Uměle iniciovaný růst vnitřních orgánů i dalších částí těla je cílem regenerační medicíny. Dokument z produkce National Geographic
00:00:02 (muž) Představte si, že vám lékaři řeknou, že potřebujete nové srdce.
00:00:07 Jako Samantě Tuttlebee. Je jí 33 let.
00:00:11 Narodila se s poškozeným srdcem. Potřebuje transplantaci.
00:00:15 Co nejrychleji. Šance, že se jí dočká, je ale velmi malá.
00:00:21 Mnozí ze seznamu čekajících zemřou. Z toho mám největší strach.
00:00:27 Bohužel jsme nuceni těmto pacientům říkat, že naděje,
00:00:31 že jim vyměníme selhávající orgán, není moc velká.
00:00:36 Co ale kdyby bylo možné nechat Samantě nové srdce narůst?
00:00:43 Ať už je to orgán, jako je srdce nebo prst nebo celá končetina,
00:00:48 konečným cílem je obnovit původní stav
00:00:51 a chybějící část těla nahradit.
00:00:56 Dnes už jsme schopni dělat věci,
00:00:59 které vypadají jako science fiction.
00:01:02 Využíváme však jen to, co nám nabídla příroda.
00:01:07 Pokud bude regenerační medicína úspěšná,
00:01:10 budou umělé orgány nebo končetiny k ničemu.
00:01:16 S metodami regenerační medicíny jednou dospějeme do doby,
00:01:20 kdy budeme moci říct:
00:01:23 "Vaše srdce je špatné, necháme vám narůst nové."
00:01:26 Vizí, k níž se upíná regenerační medicína,
00:01:29 je uměle navozený růst orgánů a částí těla.
00:01:56 Massachusettská všeobecná nemocnice. Slunce už dávno zapadlo.
00:02:00 Chirurg Harald Ott zde pracuje od svítání.
00:02:04 Den začal běžnými operacemi pacientů na operačním sále.
00:02:08 Teď pracuje na léčebné metodě,
00:02:11 která se možná uplatní až za několik desetiletí.
00:02:16 Býváme tu do pozdních nočních hodin,
00:02:19 protože chceme pomoci pacientům.
00:02:23 Provádíme tyto pokusy, protože víme, že jsou lidé,
00:02:27 kteří potřebují náhradní orgán, ale nemohou ho dostat.
00:02:36 Cílem tohoto experimentu je regenerace
00:02:39 funkčního potkaního srdce mimo hrudní dutinu.
00:02:48 Potkaní srdce jsme si jako model vybrali proto,
00:02:51 že jeho anatomické uspořádání je dobře srovnatelné
00:02:55 s uspořádáním u lidí. Možná vám připadá příliš malé,
00:02:59 ale pro lidská onemocnění je to opravdu velmi dobrý model.
00:03:03 Odebrali jsme srdce mrtvému potkanovi
00:03:06 a umístili je do decelularizačního přístroje.
00:03:11 V něm dochází k odstranění všech buněk,
00:03:14 po nichž zůstane pouze tkáň tvořící srdeční skelet.
00:03:19 Na konci procesu na něm nezbude jediná živá buňka.
00:03:24 Tato část musí být provedena na 100 procent,
00:03:27 protože až se metoda začne používat u lidí,
00:03:31 bude nezbytné, aby na něm...
00:03:33 ...nezůstala žádná buňka, kterou by mohl odmítnout příjemce orgánu.
00:03:38 Dalším krokem je izolace buněk,
00:03:41 jejich nasátí do injekční stříkačky a vstříknutí do skeletu.
00:03:46 Naočkujeme tak do něj nové zárodky života a budeme doufat,
00:03:50 že se z nich vytvoří funkční srdeční svalové buňky.
00:03:56 Doktor Ott vpravuje živé srdeční buňky potkana do skeletu srdce,
00:04:00 které bylo vlastních buněk zbaveno.
00:04:03 Kdyby chtěl touto metodou vypěstovat lidské srdce,
00:04:07 buňky by pocházely od člověka, jehož srdce bude nutné zachránit.
00:04:11 Dalším krokem je umístění skeletu do bioreaktoru,
00:04:15 který simuluje přirozené prostředí vyvíjejícího se srdce.
00:04:21 Potkaní srdce nám umožňuje zkoušet novou metodu ve zmenšeném měřítku.
00:04:26 Zjednodušeně řečeno: Když to nebude fungovat na potkaním srdci,
00:04:30 nebude to fungovat ani na lidském.
00:04:34 O 4 dny později. Srdce pocházející z potkaní mrtvoly
00:04:38 je kompletně osídlené novými živými buňkami. Bude ale fungovat?
00:04:42 Doktor Ott použije elektrošok.
00:04:45 Stejný způsob, kterým záchranáři vracejí život
00:04:48 obětem srdečního infarktu.
00:04:51 Když jsem poprvé viděl, jak se srdce samo stahuje,
00:04:54 doslova mě to uchvátilo, protože bylo jasné, že by to mohl být
00:04:58 první krok k vytvoření orgánu, který bude možné transplantovat.
00:05:04 Tlukot tohoto malinkého srdce symbolizuje pozoruhodný okamžik
00:05:08 v historii lidstva, vydáváme se na cestu, na jejímž konci
00:05:12 budeme umět vypěstovat naše tělesné orgány.
00:05:20 Vědci věděli, že má-li být možné nechat vyrůst orgán v laboratoři,
00:05:24 musejí ho nejdříve udržet naživu mimo tělo.
00:05:28 Lidé se už mnoho let pokoušejí udržet orgány
00:05:32 v životaschopném stavu mimo živý organismus,
00:05:35 ať už z jakýchkoli důvodů.
00:05:38 Vrací nás to zpátky k Charlesu Lindberghovi,
00:05:41 který po skončení své kariéry pilota
00:05:44 zkoumal na Rockefellerově univerzitě,
00:05:47 jak je možné udržet malé orgány v bioreaktoru.
00:05:51 Tyto filmové záběry z roku 1940 dokumentují sovětskou snahu
00:05:54 nahradit funkci životně důležitých orgánů a oživit nějakou část těla,
00:05:59 jako je například hlava psa.
00:06:05 Oddělená hlava žije několik hodin a reaguje na vnější podněty.
00:06:12 Rané výzkumné práce s udržováním životaschopných orgánů
00:06:16 připravily lékařům půdu
00:06:19 pro provedení prvních transplantací u lidí.
00:06:22 Vývoj umělého růstu lidských orgánů a tělesných částí
00:06:26 pohání kupředu jedna z nejsmutnějších skutečností
00:06:29 současného světa, moderní způsob vedení války.
00:06:33 Celá staletí byl poměr zraněných a zabitých vojáků
00:06:37 asi dva raněné na jednoho mrtvého.
00:06:43 V Iráku a Afghánistánu se tento poměr blížil k devíti ku jedné.
00:06:49 Takže na jednoho mrtvého máme devět zraněných.
00:06:56 Jde o výsledek vývoje stále lepší ochrany.
00:06:59 Neprůstřelné vesty z kevlaru chrání vojáky před zraněními,
00:07:02 která by dříve byla smrtelná.
00:07:05 Dnes jsou sice zmrzačení, ale přežijí.
00:07:13 V Brookově vojenském lékařském centru sídlí
00:07:17 Vojenský výzkumný chirurgický ústav.
00:07:20 Klinické zkoušky zde má na starosti doktor Steven Wolf.
00:07:25 Toto je jedno ze zařízení, kde končí lidé,
00:07:28 kteří byli zraněni v boji při obraně naší země.
00:07:35 Zbylo vám tam tolik kůže, že nohu můžete ohnout až sem.
00:07:39 U nás probíhá jejich rehabilitace.
00:07:41 Snažíme se, pokud to jen trochu jde,
00:07:44 vrátit je do normálního života.
00:07:47 Často se vracejí znovu do služby.
00:07:52 Ministerstvo obrany investuje do regenerační medicíny
00:07:56 víc prostředků než do všech ostatních oblastí dohromady.
00:08:02 Máme tu muže a ženy, kteří pro nás riskovali svoje životy,
00:08:06 a my jsme proto povinni udělat všechno, co je v našich silách.
00:08:10 To znamená využívat a rozvíjet všechny použitelné technologie,
00:08:15 abychom jim vrátili to, co ztratili.
00:08:22 Je ale jasné, že to nebude zítra.
00:08:27 Možná to bude trvat stovky let, my s tím ale musíme začít už teď.
00:08:34 Joseph Vacanti provádí pokusy s ušními boltci.
00:08:46 Spolupracujeme s armádou. Pomáháme vojákům, kteří se vracejí z Iráku
00:08:51 a z Afghánistánu s těžkým zraněním.
00:08:56 Mám před sebou myš,
00:08:59 která má na zádech lidský boltec o poloviční velikosti.
00:09:05 Ušní boltec narostlý v laboratoři se operačně vpraví na myší záda.
00:09:12 Jistě, vypadá to trochu bizarně.
00:09:15 Důvodem tohoto pokusu je ale zjistit,
00:09:18 jestli si ucho uchová svůj tvar a strukturu.
00:09:23 Jestliže ano, je velká naděje,
00:09:26 že takto vytvořený ušní boltec by se mohl použít u člověka.
00:09:30 Je to první krok k využití této metody u lidí.
00:09:35 Pokud se Vacantiho týmu podaří najít způsob,
00:09:38 jak uměle vytvořit v laboratoři ucho,
00:09:41 jako první z toho budou mít užitek vojáci.
00:09:46 Toto jsou ušní boltce o velikosti použitelné pro dospělého člověka,
00:09:51 které budeme zkoušet v další fázi výzkumu.
00:09:57 Pokusy na ušních boltcích mají oproti ostatním orgánům
00:10:01 jednu velkou výhodu: nevyžadují tak intenzivní krevní zásobení
00:10:06 jako jiné části těla.
00:10:11 Proto jsou pro tyto pokusy ideální.
00:10:17 To je možná pravda z pohledu přírodovědce.
00:10:20 Erik Bassett je ale konstruktér. Z jeho pohledu se jedná
00:10:24 o neobyčejně komplikovanou záležitost.
00:10:27 Vytvářím z titanového drátu podpůrnou kovovou strukturu
00:10:32 pro skelet ušního boltce.
00:10:36 Ušní boltec má neobyčejně složitou stavbu.
00:10:39 Úkolem konstruktérů je vytvořit strukturu,
00:10:43 která se blíží originálu.
00:10:46 Potřebujeme získat strukturu ucha, která se nachází pod kůží.
00:10:52 Kamera zaznamenává obraz boltce.
00:10:55 Počítačoví programátoři vytvořili program,
00:10:57 který převádí všechny křivky a záhyby do trojrozměrného modelu.
00:11:03 Předchozí verze tohoto programu se využívaly k vytváření
00:11:07 jednotlivých částí těl hrdinů animovaných filmů.
00:11:12 Výsledkem je digitální podklad formy, která má...
00:11:16 ...naprosto přesnou velikost a tvar,
00:11:19 ve všech třech rozměrech lidského ucha.
00:11:29 Nyní tam dávám roztok obsahující živé buňky chrupavky
00:11:33 a všechny důležité živiny, které potřebují k životu.
00:11:42 Když naočkujeme skelet buňkami, vložíme jej do prostředí,
00:11:47 které napodobuje podmínky uvnitř lidského těla.
00:11:50 Tento přístroj se nazývá bioreaktor.
00:11:54 Udržuje stejnou teplotu, stejnou vlhkost
00:11:58 a stejný procentuální podíl kyslíku a oxidu uhličitého,
00:12:01 ve kterých buňky žijí za normálních okolností
00:12:05 v lidském organismu. To jim umožňuje přežívat
00:12:09 a množit se, jako kdyby byly součástí těla.
00:12:15 Přibližně za dva týdny vyroste na skeletu, který jsme vytvořili
00:12:19 podle počítačového modelu, životaschopná struktura.
00:12:29 Uši vytvořené v laboratoři bude možné použít u člověka teprve poté,
00:12:33 až vědci zjistí, jak se dají napojit na naši vlastní kůži.
00:12:38 Jak je to ale s regenerací samotné kůže?
00:12:42 Kůže je největším orgánem lidského těla.
00:12:46 Když se člověk vážně popálí, musí se rychle nahradit.
00:12:50 A to ve velkém.
00:12:52 Standardní postupy, které jsou v současné době k dispozici,
00:12:56 trvají týdny, někdy i měsíce.
00:12:59 Hlavní důvod, proč popálení pacienti umírají, jsou infekce,
00:13:02 k nimž dochází, ještě než se kůže zahojí.
00:13:06 Jak zvládáte bolest? Docela dobře.Fajn.
00:13:10 Pokud se nám podaří najít způsob,
00:13:13 jak získat do týdne normální zdravou kůži v takovém množství,
00:13:17 jaké potřebujeme, bude to v léčbě popálenin obrovský průlom.
00:13:22 Jörg Gerlach se domnívá, že tento způsob našel.
00:13:25 Potřebuje k němu ale pušku.
00:13:28 Říkáme tomu "puška na kožní buňky"
00:13:31 a slouží k jejich naočkování na popálenou plochu.
00:13:35 Vypadá jako zbraň z Hvězdných válek.
00:13:41 Toto je Matt Uram, jeden z prvních pacientů
00:13:44 léčených Gerlachovou puškou.
00:13:47 5. července jsem byl u kamaráda na večírku.
00:13:50 Stáli jsme na zahradě u malého ohně.
00:13:57 Byl jsem dost blízko,
00:13:59 když se nějaký blázen rozhodl chrstnout do ohně benzín.
00:14:04 Nejhůř to odnesl můj obličej,
00:14:07 celá pravá strana obličeje tady... Ucho a krk.
00:14:12 Rameno a celá horní část ruky.
00:14:18 Uram utrpěl těžké popáleniny druhého stupně.
00:14:25 Ruka vypadala jako kus ohořelého masa.
00:14:29 Jako hot dog, ho necháte příliš dlouho na grilu.
00:14:33 Doktoři mi řekli, že by mohli vyzkoušet novou metodu,
00:14:36 při které se používá stříkací pistole,
00:14:39 a jestli bych o to měl zájem.
00:14:44 Aplikace kožních buněk je podobná, jako když stříkáte barvu.
00:14:49 Jen k tomu potřebujete složitější zařízení řízené počítačem.
00:14:53 Izolujeme buňky ze zdravé kůže, jsou to pacientovy vlastní buňky,
00:14:58 které se vpraví do vodního roztoku.
00:15:04 Tím roztok připravíme k aplikaci.
00:15:08 V podstatě mi z kůže odebrali kmenové buňky, které dali do pušky
00:15:12 a stříkali mi je na ruku.
00:15:17 Vědci jsou schopni zregenerovat velké kožní plochy
00:15:21 už několik desítek let. Potíž je v tom, že než nová kůže naroste,
00:15:25 uběhnou celé týdny. Navíc je velmi křehká.
00:15:29 Gerlachova puška řeší oba problémy najednou.
00:15:34 Celé to trvá asi 1,5 hodiny.
00:15:37 Provést odběr tkáně, izolovat buňky a aplikovat je na ránu.
00:15:41 Takto vypadala Uramova kůže před léčbou.
00:15:45 A zde vidíte,
00:15:48 jak vypadá 4 dny po naočkování vlastními kmenovými buňkami.
00:15:53 Dělali mi to v pátek a na kontrolu jsem šel v pondělí.
00:15:56 A doktoři mi řekli, že je to kompletně zhojené.
00:16:00 I když je tato metoda zatím stále jen v pokusném stádiu,
00:16:03 byla s úspěchem použita už u více než deseti pacientů.
00:16:09 Kůže a ucho však představují jen dětské krůčky.
00:16:13 Vědci doufají, že v budoucnu budou schopni vytvářet v laboratoři
00:16:17 plně funkční vnitřní orgány.
00:16:20 Doktor Anthony Atala má na starosti řešení
00:16:23 výzkumného úkolu, který v oblasti regenerační medicíny učinil
00:16:27 z jeho laboratoře obdobu projektu Manhattan.
00:16:30 V současné době pracujeme
00:16:33 na více než 22 různých druzích tkání a orgánů.
00:16:37 Toto je lidská srdeční chlopeň,
00:16:39 kterou Atala vytvořil ve své laboratoři.
00:16:43 Používáme syntetický materiál, na který přeneseme buňky
00:16:46 a necháme je vytvořit živou tkáň.
00:16:53 Toto je bioreaktor na kosterní svalovinu.
00:16:57 Konkrétně zde máme uměle vytvořená svalová vlákna,
00:17:00 která v něm trénují. Je to miniaturní posilovací přístroj.
00:17:10 Je mnoho způsobů, jak vyrábět náhrady.
00:17:14 Jedním z nich je použít orgány, pro které už není další využití.
00:17:18 Toto je ledvina.
00:17:21 Lidská ledvina, z níž byly odstraněny všechny živé buňky.
00:17:25 Zůstane vám něco, co vypadá jako ledvina,
00:17:28 ale nejsou v ní žádné buňky.
00:17:31 To, co z ní zbylo, se nazývá extracelulární matrix,
00:17:35 v podstatě jde o podpůrnou konstrukci pro buňky.
00:17:39 Buňky potřebují něco, na co by se mohly přichytit, jakousi základnu.
00:17:46 Extracelulární matrix není živá,
00:17:49 je tvořená bílkovinami produkovanými samotnými buňkami.
00:17:54 Bez ní by naše orgány vypadaly jako hromádka buněčného želé.
00:17:59 Vědci se už naučili využívat extracelulární matrix
00:18:03 pro tvorbu koster nových orgánů a tělesných částí.
00:18:08 Když například chceme získat prst, použijeme skelet,
00:18:12 který naočkujeme specifickým druhem buněk.
00:18:16 Často se jedná o dospělé kmenové buňky.
00:18:21 Kmenové buňky představují surový materiál pro regeneraci orgánu.
00:18:27 Kmenová buňka je podle definice taková buňka,
00:18:31 z níž vznikají další buňky stejného druhu,
00:18:34 která se ale může měnit a diferencovat,
00:18:37 a to tak, aby z ní vznikla jiná tkáň.
00:18:41 Nejzazším příkladem kmenové buňky je oplodněné vajíčko.
00:18:45 Může se změnit ve všechny možné tkáně, což dělá po celých 9 měsíců,
00:18:50 než z něho vznikne člověk.
00:18:53 Je to nejkrajnější příklad regenerační medicíny.
00:18:57 Chceme-li si ale nechat narůst své vlastní orgány,
00:19:00 použití embryí jiných lidí nemá smysl.
00:19:03 Naše tělo by orgán vzniklý z cizích embryonálních buněk
00:19:06 odmítlo ze stejného důvodu, jako odmítá transplantované orgány.
00:19:11 Nejsme to my.
00:19:14 Některé kmenové buňky nejsou pro nás použitelné,
00:19:17 protože pocházejí z embryí. Ty nás nezajímají.
00:19:20 My chceme dát pacientovi jeho vlastní buňky.
00:19:26 Kmenové buňky v sobě máme celý život.
00:19:30 Kdyby nebylo kmenových buněk, nemohli bychom žít,
00:19:34 nebylo by možné obnovovat tkáně v reakci na různé životní události.
00:19:39 Proč jsou vlastně tak mocným nástrojem regenerační medicíny?
00:19:45 Kmenové buňky mají schopnost se měnit
00:19:48 v mnoho dalších druhů tkáňových buněk.
00:19:51 Mohou se změnit v kostní buňky nebo v buňky srdce, jater či plic.
00:19:55 Je úžasné, že mají tuto schopnost.
00:20:00 Na kmenových buňkách je fascinující,
00:20:04 že je můžeme získat z našeho těla a vytvořit s jejich pomocí orgán,
00:20:08 který náš organismus pozná jako svůj vlastní a neodmítne jej.
00:20:16 Luke Massella je jedním z prvních lidí,
00:20:19 kteří dostali uměle vypěstovaný orgán.
00:20:23 Jmenuji se Luke Massella, je mi 19 let
00:20:26 a mám močový měchýř z laboratoře.
00:20:31 Luke se narodil s rozštěpem páteře.
00:20:35 Při rozštěpu páteře se páteřní kanál neuzavře úplně.
00:20:39 Zůstane v něm otvor, což se může projevit postižením míchy.
00:20:43 Já jsem měl štěstí, protože jsem mohl aspoň chodit.
00:20:47 Došlo ale k postižení nervů,
00:20:49 které řídí činnost močového měchýře a střev.
00:20:54 Špatně fungující močový měchýř vedl k městnání tekutiny
00:20:58 a následnému poškození ledvin. V 10 letech mu hrozilo,
00:21:02 že bude po zbytek života odkázán na dialýzu.
00:21:06 Došlo k selhání ledvin, proto se lékaři rozhodli,
00:21:09 že s tím musejí něco udělat. A to co nejrychleji.
00:21:14 Jednou možností bylo vybudovat náhradu močového měchýře
00:21:18 z části vlastního střeva.
00:21:20 To ale může být spojené s vážnými komplikacemi.
00:21:24 Položili jsme si otázku, proč nevytvořit orgán,
00:21:28 který tam opravdu patří?
00:21:31 Lukův případ dostal na starost doktor Anthony Atala.
00:21:35 Cítil, že nazrál čas, a nechal Lukovi vyrůst nový měchýř.
00:21:40 Na skelet se nanesly Lukovy kmenové buňky,
00:21:44 takže mohl mít svůj vlastní močový měchýř.
00:21:47 Je to... divné!
00:21:51 Dnes, po 10 letech, skelet měchýře kompletně vymizel
00:21:55 a na jeho místě je zcela nová tkáň.
00:21:58 Lukovi už nebezpečí orgánového selhání nehrozí.
00:22:02 Močový měchýř byl pro vyzkoušení umělé tvorby
00:22:06 vnitřních orgánů ideální, protože je dutý.
00:22:10 Rozdíl mezi dutým a plným orgánem je v podstatě stejný
00:22:15 jako rozdíl mezi skořápkou a broskví.
00:22:20 Plné orgány jsou mnohem složitější než duté.
00:22:25 A to znesnadňuje udržování buněk při životě.
00:22:32 Krychle jaterní tkáně o velikosti kostky cukru
00:22:35 obsahuje kolem miliardy buněk.
00:22:38 A v játrech je takových kostek cukru kolem dvou tisíc.
00:22:44 To znamená biliony buněk.
00:22:47 A každá z nich potřebuje ke svému životu kyslík.
00:22:51 Dodává jim ho síť tenounkých krevních cév zvaných vlásečnice.
00:22:55 Problém je, jak zajistíte buňkám orgánu,
00:22:58 který uměle vytváříte, výživu.
00:23:01 U plných orgánů jedině pomocí krevních cév.
00:23:05 Draperova laboratoř, Cambridge, stát Massachusetts.
00:23:10 Tato laboratoř byla vybudovaná před 20 lety.
00:23:13 Měla vyvíjet naváděcí systémy pro kosmický program
00:23:17 a protiraketovou obranu.
00:23:19 Nyní používáme stejná zařízení a metody pro přípravu orgánů.
00:23:26 Tento nový program řídí fyzik Jeff Borenstein.
00:23:30 Většinu krevních cév v těle tvoří vlásečnice,
00:23:34 které mají průměr kolem deseti mikronů.
00:23:37 To je asi jedna sedmina šířky lidského vlasu.
00:23:42 Borenstein chce použít technologii integrovaných obvodů
00:23:46 k vytvoření sítě miniaturních krevních cév
00:23:49 použitelné v lidském organismu.
00:23:52 Pokud se mu to podaří, náhrada poškozených orgánů
00:23:55 uměle vytvořenými v laboratoři by se mohla stát běžnou rutinou.
00:24:01 Borensteinův přístup vycházející z integrovaných obvodů
00:24:05 je neobyčejně přesný, ale i nákladný.
00:24:09 Leon Bellan se domnívá, že pomoci by mohla cukrová vata.
00:24:14 V podstatě používám cukrovou vatu
00:24:17 k vytvoření trojrozměrné sítě krevních cév v umělé tkáni.
00:24:21 Nejsem lékař, nejsem přírodovědec, nejsem chemik.
00:24:26 Vystudoval jsem fyziku a aplikovanou fyziku.
00:24:30 Když Bellan o tomto problému uvažoval, uvědomil si,
00:24:33 že síti lidských krevních vlásečnic se podobá cukrová vata.
00:24:37 Šířka vláken cukrové vaty je víceméně stejná
00:24:40 jako šířka nejmenších vlásečnic v lidském těle.
00:24:44 Nabízí se proto velice jednoduchá a levná metoda,
00:24:48 jak tuto síť napodobit.
00:24:51 Bellanovi se nejvíc zamlouvá, že je to levné.
00:24:55 Používám přístroj na výrobu cukrové vaty za 40 až 50 dolarů,
00:25:00 který si může kdokoli koupit v obchodě. Nechávám ho otevřený,
00:25:04 abych mohl ovlivňovat rychlost rotace a teplotu
00:25:07 a mít to pod větší kontrolou. A používám cukr ze supermarketu.
00:25:12 Cukr rozpustím, vyrobím z něj karamel,
00:25:15 z něhož odliji tenké tyčinky. Tyto tyčinky zastupují tepny a žíly,
00:25:20 které se napojují na mnohem tenčí vlákna nahrazující vlásečnice.
00:25:25 Aby Bellan napodobil tkáň orgánu,
00:25:28 nalije na cukrová vlákna syntetický materiál.
00:25:32 Teď používám silikon, jako je tmel na akvária.
00:25:35 Ale doufám, že najdu přirozenější materiály,
00:25:38 více podobné orgánovým tkáním.
00:25:41 Bellan potom vše ponoří do vodní lázně,
00:25:44 v níž se cukrová vata rozpustí.
00:25:47 Až se cukrová vata ve vodě rozpustí,
00:25:50 zůstane velice hustá spleť tenoulinkých chodbiček,
00:25:52 které by měly sloužit jako krevní cévy.
00:25:55 Výsledkem je sofistikovaná síť vlásečnic z cukrové vaty.
00:25:59 Kdyby to fungovalo, a já doufám, že ano,
00:26:02 bude to velice levný způsob přípravy orgánů,
00:26:05 které by se mohly implantovat lidem.
00:26:12 Orgány v životní velikosti se nejspíše začnou používat
00:26:16 až za několik desítek let. Vědci však mezitím našli způsob,
00:26:20 jak podnítit přirozenou schopnost organismu regenerovat tkáně.
00:26:24 Používají k tomu nejlepší laboratoř na světě, lidské tělo.
00:26:31 Když se nacházíme ve stádiu plodu,
00:26:34 zvláště v první polovině těhotenství, prvních 19 týdnů,
00:26:39 máme neuvěřitelnou schopnost regenerovat ztracenou tkáň.
00:26:44 U mnoha živočišných druhů, a platí to i pro člověka,
00:26:48 můžeme plodu amputovat určitou část tkáně
00:26:51 a ta pak doroste tak dokonale,
00:26:55 že po porodu na novorozenci nic nepoznáte.
00:26:59 A u některých tkání tato schopnost přetrvává i po narození.
00:27:04 Neustále nám regenerují třeba nehty a sliznice trávícího traktu.
00:27:10 Také játra mají vynikající schopnost regenerace.
00:27:16 U člověka probíhají regenerační procesy ve velkém,
00:27:20 přirozené možnosti těla ale mají svoje hranice.
00:27:23 Zajímavé v tomto směru je, že existují živočichové,
00:27:27 kteří jsou obdařeni mnohem větší schopností regenerace.
00:27:34 Mloci patří k několika málo živočišným druhům,
00:27:37 u nichž mohou zregenerovat celé končetiny.
00:27:42 Jmenuji se Jessica Whitedová a pracuji na lékařské fakultě
00:27:46 Harvardovy univerzity v Bostonu. Snažíme se poznat mechanismy,
00:27:50 které se podílejí u mloků na regeneraci končetin.
00:27:55 Doufáme, že to jednoho dne pomůže lidem získat zpět
00:27:58 ztracené paže, ruce a nohy.
00:28:01 Jeho vědecké jméno je Ambystoma mexicanum.
00:28:06 Ale více je známý pod názvem axolotl.
00:28:10 Pro většinu částí těla mají mloci i lidé stejné sady genů.
00:28:14 My se teď snažíme zjistit, které geny se u mloka aktivují,
00:28:18 a tyto poznatky pak aplikovat u člověka.
00:28:25 Já mu teď oddělím část přední končetiny, mezi loktem a ramenem.
00:28:33 Vůbec ho to nebolí, protože jsme ho uspali.
00:28:47 Poměrně rychle, už do 24 hodin po amputaci,
00:28:51 se na obnaženou tkáň na vrcholu pahýlu
00:28:54 začnou stěhovat kožní buňky, aby zacelily ránu.
00:28:59 U člověka by to tím celé skončilo. Zůstal by mu jen pahýl.
00:29:04 U mloků ale buňky pahýlu zahájí regeneraci ztracené končetiny.
00:29:11 Začnou se dělit a během týdne vytvoří na konci pahýlu
00:29:15 útvar nazývaný blastém.
00:29:19 Blastém je viditelné nashromáždění buněk na konci pahýlu,
00:29:23 ze kterého vyrůstá nová končetina.
00:29:26 Buňky tvořící blastém se v podstatě vracejí zpátky v čase
00:29:30 až skoro do embryonálního stádia.
00:29:34 Vrátí se do doby dětství, jako by se mlok právě vylíhl z vajíčka
00:29:38 a začíná růst a dospívat.
00:29:44 Kdyby takovouto regenerační schopností byli obdařeni i lidé,
00:29:49 vypadalo by to nějak takto.
00:29:53 Dva týdny po amputaci se začíná objevovat nová končetina.
00:30:00 Pahýl je nyní o něco širší a na konci je trochu zašpičatělý.
00:30:08 Někdy kolem třetího týdne se blastém zploští a je patrné,
00:30:11 že se v něm začínají tvořit prsty.
00:30:19 Po 6 nebo 7 týdnech jsou na končetině zvířete
00:30:23 této velikosti vidět všechny čtyři prsty.
00:30:27 A za 2 měsíce už má přesně stejný tvar, jaký měla před amputací.
00:30:35 Přestože mlok přišel o končetinu, během 2 měsíců mu naroste nová,
00:30:41 která je od té staré prakticky nerozeznatelná.
00:30:44 Vypadá to jako zázrak.
00:30:47 Bylo by úžasné, kdyby se nám podařilo zjistit,
00:30:50 co se při tom přesně děje.
00:30:54 Jak je možné, že mlok reaguje na zranění způsobem,
00:30:57 který umožní růst nové končetiny? A proč my nemůžeme reagovat stejně?
00:31:02 Jedním zajímavým rozdílem mezi mloky a savci je skutečnost,
00:31:06 že se mlokům nedělají jizvy.
00:31:09 Když se člověk zraní, vytvoří se jizva.
00:31:13 U nás u lidí se v průběhu času
00:31:16 vyvinul jako nejdůležitější způsob ochrany při zranění
00:31:20 uzavření postiženého místa před vnějším světem,
00:31:23 aby se dovnitř nedostala infekce.
00:31:28 S vývojem schopnosti tvořit jizvy
00:31:32 se však ztratila schopnost regenerace.
00:31:35 Tvorba jizvy má za hlavní cíl zachránit život.
00:31:39 Takže i když nevede k vytvoření nového prstu, zajistí,
00:31:43 že zraněný zůstane naživu.
00:31:46 Kdyby se nám podařilo najít způsob, jak zajistit,
00:31:49 abychom méně tvořili jizvy, možná bychom mohli probudit k životu
00:31:53 naše skryté regenerační schopnosti.
00:31:57 A to je přesně to, čeho chce dosáhnout Stephen Badylak
00:32:00 z McGowanova ústavu.
00:32:04 Kdyby se nám podařilo změnit předem nastavený mechanismus
00:32:07 tvorby jizev tak, aby se tvořila tkáň více funkčně
00:32:11 a strukturálně podobná normální tkáni,
00:32:15 zásadně bychom ovlivnili reakci těla na zranění.
00:32:19 V tomto směru nám však nepomáhají mloci, ale prasata.
00:32:24 Tohle pochází od prasete. Teď je to plochý plátek,
00:32:28 ale dříve tvořil součást pytlovitého útvaru,
00:32:31 protože šlo o část prasečího močového měchýře,
00:32:34 i když tak nevypadá.
00:32:38 Badylak věří, že prasečí močový měchýř pomohl jednomu muži
00:32:42 najít v sobě mloka.
00:32:44 Je jím bývalý obchodník a milovník modelů letadel Lee Spievack.
00:32:53 V současné době pracuje
00:32:55 v obchodu s modelářskými potřebami v Cincinnati.
00:33:02 Přišel k nám jeden zákazník, kterému nešlo nastartovat letadlo.
00:33:06 Tak mě požádal, jestli bych mu ho nenastartoval.
00:33:09 Když se mi to konečně podařilo,
00:33:12 tak se vrtule roztočila na druhou stranu.
00:33:15 Stál jsem za křídlem a ukazoval jsem mu, že musí vyměnit motor.
00:33:22 Useklo mi to zhruba 1,5 centimetru z jednoho prstu.
00:33:28 Odseknutý kus se nám už nepodařilo najít.
00:33:33 Lee se objednal k plastickému chirurgovi.
00:33:36 Řekl mi, že to nebude žádný problém, že mi vezmou z nohy
00:33:39 nebo z předloktí kousek kůže, který mi tam přišijí,
00:33:42 takže se to krásně zacelí.
00:33:46 Chirurg doporučil Spievackovi standardní způsob léčby, pahýl.
00:33:49 Potom ale začalo pracovat v jeho prospěch několik náhod.
00:33:53 Shoda okolností číslo 1: Leeův bratr Alan byl lékař.
00:33:59 Doktor Alan Spievack pracoval jako chirurg v Cambridge.
00:34:04 Náhoda číslo 2.
00:34:07 Alana vždy zajímaly regenerační procesy.
00:34:10 Už od doby, kdy se připravoval na studium medicíny.
00:34:14 Ke shodě okolností číslo 3 došlo asi rok před Leeovým úrazem,
00:34:17 jeden kůň narazil do plotu z ostnatého drátu.
00:34:21 Alanovi se tak naskytla příležitost vyzkoušet prášek,
00:34:24 o kterém byl přesvědčen, že pomáhá při tvorbě nové tkáně.
00:34:28 Toto je stejný kůň o rok později.
00:34:32 Lee s vyhlídkou na život bez konce prstu zavolal bratrovi,
00:34:36 aby se s ním poradil.
00:34:39 Alan mi řekl, abych doporučenou léčbu odmítl a přijel za ním.
00:34:44 O dva dny později jsem od něho dostal lahvičku,
00:34:46 na které bylo napsáno: "Pouze pro veterinární použití".
00:34:52 Alan řekl Leeovi, že se mu pokusí vrátit špičku prstu zpátky.
00:34:57 Jestli jsem v té době věřil, že to bude fungovat? Nevím.
00:35:00 Ani on to nevěděl.
00:35:09 Sypal jsem si prášek na ránu, až byla celá pokrytá.
00:35:13 Celkem jsem jej během deseti dnů aplikoval pětkrát.
00:35:18 Po třetí aplikaci jsem přišel do práce a zjistil jsem,
00:35:21 že smrdím jako prase. Bylo to odporné.
00:35:26 Jaký prášek si Lee sypal na pahýl?
00:35:30 Tento materiál je v podstatě rozemletý močový měchýř prasete.
00:35:37 Prášek pochází z třetí vrstvy prasečího močového měchýře,
00:35:41 z níž byly odstraněny všechny buňky.
00:35:45 Leeův bratr Alan spolupracoval na jeho přípravě
00:35:48 s doktorem Badylakem.
00:35:51 Ten objevil regenerační působení prasečího močového měchýře náhodou.
00:35:56 Doktor Badylak měl psa, který měl poškozenou stěnu srdečnice.
00:36:02 Poškozená část se musela vyměnit.
00:36:06 Badylak se rozhodl, že ji nahradí malým úsekem střeva,
00:36:09 který psovi odejme.
00:36:12 V podstatě šlo o trubici zhruba stejně širokou jako srdečnice.
00:36:15 Badylak věděl, že se střevní tkáň obnovuje přibližně každých 6 dnů,
00:36:19 což by mohlo urychlit hojení.
00:36:22 Nebyl si ale jistý, jestli ten kus střeva dokáže vydržet tlak
00:36:26 trvale proudící krve. Zdálo se, že zákrok byl úspěšný.
00:36:31 O dva měsíce později se Badylak rozhodl prověřit, jak vypadá štěp.
00:36:36 Střevní tkáň kompletně zregenerovala.
00:36:39 A co víc, vypadala jako nová aorta. Uvědomil si, že tam musí být něco,
00:36:44 co je schopné regenerovat živou tkáň.
00:36:49 To něco byla extracelulární matrix psího střeva,
00:36:54 materiál, který drží buňky pohromadě.
00:36:58 Zdálo se, že nějakým neznámým způsobem pomáhá tvorbě nové tkáně.
00:37:02 Prášek z prasečího močového měchýře,
00:37:05 který si Lee sypal na prst,
00:37:08 byl v podstatě čistou extracelulární matrix.
00:37:11 Po 10 dnech mi prášek došel.
00:37:14 A o měsíc později mi prst kompletně dorostl i s nehtem.
00:37:18 Byl nový konec prstu bez jizvy
00:37:21 výsledkem působení extracelulární matrix?
00:37:25 Podle mého názoru matrix, kterou při léčbě aplikoval,
00:37:28 vedla k převratné změně způsobu léčení rány.
00:37:32 Asi za 4 nebo 5 měsíců jsem si všiml, že na bříšku jsou týhy,
00:37:36 které zanechávají otisk.
00:37:39 Otisk prstu byl stejný jako ten, který Leeovi sejmuli,
00:37:42 když nastupoval do armády.
00:37:44 Mám v něm kompletně zachovanou citlivost
00:37:47 a můžu s ním hýbat, jak chci. Cítím v něm úplně všechno.
00:37:51 Au! Řízl jsem se.
00:38:00 Když Badylak oznámil doktoru Stevenu Wolfovi,
00:38:03 že má přípravek podporující regenerační pochody...
00:38:07 ...tak mě to okamžitě zaujalo.
00:38:11 Desátník Isaias Hernandez byl v roce 2005 vážně zraněn v Iráku.
00:38:24 Desátník Hernandez utrpěl poměrně obvyklé zranění.
00:38:28 Bylo to myslím v roce 2005.
00:38:31 V jeho případě se jednalo o ztrátu značné části čtyřhlavého svalu,
00:38:34 což je největší sval na stehně.
00:38:39 Střepina mi způsobila rozsáhlé zranění na pravé straně.
00:38:43 Celý kus nohy byl pryč, vypadala jako kuřecí stehno.
00:38:48 Johny Owens je Hernandezův fyzioterapeut.
00:38:53 Tak co dělá dneska noha? Dobrý.
00:38:58 U desátníka Hernandeze došlo ke značné ztrátě svalové hmoty.
00:39:02 Měl zlomenou kost, ale především přišel o velkou část měkkých tkání.
00:39:07 S kostí si umíme poradit, umíme ji zahojit.
00:39:10 Když ale přijdete o měkké tkáně,
00:39:13 svaly, nervy, cévy, to zahojit nedokážeme.
00:39:17 Zranění učinilo z Hernandeze skvělého kandidáta
00:39:20 na první pokus s extracelulární matrix.
00:39:23 To je ta látka.
00:39:26 Nabídli jsme mu tuto možnost s tím, že by mu to mohlo pomoct.
00:39:30 Že si nejsme jisti, jestli to účinkuje, ale možná to funguje.
00:39:34 A on řekl: "Dobře, zkusme to."
00:39:37 První léčebnou kůru prodělal Hernandez před dvěma lety.
00:39:41 Je nějaký rozdíl mezi místem
00:39:44 ošetřeným extracelulární matrix a okolím?
00:39:47 Ano, protože předtím sval vůbec nepracoval, byl jako kaše.
00:39:50 Teď je určitě pevnější.
00:39:54 Jsem zvědavý, jestli to kůže vydrží.
00:39:58 Při této proceduře provádíme operační zákrok,
00:40:01 který spočívá v obnažení svalu a aplikaci extracelulární matrix.
00:40:05 Tady to zkoušeli.
00:40:08 Nejdřív to rozřízli, tady je vidět operační rána,
00:40:11 to je tahle jizva, a potom dali dovnitř tu látku.
00:40:14 Předtím byl mnohem slabší, než je teď. Stal se z něj konečně sval.
00:40:29 Už dlouho se snažíme zjistit, jak to vlastně funguje.
00:40:34 Výsledky pokusu na psovi a Lee Spievackovi naznačovaly,
00:40:37 že extracelulární matrix, zkráceně ECM, brání tvorbě jizev
00:40:41 a podněcuje růst nové tkáně. Badylak ale nevěděl proč.
00:40:45 Až do chvíle, kdy si uvědomil, že ECM je víc než jen struktura,
00:40:48 v níž žijí buňky.
00:40:51 Extracelulární matrix obsahuje signální molekuly,
00:40:55 které přitahují na místo kmenové buňky.
00:40:59 Po zranění vyšle naše ECM signál kmenovým buňkám,
00:41:02 aby přicestovaly a začaly tvořit novou tkáň.
00:41:06 Pokud tyto signály nejsou dostatečně silné,
00:41:08 převládne tvorba jizvy. Badylak se domnívá,
00:41:12 že prasečí ECM podpoří přirozené signály těla natolik,
00:41:15 že činnost kmenových buněk tvorbu jizvy potlačí.
00:41:20 Můžete nohou vykopnout?
00:41:23 V Hernandezově případě se zdá, že kmenové buňky se mění ve svalové.
00:41:27 Svalová hmota narůstá nejen zvětšováním vláken,
00:41:30 ale také přibýváním nových buněk.
00:41:33 Od doby, co zkoušejí extracelulární matrix,
00:41:37 je sval o něco aktivnější. Navíc se mi vrací citlivost,
00:41:40 nejen na povrchu, ale i přímo ve svalu.
00:41:44 Otázkou je, co se stane, když aplikujeme další ECM.
00:41:50 Mohli bychom nahradit celý sval? Já nevím.
00:41:55 Podařilo se nám konečně získat povolení,
00:41:59 takže můžeme pokračovat ve studii.
00:42:01 Experiment pokračuje dál.
00:42:04 Hernandez souhlasil s další operací,
00:42:06 Badylak s Wolfem tak mohou vyzkoušet jiný způsob aplikace ECM.
00:42:11 Kombinací prášku s plátky tkáně dostaneme prostředek,
00:42:14 kterému říkáme "polštářek s práškem".
00:42:21 Přidáním prášku mezi plátky zvyšujeme množství materiálu.
00:42:25 Doufáme, že díky tomu naroste na noze víc svalové hmoty.
00:42:33 Toto jsou plátky extracelulární matrix naplněné práškem,
00:42:37 který je uvnitř.
00:42:39 Celkem používáme 4 plátky, 2 jsou navrchu a 2 naspodu.
00:42:43 To dává přípravku další, třetí dimenzi.
00:42:48 To znamená mnohem víc extracelulární matrix
00:42:51 a doufejme i větší množství zregenerované svalové hmoty.
00:42:56 Anatomicky probíhá jeden sval tudy a druhý tudy.
00:43:00 Dohromady to tvoří jeden celek.
00:43:04 My svaly nadzvedneme a vsuneme pod ně přípravek.
00:43:07 Pokud to bude fungovat v tomto případě, bude to fungovat i u vás,
00:43:11 u vašeho syna, u vaší dcery.
00:43:14 Přinese to prospěch nejen armádě, ale všem.
00:43:23 No, nebylo by úžasné, kdyby bylo možné navodit regeneraci celé ruky
00:43:27 nebo nohy a docílit, že se budou pohybovat stejně,
00:43:31 jako se pohybovaly předtím?
00:43:34 Doufáme, že jednoho dne to bude možné.
00:43:40 Předpokládám, že jednou budeme znát všechny signály,
00:43:44 které mohou stimulovat tvorbu celé končetiny.
00:43:47 Tak daleko ještě nejsme. Musíme si ale uvědomit,
00:43:50 že se tím přiblíží okamžik, kdy si budeme muset položit
00:43:54 i otázky týkající se etiky.
00:43:57 Pokud budeme umět zajistit opětovný růst celé končetiny,
00:44:00 budeme možná schopni nechat znovu vyrůst skoro celého člověka.
00:44:07 K této metě se zatím nikdo nepřiblížil.
00:44:10 Pokud se nám ale podaří vytvořit funkční srdce,
00:44:13 budeme o velký kus dál.
00:44:17 Život Samanthy Tuttlebee by uměle vytvořené srdce dokázalo zachránit.
00:44:25 Moje srdce pomalu odchází. Ve 33 letech.
00:44:30 A šance, že mi transplantují nové,
00:44:32 se rovná, jak mi sami řekli, zázraku.
00:44:37 Ve Spojených státech je kolem 100 000 pacientů,
00:44:41 kteří potřebují transplantovat srdce.
00:44:44 Za rok se ale provede jen asi 2500 transplantací.
00:44:49 Obávám se, že než na mě dojde řada, tak zemřu.
00:44:53 Toho se nejvíc bojím.
00:44:57 Samantha patří k pacientům, kterým toho moc nabídnout nemůžeme.
00:45:02 Regenerační medicína je teprve v začátcích, ale doufám,
00:45:06 že jednoho dne budeme schopni nechat vyrůst
00:45:09 pro pacienty srdce o lidské velikosti.
00:45:14 Aby doktor Ott mohl začít s pokusy, které možná jednoho dne povedou
00:45:17 k vytvoření uměle narostlého orgánu, potřebuje lidské srdce,
00:45:21 se kterým by mohl pracovat.
00:45:24 Nejtěžší je získat živé lidské srdce,
00:45:27 protože většina těch, která jsou k dispozici,
00:45:31 se transplantuje pacientům.
00:45:35 Doktoru Ottovi se naskytla vhodná příležitost
00:45:38 po úmrtí jednoho pětačtyřicetiletého muže.
00:45:43 Zemřel na srdeční selhání vyvolané vadou aortální chlopně.
00:45:50 Je to poprvé, kdy máme možnost pracovat s lidským srdcem.
00:46:02 Jako dárcovský orgán se nemohlo použít,
00:46:05 protože mu nefungovala aortální chlopeň.
00:46:09 Prostě nebylo vhodné pro transplantaci,
00:46:12 proto je můžeme použít pro výzkumné účely.
00:46:17 Co jsme se naučili při práci se zmenšeným modelem,
00:46:21 potkaním srdcem, se nyní budeme snažit přenést do reálné velikosti.
00:46:26 To znamená na lidské srdce.
00:46:30 Stejně jako v případě potkaního srdce
00:46:33 je nutné odstranit z orgánu všechny buňky.
00:46:38 Prvním krokem je odstranění všech buněk, které srdce obsahuje,
00:46:42 abychom se zbavili čehokoli,
00:46:46 co by příjemce mohl rozpoznat jako cizorodou tkáň.
00:46:57 To znamená, že každá buňka patřící původnímu vlastníkovi
00:47:01 musí ze struktury srdečního skeletu pryč.
00:47:18 Pokud je doktorovi Ottovi známo,
00:47:21 je to první pokus o umělou rekonstrukci lidského srdce.
00:47:26 Nyní začíná růstová fáze.
00:47:33 Podobnost mezi lidským a potkaním srdcem zde končí.
00:47:38 Jednoduše řečeno, lidské srdce je mnohem větší.
00:47:42 K obnovení srdečního svalu potřebujete několik miliard buněk.
00:47:51 Tyto buňky pomalu prorůstají do srdečního skeletu.
00:47:56 Vidíte, že jak se levá komora plní větším a větším počtem buněk,
00:48:00 tak se pomalu mění i její barva.
00:48:05 Pro mě jako chirurga je to mnohem hmatatelnější
00:48:09 a také podstatně pochopitelnější než nějaké malé molekuly nebo geny.
00:48:14 Pracuji se skutečným orgánem.
00:48:18 Vidím, co se děje.
00:48:22 Po 12 dnech je povrch srdce pokrytý živou tkání.
00:48:28 Teď zkusíme srdce trochu procvičit.
00:48:38 Srdce ještě samo o sobě nepracuje.
00:48:42 Aby se buňky začaly stahovat, musíme je mechanicky stimulovat.
00:48:47 Chceme je naučit, aby si zvykly,
00:48:49 že jsou stahující se buňky srdečního svalu.
00:48:56 Nikdy v životě by mě nenapadlo,
00:48:58 že se jednou budu dívat na lidské srdce v bioreaktoru.
00:49:08 Asi nebudeme schopni vytvořit funkční srdce do deseti let,
00:49:12 ale tento pohled mě naplňuje nadějí, že jednoho dne budeme moci
00:49:17 transplantovat pacientům srdce, které vyrostlo v laboratoři.
00:49:36 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2014
Přestavte si, že vám lékaři řeknou, že potřebujete nové srdce, jako 33leté Samantě Tuttlebee. Narodila se s poškozeným srdcem a transplantaci potřebuje co nejrychleji. Šance, že se jí dočká, je ale velmi malá, mnozí ze seznamu čekatelů zemřou. Co kdyby ale bylo možné nechat Samantě nové srdce narůst?
Ať už je to srdce, prst, nebo celá končetina, konečným cílem lékařů je obnovit původní stav a chybějící část těla nahradit. Dnes už jsou schopni dělat věci podobné těm z filmů science fiction. Přitom využívají jen to, co nabídla příroda. A pokud bude regenerační medicína úspěšná, budou umělé orgány nebo končetiny časem k ničemu.
