Dokument o legendárním Josefu Masopustovi, který byl vyhlášen fotbalistou století
00:00:05 Ota Pavel o něm napsal:
00:00:07 "Měl výborný cit v nohách. Jedině on a Jaroslav Borovička
00:00:11 se nebáli dostat přihrávku kdekoli na hřišti.
00:00:14 Třeba na brankové čáře."
00:00:17 Na hřišti měl nejraději chvíle, kdy bariéry pulzovaly vzrušením.
00:00:20 Vedl míč a radoval se, když si ho mohl stáhnout,
00:00:23 pohrát si s nervy tisíců a držet je v napětí.
00:01:10 Dobrý den! Tak jsme tady, pane Masopust!
00:01:12 -Dobrý den.
-Můžeme dál?
00:01:14 Pánové, to snad nemyslíte vážně.
00:01:17 Jak slyšíte, u nás se strašně bouchá.
00:01:21 Měníme okna, protože jsme dostali možnost
00:01:24 odkoupit náš byt, takže děláme úpravy.
00:01:30 Moji paní těžko dostanete před kameru,
00:01:33 protože je úžasně pro pořádek, pro absolutní organizovanost
00:01:41 ve všem a když tady teď vidí, co se tady děje,
00:01:44 tak říká: Já ne, určitě ne!
00:01:55 V důsledku úprav v bytě jsou veškeré moje suvenýry,
00:01:59 cennosti a fotografie složeny v těchto různých bednách.
00:02:04 Třeba tady, například, máme památku na Jižní Ameriku,
00:02:08 kde tohle používají prakticky ve všech místech
00:02:12 k tomu svému dovádění.
00:02:15 Jsou tady různé věci ze slonoviny z Afriky, atd.
00:02:20 Bohužel, je to tady v takovém neladu neskladu,
00:02:24 v každé bedně něco, jak se mi to povedlo složit
00:02:28 a teď zase bude trvat delší dobu, než to dáme v bytě do pořádku.
00:02:46 Zahradníkem jsem se vlastně vyučil tady na chalupě,
00:02:49 protože předtím jsem k tomu nepřišel, a tak jsem se učil.
00:02:53 Začátky byly všelijaké, ale teď už dostávám pochvalu,
00:02:59 že je zahrada v pořádku, a že je vidět,
00:03:02 že se o to starají zahradníci.
00:03:04 Tak jsem je vyvedl z omylu, že tím zahradníkem jsem já,
00:03:07 a že některé ty věci, které nejsou zrovna tak,
00:03:11 jak by měly být, tak že to, zkrátka, beru na sebe.
00:03:14 Já ze všech kytek rozeznám akorát kedlubnu a karfiól,
00:03:21 jinak to, co je tady záležitost květinářská a rostliny vůbec,
00:03:27 tak to je starost mojí manželky.
00:03:32 Vesnička Střimice, ve které prožil dětství.
00:03:35 Neúprosně ji pohltily mostecké povrchové doly.
00:03:39 Už dlouho po ní není ani památky.
00:03:44 Pokud jde v této měsíční krajině o orientaci,
00:03:48 kde by se nacházely Střimice, kdyby existovaly,
00:03:53 tak jsou pro to takové dva krásné body:
00:03:56 kopec Hněvín s hradem Hněvín a Špičák
00:04:04 a mezi nimi, tímto směrem, vedla silnice,
00:04:08 takže to musí být tady v tom dolíku, tak 1 - 2 km před námi.
00:04:17 Protože jsme byli početnější rodina, tak já jsem se
00:04:21 celé prázdniny vlastně živil tím, že jsem chodil
00:04:24 ve vesnici pást kozy a krávy na pastviny za vesnicí.
00:04:29 A tam jsme zase, pochopitelně, zahnali krávy a kozy na pastvu
00:04:33 a hráli jsme, čutali jsme fotbal.
00:04:39 Vyrůstal v hornické rodině jako nejstarší ze šesti dětí.
00:04:43 Když chodil s otcem, který hrál za nedaleké Braňany
00:04:46 za babičkou do Kopist, brali si s sebou míč.
00:04:50 Cestou mezi poli si kopali, levou a pravou, nártem,
00:04:53 placírkou i šajtlí.
00:04:56 Byly to vlastně jeho první tréninky, do té doby,
00:04:58 než po válce poprvé oblékl fotbalový dres.
00:05:08 Koncem roku 1949 jsem byl v Mostě v nemocnici.
00:05:12 Rozháněli mi zánět slepého střeva ledem,
00:05:16 když přišel na návštěvu otec s jedním pánem.
00:05:19 Táta mi ho představil a povídá: Pepíku, to je pan Vytlačil,
00:05:24 trenér Teplic a přišel si pro tebe.
00:05:27 Podepiš přestupní lístky.
00:05:30 Já jako poslušný syn otce jsem to tedy podepsal,
00:05:35 a tak se stalo, že já jsem tady na tom začal hrát první ligu.
00:05:41 Je to smutné, když musím říct, že toto je bývalý
00:05:43 stadión Teplice FC, a musím říct, že tady to bylo takové
00:05:49 to pravé fotbalové prostředí:
00:05:53 Bariéry hned u lajny, plus - mínus deset tisíc pravidelná návštěva
00:06:00 a jen po stranách bylo málo místa.
00:06:02 Ale hned za bránou, hlavně tady na tu stranu,
00:06:05 byl asi tak 40 m svah, kde stáli lidé a když to bylo plné,
00:06:11 tak to byl skutečně velmi pěkný kotel.
00:06:20 Tak trochu jako pohádkový Honza vydal se Josef ze severu Čech
00:06:23 hledat do světa fotbalové štěstí.
00:06:27 Na stejnou cestu se tehdy vypravili z různých míst země
00:06:29 i další mládenci.
00:06:32 Čekala je těžká služba, ale osud se jim nakonec
00:06:35 královsky odměnil.
00:06:41 Když přišel do Dukly jako trenér Karel Kolský,
00:06:45 to bylo ještě ATK UDA,
00:06:48 pochopitelně nechtěl pracovat jen s těmi hráči,
00:06:54 kteří jdou na dva roky nebo na rok na vojnu, vysokoškoláky,
00:06:59 kteří se stále mění a jejichž výkonnost nemůže jít nahoru,
00:07:03 protože se nemohou nikdy dobře sehrát.
00:07:06 Tak požádal ministra, tenkrát to byl Čepička, o to,
00:07:12 aby bylo povoleno udělat stálý kádr mužstva v armádě.
00:07:17 A Čepička na to přistoupil.
00:07:19 A to byl vlastně základ Dukly, která už byla na jiné bázi,
00:07:24 než byly začátky ATK.
00:07:28 Když jsem přišel na vojnu a aktivoval jsem,
00:07:32 tak jsem dostal hodnost poručíka a průběhem let, výsluhou let,
00:07:37 úspěchy, které Dukla Praha ve světě získala, atd.
00:07:43 jsem získal hodnost podplukovníka, dnes v záloze.
00:07:56 Nejkrásnější záběry byly, když byl taktický výcvik.
00:08:03 Kam zaútočit, proč tam zaútočit, kdy tam zaútočit.
00:08:08 Tak se nám taky stalo to, že Jarda Borovička
00:08:10 byl takový samorost a říkal:
00:08:13 Po průzkumu určíme sílu soupeře, naplánujeme útok na hodinu H,
00:08:25 směr na Luneč. A ten šéf říká:
00:08:30 Perfektní, všechno bylo dobré, až na to, že Luneč je támhle!
00:08:38 Nejdříve hrál v útoku, ale brzy bylo jasné,
00:08:40 že jeho místo je v záložní řadě.
00:08:43 Záda mu tady kryl báječný obranář Sváťa Pluskal.
00:08:47 On sám mohl rozjíždět svým nenapodobitelným způsobem akce.
00:08:52 Byl stratégem, tvůrcem, režisérem hry v Dukle i v reprezentaci
00:08:56 a střílel přitom mnoho důležitých, často rozhodujících gólů.
00:09:02 Na některé zápasy nikdy nezapomene.
00:09:08 Za Duklu to bylo vyloženě utkání v Mexico City,
00:09:12 na turnaji, kde jsme porazili Santos 4:3.
00:09:17 Já jsem dal 1. a 4. gól a dokonce v novinách tenkrát
00:09:22 bylo psáno, ne v našich, pochopitelně v Mexiku,
00:09:27 že tentokrát nebyl králem Pelé, ale Masopust.
00:09:33 K tomu zápasu jsme jeli jedním autobusem,
00:09:35 my už jsme seděli v autobuse smutní,
00:09:38 očekávali jsme naši porážku, takže žádná veselost,
00:09:43 a v tom vidíme, jak přicházejí Brazilci
00:09:45 a trousí se ze vchodu jídelny, jdou, dělají dva kroky dopředu
00:09:53 jeden zpátky, nastoupí do toho autobusu a pokračují dál,
00:10:00 my na ně koukáme,
00:10:02 a když oni viděli jak jsme smutní a zakřiknutí,
00:10:07 tak povídali: Nebojte se, budeme hrát hermano, bratrsky
00:10:11 a ono to nějak dopadne.
00:10:13 My jsme hráli hermano a oni za deset minut vedli 2:0.
00:10:17 Cítili jsme, že se něco děje, ale pak se stalo,
00:10:21 že jsem dostal krásný balón od Jardy Borovičky.
00:10:26 Udělal jsem takový slalom, obešel jsem jim golmana
00:10:29 a dal jsem to na 2:1.
00:10:31 A to byl takový zárodek toho, že se řeklo:
00:10:33 A kluci do nich!
00:10:38 Mně se zdál jeden sen, který se mi skoro naplnil.
00:10:42 Zdálo se mi, že ve finále mistrovství světa dávám gól
00:10:48 a my vyhráváme 1:0.
00:10:51 A minutu a půl se to skoro naplnilo.
00:10:56 Když jsem dal v Chile první gól proti Brazílii,
00:11:00 tak než jsem stačil tu radost teprve vnímat,
00:11:06 tak už to bylo 1:1.
00:11:09 17. června 1962.
00:11:11 Ve finále mistrovství světa nastupuje mužstvo Československa
00:11:14 proti Brazílii.
00:11:16 V československém dresu je i Josef Masopust.
00:11:19 V té době by se hledal ve fotbalovém světě už jen stěží
00:11:23 rovnocenný konkurent na jeho místo.
00:11:27 V 17. minutě zápasu se Josef rozběhl po jedné
00:11:29 z nejkrásnějších cestiček své fotbalové kariéry.
00:11:33 Přesně v jeho 50. jubilejním reprezentačním startu.
00:11:37 Josef Masopust střílí do brazilské sítě vedoucí branku.
00:11:44 Byli druzí, ale doma je zaslouženě vítali jako mistry světa.
00:11:48 Televize tehdy šampionát ještě nepřenášela.
00:11:51 Jejich zápasy sledovali fanoušci s uchem u rádia a ani nedutali.
00:11:55 Tím spíš je pak chtěl každý vidět.
00:12:05 Pokud přemýšlím o fotbale, a o tom, co mám za sebou,
00:12:11 tak to musím vždycky spojit se svými největšími kamarády
00:12:15 a spolubojovníky, a to jsou Láďa Novák a Sváťa Pluskal.
00:12:21 Naše kamarádství a takový pocit soudržnosti platil stále.
00:12:28 Jakmile se jelo na zájezd, někam spát,
00:12:30 tak se vždycky hledal výjimečně třílůžkový pokoj,
00:12:35 kde spali Pluskal, Novák a Masopust.
00:12:38 Prožili jsme spolu moc krásných chvil, i když byly i chvíle,
00:12:43 kdy jsme byli smutní.
00:12:46 Ale bylo na tom krásné třeba to, že jsme před utkáním říkali:
00:12:51 Kluci, jestli dneska vyhrajeme, tak to oslavíme.
00:12:55 Pak se to povedlo a pocit toho vítězství byl tak silný,
00:13:01 že to stačilo, že pak ani nebylo nutno
00:13:06 si tu flašku otevřít a dát si.
00:13:14 Pětkrát nastupovala Dukla Praha do finále Amerického poháru
00:13:17 a čtyřikrát ho slavně vyhrála.
00:13:20 Dvakrát nad Angličany, jednou nad Brazilci,
00:13:22 jednou nad Poláky.
00:13:26 Čechoameričané v hledišti se brzy naučili nazpaměť
00:13:28 celou sestavu našeho mužstva: v bráně Kouba, v obraně Šafránek,
00:13:32 Čadek, Novák, v záloze Pluskal, Masopust, v útoku Brumovský,
00:13:36 Vacenovský, Borovička, Kučera a Jelínek.
00:13:41 Nadšení krajané mávali v ochozech československými vlajkami
00:13:44 a do poháru proudilo šampaňské pro vítěze.
00:13:49 Pro nezapomenutelný tým Dukly.
00:14:05 Tak tohle byla naše mučírna v přípravném období,
00:14:08 kdy jsme to běhali v jedné fázi až pětkrát, šestkrát,
00:14:13 pochopitelně na frekvenci po jednom schodu, po dvou schodech
00:14:18 a každý jak může, aby co nejrychleji doběhl až nahoru.
00:14:22 A stalo se, že jsme doběhli nahoru a přišel trenér, zmáčkl a povídá:
00:14:28 Tak to bylo slabé, ty si to ještě jednou zopakuješ!
00:14:32 Takže jsme tady strávili dost času, vypotili dost potu
00:14:36 a hlavně si taky hodně často zanadávali.
00:14:46 A opět Masopust, Pluskal, Brumovský, Vacenovský, Čadek,
00:14:50 Kučera, Jelínek a další.
00:14:53 Co na tom, že čtyřicet let uběhlo jako voda?
00:14:57 Dodnes se scházejí, vždy před koncem roku
00:14:59 a také při oslavách narozenin.
00:15:42 Promiňte, teď si teprve uvědomuji, že ta nejhorší nadávka
00:15:49 pro příslušníky Dukly byla "lampasáci".
00:15:52 Nejenom "profíci", to bylo až druhé,
00:15:55 ale "lampasáci" byla nejhorší nadávka, kterou jsme, bohužel,
00:15:59 slyšeli všude.
00:16:03 Za vyhrané ligové utkání bylo 200 korun, mínus daně,
00:16:10 podle toho, kdo ke které dani inklinoval,
00:16:14 protože ty daně byly různé.
00:16:17 Musím se přiznat, že přeci jenom Dukla měla trošku privilegia
00:16:22 nebo výhodu v tom, že brala plat poměrně vyšší
00:16:27 než měli všichni hráči podobných institucí,
00:16:30 které reprezentovali.
00:16:33 My jsme měli plus - mínus k 5 000 hrubého,
00:16:37 ale třeba ve Spartě, v ČKD, brali 2 700 jako hlavní plat.
00:16:52 Fotbalový fanoušek bývá nemilosrdný,
00:16:55 obvykle neví, co je vděčnost.
00:16:56 Chválí, tleská, haní i píská.
00:17:00 Včerejší miláčky dokáže nazítří nenávidět.
00:17:06 Během své kariéry jsem dostal spoustu anonymních dopisů,
00:17:09 hlavně v závěru své kariéry, protože já jsem hrál u nás
00:17:14 skoro do 36 let.
00:17:18 Některé anonymy byly sprosté, ale jeden byl takový,
00:17:23 že jsem si dovedl představit toho člověka, který to píše.
00:17:27 Že musí být úplně vyšťavený, že mi to musí napsat.
00:17:33 Napsal: Ty baňatej mnichu, už je na čase,
00:17:36 abys provedl ještě jeden slalom a to z hřiště ven,
00:17:40 aby už jsme tě nikdy neviděli.
00:17:43 Kup si fajfku a bačkory a to je pro tebe to nejlepší.
00:17:49 Tento dopis přišel, shodou okolností, jestli si vzpomínáte,
00:17:56 když jsme hráli kvalifikaci a vypadli jsme s NDR.
00:18:02 Tam jsme prohráli 2:1 s Rudlou Kučerou, který v té době hrál,
00:18:08 a na Strahově jsme hráli 1:1.
00:18:11 A tím jsme vypadli a to bylo takové vyvrcholení období,
00:18:16 kdy ty anonymy docházely: Že jsem starý a pomalý.
00:18:22 Ale nominace na Rakousko byla:
00:18:26 Masopust, na svém místě levého záložníka.
00:18:29 Tak jsem nastoupil do tohoto utkání s vědomím,
00:18:33 že i kdybych se měl strhat, tak že musím dokázat,
00:18:36 že to takové není, jak si někteří lidé myslí.
00:18:41 Pak se tam stala ta situace, kdy jsem zachytil přihrávku
00:18:46 směřující na hráče, asi 10 m na naší půlce,
00:18:50 ten balón jsem zachytil, a teď jsem postupoval,
00:18:55 obešel jsem asi 5 hráčů, udělal jsem kličku i golmanovi
00:19:01 a zasunul jsem to do brány.
00:19:03 A od té doby se vlastně tady mluví o Masopustově slalomu.
00:19:10 Celý život si hrál svoje.
00:19:13 A dočkal se pocty nejvyšší.
00:19:18 Já jsem se dozvěděl asi měsíc dopředu,
00:19:20 že jsem v nominaci na tuto trofej Zlatého míče
00:19:25 pro nejlepšího fotbalistu Evropy,
00:19:28 ale musím se přiznat, že jsem nedoufal,
00:19:31 že bych mohl být první.
00:19:33 Jeden večer jsme seděli u televize a najednou telefon.
00:19:38 Franta Steiner, redaktor Lidové demokracie, říká:
00:19:43 Sedni si, nalej si šampaňské a já ti pak něco povím.
00:19:49 Jsi fotbalista roku Evropy a já jsem se to dozvěděl teď
00:19:55 po telefonátu s France Football.
00:19:59 Dočkal se pocty, o které se mu nikdy nesnilo
00:20:02 a jíž se v této zemi zatím žádnému jinému
00:20:05 fotbalistovi nedostalo.
00:20:10 Když se tak vracím vzpomínkami na svůj sportovní život,
00:20:14 tak nevím, z jakého důvodu nebo proč mě to tak pronásledovalo,
00:20:19 ale bylo tam několik ztrát.
00:20:22 Jako první Střimice, zmizely z povrchu zemského.
00:20:27 Šel jsem hrát ligu do Teplic a tam, kde jsem začal hrát
00:20:32 první ligu, stadión není.
00:20:37 Šel jsem do Dukly, Dukla už není.
00:20:42 Takže si myslím, že už je to dost,
00:20:45 že další ztráty už bych radši nezažil.
00:20:58 Když tak ty ztráty porovnávám, tak si myslím,
00:21:01 že tou největší ztrátou je zmizení Dukly Praha
00:21:05 z fotbalového života nejenom Evropy, ale i světa.
00:21:13 Juliska osiřela, na trofeje padá prach zapomnění,
00:21:18 ale z historie Duklu nikdo nikdy nevymaže.
00:21:42 Pořád to se mnou cuká, když vidím něco takového,
00:21:45 ale beru v úvahu radu mojí manželky, která mi říká:
00:21:49 Pepíku, neblázni, není ti dvacet.
00:21:52 Vzpomeň si, kolik ti je, nech toho a buď rád, že seš dobrej.
00:22:00 Nebyl sprintér ani hlavičkář, neuměl ani tvrdě vystřelit.
00:22:05 Ale patřilo mu celé hřiště.
00:22:07 Skvěle kouzlil s míčem a jedinečným způsobem dokázal
00:22:10 překvapovat soupeře i diváky.
00:22:13 I proto mu kdysi říkali "generál fotbalových hřišť."
