Po tragické explozi museli lidé z okolí Černobylské atomové elektrárny odejít. Ale fauna a flóra zde zůstaly, ponechány samy sobě. Co se s nimi stalo? Francouzský dokument
00:00:30 Česká televize uvádí francouzský dokumentární film
00:00:41 ĆERNOBYLSKÝ PŘÍRODOPIS
00:00:55 26. dubna 1986 se čtvrtý reaktor
00:00:59 Leninovy jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu
00:01:03 vymkl kontrole.
00:01:04 Dvě exploze a následující desetidenní požár
00:01:08 uvolnily do okolí miliardy radioaktivních částic,
00:01:12 které zasáhly území mnoha států.
00:01:27 V okruhu 30 kilometrů od elektrárny byla vytvořena zakázaná zóna,
00:01:32 nepřístupná lidem.
00:01:40 V následujících dnech
00:01:42 bylo všech 135 000 obyvatel tohoto území evakuováno.
00:01:46 Už nikdy se sem nevrátili.
00:01:55 Lidé odešli, ale fauna a flóra tu zůstaly, ponechány samy sobě.
00:02:03 Co se s nimi po všechna ta léta dělo?
00:02:17 Toto je tichý a pomalý příběh
00:02:20 rostlinného a živočišného světa zasaženého radioaktivitou,
00:02:24 tak, jak ho zaznamenali vědci,
00:02:27 kteří tu provádějí výzkumy a pozorování od osudné nehody.
00:02:41 Jedním z důsledků působení miliard radioaktivních částic
00:02:46 byl zápas molekul a chromozomů,
00:02:49 který se odehrával, utajený našim zrakům,
00:02:52 hluboko uvnitř buněk každého živého organismu.
00:03:14 Radioaktivita je na Zemi přítomna odnepaměti
00:03:18 a vždy také byla součástí přirozeného prostředí.
00:03:22 Příroda se s ní naučila počítat
00:03:24 a vyvinula mechanismy, jejichž pomocí se organismy
00:03:27 s následky radioaktivního záření vyrovnávají.
00:03:30 Nemohla být ovšem připravena
00:03:33 na takové prudké zvýšení radioaktivity,
00:03:35 k jakému došlo v Černobylu.
00:03:40 Když lidé odešli, zavládl zde mrtvý klid -
00:03:43 nikdo se nevypravil do poznamenané krajiny,
00:03:46 ani do Pripjati, která se změnila v město duchů,
00:03:50 ani do strašidelných vesnic, které vojáci systematicky bourali.
00:04:02 Tento klid ale už brzo narušili zvědaví a užaslí návštěvníci:
00:04:08 vědci.
00:04:11 Do této rozlehlé země nikoho
00:04:14 vede cesta přes přísně střežený hraniční přechod -
00:04:18 a do zóny, kde radioaktivita tisíckrát překračuje běžné hodnoty,
00:04:23 je možné vstoupit jen s platnými doklady.
00:04:36 Jmenuji se Sergej Gaščak
00:04:39 a narodil jsem se v Záporoží na Ukrajině.
00:04:43 Sergej Gaščak byl v roce 1986 jedním z 800 000 mužů,
00:04:49 takzvaných likvidátorů, vyslaných po havárii do uzavřené zóny.
00:04:54 Kvůli vysoké radioaktivitě odsud musel po čase odejít,
00:04:58 umínil si ale, že se sem znovu vrátí -
00:05:01 tentokrát ale jako výzkumník.
00:05:03 Dnes je Sergej Gaščak autorem největšího počtu studií
00:05:07 ze všech vědců, kteří tu pracovali.
00:05:10 Jako zoolog jsem procestoval s kamerou a dalekohledem
00:05:14 celou zónu - pěšky, autem i na lodi.
00:05:16 Znám tuhle oblast už víc než dvacet let
00:05:20 a stala se součástí mého života.
00:05:37 Dosud nikdy nedošlo k tak silné kontaminaci
00:05:41 na tak rozsáhlém území. Je to laboratoř pod širým nebem,
00:05:45 ve které mohou vědci studovat dosud nevídané jevy.
00:05:52 Je to překvapivé, ale radioaktivity se nebojí.
00:05:58 (zvuk Geigerova přístroje na měření radioaktivity)
00:06:03 Jsme dva kilometry od elektrárny.
00:06:06 Radioaktivita je tu tisíckrát vyšší, než jsou běžné hodnoty.
00:06:23 Tohle je samec myšice.
00:06:25 Žije v oblasti se zvýšenou radioaktivitou
00:06:29 a zřejmě je silně kontaminován.
00:06:31 A přece je silný a čilý - cítím to, když ho držím v ruce.
00:06:35 Je připravený bojovat o život
00:06:37 a brání se té hrozivé příšeře, která na něj zaútočila - člověku.
00:06:47 Po více než dvaceti letech od katastrofy se zdá,
00:06:50 že příroda si v Černobylu vzala zpět to, co jí náleží.
00:06:56 Zakázaná zóna je domovem mnoha druhů živočichů -
00:07:00 a řada z nich se tu před havárií nevyskytovala.
00:07:04 Přistěhovalo se sem několik medvědů, a divočáci, jeleni
00:07:09 nebo srnci jsou tady běžní.
00:07:14 V betonovém sarkofágu, který zakrývá vybuchlý reaktor
00:07:18 s milionkrát zvýšenou radioaktivitou,
00:07:21 dnes hnízdí ptáci.
00:07:26 Ale nejen to -
00:07:28 všechna zvířata vypadají dokonale zdravá,
00:07:32 tak jako Sergejova myšice.
00:07:35 Je černobylská zóna rájem ptáků a zvěře?
00:07:42 A jak je to s vegetací? Je bujná -
00:07:45 uvnitř domů na pripjaťském sídlišti rostou stromy
00:07:49 a bývalé vzorové sovětské město se pomalu, ale jistě mění v les.
00:07:55 Ve všech vesnicích se dnes rozkládá skutečná džungle.
00:08:00 Záření nemá ani na rostliny žádný viditelný vliv.
00:08:06 Znamená to snad, že živá příroda radiaci ignoruje?
00:08:19 Analýza myšice, kterou chytil Sergej Gaščak,
00:08:22 přináší další otázky.
00:08:24 Výzkum drobných hlodavců přináší neocenitelné údaje -
00:08:28 dají se snadno chytit, ale především -
00:08:30 zatímco lidští svědkové havárie dosud žijí,
00:08:33 myšic se za tu dobu vystřídalo už na 40 generací.
00:08:37 Mohou tak poskytnou cenné informace
00:08:40 o dlouhodobých účincích záření.
00:08:46 Je to mladý, pohlavně aktivní jedinec myšice.
00:08:49 Nemá žádné viditelné potíže. Pochází z takzvaného Rezavého lesa
00:08:54 a proto je jistě silně kontaminovaný.
00:08:58 Změříme teď hladinu jeho radioaktivity.
00:09:02 Měřič gamma záření v Sergejově pojízdné laboratoři
00:09:05 umožní přesně určit množství radioaktivity v těle myšice.
00:09:18 Á - tenhle vrchol je charakteristický!
00:09:22 Ve srovnání s našimi kontrolními vzorky
00:09:25 je ta myšice silně radioaktivní.
00:09:28 Znamená to, že má v těle velké množství izotopu cesia 137.
00:09:32 Je to logické -
00:09:34 tihle hlodavci sežerou všechno, co v lese najdou,
00:09:37 a tak se jim do těla dostává
00:09:39 velké množství radioaktivních atomů, radionuklidů.
00:09:42 Ale je neuvěřitelné,
00:09:44 že takové zvíře může zůstat naživu a rozmnožovat se.
00:09:48 A navíc vypadá úplně normálně a je zdravé!
00:09:51 Divil bych se, kdybychom tu chytili
00:09:53 vůbec nějakou nekontaminovanou myšici.
00:09:59 Jak je možné, že radioaktivní zvíře
00:10:02 nevykazuje na pohled žádné změny,
00:10:05 a jak vůbec může žít v takovém prostředí?
00:10:15 Abychom to pochopili, musíme se vrátit do okamžiku nehody,
00:10:19 přesně do času 1 hodina a 23 minut po půlnoci 26. dubna 1986,
00:10:28 kdy reaktor číslo 4 explodoval.
00:10:34 V reaktoru bylo právě doplněno palivo
00:10:37 a obsahoval tedy 200 tun obohaceného uranu.
00:10:43 Došlo k výbuchu -
00:10:46 ne ovšem k nukleární explozi, ale k tepelnému výbuchu.
00:10:49 Betonový kryt odletěl a veškeré palivo se rozptýlilo
00:10:52 a jeho částice dopadly do okolí jako kamení.
00:11:02 Denise Stammosová a její kolegové z francouzského Ústavu
00:11:06 pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost
00:11:09 se pokoušejí zjistit, co se s těmito částicemi v půdě stalo.
00:11:15 Pokud by všechny skončily tady,
00:11:18 nebyly by následky havárie tak katastrofální,
00:11:21 protože radioaktivita by zůstala omezena na 30kilometrovou zónu.
00:11:33 Bohužel ale vypukl požár,
00:11:36 který se nepodařilo uhasit po deset dnů.
00:11:42 Během požáru teplota uvnitř reaktoru prudce vzrostla.
00:11:46 Je třeba říci, že palivo už obsahovalo
00:11:49 všechny produkty jaderného štěpení.
00:11:52 Nejtěžší částice dopadly na zem nejrychleji
00:11:54 a zůstaly proto v blízkosti elektrárny.
00:11:57 Lehčí a pohyblivější částice
00:12:00 se ale rozptýlily na velkou vzdálenost.
00:12:05 Tak vznikl proslulý černobylský mrak a vydal se na cestu -
00:12:10 velmi dlouhou cestu,
00:12:13 která nerespektovala umělé hranice vytvořené lidmi.
00:12:19 Zde vidíme jeho trasu od 26. dubna do 9. května 1986,
00:12:25 zrekonstruovanou na základě tisíců údajů.
00:12:29 Během deseti dnů rozesel vítr miliardy radioaktivních částic -
00:12:34 asi 30 000 krát víc, než obsahuje jaderný odpad
00:12:38 ze všech elektráren světa za celý rok.
00:12:44 Ještě dnes pocházejí z tohoto černobylského mraku
00:12:48 tři procenta z radiace, které jsme denně vystaveni.
00:12:57 Do tohoto procesu zasáhlo výrazně počasí -
00:13:00 déšť strhával radioaktivní částice z ovzduší na zem,
00:13:04 takže vznikaly jakési skvrny spadu v místech, kde pršelo,
00:13:08 zatímco oblasti beze srážek zůstaly nekontaminované.
00:13:12 Radioaktivita tak byla rozptýlená jako skvrny na levhartí kůži
00:13:16 a nebylo možné stanovit jednotný postup pro všechny oblasti.
00:13:23 Na základě tisíců měření vznikla mapa kontaminace,
00:13:27 která umožnila vytýčit nové hranice zakázané zóny.
00:13:31 Ukázalo se, že v úrovni radiace
00:13:34 materiálu vyvrženého explozí i polétavého prachu
00:13:37 jsou obrovské rozdíly
00:13:40 a že silně zasažená místa leží i mimo zakázanou zónu,
00:13:43 v oblastech, které nebyly nikdy evakuovány.
00:13:54 Na přírodu dopadly miliardy atomů, jeden radioaktivnější než druhý -
00:14:00 a jarní Slunce roku 1986 se stalo svědkem neviditelné bitvy.
00:14:08 Vědci označují toto období jako takzvanou akutní fázi.
00:14:12 Živé organismy, které měly tu smůlu, že se staly terčem spadu,
00:14:17 byly vystaveny mimořádné dávce ozáření,
00:14:20 jež zasáhlo přímo jejich buňky.
00:14:39 Radioaktivní atomy mají velmi nestabilní jádra.
00:14:43 Ta se rozpadají a vyzařují fotony,
00:14:45 elementární částice, které se pohybují rychlostí světla.
00:14:56 Toto takzvané záření gamma prostupuje hmotou
00:14:59 a je zcela neviditelné.
00:15:01 Fotony procházejí molekulami, narušují je
00:15:05 a uvolňují z nich takzvané volné radikály,
00:15:08 které rozrušují další molekuly. Velké množství radikálů
00:15:13 vyvolává v těle řetězovou reakci ničící buňky i celé tkáně.
00:15:22 S takovým útokem se organismus nedokáže vyrovnat.
00:15:47 Během prvních dnů a měsíců po katastrofě
00:15:50 se v zakázané zóně nahromadily
00:15:53 desítky milionů mrtvých zvířat a rostlin
00:15:56 a nepochybně také miliardy mrtvých mikroorganismů.
00:16:09 Tisíce borovic v blízkosti elektrárny zrudly
00:16:13 a během několika týdnů uhynuly.
00:16:20 Vědci později pojmenovali tento zlověstný porost "Rezavý les".
00:16:31 V průběhu následujících let bylo v okolí zóny zaznamenáno
00:16:35 mezi domácími zvířaty více než 400 abnormálních novorozenců.
00:16:43 Ovšem v důsledku efektu "levhartí kůže"
00:16:47 sousedila prakticky nezasažená území s oblastmi,
00:16:50 kde smrtící dávky radioaktivity zahubily všechna zvířata.
00:17:01 Na rozdíl od atomové bomby,
00:17:04 která přináší okamžité silné ozáření,
00:17:07 budou tady náhodně rozptýlené radionuklidy
00:17:10 vyzařovat radioaktivitu tak dlouho,
00:17:13 dokud se jejich jádra nerozpadnou.
00:17:30 Radioaktivní prvky charakterizuje takzvaný poločas rozpadu,
00:17:35 tedy doba, za kterou se rozpadne polovina atomů v daném vzorku.
00:17:43 V praxi to znamená,
00:17:45 že po uplynutí deseti poločasů rozpadu
00:17:47 už prvek není radioaktivní.
00:17:49 Některé radioaktivní prvky mají velmi krátký poločas rozpadu,
00:17:53 od pár vteřin po několik dnů.
00:17:56 Znamená to tedy, že dnes už nejsou radiotoxické.
00:17:59 Ale některé prvky, jako třeba plutonium, americium nebo uran,
00:18:03 mají poločas rozpadu mnohem delší - stovky až tisíce let.
00:18:08 Dnes zůstávají v černobylské zakázané zóně
00:18:11 méně než tři procenta radioaktivních atomů.
00:18:18 Vydrží zde ale ještě velmi dlouho
00:18:20 a vědci dosud přesně nevědí, co mohou tyto zbytky způsobit.
00:18:28 Zóna vstoupila do dalšího období,
00:18:30 takzvané fáze chronické nízké radioaktivity.
00:18:35 Dnešní dávky jsou nesrovnatelně nižší, než v letech po havárii,
00:18:40 přesto jsou ale dosud tisíckrát vyšší, než povolují normy.
00:18:49 Rok za rokem klesají zbylé radionuklidy
00:18:52 s tlejícím organickým materiálem hloub a hloub do půdy
00:18:56 a přicházejí tak do styku s kořeny rostlin.
00:19:05 Vzduchem a potravou se tyto radioaktivní atomy
00:19:09 dostávají do těl rostlin a živočichů,
00:19:12 kteří se pak sami stávají zdrojem radioaktivity.
00:19:15 Zasažen je tak celý potravinový řetězec.
00:19:39 Tato zahrada leží v centru města Černobyl,
00:19:42 18 kilometrů od elektrárny,
00:19:45 a byla samozřejmě zasažena radioaktivním spadem.
00:19:53 Dům patří Leonidu Bogdanovi, který se sem vrátil po rozvodu
00:19:57 a dnes tu žije sám. Leonid je výjimečný případ.
00:20:03 Porušuje předpisy -
00:20:05 všech 2000 zaměstnanců, kteří zajišťují chod zóny,
00:20:08 totiž žije ve zvláštních ubytovnách
00:20:11 a stravuje se v jídelnách, kam se veškeré jídlo dováží zvenčí.
00:20:16 Obdělávat půdu v zóně je přísně zakázáno -
00:20:20 to není těžké pochopit. Je tedy tento muž blázen?
00:20:26 Ne tak docela. Leonid je ředitelem laboratoře,
00:20:30 která provádí už 20 let měření radioaktivity.
00:20:36 Dá se tedy říci, že ví, co dělá.
00:20:43 Teď je ten pravý čas trhat třešně - některé se už začínají kazit.
00:20:48 Jinak se o ně postarají ptáci a vosy.
00:20:52 Třešeň - to je zvláštní strom.
00:20:54 Samozřejmě, že absorbuje cesium a stroncium z okolního prostředí,
00:20:58 jako ostatní stromy -
00:21:00 ale do plodů se dostane jen minimum radioaktivity.
00:21:04 V peckách je jí ovšem hodně.
00:21:06 Dužina je chutná a krásně červená -
00:21:08 takže můžete klidně jíst třešně, pokud pečlivě vyplivnete pecky.
00:21:20 Každé ráno odchází Leonid do své laboratoře
00:21:24 v budově bývalé školky.
00:21:30 Vědci tu prozkoumali tisíce rostlin ze zóny
00:21:33 a podrobně přitom poznali
00:21:35 chování izotopů cesia 137 a stroncia 90.
00:21:42 Objevili překvapivou věc:
00:21:44 že tyto radioaktivní látky působí v živé tkáni jako návnada.
00:21:53 -Ahoj, tak co tu dneska máme?
-Březové listy.
00:21:59 Tyhle vzorky pocházejí z rezavého lesa. Jen je zvážím.
00:22:09 Leonid měří úroveň radioaktivity
00:22:12 vyzářené cesiem a stronciem v listech.
00:22:19 Údaje se liší vzorek od vzorku.
00:22:28 Cesium připomíná draslík a stroncium zase vápník.
00:22:32 A právě proto je břízy absorbují - potřebují mnoho draslíku a vápníku,
00:22:39 ale místo nich přijímají radioaktivní cesium a stroncium,
00:22:44 kterých je v Rezavém lese nadbytek.
00:22:53 Organismy se nechají snadno obelstít -
00:22:57 od počátku života na Zemi
00:23:00 se nemohly s těmito radioaktivními izotopy nikdy setkat.
00:23:03 Ty byly totiž uměle vytvořeny teprve lidmi.
00:23:13 Všechny rostliny potřebují vápník a draslík -
00:23:19 ovšem ve velmi rozdílné míře. A právě proto se liší i v tom,
00:23:25 kolik stroncia a cesia z prostředí přijímají.
00:23:38 Jím ovoce a zeleninu ze své zahrady -
00:23:42 to, co si sám vypěstuji a sklidím.
00:23:46 Hned jak jsem začal pracovat v laboratoři,
00:23:50 otestoval jsem si všechny plodiny ze své zahrádky:
00:23:53 šťovík, brambory, zelí, ředkvičky, rajčata, cibule a okurky.
00:23:59 Všechno, co tu roste.
00:24:05 Dospěl jsem k velmi přesným výsledkům,
00:24:09 a na jejich základě
00:24:11 jsem ze zahrady odstranil některé plodiny -
00:24:13 například víno, šťovík a černý rybíz.
00:24:21 Teď může Leonid jíst bez obav
00:24:24 pečlivě vybrané a vyzkoušené plodiny ze své zahrady.
00:24:36 V docela jiné situaci jsou zvířata v zakázané zóně,
00:24:40 když každý den bezstarostně přijímají v potravě
00:24:43 tisíce atomů stroncia a cesia.
00:24:51 Jaké to má pro ně následky a jak se jim mohou bránit?
00:24:57 A jak reagují na radioaktivní kontaminaci rostliny?
00:25:02 Carl-Magnus Larsson
00:25:04 ze švédského Státního ústavu radiační ochrany
00:25:06 koordinoval výzkum více než třiceti evropských laboratoří,
00:25:10 které hledaly na tyto otázky odpovědi.
00:25:14 Pronikavá radiace narušuje nebo ničí DNA,
00:25:17 buď přímo, anebo prostřednictvím volných radikálů.
00:25:21 Příroda ovšem vyvinula obranné mechanismy,
00:25:24 které dokáží většinu takových poškození opravit.
00:25:30 Jeden z hlavních opravných mechanismů
00:25:34 je založen na skutečnosti, že chromozom je tvořen
00:25:37 dvěma prakticky identickými šroubovicemi,
00:25:40 které spolu vytvářejí dvoušroubovici.
00:25:43 Zdravá část tak může sloužit jako model pro náhradu poškozené.
00:25:47 Na molekulární úrovni se pak nahradí chybějící části
00:25:52 gen po genu.
00:26:07 Tento opravný mechanismus ale nepracuje zcela bezchybně.
00:26:12 Může dojít k mutacím, a ty se - pokud buňka nezahyne -
00:26:16 přenášejí dál.
00:26:24 Pokud jsou nějaká zvířata v Černobylu
00:26:27 vystavena působení radiace,
00:26:30 pak to určitě jsou hlodavci v Rezavém lese.
00:26:33 Žijí na zemi a jsou proto nepřetržitě bombardováni
00:26:37 vysokými dávkami záření z půdy a z vegetace,
00:26:40 a zároveň radiaci přijímají v potravě.
00:26:50 Od roku 1994 tyto hlodavce studuje Robert Baker
00:26:54 z Texaské univerzity ve Spojených státech.
00:26:59 Dnes jeho laboratoř uchovává
00:27:01 tisíce vzorků zvířat ze zakázané zóny,
00:27:04 které jsou k dispozici vědcům z celého světa.
00:27:14 Baker od samého počátku spolupracuje se Sergejem Gaščakem.
00:27:19 Při jejich společném studiu zvířat,
00:27:22 která stráví celý život v prostředí s pronikavou radiací,
00:27:26 se zdál první úkol jasný.
00:27:32 Zaměřili jsme se na mutace.
00:27:34 Myslím, že na radiaci černobylského typu
00:27:38 lidi neděsí ani tak možnost, že by sami mohli onemocnět rakovinou,
00:27:42 jako hrozba, že se jim narodí postižené dítě.
00:27:46 Abychom lépe pochopili příčiny vzniku vrozených vad,
00:27:50 začali jsme hledat mutace.
00:27:58 Vědci nejprve nachytali dostatečně velký vzorek hlodavců,
00:28:02 se kterým by bylo možno statisticky pracovat.
00:28:09 Drobní hlodavci mají dvě velké výhody:
00:28:12 dají se snadno chytit
00:28:14 a jejich biologie se dostatečně podobá lidské.
00:28:26 Další etapa výzkumu probíhala ve Slavutiči,
00:28:31 v Sergejově radioekologické laboratoři.
00:28:34 Vznikla v roce 1996
00:28:36 a studuje vliv radiace na životní prostředí.
00:28:45 Pro sekvenaci DNA stačí malý kousek drápku.
00:28:55 Vzorky putují do laboratoře Roberta Bakera.
00:29:14 A tady, na Texaské universitě v Lubbocku,
00:29:17 byl dešifrován genom černobylských myší.
00:29:26 Ke svému překvapení Robert Baker zjistil,
00:29:29 že počet mutací je u všech druhů zkoumaných hlodavců velmi nízký.
00:29:41 Další výzkum tuto záhadu vysvětlil: bezprostředně po havárii
00:29:46 zahubila silná radiace všechna zvířata na rozsáhlém území,
00:29:51 které tak zůstalo bez života.
00:30:12 Když se pak poměry stabilizovaly
00:30:15 a radiace klesla na úroveň, která už nebyla smrtící,
00:30:22 mohla přijít nová zvířata a obsadit přirozená stanoviště.
00:30:29 A tady se množí -
00:30:31 i v radioaktivním prostředí se tvoří spermie a vajíčka,
00:30:35 vyvíjejí se embrya, zkrátka všechno probíhá úplně normálně.
00:30:48 Uvolněný prostor obsadili po havárii
00:30:51 drobní hlodavci z okolí zóny,
00:30:53 příbuzní těm, kteří tu žili předtím.
00:30:59 Množili se tu a postupně se rozšířili
00:31:02 do celé černobylské oblasti.
00:31:07 A podobný příběh se opakoval i u jiných živočichů.
00:31:15 Zónu postupně zabydleli nově příchozí z různých míst,
00:31:20 kteří nebyli tak silně ozářeni,
00:31:23 a vytvořili novou, geneticky pestrou populaci.
00:31:30 Na myších nejsou na pohled patrná žádná postižení -
00:31:34 ale jak je to s jejich orgány? Zůstaly také nezměněny?
00:31:40 Laboratorní výzkum ukázal,
00:31:43 jak důmyslně se brání organismus, zasažený radiací.
00:31:48 Když srovnáme vzorky
00:31:51 například z nadledvinek norníků z kontrolní, nezasažené oblasti
00:31:55 a norníků z Rezavého lesa, vidíme tu velké patologické změny.
00:32:01 Je zřejmé, že zvířata jsou v zóně zvýšené radiace
00:32:05 pod silným tlakem
00:32:07 a jejich organismus mobilizuje veškeré mechanismy,
00:32:10 které tento stres pomáhají snášet.
00:32:13 Díky nim tělo dokáže kompenzovat různá poškození
00:32:17 a přežívá i v podmínkách,
00:32:20 kdy jsou některé jeho funkce oslabeny.
00:32:26 Jak ale posoudit zdravotní stav všech živočichů,
00:32:31 zasažených radioaktivitou?
00:32:33 Drobní hlodavci jsou snadným objektem výzkumu
00:32:36 a stráví celý život na omezeném území,
00:32:39 ale co velcí savci, kteří se přesouvají na značné vzdálenosti?
00:32:44 Víme, že tu žijí, ale jejich počty neznáme.
00:32:48 Zdá se, že jsou v dobré tělesné kondici, ale -
00:32:51 stejně jako kdekoli jinde na světě -
00:32:54 ty nejslabší nevidíme, protože se stali kořistí predátorů.
00:33:04 Vliv radioaktivity na velké savce je tedy záhadou,
00:33:09 která dosud čeká na své vyřešení.
00:33:13 Ale zato černobylské ptáky už 20 let
00:33:17 intenzivně sledují dva vědci.
00:33:19 Co vypovídají tisíce údajů, které nashromáždili?
00:33:23 Jsou ptáci vůči cesiu a stronciu stejně odolní jako myši?
00:33:29 Anders Moller z pařížské pobočky
00:33:31 Francouzského národního výzkumného centra
00:33:34 a Tim Mousseau z americké Univerzity v Jižní Karolíně
00:33:37 provádějí už dvacet let v Černobylu
00:33:39 každoroční sčítání ptáků podle standardní ornitologické metodiky.
00:33:45 Zaměřují se hlavně na srovnání silně zasažených oblastí,
00:33:49 jako je Rezavý les,
00:33:52 a míst, která byla kontaminována jen v zanedbatelné míře.
00:33:56 Snaží se tak prokázat přímou souvislost
00:33:59 mezi výskytem ptáků a úrovní radioaktivity.
00:34:11 Zjistili jsme, že v zasažených oblastech
00:34:15 došlo k dramatickému poklesu abundance,
00:34:18 tedy celkové početnosti ptáků, ale i k poklesu počtu druhů.
00:34:23 Setkali jsme se s tím všude bez výjimky.
00:34:26 Na celém území napočítali Anders a Tim
00:34:29 celkem 1570 ptáků 50 druhů.
00:34:34 V silně zasažených oblastech
00:34:36 se však vyskytovala jen polovina druhů
00:34:39 a počet jedinců klesl o dvacet pět procent.
00:34:45 Ty nejdůležitější údaje o vlivu nízkých dávek radioaktivity
00:34:50 učinili ornitologové v ruinách černobylských kolchozů,
00:34:55 symbolů sovětského zemědělství.
00:35:06 Odchytili a zkoumali už více než 15 000 vlaštovek po celém světě,
00:35:16 ale dosud nikdy se nesetkali s něčím podobným.
00:35:24 Ten počet vývojových vad je prostě strašný.
00:35:28 U vlaštovek jsme tu našli nádory na nohou, na krku, kolem očí...
00:35:41 Dneska jsme našli tohle zakrslé vajíčko -
00:35:45 je oproti ostatním tak čtvrtinové.
00:35:48 Nikdy předtím jsem nic takového neviděl.
00:35:52 Celkem jsme tu za celou dobu
00:35:55 napočítali asi 14 nebo 15 různých druhů abnormalit -
00:35:59 a deset z nich ještě nikdy nebylo zaznamenáno
00:36:03 v žádné ptačí populaci na světě.
00:36:16 Jednou z jasných známek zasažení radiací
00:36:20 jsou skvrnky nepigmentovaného, bílého peří.
00:36:24 Jde o takzvaný částečný albinismus,
00:36:27 jev, který je jinak v přírodě poměrně vzácný.
00:36:31 Častěji se vyskytuje jen ve velkých městech
00:36:35 s vysokou mírou znečištění, jako je Paříž nebo Moskva.
00:36:49 Zaznamenali jsme tu různé typy abnormalit ve stavbě per -
00:36:54 asymetrii, rozdíly v délce opeření na levé a pravé straně těla.
00:37:00 A nestejně dlouhá křídla,
00:37:03 to je pro ptáky, kteří stráví tolik času ve vzduchu,
00:37:06 samosebou problém - může to ovlivnit jejich aerodynamiku.
00:37:14 Moller a Mousseau zjistili,
00:37:16 že černobylské vlaštovky žijí krátce -
00:37:19 do druhého roku jich přežívá jen třicet procent.
00:37:23 Ale ty nejvážnější změny objevili u jejich spermií.
00:37:34 Ukázalo se, že více než padesát procent spermií
00:37:39 je tvarově abnormálních.
00:37:44 Takové spermie nejsou schopny oplození
00:37:48 a to je samozřejmě pro ptáky velmi nepříznivé.
00:37:58 Mnohé vlaštovky, které jsme studovali v zóně,
00:38:02 se nevylíhly tady, ale pocházejí z jiných oblastí.
00:38:06 Jestliže zároveň víme,
00:38:08 že mnoho zdejších ptáků se dožívá jen nízkého věku,
00:38:11 zdá se, že některé populace vlaštovek přežívají v zóně
00:38:15 jen díky ptákům zvenku, kteří jejich stavy pravidelně doplňují.
00:38:24 Vlaštovky tedy zabíjí radiace,
00:38:27 na jejich místa přicházejí noví ptáci - a ti rovněž hynou.
00:38:33 Stal se tedy Černobyl neplánovaně
00:38:37 jednou z největších evropských rezervací -
00:38:40 anebo je to snad past, kam přilétají ptáci zahynout?
00:38:48 V roce 2007 objevili Anders Moller a Tim Mousseau
00:38:52 na základě stovek měření a analýz pravděpodobné řešení záhady.
00:39:02 Spočívá v tom, že vlaštovky tu netráví celý rok.
00:39:08 Během namáhavé jarní cesty z Afriky
00:39:12 spotřebují většinu svých zásob, takzvaných antioxidantů.
00:39:17 Tyto látky hrají důležitou roli v boji organismu s radiací,
00:39:21 protože ničí vysoce nebezpečné volné radikály.
00:39:42 V oblastech s nejsilnější radiací
00:39:45 byla úroveň antioxidantů u vlaštovek nejnižší.
00:39:48 Soudíme z toho, že je spotřebovaly v boji s účinky záření.
00:39:53 Ionizující záření vytváří v těle volné radikály,
00:39:57 které poškozují DNA a vyvolávají mutace.
00:40:02 Závislost mezi úrovní radiace a hladinou antioxidantů
00:40:07 je tedy samozřejmě velmi zajímavá.
00:40:13 Když vlaštovky přiletí do Černobylu,
00:40:16 rychle spotřebují zbylou zásobu svých antioxidantů
00:40:20 v boji se záplavou volných radikálů.
00:40:23 A pak už začnou volné radikály ničit jejich tkáně.
00:40:28 Viditelné následky na sebe nenechají dlouho čekat.
00:40:40 Ale proč to stejně nefunguje také u hlodavců?
00:40:47 Teprve v roce 2008, po 14 letech intenzivního výzkumu,
00:40:52 se podařilo učinit důležitý krok
00:40:54 k pochopení příčin jejich výjimečné odolnosti.
00:41:00 Nové experimenty pod vedením Brendy Rodgersové
00:41:04 z týmu Roberta Bakera
00:41:06 odhalily zcela neočekávanou obrannou strategii myší.
00:41:15 Když jsme začali s výzkumy v zakázané zóně,
00:41:18 čekali jsme, že se setkáme s řadou mutací
00:41:21 a snad i viditelných poškození organismů.
00:41:28 Ale nic takového jsme nenašli. Byla to záhada.
00:41:32 Vypadalo to, jako by prostředí nemělo žádný vliv.
00:41:42 A tak jsme pátrali po příčinách.
00:41:45 Nepřináší snad radiace živým organismům dokonce nějaké výhody?
00:41:58 Brendin tým přestěhoval laboratorní myši,
00:42:01 které dosud nikdy nepřišly do styku s radiací,
00:42:05 do Rezavého lesa.
00:42:10 Druhá, kontrolní skupina, žila v nezasažené oblasti.
00:42:18 Myši byly denně ozařovány dávkou, kterou vědci považují za nízkou -
00:42:24 i tak je ovšem tisíckrát vyšší, než kolik činí průměr.
00:42:41 První část pokusu končí.
00:42:44 Po 45 dnech se myši stěhují do laboratoře ve Slavutiči.
00:42:51 Pak vystavila Brenda Rodgersová
00:42:53 obě skupiny na několik zlomků vteřiny silné dávce ozáření.
00:42:59 Zvolila hodnotu jeden a půl Graye, která by měla vyvolat
00:43:03 nesčetná poškození chromozomů na molekulární úrovni.
00:43:07 Vyrovnají se s takovým šokem lépe myši, které byly předtím
00:43:11 v Rezavém lese dlouhodobě vystaveny slabému záření?
00:43:21 Chtěli jsme vyzkoušet, jestli dlouhodobé účinky nízké radiace
00:43:25 nebudou mít za následek větší odolnost vůči silnému ozáření.
00:43:29 Jeden a půl Graye -
00:43:31 to už by mělo stačit k narušení struktury DNA.
00:43:37 Brenda Rodgersová čeká 24 hodin.
00:43:41 Organismus myší teď svádí těžký boj s účinky ozáření -
00:43:45 a nikdo předem nezná výsledek.
00:43:54 Pokus přinesl zajímavé poznatky:
00:43:57 u myší, které nebyly předem vystaveny slabému záření,
00:44:01 došlo k poškození chromozomů
00:44:03 v míře, kterou jsme předem očekávali.
00:44:06 Ale u těch, které žily v prostředí se slabou radiací,
00:44:09 byla úroveň poškození DNA jen nízká.
00:44:12 To ovšem vyvolává otázku:
00:44:14 je snad nízká dávka ozáření prospěšná?
00:44:17 Funguje tady hormetický efekt?
00:44:24 Pojem "hormetický efekt"
00:44:26 označuje příznivé působení škodlivých látek v malých dávkách.
00:44:30 Brenda Rodgersová se pokusila zjistit,
00:44:33 zda nízká dávka radiace,
00:44:35 kterou obdržely myši v Rezavém lese,
00:44:37 nepovzbudila činnost genů,
00:44:39 které se podílejí na obraně organismu proti účinkům ozáření.
00:44:46 Zpočátku jsme hledali nějaké projevy aktivity genů,
00:44:50 které souvisejí s opravami DNA,
00:44:52 ale místo toho jsme nalezli změny v regulaci genů,
00:44:56 které odpovídají za likvidaci volných radikálů.
00:45:04 Volné radikály, které se uvolňují z poškozených molekul,
00:45:09 jsou likvidovány mnohem účinněji.
00:45:13 Zmizí tak z organismu dříve, než stačí napadnout chromozomy.
00:45:21 Účinkuje snad podobný mechanismus i u jiných zvířat?
00:45:26 To by vysvětlovalo jejich nečekaně dobrý zdravotní stav.
00:45:31 Nebo jsou snad ostatní druhy oslabeny,
00:45:33 podobně jako vlaštovky, a postupně z Černobylu zmizí?
00:45:41 Odpověď na tyto otázky komplikuje jedna zásadní skutečnost -
00:45:46 to, že lidé Černobyl v roce 1986 opustili.
00:45:57 Jedním z mála vědců, kteří zkoumají následky této evakuace,
00:46:02 je Sergej Gaščak.
00:46:14 Před havárií udržovali lesníci v porostu jen zdravé stromy -
00:46:19 všechny nemocné, staré a suché,
00:46:23 které se mohly stát zdrojem infekce pro sousední stromy,
00:46:28 byly pokáceny. To ale není přirozený stav.
00:46:36 Musíme si uvědomit, že nemocné a uschlé stromy
00:46:41 jsou stejně důležitou součástí lesního ekosystému,
00:46:45 jako ty zdravé,
00:46:46 a pro některé organismy jsou důležitým zdrojem výživy.
00:46:51 Po havárii se tu objevila spousta nemocných a mrtvých stromů -
00:46:55 a díky nim se zvýšila zdejší druhová rozmanitost.
00:46:59 Objevili se například netopýři, řada druhů hmyzu
00:47:04 a také ptáci a savci,
00:47:06 kterým slouží staré duté stromy jako úkryt.
00:47:11 Před havárií tu lesníci používali vysoké dávky chemických prostředků
00:47:17 a stromy sázeli v řadách -
00:47:19 na základě rozhodnutí Nikity Chruščova.
00:47:23 Také rozsáhlé obilné lány
00:47:26 spotřebovaly velké množství hnojiv, pesticidů a fungicidů.
00:47:32 V květnu roku 1986
00:47:35 se přísun všech těchto chemikálií náhle zastavil.
00:47:49 Nepřítomnost lidí a lidské činnosti má velmi příznivé důsledky.
00:47:58 Rostliny, živočichové,
00:48:00 celý ekosystém se začal vyvíjet nezávisle a přirozeně
00:48:05 a dnes je bohatší než v dobách, kdy tu žil člověk.
00:48:18 V zakázané zóně se znovu objevili medvědi, vlci, bobři a labutě.
00:48:26 Větší počet zvířat má přirozeně za následek
00:48:30 i zvýšení populací predátorů, především velkých šelem.
00:48:44 Přestože dosud nemáme k dispozici konkrétní čísla,
00:48:49 můžeme říci, že vzájemný poměr šelem, býložravců a rostlin
00:48:53 je dnes v černobylské zóně vyvážený.
00:49:06 Trojúhelník složený z vegetace, býložravců a šelem
00:49:10 se ocitl v rovnováze, která je pro tuto oblast přirozená.
00:49:36 Zdá se, že v celé obrovské zóně si příroda bere zpět, co jí náleží.
00:49:42 Tragédie, ke které tu došlo, otřásla životy statisíců lidí.
00:49:51 Příroda se přizpůsobila, ale jen za cenu těžkých ztrát,
00:49:55 které by byly pro lidi nepřijatelné.
00:50:06 A jaké jsou dlouhodobé vyhlídky?
00:50:11 Byla to tragédie - ale pro vědce, kteří studují vliv ozáření,
00:50:17 je to jedinečný poklad.
00:50:22 Myslím, že zatím jsme poznali jen malou část celého příběhu.
00:50:29 Hodně už jsme se naučili, ale teď bychom měli pochopit...
00:50:36 proč vidíme to, co vidíme.
00:50:45 V posledních letech se staví řada nových jaderných elektráren,
00:50:50 a tak je důležité poznat ty nejpesimističtější scénáře.
00:50:54 Tady je k tomu jedinečná příležitost.
00:50:58 K řadě černobylských paradoxů přibyl nový, a důležitý:
00:51:02 zakázaná zóna je v ohrožení. Hrozby představuje především
00:51:06 nestabilní politická situace na Ukrajině
00:51:09 a nedostatek prostředků,
00:51:12 ale také plány na využití částí zóny pro komerční účely,
00:51:16 jako je třeba úložiště jaderného odpadu.
00:51:23 Velmi bych si přál, aby tu vznikla rezervace -
00:51:27 a také stálé vědecké pracoviště. Můžu jen doufat.
00:51:33 Dostojevskij napsal: "Krása zachrání svět".
00:51:37 A já doufám, že krása tohoto území ho dokáže ochránit.
00:52:31 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2011
26. dubna 1986 se čtvrtý reaktor Leninovy jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu vymkl kontrole. Dvě exploze a následující desetidenní požár uvolnily do okolí miliardy radioaktivních částic, které zasáhly území mnoha států. V okruhu 30 kilometrů od elektrárny byla vytvořena zakázaná zóna, nepřístupná lidem. V následujících dnech bylo všech 135 000 obyvatel tohoto území evakuováno. Už nikdy se sem nevrátili a Černobyl se stal podobně hrozivým pojmem jako Hirošima. Lidé odešli, ale fauna a flóra tu zůstaly, ponechány samy sobě. Co se s nimi po všechna ta léta dělo? Příroda v „zóně“ se stala předmětem studia řady ukrajinských i zahraničních vědců a jejich práci je věnován snímek francouzských dokumentaristů.