Dobrodružství v dobách temna. Irsko-litevský dokument
00:00:38 Přes takové řeky, jako je Němen,
00:00:40 které tvoří přirozenou státní hranici,
00:00:43 se zboží často přepravuje ilegálně.
00:00:45 Alkohol, cigarety, drogy, vzácné kovy,
00:00:49 ale také exotická zvířata a lidé.
00:00:54 Kdykoli je něco na jednom břehu řeky levnější nebo nedostupnější,
00:00:58 můžete si být jisti, že se najde pašerák,
00:01:01 který to přepraví z jednoho břehu na druhý.
00:01:05 O pašerácích knih, Knygnešiai, jsem ale až dosud neslyšel.
00:01:11 Nicméně před 150 lety byly knihy tou nejvzácnější komoditou,
00:01:15 která se tajně přepravovala z Pruska,
00:01:18 rozkládajícího se na levém břehu,
00:01:21 do ruské provincie Litvy na pravém.
00:01:25 Kdysi bývala Litva velkoknížectvím,
00:01:28 jež dosahovalo až ke břehům Černého moře
00:01:31 a měla svůj vlastní jazyk.
00:01:33 V roce 1860 však tato země už neměla ani své vlastní jméno.
00:01:37 Uvnitř carského Ruska se stala pouhým Severozápadním krajem.
00:01:44 Doma v Belfastu pracuji se slovy a drobnými variacemi,
00:01:48 které vznikají, když se sdělení vydává na cestu
00:01:51 z jedné řeči do druhé.
00:01:53 Slyšel jsem o boji, který tu lidé kdysi vedli,
00:01:55 aby udrželi svou řeč při životě, o hnutí odporu,
00:01:58 které místo zbraní používalo mnohem více knihy.
00:02:02 Vzbudilo to mou zvědavost. Vypravil jsem se proto do Litvy
00:02:05 a tak jsem se vydal do časů pašeráků knih.
00:02:15 Česká televize uvádí dokumentární film
00:02:19 PAŠERÁCI KNIH
00:03:16 S Albertasem jsem se seznámil ve Vilniusu, hlavním městě Litvy.
00:03:21 Pracuje tam jako divadelní režisér
00:03:23 a velmi se zajímá o kulturní dědictví své země.
00:03:27 Z tohoto důvodu mě velmi ochotně doprovázel
00:03:29 na mé cestě po stopách pašeráků knih.
00:03:37 Albertas mi vyprávěl o generálním gubernátorovi Muravjovovi,
00:03:41 který zakázal vydávat jakékoli písemnosti v litevštině.
00:03:46 S Albertasem jsme se tedy vydali na cestu do malého,
00:03:50 dřevěného kostelíku v Paberže,
00:03:53 abychom se dozvěděli více o vzpouře rolníků v roce 1863
00:03:57 a o knězi, který ji vedl.
00:04:03 -Tohle je Paberže.
-Tak jsme tady.
00:04:06 Vítej.
00:04:08 -Ukážu ti jednu fotku.
-Jakou? -Počkej.
00:04:22 -Tohle je ta rolnická vzpoura.
-Ano, to jsou rolníci.
00:04:27 -A tohle je ten starý kostelík?
-Ano, a tady vidíš Mackievičuse.
00:04:33 To je ten kněz. Fotka pochází ze zimy,
00:04:37 všechno na ní vypadá úplně jinak. Půjdeme tam?
00:04:49 -Dobrý den. -Dobrý den.
-Moc mě těší.
00:04:53 To je otec Skaidrius a tohle je Gearoid z Irska.
00:04:58 Těší mě.
00:04:59 -Rádi bychom se dozvěděli víc o pašerácích knih. -Opravdu?
00:05:03 -Můžeme se podívat dovnitř?
-Pojďte dál.
00:05:09 Kostel vystavěl mladý kněz, otec Mackievičus,
00:05:14 který se o pár let později stal jedním z hlavních vůdců
00:05:18 národního povstání Litevců a Poláků
00:05:22 proti carskému Rusku.
00:05:25 To byl jediný kněz, který se přidal k povstání?
00:05:30 Ano, byl jediným duchovním,
00:05:34 který se zapojil do ozbrojeného povstání.
00:05:40 Biskup Valančius, který se také účastnil
00:05:44 kulturní, národní a politické obrody, mu řekl:
00:05:50 "Mackievičusi, nechte to být,
00:05:54 ztratíte své lidi a vás samotného popraví."
00:06:01 Mackievičus byl ale mladý muž
00:06:04 a jeho mladé srdce bylo zapálené pro svobodu.
00:06:07 Biskupovy diplomatické rady neposlechl,
00:06:11 protože chtěl jednat okamžitě,
00:06:13 a jako jediný ze všech se opravdu chopil zbraně.
00:06:17 Stal se vůdcem povstalců a stáhl se do lesů.
00:06:20 Rusové mu dali přezdívku "nepolapitelný".
00:06:26 Během vlády ruského gubernátora Muravjova
00:06:30 kněze zajali a pověsili
00:06:32 spolu s několika tisíci jeho spolubojovníků.
00:06:35 Rusové vydali zákaz tisku,
00:06:36 který zapovídal vydávání jakýchkoli tiskovin v litevštině
00:06:40 psaných latinkou.
00:06:42 Tehdy národní odpor získal jinou podobu.
00:06:45 Ano, pašeráci knih se objevili v důsledku potlačeného povstání.
00:06:52 Revolta se nezdařila,
00:06:55 ale vedla k dalšímu národně osvobozeneckému hnutí.
00:07:04 Tohle je poprava?
00:07:07 Působil tu prý nějaký biskup,
00:07:10 který organizoval tisk a pašování knih?
00:07:14 Ano, byl to biskup Valančius.
00:07:17 Vydával knihy a založil první ilegální
00:07:19 vydavatelskou a distribuční organizaci.
00:07:24 To byl největší úspěch potlačeného povstání.
00:07:30 Stal se z ní oheň, který hořel pro budoucnost.
00:07:39 Souviselo hnutí odporu více s katolicismem nebo s jazykem?
00:07:49 Z historického hlediska šlo o velmi těsné propojení.
00:07:55 Takže v té době nebylo možné
00:07:58 v otázce identity litevského národa
00:08:00 oddělovat církev od jazyka?
00:08:02 Nebylo možné oddělovat řeč od církve a víry.
00:08:05 Dnes je to asi o něco složitější,
00:08:09 ale v 19. století to byly spojité nádoby.
00:08:19 Co si o tom knězi myslíš?
00:08:22 Byl to dobrý kněz.
00:08:24 A bylo pozitivní, že církev stála na straně rolníků.
00:08:27 A také, že jste tu měli rebelující kněze,
00:08:29 kteří bojovali za zachování řeči a pomáhali pašerákům knih.
00:08:34 V Irsku církev nepomáhala chránit vaši řeč, irštinu?
00:08:41 Je zvláštní, že protestantská církev chtěla řeč chránit.
00:08:46 Vydali v irštině dokonce i bibli.
00:08:54 Svým způsobem ale katolická církev,
00:08:57 která v 19. století podporovala státní vzdělávací systém,
00:09:02 dokonala to, co se angličtině do té doby nepodařilo.
00:09:07 Přinutila lidi mluvit anglicky,
00:09:09 převzala kontrolu nad školami a vzdělávacím systémem
00:09:12 a děti trestala za to, když promluvily irsky.
00:09:16 Vnutila jim pocit, že se tak dopouštějí hříchu.
00:09:19 Děti musely nosit na šňůrce kolem krku hůlku
00:09:22 a pokud je rodiče nebo jiní dospělí přistihli, že mluví irsky,
00:09:26 udělali jim na hůlce zářez a děti pak dostaly výprask.
00:09:30 Přinutili je, aby se styděly za to, že mluví rodnou řečí.
00:09:35 Myslím,
00:09:36 že i v Litvě chránila církev na prvním místě především sebe.
00:09:42 Pochopila, že když bude bránit katolicismus spolu s litevštinou
00:09:47 a bude používat litevské modlitební knížky,
00:09:53 rolníci při ní budou stát navěky.
00:10:04 Vraťme se do časů, kdy carská vláda zakázala
00:10:07 v Litvě tisknout knihy psané litevsky.
00:10:14 Litevci však azbuku nikdy nepřijali za svou.
00:10:18 Za řekou Němen v Ragainu a Tylži se nacházely tiskárny,
00:10:24 v nichž pracovali vydavatelé jako Jagomastas, Mauderode a další
00:10:34 kteří tiskli litevské knížky a noviny,
00:10:38 a lidé, kterým záleželo na litevském jazyce,
00:10:42 je přepravovali v batozích přes řeku Němen
00:10:47 a poté přes Bitenai do Litvy.
00:10:52 A tam na ně čekala carská policie.
00:10:56 Většina pašeráků přenášela tajně knížky
00:11:00 spolu se zakázaným zbožím.
00:11:03 Carská policie však byla velmi bdělá
00:11:06 a snažila se zatýkat nikoli obyčejné pašeráky,
00:11:11 ale ty, kteří pašovali knihy.
00:11:15 Beru teď na sebe úplně novou podobu.
00:11:19 Novou kůži; kabát těch, co mají moc.
00:11:23 Necítím se v tom dvakrát dobře. Je to... divné.
00:11:29 Nepohodlné.
00:11:35 Teď jsem Rus.
00:11:42 Jak se cítíš?
00:11:44 Cítím se jako dobrý Rus. Ano, dobrý Rus.
00:11:52 Takže jsme připraveni?
00:11:55 -Pojďme.
-Pochytat pašeráky knih.
00:13:37 (volání, štěkot psů)
00:13:53 Cítím se nepříjemně,
00:13:55 když mám zatýkat tyto litevské děti za takovou drobnost,
00:13:58 jako je nošení knih a novin. Samozřejmě, že je to jen hra,
00:14:03 každoroční událost, kterou pořádají ve vesnici,
00:14:07 ale zároveň mě hřeje u srdce,
00:14:09 s jakým zápalem se věnují této oslavě dějin své řeči.
00:14:13 Pro mne jakožto cizince je velká pocta, že se jí mohu zúčastnit.
00:14:18 Ták, zastavit, stůjte.
00:14:22 Odkud jede tak početná společnost?
00:14:24 Z pohřbu.
00:14:26 Z pohřbu? To už jste dneska třetí povoz.
00:14:30 Lidé umírají.
00:14:32 Máte pod tím senem mrtvolu? Nebo něco jiného?
00:14:37 Tak, děvčata, seskočte si z vozu.
00:14:40 Všichni až na vozku. Tak honem, honem, pospěšte si.
00:14:58 -Ale, ale. Noviny!
-Ukažte, ukažte!
00:15:03 -Pašeráci.
-Jagomastas. Musíme je zabavit.
00:15:08 Spoutat!
00:15:20 Když lidé dostali do rukou tyhle noviny a knížky,
00:15:23 pochopili, že kromě nich existuje ještě mnoho dalších,
00:15:27 kteří smýšlejí stejně.
00:15:30 A také věděli, co se děje venku.
00:15:33 Myslím, že tenkrát začali chápat, že jsme jeden litevský národ,
00:15:37 že bychom mohli získat nezávislost.
00:15:40 Když máme svoji řeč,
00:15:42 proč bychom nemohli získat pro svou zemi svobodu?
00:15:47 Takže noviny, psané slovo, se staly něčím jako novou zbraní?
00:15:53 -Ano.
-Nenásilnou zbraní.
00:15:55 -A nepolapitelnou.
-A nepolapitelnou.
00:16:02 Nejmladší dostanou deset ran
00:16:05 a nejstarší půjdou na nucené práce.
00:16:10 Mantvydas Šimkus. Který je to?
00:16:13 Dva roky nucených prací. Běž do vozu.
00:16:18 Vaiva Žnaitéová.
00:16:20 Teď jsi smutná. Chceš jít do vězení? Ne?
00:16:26 Půl roku nucených prací. Tak pohyb, pohyb.
00:16:32 Nevozili je na Sibiř, ani do vězení,
00:16:35 ale tam, kde museli pracovat, tvrdě pracovat.
00:16:42 -Do pracovních táborů?
-Ano.
00:17:28 Kam jdeme teď?
00:17:31 Jdeme navštívit staré manžele, Gediminase a Nijole.
00:17:35 Nijolin dědeček byl pašerákem knih.
00:17:39 Ona je skutečně potomkem pašeráka knih?
00:17:42 Ano.
00:17:46 (zpěv)
00:18:00 Dceruško, dceruško, běž na sváteční trh.
00:18:03 Musíš jít sama a vybrat si.
00:18:07 -O mém dědečkovi.
-O vašem dědečkovi.
00:18:10 Byl to maminčin tatínek, Juozas Tamošaitis.
00:18:15 Rusové chtěli Litvu poruštit a proto zakázali všechno litevské:
00:18:20 všechny knihy a noviny.
00:18:23 Tehdy tu nebyla jediná litevská škola.
00:18:27 Můj dědeček Juozas měl silného litevského ducha a chtěl,
00:18:32 aby litevština zůstala zachovaná.
00:18:36 Víte něco o pašerákovi knih Bielinisovi?
00:18:41 Ano, o Bielinisovi jsem slyšela.
00:18:44 Jeho jméno jsem slyšela od své matky.
00:18:47 Bielinis byl na Litvě slavný jako Robin Hood v Anglii.
00:18:51 Gediminasi!
00:18:54 Gediminasi!
00:18:56 -Copak?
-Kde je Anglie a kde je Irsko?
00:18:59 Irsko je ve srovnání s Anglií jen malá kapka.
00:19:03 -Podobně jako Litva a Rusko.
-Co jsme zmohli proti Rusku?
00:19:06 -Ale dokázali jsme to, ne?
-Ano, zůstali jsme Litevci.
00:19:10 -Jenže kolik hlav za to padlo?
-Ano.
00:19:14 Kolik lidí zabili a kolik jich poslali na Sibiř?
00:19:19 A přesto Litva přežila, i její řeč, písně, školy a zvyky.
00:19:29 A co dělali Litevci? Tajně sem přinášeli knihy.
00:19:35 Kolik Litevců zahynulo na Sibiři?
00:19:40 Ale Litva bojovala.
00:19:43 -Litvu neporuštili.
-Neporuštili.
00:19:48 Ale kdyby byl tehdy nikdo nic nedělal,
00:19:51 dnes bys nemluvil litevsky.
00:19:53 Litvu neporuštili.
00:19:55 Ale kdyby nikdo nic nedělal, tak by ji poruštili.
00:19:58 Co navrhujete Irům? Tisknout knížky?
00:20:03 Jak mají bránit irštinu?
00:20:06 Měli by zpívat krásné písničky v irštině,
00:20:11 vydávat časopisy, třeba i tajně.
00:20:19 Jejich řeč není zakázaná. Mohou si tisknout, co chtějí.
00:20:24 -Tak co by se mělo dělat?
-Co mají udělat?
00:20:27 Lidé tou řečí nemluví, jen několik málo jí rozumí.
00:20:31 Proč nemůžou mluvit svojí řečí? Vždyť je to jejich rodná řeč!
00:20:35 Jací jsou to lidé, jestli neuznávají svůj vlastní národ.
00:20:42 To ať raději vymřou!
00:20:44 Vždycky tu ale budou lidé, kteří se své řeči nevzdají,
00:20:49 ani svého národa, za nic na světě.
00:20:59 (zpěv)
00:21:34 Bylo to pro mě velmi těžké. To, co mi řekla.
00:21:42 Jsem tady, poslouchám vás, ale vás spojuje jednota jazyka,
00:21:52 zatímco v Irsku se mluví anglicky...
00:21:58 anglicky a irsky.
00:22:02 Takže...
00:22:11 musí existovat ještě něco jiného, co Iry sjednocuje,
00:22:16 co z nás dělá Iry.
00:22:18 Vy sami sebe definujete skrze litevštinu,
00:22:21 to je pro vás nejdůležitější.
00:22:24 Jenže v Irsku velká část země přišla o svůj jazyk
00:22:28 kvůli spletitosti historického vývoje.
00:22:33 Myslím, že za to může pocit hanby, který Irům vnucovali mocní,
00:22:39 a strach mluvit irsky.
00:22:43 Nejsem si zcela jistý příčinami, ale patrně si lidé tehdy mysleli,
00:22:48 že bude lepší vychovávat děti v angličtině,
00:22:51 aby snáz vybředly z bídy, aby unikly ze situace,
00:22:55 ve které se v těch dobách nacházeli jejich rodiče.
00:23:00 Je to velmi složitý příběh, který se tady v Litvě dozvídám.
00:23:04 Skrývá v sobě i poučení o Irsku a jeho řeči,
00:23:09 i o angličtině.
00:23:17 Tato nákladní loď nás doveze až k ústí řeky,
00:23:21 do Klajpedy na břehu Baltského moře.
00:23:24 Dřív tu takových lodí bývalo hodně,
00:23:27 vozily dřevo z lesů a kameny na prodej.
00:23:31 Tohle je poslední z nich, naše pouto s minulostí.
00:23:34 Jako by nás převážela do dávno minulých časů
00:23:37 přes území tehdejších pašeráků.
00:23:40 Brzy doplujeme do Tylže, která bývala hlavním městem pašeráků.
00:23:45 -Kde jsme teď?
-Před sto lety tady bývalo Prusko.
00:23:51 -Rusko?
-Prusko, Prusko.
00:23:54 -Prusko?
-Prusko a tam bylo Rusko.
00:23:58 A teď je támhle Rusko a tady Litva.
00:24:05 -Rusko, Prusko?
-Rusko, Prusko.
00:24:08 -Rusko, Litva?
-Litva, ano.
00:24:14 -A kde je Prusko?
-Prusko? Zmizelo.
00:24:18 -Jako přelud?
-Ano.
00:24:22 Tohle je Tylže. Stal se z ní ale Sovětsk.
00:24:26 Město dostalo nové jméno.
00:24:29 -Z Tylže se stal Sovětsk?
-Ano.
00:24:32 Právě tady se během zákazu tisku vydávalo mnoho litevských knih.
00:24:37 Jeden z největších vydavatelů knih v litevštině
00:24:41 byl Otto von Mauderode.
00:24:45 Možná se nám podaří najít dům, kde sídlilo jeho vydavatelství.
00:24:54 Dobrý den. Můžete nám prodat mapu města? Ano, Sovětsku.
00:25:07 Děkuju.
00:25:10 Tak, můžeme jít.
00:25:56 Koupili jsme si mapu města
00:26:00 a hledáme dům, kde žil Otto von Mauderode.
00:26:09 -Otto von Mauderode?
-Ano.
00:26:12 Rádi bychom se vás zeptali, jestli nevíte, kde bydlel?
00:26:18 Nemohla byste mi ukázat, kde je jeho dům?
00:26:22 Tiskárna Otty von Mauderode
00:26:24 bývala na rohu ulic Pabědy a Mamin Sibirika,
00:26:28 což bývaly dříve Hohe Strasse a Wasserstrasse.
00:26:34 -Jeho dům dosud stojí?
-Už asi ne.
00:26:39 Na jeho místě je teď myslím socha našeho osvoboditele.
00:26:43 Po válce bylo město i ulice přejmenovány.
00:26:48 Tady vidíte, jak ta budova kdysi vypadala.
00:26:54 Byl to jeden z nejhezčích domů ve městě.
00:26:57 Po zákazu vydávání tiskovin v Litvě se zde tiskly knihy.
00:27:02 Tady v Tylži bylo vlastně
00:27:04 takové vydavatelské centrum knih v litevštině.
00:27:07 Knihy se pak pašovaly do Litvy.
00:27:11 Dějiny tohoto regionu jsou tvořeny střídáním kultur rozdílných národů.
00:27:16 Prusové, pak Řád Německých rytířů,
00:27:19 za jejichž vlády započala germanizace.
00:27:22 Po druhé světové válce
00:27:25 se na Postupimské konferenci rozhodlo,
00:27:27 že toto území připadne Sovětskému svazu.
00:27:30 Toto město bylo za druhé světové války
00:27:33 prakticky srovnáno se zemí,
00:27:35 takže nebylo příliš pravděpodobné, že se nám podaří najít dům,
00:27:39 v němž v 19. století sídlilo vydavatelství.
00:27:42 Smutný konec.
00:27:50 Jsme pašeráci knih.
00:27:53 V batozích máme nějaké zakázané knížky. Pustíte nás dál?
00:28:26 Už dlouhou dobu se klenu nad tokem Šešupe.
00:28:30 Viděl jsem mnoho vody, která odplynula do Baltského moře,
00:28:34 a ta voda smyla pot a slzy mnoha lidí.
00:28:38 Ti, kteří po mě chodívali, už dávno tlí ve svých hrobech.
00:28:42 Zrodil jsem se ze stromů litevského lesa.
00:28:46 Na svět mě přivedly litevské ruce.
00:28:49 Poprvé jsem se rozezněl klapotem podkov,
00:28:52 když po mně přecházelo stádo litevských koní.
00:28:56 Ach, býval jsem pevný most!
00:28:58 To byl úryvek z krátké povídky z dob zákazu tisku,
00:29:02 kterou napsal Vincas Kudirka.
00:29:04 Jmenuje se "Vzpomínky litevského mostu".
00:29:07 Je to satirická povídka. Most v ní vypráví příběh,
00:29:10 v němž ruský důstojník uzavře smlouvu s židovským stavitelem
00:29:14 na každoroční opravu mostu, ale most...
00:29:23 -... není poškozený?
-Není poškozený.
00:29:28 A tak se rok od roku most stává...
00:29:34 -Stále více ruským?
-Ano.
00:29:37 -Takže se pokoušeli...
-... poruštit i most a změnit ho.
00:29:41 -Jako knížky?
-Jako knížky.
00:29:43 -Snažili se změnit abecedu?
-Ano.
00:29:47 -Tohle je ten Rus?
-Ano.
00:29:50 -A tohle Žid?
-Ano.
00:29:53 Je to hodně stereotypní karikatura.
00:29:57 -Nemůžeš teď...
-Srovnávat?
00:30:00 Ano, srovnávat současný nacionalismus s tím,
00:30:04 který tu byl před sto lety.
00:30:07 Myslím si, že Kudirka se jen snažil pomoct Litevcům,
00:30:11 aby si uvědomili, kdo jsou, v porovnání s ostatními lidmi,
00:30:14 kteří tu tehdy žili.
00:30:16 Takže člověk přijde na to, kým je, tak, že si řekne, kým není?
00:30:20 -Ano, ano.
-Nevím...
00:30:22 Když jsem ten příběh slyšel, připadal mi trošku antisemitský.
00:30:26 Nějak jsem přitom zpozorněl, protože se mi zdá,
00:30:29 že příliš mnoho nacionalismu škodí.
00:30:42 Kudirka byl hlavním vůdcem naší ideologie národního...
00:30:48 -... uvědomění?
-Uvědomění.
00:30:53 A tady, v Kudirkos Naumiestis, Kudirka žil.
00:30:58 -Tady bydlel?
-Ano, v tomhle městě žil i zemřel.
00:31:03 Muzeum se nachází na místě, kde kdysi stával jeho dům.
00:31:09 Toto je spis pašeráka knih Petrase Maskulaitise,
00:31:13 který byl stíhán za pašování knih z Pruska
00:31:16 v letech 1885 až 1886.
00:31:20 ... hlášení velitele Vladislavova Gubernátorovi
00:31:22 o výzvách "Litevští bratři" a "Kdo má uši, poslouchejte"...
00:31:26 -Kudirka byl také překladatel.
-Johanka z Arku. -Ano.
00:31:30 Panna Orleánská.
00:31:32 Ukininkas, rolnický denník, a Varpas, Zvon.
00:31:37 To byly ilegální noviny, které Kudirka vydával v Sovětsku,
00:31:41 tedy v Tylži, odkud jsme právě odjeli.
00:31:46 Tohle jsou modlitební knížky.
00:31:49 Jsou sice napsány v litevštině, ale pouze...
00:31:52 -Pouze v azbuce?
-Ano, v azbuce.
00:31:57 Ten muž uprostřed je Muravjov.
00:32:01 -Ten kat?
-Ano.
00:32:03 -Kolik lidí pověsil?
-Nevím. Hodně.
00:32:08 Generální gubernátor ve Vilniusu, Michail Muravjov,
00:32:11 který potlačil proticarské povstání v roce 1863.
00:32:16 -Národní hymna.
-Národní hymna.
00:32:19 Kudirka napsal její slova a složil i melodii.
00:32:24 -Jaká je vaše národní hymna?
-My máme tři.
00:32:28 Jednu pro vojáky, jednu pro královnu
00:32:32 a jednu pro hráče ragby.
00:32:40 V dvojitém dnu jsem s sebou přivezl několik čísel Varpasu.
00:32:44 -Takže tohle jsme tedy pašovali?
-V mojí kouzelné bedýnce.
00:32:49 -Ano, Zvon.
-Varpas, Zvon.
00:32:53 Obyčejné noviny, ale byly ilegální, že?
00:32:56 Ano.
00:32:58 Takže Kudirka v nich přinášel novinky o tom,
00:33:01 co se děje doma v Litvě. Obyčejná novinařina.
00:33:04 Publikoval v nich svoje překlady.
00:33:07 A překlady. Také lidové písně, folklór...
00:33:12 Kudirka v nich tisknul všechno.
00:33:15 Varpas byl zvonem, který měl probouzet lidi,
00:33:17 aby si uvědomili,
00:33:19 že jejich rodná řeč je důležitější než polština nebo ruština.
00:33:24 Právě proto pro nás byl Kudirka tak důležitý.
00:33:27 Stejně jako Basanavičius.
00:33:31 Tito vydavatelé byli našimi národními hrdiny,
00:33:34 proto najdeš jejich jména skoro všude.
00:33:38 Basanavičius, současník Kudirky,
00:33:41 byl dalším hrdinným vydavatelem novin Aušra, Svítání.
00:33:47 I v Irsku došlo k literárnímu obrození,
00:33:50 ale z nejrůznějších důvodů se irština už nikdy nerozvinula
00:33:54 do své původní bohaté podoby.
00:33:56 Někteří lidé ještě stále doufají, že k tomu dojde,
00:33:59 že národ zažije jakési národní obrození.
00:34:02 Jiní zase považují otázku jazyka za balvan uvázaný kolem krku.
00:34:06 Žil Basanavičius v zahraničí dlouho?
00:34:11 25 let strávil v Bulharsku.
00:34:13 Basanavičius byl v písemném kontaktu s Kudirkou,
00:34:17 který mu napsal:
00:34:19 "Pokud se nám podaří probudit litevskou duši a jazyk,
00:34:22 můžeme v pokoji ulehnout do hrobu."
00:34:25 Vidíte, právě jsme přišli do háje pašeráků knih.
00:34:29 Proč tu vysadili právě duby?
00:34:31 Dub mají Litevci v největší úctě -
00:34:34 je to starodávný symbol síly a odolnosti.
00:34:39 V Irsku je tento strom také spojován
00:34:42 s prastarou mytologií a pohanskými časy.
00:34:46 Je mu přisuzována kouzelná moc.
00:34:50 Zde jsou jména nejvýznamnějších pašeráků knih,
00:34:54 za které byly tyto duby vysazeny.
00:34:59 Je jich však jen malá část. Všechna jména si nepamatuje nikdo.
00:35:13 Ocitli jsme se mezi pašeráky knih. Došlo tu k metamorfóze,
00:35:19 díky níž budou tito odvážní lidé žít jako stromy navěky.
00:35:33 Je příznačné, že na sebe vzali podobu stromů,
00:35:38 jejichž semena byla zaseta na památku pašeráků knih,
00:35:46 kteří jimi zasívali semena vzdělání a dějin svého národa.
00:35:56 Tady jsou.
00:36:01 Dědictví, které roste dál.
00:36:15 Možná, že tohle je Bielinis. Dobrý den, Bielinisi. Jak se máte?
00:36:24 S těmi knihami jste odvedl kus dobré práce.
00:36:33 A možná, že tohle je Kudirka. Dobrá práce, Kudirko.
00:36:40 Jaké je to, žít jako strom? Asi velmi pěkné.
00:36:53 Rád bych vám přečetl úryvek ze spisu napsaného před 400 lety.
00:36:58 Je to postila od Mikalojuse Daukši:
00:37:03 "Není na světě ubožejšího a bezcennějšího národa,
00:37:06 než ten, který ztratil tři základní věci:
00:37:10 půdu, zvyky a řeč.
00:37:12 Po staletí lidé pečovali o rodný jazyk
00:37:15 a vždy se ho snažili zachovat: křísili ho, šířili a obohacovali.
00:37:20 Nikde na zemi není zoufalejšího národa,
00:37:23 než je ten, který opustil svou rodnou řeč.
00:37:28 Národy přežívají nikoli díky bohatství své půdy,
00:37:32 odlišnosti kroje, kráse krajiny, moci hradů a měst,
00:37:37 ale protože zachovaly svou řeč,
00:37:40 která udržuje harmonii, pospolitost a bratrskou lásku.
00:37:44 Rodný jazyk je láskyplným vztahem, matkou naší identity,
00:37:48 otcem solidarity a strážcem našeho národního vědomí.
00:37:54 Pokud zničíme svou řeč,
00:37:56 zničíme harmonii, identitu a ctnost."
00:37:59 Je možné být Litevcem, aniž by člověk hovořil litevsky?
00:38:06 Můžeš se zeptat Sigitase?
00:38:09 Je možné být Litevcem bez litevštiny?
00:38:13 Ne, to není možné.
00:38:16 V Irsku máme dva jazyky a většina lidí mluví anglicky.
00:38:21 Mohou se považovat za Iry i ti, kteří nemluví irsky?
00:38:28 Myslím, že ne.
00:38:30 Mohou sice mít takový pocit, ale jsou odlišní.
00:38:34 Stejně jako se lišíme my dva. Vy mluvíte anglicky, já litevsky,
00:38:39 přestože šaty máme oba stejné a jsme si podobní.
00:38:42 Ztráta jazyka je velmi významná,
00:38:45 protože rodná řeč je jednou ze tří základních hodnot, které máme:
00:38:50 rodnou zemi jako politickou jednotku,
00:38:53 zvyky, což je náš životní styl, chování, jídlo a folklórní tradice,
00:38:58 a pak je tu řeč.
00:39:01 Jako příklad si můžeme vzít dějiny Litvy.
00:39:05 Neměli jsme vlastní zemi, svůj stát, protože ten byl zničen,
00:39:09 a pak nám chtěli vzít i naši řeč.
00:39:12 Kdybychom však přijali za svůj cizí jazyk,
00:39:15 přijali bychom časem i jejich zvyky
00:39:19 a na ty své bychom zapomněli.
00:39:23 Pokud si nezachováte svou řeč, ztratíte i část zvyků
00:39:27 a v budoucnu přijdete i o svou zemi.
00:39:34 Ze své vlastní zkušenosti mohu říct,
00:39:37 že někdy píšu poezii irsky a mluvím irsky
00:39:41 a pak přejdu do angličtiny, na irštinu zapomenu
00:39:46 a mluvím a píšu anglicky... ale uvnitř se cítím Irem.
00:39:55 Je přece jedno, jestli píšu anglicky nebo irsky,
00:39:59 dokážu přepínat z jednoho jazyka do druhého,
00:40:02 ale cítím se pořád stejně.
00:40:05 (litevsky)
00:40:12 (překlad)Je iluze, že jsi stejný i bez své řeči.
00:40:16 Ani si nevšimnete,
00:40:19 jak pomalu a bezbolestně přebíráte anglické zvyky a řeč.
00:40:27 Ano, ale oni převzali angličtinu už před mnoha a mnoha lety.
00:40:31 A stejně tak převezmou i zvyky.
00:40:35 Není možné zachovat rovnováhu?
00:40:40 Ne, to není možné.
00:40:43 Je to jen iluze. Řeknu k tomu jediné.
00:40:46 Spontánní umírání vašeho národa už začalo.
00:40:51 Chcete sám sebe ospravedlnit, ale je to neospravedlnitelné.
00:40:57 To se ospravedlnit nedá.
00:41:18 Sigitas mě nazval iluzí!
00:41:23 On tě nenazval iluzí. Ty jsi skutečný,
00:41:27 ale tvoje představa,
00:41:30 že můžeš sloučit dohromady dvě řeči a stále se cítit jako Ir,
00:41:35 je iluzí.
00:41:38 -To že je iluze?
-Řekl, že je to iluze.
00:41:43 A lidé, kteří nemluví irsky, jsou taky iluzí?
00:41:48 Ne, pokud si nemyslí, že jsou Irové.
00:41:56 Pak by to byla iluze.
00:42:00 Iluze je, když si představujeme neskutečné věci.
00:42:09 Sigitas říkal, že pokud píšeš poezii ve dvou řečech,
00:42:17 pak je iluze chtít být Irem.
00:42:21 To bys musel psát jenom irsky, a ne anglicky.
00:42:26 Irové mají irštinu a angličtinu,
00:42:28 takže mohou přecházet z jednoho jazyka do druhého.
00:42:31 -To je iluze.
-To je skutečnost.
00:42:34 Je to iluze, pokud přecházíš z jedné do druhé.
00:42:37 Teď mluvím irsky, mluvím s tebou irsky.
00:42:42 A teď mluvím anglicky. Co z toho je iluze?
00:42:54 Tak poslouchej.
00:43:01 (zpěv)
00:43:22 Teď zase ty poslouchej...
00:43:28 (báseň)
00:44:15 Za svítání jsem si znovu vzpomněl na Sigitasova slova:
00:44:20 Zajíce to táhne do lesa a pstruha do bystřiny.
00:44:23 Ale v Irsku musí i rodilý irský mluvčí sloužit dvěma pánům.
00:44:27 Ať se nám to líbí nebo ne, náš luk má dvě tětivy.
00:44:30 A možná, že tenhle tanec mezi dvěma jazyky
00:44:33 není nakonec špatný.
00:44:36 (báseň)
00:44:38 Řeč lesa se obléká do peří a údy slov se natahují k slunci
00:45:01 Kvílení slov zaznívá do černé temnoty lesů,
00:45:05 poryvy větru kupí
00:45:07 léčivé byliny na opuštěný břeh,
00:45:11 promočená slova se brodí vodou
00:45:13 a poutníci se vracejí temnými cestami předků.
00:45:19 Řeč lesa se obléká do peří a údy slov se natahují k slunci
00:45:26 Brouci a mouchy v lesních houštinách bzučí
00:45:32 Rašení stromů, kořeny se znovu probouzejí k životu
00:45:36 Listy vědění tiše šeptají
00:45:39 a hrdlo toužící po hudbě hledá slova,
00:45:42 která by uspokojila jeho touhu.
00:45:45 Pašeráci knih, slovo Boží na ohnutých hřbetech
00:45:49 Pašeráci knih, sluneční paprsky v odřených vacích
00:45:53 V pustině Západu zaznívají
00:45:55 uvězněné hlasy babylonského zmatení jazyků
00:46:00 Zklamaní dychtiví básníci musí ještě dlouho čekat
00:46:04 na své eposy
00:46:07 A dokud je nenapíší, budou stejně neklidní jako les
00:46:19 (zpěv)
00:47:01 Sledovali jsme stopu knih až do Vilniusu,
00:47:04 abychom zjistili,
00:47:06 jak se daří této prastaré řeči v moderním městě.
00:47:09 Proplouvali jsme víry konverzace a bublinami slov,
00:47:13 abychom ucítili pulz přítomného času.
00:47:21 Naslouchali jsme, jak pokolení promlouvá k pokolení
00:47:25 v návaznosti, která nebyla nikdy přerušena.
00:47:30 Procházeli jsme bludištěm řeči,
00:47:33 a vnímali, jak jazyk mrtvých doléhá k živým.
00:47:41 V temných dlážděných uličkách
00:47:44 dosud zněla ozvěna smíchu pašeráků knih.
00:47:49 Šli jsme po jejich stopách, po stopách tištěného slova,
00:47:53 a cesta nás zavedla až na nejvyšší bod Vilniusu,
00:47:56 kde jsme naslouchali,
00:47:58 jak si město samo pro sebe tiše šeptá.
00:48:03 Slavné dveře univerzitní knihovny.
00:48:06 Jsou na nich vyobrazeny dějiny našeho jazyka
00:48:10 a samozřejmě dějiny naší země.
00:48:14 Knygnešiai! Pašeráci knih.
00:48:18 Ano, Knygnešiai,
00:48:20 tady je Jonas Basanavičius a také Jurgis Bielinis.
00:48:23 -Bielinis?
-Ano. -Vincas Kudirka.
00:48:25 Vincas Kudirka. Noviny Aušra a Varpas.
00:48:28 -Jsou tu všichni.
-Můžeme jít dovnitř.
00:49:28 Co kdyby žádní pašeráci knih neexistovali
00:49:32 a všichni by tu četli rusky?
00:49:36 -Nebo anglicky?
-Nebo anglicky?
00:49:40 Nebo švédsky? Každé "co kdyby" je vlastně trochu pohádka.
00:49:44 Nikdy nevíš.
00:49:48 Na konci období, které tu nazývají čtyřiceti lety temna,
00:49:53 Rusové zrušili zákaz tisku,
00:49:55 protože politika represe zcela selhala.
00:49:59 Ruské slovo mělo dokonat, co začal ruský meč,
00:50:03 ve skutečnosti se však Rusům podařilo pouze podnítit
00:50:07 litevské obrození.
00:50:09 Babylonská věž.
00:50:11 Ano, ale z téhle Babylonské věže se spíš stala věž z bublin.
00:50:16 Jak to?
00:50:18 Ano, lidé mluví mnoha řečmi, mají své vlastní bubliny,
00:50:22 svůj vlastní prostor a zdá se, že bez své bubliny nedokáží žít.
00:50:29 -Myslíš, že litevština je bublina?
-Svým způsobem je to bublina.
00:50:34 Když žiješ v bublině řeči, izoluješ se. Je to izolace.
00:50:40 Izoluješ se?
00:50:43 Zajímavý je ale okamžik, když se dvě bubliny dotknou.
00:50:49 Co se stane? Promění se v jednu velkou bublinu?
00:50:53 -Nebo se rozbijí...
-Prasknou?
00:50:59 Ano, a všechno zmizí jako iluze, tak jako národy mizí z dějin.
00:51:07 Jako Prusko?
00:51:09 Ano, jako například Prusko. Pokaždé je třeba najít kompromis.
00:51:15 Aby člověk mohl žít ve své vlastní bublině,
00:51:19 ve své vlastní řeči a své zemi
00:51:21 a přitom dokázal komunikovat s ostatními.
00:51:25 Protože bublina je velmi tenká...
00:51:29 -A křehká.
-Ano. Snadno může prasknout.
00:51:33 Pokud je však něco tak křehké, jak nejlépe to ochránit?
00:51:37 A kdy nastane ten nejlepší okamžik, abychom vypustili bublinu do světa?
00:51:41 A když praskne, co si pak máme počít?
00:52:23 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2012
Za starých časů bylo pašování nefalšovaným dobrodružstvím a jeho hospodářské důsledky byly ve srovnání s dneškem mizivé. Nepašovalo se zfalšované značkové oblečení či cigarety, ale „poctivý“ alkohol, potraviny, ba i knihy. A právě posledně jmenované komoditě se věnuje litevsko-irský dokument, hledající paralely mezi životem v Litvě, patřící pod carské Rusko, a Irsku, patřícím impériu briskému, v době před sto padesáti lety. Irský filmař Gearoid a litevský divadelní režisér Albertas se vydávají po stopách dávno zapomenutých hrdinů, kteří v době litevského temna nasazovali životy, aby lidu nucenému používat azbuku a mluvit rusky přinesli knihy v jeho milované mateřštině.