Osudy a činnost významného křesťanského politika Josefa Luxe. Vzpomínají: příbuzní, P. Pithart, J. Kasal, V. Mlynář a další spolupracovníci i odpůrci. Dokument T. Váni
00:00:22 Já si myslím, že člověka, který dělal politiku lépe
00:00:26 než ostatní, nemají lidé rádi.
00:00:31 Lidé kreslili obraz člověka, od kterého by člověk pomalu
00:00:34 nevzal kůrku chleba.
00:00:37 Někteří tvrdí, že se to podepsalo na jeho zdraví.
00:00:41 Strašně tím trpěl, ale nikdy neoplácel stejným,
00:00:48 zachoval si zdrženlivost.
00:00:51 Musel strašnou spoustu lidí štvát.
00:01:04 Jsem vodnář, narodil jsem se 1. února.
00:01:06 Jednou přišel tatínek domů ve veselé náladě, pohladil mě
00:01:12 a řekl: Ty jsi naše májové dítko.
00:01:14 Já jsem řekl: Ale tati, já jsem se narodil v únoru.
00:01:17 On mi na to řekl: Ty víš houby!
00:01:32 Josef vyrostl ve svém kraji a měl jako faráře pátera
00:01:37 Výprachtického.
00:01:40 To byl člověk, který ho formoval od jeho dětství - byl to člověk
00:01:44 ušlechtilý, láskyplný, moudrý.
00:01:49 Tento páter onemocněl zhoubnou chorobou a zemřel.
00:01:55 My křesťané věříme, že žijeme v tzv. společenství svatých,
00:02:05 což znamená, že mezi námi a lidmi, kteří odchází,
00:02:09 je komunikace.
00:02:11 Když jsme ho nesli ke hrobu, tak jsem mu říkal:
00:02:14 Karle, vypros nám nějakou velikou milost pro církev a pro náš národ.
00:02:18 Na kůru byl Josef Lux, mladíček, ženatý, měl dlouhé vlasy,
00:02:28 hrál na varhany a zpíval.
00:02:31 Já jsem si to pospojoval, že jakoby prosba, kterou jsem
00:02:36 adresoval Karlu Výprachtickému, byla vyslyšena skrze Josefa Luxe.
00:02:55 Můj táta byl přísný kapelník.
00:02:58 Josef se tam chodil hrát na harmoniku.
00:03:03 Když doma necvičil a táta to a něm poznal,
00:03:10 tak mu řekl, že příště nemusí chodit.
00:03:13 On se urazil a příště nejel.
00:03:18 On tam jezdil nejen kvůli harmonice, ale za odměnu
00:03:22 se směl projet za motorce.
00:03:33 Pak tady byla kapela, tak hrál na křídlovku.
00:03:38 Byl tu pan faráž Výprachtický, což byl dobrý kněz.
00:03:42 Choceňská parta sem začala jezdit.
00:03:47 Pepík šel hned na kůru, začal hrát na varhany,
00:03:53 a to se mu zalíbilo.
00:03:56 V této partě si našel i svou lásku, a tak to skončilo.
00:04:12 Když jsme se poznali, tak jsem věděla, že hraje na trubku,
00:04:17 na varhany v kostele, na harmoniku.
00:04:23 Měl nádherný hlas, takže i zpíval.
00:04:31 Josef byl bavič už na základní škole.
00:04:36 Byl i v dramatickém kroužku, hrál divadlo.
00:04:43 Jednou jsme nacvičili pohádku o Popelce.
00:04:48 Josef tehdy hrál jednu z rozmařilých dcer,
00:04:54 takže to byla role, kde se vyžil v ženské roli.
00:04:59 Pamatuji si, že všichni padali smíchy.
00:05:07 Bylo to zhruba před 20 lety, kdy jsem se seznámil
00:05:09 s řadou příslušníků společenství mladých z Chocně.
00:05:17 Pak jsem zjistil, že Josef i jeho manželka Věra byli
00:05:25 členy tohoto společenství, kde tito mladí lidé žili
00:05:28 životem, ve kterém se snažili uskutečňovat evangelium.
00:05:36 Naše doba známosti byla pěkná tím, že jsem dokázali o našem
00:05:43 vztahu hovořit otevřeně.
00:05:46 Byli jsme zamilovaní, ale chtěli jsme brát náš vztah vážně
00:05:53 od samého začátku.
00:05:56 Protože jsme oba byli věřící, tak jsme oba cítili, že víra
00:06:01 nám ve vztahu pomáhá, a že je to věc pro nás podstatná.
00:06:07 My jsme v té době poznávali myšlenky hnutí Fokoláre,
00:06:15 které byly pro naše společenství přípravou.
00:06:19 Jejich život se navázal a rozmnožil poznáním tohoto hnutí.
00:06:29 Zakladatelka tohoto hnutí je neúprosná v akcentu na vzájemnou
00:06:34 lásku, lásku ke každému člověku.
00:06:40 Jednou z myšlenek bylo - dělat věci méně dokonale, ale v jednotě,
00:06:47 než sebedokonaleji v nejednotě.
00:06:50 Když toto Pepa poprvé uslyšel, tak se rozčílil,
00:06:55 protože když prý on bude vědět něco lépe, tak to nemůže podřídit
00:06:58 nějaké jednotě!
00:07:07 Josef uvažoval o vysoké škole.
00:07:11 To byl pro mne těžký okamžik, protože jsme spolu chodili
00:07:16 už dva roky, a že studium na VŠ je dlouhá doba.
00:07:23 Ve třetím ročníku se ženil.
00:07:34 Když měl před zkouškami, tak přijel za Věrou a tady se do rána učil -
00:07:40 nahoře měl obchozený celý pokoj.
00:07:48 Ráno jel ke zkouškám a říkal, že se doma nedá učit,
00:07:51 protože Verunka mu stále ťuká na dveře, aby otevřel.
00:08:02 Během studií jsme měli první dvě děti.
00:08:06 To byla doba zkoušky jiného typu, žili jsme víkendové manželství.
00:08:17 Když Josef nastoupil do zaměstnání v ZD Zálší, tak byl ve své práci
00:08:25 velmi schopný a brzy došlo k tomu, že v úseku, kde pracoval,
00:08:31 se stal vedoucím.
00:08:41 Tehdejšímu předsedovi, který byl členem ÚV KSČ, velice vadilo,
00:08:50 že jeho vedoucí pracovník není ve Straně, takže ho tlačil
00:08:57 ke vstupu.
00:09:03 Tehdy jsme o tom doma mluvili, ale nebyl to vážný rozhovor.
00:09:06 Můj tatínek mu poradil, aby vstoupil do Lidové strany, že bude mít pokoj.
00:09:18 To nebyla strana, ze které se dělala kariéra.
00:09:22 V tehdejší Lidové straně přežívalo cosi, čemu se dnes říká občanská
00:09:27 společnost.
00:09:30 Ti lidé dělali ne proto, že by z toho měli výhody,
00:09:33 ale proto, že se nemohli dívat na to, jak nějaká kaplička pustne,
00:09:41 nebo jak je zanedbaný hřbitov, tak to prostě opravili.
00:09:42 My jsme se jim kolikrát proto smáli, přiznám se.
00:09:49 Když byla naše krásná Sametová revoluce, tak jsme tuto dobu
00:09:54 prožívali velmi šťastně, aniž jsme tušili,
00:09:57 že tato doba bude pro nás znamenat vstup do politiky.
00:10:03 Politickou modlitbu?
00:10:07 Já si myslím, že je dobré se vrátit k těm starorytířským:
00:10:11 Pane Bože, dej mi sílu, abych vždy jednal čestně
00:10:16 a spravedlivě, a budu-li muset bojovat a stanu-li se vítězem,
00:10:21 abych byl velkorysý k poraženým, a stanu-li se sám poraženým,
00:10:25 abych uměl vzdát hold vítězům.
00:10:28 Ale když se tak na to dnes dívám, myslím, že by se hodilo:
00:10:33 Pane Bože, rač mi zdravý rozum zachovati.
00:10:39 Já vůbec nevím, jak k té politice přišel.
00:10:41 Můžu vám říci, že žádnou radost jsem z toho neměla,
00:10:44 protože jsem věděla, co to obnáší.
00:10:48 Kdyby býval zůstal u těch slepiček v ZD,
00:10:52 tak tu mohl být dodnes,
00:10:55 protože politika mu sebrala kus života.
00:11:09 V té době se zdálo, že je určité nebezpečí, že by mohl
00:11:12 být zvolen předsedou strany.
00:11:16 Já osobně jsem s tím vůbec nepočítala.
00:11:21 Josef chtěl vzít zodpovědně i to, že by tam měl kandidovat.
00:11:26 On říkal, že kandiduje jen do počtu za tento kraj, aby bylo více
00:11:30 kandidátů.
00:11:32 To bylo v době, kdy jsme žili bratrsky ve společenství
00:11:36 Díla Mariina.
00:11:39 On cítil potřebu se v tak důležité věci s někým poradit.
00:11:45 Setkali jsme se na Václavském náměstí.
00:11:48 Pamatuji si, že jsme chodili před pomníkem sv. Václava
00:11:53 nahoru a dolů.
00:11:56 On mi nakone povídá: Tak co myslíš, kdyby mě potkalo, že by mě zvolili
00:12:04 předsedou strany, měl bych to přijmout?
00:12:08 Já jsem mu na to řekl: Kdyby tě zvolili, určitě by to byl zisk
00:12:14 jak pro stranu, tak pro společnost.
00:12:18 Ale jestli to máš přijmout nebo ne, to nerozhoduj ty,
00:12:23 to ať rozhodne Věra.
00:12:27 Bylo to pro nás období, kdy nám připadalo, že to není plnění
00:12:32 našich ideálů, ale že tu jde o něco víc.
00:12:38 Když Josef Lux vystoupil se svým projevem, tak to bylo několik
00:12:43 jasně formulovaných myšlenek, představ, které byly proneseny
00:12:48 zpatra, bez papíru.
00:12:50 Výsledek nejlépe ilustruje poznámka, která se ozvala
00:12:56 z blízkosti místa, kde jsme tehdy seděli: fiat lux,
00:13:07 což znamená - budiž světlo.
00:13:11 Skutečně se nám rozjasnilo a následná volba byla zcela
00:13:13 jednoznačná.
00:13:16 Co pro vás osobně znamená volba předsedy?
00:13:18 Kříž.
00:13:27 V tu chvíli jsem cítila opravdu bolest až opuštěnost,
00:13:35 že už nemám na něj nárok v plné míře,
00:13:40 tak jak je to běžné v manželství.
00:13:52 Vzpomínám si, že v září 1990, kdy byl zvolen předsedou,
00:13:58 za mnou přišel do sekretariátu a řekl mi větu,
00:14:03 kterou si velmi živě pamatuji:
00:14:08 "Jardo, co budeme dělat, tady na mě z každých druhých dveří
00:14:14 kouká příslušník STB?"
00:14:18 Když bývalé členy propouštěl, tak se to snažil dělat slušně -
00:14:22 pozval je na kafe a poděkoval za spolupráci.
00:14:27 Jeden z nich mu řekl: "Již všechny jsem tady znal, každý měl nějakou
00:14:38 slabinu - někdo byl na ženské, jiný na peníze, ale tobě
00:14:45 já nerozumím!"
00:14:49 Ten člověk se spletl, protože si myslel, že ho Josef Lux převezl.
00:14:58 On nepochopil, že Lux svým lidským postojem tu věc vyřešil,
00:15:06 tomu člověku dal možnost odejít bez nějakých skandálů...
00:15:13 V tomto zvolil lidské řešení, které bylo důsledné.
00:15:30 Ze začátku žádná jiná možnost, než zůstat zde bydlet, nebyla,
00:15:35 protože nám nikdo byt v Praze nenabídl.
00:15:42 Bydleli jsme v družstevním domku, byli jsme tu spokojeni,
00:15:43 měli jsme děti ještě malé.
00:15:51 Kdybych se měla přestěhovat se 6 dětmi do Prahy,
00:15:55 to byla pro mě nepředstavitelná situace.
00:16:00 Pro nás se nic nezměnilo - byl to pro nás taťka,
00:16:02 stejný člověk.
00:16:08 Už když pracoval v družsvu, tak jezdil domů pozdě,
00:16:10 takže jsme byli zvyklí, že s námi není celý den.
00:16:15 Když přijel domů ve středu z Prahy, tak se rozletěly
00:16:18 dveře a on se ptal: Tak co, zoubci, jak se máte?
00:16:22 My jsme se na něj sesypali, obejmuli jsme ho a on s námi
00:16:26 kýval a chtěl nás sesypat dolů.
00:16:35 Vždy jsme si dali pusu a byli jsme rádi, že jsme spolu.
00:16:43 Pro něj to bylo velmi důležité, jemu záleželo na tom,
00:16:46 aby když tam přijede, tak aby se stýkal s lidmi - se sousedy.
00:16:50 On chtěl vědět, co si lidé myslí, chtěl to slyšet v autentickém
00:17:01 prostředí, nezval si je k audienci na ministerstvo.
00:17:05 On říkal: To já lidem nevysvětlím.
00:17:14 Mně to na začátku přišlo jako prázdná fráze, ale pak jsem
00:17:18 pochopil, že on měl spoustu přátel mezi obyčejnými lidmi s nižšími
00:17:27 příjmy, a že se na spoustu věcí díval optikou těch lidí.
00:17:33 Já jsem zemědělec, 11 let jsem v zemědělství pracoval,
00:17:36 stále se jím cítím být.
00:17:38 Jsem jediný člen vlády, který na rozdíl od těch vousatých,
00:17:40 kteří se tu ukazovali ještě dodnes, bydlí na vesnici
00:17:45 a nestydím se za to.
00:17:46 Ano, vy tak něco mezi městem a polmi..., švihácký městský knír!
00:17:53 On hovořil o tichu večerní stáje - on byl poetický zemědělec.
00:18:01 Pro něj to byla otázka srdce.
00:18:04 On se velice těšil, když mohl vyjet na farmu nebo do zemědělského
00:18:14 provozu. Mluvil o tom, že to jsou nejkrásnější okamžiky.
00:18:19 On by se býval zemědělství nevzdal.
00:18:23 Hodně lidí si ho dlouho neumělo zařadit - čím je?
00:18:27 Jestli je tak mazaný nebo tak jednoduchý, že se s ním nedá
00:18:37 mluvit o ničem podstatným.
00:18:40 Hodně lidí v tom mělo zmatek.
00:18:43 Pro mnohé to byl první takový typ člověka, kterého poznali.
00:18:52 Začal tvořit tým poradců a jejich poradců
00:18:55 a konzultačních institucí a firem...
00:19:02 On říkal, že do politického souboje nepůjde, dokud nebude mít
00:19:10 pevné zázemí odborné.
00:19:14 Ponořil se do studia všemožných materiálů, což ho bavilo.
00:19:22 Josef neměl mediální zkušenost, on uměl komunikovat s obyčejnými
00:19:26 lidmi, to uměl úžasně - mnohem lépe než mnoho jiných politiků,
00:19:34 ale neuměl komunikovat s novináři.
00:19:37 Svět médií byl pro svou rychlost, jednoduchost a schematičnost
00:19:44 vidění světa velmi těžko uchopitelný.
00:19:47 On o věcech velmi niterně přemýšlel, v souvislostech,
00:19:52 takže nemohl umět toto vystihnout v jedné větě do televize.
00:19:59 Někdy v roce 1994, kdy si lidovci vyvzdorovali koaliční schůzku
00:20:04 v Kolodějích, to bylo poprvé, kdy si Josef Lux začal být jistý,
00:20:10 že na vyjednávání má dobré odborné podklady,
00:20:18 že tedy může být rovnocenný soupeřem ostatních partnerů
00:20:24 ve vládní koalici.
00:20:27 V kuloárech se o něm začalo více mluvit, spíše s despektem.
00:20:36 Vzahy naší "matičky Prahy" k venkovu jsou "z patra".
00:20:44 Lux byl jakýsi "inženýr z balíkova".
00:20:49 Jeho úspěchy byly očividné a pohrdavý despekt se začal měnit
00:20:56 v obavy a střeh, co se mu ještě povede udělat.
00:21:04 Říci příhodu, která by se nikoho nedotkla, je těžké.
00:21:11 To bude obtížné.
00:21:14 Tak třeba že byste to, co se nesmí říci veřejnosti,
00:21:16 písknul, a my si to domyslíme, ostatní odvyprávějte.
00:21:20 Dobře, já to přijímám.
00:21:25 Taková příhoda by byla, že jednou jsme na vládě...
00:21:29 (píská jednou)
00:21:31 (píská podruhé)
00:21:32 (píská potřetí...)
00:21:37 Patřil jsem ke generaci novinářů, která hodně podporovala první tržní
00:21:43 reformy v České republice.
00:21:45 Měli jsme pocit, že každý, kdo nadšeně tyto reformy
00:21:49 nepodporuje, je nepřítel.
00:21:51 Josef Lux dříve než jiní viděl, že tyto reformy nejsou tak růžové,
00:21:56 jak se nám zdály.
00:21:58 V tehdejším světle vypadal Lux jako nepevná součást nějakého
00:22:06 společného zájmu.
00:22:11 I když Lidová strana obhospodařovala ministerstvo zemědělství,
00:22:16 tak mám pocit, že se více starala o církevní než o zemědělský majetek.
00:22:25 To byly drobnosti, kdy se začaly názory a sympatie k panu Luxovi
00:22:30 viklat.
00:22:37 Do jisté míry jsem mu zazlíval, že své názory nevyjadřoval přímo
00:22:44 na vládě, ale později je ventiloval před novináři.
00:22:59 Na některé lidi byl příliš tvrdý.
00:23:02 Něteré věci měl rozmyšlené a šel přímo za svým.
00:23:05 Společnost na to nebyla připravena, řada lidí se ho bála.
00:23:11 Když přišel na jednání, byl vždy připraven a věděl, co chce.
00:23:18 V tomto převyšoval své partnery.
00:23:20 Jeho velká výhoda nebyla v intrikách,
00:23:22 ale v tom, že říkal věci pravdivě, tak jak jsou.
00:23:34 Tam vznikl podlý nápad, pokusit se pomluvit jeho charakter
00:23:43 před veřejností.
00:23:45 Pane ministře, mohu vám dát hádanku?
00:23:52 Ono už to proběhlo v tisku: Co je to had na tři?
00:23:54 A odpověď byla LUX.
00:23:59 To prý je vtip, který se prý říká na ODS?
00:24:04 Pokud vím, tak tento nápad se zrodil v kruzích republikánské
00:24:09 strany dr. Sládka.
00:24:12 Od nás vyšla ta přezdívka "had".
00:24:15 Ale brzy to převzali ti, kterým lidovci vadili,
00:24:20 a jimž byl Lux trnem v oku.
00:24:24 Když potom Lux vstupoval do Sněmovny, tak na něj poslanci
00:24:27 za ODS syčeli jako hadi.
00:24:31 Když vystoupil v Parlamentu, tak někteří poslanci začali syčet.
00:24:37 Hovořil o tom, že je obtížné vystoupit, hovořit a nevnímat
00:24:43 tuto nenávist, která z parlamentních lavic vycházela.
00:24:51 Syčení se neozývalo jenom jednou, to se ozvalo mnohokrát.
00:24:58 Syčení bylo podlé v tom, že jste ani nemohl rozpoznat,
00:25:12 kdo syčí a kdo ne.
00:25:19 Když někdo tleská nebo křičí, nebo jiným způsobem vyslovuje
00:25:24 souhlas nebo nesouhlas, tak není anonymní.
00:25:27 Syčení bylo anonymní.
00:25:31 Ta věc byla vykalkulovaná, oni věděli, že dělají něco špatného,
00:25:34 věděli, že porcují člověka, který proti tomuto nemá obranu.
00:25:43 Bylo to na facky, člověk se musel dost ovládat, aby ji někomu neubalil.
00:25:49 On se tím velmi trápil, ale nemluvil o tom.
00:25:55 Bylo to velmi nespravedlivé, bylo to vědomé označení protivníka
00:26:06 tak, aby jeho oponenti získali výhodu a relativizovali obsah
00:26:17 politiky, kterou on předkládal.
00:26:22 On vždy tvrdil, že k dobrému životu patří bolest,
00:26:27 tak on tu bolest nesl.
00:26:30 Jak vy se na ty fóry díváte?
00:26:32 Tak fóry, no...
00:26:38 Taťka nikdy práci domů nenosil, my jsme se o politice nebavili,
00:26:43 o problémech už vůbec ne.
00:26:46 On nám neříkal, kdo ho ten den naštval, nebo co se ten den dělo.
00:26:49 My jsme měli sami zkušenost s politikou - s negativními
00:26:55 reakcemi.
00:26:59 Např. když jsme byli celá rodina na dovolené autem,
00:27:02 přišel k nám člověk, tloul nám na okna u auta a sprostě nadával.
00:27:10 My jsme říkali taťkovi, aby jel dál a vůbec ho neposlouchal.
00:27:15 On zastavil, vyšel, podal si s tím člověkem ruku a chtěl s ním
00:27:19 diskutovat, zeptat se ho, co se mu nelíbí, proč mu nadává.
00:27:27 On se nebál konfrontace, když byla přímá.
00:27:31 Takových hrdinů se ale moc nenašlo, kteří by přišli
00:27:33 a přímo mu něco vyčítali.
00:27:38 Anonymní dopisy přicházely, mamka je před taťkou skrývala.
00:27:49 Panu předsedovi velice záleželo na tom, abychom komunikovali
00:27:53 se všemi lidmi - ať jsou vůči nám vstřícní, nebo mají proti nám
00:28:01 nějaké výhrady.
00:28:03 Více mu záleželo na tom, abychom byli v kontaktu s těmi,
00:28:07 kdo jsou proti nám.
00:28:10 Jednou přišel a přinesl mi nějaký pohled, kde byla snůška
00:28:15 nesmyslů a nadávek.
00:28:22 Dal mi to a řekl: Něco hezkého mu tady na toto odpověz!
00:28:33 Denně jsme syceni množstvím informací, které jsou ze světa
00:28:40 virtuální reality, ze světa - co kdo o kom řekl,
00:28:44 a která aféra je na obzoru.
00:28:46 I tyto věci patří k politice, ale nesmí se stát,
00:28:49 že tyto aféry a neustálé handrkování budou hlavní věcí.
00:28:54 Reakce lidí u nás, například skrze nízkou účast ve volbách,
00:29:01 je určitým výstražným zdviženým prstem všem politikům -
00:29:05 "Pozor, vzdalujete se nám!"
00:29:13 Oba dva jsme si navzájem poskytli několik politických faulů.
00:29:19 Měl také dar určité intuice, představivosti,
00:29:26 což je v politice velmi důležité.
00:29:30 Můžu mluvit například o dohodách, které Josef Lux ze dne na den
00:29:37 přestal dodržovat, ale přesto jsem nikdy neměl pocit, že je to lidská
00:29:45 proradnost, vždy to byla politická taktika.
00:29:52 Neměl jsem obtíže se s tím lidsky vyrovnat.
00:29:56 Vyrostl z něj politik evropského formátu, který dokázal dívat se
00:30:01 na politické problémy z více aspektů, neviděl je jen
00:30:04 jednodimenzionálně, dokázal uvažovat koncepčně.
00:30:07 Dokázal mluvit s lidmi, poslouchat je, což je výjimečné v politice,
00:30:12 a zároveň toto syntetizovat do promyšlené akce,
00:30:18 jak konkrétního politického cíle dosáhnout.
00:30:23 Na rozdíl od většiny našich současníků Josef Lux bral
00:30:26 velmi vážně svou politiku a méně vážně sám sebe.
00:30:32 Pak se dokážete vyrovnat s tím, co by v občanském životě byla
00:30:37 drobná nekorektnost, a to proto že víte, že ten člověk je
00:30:44 autentický.
00:30:46 Ono se pozná, zda někdo považuje politiku za kontext pro svou
00:30:55 vlastní kariéru, nebo jestli chce k něčemu dospět.
00:31:00 To byl jeho případ! Neříkám to z žádné piety, to byla opravdu
00:31:03 jeho vlastnost, která ho vydělovala z okolí našich
00:31:09 politických současníků.
00:31:12 (ukázka)
00:31:12 Vy jste vytížený člověk, vy jste místopředseda vlády,
00:31:14 vy jste ministr zemědělství..., snad na to také máte někdy čas,
00:31:19 jste předseda strany - rodina funguje,
00:31:24 a ještě bydlíte daleko od Prahy, někde u Pardubic,
00:31:28 takže než se dostanete domů a přeskočíte Taxis...
00:31:30 Já nevím, jak to všechno můžete stačit?!
00:31:33 Kdybych to dělal, tak jak jste to tady naznačil,
00:31:36 tak už bych nežil.
00:31:41 Útok na pana ministra se odehrál po novém roce, kdy jsme všichni
00:31:44 přišli do úřadu.
00:31:48 Byla tu spousta návštěv.
00:31:50 Pan Janza se dobýval k panu ministrovi, i když jsme mu
00:31:54 řekli, že není ohlášen, takže bude muset počkat.
00:31:57 Pan ministr řekl: Když už tady je a čeká, tak ať se posadí
00:32:01 až na něj přijde řada.
00:32:03 Celé to mělo charakter frašky.
00:32:07 Takový člověk se nemá k ministrovi vůbec dostat!
00:32:15 Co tam dělala ochranka?!
00:32:18 Nebo si ho tam nahoru pozvali?
00:32:23 Pak vešel do kanceláře k panu ministrovi.
00:32:32 Kolegyně jim šla nabídnout kávu nebo čaj.
00:32:35 V momentě, kdy se zavřely dveře, tak se znovu rozletěly,
00:32:38 a to už stál ve dveřích pan ministr Lux a za ním
00:32:42 pan Janza, který začal něco vykřikovat a stříkal slzný sprej.
00:32:52 On v tu chvíli byl zaskočen - volal domů, že je v pořádku.
00:32:58 Trochu to s ním hnulo, ale to není divu.
00:33:02 Začala jsem se s panem Janzou přetahovat o dveře,
00:33:07 protože on je chtěl zavřít.
00:33:09 Měl zřejmě představu, že se tam zamkne s panem ministrem...
00:33:12 Ten ale proklouzl do salonku.
00:33:15 Pak přiběhla ochranka, která ho odzbrojila.
00:33:19 Musím říci, že to bylo nepříjemné a hodně rychlé.
00:33:24 Možná ho oslovil ďábel nebo Bůh, nevím.
00:33:28 Normální to není, protože žádný politický útok není normální.
00:33:33 Nemyslím si ale, že to bylo pod vlivem médií,
00:33:37 která "ďábelsky" znemožňovala pana Luxe.
00:33:53 Bylo to těžké pro celou rodinu, už jsme nebyli ta obyčejná rodina
00:33:56 z vesnice, byli jsme pod drobnohledem.
00:34:01 Co by každému prošlo, nám neprošlo, protože se od nás očekávaly
00:34:08 různé věci.
00:34:13 Nikdy jsme taťkovi neřekli, že by tu práci neměl dělat,
00:34:16 že toho máme plné zuby.
00:34:18 My jsme věděli, že každý má nějakou úlohu, takže jsme si
00:34:23 nestěžovali - co se nám ve škole děje, jak nám spolužáci nadávají,
00:34:30 co si vše o nás myslí...
00:34:32 On si také nikdy nestěžoval.
00:34:35 Maximálně jsme si vylili srdíčko u mamky, když se něco stalo.
00:34:43 Většinou jsme to ale přešli a život šel dál.
00:34:50 Věděli jsme, že jsou lidé, kteří mají jiné názory,
00:34:54 kterým se taťkův styl nelíbí.
00:34:58 Snažili jsme se mu doma udělat zázemí.
00:35:02 Když přijel domů, tak jsme ho neobtěžovali, on si šel lehnout,
00:35:05 mamka mu nachystala zelňačku nebo bramborové knedlíky.
00:35:13 Jednou bylo setkání křesťanských politiků, kde si naříkali,
00:35:17 že jejich manželky je nechápou, i když oni dělají takové veliké
00:35:20 věci, a jejich manželky chtějí, aby byli doma.
00:35:24 On jim tehdy řekl: "Vy musíte pochopit ty své manželky!
00:35:29 Jestliže je to pro ně těžké a náročné táhnout rodinu samy,
00:35:34 tak je potřeba, abyste z politiky odešli.
00:35:38 Mně když premiér vyhrožoval, že mě vyhodí z vlády,
00:35:41 tak jsem mu řekl:
00:35:42 Jediný, kdo mě může z vlády odvolat, a to na hodinu, je moje žena.
00:35:46 A jestliže to moje žena bude po mně chtít, tak já to musím
00:35:49 udělat."
00:35:52 Zavládlo hluboké ticho. Kdo si z toho co odnesl, nevím.
00:36:02 Jsem přesvědčená, že kdyby na začátku našeho vztahu
00:36:06 a našeho manželství nebylo společenství a určitá vžitá
00:36:10 realita Božího slova, tak bychom neměli sílu na to, abychom
00:36:15 zvládali různé situace v politice.
00:36:19 Každý má nějaký kříž, nějaké naložené břemeno.
00:36:23 Bůh dává každému tolik, kolik unese.
00:36:28 Pro mě byla politika utrpením, ač se to někomu nemusí zdát.
00:36:35 Říkala jsem si, že je toho dost, ale potom přišlo něco těžšího.
00:37:24 Problémy, se kterými se setkával, nedostatečně ventiloval.
00:37:29 To byl jeho postoj - nezatěžovat tím špatným, s čím se on setkával,
00:37:32 ostatní lidi.
00:37:36 Jednou jsme seděli v autě vedle sebe a on začal o něčem takovém
00:37:41 hovořit.
00:37:45 Pak se zarazil a řekl: To ani nechtěj vědět, tím tě nebudu
00:37:51 zatěžovat. To je taková špína, že je lepší o tom nehovořit.
00:38:02 Já jsem to pochopitelně dál nevyzvídal,
00:38:06 ale něco mi říkalo, že to není zcela v pořádku,
00:38:09 protože je potřeba toto někde ventilovat.
00:38:12 Asi před půl rokem mě začala zlobit kyčel, tak jsem
00:38:15 navštívil svého kamaráda, vynikajícího ortopeda.
00:38:17 Víte, co mi provedl?
00:38:18 Nechal mě vysvléci do trenek, pak mě postavil na váhu
00:38:24 a zval všechny sestřičky z ostatních ordinací,
00:38:28 aby se šly podívat, kolik vážím.
00:38:31 Všichni se chodili dívat, ti, co nechtěli, ty on přivedl.
00:38:35 Na futra napsal ono číslo a řekl:
00:38:40 Milý Josefe, to byl dnes veškerý můj lékařský úkon.
00:38:43 Za tři měsíce bude kontrola, a budeš-li mít stejně nebo více,
00:38:45 tak tento ctěný tým tě nebude léčit.
00:38:48 Je to velká výzva.
00:38:51 Ačkoliv jsem věděla, že hubne a připadalo mi, že jí docela
00:38:55 normálně - ba naopak jsem viděla, že se už zase snaží dobíjet si
00:39:00 energii čokoládou a sladkostmi, tak se mi zdálo, že něco není
00:39:05 v pořádku.
00:39:07 Jeho únava byla pro mě logická - z jeho jednání a stresů.
00:39:15 Po prázdninách jsme začali uvažovat o podstoupení různých
00:39:20 lékařských vyšetření, protože Josef nadále hubnul,
00:39:28 aniž by chtěl.
00:39:30 Myslela jsem si, že to bude porucha látkové výměny.
00:39:39 Dovolte mi, abych vás seznámil s tím, že jsem před hodinou
00:39:43 rezignoval na funkci předsedy KDU-ČSL.
00:39:47 Důvod je jediný - je to porucha krvetvorby, chronická forma
00:39:54 leukémie.
00:40:06 Šli jsme se projít mezi pole a Josef mi řekl, že to není dobré.
00:40:16 Tím, že jsme byli spolu, tak jsme cítili, že nás to
00:40:20 daleko víc k sobě přimklo.
00:40:28 Chtěli jsme věřit, že i skrze tuto nemoc můžeme najít něco,
00:40:32 co ani netušíme.
00:40:38 Když jsme mluvili o transplantaci, že se hledá nějaký vhodný dárce,
00:40:44 měla jsem obrovskou touhu být tím dárcem.
00:40:50 Měla jsem taťku strašně ráda.
00:40:53 Podle krevních testů vyšlo, že mám stejnou krevní skupinu.
00:41:00 Věřila jsem, že to budu já, chtěla jsem mu moc pomoci.
00:41:04 Zjistilo se, že nejsme nikdo vhodný.
00:41:08 Cítili jsme, že situace je vážnější.
00:41:14 Po celou dobu jsme cítili, že čas se krátí.
00:41:19 Žili jsme společné chvíle intenzivněji.
00:41:25 Ráno, ještě dřív než jsme vstali do školy,
00:41:31 tak taťka vstal a jel do pekařství koupit nám čerstvou snídani,
00:41:33 což pro nás na vesnici je svátek.
00:41:37 Po škole si se mnou doma povídal, což pro mě byla nová zkušenost
00:41:44 s ním, více jsem se mu přiblížila.
00:41:50 Měl ohromnou sílu žít.
00:41:53 Chtěl se učit anglicky, tak jsme spolu měli hodiny angličtiny,
00:41:59 hodně četl...
00:42:02 Nebyl zvyklý nepracovat, i proto to bylo pro něj těžké.
00:42:09 S mamkou jsme se snažily, aby s ním vždy byl někdo doma,
00:42:13 aby měl co dělat.
00:42:33 Potom se začal hledat dárce v našem národním registru,
00:42:35 který je ale velmi slabý.
00:42:37 Poté se hledal dárce v mezinárodním registru
00:42:40 dárců kostní dřeně.
00:42:42 Vyhledávání dárců v registrech je velmi drahé.
00:42:45 Když se udělá první kolo a dárce se nenajde,
00:42:49 tak se už dále nehledá.
00:42:51 Pokud chcete dále v zahraničních registrech, tak to musíte platit.
00:42:57 Naléhali jsme na něj, že založíme konto.
00:43:02 On se tomu zpočátku bránil, protože říkal, že kdo dá na konto,
00:43:05 to jsou vždy lidé chudí a potřební.
00:43:08 My jsme mu říkali, že on by byl první, který by něco takového
00:43:10 zakládal, kdyby šlo o něco jiného, takže se nemůže odříkat.
00:43:17 Konto "L" znamenalo Lux ale i leukémie.
00:43:21 Všechny další peníze měly být k dispozici pro léčbu,
00:43:25 kteří by v této situaci potřebovali finanční pomoc.
00:43:32 Já jsem v tu chvíli hledal cesty jak pomoci.
00:43:36 V 90. letech jsem byl na návštěvě u kongresmana ze Seattle.
00:43:41 Jedno ze dvou špičkových pracovišť, kde dokázali dělat transplantace,
00:43:49 byl Seattle, druhé bylo Milano.
00:43:52 Diskutovali jsme o tom a Josef nechtěl se jít léčit do zahraničí.
00:43:58 Bál se, že tím ukáže lidem, že náš zdravotnický systém
00:44:01 tady nefunguje.
00:44:03 Přes tisíc lidí ve světovém registru bylo vyšetřeno,
00:44:07 než se našel v Itálii dárce, který byl shodný v 8 znacích.
00:44:12 To už bylo přijatelné pro transplantaci.
00:44:18 Naši lékaři mu popravdě řekli, že neshodnou transplantaci u nás
00:44:23 ještě nedělali.
00:44:25 On se proto rozhodl podstoupit léčbu v Seattle.
00:44:34 Vzpomínám si na jednu nedělní odpolední chvíli na konci prázdnin,
00:44:41 kdy jsme už měli odjet na léčení.
00:44:44 Vypravili jsme se sem sami dva a opravdu jsme ty schody promodlili
00:44:49 až nahoru.
00:44:51 Cítili jsme potom osvobození a vnitřní radost, klid.
00:45:05 Myslím že duchovní síla, která pramení z poznání,
00:45:12 že nic není náhodou, ale že vše má svůj smysl a svůj čas,
00:45:23 tak to je to nejdůležitější, co by člověk měl za svého života
00:45:27 dostat.
00:45:41 Když jsme přijeli do Seattle a udělala se všechna vyšetření,
00:45:49 tak jsme zjistili, že tam jsme zbytečně - moc brzy před samotnou
00:45:55 transplantací.
00:45:57 Trochu nás to mrzelo, že jsme mohli být ještě doma
00:45:59 všichni pohromadě a užít si to.
00:46:01 Taťka měl v pokoji nástěnku, kde jsem mu kreslila bílé krvinky,
00:46:05 jak přibývají.
00:46:07 Taťka se chtěl k vizitě vždy nachystat, měl sílu se ještě
00:46:12 učit anglicky - chtěl sám říci vizitě, co ho trápí, kde ho bolí.
00:46:16 Měl ohromný optimismus, který jsem obdivovala.
00:46:21 Transplantace proběhla bez vážných komplikací, samozřejmě s těmi
00:46:27 doprovodnými, které jsou vždy.
00:46:31 Pak se mu velmi nenápadně začalo hůře dýchat.
00:46:39 Tím, že se každý den chodilo na různá vyšetření,
00:46:43 tak Veronika sdělila lékaři, že v noci špatně spal,
00:46:53 a že se mu asi hůře dýchalo.
00:46:57 Když to řekla, rozjel se kolotoč dalších vyšetření.
00:47:05 Mamku nikdy nenapadlo, že to může nějak končit.
00:47:08 Já jsem vše od lékařů překládala.
00:47:12 Oni vám vždy řeknou pravdu, oni chtějí, abyste byli smířeni
00:47:18 s tím, co vás čeká, abyste se mohli na tu situaci připravit.
00:47:24 Když už ta situace byla velmi vážná, tak říkali, že máme velice
00:47:30 malou šanci - dávali nám několik dní, hodin...
00:47:35 V té situaci jsem to nechtěla překládat.
00:47:37 Taťka na mě viděl váhání, závažnost situace a chtěl vědět,
00:47:47 co říkali, chtěl slyšet pravdu.
00:47:55 Samozřejmě jsem to přeložila a brečela jsem u toho.
00:48:00 Bylo to hodně těžké.
00:48:02 Poslední večer jsem už věděla, že už to není dobré,
00:48:07 že to spěje ke konci.
00:48:10 Zpívali jsme taťkovu oblíbenou písničku z kancionálu
00:48:14 a modlili se.
00:48:16 Byli jsme tam s ním a drželi ho za ruce.
00:48:19 Zavolala jsem i Lidušku.
00:48:24 Já jsem cítila v té chvíli, kdy s námi už nekomunikoval,
00:48:33 měl podpůrné dýchání, že se mu rozlívá klid v obličeji.
00:48:45 V jednu chvíli jsem měla silnou touhu, abych měla ještě znamení,
00:48:52 že nás vnímá.
00:48:57 Říkala jsem mu, že jsme tam s ním a že ho máme moc rádi.
00:49:02 On v tu chvíli otevřel oči a silně mi stiskl ruku,
00:49:10 že jsem cítila, že je tam s námi pořád.
00:49:15 Chvíle, kdy člověk poznal, že už nejsme spolu, byla těžká.
00:49:31 Na druhou stranu ve mě zůstal dojem, že nic neskončilo.
00:49:41 Před transplantací jsme měli s Josefem jediný vážný rozhovor,
00:49:46 kdy on poznal šance života.
00:49:53 Říkal, že má tři možnosti -
00:49:56 první - že se vyléčí a všechno bude v pořádku,
00:50:00 druhá - že to organismus nezvládne,
00:50:05 a třetí - že by tu byl neustále s potížemi a s léky.
00:50:14 Pak byl chvíli ticho a řekl, že nejhorší by byla ta třetí.
00:50:25 Jsem přesvědčená, že komunikace tu je, ale na jiné rovině,
00:50:29 že vše jde dál, a on to má pod kontrolou.
00:50:35 On by si tu kontrolu asi ani nenechal vzít.
00:50:51 (ukázka)
00:51:22 Skryté titulky: Marie Marek a Josef Batěk
Politik, pod jehož vedením se původní Československá strana lidová transformovala pod novým názvem (KDU-ČSL) v demokratickou stranu standardního evropského typu. Josef Lux byl ve dvou porevolučních vládách místopředsedou a ministrem zemědělství. V roce 1998 zaskočil všechny oznámením o své nemoci, koncem roku 1999 zemřel.
Dokument polemizuje se zakořeněnou představou „hada na tři?“, představuje Josefa Luxe v jeho rodinném zázemí, sleduje základní data jeho působení na čele vládní politiky. Využívá citací z biografie, archivních záběrů, fotografií a výpovědí manželky, dětí, přátel i kolegů. Sleduje časovou osu Luxova života, věnuje velkou pozornost propojení víry a veřejného působení, stejně jako vývoji vztahu mezi tímto politikem a novináři.