Pletichy, romance a tužby členů aristokratické rodiny i jejich služebnictva na pozadí doby velkých změn před první světovou válkou. Cenami ověnčený britský kostýmní seriál (2010). Hrají: H. Bonneville, M. Smithová, E. McGovernová, M. Dockeryová a další. Režie Brian Percival
00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:26 PANSTVÍ DOWNTON
00:00:43 -Tady je to, pane Batesi. Přišlo to ráno.
00:00:46 -Říkali, že to přijde. Což není tak úplně totéž.
00:00:51 Dobrý den. Mohl jsem vám to poslat.
00:00:55 -No, já to radši udělám sama.
-Počkám venku.
00:01:04 -Jako obvykle?
-Ano!
00:01:15 Co to děláš?
00:01:19 -Když to musíš vědět, snažím se najít na skříni trochu místa,
00:01:23 abych si ulehčila život. Takže, co je v tom?
00:01:26 -V čem?
-V tom hrozném cestovním kufru,
00:01:30 co váží tunu. V tom!
-Nemůžeš to nechat být?
00:01:34 -Nemůžu. A řekneš mi to hned.
00:01:41 -Něco zajímavého?
-Nijak zvlášť.
00:01:45 Je to od Evelyna Nappiera.
00:01:47 Poznala jste ho v listopadu s Delderfieldovými
00:01:50 na dostizích v Doncasteru.
-To je syn lorda Branksoma?
00:01:53 -Ano.-Máš ho ráda?
-Nemám ho nerada.
00:01:57 -A o čem píše?
-Jenom tak.
00:01:59 Příští týden jede do Yorku a Einesty.
00:02:02 Sraz na hony je v Downtonu chce na čaj, když tu bude.
00:02:05 -Kde bude bydlet? U přátel?
00:02:07 -Píše, že našel hospodu, kde zajišťují hony.
00:02:10 -To můžeme napravit. Musí přijít sem.
00:02:13 Může sem předem poslat koně, jestli chce.
00:02:15 -Bude vědět, proč ho zveme.
-Netuším, co myslíš.
00:02:18 Jeho matka je moje přítelkyně, ten nápad ji potěší.
00:02:21 -Příliš ji nepotěší. Zemřela.
-Tím spíš je tu důvod.
00:02:27 Můžeš taky napsat lístek a přidat ho k mému.
00:02:33 -Mám mu napsat o tvém přátelství s jeho zesnulou matkou?
00:02:36 -Jsem si jista,
00:02:38 že právě ty umíš napsat dopis mladému muži bez mé pomoci.
00:02:42 -Kolik to stálo?
-Všechny moje úspory. Teda skoro.
00:02:47 -A tohle je ten záhadný ctitel?
00:02:51 -Studuju korespondenční kurz psaní na stroji a těsnopisu.
00:02:56 To bylo v těch obálkách.
-A jde ti to?
00:03:00 -Ano, dobře. Doopravdy.
00:03:07 -Milostivá paní chce tu světle hnědou sukni, co lady Mary nenosí.
00:03:10 Švadlena ji přešije pro lady Sybil, ale já ji nemůžu najít.
00:03:13 -Za chvilku přijdu.
-Čekají na to.
00:03:16 -Minutku. Jen si převléknu čepec a zástěru.
00:03:27 Řekla jsi to někomu? Co říkali rodiče?
00:03:31 -Nemůžu to říct, než najdu práci. Táta řekne, že jsem blázen,
00:03:35 když jdu z dobrého místa. A máma, že ze sebe dělám něco lepšího.
00:03:39 Ale já si to nemyslím.
-Já taky ne.
00:03:43 -To není moje aktivita. Celé je to dílo Mary.
00:03:46 Ale myslím, že bychom to měli podporovat.
00:03:49 -Branksome je nudný patron, ale na tom asi nezáleží.
00:03:51 -Víš, že mu zemřela žena?
-Ten mluví jen o dostizích.
00:03:54 -Cora má pravdu. Mary si Matthewa Crawleyho nevezme,
00:03:59 tak bychom ji měli zaopatřit, než nám růžička úplně odkvete.
00:04:04 -Jak je to starý rod?
-Starší než váš, domnívám se.
00:04:08 -Dost starý.
-A je tam hodně peněz.
00:04:11 -Skutečně?
-Hm.
00:04:13 -Mamá, už jste si ho vyhledala v plemenných knihách
00:04:15 a poptala se po jeho jmění? Netvařte se, že ne.
00:04:18 Bojíte se, že budete jako Američanka, promluvíte-li narovinu?
00:04:21 -Pochybuji, že by na to došlo.
-Mám zazvonit o čaj?
00:04:24 -Ne, pro mě ne. V pět mám schůzku s Crippsem. Přijdu k večeři.
00:04:30 -Nezdá se, že vás to těší.
-Těší mě to.
00:04:34 Není to úžasné, ale těší mě to.
-Takže?
00:04:37 -Nechci jen, aby Robert ten sňatek využil jako záminku
00:04:41 proč přestat bojovat o Maryino dědictví.
00:04:44 -Tím se nic nezmění. Myslím, že nemá ani ten nejmenší úmysl
00:04:48 bojovat už takhle. Cena za záchranu Downtonu
00:04:51 je přijmout Matthewa Crawleyho jako jeho dědice.
00:04:54 -A co vy?
-Nemám Matthewa nerada.
00:04:58 Vlastně ho spíš obdivuji.
-Je to dostatečný důvod,
00:05:02 abyste mu dala své peníze?
-Ovšemže ne.
00:05:05 -Pak se nemáme o čem bavit. Dáme si ten čaj, nebo ne?
00:05:13 -Kdybych mohl svezl bych vás.
-Vlastně jsem na cestě za vámi.
00:05:19 -A v pravou chvíli. Teď jsem přijel vlakem.
00:05:23 -Onehdy u té večeře říkala sestřenka Isobel,
00:05:27 že chcete vidět nějaké místní kostely.
00:05:29 -Má pravdu, chci. Celkově chci hrabství víc poznat,
00:05:33 když tu mám žít.
-No, napadlo mě,
00:05:36 že vám ukážu pár těch bližších. Mohli bychom připravit piknik
00:05:40 a udělat z toho výlet.
-To je laskavé.
00:05:43 -Nesmysl, budu ráda. Už velmi dlouho jsem nebyla na výletě.
00:05:48 -Musí to být v sobotu. V kostele je v neděli provoz a v týdnu pracuji.
00:05:52 -Tak tedy v sobotu. Řeknu Lynchovi,
00:05:55 aby připravil dvoukolový kočár a stavím se pro vás kolem jedenácté.
00:06:04 -Jak to funguje?
-To je snadné.
00:06:07 Stiskneš písmena a otisknou se na papír. Hm?
00:06:11 -Ustupte prosím.
00:06:15 -Je to nepřístojné, že to schovávaly.
00:06:18 -Kde je teď Gwen?
-Končí s Annou přípravu jídelny.
00:06:23 -Tak počkám.
00:06:25 -S veškerou úctou, pane Carsone, Gwen spadá do mé pravomoci.
00:06:28 -To zajisté ano, paní Hughesová, a nemám v úmyslu
00:06:32 osobovat si vaši pravomoc. Já tomu jenom chci přijít na kloub.
00:06:35 -Proč by Gwen neměla mít psací stroj, když ho chce?
00:06:37 -Hleď si svého.
-Co to tady dělá?
00:06:40 -Á, Gwen, pojď dál.
-Proč je to tady?
00:06:43 Kdo byl v mém pokoji? Neměl na to právo!
00:06:46 -Podívej se! Tak za prvé: žádný pokoj v tomhle domě ti nepatří,
00:06:50 a za druhé já mám dbát o tvé dobro a to mi dává plné právo.
00:06:55 -Vaše dílo, co?
-My chceme jen vědět,
00:06:57 co chce Gwen s tím psacím strojem a proč má pocit,
00:07:00 že to musí být tajemství?
-Ona chce mít soukromí,
00:07:03 ne tajemství. V tom je rozdíl.
-Amen.
00:07:06 -Nemám se za co stydět. Koupila jsem psací stroj
00:07:09 a studuji korespondenční kurz těsnopisu.
00:07:12 Nevím, že by něco z toho bylo nezákonné.
00:07:15 -A řekneš nám proč? Pokud možno už ne tak drzým tónem?
00:07:22 -Protože chci odejít ze služby. Já chci být sekretářka.
00:07:30 -Ty chceš odejít ze služby?
-A co je na službě špatného?
00:07:33 -Není na tom nic špatného. A není nic špatného
00:07:36 ani na opravování cest. Ale já chci dělat něco jiného.
00:07:40 -Nejspíš bych ti měl připomenout, že mnoho dívek by rádo
00:07:43 získalo místo v tomhle domě.
-Až odejdu, bude mě těšit pomyšlení
00:07:47 že jedna z nich zaujme moje místo.
-Proč si myslíš, že budeme čekat?
00:07:50 -Vy tu přijímáte a propouštíte, slečno OBrienová?
00:07:53 Já myslela, že pan Carson a paní Hughesová.
00:07:56 -To už stačí. Jdu dát znamení k oblékání na večeři
00:07:59 a o tomhle dnes večer už mluvit nebudeme.
00:08:01 -Smím si ten stroj zase vzít?
-Tak dobře.
00:08:04 Ale kéž bych měl jistotu že víš, co děláš.
00:08:08 -Daisy! Co je s tebou?
00:08:11 Řekla jsem, že si smíš jít pro vodu, ne na výlet po Nilu.
00:08:16 -Které kostely mu ukážete?
-Nemůžu se rozhodnout.
00:08:21 Možná, že Kirby. Nebo třeba Easingwold.
00:08:24 -Nemyslíš, že jsi trochu nápadná?
-Od tebe to tedy sedí!
00:08:29 -Ve večerní poště byl dopis od pana Nappiera.
00:08:32 -Hm. A přijal?
-Ještě ne.
00:08:35 -Třeba myslel, že je to příliš nápadné.
00:08:38 -Jak se zdá, přivede s sebou přítele.
00:08:41 Atašé tureckého velvyslanectví. Nějakého pana Kemala Pamuka.
00:08:45 Syna jednoho ze sultánových ministrů,
00:08:49 je tu na albánských rozhovorech.
-Co to je?
00:08:52 -O vzniku nezávislé Albánie. Ty nečteš noviny?
00:08:55 -Na takové věci nemám čas!
-Protože podpis Turecka je důležitý
00:08:59 pan Nappier dostal za úkol zabavit ho, než konference začne.
00:09:03 A on dychtí zkusit anglický hon.
00:09:06 Pozvu toho pana Pamuka, aby tu taky bydlel. Kdo ví?
00:09:09 Trocha pohostinnosti v anglickém domě
00:09:12 může mít velký vliv na výsledek. A Mary, pojedeš na hon s nimi.
00:09:16 -Mamá, musím? Boty mám v opravě a týdny jsem nejezdila.
00:09:21 -Anno, dohlédněte prosím, aby Lady Mary byla vybavena na lov.
00:09:25 -Ano, milostivá paní.
00:09:41 -Ano?
00:09:43 -Viděl jsem tuhle anonci na "korektor kulhání".
00:09:48 -Ano.
-Co to přesně dělá?
00:09:51 -Koriguje kulhání.
-Funguje to?
00:09:55 -Když to vyrábím a inzeruji, měl bych snad říkat, že ne?
00:09:59 -Smím to vidět?
00:10:16 -Tak tady.
00:10:18 Nastavíte správnou výšku, aby se kulhání minimalizovalo.
00:10:22 Tohle postupně utáhnete, pevně, jak to snesete.
00:10:26 A až se noha napne, chodidlo se stáhne k zemi.
00:10:30 Neříkám, že to bude snadné. A nesmíte ochabnout.
00:10:33 Každý den, celý den, když to myslíte vážně.
00:10:37 -Dobrá. Kolik?
00:10:45 -Ptá se, jestli můžeme v sobotu na večeři.
00:10:49 Jsou u nich dva mladí muži, takže pro jednou tam nebudeš tak sám.
00:10:53 -Jací?
-Turecký diplomat,
00:10:57 to jméno neumím přečíst, a "okouzlující syn lorda Branksoma",
00:11:01 který se má podle všeho vrhnout na Mary.
00:11:05 -Pokud jde o sestřenku Mary, ta je rozhodně schopná se vrhat sama,
00:11:08 buď si jistá.
00:11:14 -Můžeš otevřít?
00:11:17 Nemohla jsem najít její jezdecké kalhoty,
00:11:20 tak jsem poprosila pana Batese
00:11:24 a ten hledal mezi jezdeckými obleky milostpána.
00:11:27 Byly tam. Já jen proboha doufám, že mám všechno. Klobouk dám sem.
00:11:31 Rukavice a bičík jsou v hale.
00:11:37 Gwen? Copak se ti stalo?
00:11:44 Ale no tak, sedni si.
00:11:51 No...
00:11:54 -Co je?
-Já...
00:11:56 To já jsem jenom hloupá. Měl byste to dát vykartáčovat.
00:12:06 -Ještě půl hodiny tady nebude. Tak o co jde?
00:12:10 -Asi jsem si právě uvědomila, že se to nikdy nestane.
00:12:15 -Ale co?
-Nic z toho.
00:12:17 Nikdy ze mě nebude sekretářka. Nikdy neodejdu ze služby.
00:12:21 Pochybuju, že odsud odejdu dřív než v šedesáti.
00:12:25 -Ale. Copak je to?
-Viděla jsi, jak se tvářili.
00:12:29 A mají pravdu. Podívejte se na mě. Jsem dcera pomocníka na farmě.
00:12:34 Mám štěstí, že jsem služka. Narodila jsem se chudá
00:12:38 a chudá taky umřu.
-Takhle nemluvte!
00:12:42 Můžete změnit svůj život, když chcete.
00:12:46 Někdy musíte být na sebe tvrdá, ale můžete ho úplně změnit. Vím to.
00:12:52 -Pane Batesi? Je vám něco?
00:12:56 -Jděte s ní nahoru. Ať nebrečí.
00:13:03 -Tak pojď, Gwen. Ano?
00:13:19 -Pane Batesi, co se děje?
-Nic. Vůbec nic. To je dobré.
00:13:23 -Pomůžu vám.
-Jsem naprosto v pořádku.
00:13:27 Děkuji, paní Hughesová.
-Určitě? Jste bílý jako křída.
00:13:31 -To ta moje nádherná pleť zděděná po mé irské matce.
00:13:56 -Odneste to. Odneste to! Neokounějte!
00:14:04 -Milostpánovi. Williame!
00:14:10 -Příště už budu potřebovat schůdky.
00:14:18 -Ó díky.
00:14:32 -Takže se nevsadíme?
-Ale jistěže, sto liber?
00:14:35 -Vidíte je, slečno?
-Ještě ne. Á, počkejte.
00:14:39 Tady je pan Nappier. Už jsem nad vámi málem lámala hůl. Vyrážíme.
00:14:45 -Kéž bychom přijali pozvání vaší matky
00:14:47 a poslali koně dřív. Můj podkoní dorazil teprve před hodinou
00:14:51 a můj kůň je nervózní jako debutantka na prvním plese.
00:14:54 -A co pan Pamuk? Jestli se nepletu, když spadne, ohrozíte světový mír.
00:14:59 -O Kemala se nebojte. Ten ví, co má na koni dělat.
00:15:02 -Ale kde je?
-Hádá se. Je to trochu dandy.
00:15:06 -Inu, jak jinak? Směšný malý cizinec
00:15:09 s vyceněnými zuby a vlasy páchnoucími pomádou.
00:15:11 -Tak bych to tedy neřekl. Už je tady.
00:15:17 -Lady Mary, předpokládám.
-Předpokládáte správně.
00:15:21 -Pardon, že jsem neupravený. Od úsvitu ve vlaku
00:15:25 a převlékání v nějaké boudě.
-Nepřipadáte mi neupravený.
00:15:29 TROUBENÍ
00:15:35 Lynchi, nemusíte jet se mnou.
-Milostivý pán mě o to žádal.
00:15:39 -Jen promarníte den.
00:15:40 Pomozte sluhovi pana Nappiera dát jejich věci do domu.
00:15:43 -Milostpán to řekl proto...
-Nebojte se, dám na ni pozor.
00:15:47 -My se postaráme, aby se jí nic nestalo, slibuji.
00:16:51 -Doufám, že dnešek naplňuje vaše očekávání.
00:16:54 -Předčí ho ve všech směrech.
-A kde je pan Nappier?
00:16:59 -Jel přes most. Tam.
-Á!
00:17:02 -No a co vy? Jedete za ním? Nebo přes ten skok se mnou?
00:17:07 -Nerada jezdím objížďkou po cestě.
-Tak pojďte, přeskočíme to!
00:17:32 -Co kdybychom mluvili trochu víc o vás?
00:17:35 Jaké to bylo vyrůstat v Manchesteru?
00:17:39 -Píšou tam něco o těch bočních lodích?
00:17:42 -Lodě dal přistavět ve 14. století biskup Richard De Warren.
00:17:48 -Ano. Je to vidět v opracování kamene.
00:17:53 -Je báječné představit si všechny ty muže a ženy spolu
00:17:58 na pobožnosti v průběhu těch staletí, že?
00:18:02 Snili a doufali asi stejně jako my.
00:18:06 -Tahle stěna padla za oběť Cromwellovi?
00:18:09 -Eh, nejspíš ano.
00:18:12 -Jakpak se daří Mary?
00:18:15 -Řekla bych, že dobře. Proč?
00:18:18 -Jen se tak ptám.
00:18:21 Bude na tom honu celý den?
00:18:24 -Znáte Mary. Jak ráda má ten okamžik triumfu.
00:18:31 -Kam pojedeme teď?
00:18:33 -Domů ne?
-Á, ještě ne.
00:18:36 Máme čas aspoň na jeden, než se zešeří.
00:18:40 -Asi jsem podcenila vaše nadšení.
00:18:45 -Tak pojďme!
00:18:53 -Tenhle je můj?
00:18:59 -Doma je lovec, doma z kopců. Nebesa! Vy jste byli ve válce?!
00:19:04 -Papá, tohle je pan Pamuk. Můj otec, lord Grantham.
00:19:07 -Těší mě, milostivý pane.
-Užil jste si den?
00:19:10 -Nemohlo to být lepší.
00:19:11 -To je Thomas, pane. Bude se o vás starat.
00:19:14 -Pana Nappiera znáte.
-Ovšem. Jak se vám daří?
00:19:17 -Jste laskavá, lady Granthamová.
-A tohle je pan Pamuk.
00:19:21 -Těší mě.
-Milostpaní.
00:19:25 -Tak co byste rádi?
-Jen koupel. Jsme utahaní.
00:19:31 -Vaše kufry jsou nahoře, pane. Ráčíte jít se mnou?-Ano.
00:19:37 -Doufám, že vás Mary nezanechala příliš vyčerpaného.
00:19:44 -Vůbec nevypadá turecky.
-No, ale jako Angličan
00:19:47 taky zrovna nevypadá. Naštěstí. Myslím, že je krásný.
00:19:52 -Nějaká krize, o které nemám povědomost?
00:19:55 -Ne, pane Carsone.
-Jiný důvod, proč byste tu
00:19:58 měly být, mě nenapadá.
-Ne, pane Carsone.
00:20:03 -Viděl jste našeho hosta? To je radost pro dámy.
00:20:06 -Vskutku, milostpane.
-Zabydleli se dobře?
00:20:09 -Věřím, že ano. Komorník pana Nappiera se zdá být schopný,
00:20:12 a Thomas ví, co dělá.
-Proč nemá ten úžasný Turek sluhu?
00:20:15 -Zřejmě jeho sluha nemluví anglicky,
00:20:17 tak ho pan Pamuk asi nechal v Londýně.
00:20:19 -Velmi moudré. Thomasovi to nevadí?
-Znáte Thomase, ten musí reptat.
00:20:24 Ale myslím, že ho to přešlo, když ho viděl. Ach!
00:20:28 -Batesi? Děje se něco?
-Ne, vůbec nic.
00:20:32 Je to moc utažené?
-Ne.
00:20:36 -Mám to utáhnout, pane?
00:20:39 -Tak spoléhám na vás, že půjdu dolů řádně oblečený.
00:20:44 -Nemějte obavy. Mám postřeh na to, co není v pořádku.
00:20:47 -Pak se zcela svěřím do vašich rukou.
00:20:49 -Dobře uděláte.
00:20:57 Rád bych navštívil Turecko.
-Ano, je to nádherná země.
00:21:05 Tohle dělá můj komorník.
00:21:10 -Velmi mě láká turecká kultura.
-Doufám, že ji tedy zažijete.
00:21:19 -To taky doufám.
00:21:23 -Zapomínáte se!
00:21:25 -O..omlouvám se pane, já...
00:21:28 -Nemáte věřit tomu, co říkají Angličani o cizincích.
00:21:31 Měl bych vás ohlásit.
00:21:33 -Asi jste se zmýlil...
-Nezmýlil jsem se!
00:21:41 Ale učiním vám nabídku.
00:21:45 Později večer můžu potřebovat pomoc s orientací v domě.
00:21:50 -S orientací?
-Ano.
00:21:53 Nevím to jistě, ale možná budu chtít někoho navštívit.
00:21:57 Pokud ano, pomůžete mi.
00:22:01 A já neřeknu nic o vašem chování.
00:22:07 -Já to nechápu. Proč by chtěla být sekretářkou?
00:22:11 -Chce žít jinak.
-Ale proč? Já bych mnohem raději
00:22:16 byla služebnou ve velkém a příjemném domě,
00:22:20 než pracovat od úsvitu do soumraku v těsné a temné kanceláři.
00:22:25 Souhlasíte, Carsone?
-Ano, milostivá paní.
00:22:28 -Proč o tomhle mluvíme? Co na tom záleží?
00:22:31 -Záleží na tom, aby lidé, co tu žijí a pracují, byli spokojeni.
00:22:34 -Ovšem. Jestli to Gwen chce, máme jí podpořit.
00:22:37 -Souhlasím. Zajisté musíme všichni podporovat ty méně šťastné,
00:22:41 aby zlepšili svůj osud, kde můžou.
00:22:43 -Ne, když to není v jejich nejlepším zájmu.
00:22:45 -Neposoudí to ta dívka lépe než my?
00:22:49 -Co říkáte, pane Pamuku?
00:22:51 Měla by být naše služebná dále zotročena, nebo vyhnána do světa?
00:22:54 -Proč jste vy Angličané tak zabraní do životů jiných lidí?
00:22:58 Jestli chce odejít a zákon to dovoluje, tak ať si jde.
00:23:02 -Možná by to zákon dovolovat neměl pro obecné dobro.
00:23:06 -Tak vy toužíte po časech nevolnictví?
00:23:09 -Já toužím po jednodušším světě. Je to zločin?
00:23:14 -Taky sním o jednodušším světě.
00:23:16 Pokud nám zůstanou vlaky a dentisti.
00:23:20 -Kéž bych sdílela vaše nadšení. Náš dentista je hrozný.
00:23:23 -Proč k němu chodíte?
-Ošetřoval nás už jako děti.
00:23:26 Víte, jací v tomhle Angličani jsou.
00:23:29 -Dnešní den byl snad příjemnější než návštěva dentisty?
00:23:32 -To rozhodně.
00:23:33 -No, až to bude příště bolet, přijeďte do Istanbulu.
00:23:38 -Nebyla by to bolestná cesta?
-Někdy musíme snést trochu bolesti,
00:23:44 abychom dosáhli uspokojení.
00:23:47 -A Lady Mary dnes jela výborně.
-Proč jsi poslala Lynche zpátky?
00:23:51 -Měla jsem obránce po obou stranách. To stačilo.
00:23:55 -Líbila se vám dnešní štvanice, pane Nappiere?
00:23:58 Mary říkala, že byla úžasná.
-Jako z viktoriánského románu.
00:24:02 -A co vy, pane Pamuku? Měl jste úspěšný den?
00:24:05 -Ano, lady Granthamová. Sotva bych si vzpomněl na lepší.
00:24:13 -...nezdá se vám?
-To opravdu netuším.
00:24:15 -Mary má dnes večer víc ctitelů než Šípková Růženka.
00:24:18 -Ale posoudí je rozumně?
-V jejím věku není nikdo rozumný.
00:24:22 Ani nemá být. To je naše role.
-Tak jestli mě omluvíte? Děkuji.
00:24:30 -Bavilo vás to zase v sedle?
-Ano. I když zítra si to odtrpím.
00:24:35 -Vyjela byste si někdy se mnou? Nebo na to nejsme dost přátelé?
00:24:39 -Myslím, že by to mohlo být...
-Ta štvanice mi připomněla
00:24:43 jeden den minulý měsíc v Cheshire..
-Omluvte mě.
00:24:49 -Zdá se, že musíme oprášit své schopnosti uchvátit.
00:24:53 -Jsem hlupák, že jsem ho přivedl.
-Nemáte ho rád?
00:24:56 -Mám ho velice rád. Ovšem všichni ostatní taky. Bohužel.
00:25:04 Omluvte mě.
00:25:07 -Doufám, že jsem vás neunavil.
-Vůbec ne. Líbilo se mi to.
00:25:13 Musíme zas někdy jet.
-Příště vezmeme mou matku.
00:25:17 Tolik mi záviděla. Musel jsem slíbit,
00:25:21 že může jet s námi.
-Ovšem. To by bylo velmi milé.
00:25:28 -Copak je?
00:25:30 -Ten obrázek je skutečně della Francesca?
00:25:33 -Myslím, že ano. Druhý hrabě koupil několik obrazů od svého...
00:25:40 Pane Pamuku...
-Dovolte mi v noci přijít. Prosím.
00:25:43 -Netuším, co jsem řekla, že vás to vedlo k domnění...-Prosím.
00:25:46 Nevím, kdy se zas potkáme, tak ať je to dnes v noci.
00:25:50 -Pane Pamuku! Nebudu opakovat vaše slova otci,
00:25:53 neboť bych vás nerada viděla vyhozeného do tmy.
00:25:56 Ale můžeme to považovat za nevyřčené?
00:26:00 Teď, když mě omluvíte, půjdu ke své matce a sestrám.
00:26:30 Vy jste zešílel!
-Ano. Jsem ve spárech šílenství.
00:26:35 -Jděte prosím. Ihned. Nebo...
-Nebo co?
00:26:40 -Budu křičet.
-Nebudete.
00:26:44 -Tak tedy zazvoním.
-A kdo má službu? Posluha?
00:26:49 Chcete, aby vás našel s mužem u vás v ložnici? To je něco!
00:26:53 -Víte vy vůbec, co žádáte? Zničilo by mě, kdyby věděli,
00:26:57 co si tu říkáme, natož pak...
-Co? Nebojte se.
00:27:01 Pro manžela můžete být panna.
-Nebesa! To je žádost o ruku?
00:27:05 -Bohužel ne. Myslím, že náš sňatek by vaši rodinu nepotěšil.
00:27:11 -Obávám se, že ne.
-Ani moji.
00:27:14 Ale trochu představivosti.
00:27:19 Nebyla bys první.
00:27:22 -Máte něco společného s mými rodiči.
00:27:24 -Co?
-Věříte, že jsem větší rebelka,
00:27:28 než jsem. Tak prosím jděte.
00:27:34 Nejsem taková, jak si myslíte. Jestli je to moje chyba,
00:27:37 jestli jsem vás zlákala, promiňte, ale nejsem taková.
00:27:40 -Jsi přesně taková, jak si myslím.
-Ne.
00:27:45 Já jsem nikdy nic neprovedla
-Jistěže ne!
00:27:49 Jeden pohled na tebe mi to řekl.
00:27:56 Ó, má drahá.
00:27:58 -Nebolí to? Neriskuji?
00:28:02 -Věř mi.
00:28:34 -Je mrtvý. Myslím, že je mrtvý.
00:28:38 Ne, určitě je mrtvý.
00:28:41 -Ale jak?
-Byli jsme spolu a je mrtvý.
00:28:48 -U vás v pokoji.
00:28:55 Musíme ho dát do jeho postele.
-Jak?
00:28:59 Je v "Chodbě svobodných pánů", daleko od mého pokoje.
00:29:02 -Mohli bychom to zvládnout spolu?
-Váží tunu.
00:29:05 Sotva jsem ho dokázala odsunout. Potřebujeme ještě jednoho.
00:29:08 Co třeba Bates?
-Ten ho neuzvedne.
00:29:11 William neudrží tajemství a Thomas by se nenamáhal.
00:29:15 -Musíme něco udělat.
00:29:17 -Tak kdo ještě může ztratit tolik co vy, když to vyjde najevo?
00:29:21 -Papá ne! Prosím, tomu to neříkej! Nesnesla bych jeho pohledy.
00:29:25 -Ne. Milostpán ne.
00:29:37 -Co se stalo?
-Já nevím. Srdeční infarkt, myslím.
00:29:41 Nebo mrtvice. Byl naživu a najednou vykřikl.
00:29:44 A pak byl mrtvý.
-Ale proč tady vůbec byl?
00:29:48 Vnutil se ti násilím?
00:29:55 Tak o tom si promluvíme později.
00:29:59 Teď musíme rozhodnout, co bude nejlepší udělat.
00:30:04 -Můžeme udělat jenom jedno.
00:30:07 -Nemohla bych... To není možné.
-Když to neuděláte,
00:30:10 budeme figurovat ve skandálu takové závažnosti,
00:30:14 že nebude zapomenut dlouho poté, co obě zemřeme.
00:30:17 Zničí mě to, mamá. Budu zničená a nechvalně známá. Terč posměchu.
00:30:21 Společenský vyvrhel. Tohle chcete pro svou nejstarší dceru?
00:30:25 Tohle chcete pro svou rodinu?
00:30:30 -Musíme ho zakrýt.
00:30:35 Honem. Služebnictvo bude brzy vzhůru.
00:30:37 -Ještě je čas.
00:30:40 -Mamá!
-Promiň.
00:30:50 Dobře.
00:31:19 -Oči mu nedrží zavřené.
00:31:21 -Nech toho a pojď pryč!
00:31:24 -Byl tak krásný.
00:31:28 -Milostivá paní má pravdu. Musíme se vrátit do pokojů.
00:31:38 -Mám pocit, že ti nikdy nedokážu odpustit, do čeho jsi mě dostala.
00:31:42 Doufám, že za čas budu milosrdnější. Ale pochybuji.
00:31:47 -Neřeknete to papá?
-Asi by ho to zabilo
00:31:50 a jistě by mu to zničilo život. Neřeknu.
00:31:53 Ale tajemství zachovám kvůli němu, ne kvůli tobě.
00:31:56 -Ano, mamá.
00:31:58 -Anno... nebudu vás urážet žádostí,
00:32:02 abyste i vy zatajila hanbu lady Mary.
00:32:08 Půjdeme.
00:32:44 -Asi jste slyšela, co se stalo?
00:32:47 -Ano.
-Hrozná věc. Děsivá.
00:32:53 Strašná pro vaše rodiče. Tohle jim nikdy nemůžu vynahradit.
00:32:58 -Ale vy za to nemůžete.
-Eh. Já ho sem přivedl.
00:33:03 Když za to nemůžu já, tak kdo?
00:33:09 Mohla byste mi ukázat zahrady, než odjedu. Jít trochu na vzduch?
00:33:14 -Nepůjdu, jestli odpustíte. Měla bych zůstat a pomoci mamá.
00:33:22 -Ovšem.
00:33:27 Je mi to všechno velmi líto.
00:33:30 Řekl jsem vašemu otci, že s velvyslanectvím všechno vyřídím.
00:33:34 -Děkuji.
00:33:38 -Vlastně to byl velmi milý chlapík. Škoda, že jste ho nepoznala lépe.
00:33:42 Přijal jsem ho z povinnosti,
00:33:45 ale čím déle jsem ho znal, tím jsem ho měl raději.
00:33:51 Možná jste sama poznala jeho přednosti.
00:34:00 Což se tedy zjevně stalo.
00:34:05 -Jeden můj strýček tak zemřel.
00:34:08 Dopil kakao, zavřel knihu a padl mrtvý na polštář.
00:34:10 -Myslím, že pan Pamuk se s kakaem neobtěžoval. Ani s knihami.
00:34:14 Ten měl jiné zájmy.
00:34:16 -Já chtěl říct, že se dá umřít takhle. Bez důvodu.
00:34:18 -Proto máte brát každý den, jako by byl poslední.
00:34:21 -No, v tomhle bychom pana Pamuka kritizovat nemohli.
00:34:24 -Jak to myslíš?
-Nijak. Opatrně s tím.
00:34:34 -Gwen, máte čas?
-Milostslečno?
00:34:40 -Četla jsem tohle. Vyšlo to včera. Tady.
00:34:44 Je to na sekretářku v nové firmě v Thirsku. Vidíte?
00:34:48 -Ale já tomu nerozumím. Jak to víte?
00:34:50 -Že chceš odejít? Carson to řekl mému otci.
00:34:53 -A vám to nevadí?
-A proč?
00:34:56 Myslím, že je ohromné, když si lidé zvolí svůj život. Zvláště ženy.
00:35:00 Napište jim dnes s tím, že vás doporučuji.
00:35:04 Můžu to udělat bez toho, že bych přesně uvedla, co jste dělala tady.
00:35:08 -Slečno.
00:35:11 Děkuju.
00:35:21 -Lady Granthamová! Přicházím se rozloučit.
00:35:24 Předjíždějí s autem, aby mě vzali na nádraží.
00:35:28 -Rozloučil jste se s Mary?
-Ano.
00:35:33 -Uvidíme vás tady ještě?
-Nic by mě víc netěšilo,
00:35:37 ale bohužel jsem právě teď dost vytížený.
00:35:43 Říkám si, zda vás mám uvést do rozpaků.
00:35:46 Protože bych se rád vyjádřil jasně.
00:35:49 Pravda je, lady Granthamová, že nejsem ješitný muž.
00:35:52 A nepovažuji se za příliš zajímavého člověka.
00:35:56 Ale mám pocit, že je důležité, aby mě má budoucí žena tak viděla.
00:36:00 Žena, pro kterou jsem nudný, by mě nemohla milovat,
00:36:04 a já věřím, že v manželství má být láska. Alespoň ze začátku.
00:36:11 -Děkuji vám za důvěru, pane Nappiere.
00:36:14 Vaše instinkty vám dělají čest. Hodně štěstí.
00:36:22 -Pan Nappier v pořádku odjel?
-Ano, milostpane.
00:36:25 -A o chudáka pana Pamuka bylo postaráno?
00:36:28 -Nakonec jsme vzali Grassbyovy z Thirsku.
00:36:31 Jsou velmi dobří a nevadilo jim přijet v neděli.
00:36:35 -Dole jsou všichni v pořádku?
00:36:38 -Tedy, víte, nejprve tady byl hezký cizinec z jiného světa,
00:36:42 a najednou tady ležel mrtvý. To musí být šok.
00:36:45 -Ovšem. Nahoře i dole. Pro dámy to bylo hrozné.
00:36:49 I pro ženský personál, myslím.
00:36:53 -Obzvláště těžké je to pro mladší služebné.
00:36:55 -Zajisté. Nedovolte, aby před nimi lokajové byli příliš hrubí.
00:37:00 Thomas se rád předvádí. Ale my musíme dbát na ženský útlocit.
00:37:04 Je jemnější a křehčí než ten náš.
00:37:18 -Pane Batesi?
00:37:22 Budu muset trvat na tom, abyste mi řekl, co se děje.
00:37:25 -Já myslel, že patřím pod pana Carsona.
00:37:28 -Pan Carson je jako ostatní muži, když dojde na nemoc.
00:37:31 Řekněte mi, co je, a uvidím, co můžu dělat.
00:37:33 -Nic to není. Opravdu. Zvrtnul jsem si tu špatnou nohu.
00:37:37 Za den, dva to bude dobré.
00:37:40 -No, jestli nebude, tak pošlu pro doktora.
00:37:48 -Hraběnka vdova.
00:37:51 -Ách, mé drahé! Je to skutečně pravda?! Já tomu nemůžu uvěřit.
00:37:56 Včera večer vypadal tak dobře! Ovšem tohle se stane cizinci.
00:38:02 To je typické!
-Nebuďte směšná.
00:38:05 -Já nejsem směšná. Žádný Angličan by ani ve snu
00:38:09 nezemřel v domě někoho jiného. Zvláště někoho, koho ani nezná.
00:38:14 -Á, babi, ani Angličané neovládají úplně všechno.
00:38:17 -Tedy doufám že něco ovládáme. Kdyby jen sebe.
00:38:20 -Neovládáme! Vy to nechápete? My neovládáme vůbec nic!
00:38:26 -Edith, jdi říct Mary, ať se okamžitě vrátí zpět
00:38:30 a omluví se své babičce.
-Ne. Nechte ji být. Prodělala šok.
00:38:35 Jako my všichni. Ať si odpočine.
00:38:39 Áh! To právě potřebuji! Chůva vždycky říkala:
00:38:43 "Sladký čaj je to pravé na rozdrásané nervy."
00:38:46 Ale proč má být sladký, to vám neřeknu.
00:38:50 -Jak jsi myslel to, že pan Pamuk žije,
00:38:53 jako by každý den byl jeho poslední?
00:38:55 -Jak jsem to řekl.
-A jak jsi to věděl?
00:38:58 -Nemůžu nechat Williama čekat. Musím jít!
00:39:01 -Já se tě na to zeptám později. A doufám, že mně řekneš víc.
00:39:07 -Daisy, kampak jsi schovala mouku? Nikde ji nevidím.
00:39:11 -Je tady, paní Patmorová.
-No tak mi ji podej.
00:39:14 Ty jsi dneska jako omámená.
00:39:22 -Myslíte, že tam máme jít? Podívat se, jak jim je?
00:39:26 -Poslala jsem lístek, nechtěla jsem být na obtíž. Proč?
00:39:31 -Řekl bych, že na Mary včera večer udělal dojem. Vy ne?
00:39:34 -Muselo to být strašné pro všechny. Ale tak to chodí.
00:39:38 Uprostřed života přichází smrt.
00:39:45 -Mám za to, že pan Nappier si snad bude vědět rady.
00:39:48 -Doufám, že ano.
-Myslíme si,
00:39:51 že je to velmi milý pán.
-Ano, milý je.
00:39:54 -Uvidíme ho tady často?
00:39:58 -To neočekávám.
00:40:00 -Doufali jsme totiž, že by se lady Mary mohl zalíbit.
00:40:04 -Zdá se, že ne.
00:40:06 -Á, tak.
00:40:09 Pro jedno kvítí slunce nesvítí, jak my říkáme.
00:40:27 -Vy něco hledáte?
-Lady Mary?
00:40:33 Jen jsem se chtěl ujistit,
00:40:35 že ten pokoj uklidili, po tom, co ti lidé odjeli.
00:40:42 -Život umí být nespravedlivý, že?
-To rozhodně.
00:40:48 -Jednu chvíli se všechno zdá tak zlaté, a vzápětí je z toho popel.
00:40:53 Smím se na něco zeptat, Carsone?
00:40:57 Měl jste někdy pocit, že vám život nějak utíká?
00:41:01 A nemohl jste tomu nijak zabránit?
00:41:04 -Myslím, že tenhle pocit mívá tu a tam každý.
00:41:08 -Podivné je, že mám pocit vlastně opravdu poprvé.
00:41:15 Že chápu, co je to být šťastný.
00:41:19 Jenomže vím, že já nebudu.
-Oh, to neříkejte, slečno.
00:41:25 Bílou vlajku ještě nadobro nevytahujte.
00:41:29 Stále můžete být paní na Downtonu.
00:41:32 Stará lady Granthamová boj nevzdala, ani zdaleka ne.
00:41:35 -Á, tohle. O tom jsem vůbec nepřemýšlela.
00:41:40 -A jestli to smím říci, slečno, jste ještě velmi mladá.
00:41:45 -Ano? Nemám ten pocit.
00:41:49 -Stojíme za vámi, slečno. Personál.
00:41:54 Všichni jsme na vaší straně.
00:41:57 -Děkuji, Carsone.
00:42:00 Vždycky jste byl ke mně tak laskavý. Vždycky.
00:42:05 Už když jsem byla malá holčička. Pročpak?
00:42:10 -I majordom má své oblíbence, slečno.
00:42:14 -Ano? To jsem ráda.
00:42:17 -(zvenčí) Lady Mary?
00:42:21 Á, slečno, já myslela..
-S Carsonem jsme se jen ujistili,
00:42:25 že všechno je jaksepatří v pořádku. A je.
00:42:35 Dobrou noc, Carsone.
-Dobrou noc, slečno.
00:42:47 -Ale že zrovna on. Vždyť vypadal tak zdravě.
00:42:49 Doktor Clarkson řekl, že to byl srdeční infarkt.
00:42:52 Viděl jste nějaké příznaky?
00:42:54 -Neměl jsem mnoho příležitostí ho sledovat.
00:42:57 -Nemyslíte, že je v tom něco nekalého, že ne?
00:43:00 Noviny nás každý den varují před německými špióny.
00:43:03 A jeho přítomnost prý byla nezbytná pro mír v Albánii.
00:43:06 -Pochybuji, milostpane. Kdo by chtěl otrávit jeho jídlo,
00:43:09 musel by projít přes paní Patmorovou.
00:43:11 -Hrome, to je představa! Pokud ovšem není špiónka ona!
00:43:16 (sykne)
00:43:18 Neřeknete mi, co se děje, Batesi? Nebudete mít potíže.
00:43:22 Chci jen pomoct.
-Já vím, milostpane,
00:43:26 a jsem vděčný. Opravdu. Ale nepotřebuji s ničím pomoct.
00:43:33 -Dobrý den, paní Hughesová.
-Dobrý den, milostpane.
00:43:36 -Říkám si, jestli...
00:43:41 (vzdychá)
00:43:48 -Tak vysvětlíte mi už laskavě, co se to proboha děje?
00:43:53 -Je mi úplně dobře, paní Hughesová. Jsem ztuhlý, nic víc.
00:43:59 -Jen abyste věděl neodejdu, dokud mi to neřeknete.
00:44:17 -Doufám, že máte silný žaludek.
00:44:32 -Ach, můj Bože!
00:44:42 -Sestřenko Mary.
00:44:45 -Dobrý den. My vás očekáváme?
00:44:48 -Ne, ale chtěl jsem vás vidět. Hledal jsem vás včera v kostele.
00:44:54 -Necítila jsem se na to. Nikdo z nás.
00:44:58 -Musel to být hrozný šok.
00:45:01 -Ano.
00:45:03 -A byl to milý chlapík.
00:45:06 -Ano. Velmi "milý chlapík".
00:45:11 -Tak kdybych mohl něco udělat, prosím řekněte.
00:45:17 -Nemůžete. Ale děkuji.
00:45:33 -Tak... jdu na to.
00:45:36 -Nemyslíte, že máme říct pár slov?
00:45:41 -Co říct? Pryč s tím?
00:45:43 -To, a váš slib.
00:45:47 -Tak dobře. Slibuji, že už se nepokusím sám vyléčit.
00:45:53 Strávím svůj život šťastně jako terč vtipů a nebude mi to vadit.
00:45:57 -Všichni máme jizvy, pane Batesi. Uvnitř i zvenku.
00:46:01 Nejste jiný než my ostatní. Pamatujte.
00:46:04 -Pokusím se. To vám slibuju.
00:46:14 -Pryč s tím!
00:46:18 -Tak určitě tam vešel?
-Viděl jsem ho vstoupit.
00:46:22 -Ale nevíš, jestli se nevrátil k sobě.
00:46:25 -To vím. Protože to já jsem ho tam druhý den našel.
00:46:27 -Jistě ale... Nevíš, jestli tam došel po svých.
00:46:31 -Asi ne. Ale jak by se tam jinak dostal?
00:46:34 -To je právě ta otázka.
00:46:40 -Nechci se kvůli tomu dostat do maléru.
00:46:42 -Žádný strach. To ne. Já tvoje tajemství neprozradím.
00:47:01 Připravili: Překlad: Olga Pavlová
00:47:05 Dramaturgie: Jiří Flígl Asistentka režie: Eva Maxová
00:47:09 Vedoucí produkce: Pavel Fuchs
00:47:12 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
00:47:16 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský Dialogy a režie: Jiří Kodeš
00:47:20 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize, 2012
Březen 1913. Na Downton přijíždí pohledný mladý lord Evelyn Napier, který by mohl být potencionální partií pro nejstarší dceru Mary. Té ale naopak učaruje lordův doprovod, šarmantní vyslanec z Istanbulu Kemal Pamuk, který výrazně zamíchá situací okolo plánů na provdání Mary. Jeho přítomnost dokonce vyvolá v dědici Matthewovi Crawleym žárlivost. Na Matthewa si mezitím začne brousit zuby Maryina mladší sestra Edith. Komorník lorda Roberta, John Bates, sice mezi členy služebnictva nachází stále více přátel, ale cítí se indisponovaný svým válečným zraněním. Rozhodne se odpovědět na inzerát v novinách, který slibuje vyrovnat jeho kulhání, z čehož se ovšem vyklube ještě větší komplikace. Služebná Gwen si za ušetřené peníze ze mzdy koupila psací stroj a snaží se realizovat svůj sen najít si práci jako sekretářka.