nahoru a ubytujte se.
00:07:44 Vaše teta vám, doufejme, najde dobře padnoucí livrej.
00:07:53 -Jen pro začátek. Abychom měli po líbánkách kde spát.
00:07:57 Proti tomu nic nemáš?
-Ne, je to od nich milé.
00:08:01 I když si asi nezvyknu vést tě do ložnice před tvým otcem.-Hm.
00:08:05 Po té úlevě, že se vezmeme, by mu nevadilo,
00:08:08 kdybys mě odnášel nahou.
-Pozor! Mohl bych to zkusit.
00:08:14 Nechci se stěhovat do Londýna, nebo tak.
00:08:17 Proti pravidlům se nevzpouzím.
-Jen zkoušíš jejich sílu.
00:08:20 -Chci, abychom se poznali, abychom se dověděli, kdo jsme,
00:08:25 a nikdo jiný u toho nebyl.
-Dům je dost velký.
00:08:29 -Je to krásný dům. Je to tvůj domov a chci, aby byl i můj.
00:08:35 Jenom ne teď.
00:08:46 -Chancery Lane.
-Ano, pane.
00:08:54 -Mluvil jsem s Frobisherem a Curranem,
00:08:57 a ježto jsem správce, kdyby to panství potřebovalo,
00:09:00 mysleli jsme, že bych vám to měl říct já.
00:09:02 -Říkáte to velice vážně.
-Vyjadřuji se špatně,
00:09:06 pokud myslíte, že to není vážné.
-Proč jsme investovali tolik?
00:09:13 -Lorde Granthame, to vy jste na tom trval.
00:09:15 Pokud si vzpomínáte, my jsme to nedoporučili.
00:09:18 -Ale válka všude znamenala obrovský rozvoj železnice.
00:09:21 Všechny předpovědi byly jisté.
00:09:24 Na akciích dráhy se mělo vydělat jmění.
00:09:26 -Mnozí vydělali, ale vaše hlavní investice,
00:09:28 která byla vskutku značná, byla do kanadské železnice Grand Trunk.
00:09:32 -Byla to hlavní železnice v britské Severní Americe, proboha!
00:09:36 Nebyl jsem to jen já. Všichni říkali, že nemůžeme tratit.
00:09:40 Pro panství jako Downton nadcházely těžké časy
00:09:43 a tahle investice by ho navěky zajistila.
00:09:46 -Charles Hays byl geniální prezident firmy,
00:09:49 a když zemřel, tak vedení ne...
00:09:52 Fakt je, že společnost se chystá vyhlásit bankrot
00:09:56 a železnici pohltí projekt "Kanadské národní železnice".
00:10:03 -Vážně mi chcete říct, že všechny peníze jsou pryč?
00:10:07 -Bohužel ano.
-Zásadní díl Cořina věna.
00:10:21 Já se nevzdám, Murrayi.
00:10:24 Obětoval jsem Downtonu příliš mnoho, abych se teď vzdal.
00:10:27 Odmítám být ten neúspěšný.
00:10:29 Ten hrabě, co upustil pochodeň a nechal plamen zhasnout.
00:10:33 -Velmi nerad konstatuji zřejmé,
00:10:36 ale když není dost peněz na provoz, musí Downton jít.
00:10:39 Pokud ho nerozdělíte a neprodáte kus po kuse.
00:10:42 -To bych nemohl. Povinnost stavím nad záchranu vlastní kůže.
00:10:48 Panství musí být hlavní zaměstnavatel
00:10:51 a zajistit dům, jinak nemá smysl. Nic z toho.
00:10:59 -Dobré jitro.
00:11:05 -Lady Edith!
00:11:13 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:11:15 -Co tady děláte?-Jedu k vlaku. Ale je moc brzy.-Á!
00:11:19 -Nesmím vás zdržovat.
-Stejně nic nedělám.
00:11:22 Chtěla jsem utéct z té svatební paniky.
00:11:25 -Nemáte svatby ráda?
-Nebuďte hloupý. Ovšemže mám.
00:11:29 Jen ty věčné řeči o šatech a květinách a jídle a hostech,
00:11:32 mohou být vysilující.
-Ano, svatby můžou člověku
00:11:36 připomínat jeho osamělost. Promiňte, že to říkám.
00:11:41 A jak to jde? Přijede vaše babička z New Yorku?
00:11:44 -Ó ano.
-A Sybil? Už je tady?
00:11:48 -Ona se sem vlastně nechystala, ale myslím, že přijede.
00:11:52 Mary dostala ráno dopis. Papá to ještě neví.
00:11:55 -Bude mít radost.
-To tedy doufám.
00:12:00 -Budete ve velkém domě, až se vrátíte z líbánek?
00:12:03 -Ne trvale. Na čas. Budeme tam, než se rozhodneme, kam jít.
00:12:09 Buď na panství, nebo do vsi.
-Sem ne?
00:12:12 -Ne.
00:12:14 Doufám, že se s paní Birdovou postaráte o paní Crawleyovou.
00:12:21 -Nevezmete mě s sebou, pane?
00:12:23 Budete přece potřebovat řádného komorníka, až se oženíte.
00:12:28 -Myslel jsem, že jste majordom, který vypomáhá jako komorník,
00:12:32 ne naopak.
-Rád bych byl komorníkem, pane.
00:12:35 Zvláště ve velkém domě.
-Ve velkém domě dlouho nebudeme.
00:12:39 A upřímně, Molesley, po svatbě chci žít prostěji.
00:12:44 A potom, matka na vás naprosto spoléhá.
00:12:49 -To je velice milé, pane. Děkuji.
00:12:54 -Asi jste vyčerpaný. Nebyl jste v Londýně víc než dvě hodiny.
00:12:58 -Zcela to stačilo.
-Mezitím přijel ten nový lokaj.
00:13:02 -Cože?
-Ano. Ráno dostal telegram
00:13:06 a hned sem přijel. Velmi nedočkavý. A velmi vysoký.
00:13:12 -Ale kdy se..? Nevadí.
00:13:18 Věděla jsi o novém lokaji?
-Ovšem. Už je tady.
00:13:23 -Proč mi to nikdo neřekl?
-Jak to myslíš?
00:13:26 Mluvili jsme o tom večer. U mě v pokoji.
00:13:29 -Tedy nikdo další se nesmí přijmout. Vůbec nikdo.
00:13:32 Než se to urovná.
-Co myslíš?
00:13:37 -Jak je to se svatbou? Asi to stojí jmění.
00:13:40 -Mary nikdy nechtěla mít levnou svatbu.
00:13:42 -Hm, ne. Nic se nesmí dělat levně.
00:13:48 -Jsem dost nervózní.-Nebuď. Jsi šikovný a máš dobrou vůli.
00:13:52 -Ale nemá praxi.
-Má pravdu.
00:13:55 -Nevšímej si ho. Jsi příjemný, Alfrede.
00:13:58 Nejsi nafoukaný jako Thomas. Budeš se líbit.
00:14:04 -Co je s tebou? -Mám toho dost! Slíbili mi povýšení.
00:14:07 Řekla, že přijmou pomocnici a já budu zástupce paní Patmorové.
00:14:11 -Jestli to slíbili, měla bys vypovědět služby.
00:14:14 -Jak to myslíš? Jít do stávky?
-Ale neříkej, že to máš ode mě.
00:14:22 -Ale co bylo v tom dopise?
-Jenom že Sybil přece jen přijede.
00:14:27 Bude tady ve středu, včas k večeři.
-A přijede sama?
00:14:29 -Nedělejte potíže, matko.
00:14:32 -Eh, smím to udělat?
-Jak si přejete, milostpaní.
00:14:37 -Vy jste skutečně tak vysoký?
-Ano, milostpaní.
00:14:42 -Myslela jsem, že snad chodíte na chůdách.
00:14:46 -Kdy přijede babička?
-Patnáctého dorazí do Liverpoolu,
00:14:50 takže den před svatbou.
00:14:51 -Tak se těším, že zase uvidím vaši matku.
00:14:54 Vždy když jsem s ní, připomene mi to přednosti Angličanů.
00:14:58 -Není Američanka?
-Přesně tak.
00:15:01 -Mohu si vzít sám?
-Á, vy taky, milostpane?
00:15:05 -Myslím, že uvidíte, že všichni to chceme "taky".
00:15:09 -Co to provádíte? Teď už nejste v hotelu!
00:15:15 -Vyučil jste se v hotelu?
-Ano, madam.
00:15:18 -Tak proto.
-To se bude hodit, že Carsone?
00:15:23 Už jste připraven na svatbu?
-Samozřejmě.
00:15:26 Carsonovo heslo je "Buď připraven".
00:15:29 -Obávám se, že zakladatel Skautu to ukradl.
00:15:32 -Ale máte dostatek lidí?
00:15:34 -Tedy, nebyl bych proti myšlence druhého lokaje, milostpaní.
00:15:39 -Nevím, jak vy ostatní, ale někdy si myslím, že je čas žít prostěji.
00:15:43 -Souhlasím. Mnoho ovcí, mnoho starostí.
00:15:46 -Vždycky jsem myslel, že máme volbu.-To neříkej.
00:15:50 Je naším úkolem dávat zaměstnání. Aristokrat bez sloužících
00:15:54 je zemi užitečný asi jako skleněné kladivo.
00:15:59 -Já věděl, že to přijde. Typické.
-Co je typické?
00:16:03 -Že skončím jako komorník pana Matthewa.
00:16:06 To jsem tak potřeboval.
-On to nepromyslel.
00:16:09 Je mi to líto, ale ne.
00:16:11 -Bojíte se o svou práci, pane Molesley?
00:16:13 -Já? Ách, dobré nebe! Ne, ne, ne.
00:16:16 Jsem nepostradatelný pro paní Crawleyovou.
00:16:18 Spoléhá na mě. Jak mi řekl, spoléhá.
00:16:21 -Ano. Všichni jsme nepostradatelní. Než nás vyhodí.
00:16:25 Jak to šlo?
00:16:27 -Alfreda to zmátlo. Myslel asi, že ho převezli do hotelu Metropol.
00:16:33 -Jen klid. To se naučíte.
-Doufám.
00:16:37 -Oh. Vy jste ještě tady, pane Molesley?
00:16:40 -Já vím. Jen jsem zašel na čaj a kus řeči. A přetáhl jsem to.
00:16:45 -Nesmysl. Co kdybyste se s námi najedl?
00:16:48 Ještě nejméně půl hodiny nepojedou.
-Ne, já raději půjdu.
00:16:52 Nechtěl bych, aby přijeli a já jim neotevřel.
00:16:55 -To jistě ne. Když jste nepostradatelný.
00:17:00 -A proč chce přijet sem? Proč to neřekne po telefonu?
00:17:03 -To já netuším.
00:17:05 -Když s tebou chce mluvit právník pana Swirea, asi ti něco odkázal.
00:17:09 -Pochybuji. To bych se dověděl dávno.
00:17:12 A vůbec, snad ne.
-Proč?
00:17:15 -Matthew, tak už pojď. Šofér tam umrzne a já taky.
00:17:22 -Těšíš se na svatbu?
-Co myslíš?
00:17:26 -Já se těším na všechno možné.
-Ať se nezačervenám.
00:17:31 -Matthew!
00:18:03 -Nejdražší papá!
00:18:07 Řekněte, vy jste poslal peníze? Řekněte, že ano.
00:18:11 -Jaké peníze?
00:18:13 -Dobrý den, Tome. Vítejte v Downtonu.
00:18:17 -Doufám, že jsem vítán, milostpaní.
-Ovšem.
00:18:21 Alfrede, vzal byste zavazadla pana Bransona?
00:18:25 -V knihovně je čaj.
-Děkuji.
00:18:38 -Dobrý den, pane Carsone.
00:18:49 -Viděla jsem odcházet pana Charkhama?
00:18:52 -Ano. Říkal, že ho mám omluvit. Zmeškal by vlak.
00:18:56 -Copak ti byl osobně říct?
-Nevím, kde začít.
00:19:00 V podstatě se zdá, že Reggie Swire si nepřál, aby se majetek dělil.
00:19:06 Když Lavinia zemřela, sepsal novou závěť
00:19:10 a seznam tří dědiců, z nichž já jsem byl třetí.
00:19:14 -Proč nedědil ten, kdo byl první?
-Zemřel před Reggiim.
00:19:19 Při té epidemii jako Lavinia. Ale nejdřív mysleli,
00:19:23 že druhého dědice, pana Cliva Pulbrooka,
00:19:26 bude snadné najít.
-Kolik peněz to představuje?
00:19:31 -Hodně. Obrovskou částku. Neměl jsem tušení.
00:19:35 Nečekal bych to, při tom, jak žil.
-Pan Pulbrook má štěstí.
00:19:41 -V tom to je.
00:19:43 Nedlouho před Reggieho smrtí odjel Pulbrook na východ, do Indie.
00:19:48 Měl tam nějaké čajové plantáže.
00:19:52 -A?
-Od té doby se neozval.
00:19:55 Pátrali po něm, vyslali agenta, aby navštívil jeho pozemky.
00:20:00 Ani stopa.
00:20:03 -Je mi líto. Já ne. To říkám rovnou.
00:20:06 -Tak musíte vy, pane Carsone.
-Já nebudu oblékat šoféra!
00:20:10 -Ale on už není šofér. A vůbec, nemusíte ho oblékat.
00:20:13 Jen dohlédnout, jestli má všechno, co potřebuje.
00:20:17 -Nejsem často na jedné straně s panem Barrowem, ale ne!
00:20:21 -Tak to musí dělat Alfred.
-Alfred!
00:20:23 Ten by nevěděl co dělat, jen snad vynést špinavé boty před dveře.
00:20:27 -Tak se to musí naučit.
00:20:34 -To je nějaká irská tradice?
-Co?
00:20:37 -Nepřevlékat se k večeři.
-Jistěže ne, babi.
00:20:40 -Mohla by být. První den plavby se také nepřevléká.
00:20:44 -Ne, milostpaní. Já nemám frak. Nemám ani smoking.
00:20:48 Vůbec bych je neužil.
-Tedy doufám, že máte žaket,
00:20:52 když jste přijel na svatbu.
-Ne. Bohužel nemám.
00:20:55 -My žijeme úplně jinak, papá.
-Zjevně.
00:21:00 -Dal byste to prosím níž, pane Carsone?
00:21:04 -Měli byste si koupit šaty pro Downton a nechat je tu.
00:21:07 Pak nemusíte balit, až přijedete.
-To je dobrý nápad.
00:21:10 -Je mi líto, ale nedokážu se změnit,
00:21:13 abych vás potěšil.
-Tím větší škoda.-Ale ne.
00:21:16 Proč byste se měl kvůli nám měnit?
-Jaký teď v Irsku panuje názor?
00:21:19 -Že je na dohled shození anglického jha.
00:21:22 -Souhlasíte s novým zákonem?
00:21:24 -Souhlasila byste, aby vaši zemi rozdělila cizí mocnost?
00:21:27 -Ale nepřiblíží to autonomii jižního Irska?
00:21:30 -Podle anglických podmínek a s anglickým králem.
00:21:33 -Monarchie je problém?
00:21:35 -Byla by pro vás problém vláda německého císaře?
00:21:40 -Carsone, co je vám?
-Byl jsem nešikovný, milostpane.
00:21:44 Omlouvám se.
00:21:46 -Je pravda, že irské zahrady jsou rozmanitější než naše?-Ano.
00:21:51 Vzpomínáte na ples Lady Dufferinové v Clandeboy?
00:21:55 Ty zahrady byly božské.
00:21:59 -Jsou proti němu zaujatí.
-To proto, že nic nevíš.
00:22:02 -A on nebyl nepřátelský? Urazil naši vlast, urazil krále.
00:22:06 Já myslím, že je zázrak, že se milostpán ovládl.
00:22:10 -Asi je to těžké, pane Carsone, tak tam sedět s lidmi,
00:22:14 které dříve vozil.
-Je to těžké, paní Hughesová.
00:22:20 Seďte, prosím.
-Můžeme pro vás něco udělat, pane?
00:22:26 -Jen jsem vás chtěl zajít pozdravit.
00:22:28 Nechci, abyste si mysleli, že se povyšuju. -To je milé.
00:22:33 -Doufám, že se máte s Lady Sybil dobře.
00:22:36 -Ano, děkuju. A sledovali jsme, co je s panem Batesem.
00:22:40 Mary nás informuje.
00:22:44 Ale nesmím rušit při večeři.
-Děkuji, že jste přišel.
00:22:55 -Zvykl si na nový život.
-"Mary nás informuje."
00:22:59 -No, on se s ní teď zná.
-Jak to s tím souvisí?
00:23:03 Milostpán by nikdy neřekl "Mary", když mluví se mnou. Nikdy!
00:23:07 Jestli chce hrát jejich hru, měl by se naučit jejich pravidla.
00:23:12 -Zítra pozveme sloužící nahoru, ať s námi povečeří.
00:23:16 Tím se všechno ulehčí.
00:23:18 -Musíš ho přimět, aby neříkal babičce "milostpaní". I mamá.
00:23:21 -Potřebuje něco, co nebude znít upjatě a vznešeně.
00:23:25 -"Lady Granthamová", ovšem. A mně může říkat "lorde Granthame".
00:23:31 -To vůbec nezní upjatě a vznešeně.
-Krůček po krůčku.
00:23:37 -Slyšel jsem, že jsi potkala lorda Strallena?
00:23:40 -Tak co chtěl ten právník? Předpokládám, že přijel.
00:23:43 -Ano. A je to dost složité. Ale s tou závětí jsi měla pravdu.
00:23:49 -Něco ti odkázal.
-Teď toho necháme.
00:23:53 Sedni si a povídej mi o příbuzných, kteří přijedou.
00:23:56 Chci si je urovnat v hlavě.
00:23:59 -Jdi spát, když máš hotovo.
-Půjdu spát, až já budu chtít.
00:24:03 -Co se ti stalo? Je tu místo tebe tvoje zlé dvojče?
00:24:07 -Chtěla bych vědět, kde je nová pomocnice.
00:24:09 Slíbila jste to. Mají nového lokaje.
00:24:11 Kde je pomocnice?
-Já vím a je mi to líto.
00:24:14 Ale mluvila jsem večer s panem Carsonem
00:24:17 a nikoho nového teď nepřijmou.
-Jenom lokaje.
00:24:19 -Já nevím, jak to pan Carson dokázal,
00:24:22 protože milostpán to důrazně zakázal.
00:24:25 Ale už seš zástupkyně a máš každý měsíc o 7 šilinků víc.
00:24:28 -Ale moje pozice se v závislosti s tím nezměnila.
00:24:31 -Pane jo! Ty jsi spolkla slovník?
00:24:37 -Když jsme v Dublinu, na ničem z toho nezáleží.
00:24:41 Připadá mi, že třídy a to všechno zmizí.
00:24:44 Jsem paní Bransonová a žijeme svůj život jako miliony jiných.
00:24:49 Ale tady cítí tu povýšenost, a to nesnáší.
00:24:53 -Ale nelituješ toho?
-Ne. Vůbec.
00:24:57 On je úžasný, báječný muž. Jen kdybyste ho znali.
00:25:02 -Drahoušku, my ho poznáme. Poznáme ho a oceníme, slibuji.
00:25:08 -Tak či tak. Měla bych jít nahoru,
00:25:12 podívat se, jestli není na sebevraždu.
00:25:15 -Hm.
-Dobrou noc.
00:25:17 -Mimochodem nevím, jestli ti mamá řekla:
00:25:21 zítra večer přijede celá Greyova rodina.
00:25:24 -Včetně Larryho? No nazdar!
-Radši Toma varuj.
00:25:29 Sybil, být tebou, neříkala bych papá, že jsi paní Bransonová.
00:25:40 -Kdo jsou ti Greyovi? Proč záleží na tom, že přijedou?
00:25:44 -Otec lord Merton, je Maryin kmotr, ale Larry Grey mě velmi chtěl.
00:25:49 Když jsme byli mladí.
-A tys chtěla jeho?
00:25:51 -Ne. Myslím, že ne. Popravdě si ani nevzpomínám.
00:25:56 -Tak v čem je problém?
-V ničem není problém.
00:26:01 Ale mohli bychom zajet do Riponu a sehnat frak. Máme ty peníze.
00:26:06 -Víc už z nich neutratím.
-Dobře.
00:26:12 Ale nemluv, prosím, pořád o Irsku.
00:26:16 Jen ti to všechno chci usnadnit.
-Mně, nebo sobě?
00:26:22 Nesmíš mě zklamat, Sybil. Teď, když jsme tady.
00:26:35 -Mám objednat auto?
-Když jsem odmítl odvoz s matkou,
00:26:39 nepotáhnu řidiče znovu ven.
-Hm.
00:26:41 -Půjdu pěšky.
-Může pršet.
00:26:44 -No tak zmoknu.
00:26:47 Pojď mě políbit.
00:26:53 -Tak když pana Pilboxe nenajdou, co s těmi penězi uděláš?
00:26:57 -Pulbrooka. A oni ho najdou.
-A co když ne?
00:27:04 -Pak rozhodnu co dělat.
00:27:07 Nebo my.
00:27:12 Nemůžu si je nechat.
-Ne. Samozřejmě.
00:27:19 -Proč jsi tak hodně investoval do jednoho podniku?
00:27:22 Nebylo to nerozumné? Přišli jsme o část mého jmění?
00:27:27 -O část?
00:27:31 O celé. Nebo téměř o celé.
00:27:42 -Ach, můj drahý.
00:27:50 To je pro tebe hrozné.
00:27:53 -Pro tebe to taky není dobré.
-O mě se neboj. Jsem Američanka.
00:27:57 Stačí mi kůň a zbraň.
-Ach, díky Bohu...
00:28:03 za tebe.
00:28:08 -A víš co? Jsem ráda, že slavíme tu svatbu.
00:28:14 Tak ať je to velký den.
00:28:19 Jestli je to náš poslední, ať je to nádherný poslední den
00:28:25 a potěšíme se z krásného domova
00:28:27 a z milých lidí, mezi kterými jsme žili.
00:28:43 -Trochu brzy na utápění starostí.
-Snad by bylo lepší,
00:28:47 kdybych bydlel v hospodě.
-To snad ne.
00:28:50 -Nepřežiju moc dalších večeří, jako tu včera.
00:28:53 -Neulehčujete jim to.
00:28:55 Myslíte, že zverbujete bratránka Roberta k Sinn Fein?
00:28:58 -Nevím, co to do mě vjelo. Vidím, jak si mě měří,
00:29:02 a vím, že mě tu nechtějí.
-Mě k nim nepočítejte. Ani Mary.
00:29:06 -Nebyla moc nadšená z představy švagra šoféra.
00:29:08 -Zapomeňte. Ona je pragmatik.
-Mohla by být i bojovník.
00:29:13 -Ale nebudem to pokoušet. Tak nechte toho a vraťte se.
00:29:17 Jsme švagři s ušlechtilými manželkami. Musíme držet spolu.
00:29:28 -Je tam všechno.
00:29:30 Přátelé, těch nebylo tak moc, obchodníci, známí...
00:29:35 Nechápu, co tím získáš.
00:29:37 -Nevěřím, že kdyby se Věra rozhodla zabít,
00:29:40 nikdy by se o tom živé duši nezmínila.
00:29:43 -Víme, že nenechala dopis. Kéž by ho nechala.
00:29:47 Ale jak víš, že je to sebevražda, a ne vražda?
00:29:50 -Vím, že ty jsi ji nezabil. A jaká je další možnost?
00:29:54 Vloupal se tam zloděj, upekl koláč s arzenikem a nutil ji ho sníst?
00:29:59 To není velmi pravděpodobné.
-Tak vidíš, proč mě odsoudili.
00:30:04 -Chci napsat každému v té knize, jestli neřekla,
00:30:08 či dej Bůh, nenapsala něco, co by naznačilo přání zemřít.
00:30:12 -Jak dlouho to potrvá?
-Proč? Ty někam odjíždíš?
00:30:21 -Měl jsem se dát na vaření. Pozoroval jsem je v kuchyních
00:30:24 a hned jsem to pochytil.
-Proč ses nedal?
00:30:26 -Pro muže je těžké dostat se nahoru.
00:30:29 Na každého Escoffiera či Monsieura Carema je tisíc poskoků,
00:30:32 kterým rozkazuje mrzutá ruměná stará ženská.
00:30:35 -O kom se to tu bavíte?
-Dobrý den, paní Patmorová.
00:30:38 Vůbec jsem si vás nevšimla.
-Zřejmě ne.
00:30:42 -Máma a teta myslely, že je lepší být majordomem, tak to zkouším.
00:30:46 -Asi máš pravdu. Taky bych radši dávala rozkazy.
00:30:49 -Mrzuté a ruměné staré ženské. Ano, víme.
00:30:56 -Tak. Tohle jste chtěla?
-Ano. Perfektní.
00:31:02 Mírně nové, ale ne moc odlišné.
00:31:05 Jestlipak si sir Anthony všimne.
00:31:11 Všichni si myslí, že je pro mě starý. Ale není.
00:31:14 Bates je starší než vy a jste šťastní jako hrdličky.
00:31:18 -Naše situace je stěží ideální, ale ano, jsme spolu velmi šťastni.
00:31:24 -Jenom na tom záleží. Jak jim pořád říkám.
00:31:34 -Na řeči nemám čas.
-Milostpán ještě nešel nahoru.
00:31:38 -No? O co jde?
-Doufala jsem,
00:31:42 že bys mohl pomoct Alfredovi s tím, jak to dělat.
00:31:45 -Myslíte jako lokaj?
-Jako komorník.
00:31:50 Stará se teď o pana Bransona.
00:31:52 I když se šofér snad může oblékat sám.
00:31:55 Mohl bys mu říct, co má vědět. Aby měl náskok.
00:31:58 -Proč? Co ten spěch?
00:32:00 -Víš, že pan Matthew odmítl pana Molesleyho.
00:32:03 -Hrome! Vy nechcete málo, co?
00:32:06 Pamatujete, čím já jsem si musel projít?
00:32:09 -Jistě. Byla jsem přece při tom.
00:32:12 -Ale Alfred musí udělat velký skok naráz, co?
00:32:16 Lituji, slečno OBrienová, nemyslím si totéž. Teď mě omluvte.
00:32:45 -Je to k vzteku, ale nemůžu nic dělat.
00:32:47 -Nesouhlasím. Je to ubohé.
00:32:49 Měl silou vůle vzdorovat nemoci a zkolabovat až druhý den.
00:32:53 Koho požádáš místo něj?
-Nevím jistě.-Oh, opravdu silné.
00:32:58 -Znám Sybil celý život. Tak si umíte představit,
00:33:01 jak jsem byl na vás zvědavý. Takový šok, že si vzala vás.
00:33:05 -Na rozdíl od koho? Že by vás?
00:33:09 -Víte, pro nás to, že si vás vzala, je jako by Downton opustila navždy.
00:33:17 Víte, co myslím?
-Vím přesně, co myslíte.
00:33:23 -Cestou sem ztratili váš kufr? Jak nesnesitelné.
00:33:28 -Ne, kufr je v pořádku. Děkuji. Stejně jako mé chování.
00:33:38 -Jak vidím, stále je oblečený jako pojišťovací agent.
00:33:42 -Ano. Je hezké mít tu někoho ze skutečného světa, že?
00:33:48 -Dobrý večer, mamá. Zlákám vás na jeden z nových koktejlů?
00:33:51 -Ne, ne. Myslím, že ne.
00:33:54 Vypadají příliš dráždivě na tak časnou hodinu,
00:33:56 co si myslíte vy, Carsone?
-Lépe vynechat, milostpaní.
00:34:00 -Taky myslím.
00:34:03 -Těší mě, že vás mohu přivítat, sire Anthony.
00:34:06 Chci se zeptat, jestli mohu nějak pomoct, ale asi nepotřebujete.
00:34:10 -Vůbec nepotřebuje pomoc, že ne? Nedovolí mi nic dělat.
00:34:14 -Nechci být na obtíž.
00:34:16 -Přijedete na svatbu?
-Ovšem!
00:34:20 -Tedy pokud o to stojíte.
-Ano. Stojím o to.
00:34:27 -Moc vám to sluší. Máte takový jiný účes.
00:34:32 Tedy u čerta!
-Copak je?
00:34:35 -Podává se večeře, milostpaní.
00:34:41 -Jak to jde?
-Strašně.
00:34:43 Pan Branson je opilý a Lady Sybil se to moc nelíbí.
00:34:46 Nerozumím tomu. Měl jeden koktejl.
00:34:49 -Možná pil před tím, než šel dolů, aby uklidnil nervy. -Hm.
00:34:54 -(opile) Ne. Nesouhlasím! A je mi jedno, kdo to ví!
00:34:58 Černohnědí tam mají obnovit pořádek, ano?
00:35:01 Proč rovnou nevyvraždí všechny obyvatele?
00:35:04 Pak by už nikdo ani necekl!
-Nedá se nějak umlčet?
00:35:06 -Kdybych věděl, jak ho zvládnout, vůbec by tady nebyl.
00:35:09 -Zajímáte se o irskou politiku, lorde Mertone?
00:35:11 -Právě jsem říkal, že myslím...
-Ten se zajímá o represi Irska.
00:35:15 Jako vy všichni!-Kamaráde, samozřejmě vám na tom hodně záleží.
00:35:18 -Ano, záleží na tom. Záleží na tom velice.
00:35:24 -Co je k smíchu?
-Nic.
00:35:26 Jen se mi líbí tahle názorná ukázka irské povahy.
00:35:30 -Tome, prosím. Nemusíme všechny unavovat.
00:35:34 -Proč? Co se děje? Copak nejsem dost zdvořilý?
00:35:39 -Počkejte! Tohle padá na vás, že?
-Nevím, co myslíte.
00:35:43 -Ale víte. Viděl jsem vás. Dal jste mu něco do pití, že?
00:35:47 Než jsme vešli.
-Že to není pravda, Larry?
00:35:51 -To bylo ale hnusné!
-Ale jdi, Edith! Nebuď malicherná.
00:35:55 Bývalas taková šprýmařka.
-Nevykrucujte se.
00:35:58 Poslouchejte. Pan Grey dal mému švagrovi něco,
00:36:01 aby vypadal jako opilý.
-Že by pití?
00:36:04 -Ne, pití ne. Nějaký hrozný prášek. Sybil, odveď ho nahoru.
00:36:07 -Ještě tohle mu chybělo.
-Tom byl obětí krutého žertu.
00:36:12 Jistě budete tak laskavi a zapomenete na to!
00:36:15 -Odpustit možná, zapomenout nikdy.
-Je to pravda, Larry?
00:36:19 -Nevím, proč se všichni tak rozčilujete.
00:36:21 Je to jen nemytý šoférský chasník, pokud jste zapomněli.
00:36:24 -Okamžitě zmlkněte, pane!
00:36:29 Omlouvám se za syna, pane Bransone. Upřímně.
00:36:33 Jen doufám, že se do svatby zotavíte.
00:36:36 -Taky v to doufám. Protože chci, aby byl můj svědek.
00:36:44 -Bravo! Správná řeč.
-Myslíte to vážně?
00:36:48 -Čestně?
-Už jsem vám říkal, my blázni,
00:36:51 co se ženíme s Crawleyovými, musíme držet spolu.
00:36:55 -Děkuji, Matthew. Moc děkuji.
00:37:00 -Bylo to od vás úžasné. Takhle Larryho Greye odhalit!
00:37:04 Zachránil jste situaci.
-To bych neřekl.
00:37:07 Zachránil to Matthew.
-Ne, to vy.
00:37:10 Doufám, že se uvidíme častěji, až bude po svatbě.
00:37:14 -Tedy...
-Vy byste nechtěl?
00:37:16 -Já bych byl velice rád. Mnohem víc, než bych asi měl.
00:37:21 -Edith, nech sira Anthonyho jet.
00:37:33 -Dobrou noc, papá.
00:37:42 -Tak, ti byli poslední. Kde jsou ostatní?
00:37:45 -Šli už spát.
-Edith taky. Měli bychom i my.
00:37:50 Páni! To bude mít hrabství o čem mluvit!
00:37:54 -Dobře, že Matthew projevil solidaritu.
00:37:57 -To si myslím. Solidaritu budeme rozhodně potřebovat.
00:38:03 -Kdy to řekneš děvčatům?
00:38:07 -Mary bych to asi měl říct hned.
-Ne. Před svatbou určitě ne.
00:38:11 -Musím. Nedohodli se, kde budou bydlet,
00:38:14 takže by byla chyba jim to neříct.
00:38:17 Pak to můžou o líbánkách probrat a rozhodnout se rozumněji.
00:38:22 Myslíš, že máme říct něco tvé matce, až přijede?
00:38:25 -Ne. Ta by vyhlásila státní smutek a zkazila by celý průběh svatby.
00:38:31 -Ještě, že nebyla u dnešního dramatu, pořád by o tom mluvila.
00:38:35 -Neboj se. Ta si přiveze dost svých dramat.-Hm.
00:38:45 -To ti nevyjde. A jestli nepřiznáš vinu, nepustěj tě, až přijde čas.
00:38:50 -Jak přiznat, co není pravda?
-Proč musíš bejt takovej farizej?
00:38:59 Jsi dost urážlivej, co?
00:39:02 -Nedotírej, Craigu.
-To je varování?
00:39:07 -Ano. To ano.
00:39:13 Varuju tě.
00:39:22 -S tím kloboukem nevím. Má být takhle nakřivo?
00:39:27 -Neposlouchej ji. Mně se líbí. Vůbec nic neměň.
00:39:30 -Anno?
-Myslím, že vypadáte krásně.
00:39:33 ZAKLEPÁNÍ
00:39:35 -Stát! Počkat! Kdo je to?
-Váš trpělivý papá.
00:39:39 -Myslím, že může dál.
00:39:44 -Na co je tohle?
-Na cestu. Jak to vypadá?
00:39:48 -Draze.-Dvojnásobek státního dluhu, myslím.
00:39:52 -Ale vím, že vám to nevadí.
00:39:55 -Můžeme být chvilku sami, abych Mary požehnal?
00:39:58 -To je milé. Kšá, všichni.
00:40:07 -Prosím. Požehnejte mi.
-Ovšem.
00:40:12 Ale nejdřív bych ti měl asi něco říct.
00:40:15 Chtěl jsem počkat, až se vrátíte, ale mám za to, že nemůžu...
00:40:20 -To zní trochu zlověstně.
00:40:27 -Dobrý den, pane Molesley. Mám se stavit u paní Crawleyové.
00:40:30 -Prosím, pane. Kdybyste mi ráčil dát klobouk a plášť, pane.
00:40:35 -Pojedete nahoru do domu přivítat "královnu ze Sáby"?
00:40:39 -Oh. Myslím, že ano. A vy?
-Ne. Já vzdám poctu při večeři.
00:40:44 -Vždycky jsem obdivovala, že paní Levinsonovou nezastraší
00:40:48 celá ta sestava v Downtonu.
00:40:50 -Dal se Napoleon zastrašit Bourbony?
00:40:55 -Pojďte dál, Tome.
00:40:58 Smím vám říkat "Tome"?
-Ovšem.
00:41:02 Dobrý den, milostpaní, tedy Lady Granthamová.
00:41:05 Jsem rád, že jste tady, protože se chci omluvit za včerejší večer.
00:41:10 -Není třeba. Víme, že za to nemůžete.
00:41:13 -Nebyl jste první opilý v jídelně, to vás tedy mohu ujistit.
00:41:18 -Jenom první republikán.
-Tak v tom máte pravdu.
00:41:23 -Proč jste se mnou chtěly mluvit?
-Požádaly jsme Molesleyho,
00:41:27 aby vytáhl Matthewův starý žaket. Věří, že ho dokáže upravit.
00:41:31 -Jste velmi laskavé, dámy. Ale víte, já ty obleky neschvaluji.
00:41:34 Beru je jako uniformu útisku a cítil bych se nepříjemně.
00:41:39 -Už jste skončil?
-Ano.
00:41:43 -Dobře. Odložte si, prosím, sako.
00:41:47 Molesley, pomozte mu.
-Kdybyste dovolil, pane.
00:41:56 -Neměl by si vzít nejdřív vestu?
-Co se tu děje?
00:42:01 -Nutí mě do žaketu.
-Nemá do toho co mluvit?
00:42:04 -Ne, nemá. A vy taky ne. Co říkáte, Molesley?
00:42:10 -Potřebuje to upravit.
-Mhm.
00:42:12 -Milostpaní. Tak přešiju knoflíky.
00:42:15 -Myslím, že ta ramena jsou divně.
-Hm....
00:42:44 -Ať je válka nebo mír, Downton pořád stojí
00:42:47 a pořád jsou v něm Crawleyovi.
00:42:50 Coro!
-Matko. Tak ráda vás vidím.
00:42:52 -Po tak dlouhé době. Roberte, vy mě nepolíbíte?
00:42:56 -S největším nadšením. Řekněte, odkud máte tohle?
00:43:01 -Najala jsem to v Liverpoolu. Proč?
00:43:03 -Já jen, jestli to není dar od vlády USA Británii,
00:43:07 aby se postavila na nohy.
00:43:09 -Carsone a paní Hughesová.
00:43:11 Svět pokročil, co jsme se viděli naposled.
00:43:13 -A my jsme pokročili s ním, madam.
-Vážně?
00:43:17 Představa, že Angličani vítají změnu, mi připadá tak zvláštní.
00:43:21 Paní Hughesová, to je má služebná Reedová.
00:43:24 Sybil, řekni mi všechno o přípravách na porod.
00:43:27 Ve Státech děláme tyhle věci o tolik lépe!
00:43:30 Edith, pořád žádný nápadník? No, no, nevadí.
00:43:34 Však dostaneš pár rad od moderní americké dívky.
00:43:38 Á, Mary, nejdražší Mary!
00:43:40 Tak. Řekneš mi všechno o svatebních přípravách
00:43:44 a já uvidím, jak je můžu vylepšit.
00:43:57 -Daisy, co je to s tebou?
-Paní Patmorová ví.
00:44:01 -Mám vám říct požadavky paní Levinsonové během pobytu?
00:44:04 -Ne, řekněte to jí.
-Oh, ano, slečno Reedová.
00:44:08 Co si přejete?
-Pro začátek bude třeba
00:44:11 každé ráno kozí mléko.
-Kozí mléko. Podívejme.
00:44:14 -A vodu jenom převařenou.
-Vážně?
00:44:16 -Tedy v Anglii.
-Neměla by tohle dělat Daisy?
00:44:19 -Mám vzít nahoru čaj.
-Za chvilku bude připravený.
00:44:25 -Žádné tuky, žádné kraby a nic z tykvovitých.
00:44:29 -Vysvětlete mi znovu,
00:44:32 jak jste vlastně s námi příbuzný, pane Crawley?
00:44:36 -Dost vzdáleně, obávám se.
00:44:39 Můj pra-pradědeček byl mladší syn třetího hraběte.
00:44:43 -Ale! Budu si to muset napsat, abych se v tom řádně vyznala.
00:44:47 -Podívejte se na naši stránku u Burka. Tam Matthewa najdete.
00:44:50 -Dobře. Protože já bych tak ráda pochopila,
00:44:53 proč on zdědí peníze mého nebožtíka muže.
00:44:56 -Já vím. Je to humorné, že?
-Každý nemá váš smysl pro humor.
00:45:01 -Ale teď na tom jistě nezáleží, když se budou brát.
00:45:04 -Vlastně bychom ho měli vyhnat, nebo to zítra přinese smůlu.
00:45:08 -Správně.
00:45:16 -Vy budete ten šofér, o kterém jsem tolik slyšela. -Ano, madam.
00:45:20 -Tom je teď žurnalista, babičko.
-Ale, ale!
00:45:24 Slyšela jsem na své straně světa o těch žurnálech.
00:45:27 Je velmi příjemné, že tu máte taky služby na celý den.
00:45:33 -To je dobré, mamá. Nemusíte nám dělat garde.
00:45:37 Pozítří už bude vše dovoleno.
-Teď jsem v rozpacích.
00:45:41 Pa, Matthew. Dobře se vyspěte.
00:45:50 -Kolik významných chvil historie Crawleyů ta hala viděla?
00:45:54 -A přijde mnoho dalších.
-To doufám.
00:45:59 Vlastně, co je s pátráním po panu Pumpkinovi?
00:46:04 Swireovu dědici? Dověděl ses něco?
-Ano. Charkham poslal telegram.
00:46:08 Vlastně ho tady mám.
00:46:17 -"Přesvědčivý důkaz o Pulbrookově smrti, stop. Vyšetřujeme datum."
00:46:23 Co to znamená?
-Pokud Pulbrook zemřel po Reggiem,
00:46:28 dostanou to jeho dědicové. Jestli zemřel dřív, tak já.
00:46:31 -To je absurdní! Jaké právo mají jeho dědicové?
00:46:35 -Jaké právo mám já? A popravdě, co se tím změní?
00:46:38 Nenechám si to, když to dostanu.
-Tedy budeš muset.
00:46:43 Protože se stalo něco dost hrozného.
00:46:47 Víš, papá zřejmě přišel o velkou část peněz.
00:46:53 Může ho to zruinovat. Můžeme přijít o Downton.
00:46:57 -To je mi líto.
00:47:00 Moc líto.
-Ano, ale nepochybně,
00:47:03 kdyby pan Pulbrook zemřel před Swirem, jsme zachráněni.
00:47:09 -Drahoušku, asi mi nerozumíš.
00:47:13 Reggie Swire mě dal do závěti, protože věřil,
00:47:16 že jsem jediná láska jeho dcery.
-To jsi byl.
00:47:19 -Ano, ale zlomil jsem Lavinii srdce a zemřela. On to nevěděl.
00:47:25 Jak bych si mohl dovolit mít zisk z její smrti?
00:47:29 A hodoval v bohatství, protože jsem jedné ženě vzal vůli žít?
00:47:35 -Takže jsi ochoten zničit nás, oplátkou za to, že jsi zničil ji?
00:47:38 -Drahoušku, prosím! Víš, že bych pro tuhle rodinu udělal cokoli!
00:47:42 -Cokoli, jenom nepomůžeš. A nezachráníš papá před tím,
00:47:46 aby dožil své dny v ponížení a smutku!
00:47:48 A co my? Co naše děti?
00:47:51 Bože, jak můžeš takhle zklamat?
-Mary, prosím.
00:47:54 -Ne! Nechápeš, co to znamená? Nechápeš, jak se tím všechno mění?
00:47:59 Znamená to, že nejsi na naší straně, Matthew.
00:48:02 Znamená to, že v hloubi duše, nejsi na naší straně!
00:48:25 -Jak vycházíš s tím novým společníkem?
00:48:28 -Nelíbí se mi, ale zatím si to nechávám pro sebe.
00:48:33 Tak kdo jde za družičky?
-Tohle tě přece nezajímá.
00:48:37 -Omyl. Je to náplň mých snů. Panika, že jídlo nebude hotové,
00:48:42 nebo šaty vyžehlené, nebo zbraň vyčištěná.
00:48:46 Víš, kam jedou na líbánky?
-Á, o tom chci mluvit.
00:48:50 Pár dní budou u Lady Rosamund v Londýně, aby si na sebe zvykli.
00:48:55 A pak pojedou na jih Francie.
00:48:59 Najmu za sebe v Londýně náhradu, a pak raději pojedu domů.
00:49:03 Lady Mary to nevadí. Já to zaplatím.
00:49:06 -Proč bys to dělala?
-Abych byla blíž u tebe.
00:49:10 -Copak nechápeš? Když jsem tady, musíš ty žít můj život, jako svůj.
00:49:15 Jeď do Francie, navštiv památky, přivez nám vzpomínky.
00:49:20 -Ale měsíc bych nebyla doma.
-A budeme mít o čem mluvit.
00:49:24 Jeď. Trvám na tom. Kvůli mně.
00:49:31 -Bála jsem se, že přijdu pozdě. Myslíte, že...
00:49:35 -Ha-ha-ha-ha. Violet. Ách!
00:49:42 Ale ne! Obávám se, že válka z nás obou udělala stařeny.
00:49:47 -Eh, to bych neřekla. Ale já nikdy nechodím na sluníčko.
00:49:52 Jak se vám po té době líbí Downton?
-Je v podstatě stejný.
00:49:56 Nejspíš až příliš stejný.
00:49:58 Ale zase nechci kazit všechnu tu radost tady.
00:50:01 -Ale, to vy přece nikdy?
00:50:04 -Řekněte, co si myslíte o mladém Lochinvarovi,
00:50:07 který tak obratně získal naši vnučku a naše peníze?-Ách!
00:50:10 -Schvalujete to?
-Ne tolik, jako vy, až ho poznáte.
00:50:15 -Hm. Jel se domů převléknout?
-Ale ne. Dnes už ho neuvidíme.
00:50:20 Ženich nikdy nepřijde k nevěstě večer před svatbou.
00:50:25 -Pro vás se nikdy nic nezmění, že ne?
00:50:28 Vybuchují revoluce a monarchie se řítí k zemi
00:50:31 a ženich stále nemůže večer před svatbou přijít k nevěstě.
00:50:34 -Vy, Američani, snad vůbec nechápete význam tradice.
00:50:39 -Ale ano. Jen nedovolíme, aby nás ovládala.
00:50:43 Historie a tradice dovedly Evropu ke světové válce.
00:50:47 Možná byste měli uvažovat, jak se z nich vymanit.
00:50:55 -Tady jste. Vidím, že jste přivítala babičku.
00:50:59 -Je jako poštovní holub. Pokaždé najde nějakou naši slabinu.
00:51:07 Hrozné!
00:51:09 -Ne, já to nebyl.
00:51:11 Někdo poslal Sybil a Tomovi peníze na lístky, aby mohli přijet.
00:51:15 -Záleží na tom, kdo to byl? Můžeme být na svatbě.
00:51:18 Chtěla bych, abyste to byl vy, papá. Ale nevadí.
00:51:22 Děkuji tomu, kdo to poslal.
-Tedy jsem ráda, že jste tady,
00:51:26 ale já jsem to taky nebyla. Bohužel.
00:51:29 -No, já miluju záhady. Kdo to mohl být?
00:51:31 -Hádám, že sestřenka Isobel. Ta se vždycky do všeho zapojí.
00:51:34 -Já se jí zeptám.
-Dobré nebe. Byla jsem to já.
00:51:41 -Vy? Ale nebylo to vaše písmo.
-Ne. Psala to Smidrová.
00:51:46 Jako všechny komorné žije pro intriky.
00:51:49 -Vy jste chtěla, abych přijel?
00:51:51 -Chtěla jsem, aby Sybil a její manžel
00:51:54 přijeli na Maryinu svatbu, ano.
-Proč to držet v tajnosti?
00:51:59 -To bylo hloupé, že?
-Dojalo mě to. Přiznávám.
00:52:03 -Jak demokratické! Až si říkám, že jsem se ve vás snad spletla.
00:52:08 -Jsem žena mnoha tváří.
00:52:11 Konečně Branson není... Totiž Tom...
00:52:15 Jste teď členem rodiny.
00:52:18 Zjistíte, že my, Crawleyovi, držíme spolu.
00:52:20 -Ne vždycky.
-Mary, copak je?
00:52:24 -(plačtivě) Ale nic. To jen...
00:52:28 -Ale Mary, dra...
00:52:34 -Á, tady máš. To je k tomuhle chodu všechno, co říkáš, Daisy?
00:52:41 -Je Daisy dobře, paní Patmorová?
-Ó ano. Je tak užitečná.
00:52:45 Tak myslím, že se podíváme na pudink, Daisy. Souhlasíš?
00:52:51 -To jsou nervy. V jisté chvíli před svatbou pláčou všechny.
00:52:54 -Ale o co se vlastně pohádali?
-Nevím jistě.
00:52:58 Vím, že ho obvinila, že není "na naší straně".
00:53:01 -Doufám, že se mýlí, jinak by to mohlo být vážné.
00:53:04 -Ovšemže je na naší straně. To je směšné. Já za ním zajdu.
00:53:08 -Ne. Půjdu já. Jsem jeho svědek, tak bych měl jít já.
00:53:12 -Cože?
-Vím, jaké je, přiženit se sem.
00:53:16 Nesrovnávám se s panem Crawleym, on je zase jiný outsider.
00:53:19 -Tedy, já těžko...
-Ale proč ne?
00:53:22 To on přijde o místo, když se svatba zruší.
00:53:29 -Já chápu, co děláte.
-Co dělám?
00:53:32 -Nereagujete na můj protest.
-Á, "nereagujete na můj protest".
00:53:37 Velmi elegantní, musím říct. S kýmpak jsi asi mluvila?
00:53:41 S Thomasem?
-No...
00:53:45 Tak mi dejte utěrku, budu utírat.
00:53:54 -Co když ty peníze nedostane?
-O ty peníze nejde.
00:53:57 Ale nezachrání papá, když by mohl.
00:54:01 -Nesmí zradit sám sebe.
-V tom to je.
00:54:05 On se staví nad nás ostatní, chápete?
00:54:10 -Já vidím, že je dobrý člověk, slečno. A ti nejsou jak autobusy.
00:54:15 Za deset minut tady nebude další.
00:54:29 -Zdá se to velké, ale velké to není.
00:54:33 -A když to přijde a ty peníze dostanu?
00:54:37 Nemůžu udělat, co chce.
00:54:40 -Zvláštní, že vedu spor o zděděné peníze a záchranu majetku,
00:54:44 když mé staré já by pod většinu z vás dalo bombu.
00:54:48 -Ale?
-Ale vy jste pro sebe stvořeni.
00:54:52 Věděl jsem to, co jsem byl v domě.
00:54:55 A nejdřív vás rozdělovalo tohle, pak zase tamto,
00:55:00 neriskujte to, prosím, potřetí. Řeknu vám tohle:
00:55:05 Nebudete šťastný s žádnou jinou, dokud bude Lady Mary na Zemi.
00:55:10 -Říkejte jí jen "Mary", prosím.
-Je jedno, jak jí říkám.
00:55:13 Vím, jak budu říkat vám, když si necháte tu šanci proklouznout.
00:55:19 ZAKLEPÁNÍ
00:55:31 -Jen na slovíčko.
-Ne. Jdi pryč. Nejsem oblečená.
00:55:36 Nemůžeš dál.
-Jedno slovo. Pojď ke dveřím.
00:55:39 -Prosím. Dejte mu tu šanci.
-Nebudu se dívat.
00:55:44 -Kdyby ano, bude to smůla.
-Jen kdybychom se měli brát.
00:55:48 -Což máme.
00:56:01 Má drahá, odmítám se hádat kvůli něčemu, co se nestalo
00:56:05 a nejspíš nestane.
-Tohle říká Anna.
00:56:09 -A má pravdu.
00:56:11 Má drahá, určitě se budeme hádat o peníze
00:56:15 a o Downton, o to, jak vychovávat děti,
00:56:19 o celou řadu dalších věcí...
-A neměli bychom to přijmout?
00:56:23 Matthew, přemýšlela jsem, a už se nezlobím, opravdu ne.
00:56:29 Ale když se neshodneme v něčem tak základním jako tohle,
00:56:33 pak neměli bychom být stateční a odstoupit teď?-Ne.
00:56:39 -Není to proto, že se to bojíš odvolat? Protože já ne.
00:56:42 -Ne. Je to kvůli něčemu, co řekl Tom.
00:56:50 Že bych nikdy nebyl šťastný s žádnou jinou,
00:56:53 dokud bys byla na Zemi, což je pravda.
00:56:57 A myslím, že ty cítíš to samé.
00:57:09 Smím tě políbit?
00:57:13 Potřebuju to. Strašně moc.
-Ne.
00:57:17 Podívat se na mě je smůla.
00:57:20 -Co když zavřu oči a ty taky?
00:57:27 -Dobře. Ale nepodváděj.
00:57:59 -Dobrou noc.
00:58:17 -Tak, jedu pro Matthewa.
-Vypadáte elegantně.
00:58:21 -To doufám. Necítím se zrovna ve své kůži.
00:58:26 -Bransone.
00:58:27 Eh, tedy Tome,
00:58:31 chci vám poděkovat za to, co jste včera udělal.
00:58:34 Jsem vám vděčný, opravdu.
-Jsou to silné osobnosti.
00:58:38 Řekl bych, že je před námi hodně bouchání dveřmi a křiků.
00:58:43 -Odpusťte, málem jsem se rozhorlil,
00:58:46 ale samozřejmě, máte právo takhle mluvit.
00:58:48 -Doufám, že to tak myslíte.
-Ano. Tak si pospěšte.
00:58:55 -Zeptala by ses, že? Kdybys chtěla, abych ti něco řekla.
00:58:59 Tedy, jistě víš...
-Víc, než jsi věděla ty.
00:59:03 Buď klidná. Teď nepotřebuju nic slyšet.
00:59:06 -Protože když se dva lidé milují, rozumíš, všechno...
00:59:12 je úžasná zábava.
-Pozor, mamá,
00:59:16 Anna z vás bude v šoku.
-Já už jsem vdaná žena, slečno.
00:59:21 -Měly bychom jet.
-A co Anna?
00:59:24 Jak se dostanete do kostela?
-Čekají na mě v kočáře.
00:59:26 Přijedu tam.
00:59:30 -Vím, že já jsem měla divokou svatbu na útěku,
00:59:34 a ty ji máš takovou, jakou chce každá.
00:59:37 Ale co je vzrušující, že tohle je úplně stejně romantické.
00:59:41 -Děkuju, že jsi vždycky byla tak milá.
00:59:50 -Láska a postavení v jednom hezkém balíčku. Kdo by žádal víc?
01:00:00 -Edith si nevšímej.
01:00:03 Tak, hodně, hodně štěstí, má krásná dcero.
01:00:22 -Teď máme velký automobil celý pro sebe.
01:00:25 -Páni!
-Představte si to!
01:00:27 Takže očekáváme, že se budete chovat docela jako dospělé.
01:00:31 Dokážete to, že?
01:00:33 -Máš všechno?
-Ano.
01:00:35 -Tak pojď. Pozor na šaty!
01:00:40 -Pusť mě.
-Usaďte se.
01:00:42 -V pořádku?
01:00:47 -Nedělejte nic, co bych nedělal já.
-Na shledanou.
01:00:50 -Na shledanou.
-Pá-pá.
01:01:05 -Máte všechno, co potřebujete?
-Ale ano. Tak už radši jděte
01:01:09 a dobře se bavte.
-Škoda, že nejdeme taky.
01:01:13 -A kdo by připravil jídlo, než se vrátí?
01:01:16 Ale jdi si pro kabát a vyprovodíme je.
01:01:22 -Dobrá, za chvilku se uvidíme.
01:01:26 -Mamá počkejte.
01:01:28 -Právě odjíždíme, milostpane. Jakmile přijde Anna.
01:01:31 -Aha.
-Přichází nevěsta!
01:02:01 -Co vy na to, Carsone?
01:02:05 -Velmi pěkné, slečno.
01:02:13 -Díky Bohu, že jste všechno urovnali. Měl jsem starost.
01:02:17 -Úplně urovnané to není, bohužel. Tak snadné to mít nebude.
01:02:21 -Ale jsi šťastná?
-Ano.
01:02:25 A co vy?
01:02:29 -Jsem tak šťastný, tak velmi šťastný,
01:02:33 že se mi snad rozskočí hruď.
01:02:54 -To je milé, že jste přijel. Pojďte za nás.
01:02:57 -Nemůžu. Nejsem příbuzný.
-Ale skoro jste.
01:03:02 -Dobré ráno.
-Dobré ráno, dobré ráno.
01:03:08 -Molesley.
01:03:10 Jsem vám velmi vděčný, že jste pana Bransona vypravil,
01:03:14 jak se patří. Oba jsme vděčni.
-To rozhodně.
01:03:17 -Děkuju, pane.
01:03:25 -Dnes můžeme být hrdi, paní Hughesová.
01:03:28 -Nevím, jestli jsem hrdá, ale jsem ráda, že vy jste šťastný.
01:03:33 -Příště ty, drahá. Uvidíš.
-Ano?
01:03:37 -Je tak povzbudivé vidět budoucnost před sebou.
01:03:41 -Pokud si vzpomínáte, nebude se vůbec podobat minulosti.
01:03:53 PROVOLÁVÁNÍ SLÁVY
01:04:36 -Zlomte vaz.
01:04:40 SVATEBNÍ POCHOD NA VARHANY
01:05:14 -Přišla jsi.
01:05:17 Popravdě, nebyl jsem si tím úplně jist.
01:05:20 -To ráda slyším. Nerada bych byla předvídatelná.
01:05:37 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2013
Jaro 1920. Downtonské sídlo žije rozruchem před svatbou. Matthew Crawley a lady Mary Crawleyová přes úvodní hašteření a všechny problémy konečně dali průchod svým citům a dospěli až před oltář. Obřad je zároveň záminkou pro to, aby se sešla celá rodina. Z Irska přijíždí také lady Sybil s manželem Tomem Bransonem, bývalým řidičem Crawleyových, jehož si navzdory protestům svého otce sira Roberta vzala. Aby napětí a dusna nebylo málo, přijíždí navíc Cořina prostořeká matka Martha Levinsonová, jejíž přítomnost vždy u anglické části rodiny vyvolává pozdvižení. Do toho lady Edith, prostřední z Crawleyových dcer, znovu nadbíhá siru Anthonymu Strallanovi, ačkoli ji všichni odrazují od vztahu s ním kvůli věkovému rozdílu mezi nimi a jeho válečnému zranění. Ale navzdory svatebnímu veselí se nad panstvím stahují mračna. Sir Robert se dozvídá, že zkrachoval jeden zahraniční podnik, do něhož investoval takové množství prostředků, že Downtonu hrozí nejen finanční nouze, ale dokonce i nutnost jeho prodeje.