Chci zabít člověka. Neznám jeho jméno ani tvář, ale najdu ho a zabiju. Francouzsko-italské psychologické drama. ### Hrají: M. Duchaussoy, J. Yanne, C. Cellierová, M. Di Napoli, M. Pialat a další. Režie Claude Chabrol
00:02:59 VÝKŘIK Buď zticha!
00:03:10 Česká televize uvádí francouzsko-italský film
00:03:22 BESTIE MUSÍ ZEMŘÍT
00:03:36 Micheli! Micheli. Ne! Ne!
00:04:33 Zabiju člověka.
00:04:36 Nevím, jak se jmenuje, kde bydlí, ani jak vypadá.
00:04:40 Ale najdu ho a zabiju.
00:05:00 Byl jste nemocnej? Ano, dá se to tak říct.
00:05:06 Snad nic vážnýho? Ne. Aspoň ne tak, jak myslíte.
00:05:22 Na týhle klinice přivedou k životu i mrtvolu.
00:05:25 Mám tam švagra, teda je to švagr mojí sestry, ale jako by byl můj,
00:05:30 protože u ní bydlím, dělá tam ošetřovatele,
00:05:34 velkej zrzoun, André Duplessis. Víte, co chci říct?
00:05:39 Ne.
00:05:40 No a takovej doktor Duverger, to je machr.
00:05:43 A jídlo je tu prvotřídní.
00:05:44 Samozřejmě až na ty ceny. Ale stejně máte štěstí.
00:05:48 Ano.
00:06:08 Darebáci! Cože?
00:06:10 Ne, myslím varovnou ceduli. Přejeli tu kluka, jsou to 3 tejdny.
00:06:17 Neměli na to myslet dřív? Cha! Než se úřady rozhoupou!
00:06:42 Na cestě je dost bláta, ale to je asi běžné.
00:06:46 Vás nějak bolí nohy? To mě mrzí.
00:06:49 Á, nechala jste vyprat závěsy. To je dobře.
00:06:58 Kde je moje loď? Utrhl se jí stěžeň.
00:07:01 Odnesla jsem ji ke Coudecovi, aby to spravil.
00:07:04 To je dobře. A tohle tady jste přilepila. Děkuji vám.
00:07:45 PLÁČ To je strašné, pane!
00:07:55 Podívejte se, paní Lavenesová, něco vám povím.
00:08:00 Chtěl bych vás o něco poprosit.
00:08:04 Už nikdy o tom nemluvte.
00:08:07 Ani sebemenší zmínkou. Slibte mi to.
00:08:11 Slibuju, pane.
00:08:15 A když z nějakého důvodu o něm budete muset mluvit,
00:08:24 tak jako by tu byl. Já vím, že je to hloupé,
00:08:30 ale chci to takhle.
00:08:37 No tak.
00:08:40 Snad ať už to máme radši za sebou: Udělala jste, co jsem vám řekl?
00:08:47 Ano, pane.
00:08:49 Jeho pokoj je prázdný? Ano, nábytek jsem dala neteři
00:08:52 pro malou. A co hračky?
00:08:56 To jsem nemohla. Tohle jsem nemohla.
00:10:06 Možná mi to potrvá půl roku, možná rok nebo dva, ale najdu ho,
00:10:13 získám jeho důvěru a budu čekat na svou příležitost.
00:10:18 Až ho dostanu mezi čtyři stěny, podívám se mu s úsměvem
00:10:22 zpříma do očí, a nekonečné hodiny bude trvat, než si vyslouží smrt.
00:10:55 Paní Levenésová, mám práci. Nerušte mě.
00:10:59 Kdyby někdo volal, tak tu nejsem. Ano, pane.
00:13:23 ZAKLEPÁNÍ
00:13:29 Říkal jsem, abyste mě nerušila! Ale pane -
00:13:32 Dejte mi pokoj!
00:13:36 Nezlobte se, pane, ale je tu policie.
00:13:49 Dobrý den, pánové. Pojďte dál. Dobrý den, pane inspektore.
00:13:54 Posaďte se, prosím. Posaďte se. Omluvte mne na okamžik.
00:14:03 Takže?
00:14:05 Vyšetřování pokračuje. Jistě. A zřejmě bez výsledku.
00:14:11 Po celém kraji hledáme svědky. Pátráme v opravnách v okruhu
00:14:15 150 kilometrů.
00:14:18 Náraz musel poškodit předek vozu. Vyšetřili jsme všechny opravy.
00:14:25 Obcházíme čerpací stanice. Moji lidé pátrají po celém kraji.
00:14:30 A nic. Ovšem. Tohle jsem čekal.
00:14:35 Je to, jako když máte hledat jehlu v kupce sena.
00:14:39 V kupce sena? Do kupky sena bych jehlu neschovával.
00:14:47 Dal bych ji do krabice s jehlami. Jak to myslíte?
00:14:51 Malé poškození nejlépe zakryjeme, když vůz poškodíme víc.
00:14:57 Kdybych chtěl zakrýt nějakou nehodu, způsobil bych další.
00:15:01 Narazil bych do zdi nebo do stromu, abych zakryl předchozí náraz.
00:15:07 Ano, musíme najít nehodu, která se stala v okolí tentýž den.
00:15:13 To už jsme si zjišťovali. Je to starý trik.
00:15:16 Dobře.
00:15:18 Víte, napadlo mě pár možností a rád bych je s vámi probral.
00:15:22 Takže: možná auto nebylo poškozeno. To je nepravděpodobné.
00:15:28 A nebo je ten chlap dal do nějaké soukromé autoopravny
00:15:31 a pořád tam je.
00:15:33 Anebo - a patrně to tak bude - si poškozené auto opravil sám.
00:15:38 Takže připusťme si tuto hypotézu. Co nám o vrahovi říká?
00:15:45 Přece jestli si auto sám opravil, znamená to, že se v tom vyzná
00:15:51 nebo alespoň na to má nástroje. Blatník se musí vyklepat.
00:15:56 Mohl to auto opravovat jen v noci, jenomže v noci se rány kladivem
00:16:03 rozléhají a probudily by sousedy.
00:16:06 Blatník se dá přece sundat a vyměnit.
00:16:10 Ano, právě.
00:16:12 Jestli si sám vyměnil blatník nebo světlo, je to zkušený opravář.
00:16:17 Pracuje v opravně -
00:16:23 a nebo je to majitel nějaké autoopravny.
00:16:30 Vezme si náhradní díly ze skladu, a nemusí nikomu nic vysvětlovat.
00:16:37 To je poněkud odvážný závěr. Ne, ne, počkejte.
00:16:42 Můj syn přecházel ulici zleva doprava.
00:16:49 Odhodilo ho to doleva. Takže musí být poškozený levý.
00:16:55 Hledejme levý přední blatník.
00:17:08 Dobrý den. Dobrý den, pane. Máte nějaké přání?
00:17:12 Mám takovou drobnou věc s autem. A kde ten auťák máte?
00:17:19 Doma.
00:17:20 Doma s tím moc neprovedeme, měl byste ho přivézt.
00:17:24 Ne, ne, je to jen taková maličkost na předním blatníku.
00:17:26 Udělal bych si to sám, kdybyste měl náhradní blatník.
00:17:30 Blatník, ano. A jaké máte auto? 404.
00:17:35 404, na tu blatníky nemám. A vlastně nemám blatníky vůbec.
00:17:38 Ale jestli máte nějaké použité, třeba by se mi
00:17:42 i nějaký poškozený hodil. Staré náhradní díly neskladujeme.
00:17:47 Všechno dáváme vedle do šrotu.
00:17:50 Nemám vůbec nic, žádné blatníky nemám. Lituju, pane.
00:17:55 Rád bych vám vyšel vstříc. To nic. Děkuji vám.
00:17:58 Na shledanou. Na shledanou.
00:18:40 Našel jste, pane? Ano. Myslím, že to mám.
00:18:46 Tak to sem vezměte. Dobře. Už to nesu.
00:18:51 Dejte pozor, mám tam nářadí! Promiňte.
00:18:54 To jste si moc nevybral, je promáčklej.
00:18:57 Ale je lepší než můj a to se vyklepe.
00:19:00 Neříkal jste, že chcete levej blatník?
00:19:03 Ano. Ale tenhle je pravej.
00:19:10 Výsledek je skličující.
00:19:12 Pět vyčerpávajících týdnů, a nic z toho, nebo skoro nic.
00:19:19 Falešné stopy. Plané naděje a po nich vyčerpání a zoufalství.
00:19:24 Uvědomuji si, že pole je omezené.
00:19:26 Jsem jen jedna bytost na zemi, která pronásleduje jinou bytost.
00:19:33 Mou jedinou zbraní je trpělivost. Mám dost času. Mám celý život.
00:19:39 Svůj i ten jeho. Pokud se do toho nezamíchá náhoda.
00:19:45 Náhoda je úžasná a existuje. Možná nic jiného není.
00:19:50 Hrot mého pera zde na papíře je jako všechno na světě,
00:19:54 souhra náhod.
00:20:24 OBJÍŽĎKA
00:21:18 Cha! Uvízl jste v blátě? Ano.
00:21:24 Co? Ano.
00:21:26 Jo, to se stává. Nejste zdaleka první, co tady skončil.
00:21:29 Aha.
00:21:31 Po každým slejváku někdo zapadne. Nemůže ven z toho sajrajtu.
00:21:36 Někdy vám tu zůstanou trčet dvě i tři auta.
00:21:39 Aha. Nemělo by se s tím něco dělat?
00:21:41 Co?
00:21:43 Sám asi nevyjedu. Poradil byste mi?
00:21:46 To sotva, milej pane. Nevím co s tím.
00:21:48 Á, to vám povím! To je nadělení. No -
00:21:52 Panečku!
00:21:54 Víte, komu se to tu stalo naposled? To byste neuhodl.
00:21:58 Jedný herečce! Filmový hvězdě. Ano.
00:22:01 Taková fešanda. Aha.
00:22:03 Jo.
00:22:05 Jela v takovým sportovním autě. Prej v mustangu, říkal můj syn.
00:22:10 Jo. Náramná fešanda.
00:22:13 Ten chlap, co byl s ní, začal řvát, protože se jim promáčknul předek.
00:22:18 Vážně?
00:22:20 No jo, vzpomínám si na to, bylo to třetího ledna.
00:22:24 Ano, večer třetího ledna. Třetího ledna?
00:22:28 Jo, třetího ledna.
00:22:30 Tak pěkná ženská. Fešanda to byla. Byla nějaká rozčilená, plakala.
00:22:34 Říkám jí, slečinko, nesmíte si to tak brát, vždyť se tolik nestalo.
00:22:39 Jak se jmenovala?
00:22:42 Jo, tak to si nevzpomínám. Ale byla v televizi.
00:22:46 Jo, hrála v televizi, jmenovalo se to, safraporte,
00:22:50 jak se to jmenovalo. Jo, tak to už taky nevím.
00:22:54 To je škoda.
00:22:57 Ale můj syn by vám to pověděl, ten zná všechny tyhle hvězdy.
00:23:00 Možná někdy až moc. Ano?
00:23:02 A co že vás to tak zajímá?
00:23:05 Víte, přišlo mi zajímavé mít nějakého slavného předchůdce
00:23:08 v tomhle maléru. No jo. Jo.
00:23:11 A kdy půjdete domů?
00:23:14 Heleďte, můžem za mladým zajít třeba hned, co vy na to?
00:23:17 Dáte si sklenku, zahřejete se, co?
00:23:20 A pak vás uvážu na lano a vytáhnu vás z toho bláta. Co?
00:23:24 No. Ano.- To budu rád. No tak pojďte.
00:23:26 Jste laskavý. Pojďte.
00:23:28 A vy jste přímo z Paříže?
00:23:30 Ano, většinu času jsem v Paříži, ale ne pořád.
00:23:35 A vy tu máte hospodářství?
00:23:37 Máme nějaký zvířata a nejvíc chováme drůbež, to víte,
00:23:41 aby člověk vyžil. Aha, slepice.
00:23:46 -Kdepak je Jeanne Francois, nevíš?
-Šel do mlíkárny.
00:23:49 -Tak mu běž vyřídit, ať přijde domů.
00:23:52 A dávejte pozor, kam šlapete, je tu sajrajt.
00:23:54 To je v pořádku. Jsem sám zvědavej,
00:23:57 jak se ta štramanda jmenovala.
00:24:00 Jen pojďte, pojďte, jako doma. Sedněte si.
00:24:04 Děkuji.
00:24:05 Tak! A já dojdu pro kluka. Pojď sem honem, pojď.
00:24:09 Půjdeme spolu.
00:24:24 3. ledna. Byla by to nebývalá souhra náhod.
00:24:28 Ani ve snu mě nenapadlo, že by to mohla být žena.
00:24:32 Ale neměl bych slitování tak jako s kýmkoli jiným. Vidím ji.
00:24:38 Vidím, jak plnou rychlostí jede do louže, ale záměrně.
00:24:42 Aby z auta smyla krev, kterou prolil můj syn.
00:24:47 -Můj syn!
-Dobrý den.
00:24:49 -Co tu ještě děláte, koukejte mazat!
00:24:51 Dobrý den. Těší mě. Mě taky.
00:24:53 -Řekni pánovi, jak se jmenovala ta fešanda.
00:24:56 -Helene Lansonová.
-Jo, tak vidíte!
00:24:58 Tu neznám.
00:25:00 Vy neznáte Helene Lansonovou? Ne.
00:25:02 Nechodím moc do biografu a na televizi se nedívám vůbec.
00:25:05 Ukážu vám její fotku. To není možný, že byste ji nikdy neviděl!
00:25:09 Aha.
00:25:10 Matko, dones nám sem sklenku něčeho. Dal byste si "bir"?
00:25:15 Ano, aperitiv si dám rád. Aha.
00:25:21 -To víte, v televizi se moc poezie zrovna nenajde.
00:25:25 Tak co?
00:25:27 Aha, to je Helene Lansonová. A jak se jmenoval ten pořad?
00:25:31 -Jmenovalo se to Kataři.
-To je ono!
00:25:34 Měl jste pravdu, je moc pěkná, to ano.
00:25:37 Fešanda. Zato ten chlap, co byl s ní, byl šerednej.
00:25:40 -Ale ten jeho mustang, to bylo pěkný fáro.
00:25:42 -Jo.
00:25:44 A ten muž? Jak se jmenoval? To nevím.
00:25:48 Ale řeknu vám, že to byl pěknej hrubián.
00:25:51 Pořád na ni řval, aby nebrečela.
00:25:54 A jak bych to jen - víte, měl takovej tvrdej pohled.
00:25:59 Ano, to je ono, měl tvrdej pohled. Nemohl to být její manžel?
00:26:03 To bych - to nemůžu říct.
-Podle mě to její manžel byl.
00:26:06 -A co ty o tom víš, ženská?
00:26:09 Nemá ji ráda, a přitom ji nikdy neviděla. Tak pane, ať žijem.
00:26:41 -Nechápu, co na tý ženský vidíš. Říkal jsem ti to.
00:26:45 Je to přesně ta postava do mého scénáře.
00:26:50 Ty se teď pouštíš i do filmu? Ano.
00:26:53 Jako všichni ostatní. No jo, a co by ne?
00:26:56 Klidně si při tom můžu psát, když budu chtít.
00:27:14 V kolik má přijít? Nezaručuju ti ani, že přijde.
00:27:19 Obyčejně se tady zastavuje zhruba teď, ale člověk nikdy neví.
00:27:23 Dáš si ještě něco? Něco bych si dal.
00:27:26 Dej nám dvě skotský, Emile. Jo. Chudák Helene.
00:27:33 Byla by docela dobrá, kdyby ji nenutili točit samý kraviny.
00:27:37 Nedostala nikdy žádnou šanci? To by se něco muselo objevit.
00:27:44 Ta holka má smůlu. Jakou smůlu?
00:27:48 Prostě je smolařka. Víš, co to je? Už je tady.
00:27:53 -Ahoj, Helene!
-Ahoj! Pojď dolů,
00:27:56 zatancujem si spolu kozáčka!
-Rád tě vidím! Nejdeš nějak pozdě?
00:28:14 Stojí za hřích, ne?
00:28:19 -Jak se pořád máš? Dobrý?
-A co ty?
00:28:24 -Jde to. Tobě to sluší, Helene!
-Nedělej si legraci.
00:28:28 -Nedělám, prostě je to tak, holka.
00:28:30 A jdeš zrovna akorát, tady tomu chlápkovi
00:28:33 jsi padla do oka, holčičko.
-Tak to sotva.
00:28:38 Ale ano. Sedni si přece! Stojí tu jak solnej sloup. Dej si panáka!
00:28:46 Tak hele, jmenuje se Marc a je to nadějnej spisovatel.
00:28:50 Nebylo to nijak těžké. Slečna, mírně řečeno, nedělala drahoty.
00:28:54 A nebyla ani hloupá, oproti tomu, co jsem si myslel.
00:28:58 Dokonce v sobě měla jakousi jemnost a byla veselá.
00:29:01 Zatím neřekla jedinou hloupost. Bylo to dobré.
00:29:07 Nejlepší restaurace v Paříži, takže ve Francii.
00:29:10 Pomůžeš mi? Jistě.
00:29:13 To, jak tady připravují jídlo, je fascinující.
00:29:16 Chvílemi jako by uvažovala, jaké s ní mám úmysly.
00:29:20 Zatím si to nechávám pro sebe.
00:29:38 Nijak jsem se jí nedvořil. Neučinil jsem sebemenší návrh.
00:29:42 Jistě tomu nerozumí. Kdyby tak věděla!
00:29:47 Zná mě jen pod mým pseudonymem Marc Andrieux,
00:29:50 pod kterým vydávám knížky.
00:29:52 Kdo by mě spojoval se Thenierem, kterému v Bretani přejeli syna.
00:30:09 Čekám na ni.
00:30:12 Poprvé přijde ke mně domů. Zatím nevím, co udělám.
00:30:21 Ale mé odhodlání ani na vteřinu nepovolí.
00:30:26 Jestli je vinna, tak zemře.
00:30:30 Byl bych však raději - ZVONEK
00:30:51 Dobrý den. Dobrý den.
00:30:54 Pojďte dál. Máte se? Dobře.
00:30:57 Odložte si.
00:30:59 Jděte dál.
00:31:04 Posaďte se.
00:31:06 Dáte si něco k pití? Ráda.
00:31:09 Whisky? Whisky.
00:31:11 S ledem? Bez ledu? Čistou.
00:31:14 Dobře.
00:31:19 Je hrozné počasí. Ano.
00:31:23 Á! Není už jaro, není léto, není podzim ani zima. Není nic.
00:31:30 Není nic. Kdybych byl Pánbůh -
00:31:33 Marcu. Ano?
00:31:35 Co tím sledujete? Jak, co tím sleduju?
00:31:41 Vodíte mě do restaurací a do kina, do barů. Proč?
00:31:47 No přece, protože je mi s vámi dobře. Vám ne?
00:31:53 Mně taky.
00:31:55 Tak co? Říkal jste něco o nějakém scénáři.
00:32:02 Kde je? Píšu ho, dělám si poznámky.
00:32:06 Hodně se jím zabývám. Ukážete mi ho?
00:32:10 Ano, samozřejmě.
00:32:22 Tady by měl- někde á - tohle je ale smůla.
00:32:33 Nejspíš ho odnesla sekretářka, která má klíče -
00:32:39 Marcu. Ano?
00:32:42 Buďte upřímný. Co ode mě chcete?
00:32:50 Poslyšte, vy přece nejste malá holčička,
00:32:57 nemůže to být pro vás tak těžké pochopit.
00:33:01 Myslete si, že jsem malá holčička, a odpovězte.
00:33:06 Tak když to tedy chcete slyšet takhle po lopatě, řeknu vám,
00:33:14 že jste velmi krásná, velmi okouzlující -
00:33:24 velice se mi líbíte. A dál?
00:33:31 Od toho dne, kdy jste mi vstoupila do života,
00:33:34 nemůžu spát, nemůžu jíst, nemůžu skoro pít.
00:33:43 A zpěv ptáků je jen smutná odrhovačka
00:33:47 a nedoléhá ke mně vůně květin. Stačí vám to?
00:33:58 Ne.
00:34:06 Ne.
00:34:10 Nevěděla jsem, že takoví muži ještě jsou.
00:34:13 Není to, jak si myslíte.
00:34:16 Jste ženatý, nebo ctnostný? Ani jedno z toho.
00:34:22 A nechcete mě políbit? Chci.
00:34:50 Jste podivín.
00:36:27 Čaj, nebo kávu? Čaj.
00:36:32 A k tomu piškoty, zavařeninu a vajíčka?
00:36:35 Ano, ráda, mám hlad.
00:36:57 Počkejte.
00:37:00 Ano, podržte to. Tak, položte to sem.
00:37:08 Mm! To dobře voní! Na tom přece nic není.
00:37:15 Jednou vám udělám králíka s bylinkovou omáčkou.
00:37:18 Hm!
00:37:20 Nebo houbovou paštiku. Pak mi něco povíte.
00:37:24 Kde jsou lžičky? Á, ano, tamhle, pardon.
00:37:34 Tady. Můžete si vybrat.
00:37:38 Jedna je horší než druhá. Myslela jsem, že máte všechno.
00:37:41 Víte, nejsem ženatý a bydlím v zařízených podnájmech.
00:37:47 Proč? Protože jsem hodně na cestách.
00:37:53 Takže nemám nic, nemám rád moc věcí.
00:37:57 Já taky ne. Ale mám ráda venkov. Á!
00:38:01 Venkov miluju. Z kterého jste kraje?
00:38:07 Budeš mi pořád vykat? Narodila jsem se v Bretani.
00:38:12 Á! A máte tam - máš tam příbuzné?
00:38:19 Hm. Babičku a sestru. A přátele?
00:38:25 Moc už ne. Manžela mé sestry. Švagr pro tebe není příbuzný?
00:38:32 Ne. Ano. Je mi to jedno. Kde ten švagr bydlí?
00:38:40 Bydlí v Quimperu. Má tam autoopravnu.
00:38:44 Ty jsi ale šikovný! Nezlob se.
00:38:47 Nezlob se, jsem strašně nešikovný. Počkej. Tak.
00:38:56 O čem jsme to vlastně mluvili? Neříkala jsi, že má autoopravnu?
00:39:03 Kdo? Á! Přece tvůj švagr.
00:39:06 Ano. Vynáší mu to. Je to největší opravna v okolí.
00:39:12 Aha. Tedy -
00:39:17 Jak se jmenuje? Třeba ho budu znát, jezdím do Bretaně často,
00:39:21 mám to tam velmi rád.
00:39:24 Paul Decourt. Ale znát ho asi nebudeš.
00:39:28 Ne. Neznám ho. Říkala jsi, že je podivín.
00:39:36 Podivín? Spíš poděs. A není to milý člověk.
00:39:50 A vůbec, nechápu, proč se o něj tak zajímáš.
00:39:58 Všechno, co se tě týká, mě zajímá.
00:40:05 To je od tebe milé.
00:40:08 To je první milá věc od té chvíle, co jsme vzhůru.
00:40:13 Vídáš se s ním? S kým?
00:40:17 S tím svým švagrem. Ne, nevídám se s ním skoro vůbec.
00:40:23 A proč ne?
00:40:26 Byla jsem nemocná. Měla jsem depresi.
00:40:31 Oh.
00:40:32 Já vím. Lidi se tomu smějí, ale je to hrůza.
00:40:36 Já se nesměju, vím, že je to hrůza. Tobě se něco stalo?
00:40:43 Stalo, ale mluvit o tom nechci. Nemáš cigaretu?
00:40:48 Ano, jsou u mě v pokoji. Na tom malém - na té malé věci.
00:41:02 Ty máš medvídka? Nesahej na to!
00:41:06 A proč? Dej mi to! Nesahej na to, rozumíš?
00:41:08 Ten medvídek je pro mě památka! Prosím tě, zbláznil ses nebo co?
00:41:11 A na koho je to památka? Na mého synovce a už mi ho vrať.
00:41:16 Počkej. Dej mi ho!
00:41:18 A proč si ho nesmím pochovat? Říkám ti, dej ho sem!
00:41:21 Ty se mě štítíš, řekni to, viď? Tak si toho hnusnýho medvídka nech!
00:41:35 Ty-
00:41:41 Ty mě zabiješ.
00:42:22 Omlouvám se ti.
00:42:35 Já taky.
00:42:41 Jednal jsem nepředloženě.
00:42:44 Když má někdo takový cíl jako já, musí si zakázat city.
00:42:51 Medvídek, kterého líbal můj syn, je jen kus slámy a plyše.
00:42:57 Cítím k té potřeštěné dívce podivnou něhu.
00:43:00 Z toho, že po zločinu upadla do deprese, mám pocit,
00:43:04 že je spíš oběť než viník.
00:43:07 Což neznamená, že od svého plánu ustoupím. Právě naopak.
00:43:13 Dosáhl jsem svého.
00:43:16 Nakonec uvěřím, že na světě mají váhu jen obojaké city.
00:43:20 Podařilo se mi ji přesvědčit. Jedeme do Quimperu.
00:43:25 Jako záminku jsem měl velké nervové vypětí a to, že mám Bretaň rád.
00:43:30 A na druhou stranu jsem jí vyčetl, že jí nejsem dost dobrý,
00:43:33 aby mě vzala do rodiny. Místo aby se vzpírala,
00:43:37 zaradovala se. Trochu se stydím za to,jak mylně si vykládá mé city.
00:44:10 Říkala jsi, že tvůj švagr má autoopravnu?
00:44:13 Autoopravnu má ve městě. Ale bydlí tady.
00:44:17 Pospěš si, jedeme pozdě.
00:44:23 Jen aby to tvé sestře nevadilo.
00:44:26 Neměl bych si raději vzít pokoj v hotelu?
00:44:29 Ne, sestra mě už zná. Hm.
00:44:33 Á, to se moc dobře neposlouchá. Ty blázínku!
00:44:37 Nepředpokládají, že sestra, která bydlí v Paříži
00:44:40 a hraje v televizi, bude žít jako jeptiška.
00:44:44 A je jim to fuk. Ale jestli chceš, mají tu 15 pokojů.
00:44:50 -Dobrý den!
-Ahoj.
00:44:53 -Jak se ti vede?
00:44:55 Dobrý den, já jsem Marc Andrieux.
-Jeanne.
00:45:02 Ukážu vám vaše pokoje.
00:45:05 Ty budeš ve svém starém pokoji a Marc v tom malém vedle.
00:45:24 Tak to je váš pokoj. Aha.
00:45:26 Doufám, že se vám líbí. Líbí. Líbí se mi moc, ano.
00:45:32 Moc se mi líbí.
00:45:34 Tak já půjdu. Přátelé nás čekají na večeři. Paul přijde hned.
00:45:37 Dobře, vezmu si košili a kravatu a hned jsem tam. Děkuji.
00:45:48 Á!
00:45:59 No jo.
00:46:09 Něco tak odporného jsem už dlouho neviděl.
00:46:23 Pojďte, seznámím vás. To je Philippe, můj syn.
00:46:26 Dobrý večer. Dobrý večer.
00:46:28 Teď toho nech, tatínek je tu hned.
00:46:38 Pan Andrieux, paní Decourtová, má tchyně.
00:46:42 Je mi ctí, madam.
00:46:45 -Jacques Ferrand, společník Paula Decourta.
00:46:47 Velice mě těší. A to je jeho žena Anna.
00:46:50 Je mi ctí, madam. Těší mě.
00:46:52 Dáte si něco k pití?
00:46:54 -Portské? Whisky? Whisky.
00:47:00 Čistou? Ano. Děkuji.
00:47:03 Takže - Pardon, děkuji.
00:47:12 -Ne.
-Děkuji.
00:47:27 Quimper je pěkné město. Trochu poklidné.
00:47:30 -Zvlášť v zimě.
-V létě to ještě jde.
00:47:33 -Ale nejlepší je to na jaře.
00:47:35 Okolí je moc pěkné, louky všude rozkvetou.
00:47:38 -Ovšem, na jaře kvete všechno.
00:47:47 Na podzim je tu ale taky hezky. Ano.
00:47:51 Když jsem tu byl naposled, právě na podzim všechno bylo
00:47:55 barevné žluté, červené. Zlatavé moře.
00:48:01 Ano, a modré. Překrásné.
00:48:04 Ale vy jinak bydlíte v Paříži, viďte?
00:48:06 -Tam je víc živo. Ano. Na můj vkus trochu moc.
00:48:12 S mužem jsme si to tam říkali, jsou to tři týdny.
00:48:16 Ten provoz je šílený. Ano, hlavně ve špičce.
00:48:22 Od Madeleine k Porte Maillot dvě hodiny. Hrůza.
00:48:26 To je hrůza. A ten příšerný randál.
00:48:28 V policejní zprávě jsem četl, že mezi šestou a osmou večer
00:48:32 dosahuje bůhvíkolik decibelů. To věřím.
00:48:35 A špatný vzduch ještě k tomu.
00:48:38 Špatný vzduch je skoro národní problém.
00:48:41 -Ano. Možná i mezinárodní.
00:48:43 -Člověk si říká, kam to všechno povede.
00:48:46 Jistě.
00:48:47 Ano. Mluvím s hodně mladými lidmi. Mají z toho strach.
00:48:58 Letos jste tu měli hezké léto. Ani mi nemluvte.
00:49:01 -Nejhorší.
00:49:03 -Turisti utekli do Španělska, pro hotely to byla katastrofa.
00:49:06 A nemůže se to svádět jen na počasí.
00:49:09 Slunce tu svítí jako všude. Ano.
00:49:11 Velký díl odpovědnosti na tom nese veřejná správa.
00:49:14 Ano, tohle je problém.
00:49:16 Investiční politika by se měla přehodnotit.
00:49:19 Nevím, v jaké branži děláte. Píšu knížky.
00:49:22 -Ovšem, říkala jsem si to. Jak že se jmenujete?
00:49:25 Marc Andrieux.
00:49:28 Četla jsem váš poslední román, jak se to jenom jmenovalo?
00:49:32 Moc se mi líbil konec.
00:49:34 Jak ta stará poloslepá služka běží k hořícímu domu.
00:49:36 Ne, to jste si to spletla. Vážně?
00:49:39 Ne, ne, to si mě pletete s někým jiným, já píšu knížky pro děti.
00:49:43 Opravdu? Aha. Tak vidíte!
00:49:46 -Dáte si ještě jednu? Ne. Je moc dobrá, ale děkuji.
00:49:50 Patnáctiletá. Hm.
00:49:52 -Vejdu se sem?
-Pojď.
00:49:55 -Můžu se zeptat, co si myslíte o novém románu?
00:49:59 Jsou lidi, které to nudí, podle mě je to zajímavý pokus,
00:50:02 jak obnovit formu, která se už přežila.
00:50:06 Ne? Smířit spolu čas a prostor, jestli to tak můžu říct. Nemyslíte?
00:50:13 Jistě. Tak nějak to bude.
00:50:15 Třeba Nathalie Sarotová, Rob Grie i Jgoff, nemusí se nám to třeba
00:50:19 líbit, ale někam to vede, viďte?
00:50:22 Ano, rozhodně to někam vede, v tom máte pravdu.
00:50:25 Já si to taky myslím.
00:50:28 ZVUK MOTORU A ZATROUBENÍ
00:50:34 Přijel Paul!
00:50:39 Hele, subreto, moc si to nemaluj! Myslíš, že si teď budeš vyskakovat.
00:50:43 Ale projednou není vždycky a zdaleka nemáš svý jistý.
00:50:46 Dobře ti radím, drž hubu a krok. Nebo tě do toho zadku tentokrát
00:50:49 nakopu. A to tě bude pořádně bolet!
00:50:54 To jsem neviděl!
00:50:56 Vy jste už tady?
00:51:00 Omlouvám se, zdržel jsem se, měl jsem nějaký jednání.
00:51:04 Co se tak tváříte? Co?
00:51:43 To ragú se vůbec nedá jíst. Omáčka je vodová.
00:51:50 Proč jsi ji víc nevyvařila? Vařila se 4 hodiny.
00:51:54 Tak se měla vařit pět. Říkám ti to pořád.
00:51:59 Hotový maso dáš do tepla. A omáčku odvaříš zvlášť v kastrolu.
00:52:04 Zvlášť v kastrolu. Říkal jsem to, nebo ne?
00:52:08 Říkal.
00:52:11 Vy poznáte dobrý jídlo? Poznám, co je dobré, ano.
00:52:15 Tak víte, o čem mluvím. Mě rozčiluje, vždyť já dělám,
00:52:18 co se dá. A vadí mi, když se kazí zboží.
00:52:22 Máte představu, na kolik mě přijde měsíčně jenom maso? Na 1000 franků!
00:52:26 V kuchyni totiž nikoho neoklamete. Můžete se seknout v malířství,
00:52:33 v hudbě,ale u jídla se nespletete! Buď je dobrý, nebo ne.
00:52:38 Jenomže moje žena se radši zavírá v pokoji a píše ty svoje výlevy.
00:52:43 Já pěkně ráno -
00:52:45 Ts ts ts. Ale jdi. Ať si pán poslechne.
00:52:50 Takže: Ó Luno, v niž doufám, slzavé údolí, srdce mé,
00:52:55 v černi oděné. Ha ha! Jo.
00:52:58 Paule, já tě prosím. V černi oděné.
00:53:00 Nedělej to.
00:53:02 Ó, duše bohů, světský elixíre mládí, ó velké dílo jara
00:53:06 ve všem jsoucím. No ne! Nech toho.
00:53:09 Mé srdce tančící na fialových, co to tu je?
00:53:12 SMÍCH TCHÝNĚ Á, počkej.
00:53:15 Prosím tě, nech toho.
00:53:18 Co? Mé srdce tančící na fialových asfodelech -
00:53:21 Já tě prosím, Paule.
-za vzpoury nejvyšší
00:53:24 v hlubinách černého Erebu pod krustami mé já rozechvívá.
00:53:29 SMÍCH
00:53:37 Madam se zavírá v pokoji a rozechvívá si tam to svoje já!
00:53:45 SMÍCH
00:53:48 Co tomu říkáte, vy jste od fochu, ne?
00:53:51 Myslím, že tím lze zcela omluvit fakt, že opouštíte plotnu, madam.
00:53:55 To je od vás milé, ale Paul se mi musí vysmívat.
00:53:59 Ale ty víš, že tě mám rád, viď, holka?
00:54:03 Já přece nemám nic proti poezii.
00:54:06 A pro kulturu jsem všema deseti, jenom -
00:54:09 Nemůžeš dávat pozor, ty blbečku? Co? Vidíš, co kvůli tobě dělám?
00:54:14 Koukej se někam ztratit! Rozumíš? Padej, ty grázle?
00:54:27 Odporný tvor, karikatura zlého člověka,
00:54:30 jakého si ve skutečnosti nepřeje nikdo potkat.
00:54:33 Bál jsem se, že to bude někdo milý.
00:54:36 Ale teď ho sprovodím ze světa o to raději.
00:54:40 Říkal jste, že byste chtěl vidět mou opravnu. Ještě to platí?
00:54:44 Ano, velice rád.
00:54:50 To píšete nějakou knížku? Ano.
00:54:53 Líbilo by se mi psát knížky. Když se to vezme za správnej konec,
00:54:56 může to sypat. Co je? Promiňte. Děkuji. Nezlobte se, ne.
00:54:59 Nechcete, abych to četl? Ne, nezlobte se, jsou to zatím
00:55:03 jen poznámky, a nerad je dávám někomu číst.
00:55:07 Je to sprostý, nebo co?
00:55:09 Ne vůbec ne, to je spíš otázka nehotové práce.
00:55:11 O čem to je? O člověku, který hledá jiného.
00:55:16 Detektivka? Svým způsobem ano.
00:55:19 Já myslel, že vy píšete knížky pro děti.
00:55:22 Píšu, ano. Je to o jednom chlapci.
00:55:26 A to s tím děláte takový štráchy, aby vám to neukradli?
00:55:30 Ne, nezlobte se na mě, říkal jsem, je to otázka - prostě to nejde.
00:55:34 Půjčím vám klíč od svýho sejfu, aby vám to nečmajzli.
00:55:37 To není třeba. Moc dobře to znám,
00:55:39 já mám svý akcie taky zamčený. Klidně vám to zakopu na zahradě,
00:55:43 jestli je ta vaše knížka pro děti tak cenná.
00:55:53 To je hnusnej dryák. Na co to je?
00:55:56 To je na sračku. Takovou bych vám nepřál.
00:56:12 Těbůh.
00:56:19 Tak jsme tu.
00:56:24 Není to žádná dílnička, co? Je to obrovské.
00:56:30 Pane Andrieux! Čemu vděčíme za tu čest?
00:56:34 Dobrý den. Chtěl se kouknout k nám do dílny.
00:56:37 Nevím, proč ho tolik zajímá. Spisovatele zajímá všechno.
00:56:40 Třeba hledá prostředí své knihy. V kolomazi a sajrajtu? Sotva.
00:56:44 Já ho mám prokouknutýho. Švagříček je zdvořilost sama
00:56:48 a zajímá se o všechno. Pojďte se mnou.
00:56:53 Vedeme klienty k tomu, aby nerušili dělníky při práci.
00:56:56 Jinak každou minutu navíc zaplatěj.
00:57:03 Se ženskýma jsou pořád nějaký trable.
00:57:07 Rozhodla se, že chce malovat, tak jsem jí zaplatil učitele.
00:57:11 Ten chlap učil na lyceu. Za tejden ji to přešlo.
00:57:14 Zavřela se v pokoji a četla kraviny o duši,
00:57:19 jako horoskop na sobotu, Zen-hinduismus-buddhismus.
00:57:24 Brahma, Rahma, Šiva a tyhle voloviny.
00:57:27 Teď se zas dala na poezii.
00:57:31 Mně je to ukradený, ale bojím se, aby to kluk nechytl po ní.
00:57:35 Vezměte si to z jejího pohledu. Možná se snaží uniknout.
00:57:39 A z čeho uniknout? Můžu se rozkrájet, aby měla všechno.
00:57:45 Ale tohle mají v rodině. Ta malá, Helene, ta je stejná.
00:57:50 Ta nám pěkně zatopila, milej zlatej. A nejvíc mně.
00:57:54 Taková potvora. Mohl bych vám to tu vykládat až do večera.
00:58:00 Aha. Ale co bych se vám s tím svěřoval.
00:58:05 Co se tam přehrabujete v tom haraburdí?
00:58:07 Cože? Co hledáte v tom starým šrotu?
00:58:17 Nic. Nic.
00:58:27 Znáte toho sochaře, Césara? Ne.
00:58:29 Je blázen do karoserií. Každá prý představuje svým tvarem duši.
00:58:35 To si myslí? Ano.
00:58:38 Nejste vy taky trochu na hlavu? Náramná duše!
00:58:49 Proč všichni, kdo prodávají auta, kopou do pneumatik?
00:58:53 A proč lidi od filmu pořád dělají tohle?
00:58:57 To je tik z povolání. Co jinýho? Hele, nechcete auťák?
00:59:02 Mám tady jeden z druhý ruky. Ne, já už vůz mám.
00:59:05 Ale takovejhle ne. Neříkám vám to, protože je to můj podnik.
00:59:10 Tohle bejval můj auťák. Dobrý fáro. Musím se ho zbavit.
00:59:28 A proč? Co?
00:59:31 Ptám se, proč se toho auta musíte zbavit?
00:59:38 No, já se vás taky neptám na vaši babičku.
00:59:44 Co tady chceš?
00:59:50 Hlavně nepospíchej, máme přece spoustu času. Co?
00:59:58 Všude jsem tě hledal. A proč?
01:00:00 Žákovská. Máš to podepsat.
01:00:08 Ty ses neučil dějepis?
01:00:10 Našprtal jsem se Direktorium, ale dostali jsme císařství.
01:00:17 Nepleťte se do toho! Tak dost!
01:00:23 Nebudem se rvát.
01:00:25 Kvůli takovejm blbostem! Jsme přece švárové, ne?
01:00:31 No jo, jsme švagři. Teď už přece patříte do rodiny.
01:00:34 Skoro. Ale ne docela. Philippe!
01:00:39 Philippe!
01:00:46 Philippe!
01:01:05 Tak co, Philippe?
01:01:07 Hajzl. Je mi z něj nanic. Kdyby tak chtěl chcípnout!
01:01:12 Je to tvůj táta, kamaráde. To je mi fuk.
01:01:19 Proč ho nezabijete?
01:01:24 Proč ho nezabijete?
01:01:28 Uvědomuješ si, na co se mě ptáš? Víš vůbec, co mi tím říkáš?
01:01:33 Vím. Cítil jsem, co si myslíte.
01:01:39 Jestli to neuděláte, udělám to já.
01:01:44 Co uděláš? Udělám to.
01:02:06 Hele, mám dvakrát tak velkou!
01:02:14 Jsme jak rodinka z románu hraběnky de Segure.
01:02:17 -Myslíš?
-Podívej, Philippe.
01:02:26 -Nádhera, to je mořský pavouk! Říkal jsem, ať na sobě nic nemáš.
01:02:31 Je mi zima. Já si tě zahřeju.
01:02:33 A co Jeanne? Té je to fuk.
01:02:37 A její muž? Tomu je to taky jedno.
01:02:44 Já tě miluju.
01:02:49 Ne, Paule. Teď ne, tady ne.
01:02:52 -Marcu! Pojď se na něco podívat!
01:02:57 Koukni.
01:03:07 Co je s tebou? Proč se na mě tak díváš?
01:03:17 Taky jsi s ním spala?
01:03:29 S kým myslíš?
01:03:34 Víš dobře, s kým myslím.
01:03:41 Je to ta nejhorší věc v mém životě.
01:03:49 Odpustíš mi?
01:03:55 Nemám ti co odpouštět.
01:04:05 Co ještě přede mnou tajíš? To je ti málo?
01:04:18 Určitě přede mnou neskrýváš nic jiného?
01:04:22 Měj se mnou slitování, Marcu.
01:04:27 Pro dnešek jsem toho přiznala už dost.
01:04:54 Tady, podívejte se, drahá Jeanne, škeble, jak se jí obecně říká,
01:04:57 je vlastně velmi nebezpečný mořský plž.
01:05:02 Hele, vy dva rybáři, začíná příliv, musíme se vrátit.
01:05:10 Říká se, že vydělat prachy na venkově je těžký,
01:05:13 ale je to stejný jako jinde.
01:05:17 Heleďte, mohl bych vám dohodit dobrej kšeft.
01:05:22 Já na obchodování moc nejsem.
01:05:24 Nevykládejte! Vysolíte 10 táců a za rok vám to hodí 2.
01:05:30 20 procent ze zisku jen tak nevyděláte.
01:05:33 To ne.
01:05:34 Znám ženskou, co má pozemek 3 kilometry odsud.
01:05:37 Chci tam udělat golf, a ta bába to nechce pustit.
01:05:40 Mohl bych ji pěkně okrást. Mám ji totiž v hrsti.
01:05:44 Komu dokáže, že mi svěřila svý obligace? Nemá ani stvrzenku.
01:05:54 Myslím to vážně.
01:05:55 Můžem se tam zajet podívat, je to kousek odsud, 3 kilometry.
01:06:01 Tak co, bando lenochů? Dělejte, jdeme! Koukněte na to, vidíte?
01:06:12 Pomozte mi! Neudržím se! Rozmlátím se tu!
01:06:20 Pomoc!
01:06:22 Nenechávejte mě tady! Pomoc! Pomoc!
01:06:27 Paule! Proboha, udělejte něco!
01:06:32 Ruku!
01:06:38 -Paule!
-Co se stalo?
01:06:43 Nevotravuj, jdeme.
01:06:47 Tak pohněte, vy zatracená bando rybářů!
01:07:34 Rozsviť.
01:07:43 Proč jsi mu pomohl? Komu?
01:07:49 Měl jsi ho nechat spadnout z té skály.
01:07:54 To neříkej.
01:07:59 Nezaslouží si žít.
01:08:02 Já vím.
01:08:10 Já ho taky nemůžu vystát.
01:08:24 Milenci často váhají ne z ostychu, ale aby si prodloužili
01:08:28 nádherné čekání na štěstí. Já, naplněn nenávistí,
01:08:34 vychutnávám to, co mě čeká.
01:08:39 Zemře, jako když se odhazuje nepotřebná slupka ovoce,
01:08:44 které jsme plně okusili.
01:08:49 Neumí plavat. To mi řekl jeho syn. Philippe.
01:08:57 Celé hodiny se s ním procházím.
01:09:02 Pozvu Decourta, abychom si vyjeli na moře.
01:09:06 Najmu co nejmenší loď.
01:09:08 Počkám, až budou foukat z jihovýchodu ty největší poryvy
01:09:12 větru. Asi půl míle poplujeme s větrem v zádech až k mysu.
01:09:17 Pak se bude loď v protivětru houpat ze strany na stranu.
01:09:21 A tehdy přijde moje chvíle.
01:09:27 Počkám si na prudký náraz a rychle vzpříčím dole tyč,
01:09:31 takže se loď porouchá, zakymácí se a nakonec překotí.
01:09:58 Lodě tu nepůjčujou, staví je tu na zakázku.
01:10:02 Ale majitel je kámoš, on pro vás už něco vymyslí.
01:10:05 Je-li to nutné, mohu loď koupit.
01:10:08 Kvůli jedný projížďce? Vy teda vyhazujete prachy!
01:10:18 Ten kretén tu nikdy není.
01:10:21 Tahle není špatná. Ta vůbec není špatná!
01:10:25 Jo, lehkej člun, no jo. Mě do toho ale nedostanete
01:10:29 ani heverem. Proč? Máte strach?
01:10:32 Nemám, ale nechci nasazovat krk.
01:10:34 Riskujete denně stokrát víc, třeba když jen přecházíte ulici.
01:10:42 BOUCHÁNÍ
01:10:50 Tak líbí se ti tahle? Líbí. My si tykáme?
01:10:54 Jsme už starý známý, ne? Ne.
01:10:56 Já na nějaký vokolkování kašlu, prostě jdu rovnou na věc,
01:11:00 řeknu, co si myslím.
01:11:02 Ale vyhodit takový prachy za loď je podle mě blbost.
01:11:05 To není blbost. Hm.
01:11:08 Tak že bych ji koupil? No, pro mě za mě.
01:11:14 Lidi čtou radši Odysseu. Ale Illias je nejvýsostnější dílo,
01:11:20 jaké kdy bylo napsáno.
01:11:26 Až budeš později číst Kafku, uvidíš, že je to skoro totéž.
01:11:30 Homér je ovšem mnohem krásnější. Je tady město, o němž se mluví,
01:11:37 a kam nikdo nepronikne.
01:11:40 A za tu neskutečnou a nedosažitelnou věc se bijí
01:11:44 a umírají stovky mladých hrdinů. Námět je to úplně prostý,
01:11:50 ale je v něm tolik nedostižné poezie!
01:11:56 Špatný básník v líčení smrti používá klišé, oči se obracejí
01:12:00 v sloup, a k tomu se pot perlí na čele a příšerný nelidský škleb
01:12:06 se zračí ve tváři. Ale u Homéra nic takového není.
01:12:11 Každá smrt, kterou popisuje, je jedinečná. A skutečná.
01:12:16 Vzpomínám si, že je tam chvíle, kdy je mladý Trójan pronásledovaný
01:12:20 Diomédem zasažen kopím do týla a hrot mu vyjde ven ústy,
01:12:29 jak kovový jazyk. A rek se skácí k zemi, hryzaje chladnou ocel.
01:12:35 To je překrásný obraz, ne? Jste moc hodný.
01:12:40 Děkuju, že jste mi pomohl.
01:12:43 Mám v těch Řekách a Trójanech zmatek.
01:12:50 Stydím se tohle říkat, ale mám vás rád.
01:13:02 Já se zas stydím, když to slyším, ale mám radost.
01:13:05 Škoda, že -
01:13:10 Že co?
01:13:12 Že nejste můj táta. Aha.
01:13:20 Tak - jdeme dál.
01:13:24 Je špatné soudit své rodiče?
01:13:32 No, víš, je spíš těžké se tomu ubránit.
01:13:38 Ale lepší je na ně moc nemyslet. Jako že si jich nemám tak všímat?
01:13:47 Něco takového. Já to mám jinak.
01:13:55 Přál bych si myslet na nějakého tátu rád. A taky si nemůžu pomoct.
01:14:01 Nemyslet. Na to, jak je mi z něj zle.
01:14:07 Vím přece, jak se dělají děti. Je ve mně půlka z něj.
01:14:10 Mám ho v obličeji, ve vlasech, všude.
01:14:12 Mlč.
01:14:20 V tobě jsi jenom ty sám. Rozumíš?
01:14:24 Tvoje tvář, to jsi ty. Ty myslíš, ty se díváš, ty jednáš,
01:14:28 ty se rozhoduješ. Tak budeme pokračovat.
01:14:36 Zítra je neděle. Vezmete mě na loď?
01:14:43 Ne.
01:14:49 Pozval jsem tvého otce.
01:14:52 Nesnáší to. Má strach.
01:14:58 Rozzlobilo ho to na té skále. Moc mu vadí, že se přede všemi bál.
01:15:06 Proč jste ho vlastně pozval? Kvůli čemu?
01:15:14 Protože on mě seznámil s člověkem, který mi prodal loď.
01:15:21 A ze známosti mi udělal cenu. Takže jsem mu tím zavázán.
01:15:36 Tak se dáme do práce.
01:15:53 Musím ještě něco vyřídit, jsem tu hned.
01:15:56 Ale pospěš si, moře začíná stoupat.
01:15:58 A vezmi si pláštěnku, ať nenastydneš.
01:16:00 Vybavím se jak mořskej vlk.
01:16:02 Buďte opatrný, Marcu. Paul není zrovna typ námořníka.
01:16:05 Ale nejsem mimino. Ale vody ses vždycky bál.
01:16:08 Snáším ji jen v pastisu. Tak pojď, ring volnej.
01:16:14 Předpověď není nejlepší.
01:16:17 Jenom místní přeháňky a nějaký ten vítr fouká kolem mysu.
01:16:21 Jinak je všude překrásné počasí.
01:16:24 Dávej pozor. Ano, neboj se.
01:16:27 Nepluj moc od břehu. Ne, daleko plout nemusím.
01:16:31 Jak to myslíš? Tak už radši jdi.
01:17:33 Nepřipadá ti, že už to moc hází? Ne, kdepak. Dnes je ideální moře.
01:17:38 A kam jedeme?
01:17:41 Objedeme mys a vrátíme se zpátky. K mysu ne, je to tam samej šutr,
01:17:45 zbláznil ses? A jsou tam silný proudy.
01:17:48 Neboj se pořád.
01:17:49 Co furt je, já nemám strach. Jen nerad dělám někomu vola.
01:17:55 Vždyť jsem tady.
01:18:06 Dobrý? Nechceš kormidlovat? Ne, v tomhle já se nevyznám.
01:18:11 Takhle je to doprava, takhle doleva, když fouká, povolíš lano,
01:18:14 a vítr pak napne plachtu. Máš strach?
01:18:18 Nevotravuj s tím pořád, nejsem malej, prostě to nemám rád.
01:18:21 Pojď teda, pojď si to zkusit. Nemá smysl plout na lodi,
01:18:26 když si to nezkusíš. Počkej, přesednu si.
01:18:41 Vidíš, že na tom nic není. Jo, nebude to žádná věda.
01:18:47 Je to hračka. Nevím, proč se s tím tak nadělá.
01:18:53 Já jsem ti to říkal.
01:19:14 Co mám teď dělat? Musíš jít s tím.
01:19:22 Musíš jít s tím.
01:19:27 Povol to.
01:19:40 Mám toho akorát.
01:19:42 Vezmi si ten krám, protože já -
01:19:56 Polož se! Ať tě neshodí plachta!
01:20:02 Pusť to. Pusť, netahej za to! Povol to.
01:20:06 Mám toho plný zuby, vezmi si ten krám!
01:20:08 Dej mi to, pusť! Já už to nechci, vezmi si to!
01:20:23 Bacha!
01:20:37 Co to děláš!
01:20:40 Pusť to, netahej za to! Pozor, už s tím nic nedělej!
01:20:55 Tohle by stačilo, vrátíme se. To ne, teď přijde to nejlepší.
01:20:59 Už jsem řekl. Co blázníš? Co je?
01:21:04 Hele, upozorňuju tě, že kdyby něco, tak my dva umřeme spolu.
01:21:09 O čem to mluvíš? Udělej, co jsem řekl.
01:21:13 Ten tvůj deník - měl sis ho někam líp schovat.
01:21:17 Ty houžvičko, máš mě za vola?
01:21:20 Myslíš, že všichni jsou natvrdlí jako ty děcka, co pro ně píšeš?
01:21:25 Když jsi se tuhle tak cukal, první, co jsem udělal, bylo,
01:21:28 že jsem si to přečetl.
01:21:30 Nedělej blbosti, nebo se převrátíme.
01:21:33 To bych ti neradil. Ten tvůj zápisník je teď u mýho právníka.
01:21:38 A jestli se mi něco stane, tvůj notýsek půjde rovnou na policii.
01:21:45 To jsem si musel předtím vyřídit. Bylo to k smíchu. Máš mě za vola?
01:21:54 A proč jsi to na policii neodnesl hned?
01:21:58 Co? Protože jsi dobře věděl, že bys šel do kriminálu.
01:22:05 Ale neboj se. Já tě neudám.
01:22:12 Naopak.
01:22:15 Já tě chci dostat. Jsi šmejd a já tě dostanu.
01:22:21 Jako by se už stalo. A nebudeš moct hnout prstem.
01:22:25 A mně to vůbec nebude dělat starosti. Jako bys už byl mrtvý.
01:22:31 Drž hubu, ty hajzle, ty svině! Ty zasranej debile!
01:22:36 Drž hubu, ty hajzle! Svině! Ty grázle!
01:22:41 Hnusnej, hnusnej hajzle!
01:22:47 A ke mně už nikdy nevkročíte, rozumíte, umělče?
01:22:51 Jestli vás tam najdu, poletíte z okna.
01:22:54 Jen si zajdu pro věci. Řekněte tý svý děvce,
01:22:56 ať vás spakuje! Hajzle!
01:22:58 KŘUPNUTÍ
01:23:37 Je ti zima? Nemám zatáhnout střechu?
01:23:42 Ne, nemusíš.
01:23:51 No, stejně brzy zastavíme. Zvu tě na večeři.
01:23:59 Ty máš chuť na večeři? Ano. A velkou!
01:24:18 Slečno! Prosím.
01:24:29 Na. Dej si tohle.
01:24:35 Na co myslíš? Na nic.
01:24:39 Na. Na nic nechci myslet.
01:24:45 Nechápu, jak dokážeš jíst.
01:24:51 Taky jsem se chtěl něčeho zbavit, ale chuť k jídlu mi to nevzalo.
01:25:01 Spíš naopak.
01:25:09 Mohu už podávat kachnu? Dovolíte? Ano, jistě.
01:25:33 Víš, ten malý kluk, ten, co jste ho s Paulem tehdy přejeli,
01:25:45 to byl můj syn.
01:26:00 PLÁČ
01:26:16 Dlouho mi trvalo, než jsem tě našel.
01:26:27 A víš, nejsem Marc Anrieux, ale Charles Thenier.
01:26:35 A když jsem s tebou chtěl jet do Bretaně, měl jsem jediný cíl:
01:26:43 najít tu Paula a zabít ho.
01:26:54 A kvůli tomu jsi chtěl být se mnou?
01:26:58 Zpočátku ano.
01:27:05 Vůbec si neumíš představit, jak strašně mi bylo.
01:27:09 Nemusíš mi to věřit, ale bála jsem se promluvit.
01:27:23 Jsem zbabělá,
01:27:32 a nemám se ráda.
01:27:36 To už jsem slyšel.
01:27:54 Děkuji.
01:27:56 Dobrou chuť. Děkuji.
01:28:04 Vrátíme se tam. Zabiješ ho. Já ti pomůžu.
01:28:11 TELEVIZE: V našem kraji došlo ke smutné události.
01:28:13 Nenadále tragicky zemřela jedna z milých quimperských
01:28:16 osobností, pan Paul Decourt. Poslouchej.
01:28:19 Jeho tělo bylo nalezeno v koupelně jeho domu.
01:28:22 Ke smrti došlo před pár hodinami, patrně po požití jedu.
01:28:27 Zatím není prokázáno, zda se jedná o nešťastnou náhodu
01:28:30 nebo sebevraždu. Pan Paul Decourt byl majitelem autoopravny
01:28:35 v Quimperu. Švagr úspěšné herečky, kterou často vídáme na obrazovce,
01:28:41 Helene Lansonové. Ta byla krátce před smrtí v domě zesnulého
01:28:46 ve společnosti spisovatele Marca Andrieuxe, autora knih pro mládež.
01:28:51 Oba jsou v tuto chvíli na cestě do Paříže.
01:28:55 Sledují-li naše vysílání, prosíme je, aby se vrátili do Quimperu.
01:29:01 A nyní vám můžeme zprostředkovat první zprávy z místa dramatu.
01:29:55 -Měl nelidský škleb v tváři. Bylo to strašné na pohled.
01:30:02 -To byl on! To tenhle ho zabil!
01:30:06 Paní, posaďte se, prosím. Já jsem komisař Constant.
01:30:11 Těší mě. Já jsem Charles Teniere.
01:30:14 Slyšíte? Byl tady pod falešným jménem. Rozumíte, pane komisaři?
01:30:19 Paní, posaďte se. Pak nám všechno řeknete.
01:30:22 Darebáku! Co se vlastně stalo?
01:30:27 Tělo našla služebná kolem sedmé večer,
01:30:30 tedy krátce po vašem odjezdu, že? Ano, máte pravdu.
01:30:37 Ten nebožák se doplazil do koupelny a spadl na umyvadlo,
01:30:42 které se při nárazu rozbilo. To je strašná představa.
01:30:48 Sedneme si, chci s vámi mluvit. Ano, samozřejmě.
01:30:51 Máme první výsledky pitvy. Předpokládám, že vás to zajímá.
01:30:56 -Můžeš mi něco nalít?
-Samozřejmě.
01:31:00 Posaďte se. Věděl jste, že užíval sirup proti střevním potížím?
01:31:08 Ano. Byl jsem v domě teprve krátce, snad den nebo dva, když mě s tím
01:31:14 s potěšením obeznámil. Ten sirup mu našli v žaludku.
01:31:20 Spolu s jedem. Našli ho snadno, nic jiného nejedl.
01:31:26 Jaký to byl jed?
01:31:28 Je to složitá látka na bázi alkaloidů.
01:31:31 Používá se při hubení škodné zvěře. Lidově se jí říká "jed na krysy".
01:31:37 Způsobuje krutou smrt. Paralyzuje nervová centra.
01:31:41 Hodinu před tím, než dojde ke smrti, sebou tělo škube
01:31:45 jako při epilepsii. Člověk nemůže dýchat.
01:31:51 Paul Decourt musel příšerně trpět.
01:31:55 Jsem z toho konsternován, pane komisaři.
01:31:59 Nevýhodou tohoto jedu na krysy je, že má výrazně odpornou chuť.
01:32:04 Nelze ho tedy dát do polévky nebo čaje. Přidat ho lze pouze
01:32:10 do sirupu, který je sám o sobě velmi hořký. Nemáme sice zatím
01:32:16 přímý důkaz, ale někdo možná přidal alkaloid do té flaštičky.
01:32:21 Neposlouchejte toho darebáka! Paní, buďte tak hodná a mlčte.
01:32:27 Ta lahvička bohužel zmizela. Nemáme nic, ani otisky prstů.
01:32:32 Nevíte, kde by mohla být, pane Theniere?
01:32:40 Ne. Nevím. Ano. Jistě.
01:32:44 Jak bych o ní mohl vědět? Ovšem.
01:32:48 Promluvme si teď o vašem deníku. Ovšemže ho máme
01:32:52 a ovšemže jsem ho četl.
01:32:55 Doufám, že jste při tom ocenil můj styl.
01:32:59 Ano, mezi jiným.
01:33:02 Chápu vaše pohnutky, pane Theniere. Nejsme netvoři.
01:33:07 Musím se ale především držet zákona.
01:33:11 Jistě chápete, že tento deník svědčí proti vám.
01:33:16 Ano? A v čem?
01:33:19 Píšete tu zcela otevřeně, že jediným vaším cílem
01:33:22 je zabít Paula Decourta.
01:33:25 Jistě, ale představovat si to není zločin.
01:33:29 Máte z jeho smrti radost, to bije do očí.
01:33:32 To ano. Mít z toho radost, to ale také není zločin.
01:33:37 Hm.
01:33:41 Tak dobře. Přiznávám. Myslel jsem jen na to, jak ho zabít.
01:33:50 Přiznávám, že ze zprávy o jeho smrti mám velkou radost.
01:33:56 A lituji jenom toho, že trpěl tak málo.
01:34:01 Protože já trpím od ledna. Aspoň jste upřímný.
01:34:08 Bohužel to jen svědčí proti vám. Možná, ale já jsem ho nezabil.
01:34:13 A víte, všichni si přáli, aby umřel.
01:34:18 Každý ho totiž nenáviděl. Nepřehánějme.
01:34:21 Ale ano. Možná až na jeho matku. Protože je jako on.
01:34:25 A tohle není všechno.
01:34:27 Být vámi, mě bych vyloučil ze seznamu podezřelých.
01:34:32 Věděl jsem, že má v rukou můj deník.
01:34:35 Věděl jsem, že kdyby se mu něco stalo, předá ho policii.
01:34:40 Nejsem takový pitomec, abych ho zabil,
01:34:43 a vydal se tak policii do rukou.
01:34:47 Ano, na tom, co říkáte, něco je, taky mě to napadlo.
01:34:55 Musím kromě jiného vyslechnout ještě slečnu Lansonovou.
01:34:59 My dva budeme pokračovat na komisařství.
01:35:02 Zaveď ho do mé kanceláře.
01:35:07 Jdi a ubytuj se v hotelu, přijdu za tebou.
01:35:13 Budu vás muset všechny vyslechnout. Jak si přejete.
01:35:17 -Darebáku!
01:35:20 -Kráva na dvě písmena.
01:35:26 Ió.
01:35:29 Ijó? Ano, Í-ó.
01:35:34 Pojďte do mé kanceláře.
01:35:37 Nemáš cigaretu?
01:35:42 Posaďte se.
01:35:48 Všechny jsem vyslechl a dospěl jsem k určitým závěrům.
01:35:51 Musím uznat, že jen naprostý hlupák by se dopustil takového zločinu,
01:35:57 kde všechno svědčí proti němu. A vy jste na to příliš chytrý.
01:36:02 Děkuji.
01:36:04 Ve vaší situaci by nikdo Paula Decourta nezabil.
01:36:10 Pokud na tohle nevsadil. A to by bylo velmi chytré.
01:36:16 Aha. Poslouchám vás.
01:36:19 Dejme tomu, že jste se rozhodl schválně vzbudit
01:36:23 u Paula Decourta podezření.
01:36:26 Chtěl jste, aby začal být zvědavý, chtěl jste, aby objevil váš deník,
01:36:30 přiměl jste ho tím, aby učinil jistá opatření,
01:36:34 a tato opatření ho stála život.
01:36:38 Měl být přesvědčený, že tyto důkazy proti vám vám zabrání ho zabít.
01:36:45 Jenže právě v tom se mýlil. Stal se pravý opak.
01:36:49 Ano, jenže to jsou jenom dohady. Ano, ale ještě bych pokračoval.
01:36:54 Budeme-li váš deník považovat za zpověď, která je určena jen vám,
01:37:01 jste ten nejméně podezřelý ze všech.
01:37:06 Ale obraťme to. Dejme tomu, že deník je hlavní složka,
01:37:09 hybatel vašeho plánu. Co vy na to?
01:37:16 Nic. Poslouchám.
01:37:23 Pane Theniere, myslím, že váš deník byl napsán proto,
01:37:26 aby byl objeven. Což se stalo, a nic už nebránilo tomu,
01:37:33 aby Paul Decourt zemřel. Pak tomu ale nerozumím.
01:37:41 Nebylo by snazší jednat pod falešným jménem?
01:37:45 Ale prosím vás, vaše jméno bychom si zjistili.
01:37:49 Zatímco když jste se neskrýval, když jste jednal otevřeně,
01:37:55 věděl jste, že nám vezmete vítr z plachet.
01:38:02 Bohužel vás musím nechat zatknout.
01:38:11 A teď mi po pravdě řekněte, kde je ta lahvička?
01:38:15 ZAKLEPÁNÍ Dále!
01:38:18 Pane komisaři, přišel za vámi Philippe Decourt,
01:38:22 prý je to naléhavé. Přiveďte ho sem.
01:38:32 Jen pojď dál, Philippe, neboj se.
01:38:43 Copak, Philippe, chceš mi něco říct?
01:38:46 Přinesl jsem vám tohle. V té lahvičce byl jed.
01:38:50 Schoval jsem ji ve sklepě pod hadry. Já jsem zabil tatínka.
01:39:08 Víš vůbec, co jsi mi to řekl? Ano. Byl jsem to já.
01:39:12 Marc nic neudělal.
01:39:32 Byl to zlý člověk. Odporný. V garáži jsme měli jed na krysy.
01:39:39 Dal jsem ho do toho léku. Když se ho pak napil,
01:39:43 vrátil ho do lékárničky. A pak jsem tu lahvičku odnesl
01:39:49 a schoval. Protože tam zůstaly otisky prstů.
01:39:58 Skutečně to je pravda? Ano.
01:40:02 Ne, podívej se na mě! Podívej se na mě!
01:40:06 Přísaháš, že je to pravda? Máš zničený život.
01:40:14 Uvědomuješ si to?
01:40:53 Tak co?
01:41:02 Nemluv teď o tom.
01:41:11 Zítra.
01:41:15 Zítra ti všechno povím.
01:41:19 Teď se mi chce spát.
01:41:23 Chce se mi spát.
01:41:41 Pro tebe.
01:41:50 Má drahá Helene, odpusť mi. Philippe se včera obvinil z toho,
01:41:56 že zavraždil otce. Nic jsem neřekl. Poslouchal jsem ho
01:42:01 a odešel z komisařství volný. Jak krásná pomsta!
01:42:07 Hodná řecké tragédie.
01:42:10 Jeden člověk zabije dítě, a dítě toho člověka zabije zas jeho.
01:42:17 Chudák Philippe. Krutě svého otce nenáviděl,
01:42:21 téměř tak jako já. Možná, že přátelství, které ke mně cítil,
01:42:25 vyvěralo z té společné nenávisti.
01:42:30 Býval bych ho mohl navést, jak má svého otce zabít,
01:42:34 jsem si jist, že by necouvl před ničím.
01:42:39 Možná by mě o to víc miloval.
01:42:43 Musíš vysvětlit komisaři, že to není pravda.
01:42:46 Že jediný, kdo je vinen, jsem já a jenom já.
01:42:50 A že Philippe mě chtěl jen zachránit. Rozuměj mi.
01:42:57 Cítil jsem k tomu člověku takovou nenávist,
01:43:00 že jsem pro pomstu nechtěl obětovat svůj život,
01:43:03 a komisař to pochopil.
01:43:06 Můj deník měl vzbudit dojem, že se vyznávám z pomsty otevřeně.
01:43:11 A já ji přitom chystal tajně.
01:43:15 Odpusť mi. Nestrpěl bych, aby za mě zaplatil Philippe.
01:43:19 A přitom jsem myslel, že jsem chladný jak ostří nože.
01:43:24 Jenže srdce umírá déle, než si myslíme.
01:43:27 Ať to nezůstane na Philippovi. Věř mi, Helene,
01:43:32 kdyby nás nestrhlo s sebou tohle vše, miloval bych tě.
01:44:10 Vydám se teď na moře. Popluju daleko, a už se nevrátím.
01:44:17 Ztratím se, Helene. Zmizím.
01:44:25 Včera u komisaře jsem byl zbabělý. Bál jsem se vězení
01:44:29 a neměl jsem odvahu odmítnout Philippovu oběť.
01:44:35 Ať mě nechají, abych si sám zvolil trest.
01:44:39 Jedna Brahmsova píseň parafrázuje knihu Kazatel a říká:
01:44:43 zvíře musí zemřít, ale člověk také.
01:44:47 Zemřít musejí oba dva.
01:45:12 Sbohem.
01:45:22 PLÁČ
01:46:18 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2012
Velký černý vůz projíždí rychle bretaňskou vesnicí. Na křižovatce přejede devítiletého chlapce, vracejícího se od moře. Malý Martin umírá na silnici, řidič ujíždí. Jeho otec, Charles Thénier, spisovatel knížek pro děti, který žil jen pro svého syna, je zdrcen. Když se po pobytu na klinice vrací domů, nechce, aby se o Martinovi mluvilo. V duši však chová pomstu. Je odhodlán řidiče najít a zabít ho… O tom, co prožívá, si píše deník.
Drama o vině a trestu, o spravedlnosti a pomstě natočil Claude Chabrol v roce 1969 jako renomovaný tvůrce. Toto mistrovské dílo, subtilně spředené psychologické drama antických rozměrů, vytvořil Chabrol podle stejnojmenného románu Nicholase Blakea, scénář napsal Paul Gégauff. Roli spisovatele vytvořil v jemných hereckých odstínech Michel Duchaussoy, v protikladu k robustní surovosti Jeana Yannea.
Brahmsova hudba cituje Kazatele 3:19: „Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí.“
Bestie musí zemřít očima Davida Čeňka
Hodnocení filmu: 80 %
